Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Křížovi. Prosím
nyní poslance Hladíka. Než se ujme slova, s
malou poznámkou se přihlásil zpravodaj poslanec
Lacina.
Společný zpravodaj výborů SL J. Lacina:
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, v komplexních pozměňovacích
návrzích podáváte návrhy jak
k tisku 1106, tak k původnímu zákonu. Bylo
by dobré, kdybyste uvedli, k čemu váš
pozměňovací návrh směřuje.
Dá nám to totiž hodně práce při
zpracovávání těch návrhů.
Někdy je to složité nalézt.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pokud jste tak dosud neučinili, doplňte, prosím,
požadavek zpravodajů.
Vítám mezi námi pana místopředsedu
federální vlády Jozefa Mikloška.
Nyní bychom dokončili rozpravu. Slovo má
pan poslanec Hladík. Jako předposlední je
na řadě poslanec Jambor.
Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedající,
vážené dámy, vážení
pánové. Doporučuji rozšíření
zákona č. 229/91 Sb. o tři pozměňovací
návrhy.
První pozměňovací návrh je
vypuštění odst. 3 z § 17. Tento odst.
3 zakládá předkupní právo určité
kategorie našich spoluobčanů a tím podle
mne porušuje rovnost občanů před zákonem.
Druhým pozměňovacím návrhem
je doplnění nového § 30, který
se bude jmenovat Základní lesní půdní
fond. "Základním lesním půdním
fondem je ten lesní půdní fond, který
si pro svůj zvláštní význam ve
státním vlastnictví ponechají Česká
republika a Slovenská republika zvláštními
zákony ČNR a SNR."
Touto problematikou jsem se velmi dlouho zabýval, nejsem
sám, a nikdo z nás nenašel jiný způsob
řešení, jak stanovit podrobnosti k tomu, co
je to základní lesní půdní
fond. Žádné odkazy k tomuto názvu prakticky
neexistují. Myslím, že těmi nejkompetentnějšími,
kteří se k tomu budou moci vyjádřit,
jsou právě naši kolegové v národních
radách. Samozřejmě, podle mého výkladu,
jsou lesy a základní lesní půdní
fond a lesní půdní fond vůbec ve vlastnictví
republik a v kompetenci republik.
Třetí pozměňovací návrh
je: do § 1 doplnit nový odstavec 3, který bude
znít "Zákon stanoví podrobnosti k základnímu
lesnímu půdnímu fondu." Je to rozšíření
působnosti zákona. Vím, že samo stanovení
podrobností přesně nevystihuje to, co jsem
navrhoval v novém § 30, ale cituji dikci, kterou nás
zavazuje ústava k takovéto činnosti. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Prosím poslance Jambora, aby se ujal slova.
S malým nekonfliktním pozměňovacím
návrhem se ještě přihlásil na
závěr poslanec Kudláček.
Poslanec SL A. Jambor: Vážený pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, dovolte mi několik připomínek
k tisku 928, především ze všeobecného
hlediska.
Záměr novelizovat předmětný
zákon plně podporujeme, protože jeho aplikace
i na lesní půdu je v dosavadním znění
problematická a v některých ustanoveních
nerealizovatelná a má i velké finanční
dopady na státní rozpočet.
V tomto směru podporujeme proto novelizaci § 15 odst.
1 a 2, § 22 odst. 2, § 24 odst. 2.
Pozitivně hodnotíme též aplikaci §
10 a čtvrtou část zákona, to jsou
předkládané body 11 a 13.
Pozměňovací návrhy k jednotlivým
ustanovením. K § 6, odst. 2. Nedoporučujeme
ho upravovat v novele s ohledem na odkaz v § 7 zákona
č. 229/91 Sb.
Tato specifika řeší republikové zákony.
Slovenská národní rada podle plánu
legislativních úkolů ho připravuje
s ministerstvem spravedlnosti na měsíc duben 1992,
a to v návrhu zákona o některých vlastnických
vztazích na Slovensku.
