Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško:
Poviem to len krátko. Odpoveď dám samozrejme
písomne. V správe k Listine o základných
ľudských právach je reč asi o dvoch
miliardách. Ja som s premiérom nehovoril, táto
položka bude prerokovávaná, budete o tom informovaní.
Čo sa týka zásad politiky voči národnostiam,
šlo o desať zásad, boli pripomienkované
23. 12. to bolo v programe vlády. Stiahlo sa to z programu,
pretože to nebolo prerokované ešte s niektorými
národnostnými menšinami. V najbiližšej
dobe to bude znova vo vláde. Čo sa týka národnostnej
tlači, v minulom roku sa na ňu dalo 28 miliónov
vzhľadom k počtu národnostných menšín
- 21 miliónov na Slovensko, 7 miliónov do Čiech.
V týchto zásadách je napísané,
ako by sa to malo robiť tohto roku. Federálna vláda
to musí schváliť. Hovoril som so slovenským
ministrom financií, pánom Dančom, povedal
mi, že na Slovensku je pamätané na národnostnú
tlač. V Českej republike je pamätané
na túto tlač len čiastočne. Predpokladám,
že po schválení týchto zásad
sa rozhodne, kto bude národnostnú tlač financovať.
Je jasné, že národnostnú tlač
je nutné dotovať. U mňa je teraz veľký
fascikel so žiadosťami, jedná sa asi o 15 časopisov,
kde všetka národnostná tlač v Čechách
a na Slovensku žiada o dotácie.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Interpelovaní členovia vlády
odpovedia pani poslankyni do tridsiatich dní. Teraz vystúpi
pán poslanec Zlocha, po ňom poslanec Wagner, potom
poslanec Vrchovský, poslanec Ježek a nakoniec poslanec
Haško.
Teraz prehovorí poslanec Zlocha.
Poslanec SN J. Zlocha: Vážené Federálne
zhromaždenie, v rámci interpelácie by som chcel
položiť otázky pánu Josefovi Vavrouškovi,
ministrovi federálne vlády, predsedov Federálneho
výboru pre životné prostredie. Pán minister
nie je prítomný, ale predpokladám, že
záznam dostane a že sa k nemu vyjadrí.
Vážený pán minister, v súvislosti
so snahou vlády Slovenskej republiky ale aj federálnej
vlády dospieť ku konečnému rozhodnutiu
o riešení osudu Sústavy vodných diel
Gabčíkovo-Nagymaros a o dobudovaní aspoň
vodného diela Gabčíkovo sa neustále
objavujú rôzne dezinformácie, ktoré
majú negatívny vplyv na verejnú mienku a
prispievajú aj ku zvyšovaniu napätia medzi obyvateľmi,
ktorí žijú v predmetnom území.
Bohužiaľ, k uvedenj nepriaznivej situácii prispievate
aj vy rôznymi výrokmi, ktoré sú potom
s obľubou citované v tlači, rozhlase a televízii
a následne využívané ako argumenty proti
dokončeniu vodného diela rôznymi skupinami.
Príkladov by som mohol uviesť viac, ale obmedzím
sa vo svojej interpelácii len na dva, ktoré však
považujem za dôležité.
Príklad prvý: Vo svojom prejave na spoločnom
zasadnutí výborov pre životné prostredie,
hospodárskeho výboru a zahraničného
výboru Národného zhromaždenia Maďarskej
republiky dňa 11. septembra minulého roku ste uviedli,
že pri Gabčíkove v dôsledku výstavby
vodného diela je 40 km2 totálne zničenej
zeme, ktorá bola vždy najúrodnejšou časťou
ČSFR. Rovnaký argument ste použili aj v otvorenom
liste predstaviteľom Maďarskej republiky zo dňa
4. decembra 1991, kde píšete nasledujúce.
Citujem: "Stavba vodného diela predovšetkým
úplne zničila 40 km2 najúrodnejšieho
územia našej krajiny." Koniec citátu.
Podľa údajov, ktoré mám k dispozícii,
je situácia podstatne odlišná a preto vás
žiadam, aby ste poslancov Federálneho zhromaždenia,
ako aj verejnosť informovali o skutočnom trvalom a
dočasnom zábore poľnohospodárskej a
lesnej pôdy aj o spôsobe nakladania s odstránenou
ornou pôdou.
