Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
pan poslanec Ransdorf, připraví se poslanec Nazari-Buřivalová.
Poslanec SN M. Ransdorf: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, základní otázkou
předkládaného rozpočtu je jeho reálnost.
Zde je prvořadým problémem příjmová
stránka a teprve následně složka výdajová.
Kritický stav podnikové sféry spojený
s poklesem výroby musí nepochybně ovlivnit
příjmy státního rozpočtu. Hlavní
příčinou prudkého pádu výroby
není zúžení exportních možností,
ale zúžení vnitřního trhu a jeho
destabilizace. A to těsně souvisí s poklesem
kupní síly obyvatelstva. Po devalvacích v
roce 1990 činila průměrná dělnická
mzda u nás 0,63 USD za hodinu, zatímco v Hongkongu
a Singapuru byly v pásmu od 2,50 USD za hodinu.
Náš stát přiblížil kurs
koruny spekulačním černým kursům
konce osmdesátých let a při poloviční
až třetinové produktivitě práce
tak srazil mzdové relace na méně než
1/16 mzdové úrovně v zemích OECD.
Poměr parity kupní síly a měnového
kursu je u nás 2,0 zatímco ve vyspělých
zemích je řádu 0,3 v závislosti na
spotřebních koších. V této souvislosti
je pochopitelné, proč Ludwig Erhard čekal
na úpravu kursu marky celých osm let.
Letošní extenzívní liberalizace se nedá
srovnat s praxí první republiky. Ta sáhla
k něčemu podobnému až v roce 1928. Od
ledna do prosince 1990 byla naše měna devalvována
na polovinu výchozí hodnoty oproti roku 1989. Za
rakouský šilink např. platíme o 134
% více. Trojí devalvace kombinovaná s liberalizací
znamená plýtvání devizami a jejich
únik. V podnikové sféře se kombinuje
jak klesající exportní výkonnost,
tak rostoucí platební neschopnost. Při úrokových
sazbách nad 18 % bylo pro podniky výhodnější
platit penále - 0,05 % denně, čímž
zátěž podniku klesala na 76 %. Finanční
systém, který vedl k platební neschopnosti
83 % podniků, i exportně výkonných,
nemohl být racionální.
Jestliže vývoz poklesl v minulém roce oproti
1989 o 1,07 mld USD, v I. pololetí roku 1991 se ještě
zrychlil. Za první tři kvartály představuje
celkový vývoz 71,9 % úrovně ve stejném
období minulého roku. Zhoršuje se však
i struktura dovozů. Neklesá energetická náročnost
ekonomiky, a tak asi třetinu vývozem získaných
deviz pohlcuje úhrada paliv. Dovozy strojů a zařízení
na obyvatele činily roku 1989 448 USD a v tomto roce 170
USD, spotřebního zboží 85 USD v roce
1989 a 43,62 USD v roce 1991. Vůči vyspělým
ekonomikám poklesla exportní výkonnost na
90,2 % při komparaci I. pololetí 1991 s I. pololetím
1990 a situaci zachraňuje jen pád dovozu na na 77,2
%. Statistiky OECD naznačují vzestup našich
vývozů do těchto států o 27,3
%, ale naše statistika vykazuje pokles téměř
10 %. Ve srovnání s našimi statistikami údaje
OECD tedy svědčí o dovozech z Československa,
které jsou o 14,6 % vyšší. Nejde o devizový
únik? O podfakturaci při vývozu?
Rozpad SSSR představuje vážný problém.
Do roku 1992 vstupujeme bez větší rozpočtové
rezervy a přitom jen tranzitní poplatek na území
Ukrajiny by vystavil naši obchodní bilanci rizikům.
Oproti roku 1990 vzrůstá v roce 1991 hodnota dovážených
paliv skoro pětinásobně a paliva představuje
34,2 % dovozů a 36,6 % exportních výnosů
za I. pololetí roku 1991, za tři kvartály
30,1 % dovozů. Pro srovnání, stroje jen 27
%. Ve vyspělých ekonomikách paliva představují
jen řád 10 až 12 %.
I struktura vývozu je nepříznivá.
Stoupá podíl výrobků, které
jsou materiálově, surovinově, energeticky
a kapitálově náročné, vývoz
hotových výrobků hodnotově i fyzicky
klesá, s pochybnou výjimkou osobních automobilů
a traktorů.
