Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán
poslanec Roman Zelenay za výbory Snemovne národov.
Společný zpravodaj výborů SN R. Zelenay:
Vážené dámy a páni, vážený
pán predseda, vážený pán predsedajúci,
vážení hostia, pred nami leží návrh
jednej zo zásadných bilaterálnych zmlúv
s jedným z našich najbližších susedov.
Je veľmi správne, že schvaľujeme túto
správu práve teraz, je veľmi správne,
že sa tu ukazuje praktická realizácia vyváženosti
bilaterálnych a multilaterálnych vzťahov, o
ktorých hovoril podpredseda vlády a minister zahraničných
vecí vo svojej správe tu v tomto parlamente. Len
prostredníctvom bilaterálnych vzťahov je možné
zabezpečiť lepšie multilaterálne prenikanie
a zabezpečenie pozície Česko-Slovenska ako
v stredoeurópskom priestore, tak v rámci Európy
a sveta.
Poľsko je naším stabilným a tradičným
susedom, s ktorým máme storočné veľmi
dobré vzťahy. Nebudem tu robiť historickú
exkurziu, aby som dokumentoval tisícročnú
históriu vzájomných vzťahov, či
už na strane českej od manželky prvého
poľského panovníka Doubravky, tak od vplyvu
Wroclavského biskupstva, ktoré až do roku 1070
malo svoju jurisdikciu v celej oblasti Trenčína
a Nitry. Vzájomné vzťahy boli dobré
aj za ťažkých 40 komunistických rokov
na území oboch štátov a zostali dobré
aj naďalej. Hranica medzi nami bola niekedy tvrdšia,
niekedy bola mäkšia, ale cez túto hranicu prechádzali
myšlienky slobody a demokracie z jednej strany na druhú,
či už v roku 1968 do Poľska, alebo po vzniku
Solidarity do Česko-Slovenska.
Je veľmi dôležité, keď práve
v tomto horúcom období, keď sa rúcajú
štátne útvary, keď vznikajú nové
štáty, keď sa spochybňujú hranice
takmer v rámci celej Európy, uzatvárame zmluvu,
ktorá jednoznačne hovorí o stabilite hraníc
oboch štátov. Je to veľmi pozitívny akt.
Rovnako pozitívny je akt, ktorý sa týka otázok
národností, otázok obrovskej hospodárskej
spolupráce, keď si uvedomíme, že Poľsko
bolo druhým partnerom Česko-Slovenska až do
roku 1990 a keď si uvedomíme, že ešte aj
teraz, pri zásadných zmenách orientácie
ekonomiky Česko-Slovenska je Poľsko napríklad
na štvrtom mieste v dovoze do Československa.
Ako spoločný spravodajca Snemovne národov
preto odporúčam Federálnemu zhromaždeniu,
aby vládny návrh zmluvy - tlač 1084 schválilo.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Do rozpravy sa prihlásili
dvaja poslanci. Pán poslanec Niedoba a pán poslanec
Hubálek. Prosím pána poslanca Niedobu, aby
sa ujal slova.
Poslanec SL V. Niedoba: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové
poslanci, vážení hosté, smlouva, která
je dnes předkládána k ratifikaci, tedy smlouva
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou
a Polskou republikou o dobrém sousedství, solidaritě
a přátelské spolupráci, podepsaná
v Krakově 6. října 1991 prezidenty obou států,
vychází z nové situace v Evropě. Smlouva
předpokládá úzkou spolupráci
ve všech oblastech dvoustranných styků a mezinárodní
součinnosti. Právem je poukazováno, že
závazky vyplývající ze smlouvy jsou
vyvážené, ale některé body jsou
jednostranné.
Tuto smlouvu nenapadáme, ale chceme pouze poukázat
na její nedostatky. Jako občan tohoto státu
a příslušník polské menšiny
v Československu mám pocit, že právě
v těch ustanoveních, která se týkají
zajištění svébytnosti Poláků
v Československu, ale také Čechů a
Slováků žijících v Polsku, je
tato smlouva povrchní a deklarativní.
