Poslanec SN V. Váňa: Vážený pane
předsedající, vážené dámy
a pánové, občané, již při
projednávání restitučního zákona
o půdě jsem vás všechny vyzýval
k rozvážnosti a k vyváženosti vašeho
rozhodnutí. Ve své většině jste
však neuposlechli a slepě jste prosadili "jen
to své". A tak vaše řešení
dopadlo tak, jak dopadlo: dříve bohatá zemědělská
družstva zchudla, ba mnohá jsou téměř
na mizině a v důsledku toho se začínají
projevovat první známky nedostatku výroby
vlastních potravin s katastrofickým výhledem
- právě jen a jen vaší vinou. Ptám
se vás: Máme na jejich převážný
dovoz? Asi ne.
Proto vás chci varovat proti takovémuto dalšímu
postupu vůči zemědělským družstvům
jejich úplným devastováním v této
tzv. transformační části a vyzývám
vás znovu k rozumnému řešení,
výhodnému pro všechny zemědělce
bez rozdílu. Uvědomte si, že bouráte
něco, co se všude ve světě začalo
budovat a to z jednoduchého důvodu "rentabilnosti".
Jak to pak zdůvodníte všem našim občanům?
Ano, za vše, co svým dnešním špatným
rozhodnutím pokazíte, budete občanům
celého státu plně odpovědní!!!
Jak jsem již posledně uvedl, zemědělská
družstva nejsou u nás nic nového - zakládala
se již od r. 1930 v rámci Švehlovy zemědělské
strany a bylo jich na 5 tisíc. To jen stalinský
totalitní bolševismus je v prvních letech padesátých
let zprofanoval po vzoru sovětských kolchozů,
To však trvalo jen do šedesátých let,
teprve pak, když se do nich vrátili zemědělci
a zemědělští odborníci, se z
nich začala postupně budovat skutečná
zemědělská družstva. A toto postupné
budování a zlepšování forem skutečných
družstev nezastavil ani nešťastný zásah
totalitní moci v roce 1973 až 1976, dát jim
nádech "státních podniků",
ale naopak - v nich první začal působit podnikatelský
duch, zvláště v posledních deseti letech.
Právě v tu dobu se hlavně rozšířila
a zbohatla - jen a jen pílí a podnikavostí
na deseti až stonásobnou hodnotu svého majetku,
oproti tomu, co tehdejší totalitní moc padesátých
let jim vzala - tedy ne družstva, těm jen státní
moc přikázala tato pole obdělávat.
Proto pro nápravu těchto křivd jsou zemědělská
družstva povinna jim vrátit všechen nemovitý
majetek (půdu a budovy) a uhradit použitý movitý
majetek. Všechny ostatní škody by měla
soukromým zemědělcům hradit "nástupnická"
státní moc. Mimo to, nebylo-li u všeho ostatního
restituovaného majetku hrazeno jeho "užívání",
nemůže být hrazeno ani u půdy a již
vůbec ne zemědělskými družstvy.
Je nutno si také uvědomit, že těch "bezbřehých"
restitucí pro tak chudý a zdevastovaný stát
- již bylo právě tak dost. Doplňovací
návrhy k tomuto transformačnímu zákonu
skupiny poslanců vedené poslancem Tylem již
vůbec nesledují transformaci, ale další
a další neoprávněné restituce
ve prospěch majetníků půdy - nečlenů
družstev - až do úplného zničení
zemědělských družstev a rozebrání
jejich mnohanásobně většího majetku
proti tomu původnímu.
Ano, již vůbec nejde o nápravu křivd
a o spravedlivé navrácení majetku, ale o
nějakou mstu a o vlastní obohacení. Tento
pokřik dělají pouze bývalí
a snad i budoucí statkáři, normální
zemědělci a menší majetníci půdy
o nic podobného nestojí (snad jen vyznačení
svého majetku v družstvu) a 95 % se jich chce transformovat
do moderních, skutečných podílných
družstev evropského typu. Jejich výhody sami
na sobě dobře poznali a nikdo je nijak nepřesvědčí.
