Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Dalším východiskem sestavení rozpočtů je pro nás prognóza hospodářského a finančního vývoje na rok 1992. Jak je uvedeno v návrhu rozpočtu, který jste měli k dispozici, vychází vláda z těchto základních tezí. Teprve - někdo možná řekne konečně nebo už - v roce 1992 československá ekonomika s velkou pravděpodobností dosáhne svého kritického bodu transformačního dna. Oproti letošnímu poklesu hrubého domácího produktu v rozsahu 12 - 14 procent, bude pokles v příštím roce i díky snížení meziroční intenzity působením nepříznivých vnějších vlivů řádově 3 - 6 procent. Nezaměstnanost bude podle našeho odhadu v průběhu roku 1992 o jednu třetinu vyšší než koncem roku 1991. Inflace se bude pohybovat řádově v rozsahu 1 procenta měsíčně. Běžný účet platební bilance bude v deficitu maximálně do výše jedné miliardy amerických dolarů.

Ze všech těchto předpokládaných tendencí vyplývají na rok 1992 tyto základní cíle finanční politiky.

Za prvé minimalizovat pokles ekonomického růstu, za druhé omezovat inflační tendence, za třetí udržet dnešní výši měnového kursu bez jakékoli změny.

Poslanci si jistě všimli, že ze slovníku vlády při hodnocení finanční politiky mizí pro rok 1992 adjektivum "restriktivní", protože současná ekonomická situace, ale zdůrazňuji, že teprve současná, dnešní, nikoli včerejší nebo předvčerejší ekonomická situace, restriktivní politiku nevyžaduje.

Vláda je přesvědčena, že hlavní cestou stimulace hospodářské aktivity musí být proces privatizace a že stát může podporovat a napomáhat minimalizaci hospodářského poklesu svými přesně cílenými zásahy ve vybraných oblastech. Jedná se především o podporu exportu a strukturálních změn, o růst veřejných výdajů na infrastrukturu, o vytváření stabilnějších podmínek pro odbyt zemědělské produkce a o podporu různých vznikajících podnikatelských aktivit. Úsilí vlád v tomto směru nelze tedy spojovat jen s objemem rozpočtových prostředků poskytovaných do ekonomiky, ale především s přetvářením vlastnických vztahů, s rozvojem soukromého sektoru a s vytvářením vhodných podmínek pro příliv zahraničního kapitálu.

V této chvíli bych chtěl přejít k vlastnímu sestavování rozpočtu a připomenout mimořádnou obtížnost jeho sestavení právě v této době. Nevyjasněné vzájemné kompetence federální a republikových vlád vyvolaly značné komplikace při řešení vztahů mezi jednotlivými rozpočty a způsobily pozdní předložení návrhu do Federálního shromáždění, za což bych se vám chtěl jménem vlády omluvit. Nebylo však v našich silách to změnit a celý proces urychlit.

Věcná obtížnost sestavení státního rozpočtu souvisí zejména s tím, že v období hospodářského poklesu mají rozpočtové příjmy vždy velmi nízkou dynamiku, že nominálně sice rostou, ale reálně stagnují nebo dokonce klesají.

Administrativně docílené možnosti zvýšení daňových příjmů, zvyšování daňových sazeb, v našem případě prakticky neexistují z toho důvodu, že by růst sazeb daní byl v každém případě neproduktivní. Růst daně z obratu by vyvolal tlak na zvyšování cen, vyšší daně placené podniky, tedy přímé daně, by dále omezily zdroje podniků nezbytné pro jejich přežití a navíc by směřovaly proti politice vlády snižovat úlohu státu v přerozdělovacích procesech. To je pro nás výchozí skutečností.

V celkových rozpočtových příjmech, očekávaných v příštím roce, hrají klíčovou roli daň z obratu a odvody a daně placené ze zisku. Předpokládaný výnos daně z obratu v částce 145 miliard Kčs vychází z předpokladu neměnných sazeb daní, vychází z naší prognózy vývoje cen a z dílčího oživení spotřebitelské poptávky. Její rozpočtový výnos navíc pozitivně ovlivňuje zavedení dovozní daně, kterou Federální shromáždění před týdnem schválilo.

Odvody ze zisku včetně zemědělské daně ze zisku, by měly dosáhnout 115,7 miliardy Kčs, což znamená oproti letošnímu roku snížení zhruba o 13 procent. Návrh rozpočtu zde přihlíží k neopakovatelnosti vlivu liberalizace cen na počátku letošního roku, kdy vysoké ceny odbytu a přecenění zásob vyvolaly enormní růst podnikových zisků.

Rozsah tohoto vlivu odhadujeme na 25 miliard Kčs.