Roste riziko prohloubení technologické mezery mezi
námi a západní Evropou. Strojírenské
dovozy na obyvatele činí 177 USD, zatímco
jen na počítačovou techniku dává
Švýcarsko 282,3 USD. Že nenastal posun ke strukturálním
změnám v naší ekonomice ukazuje fakt,
že vývozy polotovarů v I. pololetí činily
28, 1 % vývozů a 9,6 % dovozů. Jednak zvýšení
růstu subjektů vedlo k růstu nákladů,
jednak v řadě případů k poklesu
docilovaných cen. Registruje se růst počtu
celních a daňových přestupků
a FSÚ odhaduje, že asi 4 mld nejsou na straně
vývozu i dovozu jen za I. pololetí 1991 podchyceny
ve statistických výkazech.
Značnou devizovou rezervu představuje sféra
služeb. Jestliže tady doprava tvoří 71
%, turistika jen 21 % a ostatní služby 8 %. A přitom
Rakousko získává v oblasti služeb více
deviz než naše Československo celým hmotným
vývozem. Počet turistů sice vzrostl osminásobně,
ale výnos na zahraničního turistu klesl z
31 USD v roce 1989 na 10,25 USD v I. pololetí 1991, i když
ceny v restauračních zařízeních
a obchodech, kde je velká četnost návštěv
turistů stouply oproti hladině roku 1989 až
10krát. Státní pokladně tu uniká
nepřiměřený zisk a polohová
renta, kterou např. ve Švýcarsku inkasují
obce.
Pokles exportní výkonnosti vede k růstu zadlužení.
Tvrdí se, že jeho úroveň lze zvládnout.
V materiálech zpracovaných pro Mezinárodní
měnový fond najdeme údaj, že v druhé
polovině roku 1991 je dluhová služba 23,1 %.
Jestliže do roku 1988 byl poměr mezi čistou
zadlužeností a exportními výkony maximálně
96,1 %, činil v listopadu 138,6 %. Zdá se, že
komerční banky ve vyspělých ekonomikách
na nás nehledí příznivě. Přímé
investice u nás dosahovaly 11, 5 mld Kčs, dlouhodobé
úvěry 21,4 mld Kčs a pasivní saldo
vyplývající z krátkodobých
kapitálových toků dostoupilo 18,07 mld. Rezervy
se snížily o 14,24 mld. To může naznačovat
určité finanční potíže
našeho státu v budoucnosti.
Tím spíše je třeba apelovat na vládu,
aby vnější kapitálové zdroje
užívala ke zlepšení průmyslové
struktury a vytvoření předpokladů
pro exportní průmyslové politiky. Překážku
racionální rozpočtové politiky představuje
i deformace cenové soustavy a deformace mezd. Uklidnění
cenové hladiny je přitom v dnešní době
jenom přechodné. Po zvýšení nájemného,
elektřiny a dalších položek lze očekávat
opětný nástup inflační vlny,
mimo jiné i proto, že stále působí
monopolistické tendence.
Bojím se, že dnes, kdy je životní úroveň
oproti roku 1989 poloviční, to může
silně zkomplikovat situaci. Inflace, jak soudí představitel
Mezinárodního měnového fondu pan Michel
Camdessus, znamená, že břemeno adaptace dopadá
stále více nerovnoměrně na ty nejchudší.
Jistě, nízká kupní síla tlumí
inflační impuls daný pětinásobným
vzestupem cen paliv a dvojnásobným vzestupem cen
ostatních dovážených surovin, polotovarů
i hotových výrobků, ale za cenu zúžení
vnitřního trhu a poklesu produkce.
Chtěl bych říci, že vůči
malým evropským ekonomikám stále vykazujeme
asi desetinovou exportní výkonnost danou nejen nízkou
kvalitou managementu na všech úrovních až
po tu nejvyšší, ale devizovým únikem,
který některými autory je odhadován
až na řád 20 % související s
nedostatečnou celní i finanční kontrolou.
Důsledky toho nemůže nést v žádném
případě spotřebitel, ale aparáty,
které mají sedminásobné náklady
proti první republice, a nekvalitně vyrábějící
podniky.
Chtěl bych říci, že problémy
přináší i malá privatizace. Za
první tři kvartály byla průměrná
aukční hodnota více než 10 000 objektů
2,9 mil. Kčs, t.j. 80 průměrných ročních
platů. Ale ke snížení úspor nedošlo,
i když obyvatelstvo vynaložilo na privatizaci asi 10
mld., a jen 5,8 mld. Kčs je kryto úvěrem.
