Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek M., Bakšay, Branná, Čič, Čičmanec, Dienstbier J. st., Dlouhý, Jambor, Ježek, Kňažko, Korman, Kučera, Miller, Novotný, Soboňa, Tvrdá, Záležáková

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Arnošt, Devátý, Lux, Němec, Parkanová, Patočka, Pernica F.

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Čalfa, Dubček, Mečiar, Mináč, Pavúková, Posluch, Serenčéš, Slota, Vicen, Viktorín, Vincze

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, všechny vás srdečně vítám a zahajuji šestý den jednání 20. společné schůze sněmoven Federálního shromáždění šestého volebního období.

Na programu máme, jak bylo včera ohlášeno, nejprve vládní návrh zákona o Vojenském obranném zpravodajství - tisk 1038 a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů - tisk 1194, potom návrh usnesení Federálního shromáždění k žádosti poslance Miloše Zemana, návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby - tisk 925 a návrh usnesení Sněmovny národů - tisk 1066. Potom zřejmě budeme pokračovat v projednávání bodu, který byl včera přerušen, hlasováním zákona o volbách.

Umožní-li nám to ještě dnešní program, možná, že bychom pokračovali dále v projednávání zákona o půdě, ale spíš bychom tento bod přeřadili na zítřek.

Během poledne byste měli dostat obsáhlou zprávu komise 17. listopadu, kterou máme do konce naší schůze projednat.

Než udělím slovo panu ministru obrany Dobrovskému, konstatuji, že dnes na začátku polední přestávky se sejdou na poradě předsedové Sněmovny lidu a Sněmovny národů s předsedy výborů sněmoven, a to v č. 214 ve druhém poschodí. Upozorňuji všechny, kterých se tato pozvánka týká, aby na začátku polední přestávky se dostavili do č. 214.

Přicházíme nyní k projednávání

vládního návrhu zákona o Vojenském obranném zpravodajství - tisk 1038, k čemuž se vztahuje návrh usnesení Sněmovny národů a Sněmovny lidu - tisk 1194. Návrh předložila federální vláda, která pověřila odůvodněním ministra národní obrany pana Luboše Dobrovského, jemuž uděluji slovo.

Ministr obrany ČSFR L. Dobrovský: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se být velmi stručný. Tento vládní návrh zákona o Vojenském obranném společenství má na mysli vytvoření právního základu pro zpravodajskou ochranu oblastí, které jsou v působnosti federálního ministerstva obrany. Sleduje také dosažení souladu realizace zpravodajské ochrany jako formy uplatnění státní moci s ustanoveními Listiny základních práv a svobod.

Dosud toto Vojenské obranné zpravodajství působí na základě rozkazu ministra národní obrany. Vojenské zpravodajské služby - to uvádím pro informaci - takovéhoto obranného charakteru mají vytvořeny všechny státy s vyspělou demokracií, přičemž jsou tyto služby začleněny do podřízenosti ministerstva obrany. Je tomu tak v USA, ve Spolkové republice Německo, ve Francii, Itálii apod.

Základním obsahem činnosti Vojenského obranného zpravodajství je získávat, soustřeďovat a vyhodnocovat informace, které jsou důležité pro potřeby připravenosti armády k obraně státu.

Zákonnost způsobu jednání Vojenského obranného zpravodajství je garantována stanoveným způsobem používání prostředků a metod práce a také pečlivě rozpracovaným a navrhovaným systémem parlamentní kontroly.

Vládní návrh zákona o Vojenském obranném zpravodajství akceptuje dikci zákona č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečností informační službě a o používání zpravodajských prostředků. Současně také bere v úvahu některá specifika zpravodajské ochrany v resortu federálního ministerstva obrany; například možnost využití osob jednajících ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství je tímto návrhem zákona podmíněna dosažením věku 18 let. Je zde rozpracován systém parlamentní kontroly, širší pojetí závazku mlčenlivosti osob.

Přijetím vládního návrhu zákona o Vojenském obranném zpravodajství nevzniknou další náklady na bilanci pracovních sil ani na státní rozpočet, protože Vojenské obranné zpravodajství bude zabezpečováno z limitu federálního ministerstva obrany.

Návrh zákona doznal při projednávání ve výborech některých změn. Z valné části šlo o drobné úpravy směřující ke zpřesnění významů. Významnější změnou proti původnímu návrhu je rozdílný způsob kontroly činnosti Vojenského obranného zpravodajství. Výbory navrhují kontrolu prostřednictvím parlamentní komise. S touto změnou se ztotožňuji, neboť směřuje k vyšší efektivnosti kontroly a posiluje účel zákona.

