Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL J. Soukup: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte několik poznámek k zmíněnému § 5 navrhovaného zákona a ke způsobu kontroly Vojenského obranného zpravodajství. Je potřeba zmínit několik základních skutečností.

Za prvé, Vojenské obranné zpravodajství jak rozsahem, zaměřením činnosti, tak statutem, je zcela jiná instituce, než Federální bezpečnostní informační služba. Jedná se o defenzívní zpravodajskou službu, která jako hlavní náplň činnosti má ochranu Československé armády před vlivem cizích zpravodajských služeb. Jedná se o službu, která je v důsledku této náplně začleněna do resortu ministerstva obrany a je v přímé podřízenosti ministra obrany. Není to tudíž orgán samostatný a má daleko užší záběr činnosti. Z těchto skutečností se domnívám, že musíme při koncipování kontroly této služby vycházet.

Druhá věc, kterou bychom měli zohlednit, je představa, jak Federální shromáždění nebo zákonodárné sbory mohou kontrolovat zpravodajské služby. Domnívám se, že stávající způsob kontroly je provizoriem, které jsme zvolili v časové nouzi a v situaci, kdy legislativa, upravující činnost zpravodajských služeb, se teprve vyvíjí, a že tento nebo následující parlament časem dospějí ke koncepci kontrolního orgánu, nebo ještě lépe samostatného výboru pro kontrolu zpravodajských služeb, který ale, aby mohl fungovat, musí mít svoje vnitřní členění podle služeb, které bude kontrolovat. A podotýkám, že v našem státě nefunguje pouze FBIS a Vojenské obranné zpravodajství, že těchto služeb je více a kontrolní orgán musí být postaven tak, aby mohl účinně pracovat.

Aby mohl fungovat, musí mít hierarchii svých představitelů, kteří zřejmě budou mít upravenou úroveň informací, které jim budou dostupné. V zájmu svém i v zájmu zpravodajských služeb, tedy v zájmu účinné kontroly. Takovýto kontrolní orgán zároveň musí mít přesně stanoveno, jakým způsobem jsou jeho členové vázáni k dodržování mlčenlivosti a jak je zabráněno tomu, aby údaje, s kterými se seznámí, nebyly odkryty, aby nedocházelo k úniku informací.

Domnívám se, a možná se mnou budete souhlasit, že představa, tak jak jsme ji zatím vytvářeli, že totiž poslanci nebo parlament svým přímým vstupem do činnosti zpravodajských služeb mohou tyto služby kontrolovat, je zcela mylná. Domnívám se a mohu to doložit, že žádný parlament na světě není schopen přímo účinně kontrolovat zpravodajské služby, protože tyto instituce mají dostatek možností, aby, pokud projeví vůli, mohly svoji činnost efektivně zakrýt a nenechat si příliš poslaneckou kontrolou ingerovat do své činnosti. Pokud tyto možnosti zpravodajským službám odebereme, nebudou to již zpravodajské služby. Tato cesta, myslím, že neschůdná není, přímá kontrola musí fungovat, ale nemůže být nikdy stoprocentně účinná. Modelem, který by mohl být efektivní a který v řadě států funguje, je kontrola přes přímou politickou odpovědnost činitelů, kteří jsou za zpravodajskou službu zodpovědni.

Vojenské obranné zpravodajství, myslím si, že toho je příkladem. Výbor nebo kontrolní orgán Federálního shromáždění v budoucnosti, by měl plénum Federálního shromáždění jednou za určité období informovat, zda s činností Vojenského obranného zpravodajství je či není všechno v pořádku, a pokud není v pořádku, otřese se resort ministerstva obrany. Toto je způsob, který je založen na jakési vzájemné koexistenci zpravodajské služby a kontrolního orgánu a který spolu s tou částečnou přímou kontrolou by mohl být efektivní. Ale v tomto bodě docházíme k závěru, že není možné sloučit kontrolu dvou zpravodajských služeb zcela rozdílných, to znamená FBIS a Vojenského obranného zpravodajství mj. proto, že považuji za veliký úspěch, že se podařilo oddělit Vojenské obranné zpravodajství z resortu federálního ministerstva vnitra, kam bylo, tak jak již zaznělo ve zpravodajské zprávě, v 50. letech začleněno. Toto oddělení považuji za nezbytnou podmínku demokratického fungování zpravodajských služeb a domnívám se, že pokud bychom přidělili kontrolu jednomu kontrolnímu orgánu, který není vnitřně uspořádán, nemá přesně vymezeny pravomoci, odpovědnost, způsob fungování, hierarchii, vnitřní uspořádání a členění, že bychom postupovali zpětně proti toku času a umožnili přes takovýto kontrolní orgán zpětné slučování funkce těchto dvou resortů, ministerstva vnitra a ministerstva obrany včetně politických dopadů, které by to mohlo způsobit.

