Úterý 28. ledna 1992

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Myslím, že by sme mohli prikročiť k hlasovaniu. Opakujem ešte raz pre tých, ktorí tu neboli, že budeme hlasovať najmenej o dvoch procedurálnych návrhoch, prípadne o troch.

Prepáčte, ešte má slovo poslanec Mandler.

Poslanec SL E. Mandler: Chtěl jsem jen připomenout tu věc. Samozřejmě z procedurálního hlediska se zdá být vše v pořádku. Nevím, jestli zase z toho jiného hlediska také nemám svůj den. Mně se na tom nezdá, že tady jsou dva návrhy, z nichž jeden má podporu gesčního výboru a většiny výborů FS, takřka všech výborů SNR a ČNR. Ten druhý naopak. Jak je tedy možné logicky dávat ten návrh, který byl výbory zamítnut, na první místo? Tomu nerozumím.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Dovoľte, aby som sa k tomu vyjadril. My ho tým nedávame na prvé miesto. Spravodajcovia navrhli, aby sa prerokovával poslanecký návrh. K tomu vystúpil poslanec Ševčík s pozmeňujúcim návrhom, aby sa prerokovával návrh pána prezidenta. Ja som povinný o tomto návrhu nechať hlasovať, vy vašu vôľu dáte najavo samozrejme pri tomto hlasovaní a po hlasovaní budeme už mať na stole len jeden návrh. Takže najskôr budeme hlasovať, vážené kolegyne a kolegovia o návrhu pána dr. Motejla, ktorý vyslovil v zastúpenia pána prezidenta republiky, aby sa do Federálneho zhromaždenia volilo do každej komory iným systémom, teda podľa iného volebného zákona, teda aby boli uplatnené pri voľbách v roku 1992 oba volebné systémy. Teraz nehovorím, do ktorej komory ako. Návrh znel tak, aby sa uplatnili oba pri týchto voľbách. K tomu sa musíte hlasovaním vyjadriť.

Sú dve možnosti. Za predpokladu že by to bolo prijaté - dovoľte prosím, aby som to vysvetlil - museli by sme prerokovať vo výboroch ešte meritórne, to znamená detailne paragrafované znenie prezidentského návrhu, vo všetkých výboroch, ktoré prerokovali poslanecký návrh, zasa opačne, resp. výbory, ktoré odporučili prezidentov návrh zasa opačne a jednali by sme rovnocenne o oboch návrhoch. Takže to je prvý návrh.

Druhý návrh za predpokladu, že sa to nepríjme, budeme hovoriť o tom, ktorý z oboch návrhov bude uplatnený, ktorý sa vylúči. Bude uplatnený jeden alebo druhý. Budeme hlasovať o pozmeňujúcom návrhu poslanca Ševčíka. V prípade, že nebude prijatý, zostane poslanecký návrh a k nemu budeme viesť rozpravu a prijímať pozmeňujúce návrhy.

Poslanec SN M. Horský: Opýtam sa ešte pána predsedajúceho, čo s pozmeňujúcim návrhom pána poslanca Bratinku.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Za predpokladu, že sa dohodneme na tom, že nebudeme voliť rozdielnym spôsobom do oboch snemovní a za predpokladu, že sa dohodneme na tom, že bude prijatý len jeden z uvedených návrhov, tak návrh pána kolegu Bratinku bude v tomto prípade vyriešený.

Poslanec SN P. Bratinka: Problém je v tom, že toto naše dnešní rozhodování o tom, jestli volit do dvou sněmoven odlišným způsobem vychází z toho, že je zde Sněmovna lidu a Sněmovna národů v současném stavu.

To znamená, že pokud dnes rozhodneme, tak rozhodneme vůči tomuto současnému stavu. Pokud ale 17. února dojde ke schválení nového pojetí poslaneckých sborů, tak musíme mít možnost se k tomuto zákonu znovu vrátit. Chci mít jistotu, jestli to tak je.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Keď to teraz odhlasujeme, keď sa Federálne zhromaždenie rozhodne že nesúhlasí s tým, aby sa volilo dvoma systémami, to znamená, do jednej snemovne tak, a do druhej snemovni inak... (Poslanec SN P. Bratinka: Do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů.) Do Snemovne ľudu, do Snemovne národov, eventuálne do Senátu, pretože to nikto nevie, či bude schválený. Či budú schválené tri hlavy Ústavy, to zatiaľ dnes nikto nevie. Pokiaľ sa Federálne zhromaždenie rozhodne, tak bude platiť to, ako sa rozhodne. Je to nejasné, prosím? Hlási sa pán poslanec Konečný.

