Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážený
pane kolego, rozhodování o tom, je-li něco
nebo není-li něco podřízeno zákazu
majorizace, to není procedurální záležitost,
to je záležitost ústavní. Z ústavního
textu neplyne, že na tento zákon se vztahuje zákaz
majorizace. Pokud poslanec Mečl na tomto stanovisku trvá,
měl jej předložit v ústavně právních
výborech, ústavně právní výbory
měly toto stanovisko zaujmout, že v tomto případě
se má hlasovat s uplatněním této zásady.
Nestalo se tak.
Budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně
Petrové. Budeme hlasovat, obě sněmovny hlasují
současně. Prosím pracovnici Kanceláře,
aby opustila místnost, pan poslanec Morovič přestane
vyřizovat své osobní věci při
hlasování a přistupujeme k hlasování.
Vážená paní kolegyně, opusťte
jednací síň!
(11.02 hodin)
Hlasujeme, návrh je jasný.
Ptám se poslanců, kdo je pro pozměňovací
návrh paní poslankyně Petrové, nechť
zvedne ruku a stiskne tlačítko! (SN 28, SL 34)
Kdo je proti? (SN 33, SL 24)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 39, SL 39)
Ve Sněmovně národů 28 pro, 33 proti,
39 se zdrželo, ve Sněmovně lidu 34 pro, 24
proti, 39 se zdrželo.
Návrh přijat nebyl. Prosím o další
pozměňovací návrh.
Společný zpravodaj výborů SL P. Jégl:
Další úpravu jsem navrhoval já. Týká
se § 6, a to v § 6 odst. 3 slova "podle §
3" nahradit slovy "uvedené v § 3 odst. 1".
Domnívám se, že jde pouze o legislativní
úpravu a že ji jako takovou lze akceptovat a nemusíme
rozhodovat hlasováním, pokud obě sněmovny
nejsou jiného názoru.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: To je skutečně
jenom legislativně technická úprava. Prosím
další pozměňovací návrh.
Společný zpravodaj výborů SL P. Jégl:
Další pozměňovací návrh
se týká § 9, podával ho poslanec Voleník,
který žádá, aby v § 9 se doplnilo
nové písm. d), které zní:
"d) nosit střelnou zbraň a používat
ji ve smyslu zvláštních předpisů";
přičemž zde bude proveden legislativní
odkaz na § 13 a 14 zákona č. 140/1961 Sb.,
trestního zákona ve znění pozdějších
předpisů; § 34 zákona č. 228/1991
Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 76/1959 Sb., o některých služebních
poměrech vojáků, ve znění pozdějších
předpisů."
S tímto návrhem osobně souhlasím,
byť nevidím žádné komplikace. Pokud
by se nepřijal, nebyla by situace nijak zkomplikovaná
a pokud v zákoně takové ustanovení
bude, nebude způsobovat taktéž žádné
komplikace. Tudíž nechávám sněmovnám
na rozhodnutí.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Druhý zpravodaj? Souhlasí.
Pan ministr? Souhlasí též.
Čili slyšeli jste pozměňovací
návrh, zpravodajové i ministr souhlasí, budeme
tedy hlasovat.
(11.04 hodin)
Kdo je pro tento pozměňovací návrh
poslance Voleníka, nechť zvedne ruku a stlačí
tlačítko! (SN 75, SL 74)
Kdo je proti? (SN 0, SL 0)
Zdržel se hlasování? (SN 27, SL 23)
Ve Sněmovně národů 75 pro, nikdo proti,
27 se zdrželo.
Ve Sněmovně lidu 74 pro, nikdo proti, 23 poslanci
se zdrželi, řada poslanců nehlasovala.
Návrh byl přijat oběma sněmovnami.
Prosím o další pozměňovací
návrh.
Společná zpravodajka výborů SN E.
Sándorová: Ďalšie pozmeňujúce
návrhy, ktoré predniesol pán kolega Jégl
ešte vo svojej spravodajskej správe, naznačujú,
že ich považujeme v podstate za legislatívne
úpravy. Sú k § 10 ods. 1, kde namiesto slova
"využívať" navrhuje kolega Jégl
použiť slovo "používať."
Je to jasná legislatívna úprava.