Takovouto situaci považuji za naprosto nepřijatelnou a velmi vás žádám, abychom přijali řešení, které je obsaženo ve zpravodajské zprávě výborů branných a bezpečnostních. Nebudu vás dále zdržovat, alespoň pro tuto chvíli, ale rád bych zakončil sdělením, které na půdě Federálního shromáždění zhruba před rokem pronesl zástupce jedné ze zpravodajských služeb USA, a které znělo asi následovně: "Většina konfliktů, které v menším či větším světovém měřítku probíhají a jichž jsme svědky, je zaviněna nedorozuměními. Zpravodajské služby, fungující na demokratickém základě, pomáhají takováto nedorozumění odkrýt a vysvětlit a jsou tedy svým způsobem výrazným stabilizačním a mírotvorným prvkem." Podotýkám, že důraz je ve fungování na demokratickém základě, se všemi aspekty, které k tomuto slovu náleží.

Prosím vás tedy o uvážlivé rozhodování a hlasování o tomto zákoně a speciálně o způsobu kontroly, kterou se vůči Vojenskému obrannému zpravodajství budeme snažit vykonávat. Děkuji vám.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Soukupovi. Hlásí se poslanec Šolc. Uděluji mu slovo. Prosím, kdo se ještě hlásí do rozpravy? Poslanec Černý.

Poslanec SN J. Šolc: Pane předsedající, dámy a pánové, naše vojenská doktrína, kterou jsme přijali, uvedla československé ozbrojené síly do pohybu. Kdykoli se vydá armáda, takříkajíc na cesty, vystavuje se mimořádnému ohrožení. Krom toho, že jsme přestali nepřítele ideologicky definovat, určili jsme naší armádě nové úkoly. Zřizujeme další vojenské velitelství Střed. Ve všech těchto oblastech, kam jsme vlastní vojenskou doktrínou armádu vyslali, je již očekávána. Myslím, že zbytečně nepřeháním a nebezpečí nezdůrazňuji. Činnost cizích zpravodajských služeb na našem území o tom podává důkazy. Jejich iniciativa, s kterou sledovaly odchod a odsun sovětských vojsk, nás nenechává na pochybách, že totéž a tím spíš, budou dělat při pohybech naší armády a sledovat ji.

Chci pochopitelně hovořit k tomu, co se stalo jediným problémem u tohoto návrhu vládního zákona, k § 5 - 7, v původním návrhu 5, který se týká kontroly. Bylo zdůrazněno, že na rozdíl od FBIS, která má vlastní subjektivitu právní, je Vojenské obranné zpravodajství zpravodajským orgánem ministra obrany, složka je nepřiměřeně menší a jak už tady bylo zdůrazněno ve vystoupení kolegy Voleníka, je čistě informativní službou, bez policejních pravomocí. Bylo konstatováno, že na rozdíl od příslušníků FBIS nemá oprávnění nepoužívat zbraně. Podobných rozdílů bychom mohli vysledovat více, mimo jiné i ten kvantitativní. Na operativním úseku je to stále ještě, a to není žádné tajemství, 70 mužů.

Už jsme v této sněmovně několikrát hovořili o tom, že tento parlament pověřil tři z nás, abychom se zúčastnili velice důležitého procesu verifikace mužů této zpravodajské složky, i když nebyla transformována, ale byla budována zcela znovu.

Chci tedy shrnout: už péčí plukovníka Moravce byly iniciovány za první republiky kroky, aby každý významný resort měl vlastní zpravodajskou službu a bylo to dovedeno až do těch podrobností, že kromě vojenské, civilní zpravodajské služby vznikala i zvláštní zpravodajská služba na úseku hospodářském, finančním, dokonce i lesy měly svoji zpravodajskou službu.

Čas nepopřál jejich koordinaci, což je úkol, který jsme si my vytyčili a který za nás zřejmě splní až příští Federální shromáždění.

Přesto chci doporučit to, co doporučuje i garanční výbor, tj. branný a bezpečnostní, aby této zvláštní službě, která do dnešních dnů prokázala zvláštní životaschopnost už tím, že nebyl zaznamenán únik informací, byl ponechán zvláštní, početně úzký kontrolní orgán, který by sledoval její specifiku.