Jménem politického hnutí Koexistencia chci
poukázat na některé problémy, které
v této smlouvě nejsou zahrnuty a které by
tuto smlouvu učinily smysluplnější.
Jedná se o tyto okruhy:
1) Aby smluvní strany podporovaly všechny aktivity
přispívající ke společnému
pochopení československo-polských dějin
především tohoto století. K tomu patří
také práce společné komise historiků
a nezávislých československo-polských
učebnic.
2) Aby za účelem podporování a usnadňování
spolupráce mezi republikami a Polskou republikou mezi regiony,
zejména v pohraničí, byly vytvořeny
smíšené komise, jichž se zúčastní
především představitelé regionálních
a komunálních zastupitelstev v blízkosti
hranic, jakož i nestátních organizací.
3) Podrobnosti této spolupráce, zejména složení
a vytyčení úkolů smíšených
komisí budou upraveny zvláštní dohodou
vycházející z mezinárodních
zkušeností, zejména z praxe Rady Evropy.
Jistě všem jsou známy regionální
problémy mezi občany české a polské
národnosti na Těšínsku. Podle našich
zkušeností většina těchto problémů
je důsledkem dlouhodobého působení
socialistického internacionalismu a nedodržováním
přijatých úmluv týkajících
se občanských práv a také práv
občanů národních a etnických
menšin.
Proto, abychom předešli budoucím konfliktům,
považuji za svou občanskou povinnost upozornit na
tyto zjištěné nedostatky, které v budoucnu
by mohly být předmětem vzniku sporů.
Vážené Federální shromáždění,
kodex ochrany národních menšin na jedné
straně Poláků žijících
v ČSFR a Slováků a Čechů žijících
v Polsku je nutný z hlediska zajištění
práv vyplývajících z mezinárodních
dohod ve školství, kultuře nebo jazyku, ale
hlavně v rozvoji národní svébytnosti.
Zvláště v tom případě,
kdy existuje právní vakuum a nejsou přijaté
zákony. Jedná se rovněž o to, aby různé
národnosti žijící v jednom státě,nepožívaly
rozdílných práv vyplývajících
z rozdílného formulování závazků
v jednotlivých smlouvách. Doporučujeme proto
vládě, aby zahájila urychlené jednání
v záležitostech námi přednesených
na úrovni vlády ČSFR a vlády Polské
republiky. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán
poslanec Hubálek.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, rád bych poděkoval
jak našemu ministerstvu zahraničních věcí,
tak i představitelů Polské republiky za smlouvu,
ke které se zanedlouho vyjádříme svým
hlasováním. Pamatujeme asi každý něco
z latiny, víme, že by se to dalo říci
česky, totiž Clara pacta - boni amici. Tato smlouva
je naprosto jasná a je nám blízká
tím, že se zřetelně vyslovuje k otázkám
nebo k otazníkům naší současnosti.
Chtěl bych upozornit, že ne v preambuli, ale v článku
č. 2 se zdůrazňuje termín "státní
hranice". V odstavci 3 pak konstatuje mimo preambuli, že
Mnichovská dohoda je od samého začátku
neplatná. Kéž bychom měli takto jasně
formulované všechny smlouvy.
Proto pro tuto smlouvu s bratrským Polskem budu velice
rád hlasovat a snažit se, aby byla v tom nejlepším
duchu naplňovaná. Děkuji. (Potlesk)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Chce podpredseda vlády k tomu zaujať
nejaké stanovisko? Okamžik, ešte má slovo
pani Branná.
Poslankyně SL D. Branná: Pane předsedající,
pane předsedo, kolegyně a kolegové, s velkým
potěšením musím konstatovat, že
vystoupení představitele politického hnutí
Wspólnota-Koexistence-Együttélés pana
Niedoby bylo už mnohem, mnohem smířlivější,
než vystoupení představitelů tohoto
hnutí v Polsku.