Príklad druhý. Zavádzajúci údaj
ste - podľa môjho názoru - použili pri
vystúpení pred výbormi Národného
zhromaždenia Maďarskej republiky pri konštatovaní,
že vodné dielo je stavané v seizmicky najaktívnejšej
oblasti ČSFR, a že musí byť veľmi
starostlivo
preskúmaná kvalita hrádzí. Žiadam
vás, o informáciu na základe akých
údajov pochybujete o kvalite vybudovaných objektov
a či váš názor, že územie
v okolí Gabčíkova je seizmicky najaktívnejšie
v ČSFR je v súlade s výsledkami geológov,
geofyzikov a seizmológov. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ako ďalší
je poslanec Wagner. Pripraví sa poslanec Vrchovský,
Ježek a Haško.
Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedající,
kolegyně a kolegové, vzpomeňte si, prosím,
jak často se zde oslovujeme připomínajíc
sobě či jiným odpovědnost. Jsem nucen
frekvenci tohoto pojmu ještě zvýšit.
Před zraky široké veřejnosti probíhají
transformační procesy. Naši zahraniční,
především západní hosté,
si pravděpodobně silněji než my uvědomují
hluboký dopad těchto změn. Nikdy neopomenou
položit otázku, jak je československá
společnost připravena na důsledky změn
ve vlastnických vztazích, na vznik velkých
sociálních nerovností. Chci tuto otázku
převést na problém odpovědnosti. Jak
prospíváme svými činy jednak prací
zákonodárnou a jednak kontrolou výkonné
moci, aby tento velmi citlivý proces nesl alespoň
stopy spravedlnosti, aby byl vnímán jako rovnost
příležitostí.
Velmi lituji, ale neřešení vstupu nezdaněných
peněz - neboli špinavých peněz, jak
je trefně, byť nepřesně nazýváme
- rovnost příležitostí zrušilo.
Malá privatizace ukázala, že šance zbohatlíků
z minulého režimu jsou značně vysoké.
Je přitom zcela jedno, jestli k majetku přišli
jako vládci, či jen sluhové moci, nebo dokonce
jako paraziti na neschopném hospodářství.
Jedni, druzí i třetí šikanovali a okrádali
své spoluobčany. Před jejich zraky se nyní
zabydlují v privatizovaných majetcích.
Občan se nutně musí ptát: Je to úmysl,
náhoda či neschopnost? Koho? Moci, kolegyně
a kolegové, té moci, jíž tvoříme
zákonodárný rámec a jíž
jsme součástí.
Nyní,ještě než samotný proces velké
privatizace byl zahájen, je občan vystavován
nemístnému příkoří,
alespoň ten, který, jak říkají
kompetentní, odložil svou příležitost
zbohatnout na poslední chvíli. Pan místopředseda
vlády a ministr financí i jeho náměstek
mentorují občany a akcentují tak svérázně
filozofii, že jen schopný a silný se umí
ujmout svých šancí. Ani tento netolerantní
přístup nemůže zakrýt vady pravidel
kupónové privatizace a jejího provádění.
Ať tak či onak, je urážející
pro občana, když se mu veřejný činitelé
v podstatě vysmívají: nešel jsi včas,
tak musíš stát hodinové fronty.
Cítím se povinen za toto ponižování
spoluobčanů oslovit ministra financí a jeho
náměstka se žádostí o omluvu.
Pane ministře, při projednávání
privatizačních zákonů jsme mnozí
upozorňovali, že návrhy těchto právních
norem mají být doprovázeny návrhy
nižších právních norem v zájmu
co možná největší dokonalosti všeho,
čím upravujeme, ulehčujeme či zatěžujeme
život člověka. Tehdy jako jindy jste ve svých
odpovědích reargumentoval nesouhlas s vyslovenou
tezí, nýbrž oznámkoval naše obavy
za vyjádření odpůrců reforem.
Praxe prokázala, že tyto obavy byly oprávněné.
Praxe tím také prokázala, že vaše
tvrzení, pane ministře, o velmi hlubokém
ideovém podtextu věci - citoval jsem doslovně
- jak odpověď na poslanecké obavy mělo
pouze zakrýt nedostatečnou propracovanost tehdy
navrhované a nyní uskutečňované
varianty kupónové privatizace.
Právě tak se ukazuje, že naše varování,
aby prostřednictvím špatných privatizačních
postupů nedošlo k výprodeji národního
bohatství hluboko pod jeho cenu, bylo předvídavé
a uvážlivé. Zahraniční kapitál
potřebujeme. Ne však za každou cenu a ne každý.
Kapitál, který v zemích svého původu
nebyl zdaněn, který pochází z nekalých
obchodů, nesmí dostat příležitost
v žádné slušné zemi. Jinak je to
praní špinavých peněz.
Vývoj věcí vzbuzuje obavy, že projevující
se komplikace jsou důsledkem postupů plynoucích
z premisí vyjádřené panem ministrem
financí těmito slovy. Cituji: "Neptejte se
mne na to, jak bude vypadat situace po 15. nebo 25. tahu bílého.
