Česko-Slovensko prezentuje na mezinárodním
poli. V roce 1990 Velkomoravskými Rostislavovými
knězi a vědci Cyrilem a Metodějem, vloni
prvním prezidentem ČSR Moravanem Masarykem, a letos
to budou oslavy čtyřstých narozenin učitele
národů Jana Ámose Komenského. Při
této příležitosti bychom měli
my, Moravané a Slezané, dát Evropě
i světu na vědomí, že jsme poslední
evropskou zemí, kterou komunistický režim v
roce 1949 okradl o svobodu. Měli bychom jim dát
ale také na vědomí, že současná
politická reprezentace ČSFR se postavila za protiprávní
a protiústavní verdikt komunistů a nadále
návrat zemi Moravskoslezské - ne právě
etickými formami ve Federálním shromáždění
a v České národní radě blokuje.
Je to až neuvěřitelné.
Proboha, páni poslanci a poslankyně Federálního
shromáždění, České národní
rady i Slovenského národu, členové
všech tří vlád - uvědomte si
konečně, že tento váš zamítavý
postoj je nadále naprosto neudržitelný, že
nemůže být nadále záměrně
hluší jako tetřevi a slepí jako pštrosi
s hlavou v písku - pravda je jen jedna. Dle průzkumu,
89 % Moravanů a Slezanů chce svoji samosprávnou
zemi a 64 % z nich se jasně hlásí k národnosti
moravské či slezské. Či snad čekáte,
až se obyvatelé Moravy a Slezska této křivdě
vzepřou a pak bude nutné celou tuto záležitost
Moravy a Slezska předložit k posouzení Helsinskému
výboru a k rozhodnutí Mezinárodnímu
soudu? To chcete? Takovou reputaci pro naše nové demokratické
Česko-Slovensko? A Moravané to opravdu udělají,
protože jim nakonec nic jiného nezbude. A nebude to
jejich vina.
Vyjednávat jen s Českou národní radou
nemá nadále žádný smysl, jednak
proto, že k tomu vlastně ani není kompetentní,
jednak proto, že ČNR ve své většině
má hlavní zájem hájit centristické
zájmy, jednak i proto, že toto uznání
práv země Moravskoslezské musí být
provedeno jak Čechy, tak i Slováky, tedy celým
Federálním shromážděním.
V celých svých dějinách byla země
Moravskoslezská samosprávná a podléhala
jen a jen koruně Českého krále, ale
nikdy nepodléhala Čechám. A i po rozbití
Českého státu Rakouskem byla vždy samosprávnou
a nezávislou zemí na Čechách a mnohdy
v historii šla svojí cestou, i mimo Čech. To
byste si ale museli napřed prostudovat dějiny Moravy,
které byly právě vydány, a o kterých
se ve školách záměrně neučilo,
nanejvýš šlo o jednu stránku o "Velkomoravské
říši". Myslím však, že
vaše neznalost vás neomlouvá, protože
politik, který chce o tom rozhodovat, musí znát
podle pravdy všechno. Stejně jako to, že my,
Moravané a Slováci, pocházíme z větve
jižních Slovanů, zatímco Češi
a Slezané z větve Slovanů pobaltských.
Proto nejsme žádná větev českého
národa nebo nějaké etnikum. To jsou u nás
na Moravě například Valaši, Hanáci
a podobně a u vás Chodové.
Moravanům a Slezanům však o žádný
nacionalismus nejde - jsme v prvé řadě pro
stát občanský, založený na územně
správním systému a také neupíráme
Slovákům jejich určitou odlišnost, a
tím také jejich volnější postavení
v této trojfederaci či ve "spolkové
republice", jako má Bavorsko ve Spolkové republice
Německo. Ta by byla pro náš společný
stát nejvhodnější: vzniká smlouvou
tří zemí, kde každá země
si všechny vnitřní záležitosti,
včetně finanční, řídí
a řeší sama, a na ústřední
spolkovou vládu deleguje jen ty pravomoci, které
jsou nezbytné pro společný stát, to
jest celkem do sedmi ministerstev. Zemské, tedy republikové
vlády jsou kolektivním orgánem bez ministerstev,
jen s resorty řízených odborníky,
na plně samosprávném systému, s maximální
úsporou zbytečných státních
úředníků. Nějakého "přehlasování"
některého národa se nikdo nemusí bát,
protože v tomto spolkovém jednokomorovém parlamentu
se budou řešit jen záležitosti společného
zájmu, které musí být dobré
v zájmu všech. Pojistkou této spravedlnosti
bude třídílný senát, který
sporné věci dořeší. A pak, my
Moravané jsme vždy byli a budeme tím "svorníkem"
mezi Čechy a Slováky, a také tím zklidňujícím
elementem pro všechny v tomto společném státě.
