Tretím momentom, ktorý výrazne zaznel v diskusii,
je to, že predložený návrh zákona
predpokladá vyrovnanosť rozpočtu za cenu značnej
reštrikcie niektorých položiek rozpočtu,
ktoré budú mať dopad do sociálnej situácie
našich občanov. Vláda síce argumentuje,
že výdaje na sociálnu sféru číselne
stúpajú. Vo vecnom vyjadrení však ide
o jednoznačnú reštruktívnu politiku,
o čom svedčia okrem rastu nezamestnanosti aj predložené
novely zákonov s dopadmi do sociálnej oblasti. Keď
uvažujeme, že výdaje v sociálnej oblasti
rastú o 11 % - a prosím, aby ste si toto číslo
poznamenali - ale náklady na život stúpli o
50 % v minulom roku, tak ľahko si spočítame,
o koľko v skutočnosti vo vecnom vyjadrení vlastne
tieto sociálne výdaje klesajú.
Zo všetkých týchto opatrení najvýznamnejším
prínosom pre štátnu pokladňu bude zúženie
okruhu osôb, ktoré budú príjemcami
štátneho vyrovnávacieho príspevku. Len
schválením tejto reštrikcie získa rozpočet
12,5 miliárd na úkor obyvateľstva. V diskusii,
i keď výbory návrh podporili, zazneli predovšetkým
hlasy, ktoré poukazujú na možné ďalšie
zníženie agregátnej požiadavky, a tým
vlastne aj ďalší nepriamy reštriktívny
dopad na našu ekonomiku. To je však ekonomická
súvislosť. Sú tu aj sociálne súvislosti.
Zároveň zazneli hlasy, aby tento štátny
vyrovnávací príspevok bol ponechaný
aj u ekonomicky činných obyvateľov, a to selektívne,
zvlášť u skupiny ekonomicky činných
osôb s nízkymi príjmami. Poslanci vo výboroch
zdôvodňovali, že sú si vedomí
nesystémového charakteru tohto príspevku,
zároveň však upozorňovali, že obmedziť
tento príspevok u časti ekonomicky činného
obyvateľstva povedie k ďalšiemu poklesu ich životnej
úrovne, v extrémnych prípadoch u sociálne
najslabšej skupiny dokonca až o 8 %.
Aj keď z hľadiska predpokladaných dopadov na
štátny rozpočet čiastka 250 miliónov
Kčs, čo predstavuje zníženie doby vyplácania
podpory v nezamestnanosti a ich krátenie, nie je výrazným
prínosom pre štátnu pokladňu, poukazovalo
sa vo výboroch na možné negatívne psychologické
dopady a reakcie skupiny nezamestnaných, hlavne na Slovensku.
Viac poslancov odporúčalo pristúpiť
na požiadavku prednesenú odborovými predákmi
v Tripartite a v tejto oblasti zákonnú úpravu
nevykonávať. Predbežne je však predložený
vládny návrh skrátiť podporu na 6 mesiacov
a znížiť aj výšku príspevkov
v začiatočnom období na 60 %.
Nepriaznivý ohlas mal aj navrhovaný zákaz
súbehu dôchodku a zamestnania, tak ako bol predložený
vládou. Poslanci navrhli novú, nie administratívnu,
ale ekonomickú cestu pre riešenie tohto problému,
cestu progresívneho zdanenia príjmu. Je to iste
schodnejšia cesta, než vládou navrhovaný
administratívny zákaz súbehu, avšak
je východiskom z núdze a ani za toto riešenie,
myslím, že dôchodcovia pred parlament tlieskať
neprídu.
Vo výdajovej oblasti, vážené poslankyne
a poslanci, sa poukazovalo predovšetkým na to, že
stále nedostatočné sú impulzy pre
podporu zastavenia poklesu našej ekonomiky. Tri miliardy
navrhované na štrukturálne zmeny a 5 miliárd
na federálny fond trhovej regulácie sú predovšetkým
v prípade poľnohospodárstva ešte menšie
ako v minulom roku. Podľa názorov viacerých
poslancov hlavne pre poľnohospodárstvo, ktoré
je na hranici ekonomickej katastrofy a všade v Európe
je výrazne subvencované, by bolo potrebné
vyčleniť podstatne viac prostriedkov. Ozvali sa aj
hlasy, že po skúsenostiach z tohto roku by bolo účelnejšie
tieto prostriedky ako účelové dotácie
dať do rozpočtu republík, ktoré sú
bližšie k praxi a potrebám priemyslu a poľnohospodárstva.
