Poslanec SL Z. Jičínský: Vážení
kolegové, v této věci hovořil již
zpravodaj poslanec Mečl a i když chápu motivaci
poslance Kanise, mám pochybnosti v tomto případě
o postupu, který byl navrhován včera a který
se včera bez problémů mohl uplatnit při
hlasování o ústavním zákonu
o referendu, kdy opravdu jednotlivé instituce v tomto směru
byly samostatné, nebyly na sebe vázány a
vypuštění jedné neznamenalo, že
ty ostatní nemohou samostatně existovat. Myslím,
že v tomto případě tomu tak není.
Já sám jsem také uvažoval o tom, nejde-li
navrhnout projednávání hlavy III, jak to
učinit i ústavně právní výbor
ve Slovenské národní radě, ale v tomto
případě vazby k hlavě o prezidentovi
a o vládě jsou natolik systémově propojeny,
že dost dobře nelze přijmout jenom hlavu o
Federálním shromáždění.
Pokud by měla být přijata izolovaně,
bylo by třeba do ní promítnout řadu
vazeb, které jsou nyní obsaženy v ustanovení
o prezidentovi a o vládě, z hlavy IV. a V., ale
tuto logickou vazbu by nám rozdělený postup
hlasování neumožnil.
I když bych rád souhlasil s jakýmkoli řešením,
které by nám umožnilo přijmout ústavně
právní změnu, z důvodů, o kterých
se zde hovořilo a o kterých jsem i já mluvil,
tak se mi zdá, že v tomto případě
tento postup není použitelný.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. V každom prípade spravodajcovia navrhnú
zajtra spôsob hlasovania. Pán poslanec Mlynárik
sa hlási s faktickou poznámkou.
Poslanec SN J. Mlynárik: Pán poslanec Kanis ma obvinil,
že som hlasoval proti referendu. Šlo o dielčie
hlasovanie o istom návrhu, náš klub nemal v
tejto veci jednotný názor. Pokiaľ však
šlo o základné zákony na minulej schôdzi
aj na tejto schôdzi včera, vždy náš
klub jednomyseľne a ja s ním hlasoval za zákony
o prijatí referenda. Takže, túto demagógiu
od pána poslanca Kanisa by som si vyprosil. Myslím,
že to boli jeho kamaráti z horných lavíc,
ktorí zmarili pozitívne návrhy pana prezidenta
na referendum.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Vyhnime sa takýmto slovám. Prosím, aby sa
ujal slova pán poslanec Tichý.
Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
stojíme opět nad zákonem, který je
konfrontační snad více než všechny
tímto Federálním shromážděním
dosud schválené zákony. Nelze se proto divit
ani počtu řečníků, ani délce
jejich projevů, či souboru pozměňovacích
návrhů delších než je sám
návrh zákona. Jde samozřejmě většinou
o návrhy dobré a navíc - to snad ve všech
případech - také dobře míněné.
Mohlo by se dokonce říci, že pejsek s kočičkou
dělají dort a na dobrých nápadech
nešetří.
Na druhé straně však určitě nemusíme
čekat, až nás jednou přejde smích.
Ten už nás totiž několikrát přešel
i dnes. Jenže jak už je to u smíchu zvykem, ten
zase přijde a definitivně asi neodejde nikdy.
Potíž s dobrou vůlí všemi diskutujícími
tak horlivě projevovanou je v tom, že jde o dobrou
vůli k návrhům vlastním a nikoliv
o dobrou vůli k návrhům přednášeným
jinými poslanci. Až na výjimky jsou to monology
a nevěcná výměna věcných
poznámek k lepšímu výsledku nevede.
Bohužel, i pozměňovací návrhy
vycházejí většinou z předpokladu
chtít maximum, aby měli případně
potom navrhující z čeho slevit. Jen někteří
se však o ochotě slevit zmiňovali.
Eskalace požadavků, pokud je navíc očividně
posilována potřebou mluvčích profilovat
se před nadcházejícími volbami, je
nepřekonatelnou překážkou přijetí
tohoto zákona. Paradoxně je překážkou
jeho přijetí i okolnost nízké pravděpodobnosti
zvolení některých poslanců, kteří
se pak neohlížejí zřejmě na nic.
To vše vyúsťuje do závěru, že
veškerá dnešní zákonodárná
snaha tohoto shromáždění bude asi marná.
