Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Chce sa ešte niekto, prosím,
vyjadriť? Pán poslanec Mandler.
Poslanec SL E. Mandler: Pane předsedající,
když je rozprava víceméně u konce, chci
pouze v technické poznámce říci jakousi
impresi člověka, který skutečně
těmto hospodářským věcem málo
rozumí. Prosím, abych nebyl podezírán,
že se na předložený návrh usnesení
dívám asi tak, jako se to dřív bralo,
když se říkalo: víte, musíme
mít ty věci mobilizačně.
Když si přečtu usnesení jakožto
člověk, který není zainteresován
jinak než těmi tisíci korunami, tak mám
dojem, že čtu o něčem, co buď už
beznadějně zkrachovalo, tedy kupónová
privatizace, anebo je na nejlepší cestě k tomu,
aby beznadějně zkrachovalo pokud my tomu, parlament,
nezatrhneme tipec. Říkám to jako svou impresi
- byl zde jiný, opačný návrh usnesení,
který se mi zdál mnohem vhodnější,
protože do spoustu věcí my nevidíme
a nebylo by dobré, kdybychom si teď hráli na
zlé sudičky něčeho, co může
vyspět v docela solidního mládence. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Mandlerovi, chce ešte
niekto vystúpiť? (Nikdo se nehlásil.) Udeľujem
slovo pani ministerke kontroly Kořínkovej.
Ministryně kontroly ČSFR K. Kořínková:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych velice stručně
uvedla některé informace, které zde dnes
byly řečeny, na pravou míru.
Za prvé bych vám chtěla sdělit, že
federální ministerstvo kontroly není schizofrenní,
ale v souladu se zákonem, který jste přijali,
je orgánem vlády a zároveň spolupracuje
s Federálním shromážděním.
Pokud Federální shromáždění,
tedy poslanci nebo skupina poslanců, výbor nebo
předsednictvo nás požádá, abychom
určité informace jim sdělili, máme
povinnost je sdělit. Pokud jde navíc o informace,
které vyplývají z plánované
prověrky velké privatizace, jak je to v návrhu
našeho materiálu uvedeno, která byla zahájena
v listopadu loňského roku a je prováděna
všemi třemi kontrolními orgány federace
i republik, myslím si, že je naší povinností
- a není to v rozporu ani s kontrolním řádem
- abychom něco takového předložili.
V každém případě by bylo v rozporu,
kdybychom to předložili sdělovacím prostředkům.
Pro mne ovšem bylo velikým překvapením,
když jsem se dověděla, že je v pátek
projednávána - a to ze sdělovacích
prostředků - naše zpráva. My jsme žádnou
zprávu nepředložili, byla to pouze informace
pro poslance výboru pro plán a rozpočet,
kteří s ní mohli naložit podle svého
uvážení. Tato zpráva vychází
pouze z dílčích výsledků té
velké prověrky, o které jsem hovořila.
Také jsem nebyla na toto jednání v pátek
pozvána. Teoreticky bych se ani nedověděla,
pokud bych sem dnes neposlala své spolupracovníky,
že se projednává tato zpráva již
dnes odpoledne, protože podle plánu to původně
bylo určeno spíš na zítřek ráno.
Ráda jsem ale přišla, abych si vyslechla všechny
vaše názory i na práci federálního
ministerstva kontroly.