K § 16, odst. 5 a k § 20 odst. 2. - Nedoporučujeme
souhlasit, protože navrhovaná lhůta je nereálně
krátká.
§ 22 odst. 7 - požadujeme doplnit za první větu
skončenou středníkem slova: "tento nájemní
vztah u lesní půdy je bezplatný." Zdůvodnění:
Důvodem pro tento náš návrh je skutečnost,
že nájemce má platit za to, že opatruje
lesní půdu vlastníkovi do převzetí
bez toho, že by měl z takového nájmu
prospěch. Naopak, při péči řádného
hospodáře je povinen vykonávat finančně
náročné úkoly v zalesňování,
ochraně porostů apod., přičemž
lesní porosty a zisk z nich po jejich vytěžení
patří vlastníkovi.
V podmínkách Slovenské republiky jsou náklady
za nájemné odhadovány - při tomto
druhu nájemného - ve výši 1,3 mld. Kčs
ročně. Cesta zrušením nájemního
vztahu u neznámých vlastníků a ponecháním
lesů bez péče řádného
hospodáře je společensky neúnosná.
Další návrhy na doplnění:
K § 5, odst. 2 žádáme doplnit větu
"Rozsah práv a povinností povinné osoby
při nakládání s nemovitostmi při
péči řádného hospodáře
upraví příslušné ústřední
orgány státní správy zvláštním
předpisem."
Zdůvodnění: Tento návrh je potřebné
upravit vzhledem k rozsahu těchto povinností se
specifikami směrem k lesnímu hospodářství,
kde jsou předběžné úkoly státu
vyjádřeny v lesních hospodářských
plánech. Pojem uváděný v § 5
odst. 2 je velmi široký a proto je potřebné
ho konkretizovat.
V § 6 odst. 1 písm. c) navrhujeme vypustit, protože
vlastnická práva urbarialistů a jiných
k lesní půdě se zákonem SNR č.
2/58 Sb. nezrušila a bude vhodné zákon č.
222 upravit, resp. jeho čtvrtou část.
Paragraf 17, odst. 1 - změnit odkaz v textu z § 1,
odst. 1 na § 1, odst. 1 písm. a) a b), čímž
se vyloučí z jeho působnosti otázka
obytných budov, hospodářských budov
a staveb vzhledem k odlišné koncepci pozemkového
fondu.
K § 22, odst. 1 - doplnit v části písmena
f) za slovo "nemovitost" slova uvedená v §
1 odst. 1 písm. a) a b) s ohledem na odlišnou koncepci
pozemkového fondu v lesním hospodářství
a existenci státních podniků lesního
hospodářství veřejně prospěšného
charakteru, které musejí mít v nemovitostech
ve vlastnictví státu právo na hospodaření.
Zdůvodnění: vyplývá to i z
neprivatizovatelnosti základního lesního
fondu ve smyslu § 1, odst. 3 zákona č. 92/91
Sb.
Zrušením práva hospodaření vzniká
právní vakuum, které je třeba řešit
navrhovaným způsobem. To jsou všechny připomínky.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Jamborovi. Nyní má slovo
poslanec Kudláček.
Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Prosím jen o chvíli pozornosti pro malý pozměňující
návrh, který podávám v souvislosti
s jedním pozměňujícím návrhem,
resp. ustanovením, které jsme přijali v zákoně
č. 92/91 Sb. Týká se to záležitosti,
aby bylo možno provádět převody některých
druhů zemědělského majetku, nikoliv
na fond národního majetku, ale na pozemkový
fond. Úprava spočívá v následujícím.
V § 17 odst. 4 se za slova "zase se jedná o nemovitosti"
vkládají slova "a jiný zemědělský
majetek", na který se vztahuje tento zákon.