Mimo to, za odejmutí majetku původním majitelům
dnešní družstevní zemědělci
vůbec nemohou, zvláště ne ti z posledních
minimálně dvaceti let, způsobila to jen a
jen tehdejší státní totalitní
moc, která však každého z nás za
ty roky okradla o 3 až 6 milionů korun na mizerných
mzdách na enormně vysokých daních
apod. A kdo je nám všem vrátí? Nikdo.
Tedy ani tito restituovaní nemusí dostat úplně
všechno nebo dokonce získat mnohem víc - jak
se to jeví.
Nemohu proto vůbec pochopit, že když již
v restitučním zákoně o půdě
bylo stanoveno v posledních paragrafech vypořádání
s vlastníky půdy - nečleny družstev
- proč vlastně pro transformaci plně nepostačuje
přijatý obchodní zákoník po
splnění tohoto vyrovnání, které
by však mimo jiné mělo být ve znění
původního vládního návrhu (§
33, dříve § 30) plně postačujícího
a spravedlivého. Či toto obírání
družstevních zemědělců je málo,
že se tímto zákonem chce po nich mnohem víc
nebo dokonce všechno? Proboha, probuďme se!
Již původní transformační zákon
dle vládního návrhu byl více, než
je třeba, ale byl přijatelný pro všechny
a zachraňoval naši domácí potravinovou
základnu - ale ten již upravený na základě
zásahu skupiny poslanců pana poslance Tyla je na
hraně únosnosti, avšak další dodatky
této skupiny poslanců je nehoráznost a nestydatost
a dá se klidně kvalifikovat jako zákon na
rozebrání poctivě vydřeného
majetku členy těchto zemědělských
družstev. Je to jejich majetek a ne váš nebo
státu. O svém majetku mají právo si
rozhodovat oni sami.
Nakonec ještě několik připomínek.
V posledních měsících se zde soustavně
prosazuje skupinou poslanců schvalování zákonů
takovým způsobem, že v řadě ustanovení
hrubě porušují zákon o Listině
lidských práv a svobod, mezinárodní
pakty o občanských a politických právech,
k nimž ČSFR přistoupila. Tyto zásahy
československého státu a tudíž
Federálního shromáždění
do družstevnictví vzbuzují vážné
obavy a pochybnosti o ochotě našeho státu tyto
mezinárodní pakty respektovat. A tento "upravený"
transformační zákon toto všechno porušuje
v plné míře. Dále hrubým způsobem
omezuje práva družstev a zásady družstevní
demokracie. Tyto doplňující návrhy
se také dostávají do zásadního
rozporu s ústavním zákonem č. 100/1990
Sb., podle něhož je stát povinen všem
vlastníkům poskytovat rovnocennou ochranu.
Proto s čistým svědomím prohlašuji,
že budu hlasovat jen pro vládní návrh
- ten původní - a budu proti jakýmkoli pozměňujícím
návrhům skupiny poslanců poslance Tyla. K
tomu také tímto vyzývám všechny
slušné a čestné poslance, aby hlasovali
jako já. Občané se nás budou ptát
- za čas - jestli jsme i my měli vinu na této
zemědělské a potravinové katastrofě.
Proto jako pozměňující návrh
žádám, aby se nejprve hlasovalo o tom, aby
se projednával jen původní vládní
návrh, tj. bez doplňujících návrhů
skupiny poslanců, vedených poslancem Tylem. Svůj
návrh odůvodňuji tím, že tento
zákon má být transformační
a ne další pokračování zákona
restitučního. Již v něm si své
prosadili.
Děkuji vám za pozornost a přeji vám,
abyste o tom přemýšleli. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také já vám přeji, abyste přemýšleli.
Hovořil pan poslanec Vladimír Váňa.
Přihlásil se s poznámkou pan zpravodaj. Prosím.
