Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Adámek M., Bakšay, Dienstbier st., Dlouhý, Klaus, Kňažko, Korman, Kováč, Langoš, Miller, Mornár, Nazari, Novotný, Sychra, Šimko E., Vrchovský, Zán

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Cuhra, Doležal, Kaplanová, Maštalka, Němec, Parkanová, Patočka, Pernica F.

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Čalfa, Mečiar, Mináč, Moric, Pánis, Roman, Seman, Slota

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Vážení prítomní, otváram tretí deň rokovania 21. spoločnej schôdze snemovní. Na programe sú tieto body:

Návrh zákona o ochrane znaku a názvu Červeného kríža a Československom červenom kríži - tlač 954 a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1328.

Ako ďalší je vládny návrh zákona o vojenskej polícii - tlač 1036 a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1290.

Vládny návrh zákona o zriadení sekretariátu KBSE a výsadách a imunitách tohto sekretariátu - tlač 1237 a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1339.

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu ČSFR na vyslovenie súhlasu Zmluva o porozumení a priateľstve medzi ČSFR a Francúzskou republikou, podpísaná v Paríži 1. 11. 1991 - tlač 1072.

Vládny návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu ČSFR Zmluva medzi ČSFR a Poľskou republikou o dobrom susedstve, solidarite, priateľstve a spolupráci, podpísaná v Krakove 6. 10. 1991 - tlač 1084.

Vládny návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Zmluva o priateľských vzťahoch a spolupráci medzi ČSFR a Španielskym kráľovstvom, podpísaná v Prahe 11. 11. 1991 - tlač 1137.

Vládny návrh, ktorým sa predkladá na vyslovenie súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Dohoda medzi ČSFR a Európskymi spoločenstvami o zriadení a zastúpení ES v ČSFR a jeho výsadách a imunitách, podpísaná 11. 12. 1991 - tlač 1232.

Vládny návrh zákona, ktorým sa mení a dopĺňa rezortný zoznam zamestnancov, zaradených pre účely dôchodkového zabezpečenia do prvej a druhej kategórie, vydaný výnosom Federálneho ministerstva dopravy - tlač 1321, návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - 1364.

Vládny návrh, ktorým sa predkladá k súhlasu Federálnemu zhromaždeniu Protokol o zmene Dohovoru o medzinárodnom civilnom letectve, článok 3 BSI, podpísaný v Montreale 10. 5. 1984 - tlač 1117.

Plán kontrolnej činnosti Federálneho ministerstva kontroly na prvý polrok 1992 - tlač 1251, návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1358.

Ako prvý budeme prerokovávať návrh zákona o ochrane znaku a názvu Červeného kríža a Československý červený kríž - tlač 954 a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1328.

Návrh zákona odôvodní predkladateľ poslanec Stome. Tým ho pozývam, aby prišiel odôvodniť tento zákon.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, poslanci, vážení hosté. Dovolil bych si pro stručnost a pro snazší orientovanost vás požádat, abyste se věnovali tisku 1328, kde se hovoří o návrhu garančního výboru na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů k problematice, o které hovořil pan předsedající - k tisku 954, tedy o ochraně a názvu Červeného kříže.

Úvodem bych chtěl říci, že řada z vás již zjistila při projednání ve výborech, že to není zákon (tak formulovaný), na jaký jsme obvykle zvyklí. V podstatě zákon obsahuje několik částí, které pro tuto problematiku, kterou se pokusím odůvodnit a vysvětlit, bylo nutno zpracovat tím způsobem, po mém soudu, jakým je vám předkládán.

V podstatě zákon obsahuje více částí. První část tohoto zákona pojednává o vlastní tématice, o ochraně znaku a o názvu Červeného kříže. Druhá část pojednává o ochraně v době jiné, než v době válečné, to je ta část, která hovoří o přestupcích, když někdo zneužije nikoliv za mimořádných okolností znaku a názvu Červeného kříže. Třetí část je částí, která hovoří o tom, kde Červený kříž bude brát finanční prostředky a jakým způsobem bude zdaňován a poslední část je částí restituční, kterou se zákonným způsobem, obdobně jako tomu bylo v zákonu o navrácení majetku řádům a kongregacím Arcibiskupství olomouckému, vrací majetek, tak zde Červenému kříži se vrací asi pětina objektů, které mu náležely před tím, než mu byly v průběhu kritického období po roce 1948 odebrány.

