Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pekne. Prosím teraz
spoločného spravodajcu výborov Snemovne národov,
pána poslanca Antonína Blažka
Společný zpravodaj výborů SN A. Blažek:
Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, mým úkolem je rovněž z
rozhodnutí zahraničního výboru SN
tuto smlouvu doporučit. Doporučit její přijetí,
její ratifikaci. Já to zde tímto činím.
S poznámkou, že Francie je naším tradičním
partnerem. Byla to evropská velmoc, která spolupůsobila
při vzniku naší republiky a působila
také při zániku republiky první. To
jsou všechno historické skutečnosti, které
mají v dějinách Francie i dějinách
našich své místo.
Tato smlouva, podle mého názoru, otevírá
etapu novou, a proto přijetí smlouvy o přátelství
a vzájemných vztazích s Francouzskou republikou
jménem zahraničního výboru SN doporučuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Písomné prihlášky
do rozpravy nemám. Pýtam sa poslancov, či
chce niekto vystúpiť k tejto problematike. (Nikdo.)
Ako vidím, nikto. Tým je vlastne rozprava, ktorá
nezačala, ukončená.
Ešte keď je tu pán podpredseda vlády,
preberieme ďalší bod.
Vládny návrh zákona o zriadení sekretariátu
Konferencie a bezpečnosti o spolupráci v Európe,
o výsadách a imunitách tohto sekretariátu
a o ďalších inštitúciách Konferencie
o bezpečnosti a spolupráci v Európe - tlač
1267 a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov
- tlač 1330.
Výklad k návrhu podá poverený člen
federálnej vlády, podpredseda vlády Jiří
Dienstbier.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních
věcí ČSFR J. Dienstbier: Vážení
kolegové, já budu stručný. V souvislosti
se zřízením prvních stálých
institucí helsinského procesu, sekretariátu
v Praze, střediska pro předcházení
konfliktům ve Vídni a střediska pro demokratické
instituce a lidská práva ve Varšavě,
vyvstala před hostitelskými státy nově
zřízených institucí otázka
právních statutů těchto institucí,
resp. otázka výsad a imunit jejich pracovníků,
jakož i dalších osob zabezpečujících
pracovní styk jednotlivých členských
států s těmito institucemi.
Návrh předkládaného zákona
je velmi stručný. Byl konzultován mezi třemi
hostitelskými státy stálých institucí
helsinského procesu - tj. ČSFR, Rakouskem a Polskem
- které se dohodly na analogickém textu.
Návrh stanoví, že sekretariát v Praze
je právnickou osobou podle čs. právního
řádu. Pracovníkům pražského
sekretariátu a pracovníkům ostatních,
dosud zřízených institucí KBSE se
v návrhu přiznávají výsady
a imunity funkční povahy, tedy takové, které
jsou omezeny na činnost vykonávanou v rámci
výkonů úředních povinností.
Jsou tím pádem užší než výsady
a imunity diplomatických misí a jejich členů
stanovených vídeňskou úmluvou o diplomatických
stycích z roku 1961. Jejich rozsah je analogický
s rozsahem výsad a imunit OSN a jejích úředníků.
Obdobný rozsah výsad a imunit funkční
povahy bude podle návrhu zákona poskytnut personálně
ustanovených, tak i v budoucnu vytvořených
institucí. Mám zde na mysli např. Parlamentní
shromáždění, o jehož vytvoření
již bylo rozhodnuto atd. Resp. delegacím a jejich
členům, kteří přijdou za účelem
jednání se sekretariátem či za účelem
jiných akcí helsinského procesu konaných
v našem státě.
Přijetí zákona o sekretariátě
a o jeho výsadách a imunitách bude představovat
skromný, avšak významný právnicko-politický
vklad ČSFR do institucionalizace helsinského procesu.
Vláda tento trend vítá a plně podporuje.
Proto doporučuji, aby Federální shromáždění
s předloženým návrhem vyslovilo souhlas.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pekne. Podľa prikazovacích
opatrení predsedov snemovní bol návrh prerokovaný
vo výboroch ústavnoprávnych, pre plán
a rozpočet a zahraničných obidvoch snemovní.
