Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, jak bylo
stanoveno programem 21. společné schůze sněmoven,
předkládám k projednání vládní
návrh zákona o vojenské policii. Při
přípravě tohoto zákona jsme vycházeli
ze zákonů, které už byly přijaty
- ze zákona o policii České republiky, o
policejním sboru Slovenské republiky a především
ze zákona o Federálním policejním
sboru a o sboru Hradní policie.
Návrh zákona stanoví zejména působnost
vojenské policie, povinnosti a oprávnění
jejích příslušníků. Současně
zákon navrhuje vybavit příslušníky
vojenské policie pravomocemi používání
policejních prostředků včetně
donucovacích a k použití zbraně.
Působnost vojenské policie je zásadně
zaměřena tak, aby směřovala do Československé
armády a působila vůči vojákům
v činné službě. Pouze ve výjimečných
a zákonem taxativně stanovených některých
případech může působit vůči
občanům, kteří nejsou vojáky
v činné službě.
Činnost vojenské policie je ve smyslu návrhu
zákona zaměřena zejména k zajištění
kázně a pořádku, k preventivní
činnosti a k ochraně před pácháním
trestných činů a přestupků.
Dále je zaměřena na odhalování
trestných činů a zjišťování
jejich pachatelů, zabezpečování bezpečnosti
provozu vojenské techniky a plní i některé
další úkoly, tak jak jsou vyjádřeny
v § 3 předloženého návrhu podle
tisku 1290.
Přijetím tohoto zákona se vytvoří
nezbytný zákonný rámec pro činnost
vojenské policie při plnění úkolů
policejní ochrany Československé armády
ve smyslu ustanovení ústavního zákona
č. 23/91 Sb., kterým se uvozuje Listina základních
práv a svobod občanů.
Prosím vás, paní poslankyně a páni
poslanci, abyste předložený návrh po
projednání schválili. Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Podľa prikazovacích
opatrení predsedov snemovní bol návrh prerokovaný
vo výboroch ústavnoprávnych a branno-bezpečnostných
obidvoch snemovní. Posledné menované výbory
boli poverené prípravou stanovísk.
Obdržali ste písomný návrh uznesenia
Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1290.
Ústne spravodajstvo podajú poslanci Zdeněk
Jedinák za Snemovňu ľudu a Karel Stome za Snemovňu
národov. Prosím pánov poslancov, aby prišli
k rokovaciemu stolu. Slovo má pán poslanec Stome.
Společný zpravodaj výborů SN K. Stome:
Vážené dámy a pánové,
pane předsedo a pane předsedající,
vážení hosté, v dané záležitosti
bych se chtěl zmínit o několika bodech, které
nás vedou k tomu, že jsme povinni projednat záležitost
existence pravomocí a výkonu služby vojenské
policie. Samozřejmě, že od počátku
je možné mít názor, že vojenská
policie jako taková není vůbec zapotřebí
a že je možné - pokud by i měla fungovat
- ji spravovat jinak, než zákonnou normou, případně
že je možné vyčlenit určité
části armády k tomu, aby tuto funkci vykonávala.
Dovolte mi, abych se zmínil o některých státech,
kde vojenská policie existuje. Je to především
náš soused, Spolková republika Německo,
jsou to Spojené státy a je to Velká Británie.
V těchto státech vojenská policie existuje.
Chtěl bych na podporu předlohy, kterou uváděl
pan ministr obrany, uvést, že struktura policie tak,
jak je navrhována, sleduje strukturu armády, a že
toto sledování struktury je známé
i v jiných státech. Např. ve Spojených
státech je to rozdělení na námořní
vojenskou policii, pozemní vojenskou policii a vojenskou
policii leteckou. Dokonce i tzv. strážní služba
je k tomuto přičleněna a spadá pod
tzv. military servis.
To nás vede k tomu, že minimálně jednou
z možností, o které uvažujeme, je právě
zřízení vojenské policie tak, jak
je navrhováno. Nicméně, vraťme se k
tomu, co se týká našich poměrů.
V podstatě je zřízení vojenské
policie odůvodněno novou vojenskou doktrínou
Československé armády a snahou, abychom této
doktríně a potřebnému organizačnímu
zakotvení byli právi, když dosud vojenská
policie v podstatě funguje na základě rozkazu
ministra obrany z 21. ledna 1991 číslo 76/90.