Kritike bola podrobená aj ďalšia skutočnosť,
a to, že po tohtoročnom 30 % poklese investičnej
aktivity sa v budúcom roku predpokladá ďalší,
tentokrát 10 % pokles objemu verejných investícií.
Vážené poslankyne a poslanci, v závere
mi dovoľte niekoľko poznámok ku konkrétnym
paragrafom a technickej stránke prejednávania tohto
zákona. Po prvé, zaradenie deviatich noviel do zákona
bolo kritizované vo výboroch ako istý spôsob
právnej kľučky vlády na parlament. Hlavne
bol kritizovaný súbeh dôchodku a zamestnaneckého
pomeru, kedy, ako vieme, parlament obdobný návrh
pred niekoľkými mesiacmi už zamietol.
Po druhé, ako som už spomenul, rozpočet prišiel
do parlamentu neskoro. Parlament sa v iných krajinách
týmto problémom zaoberá tri až štyri
mesiace, u nás sme sa s ním zaoberali niekoľko
dní a ešte dokonca včera večer k niektorým
zmenám vláda zasadala. Domnievam sa, že v budúcnosti
sa takéhoto postupu je treba vyvarovať a rozpočet
rozhodne musí prísť do parlamentu ďaleko
skôr.
Vzhľadom ku krátkosti času - a to by som chcel
povedať po tretie - nie sú alebo neboli k dispozícii
stanoviská Českej národnej rady a Slovenskej
národnej rady, dnes som ich dostal na stôl. Sú
kladné. Chcel by som zároveň informovať,
že včera Česká národná
rada prijala rozpočet a v Slovenskej národnej rade
i keď je rada pripomienok, zásadná cifra -
teda globál sa prijal.
Po štvrté, do návrhu uznesenia, ktorý
ste dostali, nie je zapracované stanovisko hospodárskych
výborov, ktoré sme dostali až včera
o 23.00 hodine. Prešli sme ho v skupine, nie sú tam
zásadné nové myšlienky, pokiaľ
by kolegovia z hospodárskych výborov mali iný
názor, prosím, aby nám to oznámili.
K vlastnému zákonu. Ku zmenám na začiatku.
Chceme riešiť problém tak, že odporučíme
snemovniam, aby k sociálnym veciam sa vyjadrili hlavne
kolegovia, ďalší spravodajcovia zo sociálnych
výborov, v tejto oblasti bol totiž rad pripomienok.
K vlastnej časti, ktorá sa týkala schválenia
rozpočtu, veľa pripomienok nebolo. Chcel by som, aby
sa vám niektoré z nich objasnili.
V § 2 je uvedená alternatíva.
Všeobecne sa vláda poveruje, že môže
robiť zmeny v kapitolách 10 %. Odporúčame,
aby sa doplnilo, pokiaľ sa týka kapitoly Všeobecná
pokladná správa, obmedzenie na 5 %. Dôvodom
je, že zatiaľ čo ostatné kapitoly činia
radovo 1 až 5 miliárd, to znamená, že
10 % z jedného miliónu je 100 000, najväčšia
kapitola, obrana má 28 miliárd, Všeobecná
pokladná správa je 80 miliárd, to znamená,
že 10 % by bolo 8 miliárd, čo je takmer dvakrát
toľko, koľko robí rozpočet Federálneho
ministerstva vnútra. Preto to odporúčame
skrátiť na 5 % a tým, myslím, že
schvaľovať 4 miliardy bez posvätenia parlamentom
je dostatočná veľká voľnosť.
Druhá vecná zmena je v § 3 ods. 2. Je tam doplnok,
ktorý bol konzultovaný s ministerstvom, ktorý
odporúčame prijať, pretože by mal vlastne
vysvetliť po právnej stránke nový pojem
- pokladné poukážky, ktorý nebol doteraz
v našej praxi používaný. Preto sme požiadali,
keď zákon o cenných papieroch sa bude prijímať
až v budúcnosti, aby tento malý dodatok bol
doplnený.