Dovolte mi, abych sdělila jednu zásadní skutečnost,
kterou jsem v této diskusi nepostřehla. Federální
vláda se touto zprávou pro vás zabývala
dvakrát - na svém jednání 23. ledna
a následně na svém jednání
30. ledna. Jakými problémy se zabývala, bych
ocitovala jenom asi následujícím výběrem:
Bylo projednáno, že ve vybraných registračních
místech bude registrace prodloužena do konce února
1992, ministerstvo financí bude průběžně
vydávat seznamy schválených privatizačních
projektů, předkolo kupónové privatizace
bude zahájeno 17. února 1992 a v té souvislosti
budou občané upozorněni jakým způsobem
se postupuje v případě, že chtějí
změnit své rozhodnutí s uplatněním
svých kupónů, učiněné
písemně před tímto datem a že
v případě znehodnocení kupónové
knížky zaplatí poplatek 500 korun. Dále
například, že veřejnost bude upozorněna,
že podle právních předpisů jsou
možné jen dvě formy kupónové
privatizace, a to osobní účast nebo účast
prostřednictvím investičních privatizačních
fondů. Všechny ostatní formy jsou právně
neplatné. To bylo v době, kdy jsme se ze sdělovacích
prostředků i z některých informací,
které vláda dostávala, dostávali informace,
že jde například o přenechávání
kupónových knížek obecním úřadům,
které takovýmto způsobem by chtěly
v určitém rozsahu podnikat.
Federální ministerstvo financí urychleně
připraví návrh zákona o investičních
privatizačních fondech a předloží
je vládě. Zároveň se hovořilo
o tom, v jakém rozsahu by měla být připravena
novelizace nařízení federální
vlády č. 383/1991 Sb. o vydávání
a použití investičních kupónů
a vyjasněno druhé kolo privatizace. Za týden
poté jsme se dále zabývali především
novelizací tohoto nařízení vlády.
Zde byla uvedena řada námětů jakým
způsobem sladit dosud platná legislativní
opatření s průběhem privatizace. Čili
nešlo o to, co zde bylo diskutováno, že opatření
vlády nebo legislativa by sešněrovávaly
privatizaci, ale průběh privatizace, jak byl zaznamenán,
sladit s právem. Je to velice obtížné,
protože z hlediska legislativy by se takto postupovat nemělo.
Ale naše snaha ve federální vládě
byla především orientována na to, abychom
podpořili kupónovou privatizaci a vytvořili
odpovídající podmínky všem občanům,
kteří se v kupónové privatizaci chtějí
zúčastnit. Tady jsme rovněž přijali
v souladu s doporučením Legislativní rady
úpravu § 16a, odst. 1, ve kterém se hovoří,
že členem předsednictva nebo dozorčí
rady investičního privatizačního fondu
nemůže být pracovník orgánů
státní správy federace, republik nebo pracovník
Státní banky československé. Nedávali
jsme do tohoto návrhu "osoby jim příbuzné
nebo blízké" a nedávali jsme tam také
poslance zákonodárných sborů. Takže
připomínky tohoto druhu v žádném
případě nebyly předloženy vládě.
Další poměrně dost závažný
moment, kterého se týkala úprava nařízení
vlády č. 383, se týkal skutečnosti,
aby investiční privatizační fond současně
se všemi svými informacemi, uveřejnil rovněž
splnění podmínek uložených mu
v souvislosti s udělením licence. Protože řada
otazníků, o kterých jste i vy zde hovořili,
byla vysvětlena příslušnými zástupci
obou republik, kteří hovořili o tom, že
takto byly stanoveny podmínky pro odsouhlasení tohoto
privatizačního fondu jejich příslušnými
ministerstvy v působnosti republik. Stačí,
když tyto podmínky budou zveřejněny.
Další dílčí kroky můžete
sledovat porovnáním původního nařízení
vlády č. 383 a novely nařízení
vlády, která byla schválena usnesením
vlády č. 65 z 30. ledna t.r.
Závěrem svého vystoupení bych chtěla
říci jedno: Pokud se neustále budeme obviňovat
z toho, že jedna či druhá strana politizuje
v kupónové privatizaci a budeme si vkládat
vzájemně do úst nevěcné argumenty,
spíš politické, budeme přešlapovat
stále na místě. Naším společným
cílem by mělo být, abychom zabezpečili
pro každého občana, který má
zájem účastnit se celého velkého
transformačního procesu v rámci privatizace
právní prostředí pro to, aby jeho
práva, ale i jeho povinnosti byly přesně
stanoveny. O nic jiného v právním státě
nejde. A federální vláda se v tomto směru
velice obsáhle těmito skutečnostmi zabývala.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem ministerke Kořínkovej.
