Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Prosím poslance I. Fišeru. Po něm
je přihlášen poslanec M. Richter.
Poslanec SL I. Fišera: Pane předsedající,
dámy a pánové, mé vystoupení
je vedeno snahou spíše přispět k řešení
problémů, než teď přednášet
jakákoli stanoviska. Je to můj osobní návrh.
Předkládám tyto pozměňovací
návrhy k tisku 1144. Za prvé. Možná,
že by ke zjednodušení přispělo,
kdybychom v § 4, kde se hovoří o působnosti
rady, vynechali písm. d) a e) a písm. f) změnili
na e). Za druhé, to je již vážnější,
jde o § 5, o jehož významu jsem tady už
hovořil. Jde o prodej podílů. Navrhuji, aby
se v § 5 odst. 3 hovořilo jen o členech družstva,
kteří jsou oprávněnými osobami,
tzn. že by se na tomto prodeji vnitřních podílů
podíleli jenom členové družstva. S tím,
že by současně byla vložena do odst. 2
§ 5 a) věta, která by říkala,
že tento podíl může člen družstva
odkoupit i formou splátek, jejichž režim bude
stanoven v transformačním projektu. Pak bychom zde
mohli najít šanci, abychom mladším lidem
bez finančních prostředků dali alespoň
nějakou cestu k tomu, aby se mohli stát skutečně
vlastníky.
Dále je zde otázka, která je pro vládu
kritickou záležitostí. Jde o problém
§ 6 odst. 5 g). V podstatě navrhuji, aby oprávněná
osoba mohla být zastoupena jinou osobou na základě
písemné moci a měla jen takovou váhu
hlasů, kolik oprávněných osob zastupuje
(to už patrně padlo), ale váže se na to
ještě jedna myšlenka. A sice, v odst. 3 by se
vypustila poslední věta a nahradila by se touto
větou: "Transformační projekt je schválen,
jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční
většina přítomných nebo zastoupených
oprávněných osob a jestliže pro návrh
podle § 6 odst. 5 g) (tj. sporný okamžik, který
byl i pro vládu - tzn. rozhodnutí o budoucí
právní formě družstva) hlasovala nadpoloviční
většina přítomných členů
družstva." To tedy znamená, že členové
družstva mohou do určité míry vlastně
vetovat rozhodnutí případné většiny
dalších oprávněných osob.
Dále doporučuji, aby se v odst. 1 vypustila slova
jeden hektar a hodnota 25 tisíc korun, protože se
zdá, že to bude opravdu technicky velice obtížné.
Šestý návrh zní, abychom změnili
poměry majetkové, to znamená, abychom v §
12 místo 50, 20 a 30 % dali to, co je podle mých
informací v zemědělském přizpůsobovacím
zákoně Spolkové republiky Německo,
to znamená dát podíly 40, 40 a 20 %. Zřejmě
i v Německu vědí, proč tak činí.
Konečně se domnívám, že by bylo
rozumné, abychom přece jen pomohli družstvům
v určitých situacích řešit kritické
podmínky, kdy by mohlo dojít k ohrožení
- a takové případy známe - stavu zvířat,
jejich výživy nebo dokonce dostatku vody pro ně.
Prostě navrhuje se, aby v blokačním paragrafu
se na konci rušila tečka - v § 23 odst. 1 písm.
b) - a bylo řečeno "nebo nejde-li o převod,
který by zabránil škodě na majetku družstva".
Šlo by o to, aby družstva nebyla vázána
pro případ, že by hrozila nějaká
katastrofa. Berte tyto návrhy jako návrhy se snahou
pomoci věci samotné pro případ, že
by procházel návrh tak, jak jsme s ním dnes
ne zcela souhlasili. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. To byl pan poslanec Fišera. Prosím
nyní poslance Miroslava Richtera, dále je přihlášen
do rozpravy poslanec Sláma.
