Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Vraťme se zpět k uvedeným statistikám. Pan místopředseda vlády na straně 25 své zprávy uvádí, že, cituji: "Statistiky, analýza, syntéza a také interpretace romské kriminality jako zvláštního druhu kriminality, i jejich využití, je protiprávní a má ve smyslu Listiny lidských práv i řady mezinárodních dohod zřetelnou povahu rasově diskriminujícího společenského jevu." Konec citátu. Celá zpráva pana generálního prokurátora je pak postavena na zvláštních statistikách kriminality romské populace. Dochází tak k zajímavému rozporu a já vyzývám z tohoto místa, aby oba jmenovaní pánové, kteří jsou zde přítomni, se laskavě ráčili dohodnout, kdo z nich porušuje lidská práva, ochránce zákona či ochránce práv.

K osvětlení stanoviska Romské občanské iniciativy k této záležitosti si dovolím připomenout svoji rozpravu s panem generálním prokurátorem Gasparovičem z 10. července 1991, kdy na moji otázku, jak rozlišuje, zda je pachatel Rom nebo ne, v rozpravě odpověděl takto. Cituji: "Pokud jde o statistiku a o to, jak se zjišťují Romové, mohu říci jen to, že prokurátor to zřejmě nezjišťuje. Zjišťuje to vyšetřovatel nebo vyhledávající orgán, a to zřejmě prostřednictvím jejich diskuse nebo prostřednictvím karet a výpisu z registru trestů, což je prokazatelné." Konec citátu.

Pane generální prokurátore, není to prokazatelné a já svým jménem i jménem své strany tvrdím, že jste to vy, kdo porušuje lidská práva a na základě pofidérně zjištěných údajů vytváříte kategorické soudy. Váš přístup dobře charakterizuje i to, co uvádíte na straně 4 své zprávy v souvislosti s hnutím skinheads, které sám charakterizujete jako stoupence ideologie fašistického typu a přesto uvádíte, že, cituji: Uvedené problémy nelze řešit výlučně pomocí trestní represe a roli trestní represe nelze přeceňovat. Přehánění represe by mohlo vést k vytvoření konspirativních sítí, k přechodu části rasisticky podbarvených hnutí do ilegality a k přerušení dialogu. Konec citátu.

Byl byste tak laskav, pane nejvyšší strážce zákonnosti, a podal nám rovněž zprávu o vašich dialozích s vyznavači ideologie fašistického typu? Připadá vám vhodné vést takovýto dialog z vaší pozice? Rómské občanské iniciativě to totiž vhodné nepřipadá a jelikož nemůže pochybovat o informacích podávaných přímo vámi, vřele vám doporučuje, abyste podobné dialogy vedl z jiných postů než je ten, který právě zastáváte. Doufám však, že ještě z moci své funkce nám poskytnete potřebnou informaci o trestním stíhání proti vydavatelství Agres Praha, stíhaného podle ustanovení § 260 odst. 1 a 2 a) trestního zákoníku, za trestný či podpory a propagace fašismu, spáchaného vydáním knihy "Kniežatá zloby", resp. "Protokoly sionských mudrcov", knihy volně v Bratislavě prodávané i přesto, že byl vydavatel vyzván k odevzdání zbytku nákladu.

Obávám se, že zpráva pana generálního prokurátora je spíš sama o sobě porušením lidských práv než zprávou o jejich dodržování. Proto si dovolím alespoň ještě v jednom bodu se vrátit ke zprávě pana místopředsedy Mikloška.

Jedná se mi o kapitolu nazvanou Ochrana života před narozením a v ní především o právnický nonsens, kterého se pan místopředseda vlády usilovně drží. Tvrdí, že, cituji: "Současný československý právní řád je opravdu paradoxní. Přiznává počatému dítěti právo na majetek, nepřiznává mu však právo na život." Konec citátu.

Československý právní řád není paradoxní. Vychází z koncepce římského institutu nascitura, kterému, pokud se narodí živý, jsou rezervována určitá práva, jsoucí v jeho prospěch, jako je dědické právo, právo na zabezpečení výživy, výchovy atd. I náš současný platný občanský zákoník uvádí v § 7, že způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. Povšimněte si, prosím, oné podmínky živého narození, která vysvětluje to, čím vlastně práva nenarozeného dítěte jsou. Jsou právem na stavění lhůty do doby, než dojde k případnému vzniku právní subjektivity a nikoliv právem nenarozeného dítěte na majetek, jak je to zcela mylně interpretováno panem místopředsedou vlády.