Teraz bude reagovať na vaše pripomienky alebo otázky
generálny prokurátor, pán Gašparovič.
Generální prokurátor ČSFR I. Gašparovič:
Vážený pán predsedajúci, vážené
panie poslankyne, vážení páni poslanci,
bol som priamo vyzvaný, aby som zareagoval k tejto diskusii
k otázkam, ktoré riešila federálna vláda,
k otázkam privatizácie.
Chcem povedať len toľko, že 23. januára
na zasadnutí federálnej vlády mimo program
došlo k vyzvaniu pána ministra financií, aby
predniesol informačnú správu o stave privatizácie.
V rámci tejto diskusie som sa zapojil aj ja, kde som predniesol
prakticky predbežný názor na upozornenie, ktoré
mienim dať pánu ministrovi financií a pánu
podpredsedovi vlády. Išlo tu o niekoľko sporných
otázok z hľadiska výkladu práva a z
hľadiska výkladu tohto nariadenia, kde došlo,
povedal by som, k takému stretu, ako povedal pán
minister financií, k stretom názorov právnych
a stretom názorov ekonomických.
V prvom rade tu išlo o tzv. schválený privatizačný
projekt podľa § 10 ods. 2 vládneho nariadenia.
Prokuratúra zaujala stanovisko, že len schválený
privatizačný projekt môže dať pokyn
k tomu, aby sa privatizácia začala. Z hľadiska
vysvetľovania iných členov sa hovorilo, že
došlo k určitej premise, kde došlo v zátvorke
ku slovu, ktoré tam nemalo byť. To bol jeden zo sporov.
Druhý spor bol v rámci § 17, pokiaľ išlo
o dávanie kupónových knižiek. Aby som
vás informoval, môžem vám predniesť
časť tohto upozornenia, ktoré som po tejto
diskusii adresoval pánu ministrovi a oznámenie som
dal aj federálnej vláde, kde sme jednoznačne
konštatovali, že začiatok a koniec časového
obdobia, v ktorom je možné vykonať registráciu
kupónových knižiek, stanoví Federálne
ministerstvo financií, pričom podľa ustanovenia
§ 10 ods. 2 tohto nariadenia registráciu kupónových
knižiek je možné začať až po
zverejnení zoznamu projektov. Zoznam projektov so zreteľom
na ustanovenie § 3 ods. 1 písmeno a) tohto nariadenia
vlády ČSFR je zoznamom schválených
privatizačných projektov.
Ide o o procesné ustavenie, ktorého cieľom
bolo vytvoriť právne predpoklady pre výkon
práva občana zakotveného v ustavení
§ 24 citovaného zákona, podľa ktorého
má nárok na kupóny, a teda na účasť
v kupónovej privatizácii každý československý
občan, ktorý má trvalý pobyt na území
ČSFR a dosiahol v tom období vek 18 rokov.
Uverejnenie zoznamov schválených privatizačných
projektov sme považovali ako právnu podmienku registrácie
kupónových knižiek a konštatovali sme,
že toto nebolo takto realizované. V dôsledku
toho občania nemali potrebné informácie pre
rozhodnutie o tom, že nárok vyplývajúci
im z ustanoveného § 24 zákona 92/91 Zb. uplatnia.
Týmto postupom nebola tiež akceptovaná rovnosť
strán zúčastnených v privatizačnom
procese metódou kupónovej privatizácie.
V rozhodovaní o stanovení začiatku a konca
časového obdobia, v ktorom je možné
vykonať registráciu kupónových knižiek,
sa uvedená právna podmienka pre začatie registrácie
kupónových knižiek podľa nás nevzala
na zreteľ.