Korunové vklady vzrostly mezi 31. lednem až 31. červencem
o 6,3 mld. Kčs. (Předsedající první
místopředseda FS Z. Jičínský:
Poslední minuta, pane poslanče.) Ano, budu končit.
Transfery na kapitálových účtech za
první pololetí představovaly asi 14 mld.
a šly zejména do podniků mimo malou privatizaci.
Malá privatizace tak byla určena hlavně nekontrolovaným
transferem zahraničního kapitálu.
Dámy a pánové, nekontrolované toky
kapitálových zdrojů ukazuje i to, že
podnikatelé zapsaní v podnikovém rejstříku
za první pololetí dosáhli zisku údajně
jen 5,5 %. To naznačuje také daňové
úniky. Zanedbání daňové, celní
a devizové politiky tak vede k velkým ztrátám
zdrojů pro státní pokladnu. Rozpočet
předložený Federálnímu shromáždění
neumožňuje realizovat strukturální změny,
na které připadají pouhé 3 mld. Kčs
a přes sociální škrty ani pokrýt
nezaměstnanost, protože 11 mld. je nedostatečný
objem prostředků.
Častokrát míváme kritické výhrady
k doporučením Mezinárodního měnového
fondu. (Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím, abyste ukončil
své vystoupení. Slovo má paní poslankyně
Nazari-Buřivalová.) Pane předsedající,
dovolíte mi závěrečný citát?
(Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím.)
Dne 10. června 1991 řekl v Ženevě Michel
Camdessus následující slova: "Programy
strukturálního přizpůsobení
a programy přechodu k tržní ekonomice musí
mít sociální prvky..., které musí
být podle možností co nejúplnější
s přihlédnutím k stavu ekonomiky... tyto
nesmírné výzvy vašim vládám
lze vyřešit jen za předpokladu, že přesvědčíme
veřejnost, zvláště dělníky
ve všech našich zemích o spravedlivosti, legitimnosti
a nevyhnutelnosti obětí a úsilí, které
s nimi bude spojeno při cestě k míru, demokracii
a rozvoji světa." Předložený rozpočet
nesvědčí o tom, že by si vláda
vzala z těchto slov inspiraci.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: To už není citát,
pane kolego, říkal jste jenom citát. Slovo
má paní poslankyně Buřivalová,
připraví se poslanec Erich Kříž.
Poslankyně SL M. Nazari-Buřivalová: Vážené
předsednictvo, vážení kolegové
a kolegyně, po tomto pláči na nesprávném
hrobě a ještě ke všemu představitele
těch, kteří způsobili to, co my dnes
řešíme, se mi dost těžko navazuje.
(Potlesk.) Bude to poněkud jiný příspěvek
a trochu z jiné vody.
Připojuji se - a o to mohu zkrátit svůj příspěvek
- plně k vyjádření pana kolegy Senjuka
až do toho okamžiku, kdy se připojuje k vládnímu
návrhu předlohy změny § 98, a plně
se připojuji k celému projevu paní poslankyně
Petrové, která - jak se říká
- mně doslova vzala vítr z plachet. O to bude moje
vystoupení kratší.
K všeobecné rozpravě k rozpočtu si dovolím
pouze jednu poznámku, a to k části II Přehled
a souhrn veřejných rozpočtů. Protože
jistě nemáte před sebou, dovolím si
citovat.
"Jak zkušenosti z letošního roku, tak práce
na návrzích státních rozpočtů
na rok 1992 prokázaly, že institut společných
příjmů je v současných podmínkách
nezbytný. Tyto příjmy, zvláště
v jejich nynější podobě, nelze spravedlivě
přiřadit k území, na kterém
jsou inkasovány. Myslím si, že toto je právě
ta pasáž zprávy, která nám připomíná
náš společný dluh, to znamená
parlamentu i vlád, v řešení státoprávního
uspořádání. Doufám, že
příští parlament při schvalování
rozpočtu nebude už mít ten problém,
který dnes my řešíme. Říkám
to proto, že se domnívám, že slovem "spravedlivě"
se míní a hovoří o daních,
jako by byly všechny stejné, přitom správné
by bylo rozlišovat konsekventně jednotlivé
kategorie daní."