Prosím vás, paní poslankyně a páni poslanci, abyste předložený návrh zákona o Vojenském obranném zpravodajství svým hlasováním schválili a přijali.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji ministru Dobrovskému.

Konstatuji, že podle přikazovacích opatření předsedů sněmoven byl vládní návrh projednáván výbory ústavně právními, zahraničními a výbory brannými a bezpečnostními obou sněmoven. Výbory branné a bezpečnostní byly pověřeny přípravou stanovisek. Písemný návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů - tisk 1194 - jste již obdrželi. Ústní zpravodajskou zprávu podají pan poslanec Pavel Jégl za Sněmovnu lidu a paní poslankyně Eleonora Sándorová za Sněmovnu národů.

Slovo mají nyní sněmovní zpravodajové, Pavel Jégl a Eleonora Sándorová s tím, že je na nich, kdo začne jako první. Zřejmě pan poslanec Jégl, má slovo.

Společný zpravodaj výborů SL P. Jégl: Pane předsedající, dámy a pánové, návrh zákona o Vojenském obranném zpravodajství je koncipován jakožto zákonná osnova činnosti této zpravodajské služby, jenž plní úkoly zpravodajské ochrany v oblasti působnosti federálního ministerstva obrany.

V této oblasti, jak již zde bylo řečeno, působila v Československu od padesátých let vojenská kontrarozvědka, a to na základě zákona o Sboru národní bezpečnosti, tj. zákona č. 40/1974 Sb., a statutu, který vydala Rada obrany státu usnesením z 9. prosince 1982. Vojenská kontrarozvědka byla začleněna - na rozdíl od praxe demokratických zemí - do resortu ministerstva vnitra. Účel tohoto opatření byl zřejmý: koncentrace zpravodajsko-bezpečnostních služeb v rámci jednoho ústředního orgánu a jejich snazší politická manipulovatelnost. Mimochodem tento model nebyl zcela uspokojivě odstraněn dodnes - viz. existence Úřadu zahraničních informací v resortu federálního ministerstva vnitra.

Nicméně zpět k Vojenskému obrannému zpravodajství. Jeho právní poměry zatím upravují resortní předpisy. Vzhledem k § 6, odst. 1 ústavního zákona, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod a datu 31. prosince 1991, je nezbytné řešit tyto právní poměry zákonnou normou.

Obecně lze říci, že předkladatel návrhu zákona měl relativně jednodušší pozici, neboť zvláště na ustanovení o zpravodajských prostředcích a vedení evidencí osob mohl aplikovat obdobná ustanovení zákona č. 244/1991 Sb., o Federální bezpečnostní informační službě a používání zpravodajských prostředků. Hlavní diference mezi oběma zákonnými normami jsou způsobeny odlišným postavením těchto zpravodajských služeb. Federální bezpečnostní informační služba je orgánem s vyšším stupněm autonomie - je právním subjektem, který na rozdíl od Vojenského obranného zpravodajství není podřízen jednotlivým, respektive jednotlivému ministru či začleněn do konkrétního federálního ministerstva.

A nyní, dámy a pánové, dovolte mi zmínit se detailněji o zřejmě nejdiskutovanější pasáži návrhu tohoto zákona, a to o parlamentní kontrole Vojenského obranného zpravodajství, která byla v č. tisku 1038 obsažena v § 5 a v č. tisku 1194 - návrh na usnesení je obsahem §§ 5 - 7.

Obecně je možno říci, že pro kontrolu zpravodajských služeb platí v parlamentní demokracii to samé jako pro jiná odvětví státní správy, nicméně je evidentní, že jisté elementy efektivní kontroly zde - vzhledem k delikántímu druhu činnosti těchto služeb - chybět musí. Na druhé straně je však účinná kontrola těchto činností důležitější než v jiných odvětvích státní správy, vzhledem k možnému nebezpečí zneužití.

Poznatky zvláště tajné znamenají moc a o moci platí a bude platit, že korumpuje.