Z jakého důvodu vůbec přistupujeme k tomu, že je třeba zákonné úpravy? Je třeba provést zákonnou úpravu proto, že původní úprava z roku 1919 a zde bych chtěl podtrhnout, že to byl jeden z prvních zákonů, kterým Československo jako nový stát vstupovalo do mezinárodního kontextu těchto humanitárních pomocí, které byly inspirovány neštěstím vojáků v bitvě u Solferina, vstoupilo do té situace, že jsme měli v zákoně zakotvenou ochranu lidí postižených zejména válkou, později po dalších Ženevských úmluvách - toto byla první - po třech dalších, při katastrofách a pod.

Po roce 1948 byl právně zavěšen Československý červený kříž na výstavbu Národní fronty, jejíž právní režim je nyní velmi pochybný. Víme, že ústřední výbor Národní fronty byl zrušen tím, že se rozpustil v únoru hned vzápětí po roce 1989; od té doby vzniká jistá spornost, na základě čeho existuje současný Červený kříž.

Vidíme tedy, že bychom ve skutečnosti nemohli plnit své mezinárodní závazky, jednak vyplývající z oněch zmíněných čtyř Ženevských dohod a jednak z rezolucí mezinárodních konferencí, které na to navazují, když bychom neměli novou zákonnou úpravu. To je důvod, pro který je tato předloha vám předkládána k projednání.

Za další - druhá část pojednává o správní ochraně. To je ta část, která hovoří, že jako přestupek jsou chápány delikty při zneužití nebo nedobrém užití znaku a názvu Červeného kříže v době nikoliv válečné a v době nikoliv probíhajících katastrof, protože v takovýchto mimořádných časech je poskytnuta Červenému kříži a jeho znaku a názvu ochrana trestním zákonem již současnou úpravou.

Za další je třetí část - a v této třetí části se hovoří o tom, že za určitých okolností činnost Červeného kříže je daňově, poplatkově a celně prosta, čili, že se tyto platby neplatí. Tato okolnost vyvolala řadu diskusí a dovolte, abych se k ní trochu obrátil. V podstatě jde o to, že Červený kříž - velmi zhruba řečeno - vykonává v tomto směru dvě funkce. Jednak nezbytnou funkci z hlediska plnění mezinárodních závazků Československa vůči dalším státům, které jsou signatáři těchto úmluv a jednak vykonává činnost, která je nad tuto nezbytnost vyplývající z mezinárodních závazků. Pak daňově, celně a poplatkově jsou aktivity stanoveny podle této předlohy v tom znění, jak posléze výbory sociální a kulturní předložily text a považují za vhodný; tyto činnosti oddělily a mají dva různé režimy.

Čtvrtá část - je ona část restituční. Připomínám, že prohlédnete-li si důvodovou zprávu, jak z původního návrhu, tak z tohoto usnesení, o kterém jsem mluvil v jeho textaci, tak zjistíte, že valná většina požadovaných objektů byla získávána klasickými cestami známými občanskému, případně obchodnímu právu. To jest, šlo o objekty, které byly zakoupeny Červeným křížem ve své valné většině nebo byly zbudovány, případně jeden byl zakoupen příklepem v exekučním řízení. Jenom tři či čtyři objekty byly získány mimořádnou cestou, to znamená způsobem převedení majetku na základě dekretu 108/1945 prezidenta republiky, čili odnětím majetku Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců a začlenění tohoto majetku do Československého červeného kříže. Jeden objekt v Prievidzi byl zařazen do majetku Československého červeného kříže správním rozhodnutím, čili nejde v tomto případě o nebezpečí, že by tyto objekty byly postiženy restitučním nárokem z nějaké jiné strany než od organizace, jíž je Československý červený kříž.

Dalším titulem, kterým zde Československý červený kříž nabyl těchto věcí, byl zákon o pozemkové reformě první republiky, kdy jeden objekt byl získán z bývalého Schwarzenberského majetku. Tato reforma není rovněž dotčena žádným z restitučních zákonů, takže pro časovou odlehlost tohoto majetku i onoho majetku v Prievidzi ani zde nehrozí žádná restituce.

Samozřejmě, může zde být námitka a také ve výborech padla od různých kolegů a kolegyň, jak to vypadá s ohrožením prvním vlny privatizace či s dalšími privatizačními záměry a bylo zjištěno, že žádný z objektů, kterou jsou uvedeny v příloze a jejichž restituce je navrhována, není ohrožen, můžeme-li použít tohoto výrazu, tímto procesem. Čili nevzniká žádné nebezpečí, že by tímto zákonem došlo k průniku do nějakých již líhnoucích se či vznikajících, nebo dokonce již vzniklých majetkových práv.