V § 19 ods. 2 za slovo "neplnoletých" vložiť
slovo "osôb." Toto tiež považujem za
jednoduchú legislatívnu úpravu.
A v § 24 ods. 3 taktiež je legislatívna úprava,
aj keď je to rozsiahlejšie. § 24 ods. 3 by znel:
"Ustanoveniami ods. 1 a 2 nie sú dotknuté predpisy
o ochrane štátneho tajomstva."
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: O tom nebudeme hlasovat.
Společná zpravodajka výborů SN E.
Sándorová: Myslím, že o tom netreba
hlasovať.
Ďalší pozmeňujúci návrh
predniesol pán kolega Malina, a to, navrhoval vypustiť
z § 19 ods. 3. Tento pozmeňujúci návrh
kolegu Malinu neodporúčame, pretože vo výbore
aj navrhovateľ vychádzal z predpokladu, že v
každej spravodajskej službe je isté nebezpečenstvo,
že príslušníci, pracovníci tej
spravodajskej služby, budú jednať akosi protizákonne,
presahujúc svoje právomoci, alebo aj z iných
dôvodov môže dôjsť k tomu, že
sa budú sústreďovať informácie,
ktoré akosi dodatočne sa ukážu byť
nepravdivými alebo zbytočnými. Pre tento
prípad musí byť nejaké ustanovenie v
zákone a toto ustanovenie, ktoré je tu v §
19, vychádza presne z koncepcie zákona FBIS.
Takže navrhujeme tento odsek ponechať v zákone.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pan poslanec Malina trvá
na svém návrhu? Ano. Budeme o něm hlasovat.
Návrh je jasný, zpravodajové nedoporučují.
Má pan ministr nějaké stanovisko k této
věci? Ztotožňuje se se stanoviskem zpravodajů.
(11.07 hodin)
Čili kdo je pro pozměňující
návrh pana poslance Maliny, nechť zvedne ruku a stiskne
tlačítko! (SN 17, SL 11)
Kdo je proti? (SN 19, SL 19)
Kdo se zdržel hlasování? (SN 68, SN 67)
Ve Sněmovně národů 17 pro, 19 proti,
68 se zdrželo.
Ve Sněmovně lidu 11 pro, 19 proti, 67 poslanců
se zdrželo, několik poslanců nehlasovalo.
Návrh přijat nebyl.
Společná zpravodajka výborů SN E.
Sándorová: Posledný pozmeňujúci
návrh je pozmeňujúci návrh kolegu
Voleníka k § 24. Z odseku 1 navrhuje pán Voleník
vypustiť slová "...a ktoré v záujme
právnických a fyzických osôb vyžadujú,
aby ostali utajené pred nepovolanou osobou" a čiarka
za slovami "v súvislosti s nimi" by sa zmenila
na bodku. Tento návrh považujeme za upresňujúci
a odporúčame prijať.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pan poslanec Jégl.
Společný zpravodaj výborů SL P. Jégl:
Dávám na zvážení, protože
se nejedná o věcnou změnu, ale o legislativní
úpravu, zda bychom nemohli tuto změnu akceptovat
bez hlasování.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Přece jenom je to
změna, která dost mění, i když
si myslím, že je to změna, která nemění
obsah, ale přece jenom v tomto případě
to nepovažuji za prostou změnu legislativní.
Doporučuji, abychom o tom hlasovali.
Ptám se přítomného ministra obrany, jaké je jeho stanovisko. Doporučuje také. Čili shodné stanovisko zpravodajů i zástupce vlády doporučuje navrhovanou úpravu jako přesnější k přijetí.
Budeme tedy hlasovat.
(11.10 hodin)
Ano, ptám se poslanců obou sněmoven, kdo
z nich souhlasí se změnou, nechť zvedne ruku
a stiskne tlačítko! (Hlasuje se.) (SN 87, SL 88)
Děkuji.
Kdo je proti? (SN 2, SL 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 16, SL 11) Děkuji.
Ve Sněmovně národů osmdesát
sedm poslanců pro, dva proti, šestnáct poslanců
se zdrželo, ve Sněmovně lidu osmdesát
osm pro, nikdo proti, jedenáct se zdrželo, několik
poslanců nehlasovalo, obě sněmovny tento
pozměňující návrh přijaly.