Zkušenosti z parlamentních demokracií ukazují na zřejmý rozpor mezi nutností omezit projednávání záležitostí zpravodajských služeb na poměrně úzký okruh poslanců a na druhé straně požadavek neomezovat práva ostatních poslanců. Přijatá alternativa je zpravidla kompromisem, který se snaží tento rozpor řešit. Ve Spolkovém sněmu je na příklad od roku 1956 zřízena zvláštní komise nazývaná "důvěryhodné grémium" byť její obsazení - tím míním zejména počet do ní zvolených poslanců - a statutární záležitosti byly od té doby již nesčíslněkrát modifikovány. Zvažována zde byla varianta zřízení institutu pověřenců Spolkového sněmu pro kontrolu zpravodajských služeb, kteří měli podporovat jinými úkoly zatíženou parlamentní komisi. Tito pověřenci by, s ohledem na utajení, své poznatky sdělovali nikoli Spolkovému sněmu, nýbrž výlučně členům parlamentní kontrolní komise.

Vládní návrh zákona o Vojenském obranném zpravodajství počítal s parlamentní kontrolou Vojenského obranného zpravodajství prostřednictvím Generálního inspektora ozbrojených sil ČSFR. Tím byla nastolena celá škála problémů souvisejících s tímto institutem - počínaje samotnou neexistencí generálního inspektora, jehož způsob instalace do funkce ale i nakonec vymezení jeho působnosti byly poznamenány v samotném zákonu o generálním inspektorovi nadměrným množstvím kompromisů, takže zákonem (i vzhledem k jiným Federálním shromážděním přijatým zákonným normám) se bude zřejmě nutno v nejbližším časovém období opět meritorně zabývat - a konče potom definováním generálního inspektora jakožto orgánu kontroly v ozbrojených silách, tedy uvnitř ozbrojených sil, nikoliv kontrolního orgánu federálního ministerstva obrany. Navíc zde vyvstal problém dalšího nezbytného statutárního vymezení toku informací generální inspektor - parlament. Z těchto důvodů také branné a bezpečnostní výbory zvažovaly alternativu přímé, to je nezprostředkované, kontroly, kontroly zvláštní komisí - tedy řešení obdobné povahy, jaké je zakotveno v zákonu č. 244 z roku 1991 o Federální bezpečnostní informační službě a používání zpravodajských prostředků. Potom zde se nabízejí dvě varianty:

1. Využít stávající zvláštní orgán ke kontrole Federální bezpečnostní informační služby a nepřímou novelou zákona o Federální bezpečnostní informační službě a používání zpravodajských prostředků mu svěřit i kontrolu Vojenského obranného zpravodajství.

2. Vytvořit speciální kontrolní orgán ke kontrole Vojenského obranného zpravodajství.

V neprospěch první alternativy hovořily mimo jiné tyto skutečnosti: Mandát daný členům komise byl jednoznačně definován ve zmíněném zákonu a byl by tímto způsobem do značné míry zpochybněn. A za druhé - není dosud na vládní úrovni konstituována koordinace činnosti zpravodajských služeb a tudíž toto rozhodnutí by jistým způsobem anticipovalo i vytvoření příslušného koordinačního orgánu na úrovni exekutivy.

Branné a bezpečnostní výbory se tedy nakonec rozhodly pro druhé řešení - tj. speciální orgán ke kontrole Vojenského obranného zpravodajství, přičemž v budoucnu by koordinace a spolupráce obou zmíněných orgánů mohla být upravena v zákonu o jednacím řádu Federálního shromáždění. Navrhovaný počet členů v kontrolním orgánu je úměrný velikosti této zpravodajské služby a odpovídá její resortní alokaci - míním tím ustanovení § 5, odstavec 2, které možnost zvolení do kontrolního orgánu omezuje na členy výboru zřízených pro brannou politiku státu. Návrh předpokládá i zakotvení zásady, podle níž je kontrola zpravodajských služeb kontinuální. Kontrolní orgán zde vykonává činnosti i po skončení volebního období do doby, než si nový parlament zvolí nový kontrolní orgán. Jinak §§ 5 až 7 vycházejí z obdobných ustanovení zákona o Federální bezpečnostní informační službě a používání zpravodajských prostředků a dávají jistý prostor k ochraně přístupu ke zpravodajským materiálům a zakotvují obecnou zásadu následné (ex post) kontroly.

Dámy a pánové, dovolte mi ještě navrhnout některé úpravy tisku č. 1194, které mají z valné části charakter věcných či legislativních úprav, a o nichž předpokládám - až snad na jednu výjimku - nebude nutné hlasovat.