Poslanec SL M. Richter: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, dovolte
mi na začátek nejprve několik dotazů
na pana ministra. Chtěl bych se ho zeptat: Paragraf 3 -
jakým způsobem se vlastně budou vypořádávat
dluhy, které družstva mají se státem,
popř. jak se budou vypořádávat podíly
družstev v jiných podnicích, např. v
Agrobance, v Zemědělském nákupu, společných
podnicích apod.?
Nyní bych vám navrhl několik pozměňujících
návrhů. První by se týkal § 5a),
který řeší vnitřní nákup,
a sice možnost, která je dána v odst. 2, kdy
ne všechny oprávněné osoby se přihlásí
o nákup svého podílu, a kdy je třeba
řešit situaci, co se stane, když osob pro zbylé
podíly se přihlásí více. Doporučuji
do závěru odst. 2 doplnit větu: "Je-li
zájemců více než zbylých podílů,
provede se prodej formou aukce."
Dále doporučuji celý paragraf přeřadit
do třetí části, která se týká
zemědělských družstev.
V § 6 odst. 3 bych doporučoval za středník
část věty nahradit jiným textem, a
sice: "Představenstvo družstva je povinno jí
předat bez zbytečného odkladu část
transformačního projektu uvedeného v §
6, odst. 5 písm. a)."
Ještě bych doporučil změnu odst. 5,
který by měl jinou strukturu: "Paragraf 6,
odst. 5: Transformační projekt tvoří:
a) majetková inventura vypracovaná představenstvem
družstva, která musí obsahovat: 1. účetní
závěrku za r. 1991 a účetní
závěrku za poslední čtvrtletí
ověřené auditorem, 2. dohodu podle §
3 odst. 2, 3. vymezení čistého jmění
družstva podle § 5 k poslednímu čtvrtletí
předcházejícímu vypracování
transformačního projektu, 4. určení
osob, na něž se převádějí
věci, se kterými jsou spojeny závazky včetně
vyjádření věřitelů,
5. seznam oprávněných osob, který
musí obsahovat data jejich narození, místo
trvalého bydliště a výši jejich
majetkového podílu." Body 1 až 5 jsou
v podstatě stávající body a) až
e).
"b) kritéria pro výpočet majetkových
podílů členů a jiných oprávněných
osob, která jsou závazně stanovena v souladu
s části třetí a čtvrtou tohoto
zákona." To je stávající bod
f).
"c) návrh na vytvoření podnikatelského
subjektu, tj. právnické osoby podle obchodního
zákoníku, nebo fyzické osoby,
d) časový harmonogram transformace družstva
včetně lhůt pro provedení úkonů
nezbytných podle obchodního zákoníku,
e) návrh na fyzické rozdělení majetku
družstva, je-li předmětem transformačního
projektu oddělení podnikatelského subjektu,
f) odůvodnění návrhů obsažených
v transformačním projektu."
Při této příležitosti bych chtěl,
vážené kolegyně a kolegové, upozornit
na jeden základní kámen úrazu transformačního
procesu, neboť většina z nás se dosud
bavila o výpočtu majetkového podílu,
což je vlastně matematická operace, kterou
půjde velmi lehce podle pravidel, která v zákoně
budou, provést na papíře. Ale za tím
musí následovat fyzické rozdělení
majetku družstva. Oprávněné osoby se
na valné hromadě musejí dohodnout, jak si
fyzicky rozdělí předem vypočtené
majetkové podíly. Proto bych navrhoval nové
znění odstavce 8 v § 6: "Transformuje-li
se celé družstvo na jeden podnikatelský subjekt,
schvaluje valná hromada rozdělení majetkových
podílů, formu podnikatelského subjektu a
další náležitosti vyplývající
z obchodního zákoníku. Transformuje-li se
družstvo na více podnikatelských subjektů,
právnické osoby podle obchodního zákoníku,
či fyzické osoby, schvaluje valná hromada
dále způsob fyzického rozdělení
majetku transformovaného družstva na tyto subjekty
a způsob, jakým budou vypořádány
dosud neuplatněné nároky vyplývající
ze zvláštních předpisů jednotlivými
nástupnickými právnickými osobami
včetně rozdělení rezervy vyčleněné
podle § 5." Pak by text pokračoval "Pokud
tato rezerva nestačí..." Nebude-li v §
5 schváleno vytvoření rezervy, pak bych navrhoval
vypustit text "včetně rozdělení
rezervy vyčleněné podle § 5" a
upravit začátek následující
věty.