Časové obdobie registrácie kupónových
knižiek bolo stanovené bez ohľadu na to, že
proces posudzovania návrhov zoznamov privatizačných
projektov prebieha, nie je ukončený, čo bráni
zverejneniu zoznamov schválených privatizačných
projektov.
Konštatovali sme mimoriadny záujem občianskej
verejnosti o účasť v privatizačnom procese
metódou investičných kupónov a že
je tou závažnou prekážkou, podľa
ktorej nie je možné trvať na dôslednom
odstránení vytýkaných nedostatkov
započatia registrácie kupónových knižiek
a stanovenia doby tejto registrácie. Vytýkané
nedodržanie ustanovenia § 10 ods. 1, 2 opatrenia Federálneho
ministerstva financií podľa § 10 ods. 1 citovaného
nariadenia vlády ČSFR sme považovali za potrebné
odstrániť aspoň v prebiehajúcom procese
registrácie kupónových knižiek. To vyžaduje
samozrejme vytvoriť určitý časový
priestor, ktorý by umožnil zodpovedné posúdenie
návrhov týchto privatizačných projektov
a rozhodnutie o nich, pričom samozrejme je potrebné
zverejniť zoznamy schválených privatizačných
projektov.
Neplnenie týchto požiadaviek v zákonnosti procesu
registrácie kupónových knižiek vyžaduje
registračné konanie upraviť tak, aby ďalej
mohlo byť vykonávané len po zverejnení
zoznamov privatizačných projektov. Týmto
opatrením je sledované tiež prispieť k
naplneniu účelu privatizácie metódou
investičných kupónov, k vytvoreniu skutočne
právnych a vecných zodpovedajúcich podmienok
pre rozhodnutie občana v kupónovej privatizácii,
ako aj preto, aby občan mal podmienky pre svoje rozhodnutie
podľa § 25 zákona 92/91 Zb., pre rozhodnutie
o forme jeho účasti v kupónovej privatizácii.
Javilo sa nám, že neposkytnutie potrebných
informácií, schválených privatizačných
projektov, neuverejnenie ich zoznamov pri započatí
konania registrácie kupónových knižiek
malo významne ovplyvniť podmienky pre rozhodnutie
občanov podľa citovaného § 25 zákona
92 z minulého roku. Toto mohlo byť podľa nás
dôvodom, prečo v rozpore s ustanovením §
17 ods. 1 nariadenie vlády ČSFR č. 383 z
roku 1992 Zb., majitelia investičných kupónov
poverovali investičné privatizačné
fondy k použitiu ich kupónov na získanie akcií.
Prebiehajúca registrácia kupónových
knižiek nám ukázala rad medzier v právnej
úprave, potrebu ich doplnenia, a to hlavne pokiaľ
ide o postavenie práva a povinnosti investičných
privatizačných fondov, podrobnejšiu úpravu
postupov občanov, hlavne po ukončení privatizačného
kola. Tu by som chcel povedať, že registrácia
kupónových knižiek súčasne ukázala
na absenciu kontroly v tomto procese, ktorú si, myslíme,
že je potrebné zabezpečiť aspoň
následne.
Ďalej sme mysleli, že v postupe opatrení Federálneho
ministerstva vnútra, ktoré upravujú časové
podmienky registrácie kupónových knižiek,
došlo k porušeniu ustanovenia § 10 ods. 1 a 2 v
spojení s ustanovením § 3 ods. 1 písm.
a) nariadenia vlády ČSFR 380/1991 a pokiaľ
sa jedná o opatrenie zo dňa 20. 1. 1992 o dočasnom
nahradení kupónových knižiek náhradnými
registračnými kartami, sme konštatovali, že
toto opatrenie je v rozpore s ustanovením § 22 a nasledujúceho
zákona č. 92/1991 Zb., ustanovenia § 1 následného
nariadenia vlády 383. Na tieto uvedené nedostatky
v postupe opatrenia Federálneho ministerstva financií
v procese kupónovej privatizácie som potom federálne
ministerstvo upozornil návrhom prijať niektoré
opatrenia k týmto vytýkaným nedostatkom.