V časti druhej k novelám, pokiaľ sa jedná
o daňové otázky, žiadne zmeny nepredpokladáme.
Ostatné časti budú komentovať spravodajcovia,
ktorí boli poverení sociálnymi a kultúrnymi
výbormi, pokiaľ ide o komentovanie zmien.
Vážené poslankyne a poslanci, na záver
by som chcel konštatovať, že aj cez kritickú
diskusiu, o ktorej som sa vás snažil informovať
- pozitíva o rozpočte sme počuli zo strany
vlády - záver rokovania bol ten, že výbor
pre plán a rozpočet ako gesčný výbor
odporúča s navrhovanými zmenami zákon
o rozpočte na rok 1992 schváliť. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Borguľovi,
nyní má slovo druhý zpravodaj, poslanec Zeman.
Společný zpravodaj výborů SN M. Zeman:
Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
jistě v průběhu této diskuse zazní
obsáhlé úvahy o ekonomické situaci
naší země. Já bych se chtěl nyní
těmto úvahám vyhnout a položit si jednu
prostou otázku: "Co udělá toto Federální
shromáždění, a tedy jako jeho součást
výbor pro plán a rozpočet, který je
zde první na ráně, pro to, aby tento rozpočet
byl realistický a úsporný?" Úmyslně
nechci používat zaklínacích slovíček
- vyrovnaný rozpočet, přebytkový rozpočet.
Mohou být případy, kdy přebytkový
nebo vyrovnaný rozpočet je velmi nerealistický.
Chtěl bych ve své zpravodajské zprávě
podat informaci o konkrétních výsledcích
úsilí výboru pro plán a rozpočet
v tomto směru. Bude to tedy zpráva dosti nudná,
v řadě případů nebude obsahovat
popis situací, kde výbory několik hodin rokovaly,
aby se nakonec vrátily k původnímu vládnímu
návrhu. Jenom jako jedinou ilustraci bych zde uvedl to,
že jsme si pozvali ministra obrany, ministra vnitra a další
funkcionáře, velice dlouho a podrobně jsme
zvažovali možnosti dalšího snížení
výdajů na obranu a tak tomu bylo i u řady
dalších rozpočtových kapitol.
Je mojí povinností vyjádřit se nejdříve
k podmínkám, za kterých projednávání
tohoto zákona probíhalo. Pan ministr financí
už zde upozornil, že rozpočet jsme dostali prakticky
několik málo dní před projednáváním
ve výborech a lze pochopit, že to bylo způsobeno
některými málo očekávanými
komplikacemi v souvislosti s dělbou rozpočtů.
Na druhé straně je však možno stejně
jednoznačně konstatovat, že jsme zde dostali
jistý hybrid, zahrnující vedle vlastního
návrhu zákona o státním rozpočtu
ještě 9 dalších novel, z nichž ovšem,
jak bez námitek na výborech v diskusi zaznělo,
žádná nesouvisí s oněmi 5 miliardami
dodatečných dotací. Neboť tyto prostředky
byly získány jednak už zde panem ministrem
zmiňovaným přesunem nákladů
na via-akce z rozpočtových výdajů
do státních finančních aktiv, jednak
snížením centrálního fondu tržní
regulace z 6 na 5 miliard korun. Nic tedy nebránilo tomu,
abychom tyto novely dostali s určitým větším
časovým předstihem, což by zajisté
přispělo jejich podrobnějšímu
projednání. A pevně věřím,
že při projednávání příštího
návrhu zákona o státním rozpočtu
nebude tato tendence pokračovat, neboť jinak bychom
se jednou mohli dostat do situace, kdy k návrhu rozpočtového
zákona dostaneme přibalenu např. novou federální
ústavu.
Nyní jsem povinen se vyjádřit k jednotlivým
výborům, které nám předaly
svá usnesení jako výboru gesčnímu.
Chtěl bych vysoce ocenit práci výborů
sociálně kulturních a zvláště
jim poděkovat. Zabývaly se právě těmi
návrhy novel zákonů, které mají
výrazný sociální dopad a charakter.