Naposledy menované výbory snemovní boli poverené
prípravou stanovísk.
Obdržali ste písomný návrh uznesenia
Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1330.
Ústne spravodajstvo podá pán poslanec Karol
Gémesi za Snemovňu národov. Prosím,
máte slovo.
Společný zpravodaj výborů SN K. Gémesi:
Vážený pán predseda, vážený
pán predsedajúci, pán minister, vážené
Federálne zhromaždenie! História predkladaného
vládneho návrhu č. 1267 začína
21. novembra 1990 na veľmi elegantnom mieste - v Elyzejskom
paláci, v tradičnom sídle francúzskych
prezidentov v Paríži.
Zástupcovia 32 krajín, medzi nimi aj Václav
Havel, náš pán prezident, podpisujú
Parížsku chartu pre novú Európu. Dokument,
ktorý nemá obdoby v európskych dejinách
a ktorý predstavuje vyvrcholenie dlhodobého procesu,
ktorý začal v roku 1960 de Gaulleovou predstavou
Európy od Atlantiku po Ural. Jeho prvým výrazným
medzníkom bol Záverečný akt v Helsinkách
v roku 1975.
Parížska charta je už druhou generáciou
dokumentov helsinského procesu, ako to viac účastníkov
nazvalo. Aj cez to sú v nej obsiahnuté aj také
historické dokumenty, ako anglická Magna charta,
ktorej kópiu obdržal pán prezident v tejto
miestnosti, Deklarácia práv človeka a občana,
za ktorú vďačíme Veľkej francúzskej
revolúcii a Všeobecná deklarácia ľudských
práv OSN z roku 1948.
Pred podpísaním Parížskej charty odznelo
veľa slávnostných prejavov. Vystúpil
aj náš pán prezident, ktorý svoje vystúpenie
ukončil slovami: "Keď mám tú česť,
že sa môžem ako zástupca českého
a slovenského národa zúčastniť
práce tohto zhromaždenia, tak historicky dôležitého
pre európsky kontinent aj pre celý svet, považujem
to za vrcholný okamžik svojho doterajšieho života."
Prepáčte mi, že ako člen Komisie pre
ľudské práva som nedokázal vynechať
tento historický úvod dnes už druhý,
resp. tretí.
V Parížskej charte, podpísanej našim prezidentom,
sa píše, okrem iného, v kapitole "Nové
štruktúry a inštitúcie procesov KBSE"
- citujem: "... posilnenie mieru a upevnenie jednoty v Európe
vyžaduje novú kvalitu politického dialógu..."
O niečo nižšie sa píše: "...
pre administratívne zabezpečenie týchto konzultácií
zriaďujeme sekretariát v Prahe."
V doplňujúcom dokumente k realizácii niektorých
ustanovení Parížskej charty sa konkretizuje
náplň činnosti tohto nového orgánu
a určujú sa ešte dve konkrétne veci:
1) Náklady. Hostiteľská krajina hradí:
"Prevádzku priestorov inštitúcie, ako
aj nevyhnutné bezpečnostné opatrenia, vrátane
bezpečnostných opatrení pre stretnutia konané
v sídle inštitúcie." Všetko ostatné
hradí KBSE.
2) Záväzok hostiteľskej krajiny: Citujem: "...
že umožní tejto inštitúcii vykonávať
jej činnosť v plnom rozsahu, vrátane uzatvárania
zmluvných a finančných záväzkov
a že im udelí odpovedajúci diplomatický
štatút."
Z uvedeného vyplýva, že prijatím predloženého
vládneho návrhu plníme záväzok
nášho štátu z obdobia pred dvoma rokmi,
presne podľa Parížskej charty a ďalších
aj nami podpísaných medzinárodných
dohôd (napríklad v otázke výsad a imunity).
Dá sa to však povedať aj tak, že po roku
legalizujeme to, čo fyzicky už existuje, mohla by
vzniknúť totiž otázka, prečo až
teraz.