V souvislosti s tím navrhuji vypustit odst. 9 a 10 a místo
nich dát nový odst. 9: "Nedojde-li k dohodě
o fyzickém rozdělení majetku mezi vznikající
podnikatelské subjekty do 30 dnů po schválení
rozdělení majetkových podílů,
postupuje se podle nařízení vlády
České republiky a Slovenské republiky."
(Předsedající předseda SL R. Battěk:
Překračujete lhůtu, pane poslanče.)
Už končím.
V § 7 odst. 1 doporučuji nahradit číslovku
60 číslovkou 30 - je to podmínka pro svolání
valné hromady. Upozorňuji zde na soulad s §
4a) odst. 1, kde se praví, že první valná
hromada se svolává do jednoho měsíce
po uzávěrce přihlášených
oprávněných osob. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji také. Prosím pana poslance Slámu.
Jako předposlední písemně přihlášený
je pan poslanec Lubomír Voleník.
Poslanec SN V. Sláma: Pane předsedající,
milé dámy a pánové, vážení
hosté, dovolte mi, abych zde vystoupil trochu netradičně.
Dělá mi to starosti i za ostatní, kteří
opravdu cítí s družstvem, jak se sluší
a patří. Domnívám se, že starost
je opravdu na místě.
Názory parlamentu se tříští s
názory JZD asi z tohoto důvodu: Vláda tuto
formu hospodaření uznala za družstva, lze s
tím trochu souhlasit, ale stále mi zde něco
vadí. Jestli někdo zakládá družstva,
musí to být na demokratickém podkladě
a principu, nemůžeme si zakládat družstva
tím způsobem, že jsme rozkulačovali,
že jsme lidi vyháněli, že jsme je posílali
do různých jiných oblastí, kde museli
pracovat, opustit svá místa atd. A celé rodiny.
Dnes je taková starost a péče, taková
konkrétní, že jsou tam i děti, že
když nyní nějaké družstvo nějakým
způsobem, jak se nám předkládá,
kolikrát chceme rozpustit nebo tak, že jsou tam děti
a rodiny - prosím vás, v těch padesátých
letech se také nikdo na to nedíval. Samozřejmě
nechceme dělat to, co se dělalo v padesátých
letech. V žádném případě,
ale na družstva bychom se skutečně měli
dívat tak, že to skutečně družstva
do písmene nejsou, a podle toho chápat třeba
i různé následné věci, které
k tomu patří.
Když si vezmeme např. váhu hlasů - naprosto
je nepochopitelné požadovat, aby všichni měli
stejně svůj hlas, aby ten, kdo vlastní např.
hodnotu miliónu, a proti němu se postaví
někdo s nulou, i když pracuje dobře a slíbí
své čestné slovo, že bude pracovat řádně
a poctivě. To se sice může chápat, ale
když se za něco bude ručit a zodpovídat,
tak tomu, kdo nějaký milión má, třeba
i o něj přijde, tak ten, co měl tu nulu,
se sebere a jde pryč.
Další požadavek. Já jsem pracoval na státním
statku dost dlouhou dobu, sice ne v družstvu, byl to státní
statek, ale ono se to tak trochu prolínalo.
Zastáváme názor, už to tady bylo několikrát
řečeno, že se obáváme o zaměstnance,
kteří by případným přetvořením,
transformací, přišli o práci. Jsme si
tak jisti, že všichni, kteří tam jsou
a budou rozhodovat o tom, jakým způsobem se bude
ubírat nově utvořené družstvo,
jestli to bude družstvo vlastníků půdy
nebo nějaký jiný subjekt, kde budou pracovat,
anebo jak my dáváme přednost soukromým
malým farmám - já se domnívám,
že nebudou chtít všichni pracovat tak, jak to
dělá soukromník, který nehledí
na to, že už je půl třetí, že
už dávno měl být doma, kde má
práci atd. Tam se musí obětovat plně
a já nevěřím, že to skutečně
tak bude, že z těchto budoucích pracovníků
v družstvu, ať už tam budou jako členové
nebo zaměstnanci, kterým já bych dával
přednost, protože když budete mít doma
něco podnikat, vyberete si, pokud budete mít tu
možnost, nejschopnější lidi a ne kdekoho.