A nyní přejdu plynule k § 98 zákona
č. 100/1988. Dovolte mi, než podám svůj
pozměňovací návrh, abych ocitovala
několik čísel. Celkové peněžní
příjmy československých domácností
koncem roku 1991 lze odhadnout na 2 447 korun na osobu. Čisté
peněžní příjmy rodin s dětmi
na osobu jsou o 12 % nižší, mladých rodin
o 16 % nižších, domácnosti důchodců
bez ekonomicky aktivních členů o 10 % nižší
na osobu. Příjmy domácností pracujících
důchodců lze odhadnout na 3 255 korun na osobu,
t.j. o 33 % vyšší než průměrné
příjmy a o 48 % vyšší než
v domácnostech nepracujících důchodců.
Průměrný čistý peněžní
příjem pracujícího důchodce
lze odhadnout na 2 480 korun. Průměrný důchod
v domácnostech pracujících důchodců
činil 2 014 korun, zatímco v domácnostech
nepracujících důchodců je o 3 % nižší.
Protože naše filozofie rozpočtu na rok 1992 se
nese myšlenkou solidarity, domnívám se, že
bychom měli již opomenout nebo se zbavit bývalého
sociálního cítění převzatého
ze socialistického režimu. Jestliže jsem přečetla
ta čísla, která jsem přečetla,
a víme, že máme ne pracujících
důchodců 3,5 miliónů ve srovnání
s 200 000 pracujících důchodců, jejichž
zájmy dnes zde hájíme, souběhem důchodu
se mzdou v různých variantách, domnívám
se, že je pak sociálnější vidět
větší skupinu jak důchodců, tak
k tomu přiřazených důchodců
invalidních, ať už plně či částečně,
občanů se změněnou pracovní
schopností, kteří dnes jsou bez zaměstnání,
a nezohledňovat pouze daleko menší skupinu
osob, oněch 200 000 pracujících důchodců.
Domnívám se, že jen tak budeme moci hovořit
o principu solidarity, protože z tohoto pohledu se pak zohledňování
skupiny pracujících důchodců alespoň
mně osobně jeví jako pseudosociální
nebo antisociální.
Dovolte proto, abych podala pozměňovací návrh.
Je to pozměňovací návrh k tisku 1153,
v tom smyslu, že v bodě 3 § 98 zůstane
zachován odst. 1, vynechá se odst. 2, odst. 3 včetně
poznámky, odst. 4, dále bod 4 a 7 v důsledku
legislativního vyčištění. Dále
se zrušuje nařízení vlády Československé
socialistické republiky č. 142/1983, ona slavná
"jakešovská vyhláška", uvedená
v tisku 1118 pod § 13 odst. 1. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Předáte to
písemně, paní poslankyně. Nyní
pan poslanec Kříž, připraví se
poslankyně Bellušová. Po ní vystoupí
poslanec Albert Černý.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, ve
všeobecné pokladní zprávě na
str. 3 dole je uvedena položka 500 000 Kčs pro účelové
prostředky na činnost komise vlády ČSFR
pro analýzu historických událostí
z let 1967 - 1970. Jsem toho názoru, že i 1 Kčs
má svoji hodnotu a tedy i 500 000 Kčs má
svoji hodnotu. Myslím, že tyto prostředky nejsou
poprávu zařazeny do tohoto rozpočtu. Myslím,
že není potřeba, aby tato komise byla financována
státním rozpočtem. Proč? Jednoduše
to vysvětlím.
Historici, kteří jsou mezi námi, mi dají
možná zapravdu, že když půjdeme např.
do Kosmovy kroniky, vidíme, že čím více
se blížil Kosmas ke své současnosti,
tím byl servilnější a méně
a méně objektivní ve svém výkladu.
Podobně je tomu u historiků, kteří
se zabývali tzv. historií současnosti. Ne
nadarmo naši komunisté, naše předchozí
komunistická vláda, věnovali dějinám
současnosti až dojemnou péči, a myslím,
že my nemáme potřebu ani morální,
vnitřní, abychom na toto období vyčleňovali
zvlášť nějaké prostředky,
protože takto bychom mohli začít financovat
komisi na vyšetřování událostí
nebo komisi pro analýzu historických událostí
z dob husitství, poreformačních dob, 50.
let, z roku 48 atd. Myslím, že máme v tomto
státě instituce, v jejichž možnostech
je zabývat se zkoumáním uvedených
historických událostí. Myslím, že
máme dostatek schopných historiků, kteří
jsou schopni se touto událostí zabývat v
rámci své běžné práce.