To je prosím vás asi vše, co bych považoval za nutné říci k předloze, jejíž mám být čest navrhovatelem po velké spolupráci se stávajícím Červeným křížem a jeho pracovníky. Já vám děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Podľa prikazovacích nariadení a predsedov snemovní bol návrh prerokovaný vo výboroch ústavnoprávnych, branno-bezpečnostných, zahraničných, pre plán a rozpočet, hospodárskymi, sociálnymi a kultúrnymi obidvoch snemovní. Posledné menované výbory boli poverené úpravou stanoviska. Obdržali sme písomný návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1328. Ústnu spravodajskú správu podajú pani poslankyňa Eva Nováková za výbory Snemovne ľudu a pani poslankyňa Mária Kapitulíková za výbory Snemovne národov.

Společná zpravodajka výborů SL E. Nováková: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, dovolte, abych po úvodním slovu předkladatele a navrhovatele pana dr. Karla Stomeho vás seznámila se stanovisky výborů, kterým byly tyto návrhy zákonů přikázány k projednání. Jak jste již slyšeli, byly tyto zákony projednány ve výborech ústavně právních, hospodářských, ve výborech pro plán a rozpočet, ve výborech branných a bezpečnostních, zahraničních, sociálních a kulturních, které byly ustaveny jako výbory gesční.

Dovolte, abych vás seznámila s jejich závěry. Všechny jmenované výbory po zapracování svých připomínek doporučily, aby předloha zákona byla schválena. Podstatné doplnění návrhu zákona bylo provedeno v § 6, který byl doplněn o odstavce 2-4. Tímto doplněním došlo ke zpřesnění způsobu provádění navráceného majetku shodně se zněním zákonů, které jsme již dříve přijali, a sice zákonů restitučních. Toto znění shodně navrhly výbory sociální a kulturní, hospodářské, ústavně právní, branné a bezpečnostní a zahraniční. Naopak výbory pro plán a rozpočet doporučily § 6 vypustit. Rovněž výbory pro plán a rozpočet navrhly, aby tento zákon byl zákonem ústavním. Toto garanční výbory po poradě s konzultantem legislativním nedoporučily, jelikož již předchozí zákony, které řešili obdobnou problematiku, rovněž nebyly zákony ústavními.

Ostatní připomínky z výborů jsou víceméně rázu formálního a zpřesňujícího a byly do textu, jak je vám předkládán v tisku 1328, zahrnuty. Všechny výbory, jak jsem již řekla, doporučily, ve znění textu č. 1328, zákon schválit.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doufám, že nikdo z vás nepochybuje o významu, jak z našeho státního tak mezinárodního hlediska, této společenské organizace jakou je Červený kříž. Schválením tohoto zákona bychom výrazně podpořili jeho činnost. Rovněž se domnívám, že je nutno zdůraznit, že takovouto zákonnou úpravu jsme vlastně povinni přijmout, neboť Listina základních lidských práv a svobod ve smyslu § 1 - 6 nás k tomu zavazuje.

Jako zpravodajka výboru sociálního a kulturního Sněmovny lidu, ve shodě s usnesením tohoto výboru vám doporučuji schválit návrh zákona ve znění tisku 1328.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím, aby sa ujala slova pani poslankyňa Kapitulíková.

Společná zpravodajka výborů SN M. Kapitulíková: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie! Dovoľte, aby som doplnila správu o stanoviská Slovenskej národnej rady, Českej národnej rady a vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky.

V Slovenskej národnej rade bol zákon o Československom červenom kríži - tlač 954 - prerokovaný vo výboroch pre sociálnu politiku, zdravotníctvo a sociálne vzťahy a vo výbore brannom a bezpečnostnom. Celkové vyjadrenie k predloženému návrhu - tlač 954 - bolo pozitívne, avšak výbor pre sociálnu politiku a zdravotníctvo navrhol nahradiť v § 1 navrhovaného zákona slovo "názov" a vypustiť "Ženevský kríž".