Konstatuji s potěšením také to, že
už nezmiňoval otázku polsko-československé
hranice, kterou prezentoval v Polsku přinejmenším
zpochybňujícím způsobem.
Jako členka Rady Poláků v Československu
chci tady konstatovat, že polská menšina v Československu
si je vědoma toho, že tento stát zajišťuje
práva všech svých menšin v souladu s mezinárodními
standardy. Jsme si vědomi toho, že prozatím
chybí prováděcí vyhlášky
a další předpisy k některým těmto
mezinárodním dokumentům, ovšem předpokládáme,
že v nejbližším čase snahou nás
všech, tzn. poslanců i vlády, dosáhneme,
aby tyto prováděcí předpisy i vyhlášky
byly přijaty.
Proto s čistým svědomím budu hlasovat
pro přijetí československo-polské
smlouvy.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Faktickú poznámku
má poslanec Duray.
Poslanec SN M. Duray: Vážené poslankyne a vážení
poslanci, chcel by som položiť jednu otázku pani
kolegyni Brannej, či bola prítomná vtedy
v Poľsku na rokovaniach, ktoré viedli naši predstavitelia
z politického hnutia Spolužitie s predstaviteľmi
z Poľskej republiky, pretože to, ako ona charakterizovala
obsah nášho rokovania s poľskými predstaviteľmi,
nezodpovedá pravde. Takže by som bol rád, keby
povedala, z akých zdrojov čerpala tieto informácie.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Pán poslanec Niedoba.
Poslanec SL W. Niedoba: Chtěl bych odpovědět
paní Branné a vlastně všem poslancům,
že v Polsku se neřeklo o hranicích ani slovo,
tak nevím, odkud to tady někteří poslanci
čerpají. Děkuji, to je všechno.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Pani poslankyňa Branná.
Poslankyně SL D. Branná: Informace o průběhu
rozhovorů představitelů hnutí Koexistencia
v Polsku mám bohužel zprostředkované
z polského tisku, rozhlasu a televize a z vystoupení
představitelů tohoto hnutí v zahraničních
výborech Federálního shromáždění.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ešte jedna faktická
poznámka. Pán poslanec Niedoba.
Poslanec SL W. Niedoba: Za naše hnutí Koexistencia
jsem se zúčastnil jednání zahraničního
výboru a tam jsem na samém počátku
říkal tato slova: Že v Polsku jsme o hranici
neřekli ani slovo.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem, pán poslanec Batta.
Poslanec SN I. Batta: Môžem plne podporiť to,
čo povedal kolega Niedoba. O hraniciach sme tam nehovorili
vôbec nič. Neviem, či pani Branná bola
prítomná na spomínanom zasadnutí zahraničných
výborov, ale pán minister Dienstbier tam bol a môže
to dosvedčiť.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Teraz má slovo pán
poslanec Piskoř.
Poslanec SL J. Piskoř: Minulý týden jsem
se v Polsku pokoušel zjistit u některých vládních
poradců a u dalších, jakým způsobem
jednala delegace hlavně s premiérem Olszewským.
Musím říci jednu věc: Je zcela evidentní,
že v této době jde o předvolební
politiku, o politiku a o hlasy polské menšiny na Těšínsku.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Hlási sa ešte
niekto? Pán poslanec Kroupa s faktickou poznámkou.
Poslanec SL D. Kroupa: Dámy a pánové, neměl
jsem v úmyslu vystupovat k této smlouvě,
ale přišlo mi líto, že bychom tuto smlouvu
měli přijmout po takové diskusi. Mohl by
vzniknout dojem, že se jedná o cosi bezvýznamného,
nedůležitého, čím tomuto parlamentu
nestojí příliš se zabývat, nanejvýš
pokud to vede k nějakým sporům ohledně
otázky menšin.
Chtěl bych říci, že smlouva představuje
určitou formu soužití mezi našimi státy.