Na straně 1 v tisku 1194 si laskavě doplňte k výborům ústavně právním výbory zahraniční, neboť tyto výbory se též zabývaly návrhem zákona. Na straně 5 v § 6 odstavci 3 na druhém řádku si slova "podle § 3" nahraďte slovy "uvedené v § 3, odstavci 1". Na straně 6 v paragrafu 10 odstavci 1 si slovo "využívat" nahraďte slovem "používat". Jedná se o soulad používané terminologie v jednotlivých ustanoveních návrhu zákona. Poté na straně 10 v § 19, odstavci 2 si mezi adjektiva "nezletilých" a "mladších" doplňte slovo "osob" a v tomtéž paragrafu v odstavci 3 si slovo "následně" nahraďte slovem "dodatečně". Dále na straně 12 u § 24, odstavce 3 si slova "předchozích odstavců" nahraďte slovy "odstavců 1 a 2".

Další poslední dvě úpravy mají pak charakter pozměňujících návrhů a vyplývají z připomínek národních rad. Za prvé navrhuji v § 10 odstavci 4 na straně 6 vynechat slovo "jednotlivých" a v § 24, odstavci 1, na straně 11 za slovem "nimi" navrhuji udělat tečku a zbytek věty vypustit.To je z mé strany vše. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu zpravodaji Jéglovi za zpravodajskou zprávu. Nyní prosím poslankyni Sándorovou o její zpravodajskou zprávu.

Společná zpravodajka výborů SN E. Sándorová: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia. Vládny návrh zákona o Vojenskom obrannom spravodajstve prerokoval výbor petičný, pre právnu ochranu a bezpečnosť Českej národnej rady, branný bezpečnostný výbor Slovenskej národnej rady, ústavnoprávny výbor Slovenskej národnej rady, ďalej zahraničné výbory a ústavnoprávne výbory Federálneho zhromaždenia a branno-bezpečnostné výbory Federálneho zhromaždenia ako výbory garančné.

Všetky tieto výbory odporučili Federálnemu zhromaždeniu návrh zákona schváliť s menšími zmenami a doplnkami, ktorých väčšina mala charakter upresňujúcich legislatívnych úprav. Medzi závažnejšie pripomienky patrila aj úprava v § 4, kde príslušný výbor Českej národnej rady žiada zmeniť režim menovania riaditeľa v tom zmysle, aby bol menovaný na návrh vlády ČSFR. Túto možnosť odporučili zvážiť aj ústavnoprávne výbory Federálneho zhromaždenia. Branné a bezpečnostné výbory v zhode s navrhovateľom však dospeli k názoru, že vzhľadom na to, že Vojenské obranné spravodajstvo nie je samostatným právnym subjektom a je súčasťou organizačnej štruktúry rezortu obrany, nie je takýto postup odôvodnený a za celú jej činnosť má niesť zodpovednosť minister obrany. K paragrafom upravujúcim spôsob vedenia evidencie a použitia spravodajských prostriedkov neboli takmer žiadne pripomienky, čo je aj pochopiteľné, pretože tieto ustanovenia sú koncipované podľa dvoch podobných ustanovení zákona o Federálnej bezpečnostnej informačnej službe.

Branné a bezpečnostné výbory vedené snahou udržať konzistenciu zákonov upravujúcich činnosť spravodajských služieb zamietli aj pozmeňovacie návrhy k § 19, ods. 3, kde výbory Slovenskej národnej rady navrhli neoprávnene získané alebo nepravdivé údaje vedené v evidencii Vojenskej obrannej služby zničiť.

Podobne ako v prípade zákona o Federálnej bezpečnostnej informačnej službe, garančné výbory v súlade s názorom navrhovateľa a legislatívneho odboru FZ usúdili, že uchovanie týchto materiálov prispieva k zvýšenej právnej ochrane osôb, o ktorých sú údaje v evidencii vedené a umožňuje postih tých, ktorí informácie neoprávnene získali.

Na záver mi dovoľte, aby som sa pripojila k spravodajskej správe kolegu Jégla a odporučila vám tlač 1194 schváliť. Ďakujem.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji paní poslankyni Sándorové. Prosím, kdo se z poslanců hlásí do rozpravy? Jako první se přihlásil pan poslanec Voleník. Uděluji mu slovo. Prosím o další přihlášky.

Poslanec SL L. Voleník: Pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, dámy a pánové, dovolím si přednést několik pozměňovacích návrhů k předmětnému tisku.

V prvé řadě bych chtěl upozornit na nedopatření, ke kterému pravděpodobně došlo, a to v souvislosti s tím, že návrh zákona vůbec neumožňuje příslušníkům Vojenského obranného zpravodajství nosit a používat zbraň. Domnívám se, že to je dost zásadní nedostatek a bylo by dobré ho zhojit. Např. na rozdíl od FBIS tuto možnost nemají. A domnívám se také, že tuto eventualitu nepokrývá ani ustanovení § 34 novely zákona o služebních poměrech příslušníků armády.