Po konzultácii nebolo možné zakomponovať do predloženej tlače 1328 tieto zmeny, pretože termín názov "Ženevský kríž" je prevzatý z oficiálneho textu Ženevských dohôd, uverejneného v Zbierke zákonov a je presným prekladom anglickej a francúzskej verzie Ženevských dohôd. Taktiež Slovenská národná rada odporučila vypustiť slovo "jediné sídlo v Prahe" a "národné". Odôvodnenie: Jednou z podmienok pre uznanie národnej spoločnosti Červeného kríža medzinárodným výborom Červeného kríža v Ženeve je, že táto národná spoločnosť musí byť jedinou národnou spoločnosťou na území daného štátu. Jedine zmena v politickej situácii v krajine a vytvorenie dvoch nezávislých štátov by mohlo viesť k vytvoreniu dvoch oddelených národných spoločností a k rozdeleniu Československého červeného kríža do dvoch spoločností.

Za súčasných podmienok je preto neprijateľné zahrnúť podobné ustanovenie do nového navrhovaného zákona. Pojem národný v kontexte Ženevských dohôd sa nedá vysvetľovať alebo obmedzovať len na jeden národ alebo jednu národnosť. To slovo má podľa Ženevských dohôd význam niečoho spoločného, charakteristického pre obyvateľov určitého štátu. Sídlo Československého červeného kríža je takto upravené v stanovách Československého červeného kríža a Československý červený kríž bol tiež tak registrovaný v zmysle zákona č. 83 z roku 1990 o združovaní občanov. K tomu sme si vyžiadali stanovisko aj z medzinárodného výboru Červeného kríža v Ženeve, ktorý nám oznámil 9. 12. 1991 faxom č. 022733-2057 stanovisko, ktoré som prečítala. Pozitívne stanovisko k tomuto predloženému návrhu a k týmto bodom zaujal aj riaditeľ Úradu slovenského výboru Československého červeného kríža, pán Ing. Bohdan Telgarský.

Česká národná rada, výbor pre sociálnu politiku a zdravotníctvo vyslovili súhlas s predloženým návrhom zákona - tlač 954 - avšak odporučili vypracovať a zaradiť do návrhu zákona také ustanovenie, ktoré bude špecifikovať štruktúru ČSČK a jeho orgány, vrátane ústredia a pobočiek, spôsob ustanovenia funkcionárov, dĺžku ich funkčného obdobia, kontrolnú a revíznu činnosť a kontrolné orgány, zakotviť spoluprácu so zdravotníckymi organizáciami.

Vysvetlenie: Československý červený kríž je v zmysle zákona 0č. 83/1990 Zb., o združovaní občanov dobrovoľným občianskym združením, ktoré bolo riadne zaregistrované. Návrhy na doplnenie, požadované Českou národnou radou, výborom pre sociálnu politiku a zdravotníctvo sú obsiahnuté a špecifikované v stanovách Československého červeného kríža. Tým Československý červený kríž splnil podmienky stanovené v § 6 zákona o združovaní občanov. Predurčenie štruktúry Československého červeného kríža orgánom v zmysle odporučenia výborov tým, že by došlo k ich zakotveniu v zákonoch, sú nevhodné, a diskriminujú Československý červený kríž oproti iným občianskym združeniam.

Stanovami je upravená aj vnútorná revízna činnosť Československého červeného kríža. Pokiaľ ide o vnútornú kontrolnú činnosť, je táto upravená zákonom č. 405/91 Zb., o kontrole v Českej a Slovenskej Federatívnej Republike a to v hlave 1 ods. 1 § 29 a 34. Zakotvenie povinnej spolupráce so zdravotníckymi či inými organizáciami je v rozpore so základnými princípmi Červeného kríža, tiež s princípom nezávislosti. V súčasnej dobe nie je jasné, akým spôsobom sa bude zdravotníctvo organizovať a spolupráca Československého červeného kríža pri poskytovaní zdravotníckych služieb so zdravotníckymi organizáciami je vecou dohôd, uzatvorených medzi Československým červeným krížom a týmito organizáciami. Spolupráca so zdravotníckymi a inými organizáciami vyplýva z uznesenia Československého červeného kríža navrhnutého zákonom.

Ďalej Česká národná rada odporučila expertné vyjadrenie k § 5. Rovnakú pripomienku mala aj vláda Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky. Pán dr. Stome už čiastočne vysvetlil a ja ešte doplním k tomuto vyjadreniu. K poskytovaniu príspevkov zo štátneho rozpočtu konkrétnym subjektom je treba, aby k tomu bola vláda výslovne zmocnená hmotno-právnym ustanovením zákona, poprípade, aby jej bolo uložené poskytnutie takéhoto príspevku ustanovením zákona.