Asi v tomto bol obsah uznesení, som to trochu zostručnil.
Předsedající mistopředseda FS J. Stank:
Ďakujem generálnemu prokurátorovi. Chce ešte
niekto vystúpiť v rozprave, prosím? Pán
poslanec Kováč sa ešte hlási.
Poslanec SN M. Kováč: Dovolil by som si dať
takúto polemickú otázku. Všetci vieme
veľmi dobre, že kupónová privatizácia
sa vzťahuje na všetkých občanov tejto
republiky od dovŕšenia 18. roku v novembri 1989. Ja
sa pýtam: Bol alebo nebol porušený zákon
tým, že niekto kedysi rozhodol o tom, že sa (myslím,
že nie je viac ako 11 miliónov občanov, ktorí
majú právo na kupónovú privatizáciu)
vyrobí len 8 miliónov knižiek? Ako sa to mohlo
stať? Kto rozhodol, že vyradí 3 milióny
občanov a vlastne ich tým zneprávni? Kedy
a kde sa to stalo?
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Na túto otázku zrejme bude reagovať
podpredseda vlády, pán Klaus. Chce ešte niekto
vystúpiť v rozprave? Nehlási sa nikto. Týmto
považujem rozpravu za skončenú.
V rozprave vystúpilo 21, respektíve s pánom
poslancom Kováčom 22 poslancov, okrem faktických
pripomienok.
Teraz udeľujem záverečné slovo predovšetkým
podpredsedovi vlády, ministrovi financií pánu
Klausovi, ktorý bude reagovať na vaše otázky,
prípadne pripomienky. Prosím, pán podpredseda.
Místopředseda vlády ČSFR V. Klaus:
Pokusím se být velmi stručný, protože
tuto diskusi nemohu zcela obsáhnout. Diskuse podle mého
názoru daleko přesahovala problematiku této
zprávy a problematiku harmonogramu a dílčích
kroků kupónové privatizace. Myslím,
že tato rozprava nebyla také bodem Interpelace ministrů.
Omlouvám se, ale nemohu teď z hlavy citovat číslo
vládního nařízení, kterým
byla ustavena Finanční rada, kterou jsme mimochodem
zdědili z minulosti a existovala už dávno před
listopadem 1989.
Zrovna tak zde nehodlám diskutovat o uplatňování
lustračního zákona na federálním
ministerstvu financí. Prohlašuji pouze, že je
uplatňován 100 procentně, beze zbytku a že
každý, koho se lustrační zákon
týká, ze svého místa v patřičné
lhůtě odešel.
Debata, která zde byla rozvinuta a která, myslím,
zbytečně používá jedno jméno,
je zcela podle mého názoru chybná. Poslanec
Zeman se na minulé schůzi dotázal, jestli
byl uplatněn lustrační zákon na ředitele
Centra kupónové privatizace. Já jsem odpověděl
tehdy, odpovídám opakovaně i teď, že
samozřejmě byl uplatněn na každého
a že samozřejmě na tomto funkcionáři
nebylo shledáno nic, co by bránilo v jeho dalším
setrvávání v této funkci. Doufám,
že tomu pan poslanec Wagner rozumí, doufám,
že to takto pochopil minule pan poslanec Zeman.
Pokud bych se vrátil k tomu základnímu problému.
Chtěl jsem jako základní větu říci
to, co jinými slovy vyjádřil pan poslanec
Mandler. Odmítám, že kupónová
privatizace je problémem. Tvrdím, že kupónová
privatizace na to, jaký je to bezprecedentní proces,
neopakovaný, probíhá velmi úspěšně.