Vůbec otázka interpretace celého problému se mi zdá značně zavádějící svou neúplností. Ta zřejmě zcela úmyslně přehlíží i jeho druhou stránku, totiž práva žen. O těch pan místopředseda ve své zprávě cudně mlčí, stejně jako o tom, že problém nechtěného těhotenství není výsledkem zarputilé touhy ženy po interrupci, ale, máme-li zároveň na paměti pouze ono jediné neposkvrněné početí, výsledkem něčeho zcela jiného. Vina ženy je maximálně padesátiprocentní, a přesto je jen a pouze na ni poukazováno jako na vražednici a vyvrhele společnosti.

Je nepochybné, že existence interrupce, a zvláště v nynějším rozsahu, je výrazně negativní výpovědí o naší společnosti. Navrhovaný zákaz interrupcí či jejich zpoplatnění tak, aby se staly nepřístupné právě sociálně nejslabším a zároveň nejpotřebnějším vrstvám žen, situaci naprosto neřeší. Řešení musí být pozitivního charakteru a na tomto místě je třeba říci, že vláda v této oblasti zůstává trestuhodně pasívní. Ač slibováno od počátku volebního období, do dnešního dne není předložen návrh novely zákona o rodině, který by řešil i problém adopcí a předložený návrh zákona, resp. jeho novely o pěstounské péči, je v podstatě pouze návrhem na valorizaci pěstounských dávek.

Abych se odchýlila od čistě legislativních hříchů vlády, musím ještě poukázat na stálou nemožnost anonymních porodů u nás, které by mohly být umožněny pouze administrativním příkazem a které by ušetřily život těch zhruba 10 dětí ročně, které jsou svými matkami po porodu usmrceny a pak jsou nacházeny v různých popelnicích.

Zcela se ztotožňuji s panem místopředsedou vlády v tom, že proti interrupci je nutno bojovat. Způsob boje, který však je zde navrhován, vede ke vzniku dalších protiprávních vztahů, a proto nemohu než s ním naprosto nesouhlasit.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje hodnocení zprávy pana ministra Langoše by bylo značně podobné tomu, co jsem řekla o zprávě pana generálního prokurátora, a proto mi dovolte celou zprávu hodnotit komplexně. Nenacházím možnost charakterizovat ji jinak, než jako tragédii o třech dějstvích, a to jak co do formy, tak do obsahu, tak i co do úrovně jejích předkladatelů. Dovolím si však k těmto třem dějstvím tragédie doplnit ještě dějství čtvrté.

Je jím fakt, že přes všechny výhrady, které tu už odezněly a možná ještě odezní, nám nezbývá, než tuto zprávu vzít na vědomí, přijmout ji a doufat, že ta příští nebude jen na nesrovnatelně vyšší úrovni a bude obsahovat i zprávu o dodržování lidských práv v ČSFR i z hlediska mezinárodně právního, ale že i chmurný obsah dnešní zprávy se přece jen prosvětlí jasnými body svědčícími o zlepšení stavu lidských práv v naší zemi. Děkuji vám. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má pán poslanec Niedoba, pripraví sa pani poslankyňa Nováková.

Poslanec SL V. Niedoba: Pane předsedající, dámy a pánové, hodnotíme dnes zprávu o dodržování lidských práv v ČSFR, nebudu proto využívat svého práva a dále budu mluvit česky, ale chtěl jsem tím jen připomenout, že v tomto parlamentě nezasedají pouze Češi a Slováci, ale také poslanci jiných národností.

Problematika, která se dnes projednává, je také základem činnosti Výboru pro lidská práva, jehož jsem členem. Výbor pro lidská práva je samostatným, iniciativním občanským sdružením sledujícím plnění mezinárodních smluv a československých právních předpisů v oblasti lidských práv.

Dovolte mi tlumočit názory, kterými se náš výbor dlouhodobě zabývá, a proto bych chtěl upozornit na některé otázky, které mohou mít širší, a to i mezinárodní souvislosti.

Zpráva, kterou přednesl místopředseda vlády pan Mikloško, se zabývá mimo jiné i problematikou Romů. Výbor pro lidská práva při projednávání postavení romského etnika v Československu se setkal se signály naznačujícími porušení právních předpisů při sterilizaci romských žen. Členové výboru se obrátili na obě národní prokuratury a požádali je o prošetření výpovědí přibližně devadesáti romských žen v České republice a přibližně sedmdesáti romských žen v Slovenské republice. Generální prokuratura Slovenské republiky postoupila náš podnět nižším prokuraturám. Žádná prokuratura v Slovenské republice však ani po stížnostech Výborem pro lidská práva neshledala porušení zákona. Generální prokuratura České republiky dosud zprávu o výsledku vyšetření podnětu nepředala. V současné době však Výbor dostává informace o jiných způsobech omezování porodnosti romských žen.