Pravděpodobně se jistě vyskytne další
řečník, který mne pokárá
za pesimismus či za malou snahu. Podle mého názoru
jde sice o realismus, ale budiž. Kritika hluboce upřímného
státoprávního optimisty mne může
jen potěšit.
Vzpomínám si, jak zde jedna strana přednesla
návrh, aby se hlasovací funkčnost Sněmovny
národů zlepšila odstraněním ustanovení
o potřebě souhlasu tří pětin
ze všech zvolených poslanců a zavedením
kritéria tří pětin poslanců
přítomných. Nyní tedy návrh
vylepšujeme a údajně stabilizujeme politickou
situaci nejen zachováním počtem ještě
menší Sněmovny národů nazývané
senátem, ale navíc zavádíme ve sněmovně
poslanců, tj. v nynější Sněmovně
lidu, nutnost přítomnosti nadpoloviční
většiny poslanců zvolených v každé
z republik. A aby rozhodování bylo ještě
pružnější, tak senát umístíme
do jiného - pokud možno nejvzdálenějšího
- města. A rozhodnutí Federálního
shromáždění mají být navíc
ratifikována ještě národními
radami.
Daný návrh zákona prostě přijal
za svůj základ tvrzení, že poslanci
zvolení do Federálního shromáždění
jakýmsi způsobem přestávají
reprezentovat zájmy republik a musí být kontrolováni
národními radami. Z tohoto falešného
předpokladu nelze vybudovat dobrý základní
zákon a natožpak jednotný stát.
Jestliže za takových okolností má být
politická a hospodářská situace našeho
státu napříště stabilní,
tak to bude situace stabilní jen tím, že se
stabilně nic základního nerozhodne.
To, co říkám, neříkám
v naději, že se v našich názorech zde
něco změní, ale spíše v naději,
že uděláme jen to, co je pro náš
stát nezbytně nutné a nikoliv to, co je zřejmě
neúčelné.
Mám dále za to, že skutečné řešení
odsouváme na politicky i hospodářsky určitě
zcela horší dobu. A to je ten problém. Říkám
to také proto, že reálná interpretace
předloženého návrhu zákona zde
měla zaznít a měla by být také
lépe uvážena. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ako posledný podal svoju prihlášku
do diskusie poslanec Kroupa. Má slovo.
Poslanec SL D. Kroupa: Pane předsedající,
milé dámy, vážení pánové.
Předložený návrh ústavního
zákona vychází z reálné politické
situace, jaká v naší zemi je; bere ohled na
jednání o státoprávním uspořádání,
bere ohled na politickou strukturu země. Položme si
otázku: Jsou takovéto ohledy skutečně
nezbytné při přípravě zákona,
který má řešit ne tuto situaci, ale
pokud možno i situace budoucí? Jak víte, ústava
USA obstála v rozmanitých situacích po více
než 200 let. Na jak dlouho my připravujeme svou ústavu?
Náš poslanecký klub se proto rozhodl předložit
návrh, který nebude brát ohledy na stávající
situaci a který se pokusí řešit rozdělení
moci a pravomocí mezi zákonodárnou a výkonnou
moc bez ohledu na stávající situaci, ale
s přihlédnutím k tomu, jak by ústava
vypadat měla vůbec.
Jaké hledisko je třeba v takovém případě
vzít v úvahu? Je třeba vycházet především
z toho, aby ústava pokud možno udržela demokracii
v této zemi. Čím je demokracie ohrožována
v zemích, které mají ústavu? Je pozoruhodný
jev, že totalitní režimy se neuhnízdily
v zemích, které mají precedenční
systém práva, v zemích anglosaských,
ale naopak v zemích kontinentálních, v zemích,
kde převládá právní pozitivismus,
představa, že politické síly, které
zvítězí ve volbách, mohou svévolně
a pohotově měnit zákony.
Z tohoto hlediska byly podány různé návrhy,
jak by měly vypadat ústavy států,
aby byla demokracie a svoboda v zemi stabilní. Jedním
z nejpozoruhodnějších návrhů
je návrh Friedricha von Hayeka v knize "Právo,
zákonodárství, svoboda". Hayek doporučuje
pokud možno odlišení práva soukromého
a veřejného, a to tím způsobem, že
zákonodárství v oblasti práva soukromého
by mělo být svěřeno senátu,
který není zmítán každodenními
politickými bouřemi, a naopak zákonodárství
v oblasti práva veřejného je třeba
svěřit parlamentu, který je volen podle politických
hledisek tak, aby se v něm uplatnily politické konflikty
a spory. Obojí má mít své místo.