Porozumění a mírumilovnost ve své
většině našich obyvatel máme vrozenou.
Jen s takovým státem se nemusíme stydět
jít do Evropského společenství. Takový
stát také musí splňovat obě
části demokratického systému - tedy
nejen pluralitního systému politických stran,
ale spravedlivého územně správního
systému - na základě historických
zemí - jak je tomu všude v Evropě i v celém
světě u demokratických států.
Moravané a Slezané mají již dost nepřetržitých
likvidačních územních proměn
Moravskoslezské země. Jejich sérii zahájila
v roce 1949 v ČSR vláda a parlament, KSČ
a KSS. Vydáním zákona 280/1948 Sb. rozdělily
ji na pět nesvéprávných krajů,
podřízených přímo vládě
ČSR. Svébytná země Moravskoslezská
tak byla vymazána z politické mapy ČSR, byla
zbavena své politické reprezentace a svého
hlavního města. Moravský a slezský
lid se dostal do nerovnoprávného postavení
vůči obyvatelům Čech a Slovenska.
(Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Znovu vás prosím, pán poslanec, aby ste hovorili
k veci.) Už to bude.
V roce 1960 tentýž režim zrušil všech
pět moravskoslezských krajů a nahradil je
Jihomoravským a Severomoravským krajem, samozřejmě
s přímou podřízeností vládě
ČSSR.
V roce 1968 totalistický režim vytvořil v rámci
ČSSR Českou socialistickou republiku a Slovenskou
socialistickou republiku. Moravanům a Slezanům ponechal
jen ty dva nesvéprávné kraje, oba zařazené
nesvéprávně do České socialistické
republiky. S platností od 1. 1. 1991 federální
vláda a parlament, Občanské fórum
a VPN ČSFR včetně vlády České
republiky a České národní rady zrušily
Jihomoravský a Severomoravský kraj. Moravu a Slezsko
tak doslova rozsekaly na 25 okresů řízených
vládou České republiky a Českou národní
radou přímo z Prahy.
Nyní zase hrozí Moravě a Slezsku ze strany
vlády a Federálního shromáždění
ČSFR i vlády ČR a ČNR další
územní rozdělení na tzv. "regiony"
- (u nás to vždycky byly oblasti). Stejně jako
všechna předchozí dělení má
být i toto provedeno v duchu komunistického scénáře
pod heslem "již nikdy Morava a Slezsko". Proto
to, čeho se dopustila vláda a parlament, KSČ,
na svébytné zemi Moravskoslezské v letech
1949 - 1968 lze plně srovnat s Mnichovským diktátem
vůči Československu v září
1938. Je to jednání o nás a bez nás.
Stejně tak rozhodoval v roce 1949 vládnoucí
komunistický režim o likvidaci svébytné
země Moravskoslezské. Provedl to totálně
hned napoprvé, aniž mu k tomu dal moravský
a slezský lid mandát. Mnichovský diktát
byl anulován a stejně tak musí být
anulováno i zrušení země Moravskoslezské.
Mezi ČSFR a SRN se uzavírá smlouva, jakoby
tento neblahý diktát s jeho neblahými důsledky
pro ČSFR vůbec neexistoval a stejně tak musí
být provedena smlouva mezi zemí Moravskoslezskou
a mezi Čechami se Slovenskem, ve které bude jasně
řečeno, že zrušení země
Moravskoslezské bylo protiprávní, nezákonné
a neplatné od samého začátku, to jest
od 1. 1. 1949. Základem k tomu musí být zrušení
protiústavního zákona č. 280/1948
Sb., a to ještě do voleb v červnu tohoto roku.
Premiéři vlád České a Slovenské
republiky se vzájemně omluvili za příkoří,
kterého se během soužití v jednom státě
dopustili Češi vůči Slovákům
a naopak. Myslím, že dozrál čas, kdy
oba premiéři, a nejen oni, měli by v sobě
nalézt tolik morálních sil a omluvit se občanům
země Moravskoslezské za to, že je společně
Češi a Slováci v roce 1949 připravili
o svébytnost a že tento protiprávní
a protiústavní akt KSČ v roce 1991 potvrdili.