V souvislosti s událostmi v Leopoldově se objevují některé názory na řešení vězeňské situace v Československu, které se neshodují zcela se stanoviskem Výboru pro lidská práva k této problematice. Na Výbor se po celou dobu jeho činnosti obracejí odsouzení ve výkonu trestu s různými podněty. Vždy jsme zachovávali stanovisko, že žádné občanské sdružení si nemůže osvojovat právo přímé kontroly výkonu trestu odnětí svobody. Nicméně - a to bych chtěl zdůraznit - se domnívám, že občanská sdružení mohou plnit významnou funkci při zprostředkovávání informací mezi odsouzenými a nejvyššími orgány Správy nápravné výchovy, které považujeme za jediné kompetentní přijímat jakákoli rozhodnutí. V tom smyslu Výbor také spolupracuje s oběma ministerstvy spravedlnosti.

Federální shromáždění přijalo řadu zákonů, kterými napravilo většinu křivd způsobených jednotlivým občanům v uplynulém období. Shodujeme se se stanoviskem, že v restitučním procesu nelze překročit obecnou hranici roku 1948. Existují však taková porušení lidských práv, která byla způsobena porušením zákonů, které platily do roku 1948. Konkrétně se jedná o porušení zákonnosti v souvislosti s konfiskací majetku podle příslušných prezidentských dekretů z té doby.

Doporučujeme proto, aby byl přijat zákon umožňující v jednotlivých případech přezkoumat nesprávná rozhodnutí vydaná v rozporu s tehdejšími předpisy.

Nedůsledně se v Československu uplatňují práva etnických a národních menšin tak, jak je upravují mezinárodní dokumenty. Listina základních práv a svobod garantuje a předvídá přijetí zákona o právech národních a etnických menšin.

Skutečnost, že zákon dosud nebyl přijat, brání v uplatňování práv garantovaných Listinou základních práv a svobod v praxi, neboť při rozhodování ve státní správě dochází k porušování práv příslušníků národních menšin. Jako příklad mohu uvést zápis jmen do matrik a na ně navazujících dokladů.

Vážené Federální shromáždění, od přijetí uvozovacího ústavního zákona číslo 23/1991 k Listině základních práv a svobod mají, jak známo, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách přednost před zákonem. To ovšem nevylučuje závazek našeho státu promítnout příslušná ustanovení mezinárodních smluv do vnitrostátního práva. Splnění tohoto požadavku má mimořádný význam pro rozhodování soudů a jiných státních orgánů, ale také pro právní jistotu občanů, a já se domnívám, že Federální shromáždění by se mělo touto otázkou co nejrychleji zabývat. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. SLovo dávam pani poslankyni Novákovej, pripraví sa pán poslanec Motyčka.

Poslankyně SL E. Nováková: Vážený pane předsedající, vážení páni poslanci, paní poslankyně, dovolte, abych v souvislosti s projednáváním zprávy o dodržování lidských práv upozornila na závažné problémy týkající se plnění práv dětí.

Dovoluji si připomenout, že Úmluva o právech dítěte nás zavazuje poskytovat dětem zvláštní péči a záruky včetně právní ochrany před narozením a po něm. Dále, že veškerá rozhodnutí musí plně brát v úvahu nejlepší zájem dítěte. Stát má dítěti poskytovat ochranu a péči v případě, kdy k tomu rodiče nebo jiná oprávněná osoba nejsou způsobilí. V tomto smyslu si dovoluji upozornit na dvě skupiny dětí, které jsou zvláště ohrožené a vyžadují naší účinné legislativní pomoci.

Nejohroženější skupinou jsou nesporně děti vyrůstající v nevhodném rodinném prostředí. Zkušenosti ukazují, že většina takto zanedbaných dětí se dříve či později dostane do konfliktu se zákonem. Neochota nebo neschopnost státu jim rychle a účinně pomáhat vede k nenapravitelným škodám. Trpí jejich vývoj psychický a často jsou těžce poškozeny i tělesně.