Svoboda je totiž garantována dvojím způsobem:
jednou garancí je stabilní zákonodárství,
zákony, které nejsou měněny podle
potřeb okamžiku, druhou garancí je demokratická
volba.
Domníváme se, že připravujeme-li ústavu
ne na příští týdny, měsíce
či roky, ale na desetiletí, měli bychom tento
podnět vzít v úvahu.
Takové řešení se nabízí
v případě dvoukomorového parlamentu.
Náš návrh, který jsme předložili,
předpokládá, že podaří-li
se udržet rovnoprávné postavení obou
sněmoven při projednávání zákonů
a budou-li obě sněmovny od sebe vzdáleny,
může nastat přirozeným způsobem
jev, že vláda zákony, které bude potřebovat
k rychlému projednání, předloží
poslanecké
sněmovně, která jí bude blíže
a zákony, které mají dlouhodobější
trvalý charakter a nejsou tak otázkou politických
konfliktů okamžiku by předkládala Senátu
v Bratislavě. Z tohoto hlediska jsme předložili
svůj pozměňovací návrh.
Druhé hledisko, z něhož jsme vycházeli
při vypracování řekněme naší
představy ideální ústavy, bylo řešení,
jak zachovat parlamentní demokracii, aniž by to nutně
znamenalo nestabilní vládu. Takové řešení
se nám ukázalo být spojeno s volbou premiéra.
Volba premiéra neznamená, že bychom vládu
chtěli příliš těsně spojit
s parlamentem, že bychom chtěli narušit onen
známý systém brzd a protivah. Domníváme
se, že volený premiér by požíval
daleko větší autoritu a měl by daleko
stabilnější postavení než premiér
jmenovaný, který se musí teprve ucházet
o podporu parlamentní většiny a kterého
může destabilizovat parlamentní menšina.
Je to systém, který se osvědčil v
SRN.
A konečně třetí prvek naší
představy ideální ústavy pro naše
země se týká postavení prezidenta.
Naše ústavní tradice předpokládá
prezidenta voleného parlamentem, ale vybaveného
poměrně širokými pravomocemi, které
spíše odpovídají systému prezidentskému,
systému s přímo voleným prezidentem.
Domníváme se, že řešením
je rozlišení úloh ve výkonné
moci. Ty úlohy každodenní, krátkodobé,
by řešila spíše vláda. Prezident
v zemi by měl fungovat jako dlouhodobý stabilizující
činitel, který vstupuje či vykonává
své pravomoci pouze v situacích krize, v situacích,
kdy se ústavní mechanismus zadrhne.
Myslím, že proti našemu návrhu neobstojí
námitka, že přímo volený premiér
neodpovídá československé ústavní
tradici. Té neodpovídá především
federativní uspořádání. Jestliže
máme federaci a počítáme s tím,
že federaci chceme uchovat, znamená to, že politické
spektrum v Československu bude vždy roztříštěno
do mnoha politických stran, nejméně dvou
slovenských a dvou českých, nejspíše
však do 10 politických stran. Znamená to tedy
počítat s velmi nestabilním politickým
spektrem, s neustále se přeskupujícími
vládními koalicemi, které mohou destabilizovat
jmenovanou vládu. Řešením se nám
jeví jen vláda odvozená od přímo
voleného premiéra, jemuž lze vyjádřit
nedůvěru pouze volbou nového premiéra.
Takové řešení totiž předpokládá,
že vláda se bude moci vždy opírat o parlamentní
většinu a tedy efektivně vládnout. Domníváme
se, že takový systém je vyvážený,
že odpovídá podmínkám Československa
a že by nebyl určen jen na dobu měsíců,
ale přinejmenším desetiletí.