Zkoušejte mne, zda vím, když protivník
zahraje indickou obranu, jak reagovat." Konec citátu.
Tato alegorie byla lichá. To není šachová
partie, zde nejde o protivníka. Zde jde o schopnost či
neschopnost odpovědných řídit věci
dobře či špatně. Je na čase přestat
vkládat do úst jiným to, co neřekli,
a podkládat jim úmysl, který nemají
a nikdy neměli. Jinak to vše vypadá jako pokus
vyrobit si nepřítele, aby bylo možné
jít do sporu. A to podle prastaré zásady
- není-li s kým jít do sporu, nelze dělat
politiku.
Vyjádření pana místopředsedy
vlády a ministra financí takto nutně přivádí
k myšlence, že s důsledností hodnou lepší
věci prezentuje sebe, své názory, návrhy
jako výraz pravicového myšlení jen a
jen v kontrastu s protipólem. Tím je levice.
Ještě za totality jsme publikovali, pane ministře,
levicové stanovisko v samizdatu. Ani dnes a ani pravice
nemůže mít jiné. Cituji: "Vyžaduje
se v prvé řadě vymanit hospodářský
systém z područí politiky." Konec citátu.
Očekávám, že se o to pokusí i
pan místopředseda vlády a ministr financí
při odpovědích na otázky, které
podle zákona o jednacím řádu Federálního
shromáždění si dovoluji právě
jemu položit.
1. Hodlá vláda vůbec a když, jak řešit
otázku v minulosti nezdaněných peněz
domácí provenience a zamezení vstupu obdobných
zdrojů z ciziny?
2. Domnívá se vláda, že neustálé
změny pravidel postupu v kupónové privatizaci
- včetně změn termínů a míst
registrace - prospívají důvěryhodnosti
metody autorů i vlády? Prosím ovšem
o jinou odpověď než o výčet účastníků
této formy privatizace.
3. Uvažuje vláda o problému vzniklém
jistě dříve, ale výrazně se
projevivším po nabídkách investičních
fondů, aby prodávali občané pod cenou,
ba hluboko pod cenou či nominální hodnotou
vlastnictví, které nabyli jistě ještě
levněji formou kupónové privatizace? Mnozí
mohou tuto nabídku přijmout s tím, že
realizují dříve, pravděpodobně
méně, ale s jistotou.
A k tomu malá, drobná doplňující
otázka. Nemůže to, pane ministře financí,
eventuálně zvýšit inflaci? Uvažuje
vláda v těchto případech zvláště
o možnosti, že se touto cestou dostane značná
část národního bohatství země
do jiných, než tuzemských rukou, a to pod cenou
nebo jako jedna z forem výprodeje národního
bohatství.
Závěrem mi dovolte jen několik slov významného
muže, kterého uznávala nejen sociálně
demokratická levice, ke které patřil "Zákony
jsou oprávněny, jestliže jejich provádění
uspokojí při obětech co nejmenších
co největší množství lidských
potřeb". Tak sociální demokrat Harold
Laski přesně definoval náš výklad
toho, co poslanci obvykle, a všude na světě,
jsou povinni podle svého slibu konat.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánovi poslancovi Wagnerovi.
Ďalej sa s ďalšou interpeláciou prihásil
pán poslanec Ježek.
Poslanec SL K. Ježek: Vážené Federální
shromáždění, já a někteří
moji kolegové, jsme byli vyzváni organizací
"Děti země", její energetickou
sekcí, položit několik dotazů panu ministru
hospodářství Ing. Dlouhému. Jelikož
pan ministr zde není přítomen, podám
tyto otázky písemně a chtěl bych vás
pouze informovat o tom, že se týkají určitých
výhrad k zásadám energetické politiky,
které jsou v současné době připravovány.
Měly by být zodpovězeny asi následující
dotazy: Proč chybí v nových zásadách
energetické politiky kalkulace finanční náročnosti
jednotlivých energetických zdrojů, včetně
šetření energií?
Za druhé. Kdo byl autorem takovéto kalkulace v minulém
dokumentu?
Za třetí. Proč byla cena jaderné elektrárny
postavené "na klíč" podle firmy
ABC v předchozí verzi nejméně dvakrát
až třikrát podhodnocena. Zde poznamenávám,
že tento problém byl interpelován ve švýcarském
parlamentu, kde má tato firma sídlo a vyvolal tam
určitou nepříjemnou situaci.
Za čtvrté. Jsou peníze, které získáváme
na podporu naší ekonomiky formou půjček
či peněžních darů používány
na rozvoj jaderné energetiky? Pokud ano, jaké sumy
a proč.