Dámy a pánové, v neděli jsme se vrátili s kolegou Deylem a Rajničem z Londýna, z návštěvy britského parlamentu. Ověřili jsme si tam znovu jednu ctnost zavedeného a kontinuálního parlamentarismu, že garanční výbory mívají velmi výrazný doporučující vliv pro plénum. Chtěl bych to zdůraznit v tuto chvíli a podtrhnout tu skutečnost, že branné a bezpečnostní výbory doporučily pro VOZ kontrolní orgán zvláštní do té doby, než se budou konstituovat další služby, a do té doby, než se zřídí případně jednotný kontrolní orgán.

Na závěr mi dovolte uvést ještě jednu skutečnost. Když před 13 měsíci bylo vytvořeno nové Vojenské obranné zpravodajství, my tři poslanci, kteří jsme se účastnili výběru ze 770 prověřovaných mužů na pouhých 77, převzali jsme garance za to, že s touto službou, která existovala a plnila své náročné úkoly - zmíním úkoly jenom kolem Zálivu - budeme v kontaktu. Naše kontakty byly velmi úzké a velmi časté. Dnes budou vytvořeny podmínky pro to, aby byla kontrolována a aby s ní v užším kontaktu, na který si Vojenské obranné zpravodajství zvyklo, působil zvláštní kontrolní orgán. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Šolcovi. Nyní má slovo poslanec Černý.

Poslanec SL A. Černý: Pane předsedající, dámy a pánové, i já mohu vyslovit uspokojení nad tím, že byl navržen podle mého názoru konstruktivní způsob kontroly zvláštního Vojenského obranného zpravodajství. Přesto považuji za nutné trochu korigovat to, co zde přednesl poslanec Soukup. Ne proto, že bych s ním v zásadě nesouhlasil, ale proto, že si myslím, že některé věci by mohly vyznít poněkud jinak, než byly zamýšleny, a myslím si, že druhý hlas, který se podívá na tento problém z poněkud jiné strany, vám to lépe osvětlí.

Kolega Soukup zde mluvil o nutnosti, aby Vojenské obranné zpravodajství bylo kontrolováno zvláštním kontrolním orgánem, ale nikoli stávajícím kontrolním orgánem pro FBIS, protože zpravodajská služba FBIS a zpravodajská služba VOZ mají jiné zaměření. Já bych s ním tak zcela nesouhlasil. Je samozřejmé, že FBIS má zaměření do celé společnosti a VOZ má zaměření do armády. Ale jinak jejich charakter, jako defenzivní informační služby, která nemá v rukou žádný výkon moci, ať už donucovací nebo policejní, je naprosto identický.

Podobnost metodická je nasnadě, protože si nedovedu představit, že by existovaly zpravodajské služby, které jsou skutečně zpravodajské, to znamená defenzívní a informační, a které by pracovaly zásadně odlišnými způsoby. Způsoby práce, metodika jsou velmi podobné. Rozdíl je pouze v tom, že VOZ se zaměřuje na poměry v armádě a FBIS na poměry v celém státě. Tato podobnost je v podstatě dána i zákonem. Když se pozorně podíváte na zákon o FBIS a na zákon o Vojenském obranném zpravodajství, mohli byste se domnívat, že zákonodárci, kteří nám předkládají tento návrh o VOZ, opisovali ze zákona o FBIS. Tak tomu ovšem není. Podobnost je tu dána tím, že je tu podobnost obsahová, metodická, podobnost zaměření.

Kolega Soukup se také zmínil o tom, že společným kontrolním orgánem pro obě zpravodajské služby by mohlo dojít k jakémusi propojování zpravodajských služeb. Domnívám se, že tomu tak není, protože kontrolní orgán nemá právo - podíváte-li se na zákon o FBIS i podíváte-li se na návrh poslance Jégla o způsobu kontroly VOZ - zasahovat do chodu zpravodajské informační služby. Má pouze určitá práva - daná zákonem - požádat ředitele, aby zpravodajská služba upustila od činnosti, která je v rozporu se zákonem. Ale další práva nemá.