Tím jsou pozměňující návrhy
vyčerpány, předpokládám, že
je tomu tak. Paní zpravodajkyně Sándorová.
Společná zpravodajka výborů SN E.
Sándorová: Ešte by som sa zmienila o podnete
pána podpredsedu Šútovca, ktorý sme
pochopiteľne zvážili, ale dospeli sme k názoru,
že pri tomto zákone musíme vychádzať
zo súčasného stavu a že s tým
sa bude musieť vysporiadať budúci parlament.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pan místopředseda
to nepodával jako pozměňovací návrh,
dával tento problém pouze k uvážení.
Čili teď zbývá hlasovat o návrhu
zákona jako celku. Konstatuji, že obě sněmovny
jsou usnášeníschopné a můžeme
tedy hlasovat.
(11.11 hodin)
Ptám se poslanců, kdo souhlasí s návrhem
zákona ve znění usnesení výborů
a schválených pozměňujících
a doplňujících návrhů podle
doporučení zpravodajů, nechť zvedne
ruku a stiskne tlačítko! (Hlasuje se.) (SN 100,
SL 93) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 0, SL 1) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 11, SL 9) Děkuji.
Ve Sněmovně národů sto poslanců
pro, nikdo proti, jedenáct se zdrželo, ve Sněmovně
lidu devadesát tři pro, jeden proti, devět
poslanců se zdrželo, čtyři poslanci
nehlasovali.
Po souhlasném usnesení obou sněmoven mohu
konstatovat, že Federální shromáždění
České a Slovenské Federativní Republiky
schválilo zákon o Vojenském obranném
zpravodajství.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.274, SN
č.446, SL č. 421)
Tím je tento bod uzavřen a přistoupíme
k dalšímu bodu, kterým je
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby, tisk
925 a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny
národů, tisk 1066
Návrh předložil předseda klubu ODA pan
poslanec Daniel Kroupa. Uděluji mu slovo.
Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedající,
milé dámy, vážení pánové,
v únoru loňského roku schválilo Federální
shromáždění zákon č. 92/91
Sb., o podmínkách převodu majetku státu
na jiné osoby, tzv. transformační zákon.
Po malé privatizaci, restitučních zákonech
tak byla vytvořena základní právní
norma pro zahájení bezprecedentního procesu
privatizace. O významu privatizace v procesu československých
reforem, o její klíčové roli pro oživení
desítky let sterilizovaných hospodářských
a morálních schopností občanů
našeho státu, bylo řečeno a napsáno
mnoho slov. Pochybnosti o tomto významu jsou dnes vyhrazeny
ryze nejstrnulejším obhájcům teorie
o schopnostech státu spravovat hospodářství.
Zahájení procesu privatizace přivedlo na
svět obrovské množství problémů,
které bylo velmi obtížné předvídat.
Složitost problémů je známa celému
světu. Vedle složitosti samé se však objevuje
i ještě jiný fenomén, který politické
a hospodářské aspekty privatizace podbarvuje
od samého začátku procesu. Spočívá
ve skutečnosti, že nikoli každý si vlastní
průběh privatizace představuje v podobě,
kterou bychom mohli považovat politicky i funkčně
za přijatelnou. Od počátku se totiž
projevují snahy mnohých bývalých kormidelníků
socialistického hospodářství, nikoli
pouze u kormidel, kteří se snaží v privatizační
bouři se udržet, ale také, a to je mnohem nebezpečnější,
rozmanitými pololegálními a ilegálními
způsoby se stát držiteli majetku. Pod privatizací
tak mnozí začali hledat cestu k uchování
hospodářské a politické moci a k nenápadnému
přesunu majetku sobě samým. Toto pojetí
privatizace je pro nás naprosto nepřijatelné.
Transformační zákony chápeme jako
organizační pravidla privatizačního
procesu. Nelze proto na ně uplatnit přísná
kritéria, která jsou kladena na zákonodárství
vyspělých demokracií, zejména na normy
soukromoprávní, podle nichž je k novelizaci
platných norem třeba přistupovat co nejméně
často. V naší situaci je naopak při
zmíněné bezprecedentnosti nezbytné
reagovat pohotově na vývoj podmínek a rámců,
ve kterých se tento proces odehrává.