Družstvo vlastníků půdy, ať se
bude tvořit jak chce, nebude žádným
zabezpečovacím úřadem na venkově,
aby zaměstnávalo kdekoho, kdo práci nemá,
ať je šikovný nebo ne, hlavně že
bude u nás, abychom ulehčili těžkou
situaci, která na venkově je.
Pro nás by bylo užitečnější,
aby lidé, kteří práci ztratí,
v družstvu, i v nově se tvořícím,
dostávali nějaké podpory, než se jim
práce opatří, ne je tam nějak zastřešovat
a říkat: "On pro nás není přínosem,
ale co máme dělat?" To žádné
družstvo ani soukromník v žádném
případě neudělá, aby tuto politiku
prosazoval.
Obávat se toho, že tady bude nedostatek schopných
lidí nebo že se schopní neuplatní, tak
se uplatní. Právě tito lidé, ať
v soukromí nebo v nově se tvořícím
družstvu, budou hnacím motorem, ti schopní.
Rozhodně nad sebou nepotřebují žádné
svazy zemědělců, ředitelů,
generálních ředitelů nebo jim na úroveň
postavených předsedů.
Je tady ještě taková strašná péče.
Jsou mezi lidé, kteří se účastnili
toho rozkulačování v 50. letech, účastnili
se ho anebo byli při tom, nějak jim to leželo
na srdci a měli plno starostí, jak se toho dopídit
a dosáhnout toho. Vůbec jim nedošlo, že
toto je protizákonné, že to není družstevnictví,
ale jakási snaha posovětštit se, udělat
kolchozy a sovchozy. Dnes tito lidé mají zase plno
starostí a dbají o to, aby lidé, kteří
pracují na cizím, kteří vybudovali
na cizích majetcích a polích a dnes zase
by to chtěli rozdělit a původní vlastníky,
kteří byli naprosto neprávem vyhozeni, z
toho chtějí vyčlenit a nedat jim případně
vůbec nic. Proto jim vadí transformační
rada, která by toto demokratickým způsobem
umožňovala, aby se tito lidé toho mohli účastnit.
Pak mě také dojímá to, že ten
přepych lidí, které nebudeme potřebovat
a nemůžeme je zaměstnávat - to bych
svedl asi na to, že dříve byla krásná
věc, že na 7,5 ha jsme měli jednu sekretářku
a pak jsme jich tam měli podle hektarů. Toto už
samozřejmě nebude a nebudeme to moci dělat.
Je tady ještě jedna věc. Stále se nám
říká, že to, co my chceme, tu naši
předlohu, návrh tisku, původně 1144,
teď 1074, tak myslím, že právě
ta umožňuje návrat k demokracii a k tomu, abychom
měli svobodné rolníky, jako jsme měli
za první republiky nebo jako mají v Rakousku dál.
Tam tento problém nemají. Kdyby nebylo obrovské
snahy zkolchozovat co se dalo, dát to všechno dohromady,
nemuseli bychom tento problém tady řešit, mohli
jsme mít po starostech, co se zemědělstvím,
potravinami atd. Pak se nám tady vysvětluje a snaží
se nám podstrčit, že všechno, co v tomto
zákoně je, není demokratická forma
a vysvětluje se nám tady jakousi neslučitelnou
formou, že to není podle Listiny lidských práv
a svobod. Myslím, že tento výklad je naprosto
zkreslený, oni to dobře vědí, jenže
si myslí, že nám to musejí opačnou
formou vysvětlovat. Je kupodivu, že 40 let zpět
tuto Listinu lidských práv neznali, nepoužívali
ji, protože to nebylo módní nebo zapotřebí.