Myslím, že události z let 67-70 nejsou pociťovány
tak urputně, abychom tuto komisi měli financovat.
Doporučuji tedy tuto položku škrtnout a převést
do kapitoly "Všeobecná pokladní zpráva".
Připojuji se v tom ke kolegyni Adrianové, která
vzápětí vystoupí, převést
tuto položku jako účelovou dotaci pro ústav
T.G.Masaryka. Jestliže tady existuje nějaká
strana, kdo by se chtěl očistit - a doporučoval
bych to i za léta 67-70, ať to financuje ze svých
vlastních prostředků, kterých má
určitě dost a nechá historiky bádat
bez státních dotací.
Sám jako historik mohu potvrdit, že historiografie
ve službách státu vždy přinesla
spíš trpké ovoce než ovoce poznání.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslankyně
Bellušová. Připraví se poslanec Albert
Černý.
Poslankyně SN E. Bellušová: Vážené
kolegyne a kolegovia, vážení hostia, vážený
pán predsedajúci, všetci veľmi dobre viete,
že transformačné procesy majú nevyhnutne
svoje sociálne dimenzie, sociálne dopady, ktoré
v tej alebo onej miere doliehajú na každého
občana, na každú rodinu. Naše obyvateľstvo
má pochopenie pre túto skutočnosť, avšak
oprávnene očakáva, že reštriktívne
a iné opatrenia, resp. ich dopady neprekročia určitú
únosnú mieru, ktorá ešte umožňuje
sociálnu toleranciu a zmier. Ja však nie som si istá,
či niektoré úsporné opatrenia, ktoré
sa navrhujú, túto hranicu nepresahujú.
Dovoľte mi poukázať na skutočnosť,
že za tri štvrťroky roku 1991 v Slovenskej republike
sa miera inflácie zvýšila o 45,9 %, ale príjmy
v náväznosti na vývoj životných
nákladov poklesli o 31,3 % a spotrebiteľské
ceny vzrástli o 53,4 % v porovnaní s decembrom 1990.
V takýchto podmienkach aj 140 Kčs má pre
určité vrstvy obyvateľstva svoj význam.
V súvislosti s tým navrhujem zmeny v § 2 ods.
1, a síce za slovo "výchovné" čiarku
škrtnúť "a" a na konci vety namiesto
bodky urobiť čiarku a doplniť slová "a
ekonomicky aktívnym obyvateľom, pokiaľ ich hrubé
mesačné príjmy nedosiahnu 3.000.- Kčs".
Týmto mojím návrhom sa prikláňam
k tým kolegom, ktorí podobnú zmenu navrhovali.
Ďalšia moja poznámka sa týka spôsobu
prejednávania problémov sociálnej politiky
v rámci schvaľovania štátneho rozpočtu.
Ani ja, ani náš klub to nepokladá za správne
a vidí v tom dokonca nebezpečný precedens,
ktorý posúva vecné problémy sociálnej
a mzdovej politiky do určitej účelovej rozpravy
a procedúry schvaľovania rozpočtu. Keď
je treba zmeniť a novelizovať niektoré zákony,
tak sme ich mohli a mali opravovať a doplňovať
ako samostatné legislatívne akty predošetkým
vo výboroch sociálnych a kultúrnych a vo
výboroch k tomu určených.
Obraciam sa preto s otázkou na pána ministra Millera,
či bolo potrebné zahrnúť túto
problematiku opravy sociálnej siete do zákona o
rozpočte a prečo Federálne ministerstvo práce
a sociálnych vecí takúto potrebu včas
nesignalizovalo, neavizovalo a neiniciovalo obvyklými postupmi.
Mám totiž dojem, že po dôkladnejšom
prediskutovaní by sme novele po vecnej a obsahovej stránke
mohli uskutočniť oveľa kvalifikovanejšie,
než ako je tomu teraz. Nepochybujem však, že zanedlho
budeme musieť novelizovať znova.