Jsme si vědomi, že náš návrh má
jen malou naději, aby v nynější politické
situaci byl přijat. Přesto jej podáváme
proto, aby stál před očima jako určitý
model, k němuž se ústavní vývoj
může blížit či k němuž
může být tlačen okolnostmi. Věříme,
že okolnosti budou příznivé a že
se Československo zachová jako demokratická
federace. Děkuji vám. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pán poslanec Kroupa. Vážení
kolegovia, zvolal som vás signálom, ktorým
vás zvolávame k hlasovaniu. Hlasovať sa však
nebude. Ešte sa nebude hlasovať. Mám tu ešte
jednu prihlášku do rozpravy od poslanca Zelenaya.
Pýtam sa však, či ešte niekto chce vystúpiť
v rozprave s takýmto prejavom, v ktorom budú obsiahnuté
pozmeňujúce návrhy? (Ne.) Nezdá sa,
že by niekto ešte hodlal s takýmto prejavom vystúpiť
s výnimkou pána poslanca Zelenaya, ktorý
ma ubezpečil, že áno. Teraz by som ešte
dal slovo pánu poslancovi Zelenayovi a potom by som diskusiu
neuzatvoril ale len prerušil do zajtra. Dnes, hodinu po ukončení
by sa stretli ústavnoprávne výbory a tie
by prejednali pozmeňujúce návrhy, ktoré
tu zazneli, zaujali by k nim stanovisko a vo forme odporúčaní
by stanovisko dali k dispozícii spravodajcom. Tiež
by ústavnoprávne výbory prejednali stanoviská
národných rád a federálnej vlády
a tiež by vo forme nejakého výroku a odporučení
ho dali k dispozícii spravodajcom.
Výbory ústavnoprávne by sa stretli hodinu
po skončení dnešného rokovania, ako
som povedal, v miestnosti 274. Poslanecké kluby, ktoré
by mali dnes pracovať s látkou, ktorá bola
predmetom dnešného jednania sa môžu stretnúť
v miestnostiach, na záver prečítam v ktorých.
Zajtra by sme začali plenárnu schôdzu až
o 13.00 hodine. Zajtra dopoludnia by ústavnoprávne
výbory pokračovali v práci, spracovali by
materiál a zároveň by zasadali výbory
branno-bezpečnostné o 10.00 hodine v čísle
214, kde by prejednali tlač 1038. Tam ide o vojenské
obranné spravodajstvo ako viete. Teda zajtra by sme sa
v pléne stretli až o 13.00 hodine a o 10.00 hodine
by zasadlo politické grémium v miestnosti 545, ako
ma tu upozorňuje pán profesor Jičínský.
Takže teraz pozývam k rečníckemu pultu
pána poslanca Zelenaya. On bude posledný, ktorý
dnes vystúpi. Potom bude schôdza prerušená,
aj rozprava bude prerušená. Keď zo zhodnotenia
ústavnoprávnych výborov vzniknú také
podnety, ktoré bude treba predložiť, zajtra to
bude umožnené tým, že rozprava bude pokračovať
o 13.00 hodine a bezprostredne po tom začneme hlasovať.
Prosím pána poslanca Zelenaya.
Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predsedajúci,
vážené dámy, vážení
páni, kolegyne a kolegovia, nie často sa mi stáva,
aby som súhlasil s kolegom Kroupom, ale teraz sa mi to
stalo.
Chcel by som začať tým, čím on
vlastne skončil. Viem, že tento návrh má
veľmi malú šancu na úspech, ale aj tak
ho predkladám, aby stál pred nami ako cieľ
ku ktorému sa snažíme blížiť.
Dovoľte, aby som predložil komplex pozmeňujúcich
návrhov za skupinu poslancov, za pána poslanca Šimka,
pána poslanca Kapustu, pána poslanca Vrabca, pána
poslanca Hrivíka a za mňa.
Veľmi dobre vieme, že máme dvojročné
skúsenosti z nového fungovania Federálneho
zhromaždenia. Nariekame niekedy nad jeho nefunkčnosťou,
kritizujeme jeho nedostatky, na druhej strane hájime jeho
prácu, ktorá je skutočne veľká.
Sme si vedomí, že nie je dokonalý, hľadajú
sa mechanizmy, ktoré by zlepšili jeho prácu.
Len máme rozdielne prístupy. Niekto sa pozerá
na otázku veľmi pragmaticky a neberie do úvahy
existenciu dvoch republík, niekto sa na to pozerá
z úplne opačnej strany a občania nás
kritizujú, keby sme zastávali jeden či druhý
názor prakticky rovnako.