Společný zpravodaj výborů SL M. Tyl:
Vážený pane předsedající,
kolegyně a kolegové, dovolte, abych jen formálně
poznamenal, že pan kolega nerozlišuje mezi návrhy,
které podávali jednotliví poslanci, a návrhy,
které byly přijaty hospodářskými
výbory obou sněmoven jako pozměňující
návrhy k tomuto zákonu. Až budeme rozhodovat
o jednotlivých pozměňovacích návrzích,
u kterých je uvedeno, kteří poslanci je podali,
pak samozřejmě pan poslanec Váňa a
jiní, kteří se rozhodují podle jmen,
se budou moci podle těchto jmen rozhodnout. Zatím
je to naprosto nesmyslné.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Dále jsou přihlášeni
poslanci v tomto pořadí: Petr Kučera, Václav
Humpál, pan poslanec Ondrejkovič a Miroslav Roček.
Slovo má pan poslanec Petr Kučera.
Poslanec SL P. Kučera: Vážený pane předsedající,
vážené sněmovny, stanovisko Občanského
hnutí tady odeznělo. Já bych se soustředil
ve svém diskusním příspěvku
na několik drobných dodatků k diskusi, která
předcházela předložení návrhu
transformačního zákona a která podle
mého názoru není stále ještě
dojasněna a dodiskutována.
Hospodářské výbory se přiklonily
k institutu transformační rady, souhlasily tedy
s rozfázováním procesu transformace a myslím
si, že při zapracování tohoto institutu
do zákona nebylo dostatečně vyjasněno
pojetí tohoto zákona. Tak, jak je to navrženo
zejména v § 4b, není zřejmé,
zda tato transformační rada je orgánem kontrolním,
dohlížecím tak, jak jsme o tom byli ujišťováni
některými kolegy, kteří se přímo
na formulaci jednotlivých návrhů podíleli,
anebo zda má mít také výkonné
pravomoci, protože v předložené zprávě,
v předloženém návrhu jsou obě
tyto funkce směšovány.
Domnívám se, že rada by měla mít
kontrolní dohlížecí funkci a nikoliv
funkci výkonnou. Chápu ustanovení této
rady jako pokus oslabit výhrady překlenout spor,
oslabit výhrady, které jsou proti představenstvu
družstev, které měly původně
ve vládním návrhu zákona být
tím orgánem, který předkládá
transformační projekty, který svolává
a řídí jednání valné
hromady atd. Tento pokus je sympatický, je to snaha v situaci,
kdy víme o nedůvěře, o tenzích,
o napětí, najít způsob, jak sladit
velmi kontroverzní názory, které zaznívají
i dnes ve sněmovně.
Nicméně si nemohu odpustit poznámku, že
při debatě, která předcházela,
se ukázalo, že mnoha kolegům v tomto Federálním
shromáždění splývá pojem
představenstvo družstva s vedením družstva.
To jen na okraj. Myslím, že to charakterizuje míru
informovanosti a zasvěcenosti do problému, do věci.
K působnosti rady. V souvislosti s tím, o čem
jsem hovořil, to znamená, že by rada měla
být jednoznačně pojímána jako
orgán kontrolní, dohlížecí -
protože jinak by musel být upravován její
statut, musela by mít odpovědnost ze své
činnosti, musely by tam být i navrženy sankce
pro případ, že by se nezhostila dobře
svého úkolu (toto výkonné pojetí
rady tady, doufám, předpokládáno navrhovateli
nebylo) - bych doporučoval, abychom § 4b oprostili
od všeho, co navozuje pocit, že to není pouze
kontrolní dohlížecí orgán.
Zejména v odst. 1 b), bod 2 - "posuzuje transformační
projekty zpracované představenstvem družstva
a projekty předložené oprávněnými
osobami a předkládá valné hromadě
svá stanoviska k nim" - se domnívám,
že je to nad rámec zadání, že při
poměrném zastoupení v tomto orgánu
nelze ani předpokládat nějaké příliš
velké sladění názorů. Myslím,
že tento odstavec je nadbytečný, že to
dostatečně řeší odst. 1 f) -
"předkládá valné hromadě
transformační projekty". To samo o sobě
jednoznačně určuje roli transformační
rady. Navrhuji tedy vypustit bod 2.