A ešte niečo. Pán minister Klaus označil
ako veľké plus, že výdaje na sociálnu
oblasť sa v budúcom roku zvyšujú. Ale
veď predsa porastie počet nezamestnaných, bude
rásť a zvýši sa počet tých,
ktorí klesnú na a pod úroveň životného
minima. Zvýši sa počet tých, ktorí
budú sociálne potrební. Nie je potom za takejto
situácie zvýšenie výdajov pre sociálnu
oblasť len nevyhnuteľnosťou, ktorá sa snaží
ako-tak udržať daný stav, a nie vylepšiť
sociálnu oblasť? Veď aj tak sami priznávame,
že sociálna sféra má pre rozpočet
priniesť úsporu 14 miliárd korún.
V závere mi dovoľte vysloviť poľutovanie,
že sa nenašli iné oblasti, ktoré by tak
- prepáčte, že použijem žargón
- helfli štátnemu rozpočtu, len práve
sociálna sféra. Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Černý, připraví se poslanec Sokol.
Poslanec SL A. Černý: Pane předsedající,
dámy a pánové, kolegyně a kolegové,
přijetím zákona o FBIS dalo Federální
shromáždění najevo, že považuje
za nutné, aby bezpečnost našeho státu
nebyla zajištěna pouze policejními prostředky,
ale také informacemi o zdrojích možného
ohrožení.
Takové informace se nedají zajišťovat
jen otevřeným způsobem, jako je analýza
tisku a jiných otevřených informací,
ale především způsobem konspirativním.
Mezinárodní terorismus, drogové mafie, nebo
skupiny usilující o destabilizaci státu násilnými
prostředky většinou totiž nepíší
články do novin.
FBIS je nová služba, která se začíná
teprve konstituovat. Delimitací od federálního
ministerstva vnitra a republikových ministerstev vnitra
bohužel získala jen část prostředků,
které nezbytně potřebuje nejen ke své
činnosti, ale i k jejímu nezbytnému zakonspirování.
Příkladů by bylo možno uvést
dostatek v případě, že by i detaily
této kapitoly rozpočtu byly odtajněny. FBIS
požaduje jako nezbytné minimum pro svoji činnost
na rok 1992 657,3 miliónů Kčs. Vláda,
navrhuje 555,8 miliónů Kčs. Rozdíl
je tedy 101,5 miliónů Kčs. Těchto
100 miliónů staví FBIS do situace, kdy bude
moci pouze zakonzervovat svůj současný stav,
ale nebude moci zajistit, aby její činnost byla
skutečně funkční, přinášející
výsledky. I tak bude proces budování fungující
FBIS trvat 2, ale spíš 3 roky.
Navrhuji tedy, aby diference 101,5 miliónů Kčs
byla kompenzována buď z rezervy, jejíž
vytvoření tu před několika okamžiky
navrhla poslankyně Petrová, anebo aspoň oněmi
70 milióny, které měly původně
sloužit k financování výstavby poslaneckého
domu.
Je zde ovšem ještě jedna možnost. Rozpočet
federálního ministerstva obrany požaduje na
mzdové prostředky 7, 6 mld korun, přičemž
s nimi počítá pro tzv. předpokládané
počty vojáků a civilních zaměstnanců.
Dosavadní zkušenost ukazuje, že tyto počty
jsou málokdy v tom kterém rozpočtovém
roce naplněny. Domnívám se proto, že
případné zkrácení těchto
7, 6 mld o 100 miliónů ve prospěch FBIS by
armádu neochromilo, ale FBIS by pomohlo.
Rád bych na závěr upozornil na to, že
nám v budoucnu bude málo platné, jestliže
zajistíme finančně jednotlivé potřeby
tohoto státu, jestliže výsledky společného
úsilí budou ohroženy nebo dokonce poškozeny
působením mezinárodně organizovaného
zločinu, drogových mafií, anebo nepřátelských
zpravodajských služeb. A ty už na území
naší federace jsou a nejsou nečinné.
Musíme se tedy rozhodnout, jestli chceme takovou zpravodajskou
službu, která zajistí informace nezbytné
k pokojnému životu federace, anebo jestli ji nechceme.
A budeme-li souhlasit s nefunkčním rozpočtem
pro FBIS, budeme se muset smířit s tím, že
tato služba nebude fungovat a to znamená, že
mj. se budeme muset smířit také se skutečností,
že jsme vynaložili zbytečně 555,8 miliónů
Kčs. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Slovo má poslanec
Sokol, připraví se poslankyně Adrianová.