Že dochází vskutku k nenapravitelným škodám, dokazuje i padesát dětí, které průměrně ročně umírají na následky týrání svými rodiči. Padesát dětí takto umírá v České republice. Bohužel, ze Slovenské republiky se mně nepodařilo získat tyto početní údaje. Přitom trestná činnost týrání dítěte je naším trestním zákonem hodnocena shodně jako odcizení věcí v hodnotě 4800 korun. Je smutnou skutečností, že ochrana majetku je pod přísnější trestní ochranou než zdraví a životy dětí.

K této problematice nepochybně patří i legislativně nedořešená ochrana dětí po rozvodových bojích svých rodičů. Jak vleklé spory traumatizují tyto děti, není třeba zvlášť zdůrazňovat.

Druhou skupinou dětí, na které bych ráda upozornila, jsou děti umístěné v domovech a ústavech. Tyto děti pro legislativní nedostatky a administrativní bariéry jsou zcela zbytečně drženy v těchto zařízeních. Přitom je všeobecně známé těžké citové strádání v ústavní péči. Odborníci odhadují, že jen deset až dvacet procent dětí vyrůstajících v ústavech je schopno se dobře adaptovat v dalším samotném životě. Jediným vhodným řešením a nezřídka záchranou je pro tyto děti náhradní rodinná péče. Zásadní význam pro tyto děti má co nejčasnější umístění do takovéto péče. Čím déle dítě žije v ústavu, tím déle trvá náprava jeho poškození. Čím mladší dítě, tím větší důležitost u každého měsíce pro jeho zdravý, zvláště psychický vývoj. I tyto děti touží, aby někomu patřily a někdo patřil jim.

Vážení kolegové a kolegyně, proč upozorňuji na tyto děti? Oběma skupinám dětí bychom velmi pomohli urychleným přijetím novely zákona o pěstounské péči a novelizací zákona o rodině.

Navrhuji proto, aby v usnesení k této zprávě bylo stanoveno, že novela zákona o pěstounské péči bude předložena k projednání na nejbližším plenárním zasedání. Tato novela je totiž již připravena a iniciativní skupina poslanců ve spolupráci s odborníky vypracovala doplňující návrhy.

Rovněž navrhuji, aby novela zákona o rodině, opakovaně slibovaná vládou, byla v co nejkratší době vypracována.

V oblasti zákonodárné jsme plně odpovědni za osud těchto dětí. Naše váhavost by se mohla stát i naší vinou. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem, slovo má poslanec Motyčka. Pripraví sa poslanec Kvasnička. Ešte upozorňujem poslancov, ktorí vystupovali a mali pozmeňujúce návrhy k uzneseniu, aby svoje návrhy predložili písomne

Poslanec SN L. Motyčka: Dámy a pánové, dovolte mi, abych ve stručnosti obrátil vaši pozornost k té části zprávy generálního prokurátora ČSFR, která se na straně 5 a 6 zabývá antisemitismem. Ve zprávě generálního prokurátora se konstatuje, že mimo jiné lze spatřovat příčiny antisemitismu ve stupni religiosity a náboženského cítění.Jistě je pravdivé, že stupeň religiosity na Slovensku je vyšší než v českých zemích. Jistě je pravdivé, že náboženské cítění v českých zemích je vlažnější než na Slovensku. Vyvozovat z této skutečnosti příčinnou souvislost s hrubými projevy antisemitismu je nejen subjektivním názorem, ale je nesprávné a je nepřímým obviněním věřících občanů.

Předkladateli zprávy při tomto tvrzení vůbec nevadí, že žádného pachatele se nepodařilo zjistit, jak sám uvádí. Nevadí mu ani v těchto souvislostech, že kniha "Kniežatá zloby", která měla přispět ke zvýšení projevů antisemitismu, je iniciována občanem České republiky, jak sám ve zprávě uvádí.

Proto proti tomuto nepodloženému tvrzení zprávy protestuji. Tímto způsobem jsou nepřímo obviňováni věřící občané našeho státu ze skutků, které jsou jim cizí.

Navrhuji proto do usnesení dát: "Sněmovna lidu a Sněmovna národů Federálního shromáždění odmítají nepřímé obvinění věřících občanů z antisemitismu.". Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. S technickou poznámkou sa hlási poslanec Šamalík.

Poslanec SN F. Šamalík: Já samozřejmě souhlasím s tím, že odkaz na větší religiozitu na Slovensku je nedostatečný, neboť problémy antisemitismu souvisí také s tím, že Židé na Slovensku podléhali radikálně maďarizaci, zatímco u nás se spíše "čechizovali". Chtěl bych ale upozornit na to, že jestliže existuje modlitba Jana XXIII., v níž se obrací k Židům za to, co církev způsobila pro jejich utrpení, pak se domnívám, že nemůžeme tak jednoznačně tento návrh přijmout.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má poslanec Kcasnička, pripraví sa poslanec Batta.