Podobně u bodu 4 - "kontroluje plnění
harmonogramu transformace, schváleného v transformačním
projektu" - v této dikci bychom tomu mohli rozumět
pouze tak, že kontroluje plnění harmonogramu
transformace po schválení transformačního
projektu. To je pochybné, protože po schválení
transformačního projektu by tato transformační
rada měla pozbýt své role. Nastupuje proces,
který je předvídán a řízen
obchodním zákoníkem. To znamená, že
je to zase něco, co zůstalo jako residuum z původní
představy, že by transformační rada
byla výkonným orgánem.
O vypuštění bodu d) hovořil kolega Humpál.
Pokud jde o bod e), který je také v této
dikci nepřesný, tam navrhuji alespoň doplnit
"při schvalování transformačních
projektů podává valné hromadě
zprávu o dosavadním postupu přípravy
transformace družstva", protože je tam zase časová
souvislost nejasná.
Tolik k transformační radě. Bude-li jednoznačně
definována její role jako orgánu dohlížecího,
myslím, že to přispěje k tomu, aby dílčí
odpor, který je proti ní a proti procesu rozfázování
transformace, se přece jen výrazně oslabil.
Chtěl bych se ještě zmínit o otázce
prodeje majetkových podílů. Majetkové
podíly, jak jsou tady navrženy, jednoznačně
určují, že se o nich bude jednat, že tento
prodej proběhne před transformací družstva,
což při záměru předkladatele
vytvořit motivaci a zainteresovanost širší
okruh osob na osudu družstva je pochopitelné, nicméně
vede to jednoznačně k tomu závěru,
že majetkové podíly budou prodávány
v době, kdy jednotliví uchazeči nebudou a
nemohou mít představu o tom, jak celý proces
skončí. Oni si budou kupovat majetkové podíly,
aniž by věděli, jestli to, co je dnes zemědělským
družstvem, bude mít podobu společnosti s ručením
omezeným nebo z toho bude vytvořeno několik
družstev, nebudou mít představu budoucí
právní podoby dnešního družstva.
To pak staví celou otázku prodeje podílů
do podivného světla. Zdá se mi, že účelovost
řešení je na škodu věci. Dávám
v úvahu - aniž bych to navrhoval jako pozměňovací
návrh - předkladatelům, aby se o tom znovu
poradili a zvážili možnost, že rozhodovat
se o koupi majetkových podílů před
transformací družstva je poněkud podivné.
Poslední otázka však souvisí s tím,
zda Občanské hnutí bude jednoznačně
podporovat předkládaný návrh zákona.
Tato otázka závisí na uspokojivém
vyřešení těch partií, s nimiž
vláda v předkládané zprávě
odmítla souhlasit. Myslím, že by bylo dobré,
aby tento zákon schválen byl, aby byl schválen
ještě na tomto plénu, nicméně
by neměl být schvalován v podobě,
která by nás postavila v krátké době
do pozice, ve které už jsme několikrát
byli, že budeme muset svou práci revidovat a zákon
novelizovat.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Hovořil poslanec Petr Kučera. Dále
má slovo poslanec Humpál, připraví
se poslanec Ondrejkovič.
Poslanec SN V. Humpál: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolil bych si podat několik
pozměňovacích návrhů, které
odpovídají tomu, o čem jsem hovořil
už ve stanovisku Občanského hnutí.
Především bych chtěl navrhnout, aby
§ 3 odst. 1 se změnil tak, aby byl text nahrazen textem
původního vládního návrhu.
Odpovídá to tomu, co považovala federální
vláda za správnější.
Ještě se vracím k tomu prvnímu, co jsem
říkal. Tam se jednalo o vypořádání
družstev se státem.
Druhý návrh se týká transformační
rady. To znamená, jaká je její působnost.