Neměli by však zůstat jen u slov - hlavně
před volbami - a měli by to prokázat i svými
činy. Země Moravská a Slezská byly
po staletí v Českém království,
stejně jako země Moravskoslezská v Československu
až do roku 1949 svébytnými, samosprávnými.
Zatím sice na jedné straně bouříte
proti starým strukturám, ale na druhé straně
vám vůbec nevadí, že odpíráním
navrácení svébytnosti Moravskoslezské
zemi se stavíte do jedné fronty s nimi. Nejenže
se přitom opíráte o zákon komunistické
vlády ČSR z roku 1949, ale pokračujete v
diskriminaci země Moravskoslezské dál, v
duchu převzatého scénářem KSČ.
Podle něho již budujete na území země
Moravskoslezské tzv. regiony. Zařazujete se tak
v ČSFR mezi hnutí, která prokazatelně
směřují k potlačování
lidských práv a občanských svobod
a vyvolávají tak ve svém důsledku
národnostní zášť. Navíc
se dostávají do rozporu s paragrafem 260 novelizovaného
trestního řádu ČSFR - ti čeští
politici a jejich strany, které pokračují
v diskriminaci občanů země Moravskoslezské.
S přihlédnutím na tato fakta se ptám:
Může se ČSFR bez nápravy křivd
na zemi Moravskoslezské vůbec ucházet o přijetí
do Evropského společenství demokratických
států?
Uznáváme, že obnovení země Moravskoslezské,
jejích práv a práv jejích občanů
na samosprávu se již do voleb provést nedá
a že to čeká až na nově zvolený
parlament, ale možnost přeměny této
dvoufederace na vícečlennou, případně
na spolkovou republiku, musí být zachována.
Do voleb ještě v těchto dvou zasedáních
musí být odhlasováno zrušení
zákona č. 280/1948 Sb., diskriminujícího
zemi Moravskoslezskou. Současně musí být
ve Federálním shromáždění
odhlasováno provedení referenda již v těchto
volbách ve všech obcích země
Moravskoslezské v rámci jejích historických
hranic, protože jiné (dle stávajících
krajů) jsou nepřijatelné. Otázka referenda
bude jediná: Jste pro obnovení země Moravskoslezské
s vlastní samosprávou v rámci ČSFR
jako rovnoprávný partner Čechám a
Slovensku - ano, nebo ne? - Tedy žádná země
Moravská a země Slezská a žádné
v rámci České republiky - a dokonce jen se
státní správou, řízenou vládou
České republiky - to nám k ničemu
není. Nic takového nepadá v úvahu
a ani si to 90 % Moravanů a Slezanů nepřeje
a ani to nepřijme - a ani to, aby se o tom rozhodovalo
ještě za dva roky v dalším kole i v Čechách.
Je to věc jen Moravanů a Slezanů a nikoho
jiného. Není to milost, ale naše právo.
Jakékoli pokusy nás opět podvést budou
mít za následek nadnárodní jednání,
protože již toho bylo tak akorát dost.
Nyní můžeme k tomu vytvořit jen rámcový
zákon, který toto všechno umožňuje.
Náš nově zvolený parlament na to bude
mít více času a může to udělat
s rozvahou a spravedlivě, podklady k tomu bude mít
z voleb a ze současně provedeného referenda
v zemi Moravskoslezské.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Dovoľte, aby som si udelil technickú
poznámku.
Vážení kolegovia, ja uznávam filibuster
ako metódu oddialenia rozhodnutia parlamentu. Je to zrejme
legitímna metóda, ale neuznávam, keď
sa pred televíznymi kamerami robí predvolebná
propaganda takýmto spôsobom. Pán poslanec
odbočil veľakrát od témy, ktorý
prerokovávame v tejto chvíli. Ja prosím tých,
ktorí budú vystupovať po ňom, aby sa
témy držali čo najintímnejšie,
pretože rozhodujeme naozaj o vážnych veciach.
Ďakujem. (Potlesk.)
S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec
Hubálek, pán poslanec Šamalík po ňom.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedo, pane předsedající,
podávám návrh ve smyslu jednacího
řádu paragrafu 20, abychom odhlasovali maximální
řečnickou lhůtu deseti minut, aby byl čas
na jednání o věcných záležitostech.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Pán poslanec, obávam sa, že to
nie je možné, pretože by boli diskriminovaní
tí, ktorí by upadli do tejto lehoty na úkor
tých, ktorí si mohli hovoriť, čo chceli.