Z těchto důvodů jsme přistoupili ke
zpracování návrhů na novelizaci zákona
č. 92/91 Sb. v těch bodech, u kterých se
při přípravě transformace prokázala
zřetelná potřeba korekce a doplnění.
Klub ODA přitom vycházel zejména z praktických
zkušeností obou republikových ministerstev
pro správu národního majetku a jeho privatizaci,
kterých nabyly v průběhu roku při
přípravě procesu privatizace a kontrole dodržování
jeho pravidel. Návrh zákona jste obdrželi v
tisku 925.
Obsahem novely bylo řešení tří
vážných problémů, které
nebyly při schvalování transformačního
zákona tak zřejmé, a o nichž jsme přesvědčeni,
že ponechat jejich řešení mimo právní
úpravu by bylo krajně nežádoucí.
Za prvé - navrhujeme v § 7 transformačního
zákona zdůraznit povinnost podniků poskytovat
při zpracování alternativního privatizačního
projektu veškeré informace ke zpracování
nepostradatelné tomu, kdo takový projekt připravuje.
Z informací, které máme k dispozici, vyplývá,
že vedoucí pracovníci řady státních
podniků odmítají potřebné údaje
poskytovat. Naše úprava tedy směřuje
k uzákonění této povinnosti.
Jiný vážný problém se projevil
v souvislosti zejména s tzv.blokačním ustanovením.
Řada státních podniků obchází
zákaz převodu vlastnictví k majetku tím,
že jej přenechává do dočasného
užívání rozličným subjektům,
přičemž tak mnohdy činí s neskrývaným
úmyslem vzít v úvahu osobní zájmy
pracovníků státních podniků,
ať již z důvodů přímého
zisku prostřednictvím korupce či z důvodů
své vlastní budoucí účasti
na vlastnictví tohoto majetku.
Takto uzavřené smlouvy často předurčují
obsah privatizačních projektů včetně
rozhodování o tom, kdo se má stát
subjektem privatizace. Jsme si vědomi skutečnosti,
že takto uzavřené smlouvy dost dobře
nelze, zejména s ohledem na to, že nájemcem
může být zahraniční subjekt,
prohlásit za neplatné se zpětnou účinností,
i když mnoho nepravostí by takový postup jistě
odstranil.
S ohledem na relativně dlouhodobý charakter privatizace
však považujeme za nezbytné vyřešit
tuto situaci alespoň pro dobu budoucí, a to tím,
že takto uzavřené smlouvy od účinnosti
novely přestanou být platnými ze zákona
nejpozději okamžikem přechodu na příslušný
fond národního majetku.
Konečně třetí důležitý
problém se váže na snahy některých
vedoucích pracovníků vyhnout se privatizaci
vyhlášením likvidace státního
podniku, mnohdy bez skutečných příčin
anebo proto, že k takové likvidaci správci
státního majetku takové podniky cíleně
vedou.
V tisku 925 jsme z těchto důvodů navrhli
možnost uplatnit režim zákona i na státní
podniky v likvidaci.
Závěrem mi dovolte malou poznámku. Je nám
jako navrhovatelům novely zřejmé, že
s procesem privatizace je jistě spojena řada problémů,
které náš návrh novely nepostihuje.
Nechceme dogmaticky lpět na vlastní představě
o tom, co je pro kontrolu čistoty a rychlosti průběhu
privatizace nezbytné, a proto se nebudeme bránit
takovým doplňkům a úpravám,
které budeme považovat za potřebné z
hlediska legislativně technické a věcné
správnosti.
Co však nemůžeme z postavení navrhovatele
akceptovat, jsou případné zásadní
změny celkového pojetí koncepce privatizace.
Zásadní změny stavebních kamenů
transformace, to znamená návrhy, které by
směřovaly k změnám těchto klíčových
ustanovení transformačního zákona,
o nichž bylo již na jaře loňského
roku věcně a politicky rozhodnuto po obšírných
diskusích při přípravě zákona.
Nechceme a nemůžeme být iniciátory změny
ve směru privatizace. Naše novela si naopak klade
za cíl odstranit překážky tomuto směru
a rychlosti kladené.