Návrh zákona bol prerokovaný zahraničnými
výbormi, výbormi pre plán a rozpočet
a ústavnoprávnymi výbormi Snemovne ľudu
a Snemovne národov. Paralelne s Federálnym zhromaždením
ho prerokovala aj Česká národná rada
a Slovenská národná rada, konkrétne
zahraničný výbor Slovenskej národnej
rady a ústavnoprávny výbor Českej
národnej rady. Záver každého bol totožný
- súhlas bez pripomienok.
Dovoľte mi preto, vážení kolegovia a kolegyne,
aby som vám ako spoločný spravodajca výborov
Snemovne národov odporučil schválenie predloženého
návrhu zákona. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ústnu spravodajskú
správu podá pani poslankyňa Sahligerová
za výbory Snemovne ľudu.
Společná zpravodajka výborů SL E.
Sahligerová: Vážený pán predseda,
vážený pán predsedajúci, vážení
kolegovia a kolegyne! Predkladaný vládny návrh
zákona o zriadení sekretariátu Konferencie
o bezpečnosti a spolupráci v Európe, o výsadách
a imunitách tohto sekretariátu a ďalších
inštitúciách KBSE - tlač 1267 - upravuje
vnútroštátnym aktom okruh otázok vychádzajúcich
z Parížskej charty pre novú Európu.
Charta bola prijatá v Paríži v dňoch
19. - 21. novembra 1990 a sú v nej uvedené nasledujúce
ustanovenia.
1) Sekretariát Konferencie o bezpečnosti a spolupráci
v Európe bude:
- poskytovať administratívne služby pre stretnutie
Rady a Výboru zmocnencov ministrov zahraničných
vecí,
- udržovať archív dokumentácie KBSE a
rozosielať dokumenty na žiadosť účastníckych
štátov,
- poskytovať zverejniteľné informácie,
vzťahujúce sa ku KBSE a jednotlivcom, nevládnym
organizáciám, medzinárodným organizáciám
a štátom, ktoré nie sú účastníkmi
procesu KBSE,
- poskytovať zodpovedajúcu podporu výkonným
tajomníkom vrcholných schôdzok, následných
schôdzok a stretnutí medzi zasadnutiami v rámci
KBSE.
2) Sekretariát bude vykonávať ďalšie
úlohy, ktoré mu budú uložené
Radou alebo Výborom zmocnencov ministrov zahraničných
vecí.
3) Pre zabezpečenie vyššie uvedených úloh
bude sekretariát zložený z týchto pracovníkov:
- riaditeľ zodpovedný Rade prostredníctvom
Výboru zmocnencov ministrov zahraničných
vecí,
- traja referenti, poverení organizovaním schôdzok,
dokumentáciou a informáciami, finančnými
a administratívnymi záležitosťami,
- administratívny a technický personál, najímaný
riaditeľom.
4) Postupy a podmienky, ktoré sa týkajú inštitúcií
KBSE sú tiež presne v charte definované.
Riaditeľ každej z týchto inštitúcií
bude mať vyššiu diplomatickú hodnosť,
bude vysielaný svojou vládou a menovaný Radou
na základe rotácie na trojročné obdobie
bez možnosti predĺženia.
V prípade, že riaditeľ už nemôže
ďalej vykonávať svoje funkcie, menuje predseda
Rady po konzultácii s účastníckymi
štátmi dočasného riaditeľa na dobu
do ďalšej schôdze Rady.
Referenti budú vysielaní svojimi vládami.
Ich funkčné obdobie bude obvykle trvať dva
roky. Na základe dohody medzi riaditeľom a účastníckym
štátom, ktorý vysiela referenta, môže
byť predĺžené o jeden rok.
Obmeňovanie referentov bude založené na systéme
rotácie, podľa francúzskej abecedy. Začiatok
rotácie bude určený lósom pre každé
miesto v jednotlivých inštitúciách.
Voľné miesta budú ponúkané účastníckym
štátom, podľa daného abecedného
poradia, pokiaľ nebude miesto obsadené.
Žiadny z účastníckych štátov
(teda ani Česká a Slovenská Federatívna
Republika) nemôže obsadiť svojimi štátnymi
príslušníkmi viac ako jedno miesto v inštitúciách
KBSE, obsadzované vysielanými pracovníkmi,
s výnimkou prípadov, keby žiadny z ostávajúcich
účastníckych štátov nebol ochotný
vyslať svojho zástupcu na dané voľné
miesto.