Na druhé straně předpokládáme, že se již ve druhé polovině příštího roku začnou postupně oslabovat negativní vlivy působící na odvody a daně ze zisku v souvislosti se zahájením oživení hospodářské aktivity v různých oblastech naší ekonomiky.

S rozvojem soukromého podnikání je spojen očekávaný růst výnosů daně z příjmu obyvatelstva a důchodové daně ze zisku. Budou růst i příjmy z cel, vlivem úprav sazeb celního sazebníku, ale zároveň se z 15 na 10 % snižuje dovozní přirážka. To je tedy oblast příjmů rozpočtu.

Přijatá strategie vyrovnaného rozpočtu při nemožnosti umělého zvýšení příjmů vyžadovala u rozpočtových výdajů přijmout celou řadu úsporných opatření. Týká se to např. výdajů na obranu, dotací do podnikové sféry a dalších. Zároveň byl navržen celý komplex dalších opatření zahrnujících sociální sféru. Zde bych chtěl zdůraznit, že pouze část těchto návrhů je motivována požadavkem úspornosti ve výdajích a fiskálním efektem. Další část řeší určité nedostatky a problémy naší sociální sítě. Výsledkem je to, že v návrhu rozpočtu nadále klesá podíl celkových rozpočtových výdajů k hrubému domácímu produktu. Z dnešních očekávaných 44,7 % zhruba o 1,5 % v návrhu rozpočtu na příští rok.

Nebudu podrobně rozebírat jednotlivé rozpočtové položky. Chtěl bych říci, že je navrženo snížení celkových neinvestičních dotací téměř o jednu čtvrtinu. Na tom se zejména výrazně podílí pokles dotací ze státního rozpočtu federace na krytí cenových rozdílů u dodávek tepla. Klesá i dotace do agrokomplexu, přičemž se snižují jak prostředky pro tržní regulaci, tak i další dotace vyplácené ze státních rozpočtů republik.

Objem účelových prostředků na strukturální změny ve federálním rozpočtu zůstává stejný jako loni - tedy 3 miliardy Kčs. Mění se však jejich struktura. Částka 1,8 je určena k podpoře připravovaného proexportního programu. Zbývající část na schválené projekty konverze zbrojní výroby a na projekty snižování spotřeby paliv a energie v bytech. Ve státních rozpočtech republik jsou obsaženy další výdaje na řešení ekologických a strukturálních problémů, na podporu privatizace a podnikatelské aktivity.

V investičních výdajích rozpočtu se zvyšují dotace na investice pro podnikovou sféru, a to zejména v rozpočtech republik. Pokles investic v podnikové sféře souvisí se záměrem financovat část veřejných investic, zejména bytovou výstavbu z mimorozpočtových zdrojů - tj. z výnosů prodeje obligací nebo z přímého prodeje některých rozestavěných investic.

Sociální transfery pro obyvatelstvo by měly dosáhnout částky 164 miliardy Kčs. Dochází k celé řadě posunů, které jsme podrobně rozebírali ve výborech. Významný je návrh na snížení státního vyrovnávacího příspěvku, který by v příštím roce měl oproti letošním 32 mld. Kčs činit 21 mld. Kčs.

Na příspěvky v nezaměstnanosti a výdaje v nezaměstnanosti je ve státním rozpočtu federace určena částka 11 miliard Kčs ve srovnání ve 4 miliardy Kčs, které očekáváme, že budou letos pro tento účel vyplaceny ze státních rozpočtů republik.

Výdaje na ostatní odvětví poskytující služby pro obyvatelstvo by se měly zvýšit zhruba o 12 %. Sféra školství o 15,3 %, zdravotnictví o 12,7 % apod.

Neinvestiční výdaje na orgány státní správy, správu a justici nadále rostou. V jejich růstu se projevuje zejména nutnost financovat činnost nově konstituovaných ústředních orgánů jako je ústavní soud, federální úřad pro hospodářskou soutěž, ale zejména se v nich projevuje nezbytnost vytváření a dobudovávání územních orgánů státní správy, především v oblasti školství, justice, kontroly, daňových úřadů, úřadů práce apod.

Výdaje na vlastní činnost ministerstev naproti tomu rostou velmi málo a v návaznosti na racionalizaci státní správy se navrhuje snížit aparát federálních ústředních orgánů o 10 %, což představuje 660 pracovníků.

Neinvestiční výdaje na obranu jsou navrženy v částce 26,3 miliard Kčs, což představuje růst o 2, 1 %. Tyto prostředky zabezpečují pouze základní potřeby armády, ale neumožňují zahájení její výraznější modernizace a profesionalizace.

Výdaje na bezpečnost naopak rostou. Celostátně o 20,4 %. Čili téměř 10krát rychleji než výdaje na obranu.