Je to tedy reciproční ustanovení vůči
již přijatému pojetí v zákoně
č. 92/91 Sb.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Jako poslední se přihlásil poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
vážené dámy poslankyně, vážení
páni poslanci, vážení hosté.
Já bych chtěl obrátit vaši pozornost
na pozměňovací návrh kolegy Ladislava
Romana, který zde hovořil o ochraně těch
restituentů, kteří díky neúplné
nebo zničené evidenci a nebo neexistenci dokladů
o vlastnictví, se dostávají do obtížné
právní situace při uplatnění
svých nároků. Já jsem si vědom
toho, že návrh, jak zde byl prezentován, znamená
zavedení instituce tzv. domnělého vlastníka
a jsem si vědom toho, že tento institut by zasluhoval
pečlivé dopracování. Domnívám
se, že by nebylo bez užitku, kdybychom se zamysleli
nad situací, jestli chceme skutečně způsobit
to, abychom znemožnili uplatnění a dosažení
nároku, který budeme muset dokládat jinak
než listinami, které zákon předpokládá,
předpokládá jejich existenci a které
ve skutečnosti neexistují, nikoliv vinou těchto
oprávněných osob, ale vinou orgánů,
které byly povinny tuto evidenci vést, tyto doklady
archivovat, připravit, a nebo zda chceme těmto lidem
umožnit, aby se svých nároků domohli.
Já připomínám, že tato záležitost
je aktuální nejen pro hodně území
na Slovensku - tam ta evidence byla vedena trochu jiným
způsobem a známe z první republiky, že
tam byly i jiné potíže než v historických
zemích, tedy v Čechách a na Moravě,
jak se říkalo dříve.
Ale chci upozornit, že řada evidencí zemědělské
půdy je i v Čechách v některých
oblastech velmi a velmi problematicky dokumentována. Domnívám
se, že bychom mohli uvažovat i o jiném rozpracování
této myšlenky a to tak, že by se umožnilo
takové oprávněné osobě, která
svůj nárok nemůže doložit, aby
uplatnila v podstatě u soudu svůj nárok bez
toho, že bychom museli kvalifikovat ten mechanismus, který
zde pan kolega Roman jako rozpracování této
myšlenky uvedl. To znamená, že bychom v podstatě
dali tomu, co on nazývá domnělý vlastník,
čili osobě oprávněné, právo,
aby svůj vlastnický nárok nebo svůj
nárok na vydání uplatnil návrhem u
soudu s tím, aby mu tato lhůta k vydání
neuběhla. Já se to pokusím formulovat, ale
hovořím o tom proto, abychom tento návrh
nezasunuli mimo svoji úvahu, neboť ho považuji
za značně významný. Děkuji
vám.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Stomemu. Prosím, táži
se poslankyň a poslanců, zda chce ještě
někdo vystoupit k rozpravě k tomuto bodu programu?
Nikdo se nehlásí. Dovolte mi, abych vyhlásil
rozpravu za ukončenou. Táži se nyní
pana navrhovatele, poslance Tyla, zda chce na závěr
rozpravy vystoupit? Ano, prosím, máte slovo.
Poslanec SL M. Tyl: Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové. Pokusím se stručně
projít tu dlouhou řadu návrhů. Promiňte
mi, pokud nebudu schopen sdružit vaše návrhy,
které by patřily k sobě a jsou roztroušeny
podle jmen tak, jak jste je podávali.
Především ke stanovisku klubů - poslanec
Veverka za HZDS říkal, že bylo více
pokusů o novelizaci. Jsme asi každý v jiném
parlamentu. Já jsem se svými spolunavrhovateli podal
návrh na novelizaci v červenci 1991 a je to stále
ten samý návrh. Čili pokud ví o nějakém
jiném návrhu, mně není žádný
jiný návrh znám. Zároveň se
podivuji nad tím, jakou logikou je vedena debata, která
navrhuje text této novely, kterou doporučuje neprojednávat.