Protože návrh usnesení hospodářských
výborů doznal vůči tisku 925 určité
změny, dovolte, abych se závěrem vyjádřil
k bodům, které se v tisku 1066 proti našemu
návrhu objevily.
Jako navrhovatel novely zákona považuji za přijatelné
všechny změny s výjimkou těch ustanovení,
o kterých se nyní zmíním.
V bodě 3 je uveden návrh na doplnění
§ 12 odst. 2 písm. a). Přesto, že chápeme
záměr takového doplnění na
základě výsledků jednání
expertní porady, nemohu se s tímto návrhem
ztotožnit. Fond nemůže převádět
majetek na družstva, musel by v takovém případě
vyhledávat všechny členy, být současně
i zakladatelem družstva, ačkoli k tomu není
uzpůsoben. Jeho úkolem je pouze převádět
majetek na jiný subjekt, který ale v tomto případě
neexistuje, a tato cesta je právně neschůdná.
V bodě 5 je navrhováno v § 15 odst. 3 vypustit
ustanovení o ručení fondu za závazky
váznoucí na privatizovaném majetku. Také
v tomto případě je záměr pochopitelný,
nicméně za prvé by tento způsob řešení
nevedl k cíli, nestačí vypustit, muselo by
se explicitně uvést, že fond neručí.
Za druhé byl by to velmi vážný signál
oslabující právní jistotu pro nové
nabyvatele.
Se všemi ostatními změnami tak, jak budou prezentovány
zpravodaji, vyslovuji jako navrhovatel novely souhlas. Děkuji
za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci
Kroupovi. Konstatuji, že návrh byl přikázán
výborům hospodářským, výborům
pro plán a rozpočet, výborům pro životní
prostředí a výborům ústavně
právním obou sněmoven. Po projednání
ve výborech připravily písemný návrh
usnesení sněmoven (tisk 1066) výbory hospodářské
a pověřily poslance Libora Kudláčka
a Miloslava Roubala přednesením zpravodajských
zpráv. Prosím nyní zpravodaje výborů
Sněmovny národů Miloslava Roubala, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN M. Roubal:
Vážený pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie, vážení
hostia, zákon, ktorým sa mení a doplňuje
zákon č. 92/1991 Zb., o podmienkach prevodu majetku
štátu na iné osoby, dostali prikázané
na prerokovanie výbory Federálneho zhromaždenia
ústavnoprávne, výbory pre plán a rozpočet,
výbory pre životné prostredie a garančné
výbory, výbory hospodárske.
Tento zákon bol pripravený na prerokovanie už
na predchádzajúcu, decembrovú schôdzu,
ale z časových dôvodov sa nedostal na program
tohto spoločného rokovania. Zároveň,
vzhľadom na to, že došlo k značným
zmenám oproti tlači 925, bola požiadaná
federálna vláda, Slovenská národná
rada i Česká národná rada, aby sa
opätovne vyjadrili k tlači 1066. A dokonca by som
chcel upozorniť, federálna vláda bola požiadaná,
aby sa vyslovila k tzv. tlači 1066 A, do ktorej boli zahrnuté
aj pripomienky Českej národnej rady, ktoré
sme považovali za dosť podstatné, aj keď
hospodárske výbory Federálneho zhromaždenia
ju neakceptovali. Vyjadrenie federálnej vlády k
tlači 1066 A vám bolo pod číslom 00054
rozdané predvčerom.
Jednotlivé výbory Federálneho zhromaždenia
s týmto návrhom tejto novely súhlasia. V
Slovenskej národnej rade bola táto tlač prikázaná
na prerokovanie trom výborom, dva výbory nevyslovili
súhlas s touto novelou, výbor pre obchod a služby
s určitými pripomienkami súhlas vyjadril.
Čo sa týka Českej národnej rady, o
tom som sa už zmienil.
Taký je stav prerokúvania tejto novely zákona
v jednotlivých výboroch. Požiadal by som druhého
spravodajcu, ktorý by sa podrobne zmienil aj o ďalších
súvislostiach, hlavne o záveroch externej porady,
ktorej sa okrem zástupcov vlády zúčastnili
aj obidvaja zástupcovia ako českého Ministerstva
pre správu a privatizáciu majetku, tak slovenského
Ministerstva pre správu a privatizáciu majetku.