To jsou celkové rozpočtové tendence, které bychom měli mít na mysli.

Stručně k vlastnímu rozpočtu federace na rok 1992. Čili jde o vlastní rozpočet, který se týká bezprostředně nás.

Celkové příjmy rozpočtu jsou navrženy na 134,7 mld. Kčs a rostou o 9 % ve srovnání s letošním rokem. Jejich nárůst, zejména vlastních příjmů federace, souvisí s rozsáhlým programem deblokací našich pohledávek zamrzlých v zahraničí, který si ovšem vyžádá i prostředky na straně výdajů.

Vlastní výdaje federace po odečtení 5miliardové dotace do rozpočtu republik představují částku 129, 7 mld. Kčs, což, abychom si uvědomili, je zhruba jedna čtvrtina výdajů rozpočtové soustavy v Československu jako celku. Můžeme je rozdělit na čtyři základní skupiny. Jsou to výdaje na činnost federálních orgánů, výdaje na sounáležitost, solidaritu občanů, výdaje na zabezpečení jednoty tržních podmínek a výdaje na vybrané programy a akce celostátního významu.

Jako nový jev se ve státním rozpočtu federace značně zvyšují požadavky na dluhovou službu v souvislosti se splátkami a úroky z jejich vnitřních i zahraničních závazků. I to bychom měli považovat za varování před politikou deficitních rozpočtů.

Celkově by bylo třeba v příštím roce vynaložit částku na tyto účely přes 14 mld. Kčs, což je více než 10 % federálního rozpočtu. To je poměrně vysoká částka, kterou rozpočtová situace neumožňuje. Proto navrhujeme odsunout splátky ze závazků federace vůči SBČS a hradit pouze úroky v částce 4 mld. Kčs.

Téměř 24 % (zase magická čtvrtina) výdajů představují výdaje na občanskou solidaritu či sounáležitost.

Tyto transfery jsou zhruba na úrovni upraveného rozpočtu letošního roku, mění se však jejich struktura. Dvanáct procent výdajů federace jsou výdaje - jak my je nazýváme - na jednotu tržních podmínek v celé ČSFR.

Napjatost státního rozpočtu federace charakterizuje vedle navržených úsporných opatření ve výdajích také ta skutečnost, že tento návrh obsahuje pouze minimální neúčelové prostředky na řešení mimořádných problémů, takže zůstává jako jediná věc rozpočtová rezerva federální vlády ve výši 0,5 mld. Kčs.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh zákona o státním rozpočtu federace obsahuje návrhy na řadu doprovodných opatření k rozpočtu. Jeden okruh se týká změn daňových zákonů, které vláda považuje za účelné provést ještě před komplexní reformou daňové soustavy od 1. 1. 1993. Další okruh návrhů změn zákonů se týká opatření v oblasti zaměstnanecké a sociální politiky. Protože tyto návrhy byly velmi podrobně rozebírány na výborech, protože jsou také předmětem zprávy zpravodajů, nebudu se již o nich podrobně v tomto úvodním slově zmiňovat.

Chtěl bych říci ještě, že vládní návrh zákona o státním rozpočtu vám byl předložen ještě předtím, než byl projednán s představiteli zaměstnavatelů a odborových organizací v Radě hospodářské a sociální dohody. Vláda nebyla schopna z časových důvodů dodržet postup, který přislíbila v generální dohodě, že totiž významnější zákonné předlohy budou v Radě konzultovány ještě před jejich předložením do Federálního shromáždění. Složitá jednání, zejména o vztazích mezi rozpočtem federace a republik, vedla k tomu, že tento procedurální postup nebylo možné dodržet.

Rada hospodářské a sociální dohody se návrhem zákona zabývala až 16. prosince. Znáte návrhy, které na tomto jednání zazněly, znáte i stanovisko federální vlády k nim. Zástupci vlády dali najevo, že neodmítají případnou změnu vládního návrhu, která by pomohla překonat falešný názor, že vládě jde o nadměrné oklešťování sociálních práv a jistot. Vážíme si dnešního sociální smíru a širokého konsensu o základních principech a směru transformace naší ekonomiky. Proto i včerejší jednání vlády zmocnilo její představitele na vašem dnešním rokování, aby přistoupili na takové změny vládního návrhu, které by odpovídaly závěrům tripartitních jednání.

Závěrem svého vystoupení bych vám chtěl poděkovat za důkladné projednání návrhu státního rozpočtu na rok 1992 ve výborech, které na vás kladlo mimořádné časové nároky. Chtěl bych ocenit, že jste k těmto jednáním přistupovali s plnou odpovědností a s vědomím důsledku svého rozhodování. Zároveň věřím, že stejný přístup převládne i při dnešním jednání.