Toto nebezpečí by naopak mohlo vyplývat z připravovaného koordinačního orgánu pro činnost zpravodajských, event. jiných tajných služeb. Já se ale domnívám, že toto nebezpečí je velmi malé, resp. to nebezpečí může existovat i tehdy, jestliže oficiálně zpravodajské služby nebudou propojeny. Toto nebezpečí může vždy existovat na základě osobních vztahů. Ale jestliže bude vytvořen koordinační orgán na vládní úrovni a bude vytvořen kontrolní orgán na parlamentní úrovni, to dává daleko větší záruku toho, že ani koordinační, ani kontrolní orgán nebudou zneužity, neboť zde bude v podstatě trojí kontrola: jednak vládní koordinační orgán bude zajisté hlídat kontrolní orgán parlamentu, aby nevstupoval do těchto zpravodajských služeb jinak než na základě zákona. Kontrolní orgán bude zajisté sledovat koordinační vládní orgán, aby nepřekračoval pravomoci dané mu koordinací, to znamená, aby nevznikalo nějaké centrum, které by ovládalo vše. A koneckonců zpravodajské služby samy, ať již budou zcela samostatné jako třeba FBIS, nebo ať už budou součástí ministerstva, jako třeba VOZ, budou dbát na to, aby orgány kontrolní nebo koordinační nevstupovaly zbytečně do těch konkrétních záležitostí, jimiž se tyto zpravodajské služby zabývají a jejichž rozkrytí by mohlo vést k odtajnění, ať už jednotlivých úkolů těchto služeb nebo jednotlivých pracovníků.

Domnívám se proto, že nebezpečí, které by mohlo plynout z jednotného kontrolního orgánu ve směru průniku informací anebo nějakého propojení těchto tajných služeb, de facto nehrozí, resp. hrozilo by tehdy, pokud by existoval pouze centrální kontrolní orgán a neexistoval by centrální koordinační orgán.

Pokud jde o koncepci kontroly, kolega Soukup se zmínil o tom, že kontrola zvláštních zpravodajských služeb je velmi ošemetná v tom, že žádná zpravodajská služba neumožňuje ráda nebo nechce umožnit vstup kontrolních orgánů do svých záležitostí. To je pravda jenom do určité míry, a to do té míry, do kdy kontrola je ještě účinná a od kdy činnost zpravodajské služby již je na základě kontroly neúčinná.

A tady musíme samozřejmě zcela upřímně říci, že nemáme definitivní a skvělý recept, jak tuto kontrolu, resp. vztah kontrolního orgánu a zpravodajské služby uspořádat. My s tím teprve začínáme.

Kontrolní orgán pro FBIS je vlastně první vlaštovkou. Zkušenosti, které tento orgán nasbírá a které samozřejmě nasbírá Federální bezpečnostní informační služba s tímto kontrolním orgánem, zajisté povedou k dalším úvahám o tom, jestli paragrafy o kontrole v zákoně o FBIS, resp. paragrafy o kontrole v zákoně o Vojenském obranném zpravodajství jsou dostačující či nikoliv.

Shodneme se jistě jak s kolegou Soukupem, tak s ostatními kolegy z branně bezpečnostních výborů, že koncepce jednotného kontrolního orgánu, kde by samozřejmě pravomoce a zaměření byly přesně vyměřeny, je nosná a je skutečně budoucností takovéto kontroly.

Mně šlo skutečně jen o to, aby některá vyjádření kolegy Soukupa nebyla chápána jako odmítnutí takovéto kontroly vůbec, nýbrž jako kritika okamžitého propojení kontroly pro obě tyto zpravodajské služby.

Nicméně přece jen bych rád, kdyby parlament neodmítl zcela návrh kolegyně Petrové, protože s podobným návrhem jsem chtěl vystoupit sám. Mě by k tomuto návrhu vedly dva důvody: jednak důvod metodický a jednak důvod finančně technický.

Z toho, co jsem řekl, totiž vyplývá, že není podstatného rozdílu mezi metodami práce jakékoli zpravodajské služby, která je zaměřena na defenzívní, informativní zpravodajství. To znamená, že i činnost kontrolního orgánu pro takovouto zpravodajskou službu je metodicky téměř totožná. Rozdíly jsou opravdu jen v detailech zaměření. Metodicky by současný zvláštní kontrolní orgán pro FBIS - a nyní už mluvím za členy tohoto orgánu, s nimiž jsem tuto otázku konzultoval - je připraven přijmout úkol kontroly Vojenského obranného zpravodajství. Co ještě nevíme a nemůžeme odpovědně vědět - jestli osm členů tohoto kontrolního orgánu by zvládlo práci navíc kontrolou Vojenského obranného zpravodajství. Proto by třeba stálo za úvahu, kdyby tato koncepce byla přijata, že zvláštní kontrolní orgán pro FBIS by byl event. rozšířen o další volené členy.