Myslím, že je zbytečně rozviřován
tento problém a že je politizována otázka
různých detailů jako toho, že se během
dvou, tří dnů nahrne několik miliónů
lidí do registračních míst. V žádném
mechanismu na světě by nebylo možné,
aby se několik miliónů lidí najednou
zaregistrovalo. Prostě muselo to trvat určitou dobu.
A mohu vás ubezpečit, že stejně jako
dostávám dopisy od někoho, kdo si stěžoval,
že musel stát frontu, stejně tak dostávám
dopisy, že si stěžují někteří,
že se prodlužuje lhůta registrace, protože
"já už jsem se zaregistroval správně
2. listopadu". Čili myslím, že ten proces
probíhá mimořádně úspěšně.
Týká se to např. i otázky, kterou
zde vznesl pan poslanec Kováč na závěr
- kdo způsobil, že byly 3 milióny občanů
vyřazeny. Chtěl bych panu poslanci říci
zcela upřímně, že 15. ledna 1992 jsem
ještě měl já osobně strach, komu
a kdy vysvětlím, že se nepoužilo 5 miliónů
z 8 miliónů původně připravených
knížek. Během dvou, tří dnů
se toto zcela zvrátilo. Čili úvaha o tom,
kolik jsme knížek vydali, jestli jsme někoho
tím vyřazovali nebo nevyřazovali, je, myslím,
naprosto falešná. A zejména si myslím,
že je zbytečná, protože nám opravdu
v ničem nepomáhá. Jestli jste si všimli,
během 48 hodin jsme vytiskli náhradní registrační
karty, kterých do dnešního dne využil
zhruba jeden milión našich občanů, a
v posledních dnech února se začnou tyto karty
vyměňovat za normální standardní
registrační knížky. Čili opravdu
se mi zdá, že se problém zbytečně
dramatizuje, já nevidím, co by se v tomto procesu
dělo špatného.
Že vznikla jistá fronta, je logickým jevem
maso§ vého procesu, kterého se zúčastní
8,5 miliónu lidí a nerozloží se ideálně
do časově vymezeného úseku.
Paní ministryně Kořínková,
myslím, velmi obšírně odpověděla
na to, co vláda udělala, jak reagovala na vzniklou
situaci. Já proto nebudu analyzovat dílčí
materiál, který vznikl na jejím ministerstvu,
myslím si, že na tento materiál v podstatě
dává odpověď oficiální
zpráva vlády, která zde byla předložena.
Chtěl bych říci ještě toto. Opravdu
opakovaně prohlašujeme, že schvalování
privatizačních projektů nemá s předkolem
nic společného. Bylo naším záměrem
fázovat proces kupónové privatizace. Věděli
jsme, že v tomto procesu budou občané mít
několik etap rozhodnutí. První etapa - koupím
si či nekoupím si kupónovou knížku
a kupónovou známku. Druhé rozhodnutí
- zaregistruji-li se nebo nezaregistruji-li se. Třetím
rozhodnutím je - hodlám-li v kupónové
privatizaci postupovat sám nebo prostřednictvím
nějakého zprostředkovatele, tedy investičního
privatizačního fondu. A konečně teprve
čtvrtým rozhodnutím bude - do kterého
konkrétního podniku chci své kupóny
vložit.
Od prvopočátku jsme takto fázovali privatizační
proces, nikdy nás opravdu nenapadlo nic jiného.
Předkolo pro nás vždy bylo jednou z fází.
Schválené privatizační projekty jsou
jak pro individuální držitele investičních
kupónů, tak pro investiční privatizační
fondy potřeba před zahájením prvního
privatizačního kola. Zdá se mi umělé
vnášení problémů do těchto
věcí skutečně za zbytečné
a zejména nepomáhající nám
v tomto opravdu složitém a komplikovaném procesu,
který nás celkem dost zatěžuje. Takže
to je vztah schvalování privatizačních
fondů a předkolo.
Další bod, který bych chtěl zaregistrovat
- jak to je či není se zákony pro tuto aktivitu.