Tomu vůbec nerozumím, to je poprvé, co taková
záležitost zde zazněla - zda je společná
zpráva skutečnou společnou zprávou,
jsou tam samozřejmě všechny atributy společné
zprávy, takže zde není možný žádný
jiný výklad.
Co se týká návrhu poslance Tolara za Komunistickou
stranu - tam přetrvává, podle mého
názoru, nepochopení toho, co se vůbec mohlo
převzít z titulu první pozemkové reformy.
Především první pozemková reforma
obsahovala oba ústavní tituly, které umožňují
demokratickému parlamentu omezit majetek. Omezila ho ze
zákona a za náhradu. Chtěl bych vás
upozornit, že to, co tvrdohlavě navrhujete, postrádá
ten druhý titul. Nemůže to udělat tento
parlament, i kdyby to chtěl tisíckrát udělat,
protože jak zde vysvětlil již jiný poslanec,
můžeme omezit majetek, ale nemůžeme ho
dodatečně vyvlastnit, když do června
1991 ti, kteří o něho tím či
oním titulem byli připraveni, stále ještě
měli nárok na nevyplacenou náhradu. Ta náhrada
navíc je znovu vzniklá, má svůj titul
v cenový předpisech a vy tedy musíte říci
veřejně, že trváte na tom, aby byl použit
nový cenový předpis pro vyplacení
těch pozemků, které nebudou vydány
- tak jak je to u všech zákonných titulů
v zákonu č. 229. To je tedy jediné smysluplné
alternativní řešení.
Pan poslanec Šidík se domnívá, že
vláda neoceňuje smysl novely. To z mnoha důvodů
není pravda. Vláda si je vědoma potíží,
které uplatňování novely přináší
a její stanovisko se v tomto směru postupně
velmi kladně mění.
Doufám, že dřív, než ji vyměníme,
bude její stanovisko naprosto kladné.
Co se týče klíčového názoru
KDH na bod 6, to znamená na nárok, který
uplatňuje v bodě 6 maďarská národnostní
menšina, mohu říci toto. Tento návrh
byl podán. Prošel zemědělskou komisí
a hospodářskými gesčními výbory
a je logické, že by měl zůstat součástí
návrhu. Navrhovatelé se po pokusu o domluvu domnívají,
že toto zákonné právo tato menšina
má a ty přídavky, které rozšiřují
v dikci "a po roce 1948" toto právo na německou
menšinu a další, je oprávněné.
Tím také odpovídám částečně
na příspěvek kolegy Petera, Mlynárika
a dalších. Jen mám poznámku k pozměňovacímu
návrhu kolegy Batty, protože podle něj se domnívám,
že směřuje mimo rozhodné období,
a to v novele podle mého názoru řešeno
být nemá.
Co se týče lhůty, kterou navrhuje kolega
Humpál, je to oboustranně přijatelné.
Šedesát dnů je zřejmě málo,
rok je zřejmě dlouhá doba, půl roku
pro ten titul podle § 16 je akceptovatelný.
V § 20 jde o správní, administrativní
záležitost, není tam důvod, aby nebylo
šedesát dnů.
Co se týče § 8, jde v podstatě o opravu.
Všichni pociťujeme, že by dikce měla být
změněna: "Podle mimosoudních rehabilitací."
Na adresu prvního řečníka kolegy Veverky
musím uvést, že právě řada
úprav směřuje nikoliv mimo restituční
filosofii, jak on říká, a jak já jako
filosof se tomu vždycky bráním, ale na porovnání
se zákonem o mimosoudních rehabilitacích
a dalšími restitučními zákony,
aby byly komparativní. Čili ani v tomto nemá
pravdu.
Co se týče návrhu poslance Romana, řekl
bych, že ten pokus stručnější,
který učinil kolega Stome, je v této záležitosti
schůdnější. A v jistém znění
bych ho podporoval.