Ale co já považuji za nejdůležitější a nejpodstatnější důvod, proč by mohl alespoň v první fázi tuto kontrolu vykonávat už zavedený kontrolní orgán, je to, že tento orgán intenzívně pracuje ode dne přijetí zákona, a ta nejprve samozřejmě na svém vlastním ustavení, na své vlastní struktuře, na své vlastní koncepci kontroly, ale nyní už velmi intenzívně pracuje na konkrétních úkolech.

Víme proto velice dobře, jak obtížná byla první fáze, kdy jsme si na základě zákona hledali způsoby a metody své činnosti, a víme také velice dobře, jak je v podstatě nákladná tato činnost. Jestliže totiž činnost zpravodajské služby má být zabezpečena pokud možno co nejvíce v tom směru, aby byl minimalizován průnik informací prostřednictvím členů kontrolního orgánu, je nutné, aby tento orgán byl co nejmenší. Jistě si pamatujete, jak to bylo zdůvodňováno při projednávání návrhu zákona o FBIS. Jenomže v tom případě objem práce, která čeká kontrolní orgán, není možné zvládnout běžnými lidskými, resp. konzervativními prostředky. Museli jsme se proto vybavit počítačovou technikou i další speciální zpravodajskou technikou s možností utajování informací.

Tyto záležitosti nejsou nikterak levné. Nechtěl bych zde říkat nějaké číslo, protože ho neznám přesně, ale není příliš daleko od miliónu.

Nepochybuji o tom, že kontrolní orgán pro vojenské obranné zpravodajství, i když jeho úkoly nebudou tak široké a budou i menší, se bude stejně nutně z logiky věci muset touto moderní technikou vyzbrojit. A to bude znamenat další finanční a materiální zátěž pro Federální shromáždění. A s tím v podstatě rozpočet Federálního shromáždění nepočítal.

Toto vám říkám ne proto, že bych za každou cenu chtěl prosadit myšlenku, aby VOZ kontroloval současný kontrolní orgán pro FBIS. Konec konců, my sami bychom si tím přidělali práci. Ale přece jen považuji za poctivé, abych upozornil parlament i na tento aspekt věci, aby parlament skutečně odpovědně rozhodl.

V každém případě bych byl velice rád, kdyby parlament přijal myšlenku, že zpravodajské služby v Československu je nutno nějakým způsobem centrálně koordinovat a tím také centrálně kontrolovat. Ať už bude základem budoucí centrální kontroly zpravodajských služeb zvláštní kontrolní orgán pro FBIS, nebo dva zvláštní orgány, myslím si, že toto je dobrý a šťastný základ pro budoucí koncepčně správnou, skutečně demokratickou a fungující kontrolu zpravodajských služeb. Děkuji.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Černému. Hlásí se ještě poslanec Šolc. Prosím, poslanci a poslankyně, přeje si ještě někdo slovo? Hlásí se poslanec Soukup a Kostya. Takže v pořadí pan poslanec Šolc, Soukup, Kostya a ještě poslanec Mornár.

Poslanec SN J. Šolc: Vystoupení kolegy Černého jsem vyslechl se zájmem a nechci s ním polemizovat. Ve zpravodajské zprávě bylo řečeno, že v Spolkové republice Německo existuje tzv. grémium důvěryhodných, které vykonává kontrolu nad zpravodajskými složkami. Chci zpřesnit tuto informaci.

Grémium důvěryhodných, které vzniklo v Bundestagu za éry kancléře Konráda Adenauera a které dále pokračovalo a získalo vyšší pravomoci za kancléře Brandta, je pověřeno kontrolou rozpočtu těchto složek. Je velice významným kontrolním nástrojem parlamentu. Naproti tomu v německých podmínkách existuje a působí něco, co chceme právě tímto návrhem ustavit: samostatný kontrolní orgán pro MAD, pro vojenskou kontrarozvědku. To je i naším záměrem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec Soukup, připraví se poslanec Kostya.