Já vás ubezpečuji, že všechno má
svůj čas, všechno probíhá v určitém
čase. Samozřejmě s předstihem děláme
usnesení, nařízení, návrhy
zákonů, co budeme potřebovat. Musím
vám říci, že dnes už jsme plně
ponořeni do problematiky, jak organizovat nikoliv kola
kupónové privatizace, ale následné
obchodování s cennými papíry, akciemi.
Čili je fázování procesu je logické
a já prohlašuji, že ani zákon o burze
ani zákon o cenných papírech ani zákon
o investičních privatizačních fondech
nijak osudově dnes 17. února 1992 prostě
nepotřebujeme. Nikdo nemůže začít
obchodovat s cennými papíry, prostě nenastalo
ani první ani poslední privatizační
kolo, ani držitel investičního kupónu
ani investiční privatizační fond nemá
ve svých rukou akcie, se kterými by mohl tak či
onak obchodovat způsobem správným, méně
správným, úspěšným nebo
méně úspěšným.
V tomto smyslu - pro pana poslance Fišeru - se využil
pro investiční privatizační fondy
normální, standardní zákon o akciových
společnostech jako výchozí právní
režim pro jejich fungování. Navíc upozorňuji,
že návrh zákona o investičních
fondech je předložen do federální vlády.
Nerozumím příliš úvahám,
které vznesl pan poslanec Šilhán o tom, že
stát má dávat lidem záruky nebo jim
říkat, jak má kdo co dělat. My se
skutečně dostáváme do tržní
ekonomiky a je logické, že každý člověk
nakládá se svými prostředky, v daném
případě s kupónovými investičními
body podle svého uvážení. Prostě
někdo s nimi naloží lépe, jiný
hůře, někdo nejlépe, ale toto se nedá
změnit.
Často slyším problémy, že občané
se potýkají - opět od pana poslance Šilhána,
ale opakovala to řada z vás dalších,
- s nedostatkem informací. Prohlašuji, že to
není pravda. Není nic takového jako informace
"an sich". Není nic takového jako z nebe
padající informace, které mě zaplavují
a nuceně do mě vstupují. Prostě informace
jsou ekonomickým statkem jako cokoliv jiného, je
prostě po nich poptávka a je jejich nabídka
a já si obstarám tolik informací, kolik si
jich obstarat chci. Obstarání informací vyžaduje
určitou námahu, vyžaduje určitý
čas, vyžaduje určité náklady,
peněžní či nepeněžní,
prostě chci-li se víc dozvídat, dozvídám
se, nechci-li se dozvídat, nedozvídám se.
Každý z nás i v tomto sále má
o kupónové privatizaci informací přesně
tolik, kolik jich chce mít a neexistuje vůbec žádná
metoda, jak bychom nuceně to mohli jakýmkoli jednorázovým
aktem zvýšit. Takže informací má
každý subjekt, každý občan dostatečně,
respektive má jich tolik, kolik jich chce mít.
Poslední poznámka: pan poslanec Fišera se táže,
jak se chovají podniky před privatizací.
Podniky před privatizací se bohužel chovají
tak, jak se chovají a nemáme sebemenší
šanci, abychom jejich chování mohli jakýmikoliv
krátkodobými příkazy, direktivami,
centrálním plánem nebo jakýmikoliv
jinými nástroji změnit. A prostě naším
cílem je jediné. Abychom toto předprivatizační
období co nejvíce zkrátili a znemožnili
jejich chování, které se nám všem
asi společně ne vždy líbí.
Končím tedy tím, že si myslím,
že zpráva vlády dala základní
informaci a naznačovala základní problémy.
Naznačovala, jak tyto problémy pružně
a průběžně řešíme.
Chtěl bych opakovat, že nevidím, že by
kupónová privatizace stála před jakýmkoliv
krachem, debaklem či větším problémem.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)