Ostatní poslanci se zde vyjadřovali - například
kolega Wagner - o implicitním zařazení dvou
restitučních titulů, které by měly
být přímo vyjmenovány. Domnívám
se, že pokud bychom přijali rozšíření
písm. o) tak, jak s tím souhlasí federální
vláda, je zde za obecný zákonný podklad
pro řešení tohoto problému, aniž
bychom museli přímo vsunout tyto tituly do zákona.
Jinak by musel prokázat, že to toto písmeno
o) neřeší.
K poznámce poslance Cuhry, že šlo nejen o ústavní
a lidská práva, ale také o věcné
záležitosti, vazby na kulturní památky
- je to otázka záměru z první pozemkové
reformy. S tím se dá souhlasit.
Co se týká návrhu kolegy Slámy ohledně
singulárních lesů, souhlasím zásadně.
Tam, kde kolega Novosád navrhuje v první části
dvě varianty předběžného opatření
nebo úprav pozemkových, které by byly buď
v § 2 nebo 19, tam bych se přimlouval spíš
pro variantu v § 19, odst. 4 a 5.
Co se týče § 25, vědecká a školicí
pracoviště, domnívám se, že je
to řečeno v bodu 24 a že přílišné
rozšíření, tak jak navrhoval kolega
Rynda, nevyužívá dostatečně možnosti
ekonomických pronájmů, které zvláště
tam, kde výzkum dosahuje výborných výsledků,
není problémem v dnešní době
zajistit dlouhodobou nájemní smlouvou.
K poznámce poslance Hladíka o základním
lesním půdním fondu: Obávám
se, že po třiceti nebo kolika letech, kdy nebylo definováno,
co je základní lesní fond, bychom se neměli
o tuto socialistickou definici dnes pokoušet, ale tuto záležitost
už tady vypustit. Něco takového, aspoň
doufám, v ústavě nadále nebude.
Co se týče návrhu kolegy Jambora ponechat
řešení na republikách, tam je snad jen
kompetenční poznámka v tom, že republiky
hmotně právní záležitosti majetku
atd. musí odvozovat z nějakého názoru
federace.
Co se týče bezplatného nájemního
vztahu lesní půdy, tam by se podle už přijatých
jiných zákonných předpisů nedalo
mluvit o nájemním vztahu, ale o zápůjčce,
protože bezplatný nájemní vztah náš
právní řád už nezná.
S poznámkou k § 17 kolegy Kudláčka bych
souhlasil a o poznámce kolegy Stomeho jsem hovořil,
když jsem mluvil o příspěvku kolegy
Romana.
To by bylo stručné stanovisko k předloženým
pozměňovacím návrhům.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Vyslechli jste závěrečné
slovo předkladatele poslance Tyla. Ptám se zpravodajů,
jestli chtějí vystoupit. Prosím, pan poslanec
Lacina.
Společný zpravodaj výborů SL J. Lacina:
Vážení kolegové, jen několika
slovy bych se zmínil o zásadní věci.
Padl návrh na to, zda máme projednávat novelu
- tisk 1106. Chtěl bych říci, že zde
byla zmínka o momentu, že jsme se dohodli na tom,
že budeme odškodňovat některé křivdy.
Ale nedohodli jsme se na tom, že budeme odškodňovat
některé křivdy jenom některým
lidem.
Bylo by dobré, abychom zvážili i tuto skutečnost
vztahu k tomuto momentu.
V této souvislosti bych se chtěl pana poslance Veverky
zeptat, zda v jeho vystoupení byl jeden z bodů chápán
jako pozměňující návrh, či
nikoliv, protože jsme to nezachytili, ani jeho pozměňovací
návrh nebyl podán. Chápeme jeho návrh
v tom směru, že má být rozhodnuto o
tom, zda se má novela 1106 přijmout k jednání
či nikoliv.