Poslanec SN L. Kvasnička: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne a kolegovia, chcel by som prehovoriť za tých, ktorí sami prehovoriť nemôžu. Nerobím to po prvýkrát. Šahko sa môžu dožadovať ľudských práv tí, ktorí sa ich dožadovať môžu, ale je veľká skupina jedincov, ktorí nemôžu prehovoriť. Sú to predovšetkým nenarodené deti.

Je chvályhodné, že toto Federálne zhromaždenie zakotvilo do Listiny základných práv a slobôd aj právo ochrany ľudského života už pred narodením. Iniciátorom tohto humánneho požiadavku vol pán podpredseda vlády, doktor Mikloško, ako aj niektoré kolegyne a kolegovia z tohto parlamentu. Toto právo na život nenarodených by bolo úplne iluzórne, keby zostalo aj naďalej v platnosti tzv. potratový zákon.

Preto odporúčam prijať uznesenie Federálneho zhromaždenia, ktoré by zaväzovalo vládu vypracovať novelu potratového zákona. Som presvedčený, že vy pán podpredseda, ako človek - humanista - budete aj naďalej vyvíjať potrebnú iniciatívu v tomto smere.

Tohto základného ľudského práva, teda práva narodiť sa sa dožadujú všetky deti, ktoré by to určite radi povedali, ktoré sa chcú pozrieť do očí svojich matiek. V tejto súvislosti sa nemôžem aspoň v krátkosti nezastaviť pri tom, čo povedala doktorka Samková. Ona obhajuje právo matky na potrat. Ja obhajuje právo dieťaťa na život. Myslím, že toto právo má väčšiu váhu.

Sme zásadne proti trestu smrti, ale pokiaľ ide o deti, tu sa trest smrti vykonáva vo veľkom. Nechcem to rozvádzať do podrobností. Určite by sa o tom všetkom dalo hovoriť dlho z rôznych hľadísk.

Verím, že poslanci tohto zákonodarného orgánu budú podporovať takýto návrh novely aspoň tak intenzívne a tak vehementne a nežne, ako bojovali za právo na ochranu zvierat, na ochranu psov. Aspoň tak by sme sa mali k tomu postaviť.

Druhá oblasť, ktorú mám na mysli keď hovorím o deťoch, ktorí nemôžu prehovoriť sú deti ťažko poškodené, deti mentálne retardované, alebo akýmkoľvek spôsobom zmyslovo chybné. Skutočne zodpovedne ako lekár, ktorý celý svoj život venoval starostlivosti o deti môžem zodpovedne vyhlásiť, že nikde nie sú tak pošliapavané ľudské práva ako v našich ústavoch sociálnej starostlivosti. Ide predovšetkým o ústavy s trvalým pobytom, kde je odopierané dieťaťu právo na matku, právo na rodinu, dokonca právo na normálne ošetrovanie, na výchovu, právo na riadnu zdravotnícku starostlivosť. Nechcem to podrobne rozvádzať, pretože čas je pokročilý.

Len takto v krátkosti som chcel načrtnúť tieto dva okruhy problémov, ktoré sa veľmi vážne dotýkajú ľudských práv. Dúfam, že sa nad tým všetci zamyslíme.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Slovo má poslanec Batta. Najskôr sa však s technickou poznámkou hlási poslanec Doležal.

Poslanec SN B. Doležal: Pane předsedající, dámy a pánové, nedá mi to, abych se nevrátil k diskusi, která tu vznikla před tímto vystoupením ohledně antisemitismu. Já se domnívám, že problém té části zprávy, která byla kritizována, je v tom, že nebere v úvahu, že antisemitismus není projev náboženské, nýbrž rasové nesnášenlivosti. Pokud vím, u nás se neprovozuje žádné náboženství, které by bylo postaveno na rasovém základě, tudíž souvislost mezi nějakou omluvou papeže Jana XXIII. a touto kritikou já nechápu.

Poslanec SN L. Motyčka: Já bych jen chtěl vyslovit politování nad konstatováním poslance Šamalíka, který zúžil pojem věřící na katolíky. Takto věřící nechápeme. Dále bych chtěl konstatovat, že věřící se nikdy nepovažovali za bezchybné tvory.