Představoval bych si, že takováto smlouva bude
příležitostí k tomu zamyslet se, jakým
obsahem tuto formu chceme naplnit. Z tohoto hlediska mám
pocit, že jí zůstáváme dosti
dlužni, že nikdo v tomto parlamentě se nezamyslel
nad tím, jak má vypadat spolupráce s našimi
nejbližšími sousedy. Zdůrazňuji
slovo nejbližšími ne v prostorovém ohledu,
ale v ohledu našich národních dějin,
našich jazyků, našich historických zkušeností.
Nasvědčuje to tomu, že jsme dosud nebyli schopni
vyvodit důsledky z těchto historických zkušeností,
které v Československu i v Polsku jsou velmi obdobné.
A doplatíme a doplácíme na to tím,
že se sami připravujeme o zkušenosti přítomné
doby. I v přítomné době vývoj
událostí v Polsku probíhá paralelně.
Řeší se podobné otázky, podobná
témata, jako řešíme my v tomto parlamentu.
Jenom mají trochu jiná jména. U nás
říkáme vyrovnání s minulostí,
v Polsku se hovoří o dekomunizaci. I u nás
provádíme ekonomickou reformu, částečně
opřenou o zkušenosti z Polska, Polsko se zase učí,
či může učit z naší ekonomické
reformy.
Myslím si, že toto vzájemné obohacování
a tato spolupráce by měla být opřena
o pozitivní koncepce, o koncepci nejen zahraničně
politickou, ale i zahraničně obchodní, o
koncepci reálné spolupráce, která
nebude jenom na papíře. Proto si myslím,
že tato smlouva se může stát dobrým
základem, z něhož můžeme vyjít.
Ale je jen počátkem. Jestliže naše zahraniční
politika, jestliže naše podnikatelské aktivity
nebudou schopny tuto smlouvu naplnit, jestliže se nerozvinou
vztahy mezi Československem a Polskem do potřebné
úrovně - a chtěl bych dodat, že totéž
platí o našich vztazích s Maďarskem -
pak jsme 40 či 50 let totality žili nadarmo. Nebyli
jsme schopni si z toho vzít žádné ponaučení.
Proto myslím, že je namístě pro tuto
smlouvu hlasovat. Ale také se zamýšlet nad
tím, jak ji naplníme. Děkuji vám.
(Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem vám. Hlási sa
ešte niekto o slovo? (Nikdo se nehlásil). Keď
sa nikto nehlási, uzatváram rozpravu. Chce sa vyjadriť
pán podpredseda vlády?
Místopředseda vlády a ministr zahraničních
věcí ČSFR J. Dienstbier: Jen pár slov.
Jsem rád, že pan poslanec Kroupa promluvil o něčem
jiném, že upozornil na to, proč tu vlastně
jsme, o čem vlastně hovoříme, co je
podstatou této diskuse o polské smlouvě.
Samozřejmě naše vztahy s Polskem jsou vztahy
klíčové. Myslím si, že ve smlouvě
je to také zcela jasně vyjádřeno a
smlouva poskytuje všechny možnosti k tomu, aby se vztahy
rozvíjely.
Opakuji to, co jsem už říkal několikrát
- státní smlouvy mohou pouze vytvořit předpoklady
pro skutečné vztahy mezi lidmi, mezi podniky, mezi
našimi národy. Je proto naprosto podstatné,
aby se tato smlouva ve všech jejích aspektech realizovala
a aby ji realizovali občané této země.
Pokud jde o některé poznámky, které
tu byly, k tomu se nechci v této souvislosti mnoho vyjadřovat.
Ve výboru se o hranicích nějakým způsobem
hovořilo. Nevím, zda jen tak obecně, nebo
jestli tam byly informace o tom, že se o tom mluvilo přímo
ve Varšavě. To jsem z toho výkladu nepochopil.
Je fakt, že se o tom mluvilo, ale myslím, že
je dobře, že tyto otázky jsou nejen řešeny
ve smlouvě, ale jakékoli pochybnosti o hranicích
v Evropě, které se vůbec netýkají
československo-polských vztahů, ale které
se občas vynořují a objevují v nejrůznějších
diskusích, jsou zavádějící
a nebezpečné. Jsem rád, že mezi Československem
a Polskem takového problémy nevznikají. To
je všechno.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem, ešte sa chce vyjadriť
spravodajca, pán poslanec Zelenay.