Československý červený kríž získava prostriedky zo svojej činnosti členskými výnosmi, vlastnou činnosťou, prijímaním darov, dedičských odkazov a podobne, pravidelným príspevkom štátu ako aj inými spôsobmi poskytnutého majetku štátu k využitiu pre výkon jeho činnosti podľa ženevských dohôd v rozsahu vymedzenom v § 4 tohto zákona.

Prostriedky poskytované štátom sú svojím charakterom účelovými dotáciami na činnosti, ktoré zabezpečuje Československý červený kríž a ktoré vyplývajú zo Ženevských dohôd, ktorými je náš štát viazaný. Podľa nášho názoru predstavuje navrhované ustanovenie § 5 hmotno-právny nárok, ktorý je vykonaný zákonom o štátnom rozpočte.

Ďalej stanovisko vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky - to boli drobné technické úpravy v § 1 a 2, ktoré boli zakomponované do predloženého návrhu - tlač 1328. Ďalej bol nesúhlas s § 5, ktorý vysvetlil pán dr. Stome a ktorý som doplnila o § 6, ktorý pán dr. Stome vysvetlil. Iné zmeny neboli, všetky boli zakomponované do predloženého návrhu - tlač 1328.

Odporúčam Snemovni národov, aby po prerokovaní predložený návrh zákona - tlač 954 a nová tlač 1328 - podporila a schválila.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Zahajujem rozpravu. Do rozpravy sa prihlásil pán Pavel Měrák za Klub KSČM a pán Pavel Šebek. Slovo má pán poslanec Měrák.

Poslanec SN P. Měrák: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Jistě nepochybujete o tom, že i já chápu význam Československého červeného kříže tak, jak tady o něm hovořili zpravodajkyně a pan navrhovatel. Přesto v materiálu, který máme k dispozici, je několik ustanovení, která při nejmenším vzbuzují pochybnosti. Už v odvolávání pana Stomeho v důvodové zprávě z kompetenčního hlediska na článek 7, písmeno b) ústavy, je přinejmenším sporné. Největší pochybnosti však vzbuzuje struktura § 6, kde vidíme podstatu vlastně toho návrhu pana Stomeho. Domníváme se, že jde přinejmenším o porušení dosud dodržovaných zásad v oblasti restitucí.

Především, Československý červený kříž je právnická osoba. Dochází zde k překročení rozhodného období. Sporné jsou zejména případy, kdy Československý červený kříž získal majetek v souvislosti s fúzí některých spolků, jako je to u položky jedna, dva a čtyři. Přímo v rozporu s restitučním principem by bylo vrácení majetku, který Československý červený kříž získal takříkajíc z druhé ruky, jako konfiskát, to jsou položky osm, jedenáct a dvanáct, nebo jako zestátněný majetek, položka číslo sedm.

Dále se domníváme, že v ustanovení § 6 tohoto návrhu není ochrana dosavadních uživatelů natolik kvalitní, jako je to v ostatních restitučních zákonech. V neposlední řadě by mohlo dojít i k porušení nároků dosavadních vlastníků, které dané nemovitosti vlastnili před Československým červeným křížem.

V ustanovení § 2 je podle mého soudu výše sankcí zcela neúměrná. Když se podívám na ustanovení § 42 zákona České národní rady číslo 200 z roku 1990 Sb., je zneužití symbolu sankcionováno částkou pouze 3 000 Kčs. Pokud jde o propadnutí a zabrání věci, pak je nesporné, že by tento návrh měl reagovat také na zásadu, že tyto sankce nelze uložit, je-li hodnota věci v nápadném nepoměru k povaze přestupku.

Také vzbuzuje pochyby návrh, aby výnos těchto pokut neplynul do rozpočtu státu nebo příslušného státního orgánu. Je tu také malý lapsus, o ustanovení § 8, derogačním ustanovením pod bodem 3 se zrušuje vyhláška 56/58 Ú.l., která už byla zrušena vyhláškou 112/89 Sb.

Osobně se domnívám, že materiální podmínky nezbytné pro činnost Československého červeného kříže lze zajistit jiným, výhodnějším způsobem, který by nevzbuzoval takové pochyby. Proto navrhuji tento návrh vrátit k přepracování. Pokud tento návrh nebude akceptován, pak alespoň navrhuji, aby byl vypuštěn § 6 včetně přílohy. Děkuji za pozornost.