Domnívám se, že když jim nevadily všelijaké
ty nesmysly, které se tady prosazovaly za 40 let, mohli
by respektovat aspoň toto a uvážit, že
tento zákon neničí družstva a zemědělská
družstva, ale chceme to dostat na svobodné a demokratické
podnikání v zemědělství, jako
je to kdekoli jinde, v průmyslu, stavebnictví atd.
Kolektivizace bylo dost a zkusme to udělat takovou formou,
aby se zemědělci mohli rozhodnout sami dobrovolně.
Nepotřebují k tomu žádné kurately.
Postavme je na stejnou úroveň, zemědělce
soukromé nebo družstevní.
Bylo tady několik názorů, že soukromníci
nechtějí zatím v takovém počtu
hospodařit. Takové ty rodinné farmy. Nikdo
tady ale z těchto oponentů neřekl, proč
to nechtějí. Má někdo dnes možnost,
stát nebo JZD, mají na to, aby lidem, kteří
mají 20 nebo 30 ha půdy, daly na 20 ha 2 milióny,
na 30 ha 3 milióny, aby mohli hospodařit? To se
nikdo nezmínil. Náhodou kdo měl štěstí,
že stál někde za vesnicí, nezbouralo
se mu to, nebo to nepřestavěl, nemá možnost
stavět bez přínosu financí. To jsou
obrovské peníze. Kde na to má vzít?
A když se do toho pustí, je to sebevrah.
Postavme lidi na stejnou úroveň a pak uvidíme,
jestli budeme mít mléko za 16 Kčs ze státního
statku nebo za 4,50 Kčs od soukromníků. Já
myslím, že za 4, 50 bude ještě kvalitnější
než za 16 korun ze státního statku. A pokud
to tak necháme, tak z toho nevybředneme.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To byl pan poslanec Sláma. Prosím nyní poslance
Lubomíra Voleníka, připraví se poslanec
Lux. Ještě než bude mluvit poslanec Voleník,
faktickou poznámku má poslanec Špaček.
Poslanec SL J. Špaček: Vážený pane
předsedo, dovolte mi jen sdělit kolegovi Slámovi,
že jedním ze základních principů
družstevnictví je vzájemná solidarita.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Nyní prosím pana poslance Voleníka.
Poslanec SL L. Voleník: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
vážení kolegové poslanci, kolegyně
poslankyně, dovolím si také přispět
se svou troškou do mlýna a hned v prvopočátku
bych se chtěl dotknout toho nešťastného
ustanovení § 24 odst. 2, kterého se zde dotkl
již také pan ministr Dlouhý.
Přes všechny argumenty a všechna sporná
rezidua, která s tímto ustanovením souvisejí,
si přesto dovolím právě k tomuto ustanovení
dát pozměňovací návrh, který
rozšíří ještě otázku
vyčlenění majetku z majetku družstva
s tím, že by tento majetek byl zařazen do privatizace.
Domnívám se, že nejen po 1.12.1989 docházelo
k bezúplatným převodům majetku ze
státního vlastnictví do vlastnictví
družstevního, ale domnívám se, a vím
to dobře, že k takovým převodům
docházelo již dávno před tímto
datem.
Osobně žiji v pohraničí a vím,
že tam v souvislosti s tím, aby se například
zajistilo zásobování různých
příhraničních obcí, převáděly
se na různá spotřební družstva
např. nemovitosti bezúplatně. Vím,
že to souviselo s tím, že právní
teorie znala dříve hlavně to tzv. široké
socialistické vlastnictví, které mělo
tři základní formy: státní
vlastnictví, družstevní vlastnictví
a vlastnictví společenských organizací,
a že přestože trpěl tento stát
družstevní vlastnictví, tak víceméně
to bylo jen proto, aby to hezky vypadalo navenek. Bylo to takové
do určité míry kvazi-vlastnictví a
de facto jen velká kamufláž.