Poslanec SL P. Konečný: Já mám jenom poznámku k návrhu pana poslance Bratinky. V podstatě by bylo možné modifikovat jeho návrh tak, že by se musely odsunout oba dva tyto návrhy, jak návrh poslanecký, tak návrh prezidentský. To je pravděpodobně jediná možnost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán poslanec Mečl.

Poslanec SN J. Mečl: Podle mého názoru, pane místopředsedo, je možné hlasovat procedurálně pouze o tom, který z návrhů zákonů učiníme předmětem našeho jednání. Ale to, co navrhuje předseda Nejvyššího soudu, to je již otázka naprosto věcná. To znamená, jestli se Federální shromáždění někdy rozhodne o tom, že bude smíšený systém volby do té či oné sněmovny, pak to musí být součástí toho či onoho volebního zákona. Ale není možné to rozhodnout teď. Je to přibližně stejné, jako kdybychom prejudiciálně rozhodli, že bude Senát nebo že budou stejné sněmovny a nebo že bude Federální rada. Takovouto záležitost nelze řešit v rámci procedurálního hlasování. Mimo jiné ten návrh, tak jak byl formulován, samozřejmě vůbec není přesný. Dva odlišné systémy - většinový nebo poměrný - o tom se přece nedá hlasovat jako o principech. To by se nám mohlo stát, že před tím, než budeme schvalovat návrh předložený Dr. Bendou nebo panem Dr. Vosčekem, že si jako princip schválíme princip poměrného zastoupení nebo princip většinový. To nemůže být předmětem procedurální rozpravy, podle mého názoru. Opakuji, že můžeme hlasovat pouze o tom, který z návrhů zákonů bude předmětem dnešního jednání. Ale nic víc. To, co navrhoval pan předseda Nejvyššího soudu, jak říkám, může být součástí pozměňovacích návrhů buď k poslaneckému návrhu nebo k návrhu prezidenta republiky. Ale nic jiného. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán predseda Motejl navrhoval, aby boli použité obidva systémy - do jednej snemovne aby sa hlasovali systémom väčšinovým a do druhej snemovne aby sa hlasovalo systémom pomerným. Takto bol prednesený tento návrh. Samozrejme, že je o tom možné viesť rozpravu, ale skôr než rozhodneme o tom, ktorý systém zvolíme, ja si myslím, že to má mimoriadny význam, pretože týmto spôsobom sa dostávajú obidva systémy paralelne na rovnakú úroveň. My sme doteraz tieto hlasovacie systéme prerpkovávali tak, že sa koncepčne vzájomne vylučujú a preto dnes rozhodujeme o tom, ktorý použijeme. Ale tu bol návrh, aby sa použili obidva. Hlási sa pán poslanec Olej.

Poslanec SN J. Olej: Pán podpredseda, myslím si, že vysvetlenie pána poslanca Mečla bolo vecne veľmi správne. Poslanci to tak pochopili a je treba si uvedomiť, že prijímame len jeden volebný zákon.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Áno, slovo má pán poslanec Schneider.

Poslanec SL J. Schneider: Pane místopředsedo, já se domnívám, že procedurálně je možný pouze tento postup - přijmout jeden z těchto návrhů jako základ a potom k němu případně přijmout pozměňovací návrh, že se týká pouze jedné sněmovny. A pokud by tento pozměňovací návrh byl přijat, znamená to logicky nutnost přijmout volební zákon pro druhou sněmovnu.

Ale jiný postup bohužel není možný. Já osobně, jako poslanec, se nemohou rozhodnout předem, že budou použity dva různé systémy, aniž předem znám, jak změněné pozměňujícími návrhy v konečné podobě budou vypadat. O tom se mohu rozhodnout teprve postupem přijímání pozměňujících návrhů k určitému základu. Domnívám se tedy, že musíme rozhodnout, co učiníme základem našeho jednání, poté je možné vznést pozměňující návrh, podle toho jak to dopadne, vázat tento zákon pouze k jedné sněmovně, samozřejmě podle stávajícího stavu - a pokud by tento pozměňující návrh byl přijat, znamená to, že vyvstává nutnost přijmout volební zákon pro druhou sněmovnu.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán doktor Motejl sa chce vyjadriť.