Jak tato policie je zasazena do ostatních bezpečnostních,
nebo můžeme říci, policejních
sborů? Je zasazena především tak, že
jejich kompetence neohrožuje. Je směrována
dovnitř do armády a nutné přesahy
jsou v navrhované zákonné předloze
přesně vymezeny. Čili tím odpovídáme
na otázku, proč nyní vojenská policie,
a musíme ještě odpovědět na otázku,
proč ve Federálním shromáždění
vojenská policie. Musíme tak odpovědět
i na tuto otázku, protože nám nic jiného
nezbývá, neboť otázka obrany je otázkou
federální. Nezbývá tedy, než
tento zákon projednat na federální úrovni.
Pro nyní? Nyní proto, že obecná kriminalita
nám narůstá a samozřejmě proto,
že armáda je součástí populace
té které země, tak tyto signály a
zjištění jsou také z armády.
Za druhé proto, že armáda má přece
jen jiné prostředí, a zasahovat jiným
způsobem nebo jiným sborem je nemožné.
Pokud jde o strukturu a kopírování metody
struktury armády vojenskou policií, to je patrno
z návrhu, a již jsme o tom hovořili. Chtěl
bych ještě říci to, že tento zákon
také proto nyní, abychom dosáhli toho kýženého
- totiž koncentrace výkonu této služby
s oprávněnými pravomocemi a s použitím
prostředků, které zákon umožňuje
k výkonu této služby. To všechno sleduje
tento návrh.
V podstatě, pro nemožnost jiné cesty zde, pro
aktuálnost problému nyní, a protože
je to úprava, která se osvědčila i
jinde, tak ji přijímáme my. To je vše,
co mohu říci já úvodem. O podrobnostech
návrhu by vás informoval můj kolega poslanec
Jedinák.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Prosím, pán poslanec Jedinák
za Snemovňu ľudu.
Společný zpravodaj výborů SL Z. Jedinák:
Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, vážení
hosté, dovolte mi, abych vás ve stručnosti
seznámil s tím, jak jednotlivé orgány
ČNR a SNR i FS se vyjádřily k dané
předloze zákona.
Výbor branný a bezpečností dostal
řadu připomínek. Pokud jde o výbory
SNR, zde to projednávaly výbory ústavně
právní a branné a bezpečnostní.
Zaslaly celkem šest připomínek. Čtyři
připomínky jsou shodné.
Výbory ČNR zaslaly čtyři připomínky
a výbory FS tři připomínky - tedy
pokud jde o výbor ústavně právní.
Řada těchto návrhů nebo připomínek
je legislativně technického charakteru, které
směřovaly k precizování některých
formulací a upřesnění použitých
výrazů v zákoně.
Ústavně právní výbor FS se
snažil doplnit svým návrhem § 2 písm.
a) - nahradit slova zajišťuje dodržování
slovy - podílí se na zabezpečování.
Úkolem všech velitelů na všech stupních
je zajišťovat dodržování. V tomto
smyslu tedy úkolem vojenské policie (vojenská
policie je jednou ze složek, která se bude podílet),
výbor branný a bezpečnostní připomínku
FS, tedy výborů ústavně právních
přijal.
Další připomínka FS, výborů
ústavně právních byla k legislativní
zkratce - ministr - používané v celém
zákoně. Také byla přijata.
Ze závažných připomínek, které
byly přijaty v ČNR chci upozornit na připomínku
k § 15 odst. 1, která se týkala použití
prostředků k donucení, tedy konkrétně
v tomto případě pout, kdy výbor ČNR
navrhoval k dané formulaci připojit slova, že
je přípustné použití prostředků,
a to způsobem, který nebude snižovat lidskou
důstojnost. Návrhu ČNR bylo vyhověno.
Výbory SNR, tedy výbor ústavně právní
a branný a bezpečnostní, připojily
drobnou poznámku k § 6 - tedy k povinnosti policisty
buď zakročit anebo předváděnou
osobu předvést nejbližšímu útvaru
(původně používaná formulace
byla orgán). Tady by to směřovalo k precizaci
a k přesnějšímu vyjádření.