V § 4b odst. 1 d) se říká, že transformační
rada vypracovává záměr o budoucí
organizačně právní formě družstva
a předkládá je představenstvu družstva,
které je povinno jej dopracovat. Domnívám
se, že tady - už to tady bylo několikrát
zmíněno - přisuzujeme transformační
radě větší význam než se
předpokládal. Měl to být orgán
dohlížecí, kontrolní, nikoliv výkonný
a řídící. Nemůžeme přece
transformační radě dávat takové
pravomoci, že bude v tomto smyslu hovořit o organizačně
právní formě bez jakékoliv odpovědnosti
za budoucí vývoj družstva a dokonce nařizovat
představenstvu, které je dle současně
platných zákonů suverénním
orgánem, kterému nemůžeme nic nařizovat,
že je povinno dokonce něco dopracovat.
Na druhé straně je potřeba říci,
že tento odstavec 9 je nadbytečný z toho hlediska,
že z jiných ustanovení tohoto zákona
nic nebrání transformační radě,
aby podala svůj projekt, ve kterém navrhne třeba
změny proti současnému stavu organizace družstva,
tzn., že nebude nařizovat představenstvu družstva,
aby něco naznačila, a to to dopracovávalo.
Jsem pro to, a doufám, že mě podpoříte,
protože v podstatě transformační rada
může na základě jiných ustanovení
udělat, aby tento bod b) byl vypuštěn.
K § 6 odst. 5 dám asi 4 pozměňující
návrhy, které odpovídají stanovisku
vlády, tzn. na vypuštění věcí,
se kterými i vláda nesouhlasí ústy
ministra Dlouhého. To znamená v § 6 odst. 5
vypustit písm. g) a zařadit jeho znění
pod písmeny d), e), f) do odst. 6. Jedná se tam
o rozhodování o transformačním projektu,
tzn., aby tyto tři body byly dány jako příloha
transformačního projektu, což odpovídá
odstavci 6.
Dále jsou tři pozměňovací návrhy,
které se týkají zmíněné
váhy hlasu, se kterou také vláda nesouhlasí.
To jsou v podstatě formální změny.V
§ 7 odst. 2 nahradit původním textem, v §
7 odst. 4 nahradit také původním textem a
v § 12a vypustit druhou větu.
Dále navrhuji zařadit § 22 ve znění
původního vládního návrhu.
Tam se jedná o trvalý nájem u družstevních
bytů.
Dále bych měl jeden návrh, u kterého
bych byl rád, kdybyste mne s určitou pozorností
vyslechli. Týká se § 23a odst. 1 písm.
c). Je to paragraf blokační. Říká
se tam, že družstva nemohou do doby schválení
transformačního projektu - vyjmenovávají
se tady určité věci, za a), za b), za c)
- nakládat se svými majetkovými účastmi
na podnikání jiných právnických
osob.
Dovolil bych si navrhnout neukončit větu tečkou,
ale aby pokračovala textem "pokud nejde o převod
sloužící k rozvoji podnikání
v rámci vymezeného předmětu činnosti
a při kterém nedochází ke snížení
celkového jmění družstva".
Poslední pozměňovací návrh
se týká § 24, a sice nahradit jej textem původního
vládního návrhu. Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Humpálovi, dále vystoupí
poslanec Ondrejkovič, připraví se poslanec
Miroslav Roček.
Poslanec SN A. Ondrejkovič: Vážený pán
predsedajúci, vážené poslankyne, vážení
poslanci, vo svojom stručnom vystúpení sa
nechcem vyjadrovať k zásadným otázkam
prerokúvaného zákona. Tie boli vyjadrené
v stanovisku nášho klubu. Ja s nimi plne súhlasím
a podporujem ich.