Poslanec SL J. Soukup: Dámy a pánové, rovněž nebudu polemizovat, ale ještě dva argumenty. Když si srovnáte navrhovaný zákon o VOZ a zákon o Federální bezpečnostní informační službě, zcela jasně vám vyjde vymezení působnosti. Zatímco v oblastech trestných činů proti základům republiky, bezpečnosti státu, ochraně státního tajemství a ochraně před cizími zpravodajskými službami se u obou zpravodajských služeb oblast působnosti překrývá, s tím, že u vojenského obranného zpravodajství je soustředěna pouze na armádu, zatímco FBIS má působení celoplošné, výlučnou působností Federální bezpečnostní informační služby je terorismus a ochrana hospodářských zájmů státu, zatímco výlučnou doménou Vojenského obranného zpravodajství je obrana. To jsou oblasti, které jsou vzájemně nezastupitelné.

Myslím si, že i to je doklad zcela rozdílného fungování obou služeb a jeden z důvodů pro to, aby i jejich kontrola byla oddělena.

Za druhé - kontrola zpravodajských služeb je problém, který se nikde na světě zatím nepodařilo ideálně vyřešit. Náš parlament zákonem o FBIS a nyní schvalovaným zákonem o VOZ udělal první kroky. Nicméně trvám na faktu, že je potřeba intenzívně pracovat na systému parlamentní kontroly, který musí být daleko rozpracovanější a důkladnější než systém dnešní, s těmi všemi aspekty, o kterých zde již bylo hovořeno.

Domnívám se, že kroky, které jsme udělali, jsou základem, který pro současnou dobu postačuje a že jsou základem, který umožňuje, abychom to konečné řešení v zájmu jeho co největší důkladnosti a dokonalosti neuspěchali. Pokud bychom nyní sloučili kontrolu do jednoho již stávajícího kontrolního orgánu, vystavujeme se riziku, že ten proces vývoje a propracovávání systému parlamentní kontroly přibrzdíme nebo pozastavíme.

Domnívám se dále, a to je jedna z mých základních obav, že kontrolní orgán pro FBIS byl zvolen za poněkud jiným účelem a mohl by v případě jeho instalace i na Vojenské obranné zpravodajství vzniknout požadavek na jeho převolbu, čímž bychom dosáhli jediného, že bychom neměli kontrolu ani nad Vojenským obranným zpravodajstvím ani nad FBIS a zmařili bychom výsledky intenzivní práce tohoto kontrolního orgánu, které až dosud byly předloženy.

Stejně tak se domnívám že zkušenosti, které kontrolní orgán pro FBIS získal, aspoň ty, které se týkají obecné metodiky, jistě kolegiálně rád postoupí v oblasti, kde jsou upotřebitelné novému kontrolnímu orgánu pro Vojenské obranné zpravodajství.

Domnívám se dále, že to, co zde navrhuje zpravodajská zpráva, je jistý proces ve vývoji parlamentní kontroly, protože tyto dva kontrolní orgány, jeden pro FBIS a druhý pro Vojenské obranné zpravodajství, až k tomu dozraje legislativa, stupeň našich úvah a vědomostí a propracovaná koncepce, tak potom je možné tyto kontrolní orgány sloučit do toho parlamentního výboru nebo jakéhosi kontrolního institutu jako dvě složky uvnitř tohoto orgánu, protože tím způsobem se myslím bude situace vyvíjet.

Takže prosím, abychom rozpracovávání a krystalizaci způsobu kontroly zpravodajských služeb zvážili a předčasně ji nenarušili.

Závěrem mi přece jen odpusťte několik lehce polemických poznámek. Já jsem se kromě té činnosti, kterou zmínil kolega Šolc, při reatestacích vojenské kontrarozvědky s našimi kolegy účastnil mimo jiné i práce interpelační komise, která zahájila činnost na podkladě interpelace pana poslance Dr. Sachra na federální ministerstvo vnitra. Tato komise pracovala v působnosti technické správy ministerstva vnitra, to znamená v oblasti materiálního a technického zázemí zpravodajských služeb. Mimo jiné i z těchto zkušeností myslím, že mohu doložit, že nejlepší cestou, jak navodit podmínky pro únik informací, je příliš mnoho techniky včetně počítačové a příliš mnoho takových prostředků, protože vždycky v oblasti úniku informací hraje rozhodující roli lidský faktor a žádný technický prostředek není tak dokonalý, aby při troše nedbalosti přes něj k tomuto úniku informací nemohlo dojít. Nákladnost nepovažuji za argument, a pokud bychom byli ve výboru a měli tomu věnovat více času, mohli bychom polemizovat o tom, zda by prostředky nemohly být vynaloženy účelněji, ale rozhodně je nepovažuji za nezbytné pro parlamentní kontrolu v současné době.

To je vše, děkuji vám. Ještě jednou prosím o uvážlivé a odpovědné rozhodování. Děkuji.