Všechny výbory, které se zabývaly zákonem
o vojenské policii, návrh zákona doporučily,
a to jak výbory ČNR, tak i výbory SNR. Jako
společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu k tomuto zákonu vám doporučuji přijmout
tisk 1290, tedy návrh na usnesení výborů
branných a bezpečnostních k vládnímu
návrhu zákona o vojenské policii. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Písomne sa ešte
nikto do rozpravy neprihlásil. Pýtam sa, či
chce niekto z poslancov vystúpiť k tomuto bodu? (Nikdo.)
Ako vidím, nikto sa nehlási.
Prosím, pán poslanec Šolc.
Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, milí hosté,
tento program byl zařazen dodatečně a velmi
účelově na pořad tohoto jednání.
Vojenská policie sama, jako nová složka Československé
armády, na něj čekala dlouho. Její
dosavadní působení bylo velmi komplikované,
protože neměla zákonnou oporu. Je podivné,
že v souvislosti se zákonem o vojenské policii,
nebyla z tohoto pléna vznesena otázka, která
je velmi aktuální, a to je otázka krádeže
zbraní.
Dovolte mi, abych z titulu své funkce v branném
podvýboru k tomu řekl jen několik slov. I
když celá tato záležitost je podrobně
dokumentována v tisku, přesto snad jen telegraficky.
Úlohu vojenské policie, tak jak je plněna
v okolních státech, o kterých se zmínil
dr. Stome, dosud plnila v tom překonaném období,
jak říkáme, vojenská kontrarozvědka.
Ta tedy překračovala mnohonásobně
svůj úkol - sledovat práci cizích
centrál a vyvíjet proti nim prevenci. Víme,
že nežádoucím způsobem působila
po tzv. desáté linii boje s vnitřním
protivníkem, který se v podmínkách
armády jmenoval vnitřní nepřítel.
A kromě jiného, vojenská kontrarozvědka
plnila i tyto úkoly, abych tak řekl, ochrany armády
před kriminálními delikty a kriminálními
živly.
Vznikla tedy samostatná policejní složka v
Československé armádě. Chci vás
v souvislosti s určitými znepokojujícími
signály a tendencemi v naší armádě
ujistit, že máme s velením vojenské
policie pravidelné kontakty a že sledujeme otázku
krádeže zbraní zejména z toho hlediska,
aby nenabývala politické motivace.
Pochopitelně, že v době, kdy náš
trh našel souvislost s trhem evropským, otevřela
se i otázka velmi atraktivního artiklu, a to zbraní.
Chci vás současně ujistit, že podle
dosavadních signálů směřuje
většina ukradených zbraní z republiky
ihned ven. Uvědomíme-li si, že jedna armádní
pistole je na černém trhu honorována částkou
500 dolarů a jeden samopal škorpión je doslova
hitem tohoto černého trhu platí se za něj
6 000 marek, dovedete si představit, jaké je to
pokušení.
Armáda tedy vyvíjí velice intenzívní
opatření, bohužel, dosud bez zákona.
Její iniciativa je blokována i tím, že
za branou kasáren jí končí fakticky
kompetence. Tím se výslednost pátrání
vojenské policie značně snižuje; důkazů
nedostatek.
Tolik jsem chtěl uvést in margine působnosti
vojenské policie v celém kontextu. Děkuji
kolegům - Karlu Stomemu především i
kolegovi Jedinákovi, že způsobem velice přesným
vyjádřili místo vojenské policie s
v ozbrojených sil. Vám děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem, ďalej sa hlási
pán poslanec Kováč. Prosím.
Poslanec SN Michal Kováč: Dovolím si reagovať
na svojho predrečníka. Myslím, že problém
krádeže zbraní v podstate vysvetlil, len nám
zabudol objasniť, kam smerujú a kto je ten, kto kradne
tie zbrane. Ja, pokiaľ mám zistenie ohľadom kradnutia
zbraní, tak sa to javí tak, že ide o pracovníkov
armády. Žiadne vnútorné javy tam nie
sú. Objekty neboli násilím otvorené,
boli použité normálne kľúče.