Při normálním projednávání
těchto novel by tyto výbory byly nepochybně
výbory gesčními. I proto jsme po dohodě
s nimi a usnesením našich výborů jednak
inkorporovali v podstatě
nejvýraznější část jejich
usnesení do usnesení našeho, tedy do tisku
1153, který máte před sebou.
Za druhé předpokládáme,
že v duchu naší přátelské
spolupráce představitelé těchto výborů,
kolegové Čičmanec a Šimečková
předstoupí s podrobnějším výkladem
k této části, která se jejich problematiky
týká, abychom si tak neusurpovali problematiku,
která nám za normálních okolností
nepřísluší.
Chtěl bych vyjádřit pochopení pro
to, že - jak zde již řekl můj předřečník
- výbory hospodářské dodaly své
usnesení asi v 11 hodin v noci, tedy těsně
potom, co zasedání výborů rozpočtových
už skončilo a zasedala pouze redakční
skupina. Víme, že mají za sebou těžkou
práci s transformačním zákonem. Domnívám
se proto, že charakter jejich připomínek není
zásadní, že jistě bude možné
některé tyto připomínky promítnout,
a v každém případě o nich samozřejmě
diskutovat.
Zásadní, vpravdě revoluční
změnu, která se týká celkové
koncepce a pojetí rozpočtu federace předložily
výbory ústavně právní. Jejich
dva základní požadavky zní, aby poznámky,
které jsou v textu, byly uvedeny po čarou a za druhé,
aby jednotlivé části byly označeny
jako články. Oběma těmto požadavkům
jsme v podstatě v plné míře vyhověli.
Pokud jde o výbory branně bezpečnostní,
ty se připojily k novele sociálních zákonů,
navržených výbory sociálně kulturními
a kromě toho, stejně jako tyto výbory, vyjádřily
přání, aby tyto novely byly projednávány
odděleně a aby o nich bylo i odděleně
hlasováno. Je to procedurální záležitost,
ke které se ještě vrátím v závěru
svého vystoupení.
A teď bych přešel k oněm velice suchým,
a možná málo říkajícím
číslům, které se týkají
navrhovaných přesunů v jednotlivých
rozpočtových kapitolách. Vycházíme
z toho, že ať už jsme přesvědčení
o tom, že tento rozpočet je vyrovnaný, nebo
ať už jsme naopak přesvědčeni o
tom, že je více nebo méně, zjevně
či skrytě deficitní, měli bychom v
obou případech usilovat o to, aby nedocházelo
k dalšímu prohlubování toho případného
deficitu růstem výdajů, zejména na
státní správu. Proto naše výbory,
když projednávaly jednotlivé rozpočtové
kapitoly, vycházely z tohoto základního kritéria.
Těch změn je poměrně
málo a mohu je proto uvést všechny. Když
jsme posuzovali Kancelář prezidenta republiky, projednávali
jsme námět, aby byl rozpočet této
Kanceláře zvýšen o 3 milióny
korun vzhledem k nutnosti podpory a provozu nedávno obnoveného
Ústavu T. G. Masaryka, který je ve finančně
kritické situaci a má prostředky pouze do
konce roku 1991 - je mu dokonce dávána výpověď
z jeho prostor. Výbory nakonec doporučily svým
usnesením, aby tato částka byla z rozpočtu
Kanceláře prezidenta republiky převedena
do Všeobecné pokladní zprávy a tam vázána
jako účelová rezerva pro tento účel,
čili k dalšímu celkovému zvýšení
výdajů tím nedochází. Naopak
- protože Všeobecná pokladní zpráva
je onen odpadkový koš, kam se dává všechno,
co je zdánlivě nezařaditelné, doporučili
jsme, aby částka 32 miliónů na zahraniční
zpravodajskou síť a archiv ČTK byla převedena
přímo do rozpočtu ČTK a aby se tak
posílila adresnost jednotlivých položek. V
konečném saldu tedy opět nedochází
ke změně.