Padlo tu veľa návrhov, mali sme možnosť
si veľa návrhov prečítať ako by
budúci zákonodarný zbor Českej a Slovenskej
Federatívnej Republiky mal vyzerať, ako by pracoval
najlepšie, ako by bol najefektívnejší.
Dovoľte, aby som vám predložil návrh zákonodarného
zboru, ktorý by vyzeral trochu inak, ktorý by bol
úspornejší o 300 poslancov, ktorý by
prakticky riešil to, čo rieši jedna z našich
snemovní. Preto mi dovoľte, aby som prečítal
pozmeňujúci návrh.
Článok 29 ods. 1: "Najvyšším
orgánom štátnej moci a jediným zákonodarným
zborom ČSFR je zložený parlamentný zbor."
Odsek 2: "Zložený parlamentný zbor tvorí
Slovenská národná rada a Česká
národná rada. Oba parlamenty sú rovnoprávne."
Odsek 3: "Na platné uznesenie zloženého
parlamentného zboru je potrebné súhlasné
uznesenie oboch národných rád. Keď tento
ústavný zákon neustavuje niečo iného,
alebo keď sa nejedná o vnútorné veci
jednej republiky."
V ďalšom texte všade tam, kde je napísané
"Federálne zhromaždenie" sa nahradzuje slovami
"Zložený parlamentný zbor" slová
"Snemovňa národov a Snemovňa ľudu"
sa nahradia slovami "Slovenská národná
rada a Česká národná rada", slová
"Predsedníctvo Federálneho zhromaždenia"
sa nahradia slovami "Predsedníctvo Slovenskej národnej
rady a predsedníctvo Českej národnej rady",
slová "Predseda a podpredsedovia Federálneho
zhromaždenia" slovami "Predseda a podpredsedovia
Slovenskej národnej rady a predseda a podpredsedovia Českej
národnej rady".
Článok 30 ods. 1: "Počet poslancov Slovenskej
národnej rady stanoví zákon Slovenskej národnej
rady, počet poslancov Českej národnej rady
stanoví zákon Českej národnej rady."
Odsek 2: "Poslanec Slovenskej národnej rady nemôže
byť zároveň poslancom Českej národnej
rady a naopak."
Odsek 3: Dĺžka volebného obdobia je 4 roky.
Článok 31 vypustiť.
Článok 32 ods. 1: "Spôsob zasadnutia
a jednania určí zákon Slovenskej národnej
rady, resp. Českej národnej rady."
Odsek 2: "Na základe návrhu prezidenta Českej
a Slovenskej Federatívnej Republiky môžu zasadnutia
Slovenskej národnej rady a Českej národnej
rady alebo oboch národných rád zvolať
predsedovia príslušnej národnej rady."
Článok 33: "Zvolávanie zasadnutia stanoví
zákon príslušnej národnej rady."
Článok 34 ods. 2: Vypustiť slová "Voľbu
predsedu a podpredsedov Federálneho zhromaždenia"
a doplniť na konci vety "Striedavo v mieste pôsobenia
Slovenskej národnej rady a Českej národnej
rady."
Článok 37, 38 a 40 vypustiť.
Nové znenie článku 41 ods. 1: "Na prijatí
spoločnej ústavy spoločného ústavného
zákona a ich zmenu ako aj na voľbu prezidenta ČSFR
a na uznesenie na vypovedanie vojny je potrebný súhlas
trojpätinovej väčšiny všetkých
poslancov zvolených v Slovenskej národnej rade a
trojpätinový súhlas väčšiny
všetkých poslancov zvolených v Českej
národnej rade."
Odsek 2: "Pri schvaľovaní zákona o uznesení
sa vyžaduje ich prijatie a súhlas kvalifikovanej väčšiny
poslancov v oboch národných radách."
Odsek 1 sa potom prečísluje na odsek 2.
Článok 43 ods. 2: "K vysloveniu nedôvery
vláde ČSFR je potrebný súhlas nadpolovičnej
väčšiny všetkých poslancov Českej
národnej rady alebo nadpolovičnej väčšiny
všetkých poslancov Slovenskej národnej rady."
Článok 44 - zrušiť odsek 5.
Článok 45 ods. 1: "Návrhy zákonov
zloženého parlamentného zboru môžu
podávať poslanci Slovenskej národnej rady,
Českej národnej rady, prezident ČSFR a vláda
ČSFR."