Předseda Nejvyššího soudu O. Motejl: Jsem opravdu nerad, že návrh, který jsem předložil v zastoupení pana prezidenta naráží na určité procedurální otázky a vyvolává určité procedurální komplikace. Handicapem návrhu pana prezidenta bylo to, že byl koncipován za poměrně jiných ústavních podmínek, než které jsou v současné době v souvislosti se změnami vyplývajícími z projednávání tří hlav. Představa pana prezidenta v současné situaci je formulovatelná alternativně tak, jak jsem to vyjádřil v původním slovu - buď, že se Federální shromáždění rozhodne pro volební systém, který by byl vyjádřen tak, že by Sněmovna národů za současného stavu byla volena podle návrhu obsaženém v poslaneckém iniciativním návrhu s eventuálními změnami a doplňky tak, jak zde vyplynuly z diskuse a Sněmovna lidu podle poslaneckého návrhu. Předpokládal jsem, že tato eventualita by byla osvojena jako pozměňovací návrh tak, jak to naznačil pan poslanec Schneider k návrhu, který pan prezident předložil.

Druhá alternativa, o které jsem rovněž hovořil, vychází z toho, aby návrh pana prezidenta na úpravu volebního systému tak, jak je obsažen v parlamentním tisku, byl považován za návrh, kterým by byly upraveny volby do obou sněmoven zastupitelského sboru podle současné úpravy nebo podle úpravy budoucí.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Budeme teraz hlasovať o pozmeňujúcom návrhu pána poslanca Ševčíka, ktorý navrhuje, aby za základ nášho rokovania sa vzal návrh prezidenta republiky. K prijatiu tohto návrhu stačí nadpolovičná väčšina prítomných. Budú hlasovať poslanci obidvoch snemovní

Opakujem znova, hlasujeme o tom, aby za základ nášho rokovania sa vzal návrh prezidenta republiky - návrh volebného zákona.

(Hlasuje se v 15.39 hodin.)

Kto je pre tento návrh, nech zdvihne ruku a stlačí tlačidlo!

(SN 25, SL 35) Snemovňa národov dvadsaťpäť, Snemovňa ľudu tridsaťpäť. Ďakujem.

Kto je proti? (SN 28, SL 19) Snemovňa národov dvadsaťosem, Snemovňa ľudu devätnásť. Ďakujem.

Kto sa zdržal hlasovania? (SN 54, SL 47) Snemovňa národov päťdesiatštyri, Snemovňa ľudu štyridsaťsedem. Ďakujem.

Jeden poslanec zo Snemovne národov a traja poslanci zo Snemovne ľudu nehlasovali.

Konštatujem, že tento návrh pána poslanca Ševčíka nebol prijatý. Znamená to, že za základ nášho rokovania sa vezme podľa návrhu spravodajcov pána Konečného a pána Horského, tlač 1074 a tlač 1208.

Prosím, aby ste pozmeňujúce návrhy, pokiaľ budú, formulovali k tlači 1208. Zahajujem rozpravu. Do rozpravy sa prihlásili: pán poslanec L. Voleník za klub ODS, pán poslanec L. Lédl za klub KSČM a poslanec J. Molnár za klub poslancov SNS.

Slovo má poslanec Lubomír Voleník.

Poslanec SL L. Voleník: Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si přednést stanovisko poslaneckého klubu ODS k novele volebního zákona, která nám byla předložena jako tisk 1074 a kterou modifikoval svým usnesením ústavně právní výbor SL a SN pod tiskem 1208.

Na úvod bych snad měl předeslat, že ODS od počátku deklarovala, že pokud se bude rozhodovat o volebním systému, bude preferovat systém většinový, a to systém většinový ve své čisté podobě. Po předběžných jednáních a v rámci parlamentu bylo evidentní, že otázka event. přijetí většinového systému se nesetká s velkým pochopením ze strany ostatních poslaneckých klubů a posléze se tato okolnost projevila i v tom, že představitel klubu ODS nepatřil mezi spolunavrhovatele novely volebního zákona, který dnes projednáváme.