Proto se domnívám, že by bylo vhodné,
aby aspoň ten majetek, který stát převedl
bezúplatně, a to pouze nemovitý majetek,
na družstva v uplynulých letech, se vrátil
zpět státu a aby z toho majetku měli prospěch
všichni občané tohoto státu, nejen ti
občané, kteří momentálně
jsou anebo byli členy toho kterého konkrétního
družstva.
Proto navrhuji, aby odstavec 2, § 24 zněl takto: "Z
majetku družstva se dnem účinnosti tohoto zákona
vyčleňuje
a) nemovitý majetek, který byl bezúplatně
převeden ze státního vlastnictví do
majetku družstev b) majetek, který byl po 1.12.1989
bezúplatně převeden rozhodnutím zakladatele
ze státních podniků do majetku družstev.
S takto vyčleněným majetkem se naloží
podle zákona č. 92/91 Sb. o podmínkách
převodu majetku státu na jiné osoby."
Ale toto by byla pouze alternativa I mého pozměňovacího
návrhu, protože jsem si plně vědom toho
úskalí, které tu bylo už zmíněno
panem ministrem. Pro případ, že by Federální
shromáždění nepřijalo znění
§ 24, odst.2 ve znění navrženém
hospodářskými výbory, anebo kdyby
Federální shromáždění
byť přijalo návrh hospodářských
výborů, nepřijalo můj pozměňovací
návrh, navrhuji ještě alternativu II. Tato
alternativa by plně respektovala veškeré otázky
související s tím, že stát je
právnickou osobou sui generis. A vycházela by koneckonců
také z toho, že novela obchodního zákoníku,
resp.nový obchodní zákoník umožňuje,
aby členem družstva byly jak fyzické, tak právnické
osoby.
V tomto případě, který dál
navrhnu, by stát nemusel v žádném případě
vystupovat jako člen družstva, ale vystupoval by jako
oprávněná osoba. Proto se domnívám,
že tato cesta je schůdná a vyhýbá
se úskalí, které je právě v
§ 24, odst.2. Navrhuji proto, aby ustanovení §
4 se změnilo takto:
"Oprávněnými osobami podle tohoto zákona
jsou
a) čs. stát v rozsahu
1. nemovitého majetku, který byl bezúplatně
převeden ze státního vlastnictví do
majetku družstev
2. majetku, který byl po 1.12.1989 bezúplatně
převeden rozhodnutím zakladatele ze státních
podniků do majetku družstev,
b) fyzické osoby vymezené podle jednotlivých
druhů družstev v § 10, 14 a 21 tohoto zákona."
Za druhé - s tím související pozměňovací
návrh, který doplňuje legislativně
technicky jen to, co jsem tu již přednesl ohledně
alternativy II.
Ustanovení § 10, odst.1 se mění takto:
Text písm.a) zní:
"Čs. stát v rozsahu vymezeném ustanovením
§ 4, písm. a) tohoto zákona."
Pokud jde o písm. b), jeho text by se nahradil textem stávajícího
písmena a). Text písmena c) by se nahradil textem
stávajícího písmena b) a doplnilo
by se nové písmeno d) s textem písmene c)
stávajícího § 10 odst. 1 tisku 1144.
Další obdobná úprava by byla v ustanovení
§ 14, odst.1. Tam bych doplnil nové písm.a),
jež by znělo:
"Čs. stát v rozsahu vymezeném ustanovením
§ 4, písm. a) tohoto zákona."
Text písm.b) by se znovu nahradil písmenem a) v
původním znění a text písmene
c), které by bylo novým písmenem, by se doplnil
textem písmene b) původního znění
§ 14 odst. 1.
Toto řešení by umožnilo, aby stát
vystupoval rovnocenně jako každá jiná
oprávněná osoba a aby to, co by vlastně
bezúplatně převedl na družstva, mohl
využít skutečně ve prospěch celku.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To byl pan poslanec Voleník, prosím nyní
poslance Luxe, aby se ujal slova, připraví se poslanec
Rynda.
Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, náš původní
návrh týkající se transformace bytového
hospodářství jsme projednali s právníky,
předsedou Svazu českých a moravských
bytových družstev, s poslanci OH a dalšími
poslanci a spolu s panem poslancem Vildem jsme dospěli
k takto modifikovanému znění, které
předkládáme. Tento návrh má
podporu předsedy Svazu českých a moravských
bytových družstev, poslanců OH a dalších
kolegů poslanců.
§ 20: Členové bytového družstva,
kteří jsou nájemci družstevních
bytů a nebytových prostor, mohou do 6 měsíců
ode dne účinnosti tohoto zákona vyzvat družstvo
k uzavření smlouvy, kterou na ně družstvo
bezplatně převede vlastnictví k tomuto bytu
a nebytovému prostoru. Uplynutím této lhůty
toto právo zaniká.
Paragraf 21: Součástí smlouvy podle odst.1
je závazek člena uhradit družstvu nesplacený
investiční úvěr i s příslušenstvím
připadajícím na převáděný
byt nebo nebytový prostor a dále závazek
člena podílet se na nákladech. Tyto závazky
přecházejí i na právního zástupce
člena družstva.
Nový § 22: Způsob úhrady nesplaceného
investičního úvěru i s jeho příslušenstvím
stanoví členská schůze družstva
do 3 měsíců po uplynutí lhůty
uvedené v odst.1.
Nový § 23: Notářské a správní
poplatky spojené s převedením vlastnictví
podle odst.1 se nevyměřují. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Než dám slovo poslanci Ryndovi, s faktickou poznámkou
se hlásí pan poslanec Vild.
Poslanec SN J. Vild: Pane předsedající, dámy
a pánové, pan kolega Lux teď podával
pozměňovací návrh. Pane kolego Luxi,
je tu problém. Jestliže jste rozdělil náš
návrh do paragrafů, je problém, že se
musí změnit i odkazy. Měli jsme to ve čtyřech
odstavcích, jestliže se to rozdělilo na 4 paragrafy,
je to odkaz na jiný paragraf, a ne na jiný odstavec.
To je legislativní úprava, kterou musíme
udělat.
Poslanec SN J. Lux: Přečíslování
paragrafů je věcí zpravodajů.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Nyní promluví poslanec Rynda.
Poslanec SL I. Rynda: Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové, nehodlám
ve svém vystoupení podrobně komentovat všechny
změny, které byly proti vládnímu návrhu
provedeny komisí pod patronací hospodářských
výborů. V tomto ohledu se ztotožňuji
se stanoviskem Občanského hnutí, s jeho pozměňovacími
návrhy a s pozměňovacími návrhy
jeho poslanců. Přesto bych chtěl podpořit
tři pozměňovací návrhy.
Především mně dovolte jednu poznámku
obecného charakteru. Jak všichni víme, původní
vládní návrh rozděloval majetek se
zřetelem na velmi různorodou podobu družstev
na území celé ČSFR. Já sám,
když jsem se touto problematikou začal zabývat
v souvislosti se zákonem o půdě, jsem si
ověřil, že existují družstva s
majetkem 6 000 ha, ze kterých požádali o restituci
vlastníci s vlastnickým nárokem pouhých
35 ha. Na druhé straně existují družstva,
např. 800 hektarová, kde prakticky všichni
původní vlastníci nebo jejich dědici
požádali o restituci.
V této situaci myslím, že je naprosto nesmyslné
trvat na tom, abychom přímo ze zákona určili
podíl, který má být podle klíče
půda - práce - kapitál přiřčen
jednotlivým oprávněným osobám.
Jestliže se něco podobného pokusíme
udělat, setrváme v tradici direktivního státního
řízení, které bylo charakteristické
pro uplynulých 40 let a naprosto nevyhovíme individuálním
podmínkám a požadavkům jednotlivých
vesnických a družstevních komunit. V neposlední
řadě nevyhovíme ani vlastníkům,
jak zřejmě bylo přáním předkladatele
nebo těch skupin poslanců, kteří se
snažili změnit váhu rozdělení
ve prospěch vlastníků půdy.