Každý referent bude nominovaný príslušným
účastníckym štátom po konzultáciách
s riaditeľom, ktorý potom vykoná menovanie.
Administratívny a technický personál bude
zmluvne najímaný riaditeľom inštitúcie.
Podľa potreby budú zabezpečené tlmočnícke
a prekladateľské služby.
Riaditeľ každej inštitúcie určí
jej pracovný poriadok.
Pracovníci budú akreditovaní vysielajúcim
štátom hostiteľskej krajiny, ktorá im
prizná plný diplomatický štatút.
Náklady spojené s vysielaním pracovníkov
ponesie vysielajúca krajina, teda nie Česká
a Slovenská Federatívna Republika. Zavedenie inštitúcií
KBSE bude hradené spoločne podľa pravidiel
KBSE, to znamená z členských poplatkov každého
štátu, ktorý je v tejto inštitúcii
zúčastnený. Na prevádzku inštitúcií,
vrátane nákladov na služobné cesty už
menovaných pracovníkov, budú náklady
hradené spoločne podľa pravidiel KBSE. Na prevádzku
priestorov inštitúcie, ako aj na nevyhnutné
bezpečnostné opatrenie pre stretnutia konané
v sídle inštitúcie, budú hradené
hostiteľskou krajinou. Takže toto je jediná finančná
záťaž, ktorá leží na našej
krajine - hradiť náklady spojené s prevádzkou
budovy. Všetky ostatné náklady sú hradené
vysielajúcimi krajinami.
Hostiteľské krajiny - konkrétne hovoríme
o sekretariáte KBSE v Prahe - sa tohto úlohu zmocnili
už pred rokom a sekretariát funguje.
Pretože KBSE nie je organizáciou s vlastnou právnou
subjektivitou a jej dokumenty majú len formu odporúčaní
morálno-politickej povahy, nie je možné upraviť
postavenie sekretariátu a jeho pracovníkov zmluvou.
V danom prípade ide okrem iného o okruh otázok
upravených v československom právnom poriadku
- napríklad vyňatie z trestno-právnej jurisdikcie
- a preto je nevyhnutné využiť k zriadeniu sekretariátu
formu zákona. Zákon je treba chápať
ako lex specialis, pri ktorom neprichádza do úvahy
derogovateľnosť zrušovacím ustanovením
neskoršieho predpisu, dovolávajúceho sa medzinárodných
zmlúv.
Pretože názory na KBSE, jej činnosť a
funkčnosť sú rôznorodé, považujem
za dôležité upozorniť na to, že v
prípade predloženej predlohy budeme rozhodovať
o výsadách a imunitách pracovníkov
sekretariátu, ku ktorého zriadeniu sme sa zaviazali
v Paríži, a nie o inštitúcii KBSE a o
jeho funkčnosti v Európe.
Tieto dve veci je nutné oddeliť a zároveň
si musíme uvedomiť, že v prípade neprijatia
zákona by sa ČSFR dostala do pozície krajiny,
ktorá nie je schopná plniť medzinárodné
záväzky. Vzhľadom k uvedenej skutočnosti
a v súlade so stanoviskami jednotlivými výbormi,
ktoré predložený návrh zákona
prerokovávali, a v súlade so stanoviskami Českej
národnej rady a Slovenskej národnej rady odporúčame
vládny návrh zákona o zriadení sekretariátu
KBSE a o výsadách a imunitách tohto sekretariátu
a ďalších inštitúcií schváliť
bez zmeny.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Do rozpravy sa písomne
nikto neprihlásil. Pýtam sa, či sa niekto
hlási. Hlási sa poslanec Stome, prosím, aby
sa ujal slova.
Poslanec SN K. Stome: Díky změně programu
vystupuji po druhé v této věci. Pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
mám jenom pár dotazů na pana předkladatele.
Rozumím tomu tedy dobře, pokud se domnívám,
že neschválením tohoto zákona bychom
se dostali do rozporu s aktem, který jsme podepsali, a
to v úplném rozsahu této zákonné
předlohy, nebo částečně? Pokud
jenom částečně, chtěl bych
vědět, v kterých pasážích.