Nie je to možné, ale je to možné schváliť
vo vzťahu k ďalším bodom.
Prosím, pán poslanec Šamalík.
Poslanec SN F. Šamalík: Já jenom doplněk.
Když jsem hovořil o tom, že ten trojspolek není
to, co je racionální, pak jsem zapomněl dodat,
že racionální je ovšem usilovat o řešení
moravské samosprávy. Já sám samozřejmě
trvám na stanovisku, že to není problém
federální ústavy, čili není
to to, o čem se má mluvit tady, ale je to věcí
příslušné národní rady.
A jedině tato samospráva by potom vedla k tomu,
aby se moravský problém mohl stávat i problémem
federálním. Ale je to otázka času,
nikoli v tomto momentě. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem za vysvetlenie. Pán poslanec Olej, ako ďalší
pripravený, vystúpi v rozprave. Ako ďalší
vystúpi pán poslanec Mandler, po ňom pán
poslanec, prvý podpredseda Federálneho zhromaždenia
Zdeněk Jičínský. To sú všetci
doteraz prihlásení.
Poslanec SN J. Olej: Vážené kolegyne, kolegovia,
pokúsim sa veľmi intímne držať témy,
pretože je ženského rodu.
Problém, ktorý prerokovávame, je veľmi
zložitým problémom a neraz sme upozorňovali,
že jeho vyriešenie nie je možné limitovať
žiadnym časom, žiadnou lehotou, do kedy ho musíme
vyriešiť.
Zdá sa nám, že spoločenská situácia,
ktorá je v súčasnej dobe a ktorá tu
nastala po 17. novembri - a ja sa plne staviam za názor
pána poslanca Šamalíka - že nás
17. november oslobodil a umožnil budovať demokratickú
spoločnosť -, je komplikovaná a problémy,
ktoré tu nastali, sú tak všeobsažné,
a tak zložité, že sme si asi v úvode nového
spoločenského procesu neuvedomili ich hĺbku
a dosah. V plnom rozsahu sme ako klub Strany demokratickej ľavice
podporili rozhodnutie Federálneho zhromaždenia vytvoriť
priestor pre národné rady, aby mohli zaujať
vlastné samostatné stanoviská k usporiadaniu
zákonodarnej výkonnej moci na úrovni federácie
alebo spoločného štátu a zaujať
stanoviská k postaveniu prezidenta v tomto štáte.
Tento čas, tento priestor národné rady využili.
Veľmi intenzívne rokovali o zmluve, vedľa toho
určite sa dotkli aj problematiky týchto troch hláv,
ktoré dnes prerokovávame. S akým výsledkom,
to vieme. Lenže, a tu je treba poukázať na určitý
procesný postup Slovenskej národnej rady, nepochopiteľný
postup, cez to, že nás zástupca v predsedníctve
aj v grémiu Slovenskej národnej rady minulý
týždeň v stredu a vo štvrtok, keď
tieto zasadali, veľmi vecne žiadal predsedu Slovenskej
národnej rady, aby grémium ako aj predsedníctvo
zaujali stanoviská k tlači 1212. Jeho názor,
táto jeho požiadavka bola odmietnutá s tým,
že predsedníctvo alebo grémium už nemá
čas sa týmto zaoberať. Teraz naozaj je problém,
ako sa máme pozerať na poslancov, ktorí reprezentujú
vládnu koalíciu v tomto parlamente a ktorí
majú eminentný záujem riešiť túto
otázku, a na stanovisko predstaviteľov tejto vládnej
koalície v Slovenskej národnej rade?
Preto dávam procesný návrh, aby sme prerušili
rozpravu k tejto otázke a doslova ako Federálne
zhromaždenie požiadali Slovenskú národnú
radu, nech sa vyjadrí k návrhu. To je môj
procesný návrh.
Pokiaľ by tento návrh neprešiel, potom odporúčame
ako najpriechodnejšiu cestu - aj keď chápeme,
že bude zložitá a bude so sebou niesť určité
úskalia hľadania budúcich modelov -, aby sme
prijali výlučne len tie ustanovenia, tie návrhy,
ktoré sa dotýkajú zákonodarnej moci,
aby sme neriešili moc výkonnú a postavenie
prezidenta republiky a ponechali toto riešenie pre budúcnosť.