Proto bych doporučoval:

Za prvé, aby v § 9 se doplnilo nové písm. d), které by znělo:

"Nosit střelnou zbraň a používat ji ve smyslu zvláštních předpisů." Ke slovu "předpisů" by se vázal odkaz, který by zněl takto: "§ 13 a § 14 zákona č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a § 34 zákona č. 228/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků ve znění pozdějších předpisů."

Tato ustanovení umožní právě příslušníkům Obranného vojenského zpravodajství event. použít zbraň v tzv. krajní nouzi anebo nutné obraně.

Další pozměňovací návrh se týká ustanovení § 10, které není - myslím si - jasné, pokud jde o ustanovení odstavce 4. Tam se hovoří, že Vojenské obranné zpravodajství může vést evidenci osob jednajících ve prospěch Vojenského obranného zpravodajství pouze po dobu plnění jednotlivých úkolů. Nyní následuje středník. "Údaje z této evidence se musí po splnění úkolu zničit."

Tady, domnívám se, že slovo "jednotlivých" úkolů je naprosto nadbytečné a pokud by zde zůstalo, tak by mohlo vést k určitým nejasnostem a přinejmenším k různému výkladu tohoto ustanovení. Vypustí-li se toto slovo, bude text zákona jednoznačný a jednoznačně aplikovatelný. Čili navrhuji, aby v odst. 4 se vypustilo slovo "jednotlivých".

Konečně poslední můj pozměňující návrh koresponduje s doporučením České národní rady a týká se § 24. Tam doporučuji vypustit slova v textu za slovy "v souvislosti s nimi", kde by se čárka nahradila tečkou, a vypustil by se následující text "a které v zájmu právnických a fyzických osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanou osobou". Je to naprosto nadbytečné ustanovení. Domnívám se, že plně režim utajovaných skutečností a tedy i institut mlčenlivosti pokrývá sám ten text, který zůstane v § 24. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci Voleníkovi. Další v diskusi vystoupí paní poslankyně Petrová. Prosím další přihlášky do diskuse.

Poslankyně SN J. Petrová: Pane předsedající, dámy a pánové, návrh zákona, který nyní projednáváme, je vlastně právní úpravou stávajícího stavu. Návrh je podle mého názoru slušně připraven, je jednoduchý, jasný a z velké části vychází ze zákona o FBIS. Jedinou spornou otázkou, o které zde mluvili vlastně všichni moji předřečníci, je otázka kontroly Vojenského obranného zpravodajství.

Ztotožňuji se plně s návrhem kontroly parlamentem, dovolte mi však předložit pozměňovací návrh k § 5.

Navrhuji v § 5 ponechat pouze odst. 1, odstavce 2, 3 a 4 vypustit a odst. 1 změnit v tomto znění:

"Kontrolu Vojenského obranného zpravodajství vykonává výhradně zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán") zřízený zákonem o FBIS a o používání zpravodajských prostředků". A k tomu pod čarou legislativní odkaz č. 3: "§ 5 zákona 244/1991 Sb., o FBIS a používání zpravodajských prostředků".

Vzhledem k tomu, že uvažujeme o koordinaci všech zpravodajských služeb, myslím, že by bylo účelné také tyto služby kontrolovat jednou parlamentní komisí tak, jak je tomu i v některých parlamentech jiných států. V tomto případě navrhuji, aby to byla již stávající komise FBIS, která se seznámila s principem a s touto problematikou, která už k tomu má nějaká technická zařízení. Nebyla by také nutná, tak jak je ve zprávě našich výborů, volba nových poslanců do jiného kontrolního orgánu, což by mohlo být v tomto parlamentu možná problémem. Myslím si také, že se jedná už o velmi krátkou dobu do voleb a stávající kontrolní orgán by mohl vykonávat kontrolu těchto obou služeb. V dalším volebním období by mohl tento orgán již být volen s vědomím, že bude kontrolovat více zpravodajských služeb. Tento názor také nezávisle na mně podpořil výbor ústavně právní Sněmovny lidu a přijal to většinovým hlasováním. To říkám jako podporu mému návrhu. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji paní poslankyni Petrové. Ptám se kolegů, kolegyň, kdo z nich se dále hlásí do rozpravy. Poslanec Soukup.