Odsek 2: "Spoločné zákony podpisuje
prezident ČSFR, predseda Slovenskej národnej rady,
predseda Českej národnej rady a predseda vlády
ČSFR."
Ods. 3: Nahradiť poslednú vetu novým znením:
"Zákony zloženého zákonodarného
zboru vyhlasujú spoločne predsedníctva Slovenskej
národnej rady a Českej národnej rady po ich
schválení".
Článok 46: Zmeniť posledný odsek po
slová "A navonok" a nahradiť vetou "A
náležitosti poslancov Slovenskej národnej rady
a Českej národnej rady. Vznik a zánik poslaneckého
mandátu poslanca Slovenskej národnej rady alebo
Českej národnej rady upraví zákon
príslušnej národnej rady."
Článok 47 ods. 1: Vypustiť slová "
Z výkonom poslaneckého mandátu národnej
rady."
Odsek 2: Doplniť vetu "Sľub príslušnej
republike upraví zákon Slovenskej národnej
rady, resp. Českej národnej rady." V alternatíve
za slová "Českej a Slovenskej Federatívnej
Republike" doplniť "A Slovenskej, resp. Českej
republike."
Článok 56 a 57 vypustiť.
Ako ste si mohli dobre všimnúť, ide o kuriálny
systém. Ušetrilo by sa 300 poslancov, niekoľko
stoviek miliónov korún a prakticky by prebiehali
diskusie tak ako prebiehajú v súčasnej dobe
v Snemovni národov. Nikto by nikoho už nemohol obviňovať
z majorizácie, z dominantnosti väčšieho
nad menším, silnejšieho nad slabším.
Prestalo by podozrievanie a konečne by mohla zavládnuť
vecná diskusia, ktorá veľmi často chýba.
Takýto návrh ani neobmedzuje počet poslancov,
ktorý by si zvolili jednotlivé národné
rady. Bolo by to internou vecou voličov tej ktorej republiky.
Musím končiť tým, čím
som aj začal. Je to cieľ, ku ktorému budeme
smerovať. je myslený dobre, nie je myslený
proti nikomu, je myslený pre dobrú vec. Som rád,
že v tomto parlamente je že možnosť predniesť
i iný názor, aj názor, s ktorými môže
iný súhlasiť alebo nesúhlasiť.
myslím si, že to je jeden z veľkých výdobytkov
toho, čo sa tu stalo za posledné dva roky. Ďakujem.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Mal som názor, že o pozmeňujúcich
návrhoch pána poslanca Šedoviča bude
treba jednať. Ale najskôr bude treba rokovať o
týchto pozmeňujúcich návrhoch. Dovoľte,
aby som vás ešte zoznámil s oznámením,
ktoré mi odovzdal predseda výboru sociálneho
a kultúrneho Snemovne národov. Prial by si, aby
sa výbory sociálne a kultúrne stretli v piatok
o 11.00 hodine v miestnosti X, aby prejednali zákon o dovolenke
vojakov v činné službe, je to tlač 1114.1
Vyzerá to tak, že je to mienené v priebehu
interpelácií. Vlastne by sme o tom nemali oficiálne
nič vedieť.
Prerušujem rokovanie druhého dňa 20. schôdze,
ale ešte sa dodatočne prihlásil profesor Jičínský
s krátkou poznámkou.
Výbory ústavnoprávne sa stretnú o
18.45 hodine v miestnosti 274 a Občianske hnutie v miestnosti
545.
První místopředseda FS Z. Jičínský:
Vážení kolegové, prosím, aby
se kluby dnes sešly a zaujaly svá stanoviska k zásadním
otázkám, abychom zítra na grémiu mohli
zjistit stanoviska klubů. Bylo by dobře, kdyby zástupci
klubů mezi sebou do 10. hodiny spolu jednali, aby si ujasnili
svá stanoviska, abychom na grémiu mohli dospět
k určitým závěrům, které
by mohly být směrodatné pro další
jednání jak v této věci, tak i pokud
jde o další průběh schůze. Děkuji.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. ODÚ si praje stretnúť sa vo svojom
klube o 11.00 hodine.
Tým končím dnešný deň
rokovania. Rozprava nie je uzatvorená, len je prerušená
na zajtra. Prajem vám dobrú noc.