Z tohto dôvodu navrhujem komplex pozmeňujúcich
návrhov, ktoré by riešili tento problém
a nezasahovali v novom modeli do štvrtej a piatej hlavy.
V článku I.:
1. V článku 40 ods. 2 slová "iný
poverený člen predsedníctva" nahradiť
slovami "predseda Senátu".
2. Odporúčame vypustiť článok
42 a článok 48 ods. 1 písmeno e) a f). Tieto
články súvisia s možnosťou prezidenta
rozpustiť Federálne zhromaždenie, ako aj s možnosťou
Federálneho zhromaždenia podávať ústavnú
žalobu a žalobu na člena vlády.
3. Ďalej odporúčame doplniť článok
50 ods. 6, a to pred stredník v texte slovami "v znení
schválenom Senátom". Tým by zákon
nebolo možné už ďalej meniť.
4. Vypustiť článok 51 ods. 2 - 7 a článok
52 ods. 2. Tieto články súvisia s možnosťou
prezidenta republiky odmietnuť podpísať zákon
prijatý Federálnym zhromaždením a vrátiť
ho späť na nové prerokovanie Federálnemu
zhromaždeniu.
5. Navrhujeme vypustiť článok 55 až článok
75 a bod 6. Sú to hlavy, ktorými sa upravuje postavenie
prezidenta republiky a vlády.
V článku II. odporúčame vypustiť
body 3 - 5, ktoré sa dotýkajú ústavnej
žaloby proti prezidentovi republiky.
Navrhujeme vypustiť celý článok III.,
kde je možnosť podávať žalobu na člena
vlády.
Aké to bude, niesť výhody alebo nevýhody?
Domnievame sa, že nebude hanbou ani tohto Federálneho
zhromaždenia, ani národných rád priznať
si, že sme nezvládli úlohu (chvalabohu, nie
sme v socialistickom systéme, aby sme vykazovali, že
sme v rámci socialistického plánovania niečo
nesplnili), priznať si, že tento problém je tak
zložitý, že vyžaduje čas, že
vyžaduje hľadanie ďalšieho možného
postupu.
Pokiaľ by ste nás podporili v tomto našom návrhu,
ktorý je mimochodom aj návrhom ústavnoprávneho
výboru Slovenskej národnej rady, domnievame sa,
že by sa vyriešila otázka najvyššieho
zákonodarného orgánu spoločného
štátu. Opakujem - spoločného štátu.
A súčasne by sa vytvoril priestor pre hľadanie
ďalšieho optimálneho obsahu, opäť spoločného
štátu - po voľbách. My, poslanci za Stranu
demokratickej ľavice (dúfam, že budeme aj v budúcich
parlamentoch), k tomu chceme aktívne, nie deštrukčne
prispieť.
Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. To bol pán poslanec Olej, ktorý predniesol
okrem tohto komplexného pozmeňujúceho návrhu
aj návrh procedurálny. Navrhol opätovne prerušiť
rozpravu, prijať uznesenie Federálneho zhromaždenia,
ktorým sa Federálne zhromaždenie obráti
formálne na predsedníctvo Slovenskej národnej
rady so žiadosťou o zaujatie stanoviska k predloženým
ústavným zmenám.
O tomto procedurálnom návrhu som povinný
dať hlasovať, robím tak bez rozpravy, preto som
vás volal. Prosím, aby ste sa usadili do lavíc.
Zatiaľ faktická poznámka poslanca Savčinského,
potom faktická poznámka poslanca Kanisa. Opakujem,
že návrh pána poslanca Oleja je bez rozpravy
a preto k nemu neveďte ani faktické poznámky.
Poslanec SL V. Savčinský: Nebudem viesť faktickú
poznámku k procedurálnemu návrhu pána
poslanca Oleja. Chcel by som len zareagovať a spresniť
niektoré veci, ktoré tu odzneli v slovách
predrečníka.
1. Na politickom grémiu, v ktorom došlo k rozhodnutiu
prerušiť rokovanie tohto bodu, to nebola Strana demokratickej
ľavice, ktorá vyšla v ústrety politickému
grémiu týmto návrhom. Naopak politické
grémium práve po vystúpení kolegu
Oleja akceptovalo jeho pripomienku, že by bolo potrebné
počkať ešte na stanovisko národných
rád, ale aj na stanovisko poslaneckých klubov v
národnej rade. Politické grémium práve
na základe tejto pripomienky a ústretového
kroku zástupcu SDŠ v politickom grémiu akceptovalo
túto pripomienku s tým, že všetky politické
kluby toto prerokujú.