Za druhé se chci zeptat, ze kterých ústavních
předpisů ČSFR vyplývá, že
akt zakotvení tohoto sekretariátu může
být jenom ze zákona?
Za třetí. Jaký mechanismus bude kontrolovat,
případně zda se předpokládá,
že žádný takový nebude, pokud jde
o imunitu i jiných než známých institucí
KBSE, jak je uvedeno v § 4. A potom k § 2, kde se říká,
že budou poskytnuty výsady a imunity v rozsahu článků
2, 3 a 5 úmluvy o výsadách OSN. Důvodová
zpráva říká, že to z toho vyplývá.
Rozumíme tomu dobře, když chceme říci,
že pro sekretariát KBSE se chceme dostat do obdobné
pozice, jako pro orgány OSN?
Poslední otázka: Je naprosto vyloučeno, aby
systém vzájemné reciprocity a na základě
mezinárodních uzancí a mezinárodních
zvyklostí a mezinárodní zdvořilosti
poskytované imunity byly nedostatečné pro
kooperační činnost pracovníků
jezdících především mezi Varšavou,
Vídní a Prahou? To je všechno. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem poslancovi Stomemu. Hlási
sa ešte niekto do rozpravy? Nie je tomu tak. Končím
rozpravu. Podľa rokovacieho poriadku nasledujú teraz
záverečné slová. Chce pán podpredseda
vlády predniesť záverečné slovo?
Místopředseda vlády a ministr zahraničních
věcí ČSFR J. Dienstbier: Řeknu jenom
pár slov. Pan poslanec Stome tady položil pět
otázek, jejichž smyslu dobře nerozumím.
V tomto zákoně nejde o nic jiného, než
o to, aby sekretariátu zřízenému v
Praze podle pařížské charty a jeho pracovníkům,
případně pracovníkům dalších
institucí, byly poskytnuty tytéž diplomatické
výhody a imunity, které jsou poskytovány
pracovníkům OSN.
Už jsem o tom mluvil před tím, do jaké
míry je nebo není nutné, aby se imunity poskytovaly
zákonem Federálního shromáždění,
je otázka právnické diskuse, ale názor
našich právníků je, že by to mělo
být učiněno zákonem Federálního
shromáždění, aby se k tomu Federální
shromáždění mohlo vyjádřit,
protože jinak bychom to mohli interpretovat tak, že
jim budou poskytnuty imunity na základě Vídeňské
konvence.
Domníváme se, že bude právnicky čistší,
když Federální shromáždění
v tomto smyslu přijme příslušný
zákon. Nevím vlastně, oč panu poslanci
Stomemu konkrétně běží. To je
vše, co k tomu můžu říci. Mně
to připadá jako základní technická
otázka. Pokud je za tím otázka jiná,
bylo by třeba ji položit přímo.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. S faktickou poznámkou
sa hlási poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Velmi se omlouvám, že mně
bylo špatně rozuměno, chtěl jsem se
zeptat, kterým ústavním předpisem
je řečeno, že aktem zakotvujícím
sekretariát KBSE v Praze je jenom zákon. To se domnívám,
že je otázka zcela jasná, na kterou lze odpovědět.
Potom mi zůstal dluh za otázku, zda jsou nějaké
hranice u předpokládaných jiných institucí,
které mají mít také tyto výsady
a imunity, jak je uvedeno v § 4 předlohy, o kterých
ještě nevíme, zda budou existovat, nebo jaké
to budou, nebo zda se předpokládá, že
vnitrostátní kontrola tohoto nebude vůbec
zapotřebí.
A potom jsem se zeptal, jestli hranice imunit a výsad se
touto smlouvou pro pracovníky sekretariátu mají
posunout přesně do hranic jako pro pracovníky
OSN, či zda mají být v jiných relacích,
a zda pro činnost tohoto sekretariátu je nezbytně
nutné, aby na této úrovni byly. To je dva
a půl bodu, které jsem asi neřekl zcela jasně.
Na dvě otázky už jsem odpověď dostal.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: O slovo sa hlási pani spravodajkyňa
Sahligerová.