Jako ilustraci současného stavu v tomto parlamentu, resp. vztahu tohoto pléna k event. přijetí většinového systému v té čisté podobě uvedu příklad. Výbor pro životní prostředí SL, který myslím patří k těm nejprogresivnějším výborům, pokud jde o přijímané závěry v tomto parlamentu, se rozhodl, že bude projednávat právě volební návrh pana prezidenta. V průběhu tohoto jednání došlo také k tomu, že byl učiněn pokus o prosazení čistého většinového systému, což není velký problém, protože stačí v návrhu pana prezidenta upravit otázku dvou hlasů na pouhý jeden hlas a upravit potom ještě několik souvisejících ustanovení, a byl by tady volební systém ve většinové podobě. Ani ve výboru pro životní prostředí SL tento návrh neprošel. Naopak, byl přijat takový nepříliš šťastný nápad kumulativního hlasování. Čili, aby volič mohl event. využít obou dvou hlasů pro jednoho kandidáta. Je to systém, který je obecně v literatuře, která se věnuje volebnímu zákonodárství, považován za systém, který výrazně preferuje naopak minority a vede k dezintegraci politického systému. Bylo by to spíše neštěstí než štěstí takový systém přijmout.

Vzhledem k tomu, že jsme si vědomi nutnosti integrace politického spektra v našem státě, jakožto nezbytného předpokladu pro vytvoření přijatelné politické stability, navrhujeme některé změny, jež umožní využít stávajícího právního stavu, samozřejmě ve smyslu novely, kterou projednáváme. V tom směru, aby spíše podporovaly přes proporcionální zastoupení určité integrační tendence. Chtěl bych ještě předeslat, že naše pozměňovací návrhy rozdělujeme do dvou skupin. Do alternativy jedna a do alternativy dva.

Pro alternativu jedna je typické, že se pokouší utlumit výsledný efekt proporcionálního volebního systému použitím D'Hondtova systému volebního dělitele. Tím, že do určité míry využívá i obdobného návrhu, který užil pan prezident v ustanovení § 42 odst. 2 svého návrhu volebního zákona. Praktické uplatnění tohoto d'Hondtova systému volebního dělitele je výsledné v trojím efektu.

Za prvé - v zajištění proporcionálního zastoupení. Řekl bych, že dosti věrně zrcadlí skutečný stav, ale přitom působí integrujícím způsobem, neboť do určité míry preferuje majority nad minoritami. Je to systém, který byl úspěšně využit např. po roce 1956 v SRN, kde spolu s tzv. uzavírací klauzulí působil výrazným integračním směrem.

Za druhé - tento systém D'Hondtova volebního dělitele je schopen rozdělit veškeré mandáty v jediném skrutiniu. Takže odpadá druhé skrutinium pro zbylé hlasy a mandáty, což si myslím, že je výrazné pozitivum.

Za třetí - což se domnívám, že je výhodou i pro všechny voliče - systém D'Hondtova volebního dělitele je podstatně srozumitelnější a přehlednější pro každého obyčejného člověka. Na rozdíl od značně komplikovaného stávajícího rozdělení mandátů, ze kterého jsem ani já na začátku, ač právník, nebyl příliš moudrý. Proto se domnívám, že pokud bychom skutečně přijali tuto alternativu, výrazně bychom posunuli laťku tím správným směrem a otevřeli bychom si především zadní dvířka k případnému přijetí většinového volebního systému a k celkovému integračnímu působení právě volebního systému na politický systém.

Další výraznou změnou, kterou si dovolím navrhnout, je otázka, jež byla vytýkána právě v souvislosti s návrhem pana prezidenta. Otázka, která se týká faktické kolize, ke které dochází mezi tzv. integračně omezující klauzulí, která je zakotvena v § 42 odst. 2 a 3 návrhu novely a mezi ustanovením § 18 odst. 10, kteréžto ustanovení umožňuje uzavírací klauzuli velice elegantním způsobem obejít, právě v souvislosti s vytvářením účelových volebních koalic. Tento nedostatek samozřejmě vytváří reálnou hrozbu spíše než integračního působení, výrazného diferenciačního momentu, protože v okamžiku, kdy se takto účelová volební koalice dostane do parlamentu, pravděpodobně nic jí nebude bránit v tom, aby se zase rozpadla. A potom se bude zase parlament skládat ze samých minorit, což nebude velké štěstí pro tuto zemi. Proto si poté dovolím navrhnout některé návrhy, které by některé tyto nedostatky pomohly vyřešit.