Obhliadka a kontrola nasvedčujú tomu, že je
to spôsobované vo vnútri armády.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Faktickú poznámku
má pán poslanec Šolc.
Poslanec SN J. Šolc: Kolega Kováč měl
svým tvrzením pravdu jen částečně.
Právě v posledním období se množí
případy urážení zámků
a násilného vnikání do skladů.
Na vysvětlenou i jako odpověď na doplňující
otázky. Směr zbraní je Balkán, ale
třeba i Spolková republika. Prosím, abychom
brali velmi věcně a v souvislosti tu skutečnost,
že Československá armáda v uplynulých
desetiletích vyvíjela nábor - pociťovala
nedostatek mužů a není se čemu divit,
že nebyl zájem o službu v této armádě.
Tím pádem se do jejích řad dostali
i lidé, abych tak řekl, nekvalitní, kteří
by tam být neměli. Řešení tohoto
problému nějaký čas potrvá.
A tady nacházíme vysvětlení na to,
na co kolega Kováč upozornil - že skutečně
tyto mafie, které se zbraněmi obchodují,
hledají své spojence i uvnitř ozbrojených
sil. Na to přijít, je jednak úkolem kontrarozvědky,
pokud by to mělo politické souvislosti, ale především
vojenské policie, která tento úkol plní
důsledně.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Pýtam sa, či
sa ešte niekto hlási o slovo. Nie je tomu tak. Takže
končím rozpravu.
Podľa Rokovacieho poriadku nasledujú záverečné
slová. Pýtam sa pána ministra Dobrovského,
či chce niečo dodať. (Nechce.) Páni
spravodajcovia? (Nechtějí.)
Aby sme mohli hlasovať, chýba nám jeden poslanec
z českej časti Snemovne národov. Prosím
tých, ktorí sa nachádzajú v kuloároch,
aby prišli do snemovne, aby sme mohli hlasovať. (Poslanci
přicházejí.) Môžeme teda prikročiť
k hlasovaniu.
(Hlasování: 10.27)
38 poslancov je v Snemovni národov zvolených v Českej
republike, 50 poslancov v Snemovni národov zvolených
v Slovenskej republike, 84 poslancov v Snemovni ľudu, takže
sme uznášaniaschopní. Pri hlasovaní
neplatí zákaz majorizácie. Hlasujú
poslanci obidvoch snemovní súčasne.
Pýtam sa poslancov Snemovne ľudu a Snemovne národov,
kto súhlasí s návrhom, nech zdvihne ruku
a stlačí tlačidlo!
(SN 90, SL 85) Snemovňa národov deväťdesiat,
Snemovňa ľudu osemdesiatpäť. Ďakujem.
Kto je proti? (SN 1, SL 0) Snemovňa národov jeden,
Snemovňa ľudu nikto. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (SN 1, SL 0) Snemovňa národov
jeden, Snemovňa ľudu nikto. Ďakujem.
V Snemovni národov pre bolo 90 poslancov, 1 bol proti,
1 sa zdržal. V Snemovni ľudu bolo 85 pre, nikto nebol
proti, nikto sa nezdržal.
Obidve snemovne návrh zákona schválili.
Po súhlasnom uznesení obidvoch snemovní môžem
konštatovať, že Federálne zhromaždenie
Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky schválilo
zákon o vojenskej polícii.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 304, SN
č. 484, SL č. 467)
Prosím teraz o chvíľu strpenia, pretože
pán minister Dienstbier, podpredseda vlády, predkladateľ
ďalšej predlohy zákona, je na ceste do parlamentu.
Vítam podpredsedu vlády ČSFR, ministra zahraničných
vecí pána Jiřího Dienstbiera, môžeme
pokračovať v rokovaní. Ďalším
bodom je vládny návrh, ktorým sa predkladá
Dohoda medzi ČSFR a komisiou Európskych spoločenstiev
o zriadení zastúpenia komisií Európskych
spoločenstiev v ČSFR a jeho výsadách
a imunitách, podpísaná 11. decembra 1991.