Chtěl bych říci, že celá řada
pozměňujících návrhů
směřovala k novele 1106. Řada pozměňujících
a doplňujících návrhů však
směřuje k původní normě. Bude
nutno některé záležitosti zpracovat
i z hlediska legislativního, z hlediska právního,
protože i samotný nový titul domnělého
vlastníka musí být skutečně
zvážen a postaven na právní podklad.
Jinak vám děkuji za pozměňovací
a doplňovací návrhy. Pokusíme se je
zpracovat v co nejkratší době a předneseme
vám je pak k vyjádření. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Lacinovi. Slovo má pan zpravodaj
Hacaj.
Společný zpravodaj výborů SN J. Hacaj:
Chcel by som reagovať na procedurálny návrh
pána poslanca Ryndu, ktorý navrhuje, aby pozmeňujúce
a doplňujúce návrhy, ktoré sú
obsiahnuté v tlači 0074 z 29. 1. 1992, boli ako
pozmeňujúce návrhy. Myslím, že
pri prerokúvaní niektorých iných zákonov
tu už bol v podstate precedens alebo ten spôsob prerokúvania,
že navrhovateľ, keď bola navrhovateľom vláda,
spolu so spravodajcami urobili určitý zásah
do dikcie návrhu zákona a o tom sa hlasovalo ako
o základe. Nebol to teda pozmeňujúci návrh.
To je obdoba.
Tlač 0074 vznikla na základe pripomienok federálnej
vlády a so súhlasom navrhovateľa, pána
poslanca Tyla a bola prerokúvaná včera v
hospodárskom výbore. Takže nesúhlasím
s návrhom, aby sa o týchto návrhoch hlasovalo
ako o pozmeňujúcich. Malo by to byť súčasťou
tlače 1106 s upravenou dikciou, ako je táto tlač.
K ostatným pozmeňujúcim návrhom sa
vyjadríme neskôr pri prerokúvaní.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu zpravodaji poslanci Hacajovi. Slovo má
pan poslanec Rynda.
Poslanec SL I. Rynda: Musím bohužel kolegovi Hacajovi
oponovat, protože dosavadní obvyklá praxe byla
taková, že návrh předkladatele a názor
vlády - nebyla-li vláda s předkladatelem
totožná - býval začleňován
vždy do tisku jako společné zprávy výborů.
Buď výborů vůbec, nebo gesčních
výborů apod. Zde se rozmáhá praxe,
kdy dodatečné pozměňovací návrhy
přinášejí zpravodajové bez ohledu
na proceduru, kterou tyto dodatečné pozměňovací
návrhy procházejí. Bez ohledu na to, které
výbory tyto pozměňovací návrhy
projednaly, se domnívám, že je nezbytné,
abychom dodrželi alespoň ten postup, že budeme
brát maximálně dva tisky ke každému
návrhu zákona. To znamená základní
návrh a návrh tak, jak prošel výbory
po projednání s předkladatelem, případně
s vládou. Žádné další tisky
není možné do procedury zanášet,
protože bychom se mohli dočkat i nebývalého
množství nových pozměňovacích
návrhů.
Protože jsem podal svůj návrh jako procedurální,
žádám, aby se o něm hlasovalo. Doporučuji
sněmovnám dodržet takový postup, jaký
jsem navrhl.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Vyslechli jste procedurální návrh kolegy
Ryndy. Nejsem si jist, zda je nutno o tomto návrhu hlasovat.
O slovo se hlásí pan poslanec Tahy.
Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predsedajúci,
dovoľujem si oponovať stanovisku pána poslanca
Ryndu. Vzhľadom na to, že spoločná správa
hospodárskeho výboru bola vypracovaná skôr
ako došlo stanovisko federálnej vlády, na základe
stanoviska federálnej vlády boli spracované
jednotlivé pozmeňujúce návrhy, ktoré
garančné výbory včera večer
riadne prerokovali a preto sa stávajú súčasťou
spoločnej správy hospodárskych výborov.