Společný zpravodaj výborů SN R. Zelenay:
Vážený pán predseda, dámy a páni,
pán poslanec Niedoba spomenul niekoľko bodov, ktoré
podľa jeho názoru mali byť konkrétnejšie
v danej zmluve. Odkázal by som na článok
13, 14 a 15, kde sa prakticky riešia problémy ako
zmiešaných komisií, písanie dejín,
ale nielen písanie dejín, ale môžem uviesť
aj ďalšie otázky, nielen dejín posledného
storočia, ale aj dejín starších, otázka
spoločného slovníka, otázka úzkej
regionálnej spolupráce, nových hraničných
prechodov, voľného pohybu ľudí a prostriedkov
atď. Toto všetko táto zmluva obsahuje. Úplné
detaily v zmluve nie sú možné, ale samozrejme
podporujem tieto aktivity osobne ako poslanec. Myslím si,
že aj naše Federálne zhromaždenie, pretože
je to dôležité.
Ešte jedna poznámka, ktorá je dôležitá
a ktorá ma osobne veľmi potešila. Pán
poslanec Niedoba tu vlastne spomenul určitú zásadu,vyplývajúcu
z reciprocity práv poľskej menšiny a vôbec
menšín u nás inde. Pevne verím, pretože
to prezentoval ako názor Koexistencie-Spolužitie,
že toto budú presadzovať aj pri iných
zmluvách, napríklad pri bilaterálnej zmluve
s Maďarskou republikou. Pevne verím, že práve
podporou týchto poslancov konečne slovenskí
krajania budú mať po 42 rokoch dobudované gymnázium
v Budapešti, že nebudú mať 2 milióny
na vlastnú tlač, ale aspoň polovicu z toho,
čo má národnostná tlač napríklad
v Slovenskej republike. Teda som veľmi rád, že
budeme spoločne presadzovať aj záujmy slovenských
krajanov v zahraničí. Ďakujem. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Teraz by sme prebrali ešte
ďalšiu zmluvu, potom budeme nakoniec hlasovať o
každej zvlášť.
Vládny návrh, ktorým sa predkladá
na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky Zmluva
o porozumení a priateľstve medzi Českou a Slovenskou
Federatívnou Republikou a Francúzskou republikou,
podpísaná v Paríži dňa 1. októbra
1991 - tlač 1072.
Za vládu ČSFR návrh odôvodní
podpredseda vlády a minister zahraničných
vecí, pán Jiří Dienstbier. Prosím,
má slovo.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních
věcí ČSFR J. Dienstbier: Vážení
kolegové, československo-francouzské vztahy
se zásadně změnily od roku 1989. Rozvinul
se politický dialog včetně kontaktu na nejvyšší
úrovni, rozšířila se spolupráce
mezi parlamenty, mezi ministerstvy, byla navázána
spolupráce i mezi ministerstvy obrany, vnitra, justičními
orgány atd.
Výrazně vzrostla spolupráce v kulturní
a školské oblasti, kde byly vytvořeny předpoklady
k rozšíření výměny studentů,
pracovníků atd. Dochází k růstu
ekonomické spolupráce, i když její rozsah
dosud neodpovídá možnostem obou stran.
Smlouva s Francií o porozumění a přátelství
v preambuli mimo jiné poukazuje na tradiční
přátelství a spolupráci a na československo-francouzské
prohlášení z roku 1944, ve kterém obě
vlády prohlásily, že považují Mnichovskou
dohodu za neplatnou od samého počátku, což
má stejně jako v případě smlouvy
s Polskem a Itálií - jak už jsem uvedl - význam
pro československou interpretaci nulity Mnichovské
dohody.