Přecházíme nyní k bodu, který
zaujme všechny, zejména však mimopražské
poslance - a sice ke Kanceláři Federálního
shromáždění. Máme-li být
dostatečně věrohodní ve svém
úsilí o snížení rozpočtových
výdajů, nemůžeme se pochopitelně
zastavit ani před sebou. Je tady určitý legislativní
spor, který nechci řešit, a který bude
patrně námětem pro Ústavní
soud. Podle platného zákona o jednacím řádu
rozpočet Kanceláře schvaluje předsednictvo
Federálního shromáždění
a výbor pro plán a rozpočet se k němu
pouze vyjadřuje. V daném případě
jsme však vyšli z toho, že se vyjadřujeme
k vládnímu tisku, kdy byl návrh rozpočtových
prostředků pro Kancelář Federálního
shromáždění výrazně asi
o 200 miliónů nižší než schválilo
předsednictvo. Navrhujeme sněmovnám, aby
zvážily možnost odložení plánované
výstavby poslaneckého domu, na kterou se ve Všeobecné
pokladní zprávě počítalo rezervou
70 miliónů korun, v jedné variantě
převést potom oněch 70 miliónů
korun k posílení rozpočtu Kanceláře
Federálního shromáždění,
aby byl alespoň částečně vyrovnán
zmíněný rozdíl. V druhé variantě
potom ponechat je v kapitole Všeobecná pokladní
zpráva s cílem posílit o tuto částku
vládní rozpočtovou rezervu.
Blížím se k závěru tohoto nudného
výkladu, neboť mi zbývá v podstatě
již jen kapitola neobyčejně milá mému
srdci, a sice federální ministerstvo pro strategické
plánování. Výbory rozhodly, aby došlo
k přesunu prostředků ve výši
8,2 miliardy korun, což byly prostředky určené
pro federální ministerstvo strategického
plánování v původním rozpisu
federálního ministerstva financí a snížené
již o 50 % proti minulému roku, a to z rozpočtové
kapitoly federálního ministerstva hospodářství,
a to z toho důvodu, že stále platí Ústavní
zákon, který svěřuje ministerstvu
pro strategické plánování kompetence,
na něž v dosavadním návrhu rozpočtu
nemá doslova ani korunu.
Jsem povinen uvést ještě změnu, kterou
vládě doporučujeme a jako zpravodaj se k
této změně plně připojuji,
ale která je pod rozlišovací úrovní
navrhovaného rozpočtu, protože se týká
detailní struktury Všeobecné pokladní
zprávy. Při prověřování
těchto položek jsme zjistili, že částka
15 miliónů korun, určená pro Federaci
zdravotně postižených, je ohrožena jistou
pochybností o adekvátnosti nebo efektivnosti vydávaných
výdajů, mimo jiné proto, že zahrnuje
2 milióny na zahraniční styky a doporučili
jsme, aby byla ponechána pro tento účel,
ale v souladu s § 6 rozpočtových pravidel chápána
jako účelová dotace, tedy příspěvek
organizacím zdravotně postižených, která
může být adresována republikám,
a o níž se samozřejmě může
ucházet i federální organizace tohoto typu.
Skončil bych tím, že se domnívám,
že jedno z témat, které bude otevřeno
v diskusi, a které vyplývalo již z debaty našich
výborů, je právě téma realističnosti
tohoto rozpočtu. V navrhovaném usnesení,
které máte před sebou, se zde promítla
v pochybnosti o realističnosti příjmů
předpokládaných zde deblokací po odečtení
dizážií a jeden z výborů, konkrétně
výbor Sněmovny lidu, zde z tohoto důvodu
navrhl úpravu, která zakládá rozpočtový
deficit.
Další dva body na toto téma, které byly
poměrně podrobně diskutovány, se pak
týkaly realističnosti krytí některých
výdajů na VIA akce ze státních finančních
aktiv a konečně toho, zda odklad splátek
dluhu státu u Státní banky československé
je skutečně oním nejlepším způsobem,
jak dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, neboť
odkládáním splátek dluhu bychom mohli
dosáhnout vyrovnaného rozpočtu prakticky
vždy.
Předpokládám však, že toto bude
předmětem další diskuse a závěrem
chci poprosit Federální shromáždění
jako celek, aby se ve svém vystoupení rovněž
snažilo odpovědět na otázku, kterou
jsem položil v úvodu své zpravodajské
zprávy: "Co jsme my udělali pro to, aby tento
rozpočet byl realistický a úsporný?"
Děkuji vám za pozornost.