2. Dovoľte, aby som vyjadril pochybnosť nad tým,
že poslanecký klub SDŠ vo Federálnom zhromaždení
potrebuje práve stanovisko vládnej koalície
k svojmu rozhodovaniu. Myslím si, že...
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Prosím, aby sme túto vec nekomentovali. Otvára
to problematiku, ktorá teraz nie je na rade pred hlasovaním.
Ešte pán poslanec Kanis, prosím. Ďakujem.
Poslanec SN P. Kanis: Chcel by som len pripomenúť,
že tu bola už výhrada voči stanovisku
grémia v Českej národnej rade. Nechcem posudzovať,
či to bolo korektné alebo nekorektné, ale
domnievam sa, že v návrhu, ktorý tu dal pán
poslanec Olej, by sme sa mali obrátiť aj na predsedníctvo
Českej národnej rady, nielen na predsedníctvo
Slovenskej národnej rady.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
V poriadku. Ja som síce povedal len predsedníctvo
Slovenskej národnej rady, pretože som citoval pána
poslanca Oleja, ale budeme tým rozumieť žiadosť
obrátenú k obom predsedníctvam. Pán
poslanec Olej ešte chce spresniť.
Poslanec SN J. Olej: Veľmi stručne vzhľadom k
tomu, čo povedal pán poslanec Savčinský.
Určite, Strana demokratickej ľavice má svoj
vlastný program, ktorého sa drží, ale
na druhej strane si myslíme, že ústavné
zákony by nemali byť vecou len výlučne
vládnúcich síl. Chceme sa aj my s týmito
zákonmi stotožniť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujeme. Dávam hlasovať o procedurálnom
návrhu pána poslanca Oleja. Prosím zamestnankyne
Kancelárie, aby prerušili svoju roznášku
do lavíc. V priebehu aktu hlasovania nie je žiadúce
poslancov vyrušovať akýmkoľvek spôsobom.
Žiadam poslancov, aby sa usadili do lavíc. Budeme
hlasovať.
Opakujem procedurálny návrh pána poslanca
Oleja za Stranu demokratickej ľavice. Navrhuje, aby rozprava
k tlači 1212 a k sprievodným tlačiam bola
znovu prerušená a aby Federálne zhromaždenie
prijalo uznesenie, ktorým požiada predsedníctva
národných rád o zaujatie stanoviska k prerokovávanej
problematike. O tomto sa bude hlasovať. Meritum je v tom,
či znova prerušiť alebo neprerušiť
rokovanie. Je to zviazané samozrejme s požiadavkou
formulovať uznesenie. Znamená to, že keď
prijmeme prerušenie, prijímame aj ideu tohto uznesenia.
Budeme hlasovať. Kto je pre tento návrh pána
poslanca Oleja, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!
(12.12 hod.)
(SN 41, SL 50) Snemovňa národov štyridsaťjeden,
Snemovňa ľudu päťdesiat. Ďakujem.
Kto je proti? (SN 26, SL 24) Snemovňa národov dvadsaťšesť,
Snemovňa ľudu dvadsaťštyri. Ďakujem.
Kto sa zdržal hlasovania? (SN 46, SL 39) Snemovňa
národov štyridsaťšesť, Snemovňa
ľudu tridsaťdeväť. Ďakujem.
Konštatujem, že procedurálny návrh nebol
prijatý ani jednou snemovňou. Zostáva teda
v platnosti ponuka pána poslanca Oleja na hlasovanie o
jeho komplexnom pozmeňujúcom návrhu vtedy,
až keď príde na rad. Rozumiem tomu dobre? Ďakujem.
Tým je tento bod vybavený.
Rozprava teda môže pokračovať a to vystúpením
pána poslanca Mandlera. Po ňom vystúpi pán
poslanec Jičínský. To sú všetci
doteraz písomne prihlásení.
Ešte žiadam tých, ktorí majú v
úmysle v rozprave vystúpiť, aby si podali písomné
prihlášky, pretože hodlám rozpravu ukončiť
a to ešte pred poludňajšou prestávkou.
Prosím, pán poslanec Mandler.