Návrh odôvodní za vládu ČSFR
podpredseda vlády a minister zahraničných
vecí Jiří Dienstbier. Prosím, aby
sa ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních
věcí ČSFR J. Dienstbier: Vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci zde v sále i na chodbách, po uzavření
dohody o přidružení ČSFR k Evropským
společenstvím se otevřely nejen nové
možnosti spolupráce, ale zároveň se
zreálnily kontury postupného plnění
nejdůležitější úlohy z hlediska
dlouhodobých perspektiv našeho státu, připojení
k Evropským společenstvím.
Všestranné rozvíjení vztahů s
Evropskými společenstvími si vyžaduje,
kromě jiného, i zřízení zastupitelských
úřadů podobných diplomatickým
misím. Nástup vedoucího zastoupení
komise Evropských společenství v Praze se
očekává do konce března. Mise ČSFR
u Evropských společenství byla zřízena
už 5. června 1989. Účelem uzavřené
smlouvy s Evropskými společenstvími - obdobné
smlouvy s komisí Evropských společenství
o zastoupení uzavřela již Polská republika,
Maďarská republika a bývalý Sovětský
svaz - je poskytnutí právní subjektivity
Evropským společenstvím na území
ČSFR a přiznání výsad a imunit
zastoupení komise Evropských společenství
analogicky výsadám a imunitám diplomatických
misí cizích států.
Předkládaná smlouva mezi ČSFR a zastoupením
komisí Evropských společenství v ČSFR
a o jeho výsadách a imunitách je v souladu
s československým právním řádem,
jakož i s mezinárodně právními
závazky naší republiky. Je smlouvou politickou,
která upravuje též otázky spadající
do vnitrostátní právní úpravy.
Z toho důvodu, v souladu s příslušnými
ustanoveními ústavního zákona č.
143/68 o čs. federaci, je třeba, aby před
ratifikací smlouvy prezidentem s ní vyslovilo souhlas
Federální shromáždění.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Vládny návrh prerokovali
výbory ústavnoprávne a zahraničné
obidvoch snemovní. Prípravou stanoviska boli poverené
výbory zahraničné. Prosím pána
poslanca Jaroslava Suchánka, aby predniesol spravodajskú
správu za výbory Snemovne ľudu a pána
poslanca Vladimíra Mikana za výbory Snemovne národov.
Prosím, aby obaja prišli k spravodajským stolom.
Společný zpravodaj výborů SN V. Mikan:
Co se týká zprávy pro tisk 1232 o dohodě
mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou
s Komisí Evropských společenství -
navrhovaná dohoda s Evropskými společenstvími
o zřízení zastoupení poskytuje právní
subjektivitu a diplomatické výsady pro zastoupení
Komise Evropských společenství v Československu.
Evropská společenství přejímají
v řadě oblastí pravomoce svrchovaných
států. Těchto pravomocí neustále
přibývá. Přesto Evropská společenství
nemají dosud plný statut samostatného státu.
Proto je nezbytné poskytnout výhody a imunity dohodou,
protože nelze užít postup obvyklý pro
státní zastoupení. Obdobnou dohodu již
mají Polská a Maďarská republika. Navrhovaná
dohoda v čl. 3 odst. 3 podmiňuje reciproční
poskytnutí stejných výhod našich misí
u Evropských společenství. Tato mise již
existuje.
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, důležitost spolupráce
s Evropskými společenstvími nikdo nezpochybňuje.
Od podepsání asociační dohody s Evropským
společenstvím se předpokládá
využívání některých částí
dohod i před naším plným členstvím,
a je v našem zájmu vytvoření vhodných
podmínek pro tuto spolupráci.
Při projednávání v zahraničním
výboru bylo přijetí vládního
návrhu dohody podpořeno. V diskusi zazněl
požadavek na koordinaci našich aktiv v Evropských
společenstvích s Radou Evropy i Konferencí
bezpečnosti a spolupráce v Evropě a na posílení
aktivity našich misí u Rady Evropy a Evropských
společenství. Při respektování
specifik Evropských společenství a Rady Evropy
na druhé straně je řada oblastí, kde
se možnosti našeho působení prolínají
a tlak na prosazení našich zájmů lze
vhodně zesílit.
Výbory zahraniční Sněmovny národů
i Sněmovny lidu doporučily bez připomínek
vládní návrh dohody tisk 1232. Děkuji.