Konečně jako třetí moment bych si dovolil, pro případ, že by nedošlo k přijetí návrhu ohledně d'Hondtova systému volebního dělitele, navrhnout určitou, byť nepatrnou změnu, která se může také pozitivně odrazit právě ve směru integračního působení, a to, aby ve druhém skrutiniu uplatňovaný systém největšího zbytku, tedy systém, který opět výrazně podporuje minority, byl v určitém momentu nahrazen systémem největšího průměru, který je obecně používán jako daleko lépe odrážející proporcionální zastoupení a který by si, myslím, lépe vedl k cílům, které jsme si vytkli.

V podstatě by docházelo k tomu, že zbylý mandát by se přiděloval té kandidátce, resp. politické straně, která při jeho přidělení vykáže nejvyšší průměr hlasů na zisk jednoho mandátu.

A konečně v souvislosti s ustanovením § 55, a to v souvislosti s možností uplatnění zvláštních nároků na kandidáty, dle tzv. lustračního zákona, si dovolím navrhnout určitou změnu, která odstraní nedostatek, vážící se na do určité míry vágní termín, že ty strany, které mají povinnost danou tímto zákonem zveřejnit do ukončení volební kampaně, zda uplatnily tento nárok na kandidáty a s jakým výsledkem. Domnívám se, že by bylo dobré a zejména pro voliče, aby se o těchto skutečnostech dozvěděli s určitým časovým předstihem a nikoliv pouhých 48 hodin před volebním aktem. Tohoto se bude také týkat můj poslední pozměňující návrh.

Jinak věřím, že návrhy, pokud budou přijaty, jak jsem je předložil jménem ODS, skutečně otevřou ta zadní vrátka směrem k reálně fungujícímu demokratickému politickému systému. Pokud jde o vlastní návrhy, dovolím si je přečíst:

Za prvé, pokud jde o alternativu I, která se týká d'Hondtova systému volebního dělitele.

K ustanovení § 42:

1. V nadpisu se vypouští slovo "prvního".

2. Za odst. 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní: "Podá-li společnou kandidátní listinu více politických stran (§ 18 odst. 10), nepřihlíží se při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů k takovým koalicím, které získaly z celkového počtu hlasů, odevzdaných dle odst. 2 nebo odst. 3 a) méně než 7 %, podaly-li společnou kandidátní listinu dvě nebo tři politické strany,

b) méně než 10 %, podaly-li společnou kandidátní listinu nejméně 4 politické strany."

3. Odst. 5 zní takto: "Zjístí-li Ústřední volební komise, že žádná koalice nesplnila požadavek podle odst. 4 a že žádná politická strana nesplnila požadavek podle odst. 2, sníží postupně

a) u politických stran hranici 5 % na hranici 4 % a na hranici 3 %,

b) u koalic podle odst. 4 písm. a) hranici 7 % na hranici 6 % a na hranici 5 %,

c) u koalice podle odst. 4 písm. b) hranici 10 % na hranici 9 % a na hranici 8 %, tak, aby do skrutinia mohly postoupit alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana a nebo dvě politické strany".

4. Za odst. 5 se doplňuje nový odst. 6, který zní: "Ve skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů."

K ustanovení § 43: § 43 zní takto:

"1. Celkový počet hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany se postupně dělí dělitelem 1, 2, 3, 4 atd., dokud nevznikne řada tolika nejvyšších čísel, kolik mandátů se v jednotlivém volebním kraji obsazuje. Mandáty se postupně přidělují těm politickým stranám, které vykazují ve svém pořadí podílů právě nejvyšší číslo, při rovnosti čísel rozhoduje los.

2. V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přidělené kandidáti, podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně 3 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje.