Napriek tomu ale chcem vysloviť tri stručné
pozmeňujúce návrhy. Prvý sa týka
nasledujúceho problému. Pevne stanovené kritériá
na výpočet majetkových podielov priamo v
zákone v § 12, rovnaké pre všetky družstvá,
nesú so sebou nebezpečenstvo extrémnych podielových
čiastok. Napr. v horských oblastiach, kde je malý
podiel súkromnej pôdy, sa bude 50 % majetku družstva
rozpočítavať na malý výmer nekvalitnej
pôdy, z čoho vyjdú podiely na majetku družstva
za pôdu neúmerne vysoké. Na druhej strane
na južnom Slovensku, kde je objem kvalitnej súkromnej
pôdy veľký, vyjde majetkový podiel malý.
V slovenských družstvách je objem súkromného
majetku malý, v prevažnej miere sa už družstvá
s vlastníkmi vysporiadali. Môže sa teda stať,
že 20 % objemu majetku družstva, rozrátaný
na veľmi malý objem súkromného majetku
vlastníkov, vytvorí nenormálne vysoké
majetkové podiely.
Preto si myslím, že by bolo rozumnejšie ponechať
stanovenie proporcií jednotlivých kritérií
na vyrátanie majetkových podielov v právomoci
družstiev. Vytvorili by sme pri tom možnosti zohľadniť
konkrétnu situáciu každého družstva.
Navrhujem preto § 12 predloženej tlače 1144 nahradiť
v plnom znení z tlače 1047, t.j. z vládneho
návrhu.
Ďalej odporúčam, aby v § 11 v písm.
a) boli doplnené ďalšie slová, a síce
v tomto znení: "a ďalšie finančné
vklady". Pod čiarou by bol uvedený odkaz zákona
162/90 Zb. Jedná sa o priznanie členských
vkladov, ktoré boli vyrátané v družstvách
už podľa zákona č. 162/90, s čím
aj pán minister Dlouhý v priebehu rokovania o tomto
zákone vyslovil súhlas.
Po tretie - navrhujem v § 23 a) nahradiť text písm.
b) nasledujúcim textom: "Prevádzať svoj
majetok do vlastníctva právnickej alebo fyzickej
osoby, keď nejde o prevod slúžiaci na rozvoj
podnikania v rámci vymedzeného predmetu činnosti
družstva." Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To byl poslanec Ondrejkovič. Prosím poslance Miroslava
Ročka. Dalším přihlášeným
je pan poslanec Zlocha.
Poslanec SN M. Roček: Pane předsedající,
dámy a pánové, od října t.r.
dochází ke spekulativnímu vstupu osob do
výrobních a spotřebních družstev.
Je to na úkor jejich dosavadních členů.
Délku členství berou v potaz tyto moje dva
pozměňovací návrhy.
První se týká okruhu oprávněných
osob - § 14 odst. 1.
a) - členové družstva, pokud byli členy
družstva k 30. 9. 1991.
Druhý návrh. Za § 16 zařadit §
16 a) s názvem váha hlasu. Jeho znění:
při hlasování má každá
oprávněná osoba na každých započatých
5 let členství jeden hlas. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Prosím teď pana poslance Zlochu. Dále je do
rozpravy přihlášen do rozpravy I. Fišera.
Poslanec SN J. Zlocha: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
vážení hostia! Nebude to po prvýkrát
,a zrejme ani naposledy, čo sa poslanci opozície
prikláňajú na podporu vládneho návrhu
zákona a naopak, poslanci vládnych strán
vytvárajú niečo nové, čo je
vo výraznom rozpore s pôvodnými názormi
a snáď aj s presvedčením vlády.
Neraz ma pri podobných situáciách napadla
kacírska myšlienka. Nie je to vlastne vyslovenie nedôvery
vláde? Nie je to vlastne spochybnenie jej odbornosti, funkčnosti
a kompetentnosti? Veď predsa vláda, v tomto prípade
Ministerstvo hospodárstva by malo mať pre určité
okruhy problémov najlepších odborníkov.