A konečně za páté. Kolik vláda
uvolňuje na propagaci čs. jaderného programu?
Jak jsem již řekl, předám tyto dotazy
panu ministrovi písemně. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Interpelovaný odpovie do 30 dní
podľa Rokovacieho poriadku. Ďalším prihláseným
je pán poslanec Soukup.
Poslanec SL J. Soukup: Vážený pane předsedající,
vážené dámy a pánové.
Dovolím si přednést interpelaci podanou poslanci
Petrem Kučerou, Ladislavem Vrchovským, Rafaelem
Ambrosem, Miroslavem Tahy, Ladislavem Kováčem, Márií
Andrianovou, Drahomírou Kovaříkovou, Klárou
Samkovou a Jiřím Soukupem. Jedná se o interpelaci
místopředsedy federální vlády
a financí Václava Klause.
"Vážený pane místopředsedo,
využíváme svého ústavního
práva a dovolujeme si vás žádat o urychlená
a jasná vymezení právního rámce
velké privatizace. Domníváme se, že
je bezodkladně nutné vytvořit legislativní
úpravu privatizačního procesu v souvislosti
s investičními privatizačními fondy.
Žádáme předložení takové
úpravy buď ve formě návrhu paragrafovaného
znění zákona nebo jiného adekvátního
opatření, které by stanovilo konkrétní
podmínky vzniku a fungování investičních
privatizačních fondů tak, aby mohl vstoupit
v platnost před zahájením předkola
první vlny velké privatizace. Tato zákonná
úprava by měla upravit hierarchii, strukturu a konkrétní
vnitřní uspořádání vedení
a aparátu investičních privatizačních
fondů. Zároveň by měla jasně
specifikovat pravomoci a odpovědnost investičních
privatizačních fondů, jak je běžně
zvykem v právní praxi vyspělých zemí
s tržní ekonomikou.
Závěrem zdůrazňujeme, že jsme
proti všem administrativním zásahům
do procesu velké privatizace, které by probíhaly
v rozporu se zásadami liberální ekonomické
politiky. Jelikož se předkolo první vlny velké
privatizace může rozběhnout až poté,
až budou mít občané kompletní
informace, dovolujeme si vás žádat o odpověď
na tuto interpelaci ve vaší zprávě o
průběhu příprav první vlny
privatizace, kterou máte přednést v průběhu
20. společné schůze Federálního
shromáždění."
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pekne. Interpelovaného
požiadame aby odpovedal ešte v priebehu tejto schôdze.
Posledným prihláseným je poslanec Haško.
Poslanec SN A. Haško: Vážený pán
predsedajúci, vážené poslankyne, vážení
poslanci. Dovoľte mi, aby som ústne interpeloval federálneho
ministra obrany, vzhľadom k vzrastajúcemu počtu
krádeží zbraní v rezorte armády.
Ako vieme, od 1. mája 1991 bolo odcudzených 6 tankových
guľometov, 44 samopalov, 13 škorpiónov, 98 pištolí,
4 pušky, 273 granátov a 40 000 nábojov. Väčšina
krádeží doteraz nebola objasnená. Táto
skutočnosť potvrdzuje, že Federálne ministerstvo
obrany momentálne nie je pod kontrolou parlamentu takým
spôsobom, ako sme to pôvodne vyžadovali. Preto
sa pýtam, čo je príčinou tohto enormného
zvýšenia krádeží zbraní?
V priebehu roku 1991 som sa so skupinou poslancov zúčastnil
reatestácií najvyšších funkcionárov
ministerstva obrany. Po ich skončení sme uzatvorili
ústnu dohodu s ministrom obrany, v ktorej sa poslanci zaviazalli
zúčastňovať sa námatkových
reatestácií dôstojníkov na nižších
stupňoch. Do tejto chvíli nám ministerstvo
obrany nepožiadalo o účasť na týchto
reatestáciách. Pravdepodobne vás, kolegovia,
zaráža a preto o tom hovorím, súvislosť
s krádežami zbraní. Je nepopierateľné,
že vo väčšine prípadov musia byť
zapojení aj funkcionári armády, bez ktorých
by bolo veľmi problamtické krádeže realizovať.
Presvedčil som sa o tom pri návšteve určitého
tankového pluku, v ktorom pri krádeži došlo.
Preto sa pýtam pána ministera, aj keď nie je
prítomný, či nie je chybou, že armáda
si reatestácie vykonáva sama bez možnej kontroly
parlamentu, teda civilnými občanmi a aké
opatrenie ministerstvo obrany prijalo, aby k ďalším
krádežiam už nedošlo? Ďakujem za pozornosť.