Jménem vlády ČSFR navrhuji, aby Federální shromáždění předložený návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1992 schválilo. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji Václavu Klausovi za přednesenou zprávu.

Konstatuji, že návrh byl přikázán výborům pro plán a rozpočet, výborům hospodářským, branným a bezpečnostním, výborům ústavně právním a výborům sociálním a kulturním obou sněmoven. Po projednání ve výborech připravily písemný návrh usnesení sněmoven - tisk 1153 - výbory pro plán a rozpočet a pověřily zpravodaje Michala Borguľu a Miloše Zemana přednesením zpravodajských zpráv.

Prosím nejprve poslance Borguľu o přednesení zpravodajské zprávy. Žádám i druhého zpravodaje, aby zaujal své místo u zpravodajského stolku.

Společný zpravodaj výborů SL M. Borguľa: Vážené poslankyne, vážení poslanci, z labyrintu sveta peňazí vás bezpečne vyvedie Komerčná banka. Týmto viac významovým reklamným sloganom láka svojich klientov na celostránkových inzerátoch táto finančná spoločnosť.

Pri jednej interpretácii tohto sloganu sa ponúka, že sľubuje budúcnosť bez starostí s dostatkom peňazí. Pri druhej nás však slogan vyvádza z labyrintu sveta peňazí do labyrintu sveta iného, kde peňazí proste nebude, a preto ani starosť o nich. Rovnako tak mnohoznačne je možné interpretovať aj predložený návrh rozpočtu pre rok 1992. Rovnako tak dvojtvárna a mnohoznačná bola aj diskusia vo výboroch, o ktorej by som vás chcel informovať. Rovnako tak dvojznačné sú aj závery, ktoré z práce výborov vyšli.

Výbory väčšinou hlasov síce podporujú rozpočet predložený vládou, avšak práve cez nemnoho pozmeňujúcich návrhov, cez drobné trhliny, ktoré do jeho konštrukcie vniesli, je možné vidieť aj priepasť, nad ktorou ideme po moste bez zábradlia k predpokladanej prosperite.

Vážené poslankyne, poslanci, v akom duchu sa teda diskusie viedli? Cez rad názorov, ktoré vyslovovali uspokojovanie nad vyrovnanosťou rozpočtu, nad snahou zastaviť pokles našej ekonomiky v roku 1992 a pripraviť podmienky pre vzostup v nasledujúcich rokoch, veľká časť diskutujúcich pri prejednávaní vyslovovala obavy nad jeho reálnosťou a možnými, nielen sociálnymi, ale aj ekonomickými dopadmi.

Problémy pri zostavovaní tohto rozpočtu - čo sa nakoniec prejavilo v tom, že sme ho do parlamentu dostali veľmi neskoro - dávali mnohí poslanci do súvislosti s doterajšími výsledkami, ktoré priniesla vládna stratégia jednotlivých krokov ekonomickej reformy.

Hlavne zazneli dôrazné upozornenia na tri momenty, za ktorých sa dosahuje vyrovnanosť predloženého rozpočtu. Prvým momentom je, že sa spochybňovala zo strany časti diskutujúcich reálnosť príjmov plynúcich bezprostredne z našej ekonomiky. Vychádzajúc z poznania posledných mesiacov, kedy sa útlm začal prejavovať v našej ekonomike ešte výraznejšie, vyslovovali sa pochybnosti o reálnosti hlavne príjmových položiek, a to pri odvode zo zisku a odvode dane z obratu.

Podľa názorov niektorých poslancov sú tieto položky nadhodnotené a skutočne odhadované príjmy môžu byť nižšie až o dve desiatky miliárd.

Druhý moment, na ktorý sa v diskusii výrazne upozorňovalo, je skutočnosť, že i keď sa v rozpočte hovorí, že nechceme dnes žiť na úkor budúcnosti, je časť príjmov predpokladaná z minulosti. Myslím tu na vysokú mieru aktivizácie príjmov z vládnych úverov, ktoré boli poskytnuté v uplynulých rokoch. Devätnásť miliárd s ktorými sa počíta, že sa zapoja do príjmovej časti rozpočtu a ktoré práve pochádzajú z pôžičiek poskytnutých rozvojovým a iným štátom v rokoch minulých a často boli dlhodobo blokované, mimoriadnym ale tiež v porovnaní s minulým rokom mimoriadne vysokým predpokladaným príjmom, ktorý však nepochádza z toho, že by sa zvýšila výkonnosť našej ekonomiky, ale jednoducho z toho, že sa zablokovali niektoré zamrznuté úvery. Iste je treba oceniť aktivitu vlády, ktorú vyvíja predovšetkým v oblasti deblokácií, pretože je užitočná, ale zároveň, myslím, že je dlhodobo neopakovateľná.