Má všetky možnosti si ich nájsť a
vybrať na spoluprácu. Mala by mať dostatok informácií
aj pre hodnotenie dopadov na spoločnosť v blízkej
aj vzdialenejšej budúcnosti. Pokiaľ tomu tak
nie je, je to podľa môjho názoru veľmi
smutné. Alebo sú poslanci zainteresovaní
na prepracovaní vládneho návrhu lepší
odborníci? Pripúšťam, že sa medzi
nami nájdu aj dobrí znalci poľnohospodárskej
problematiky, ale v pomere k Ministerstvu hospodárstva
sú naše možnosti predsa len obmedzené.
Kto tu vlastne preberá zodpovednosť za praktické
uplatňovanie zákona a jeho dopady? My to zrejme
nebudeme. Nám aj tak za pár mesiacov končí
mandát. Prečo nechceme vypočuť aj názory
družstevníkov, radových a riadiacich pracovníkov?
Prečo sme nechceli v návrhu transformačného
zákona uplatniť aj dobre mienené rady? Veď
oni by mali situáciu v poľnohospodárstve najlepšie
poznať. Nevieme o tom, že výrazná časť
vlastníkov pôdy nemá záujem pracovať
na svojej pôde? Alebo sme presvedčení o tom,
že nám naraz vzniknú milióny súkromných
roľníkov? Na čom budú, prosím
vás, hospodáriť? Na tých svojich fliačkoch
o výmere niekoľko árov, niekde snáď
pár hektárov? Myslíme si, že sa z toho
dá zabezpečiť príjem na uživenie
rodiny? Myslíme si, že za súčasnej cenovej
politiky a mizerne fungujúceho trhu niekto z výnosu
z pôdy zbohatne? Žiaľ, ja o tom presvedčený
nie som.
Prečo obviňujeme družstevníkov zo všetkého
najhoršieho? Raz za prebytky potravín, potom za ich
nedostatok, potom za vysoké ceny. Dá sa to pomerne
jednoducho zistiť, že väčšinou svoje
produkty dávajú spracovateľom za nižšie
ceny, ako sú výrobné náklady. Najviac
získavajú a aj na vysokých cenách
výrazne sa podieľajú práve spracovateľské
podniky a obchod.
Pýtali sme sa vôbec vlastníkov pôdy,
aký je ich názor na riešenie daného
problému? Myslíme si snáď, že predsedovia
družstiev, ktorí sa zúčastňovali
rokovaní našich výborov, presadzovali len svoje
úzke záujmy? Asi nie. Vyjadrovali stanoviská
družstevníkov a s nimi aj vlastníkov pôdy.
Ich názory na riešenie problému transformácie
družstiev sa dosť výrazne líšili
od predstáv poslancov, ktoré sú zhmotnené
v predloženom návrhu hospodárskych výborov.
Uvediem vám príklad z Gemera, okresu Rožňava.
Z celkovej výmery 44 tisíc hektárov poľnohospodárskej
pôdy doteraz požiadalo necelých 300 vlastníkov
o 334 hektárov, čo je menej ako jedno percento.
Tu, myslím si, nie je treba žiaden komentár.
Nie je to vôbec výnimka na Slovensku. Takýchto
okresov je pomerne veľa. O situácii v poľnohospodárstve
sme sa koniec koncov mohli dočítať v správe,
ktorú nám predložil pán minister Dlouhý.
Nie je ružová. Ani prognóza do budúcnosti
nie je veľmi radostná.
Myslí si snáď niekto, že po faktickom
rozpade poľnohospodárskych družstiev a nedostatočnom
rozvoji súkromného hospodárenia na pôde
sa získa predpokladaný príjem do federálneho
rozpočtu na rok 1992 z odvodu zo zisku a poľnohospodárskej
dane vo výške 40 mld. 500 mil. Kčs? Myslím,
že skôr nie ako áno.
Na jednom stretnutí s družstevníkmi som počul
aj taký názor. Pred 35 rokmi naši rodičia
aj nás nútili vstupovať do družstiev.
Neurobte niečo podobné aj vy, poslanci, že
prijmete taký zákon, na ktorom základe nás
budú z družstiev vyháňať a družstvá
budú likvidované. Ďakujem za pozornosť.
(Potlesk.)