3. Neuvedla-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků skrutinia přísluší mandátů, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

4. Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ve skrutiniu, se stávají náhradníky."

Další změna se týká ustanovení § 44, přičemž § 44 se vypouští v plném rozsahu. Pravděpodobně by bylo vhodné poté provést event. přečíslování následujících paragrafů až k uzávěru zákona.

Konečně mám v rámci této alternativy I další pozměňující návrh k § 45, s tím, že

1. v odst. 1 se v první větě vypouštějí slova "prvého a druhého",

2. v odst. 2 písm. d) zní: "Jména kandidátů, kteří byli z jednotlivých kandidátních listin zvoleni ve skrutiniu, spolu s údaji o výsledcích přednostního hlasování, jakož i kandidátů, kteří se stali náhradníky."

V ustanovení § 49, se v odst. prvním vypouští druhá věta v plném rozsahu.

To by byla alternativa I, která by platila pro případ přijetí d'Hondtova systému volebního dělitele.

Alternativa II by se týkala potom ustanovení návrhu novely a zákona pro případ, že systém

D'Hondtova volebního dělitele nebude sněmovnami akceptován.

K ustanovení § 42:

1. Za odst. 3 se vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

"4. Podá-li společnou kandidátní listinu více politických stran (§ 18 odst. 10), nepřihlíží se při dalším zjišťování volebních výsledků a přidělování mandátů k takovým koalicím, které získaly z celkového počtu hlasů odevzdaných dle odst. 2 anebo odst. 3 a) méně než 7 % podaly-li společnou kandidátní listinu dvě nebo tři politické strany,

b) méně než 10 %, podaly-li společnou kandidátní listinu nejméně 4 politické strany.

5. Zjistí-li Ústřední volební komise, že žádná koalice nesplnila požadavek podle odst. 4 a že žádná politická strana nesplnila požadavek podle odst. 2, sníží postupně

a) u politických stran hranici 5 % na hranici 4 % a na hranici 3 %,

b) u koalice podle odst. 4 písm. a) hranici 7 % na hranici 6 % a na hranici 5 %,

c) u koalice podle odst. 4 písm. b) hranici 10 % na hranici 9 % a na hranici 8 %,

tak, aby do prvního skrutinia mohly postoupit alespoň dvě koalice nebo jedna koalice a jedna politická strana nebo dvě politické strany."

2. Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec

K ustanovení § 44 potom navrhuji další změnu, o které bych prosil, aby se hlasovalo samostatně, nikoli v souvislosti se změnou, kterou jsem tu navrhoval k § 42 v alternativě II. Čili k tomu ustanovení § 44:

V odst. 4 se na konci první věty slova "a které vykazují největší zbytek dělení" nahrazují slovy "a které při přikázání mandátu vykáží největší průměr hlasů na zisk jednoho mandátu v prvním skrutiniu, při rovnosti průměrů rozhoduje los."

Druhá a třetí věta se vypouští v plném rozsahu.

A konečně mám poslední pozměňující návrh, který se týká ustanovení § 55. Tam by došlo ke změně v odst. 3 s tím, že slova "Do ukončení" se nahrazují slovy:

Varianta I "Nejpozději 10 dní před ukončením."

Ve variantě druhé nejpozději pět dní před ukončením a ve variantě třetí nejpozději tři dny před ukončením.

Opakuji ještě, že na závěr pozměňujícího návrhu, který předkládám, uvádím postup, jak by se mělo podle názoru poslanců klubu ODS o těchto pozměňujících návrzích hlasovat, aby to odpovídalo plně naší vůli.

Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: S faktickou poznámkou sa hlási pán poslnec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Já mám faktickou poznámku, resp. dotaz ke kolegovi Voleníkovi, k alternativě dvě jeho návrhu, tam, kde předpokládá snižování hlasů v případě, že žádná strana ani koalice nesplnily povinné kvórum. Použil jste tam, pane kolego, spojky "nebo" ve vašem návrhu. Odporuje to naprosto celému kontextu a znamenalo by to, že přesto, že by se dostalo pět politických stran do prvního skrutinia, pokud by koalice neuspěly, nastupoval by mechanismus snižování povinného penza pro koalice. Předpokládám, že jste to neměl v úmyslu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP