Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek M., Bobovnický, Borguľa, Čejková, Čič, Deyl, Dienstbier J. st., Dospíšil, Filip, Honner, Hrušovský, Jambor, Jurečka, Kakačka, Kapusta, Klaus, Kňažko, Komárek, Korman, Kováč M., Mandler, Mornár, Nazari, Novosád, Novotný, Petrovič, Piskoř, Rajnič, Soboňa, Sychra, Šidík, Šimko I., Záležáková, Zán

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Arnošt, Devátý, Patočka, Pernica F., Šolc

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Babálová, Bačinský, Bugár, Čalfa, Dubček, Kováč Marián, Mečiar, Moric, Ondrejkovič, Pánis, Posluch, Serenčéš, Slota, Vicen, Vincze

(Jednání opět zahájeno v 9.10 hodin.)

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Vážené poslankyne, vážení poslanci, vážení hostia, všetkých vás srdečne vítam, vítam členov Federálnej vlády. Otváram 4. deň rokovania 20. spoločnej schôdze snemovní Federálneho zhromaždenia VI. volebného obdobia.

Na programe máte tieto body: Odpovede na interpelácie poslancov, interpelácie a otázky poslancov a správu o dodržiavaní ľudských práv v ČSFR - tlač 1111 a návrh uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov - tlač 1213.

Na programe máme najskôr

odpovede na interpelácie a otázky poslancov.

Predmetom rokovaní sú písomné odpovede členov vlády na vaše písomné aj ústne interpelácie. Ukladá to § 55 ods. 4 zákona o rokovacom poriadku, ktorý stanoví povinnosť zaradiť odpovede na najbližšiu schôdzu snemovní.

Budeme postupovať podľa písomných informácií, ktoré ste dostali do lavíc.

Najskôr budeme preberať odpovede pána podpredsedu vlády doktora Pavla Rychetského. Je to tlač 1145, interpelácia pána poslanca Tomana zo Snemovne národov - tlač 981. Pýtam sa pána poslanca Tomana, či je s odpoveďou spokojný.

Poslanec SN P. Toman: Ano.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Snemovňa národov berie na vedomie odpoveď.

Ďalšia tlač je 1154. Interpelácia poslanca pána Skalického, Snemovňa národov. Interpelácia bola ústna. Pýtam sa pána poslanca Skalického. Nie je prítomný.

Snemovňa národov berie odpoveď na vedomie.

Ďalšia tlač 1179, interpelácia podaná poslancami Federálneho zhromaždenia - tlač 1110. Sú to poslanci Vidím, Kessler, Devátý, Pospíšil, Toman, Petrová, Selner, Zavřelová, Šepetka, Sychra, Kopřiva, Lacina, Hruška a Malina. Pýtam sa niektorého z týchto poslancov, ktorí tu boli menovaní, či sú s odpoveďou spokojní, alebo majú výhrady. Odpovedal pán poslanec Kessler a s odpoveďou je spokojný.

Snemovňa ľudu a Snemovňa národov berie odpoveď na vedomie.

Ďalšie interpelácie budú na predsedu vlády Mariána Čalfu. Za predsedu vlády, pretože odcestoval, bude odpovedať na interpeláciu tu pán podpredseda Rychetský.

Tlač 937, interpeluje poslanec Hubálek, Snemovňa ľudu, ústne a tlač 629. Pýtam sa pána poslanca Hubálka.

Poslanec SL V. Hubálek: Rozhodně s odpovědí nejsem spokojen v tom bodě, že všechny odpovědi, které dostávám od pana premiéra Čalfy, ale i od ostatních ministrů, postrádají věcnou argumentaci a neodpovídají přesně k otázce. Interpelace směrované k tisku 629 a dalším se týkaly také toho, kdo liknavým a dá se říci málo zodpovědným způsobem věci vyřizuje. To není ale problém jen premiéra Čalfy. Já jsem včerejší dopoledne strávil na federálním ministerstvu vnitra, kde sice pan ministr Langoš mi poslal odpověď o tom, že kritizovaná záležitost je v pořádku podle platných předpisů, ale my bychom měli žádat větší průkaznost. Bylo mi tedy slíbeno, že do týdne v záležitosti federálního ministerstva vnitra odpověď dostanu. Ale my se tady tlučeme pořád kolem dokola u věcí, které se nám předkládají nedodělané. Proto netrvám, aby mi teď pan místopředseda Rychetský odpovídal. Já bych rád věci dořešil s panem premiérem Čalfou přímo, protože já jsem žádal jmenování odpovědných osob, a nešlo o bezvýznamné záležitosti. Pokud nebudeme vyžadovat kázeň a odpovědnost, pak si tady můžeme povídat donekonečna. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Môžeme považovať teraz, v súčasnej dobe, že to beriete na vedomie. Ďalšia tlač 938, interpelácia poslanca pána Konečného, Snemovňa ľudu. Interpelácia bola daná ústne. Pýtam sa pána poslanca Konečného.

Poslanec SL J. Konečný: S odpovědí, kterou jsem dostal na svou interpelaci, nejsem spokojen, protože se týká některých věcí, které dost jednoznačně v odpovědi nebyly obsaženy, a já znovu předstoupím s novým návrhem a chtěl bych, aby se problém řešil.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Má ešte niekto nejaké dotazy k tejto odpovedi na interpeláciu: (Nikdo.) Ako sme počuli, pán poslanec bude modifikovať svoju interpeláciu presnejšie tak, aby dostal presnejšiu odpoveď.

Snemovňa ľudu berie na vedomie.

Tlač 942 interpelácia pána poslanca Petra Gandaloviča, Snemovňa národov - tlač 852. Pán Gandalovič nie je prítomný.

Prejdeme k ďalšej odpovedi. Tlač 993, interpelácia poslanca Kormana, Snemovňa ľudu, bola ústna. Je tu pán poslanec Korman. Nie je.

Snemovňa berie na vedomie.

Tlač 1042, interpelácia poslankyne Čejkovej, Snemovňa ľudu interpelovala tlačou 923. Pani poslankyňu Čejkovú tu nevidím.

Má niekto k tejto odpovedi na interpeláciu nejaký dotaz. Nemá.

Snemovňa ľudu berie na vedomie.

Ďalej je tlač 1044, interpelácia pána poslanca Milana Zemana, Snemovňa národov. Interpeloval tlačou 949. Pýtam sa pána poslanca Zemana na jeho stanovisko k odpovedi.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající, kromě detailu, že se jmenuji Miloš, nikoli Milan, chtěl bych říci podstatnější věc, a to, že s odpovědí pana místopřesedy vlády naprosto nejsem spokojen a pevně doufám, že s ní není spokojen ani on.

Poslanci samozřejmě interpelace nečtou a odpovědi na ně tím méně, s výjimkou interpelací vlastních. Proto mi dovolte, abych vás připravil o dvě minuty času a řekl, proč nejsem spokojen.

Upozornil jsem pana ministerského předsedu, že toto shromáždění přijalo usnesení, ve kterém ukládá vládě, aby vysvětlila, z jakých důvodů a v jaké věcné struktuře bylo v rámci státního závěrečného účtu kryto asi půl miliardy Kčs. Pan ministerský předseda mi odpověděl, že toto vysvětlí ministr financí při projednávání státního rozpočtu. Nestalo se tak.

Za druhé - pan ministerský předseda mne současně ve své odpovědi ujistil, že tento případ se už nikdy nebude opakovat, neboť rozpočtová pravidla znemožňují dotace z federálního rozpočtu republikám. Při projednávání rozpočtu jsme byli svědky pravého opaku.

A konečně - to je poslední věc - na toto jsem se pana ministerského předsedy vůbec neptal. Ptal jsem se ho na to, proč vláda přijímá usnesení, ve kterém říká, že nám nic vysvětlovat nebude, protože nám to již dříve vysvětlil ministr financí.

Čili konstatuji, a tím bych skončil, že pan ministerský předseda bohužel předvedl krásné doplnění Schopenhauerovy eristické dialektiky, ale na moji otázku vůbec neodpověděl.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Myslím, že ste osvetlil túto otázku aj z druhej strany, že teda odpoveď nebola na úrovni, ktorú ste očakával. Chce pán podpredseda vlády reagovať?

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové poslanci, moje odpověď se omezí zejména na to, že budu informovat pana premiéra a vládu ohledně nespokojenosti se způsobem odpovědi pana premiéra na konkrétní věc, na skutečnost, že v roce 1990 federální vláda rozhodla uhradit schodek hospodaření státního rozpočtu Slovenské republiky ve výši 469 mil. Kčs. Domnívám se však, že odpověď na skutečnost starší, od které uplynulo 1,5 roku,nemůže samozřejmě vést k žádné reparaci. K reparaci může vést jen změna, která už byla přijata na půdě Federálního shromáždění v podobě novely zákona, kterou se výrazně zvýšila nejen kontrolní pravomoc parlamentu, ale především se jí snížila pravomoc vlády provádět změny rozpočtu v průběhu rozpočtového roku bez vědomí Federálního shromáždění.

Pokud jsem dobře informován, tak na této společné schůzi je zařazeno jako bod projednávání státního účtu za rok 1991, takže nepochybně v rámci tohoto bodu bude možné v aktuální podobě, poté, co vláda předloží zprávu, celou problematiku projednat.

Byl bych spokojen, kdyby pan poslanec Zeman považoval toto vysvětlení za dostatečné, protože si myslím, že i pro obě sněmovny bude důležitější průběh projednávání této aktuální zprávy než rozhodnutí vlády za rok 1990 pokrýt schodek hospodaření Slovenské republiky.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem, ešte sa hlási poslanec Zeman.

Poslanec SM M. Zeman: Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi reagovat faktickou poznámkou. Dostáváme se do situace, kdy si objednáme puding a je nám nabídnuta dršťková polévka. Podstata mé interpelace vůbec nespočívala v tom, že zde existuje konkrétní rozpočtová položka, orientovaná do konkrétní republiky. Podstata mé interpelace spočívala v tom, že toto Federální shromáždění svým usnesením k čemusi vyzvalo vládu (a teď je úplně jedno, co bylo to "čemusi"), a vláda na toto usnesení Federálního shromáždění laskavě vůbec nereagovala, což je prokazatelný fakt. Protože každý z nás má ve vládě špionážní síť, opatřil jsem si i usnesení vlády, kde se k tomuto bodu praví: "Parlamentu tento bod vysvětlil ministr financí. Proto tento bod považujeme za vyřízený."

Vláda tedy přehlédla takovou maličkost, že nejdříve vystoupil ministr financí a poté parlament přijal usnesení, kterým vládě cosi ukládá. Kdybychom z toho udělali precedens, pak už nemusíme přijímat žádné usnesení, protože stačí, když nám naše pochybnosti předem laskavě vysvětlí příslušní členové vlády.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem za opätovné vysvetlenie. Ja si myslím, že o tejto otázke síce môžeme diskutovať, ale nemáme tu ani predsedu vlády, ani ministra financií, takže túto otázku v tomto momente skôr môžeme len vziať na vedomie.

Pristupujeme k tlači 1046, interpelácia poslancov Federálneho zhromaždenia, tlač 899. Ja túto tlač mám tu. Nemôžem z neho prečítať mená poslancov, je ich tu osem. Jediné meno ktoré som prečítal je pán Libor Kostya. Neviem, či je tu prítomný niektorý ďalší z týchto poslancov, aby mi mohol povedať, či sú z odpoveďou spokojní. Pána Libora Kostyu tu nevidím. Snemovňa berie na vedomie.

Tlač 1051 interpelácia poslanca Janstu zo Snemovne ľudu a poslanca Dostála zo Snemovne národov - tlač 970. Pýtam sa menovaných, či sú s odpoveďou spokojní.

Poslanec SL M. Jansta: S touto odpovědí nemůžeme být spokojeni. Šlo nám o jedinou věc - sjednotit výklad smlouvy. Je nám jasné, že parafovanou smlouvu o dobrých sousedských vztazích se Spolkovou republikou Německo by dnes už jistě nebylo vhodné měnit. Naším požadavkem je, aby ve výměnné nótě byl ujasněn výklad některých pojmů, které jsou sporné.

Jestliže odborníci ministerstva zahraničních věcí tvrdí jedno a odborníci na mezinárodní právo, kteří nejsou zaměstnáni na ministerstvu zahraničních věcí, tvrdí něco jiného, tak je asi rozpor už i tady u nás. Německá strana, především z vládní koalice, jednoznačně ukazuje, že výklad smlouvy není takový, jak se u nás říká.

My tedy nemůžeme být spokojeni a doufáme, že vláda bude podnikat kroky k tomu, aby výklad byl sjednocen. Mohl bych to tady projít a říci konkrétně, s čím nejsme spokojeni, ale nechci tím zdržovat, protože už se o tom diskutovalo dost. Budeme se snažit, aby v tom vláda ještě něco udělala.

Já nevím, jestli pan místopředseda vlády o tom něco ví. Chtěli jsme se zeptat přímo pana premiéra, protože zřejmě bude smlouvu podepisovat on. Chtěli jsme se ho zeptat, jak vláda vyjasní to, co se nyní děje v Německu, což nám v podstatě dává za pravdu.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Interpelace je široká. Odpověď pana premiéra je ještě širší. Pokud jsem pochopil, jde v podstatě o dva základní problémy. Prvním je interpretace použití slova "vyhnání" v preambuli československo-německé smlouvy. Druhým je používání termínu hranic v textu smlouvy místo termínu státních hranic.

Ten první problém není vůbec problémem interpretace z hlediska mezinárodního práva, to je podle mého názoru problém morálně politické interpretace.

Je nepochybné, že k tomu bude vedena diskuse na půdě FS, neboť jde o tzv. prezidentskou smlouvu, které podléhá ratifikaci Federálním shromážděním. Při této příležitosti padnou patrně argumenty obojí.

Druhý problém, domnívám se, je do jisté míry ze strany poslanců nepochopením. To vskutku není náhoda, ale záměr, že se ve smlouvě nepoužívá termín "státní hranice". Je to asi zejména věc překladu z němčiny do češtiny. V německém jazyce se používá dvou termínů: státní hranice - Landesgrenze, a vůbec se tím nemyslí hranice SRN, myslí se tím hranice mezi jednotlivými zeměni Německa.

Z těchto důvodů, aby bylo jasné, že ve smlouvě se hovoří o hranici mezi ČSFR a Německem se použil termín hranice a ne termín, který v Německu vůbec není hranice Německa, nýbrž hranice uvnitř Německa. Chtěl bych zdůraznit, že kdyby se použil termín, který by se u nás přeložil jako státní hranice, u nich by to byla zemská hranice a výsledek by byl ten, že by naopak někdo mohl interpretovat, že Československo je jednou ze spolkových zemí.

Tím způsobem jsme dospěli k závěru, že použití termínu hranice v textu čs.německé smlouvy nemůže být interpretováno jinak, než že jde o hranice na jedné straně SRN a na druhé straně ČSFR. Chtěl bych zdůraznit, že si myslím, že z tohoto sémantického sporu se zbytečně dělá spor větších rozměrů, neboť nikdy v průběhu jednání o uzavření této smlouvy, stejně jako nikdy v průběhu celého období styků SRN a Československa nedošlo ani z jedné strany ke zpochybnění hranic mezi našimi zeměmi, tak jak byly uznány velkou a malou Versaillskou smlouvou.

Chtěl bych ovšem současně zdůraznit, že otázka hranice mezi našimi zeměmi je jinou otázkou než otázkou interpretace Mnichovské dohody. Tady nezastírá vláda, že již parafovaná čs.-německá smlouva se nedostala dál než dnes platná uzavřená smlouva z roku 1973, t. zn. obě strany prohlašují sice Mnichovskou dohodu za neplatnou, ale německá strana není ochotna akceptovat dikci o neplatnosti od samého začátku. Tady se při sjednávání nové smlouvy nepodařil žádný posun, je stále stejné stanovisko obou stran, a proto se rozhodly naše strany při přípravě této smlouvy jednoznačně použít jinou garanci pro naše hranice, a to je právní kontinuita tohoto státu a našich hranic od roku 1918, která zpochybněna nebyla.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem. Do rozpravy sa prihlásil pán poslanec Fišera.

Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající, pane místopředsedo, to je faktická poznámka. My opravdu máme obavu z dvojího výkladu smlouvy. Vývoj zřejmě naznačuje, že nejsou požadavky dokončeny. Dovolím si vám citovat Frankfurter Allgemeine ze středy 22.1., kde vyšel článek s titulkem "Smlouva s ČSFR bude podepsána v únoru. " Zde se mimo jiné uvádí: "Podle údajů účastníků koaličních rozhovorů přislíbil spolkový kancléř Kohl, že se v Praze zasadí o zastavení dražby majetku sudetských Němců, kterým byl po válce vyvlastněn." To je citace. Doufám, že to není přesná informace v těchto novinách, protože bychom se jinak museli opravdu stavět mnohem ostřeji k této věci než dosud. Proto prosím, aby opravdu věc byla zřetelně vysvětlena na dalším zasedání parlamentu.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ešte sa ďalej hlási pán poslanec Konečný.

Poslanec SL J. Konečný: Kolegyně a kolegové, vidím, že neustálé problémy kolem uzavření smlouvy tady budou vyvolávat určité napětí. Dnes jsme se tady opět sešli s pojmem hranic, jak ho lze vysvětlovat a nevysvětlovat. Dovolím si upozornit na jeden malý detail. Když s velkou slávou byla v roce 1973 poprvé podepsána smlouva mezi tehdy ještě Spolkovou republikou, čili tzv. Západním Německem a tehdy ČSSR, už tenkrát se tady mluvilo a používal se pojem hranice. Devatenáct let to nikomu u nás nevadilo, najednou z toho někdo chce vytřískat politický kapitál.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem, ďalej pán poslanec.

Hlas z pléna: Ve stejných novinách Frankfurter Allgemeine, ze kterých citoval pan Fišera, se říká, že pan ministr zahraničních věcí Genscher říká, že smlouva bude podepsána v takovém znění, jak byla v SRN parafována. To za prvé. Za druhé se tady nemluví o Staatslande ale o Staatsgrenze a to je podstatný rozdíl. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem, ešte chce reagovať pán podpredseda vlády.

Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský: Poprosil jsem o slovo jen proto, abych umožnil urychlit jednání společné schůze sněmoven o interpelacích. Dovolte, abych jménem vlády ČSFR naprosto odpovědně prohlásil, že tato vláda v žádném případě není ochotna uzavřít žádnou dohodu, není ochotna přistoupit na žádný požadavek, který by zpochybnil jak státní hranice naší země, tak její území, ale i majetkovou integritu a majetkové poměry občanů v Sudetech. V žádném případě nejsme ochotni přistoupit na restituce majetkových vztahů - mluvím o této vládě - v pohraničí, samozřejmě ani na zastavení restitucí. Platný právní řád respektujeme a na celém území Československa se plní v plném rozsahu.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Môžeme povedať, že snemovne berú na vedomie odpoveď pána podpredsedu Rychetského.

Poslanec SL M. Jansta: Děkuji panu místopředsedovi, to mě uklidňuje, ale také nikdo neříká, že to je problém současnosti. Ta smlouva se uzavírá pro budoucnost, ne pro teď. To znamená za pět až sedm let může být něco jiného. Vy jste říkal, kdybych to chtěl rozebírat, že vyhnání je morální, odsouzeno, ale tato smlouva je právní dokument a mělo by to tam být jednoznačně vymezeno. Německá strana pak může například říkat, že je to jen morální a ne právní odsouzení Mnichova. Nulita Mnichova je uváděna kousek pod vyhnáním a takto bychom mohli pokračovat dál.

Se státními hranicemi nemáte pravdu, protože Německo používá pojem Staatsgrenze s Rakouskem, smlouva je ze 70. let a ve smluvní praxi s námi i hitlerovské Německo používalo pojem státní hranice. Spíš by bylo zajímavé, jak se k tomu staví německá strana. Z její strany jsme výklad neslyšeli, výklad slyšíme odsud. Nemůžeme argumentovat ani rokem 1973, protože když byla uzavírána tehdy smlouva, stále se počítalo, že někdy bude uzavřena mírová smlouva, která vlastně byla nahrazena jednáním 4 + 2 a počítalo se, že problémy spojené s válkou se jednou po ukončení studené války uzavřou.

Takže to je široký komplex, který tady je, a nikdo z nás, kteří jsme dávali tuto interpelaci, nepodezíral současnou vládu, že by nezastupovala zájmy Československa tak, jak my si tady přejeme. Spíš nás zaráží přístup některých kruhů v Německu, když pan prezident Havel, který se 15.března 1990 jednoznačně vyjádřil ke všemu co se stalo, tak z německé strany jsme zaslechli podobný hlas, jak jste zde uváděl, jenom od pana ministra Genschra a pana prezidenta. Z jiných kruhů jsme neslyšeli jiné zásadní stanovisko. My vás, pane místopředsedo, nijak nepodezíráme, nám jde opravdu jenom o to jednoznačně ujasnit výklad.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďakujem pánu Janstovi. Má ešte k tomuto problému niekto nejaké otázky? (Ne.) Vidím, že sa nikto nehlási. Ďakujem. Obe snemovne berú na vedomie.

Pristúpime k ďalšej tlači. Je to číslo 1096, interpelácia poslanca A. Andrejkoviča zo Snemovne národov, bola podaná ústne. Poslanca Andrejkoviča nevidím. Má niekto k odpovedi otázky. Nie je tomu tak. Ďakujem. Snemovňa berie na vedomie.

Ďalšia je tlač 1181, interpelácia podaná poslancami Federálneho zhromaždenia, Vidímom, Bačinským, Pospíšilom. Prosím poslancov, ktorí boli čítaní, aby sa vyjadrili či sú spokojní s odpoveďou. Nikto sa nehlási. Obe snemovne berú odpoveď na vedomie.

Prejdeme k tlači 1182, interpelácia podaná poslancami Federálneho zhromaždenia tlač 1110. Bola tam poslankyňa Petrová a poslanci Vidím, Kessler, Devátý, Pospíšil, Žalud. Prosím pánov poslancov ktorí sú tu, aby povedali, či sú s odpoveďou na interpeláciu spokojní. Vidím, že sa nikto nehlási. Snemovne berú odpoveď na vedomie.

Prejdeme k tlač 1186, interpelácia poslancov federálneho zhromaždenia Janstu a Dostála, tlač 1076.

Poslanec SL M. Jansta: To je v podstatě to, o čem jsme se teď bavili.

Předsedající místopředseda FS K. Viktorín: Ďalej je tu tlač 1188, interpelácia poslanca Kočtúcha zo Snemovne národov. Pýtam sa poslanca Kočtúcha, či je spokojný s odpoveďou?

Poslanec SN H. Kočtúch: Šutujem, že nemôžem vysloviť spokojnosť s odpoveďou pána premiéra Čalfu. Pán premiér Čalfa hovorí, že Nezávislé združenie ekonómov Slovenska predložilo štyri návrhy a dva z nich boli vzaté do skrutínia. Ako sa dozvedáme z Telegramu, vzhľadom k tzv. nadbytočnému počtu uchádzačov o funkciu do prezídia Federálneho fondu národného majetku ďalší kandidáti boli apriórne vyčiarknutí. Pravda, keď sa pozriete na moju interpeláciu zistíte, že tvrdenie pána premiéra sa nezakladá na pravde, pretože niektorých kandidátov navrhovala vládna komisia pre hospodársku stratégiu Slovenskej republiky, niektoré Československé ekonomické fórum atď. V tej prílohe je markantne ukázané, že kandidátov navrhovali štyri organizácie a nie jedna. Pri tom podotýkam, že najskôr sa počet nadbytočných kandidátov obmedzil, ale potom boli pozvaní aj taký kandidáti, o ktorých vláda vôbec nerokovala.