Smluvní strany budou spolupracovat ve vzájemné
shodě a důvěře a budou usilovat o
to, aby se Evropa rozvíjela k právnímu a
demokratickému společenství založenému
na společných hodnotách.
Francie se zavazuje, že bude napomáhat úsilí
České a Slovenské Federativní Republiky
o vytvoření předpokladů o její
plné začlenění do evropských
společenství. Strany budou spolupracovat při
posilování bezpečnosti v Evropě, budou
působit k dalšímu snížení
výzbroje a budou podporovat zřizování
struktur nebo mechanismů způsobilých posilovat
účinnost procesu KBSE. Budou pořádány
pravidelné konzultace na různých úrovních
včetně styků a spolupráce na úseku
vojenském. V případě ohrožení
nebo porušení míru nebo ohrožení
důležitých bezpečnostních zájmů
jedné ze smluvních stran může tato strana
požádat o bezodkladné konzultace za účelem
docílení shodného stanoviska k vyřešení
situace.
Další ustanovení smlouvy se týkají
dvoustranné spolupráce v jednotlivých oblastech.
Tato smlouva se uzavírá na 10 let a její
platnost se prodlužuje mlčky vždy o dalších
5 let. Také ona odpovídá zásadám
čs. zahraniční politiky, je v souladu s čs.
právním řádem a obecně uznávanými
zásadami mezinárodního práva i se
závazky převzatými jinými platnými
smlouvami. Závazky jsou vyvážené, a
pokud jsou některé jednostranné, jsou ve
prospěch Československa. Navrhuji proto, abyste
se smlouvou vyjádřili souhlas.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pekne. Vládny návrh
prerokovali výbory ústavnoprávne a zahraničné
obidvoch snemovní. Prípravou stanoviska boli poverené
výbory zahraničné. Prosím poslanca
Jozefa Šepetku, aby predniesol spravodajskú správu
za výbory Snemovne ľudu.
Společný zpravodaj výborů SL J. Šepetka:
Vážený pán predseda, vážený
pán predsedajúci, vážení páni
poslanci, panie poslankyne, vážení hostia,
v tlači 1072 vláda predkladá Federálnemu
zhromaždeniu k vysloveniu súhlasu Zmluvu o porozumení
a priateľstve s Francúzskou republikou dojednanú
v Paríži 1. januára 1991. Ide o jednu zo zmlúv,
ktorými nahradzujeme doterajšie platné zmluvy
novými a tým realizujeme nové zameranie zahraničnej
politiky.
Zmluva nadväzuje na staré tradície priateľstva
Československa s Francúzskou republikou, ktoré
siahajú až do doby vzniku nášho štátu.
Avšak v dnešnej Európe a v Európe, ku
ktorej smerujeme, nestačíme so zmluvným systémom
predchádzajúcich rokov, a preto sme pristúpili
k novej zmluvnej úprave.
Pre predloženú zmluvu je charakteristické,
že vedľa rovnoprávnosti oboch zmluvných
strán, obsahuje aj jednostranné záväzky
Francúzskej republiky, ktoré smerujú k prijatiu
Československa do Európskych spoločenstiev
a jeho začlenenia do európskych štruktúr.
Obdobne je to vo vzájomných záväzkoch
vo sfére hospodárskej, kde však väčšia
váha spočíva na našej strane, pretože
musíme vytvoriť podmienky pre realizáciu vzájomných
investícií. Tento záujem o francúzske
investície, ako zdôraznil aj pán minister,
je na našej strane.
Za veľmi významnú časť zmluvy považujeme
tiež spoluprácu na poli ochrany životného
prostredia. V zmysle článku 34 ods. 3 ústavného
zákona o československej federácii ide o
zmluvu politickú, ale je nepochybne potrebné naplniť
ju nielen po stránke zahraničnopolitickej, ale aj
po stránke hospodárskej a kultúrnej.
Ako spoločný spravodajca výborov Snemovne
ľudu odporúčam, aby Federálne zhromaždenie
prijalo navrhované uznesenie a tým umožnilo
zmluvu ratifikovať.