Poslanec SN I. Fišera: Musím říci, že
plénum bývá někdy inspirující,
pane předsedající.
Myslím si, že na tomto příkladu je vidět
velmi zřetelně, kam jde způsob uvažování.
Způsob uvažování jde proti fungování
ekonomiky a je v principu založen na tom, že se věří
ve velmi jednoduchý princip majetkový, který
bohužel nepřinese dostatečné efekty.
Některé konkrétní pozměňovací
návrhy ještě podám sám za sebe,
ale chtěl bych dopředu říci, že
v této podobě tak, jak byl předložen
onen tisk, který byl nakonec zpracován pod tlakem
v hospodářských výborech, byť
tomu hospodářské výbory věnovaly
maximum, nebudeme moci přijmout a že žádáme
odpověď vlády na otázku, jak se zachová,
když nebudou přijata její stanoviska. Děkuji
vám.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To byl pan poslanec Ivan Fišera za sociálně
demokratickou orientaci.
S faktickou poznámkou se hlásí poslanec Richter.
Poslanec SL M. Richter: Kolega se tady ptal, jak vznikla dohoda,
že se vypracovával nějaký nový
tisk. Dovolil bych si přečíst usnesení
výborů pro životní prostředí,
kde se v bodu 2 praví: "Doporučují vytvořit
komisi odborníků, zástupců jednotlivých
politických klubů Federálního shromáždění
k posouzení uvedeného návrhu zákona
a připomínek vzešlých z tisku v jednotlivých
výborech." Čili nespadlo to s nebe, navrhovaly
to i výbory.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Předkladatel ústy pana ministra Dlouhého
požádal o reakci.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Pane předsedo, pane předsedající,
do určité míry mě udivuje vystoupení
pana poslance Fišery, neboť se obávám,
že on plně nepochopil mechanismus - nejen on, my všichni
se to učíme - spolupráce vlády s parlamentem.
Uvědomme si, že naopak to byla situace, která
tak často v parlamentu není. Alespoň já
ji v parlamentu nepamatuji. Objevila se tady široká
dohoda řady politických stran, ke které přistoupila
ještě další poměrně významná
politická strana tohoto parlamentu, Občanské
hnutí, s určitými výhradami. Čili
to nebylo skutečně spadlé s nebe, ale já
jsem naopak považoval za svoji povinnost aktivně spolupracovat
s reprezentanty této dohody tak, jak vznikla nejen ve výboru
hospodářském, ale i ve výborech jiných.
Naopak, považuji za správnou politiku vlády
při jednání v parlamentu vždy, když
se v parlamentu rýsuje takováto politická
dohoda.
Co se týká přímé otázky
pana poslance Fišery, jak se vláda zachová,
myslím, že jasné stanovisko jsem zde řekl.
Na dnešním večerním zasedání
budu vládu informovat o tom, jak proběhne diskuse
a je potom samozřejmě na vládě, jak
bude hlasovat.
Pokud jde o to, zda to souvisí s agrární
politikou vlády, či s její odpovědností
nebo spoluodpovědností, domnívám se,
že vláda bude činěna spoluodpovědna
v každém případě, ať tento
parlament přijme jakýkoliv tvar transformačního
zákona. Nebude to ve svém konečném
důsledku parlament, paní a pánové,
ale uvědomme si, že to vždycky bude vláda,
která bude tím hromosvodem a bude činěna
především veřejností a sdělovacími
prostředky odpovědna za to, jak bude agrární
politika vypadat a jak bude vypadat situace v zemědělství.
Této skutečnosti jsme si vědomi. Domníváme
se, že to je majetek a obnovení majetkových
práv, který je primárním, nikoli však
jediným a samozřejmě spíš dlouhodobým
než krátkodobým růstovým faktorem.
Z tohoto hlediska jsme si své zodpovědnosti vědomi.
Budeme samozřejmě řešit i jiné
problémy než pouze transformaci vlastnictví,
ale považujeme to za zásadní věc a koneckonců
tím hromosvodem, pane poslanče, budeme my.
Překvapuje mne, mohu-li to zopakovat, že zpochybňuješ
tento postup, který vláda, když čelila
takto široce založené politické dohodě,
volila. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji panu ministrovi, s faktickou poznámkou se
hlásí nejprve pan kolega Šilhán a po
něm kolega Mandler.
Poslanec SL V. Šilhán: Pane ministře, to co
jste teď říkal, mě vede k otázce.
Vaše výhrady, které byly tři nebo čtyři,
ke společnému návrhu hospodářských
výborů, jsou vaše osobní, nebo je to
stanovisko vlády jako kolektivu nebo je to stanovisko určité
skupiny ministrů nebo poslanců? Až do této
chvíle jsem se domníval, že to je projednáno
celou vládou a že to, co jste říkal,
je autoritativní stanovisko vlády.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Pan ministr se opět chápe slova.
Uděluji mu ho.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Jenom velmi stručně. Vystoupil jsem zde jako představitel
navrhovatele, tedy vlády. Mám od vlády mandát
příslušným usnesením vlády,
abych tento zákon obhajoval.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Musíme se s tím, pane poslanče Šilháne,
spokojit, i když se nám to třeba nelíbí.
S faktickou poznámkou ještě pan kolega Mandler.
Poslanec SN E. Mandler: Já vím, že je to taková
spíš legrace. Mně se velice líbilo to,
co říkal pan ministr a mám poznámku
k těm hromosvodům. Ujišťuji vás,
pane ministře, že pokud jde o ústavní
orgány, tak jedním obrovským hromosvodem
je Federální shromáždění,
do kterého sjíždějí všechny
blesky. Ten váš je přece jen podstatně
menší. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Nelekejte nás, pane poslanče. (Smích v sále.)
Budeme pokračovat v rozpravě. Ještě
se hlásí pan poslanec Dostál s faktickou
poznámkou.
Poslanec SN P. Dostál: Já bych se zastal kolegy
Fišery. Pane ministře, to, co jste říkal,
není v pořádku, protože pokud jsme projednávali
zákon o půdě v tomto parlamentu, byl jsem
na shromáždění ve Sportovní hale,
kde jste mluvil a kde jste tehdy říkal, jako představitel
vlády, že vláda nebude ochotna jít za
návrhy, které tady říkám. Druhý
den v této sněmovně jste šel, pane ministře,
daleko dál.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Kolegyně a kolegové, rozprava měla velmi
jednoznačný ráz. Měli bychom se pokusit
ho udržet.
Ještě se hlásí s faktickou poznámkou
poslanec Wagner.
Poslanec SL J. Wagner: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, nedá mi, abych neoponoval
panu ministrovi v jeho kritice k vyjádření
pana poslance Fišery, co do způsobu projednání
věci.
Jistě, všichni se můžeme učit parlamentní
demokracii a způsobu jednání. To ano. Ale
musíme mít na paměti, že mimo politických
dohod pořád platí právní řád,
pořád platí formální předpisy
o tom, jakým způsobem se má zde jednat. Domnívám
se, že v zákoně o jednacím řádu
je o tom řada paragrafů. Upozorním pouze
např. na 43. a 44. Není to úplný výčet,
kdy pro případy, kdy vládní návrh
je podstatně ve výborech pozměněn.
Hovoří se o jistém způsobu dalšího
formálního postupu.
Domnívám se, že by bylo korektní, abychom
uvažovali o dodržení zásad formální
demokracie. Kam vede cesta, když se nedodržují,
jsme se poučili v nedávné minulosti. Děkuji
za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Pan ministr je zřejmě neúprosný, ale
není to vaší povinností, pane ministře.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Není to mou povinností, ale nemohu nechat bez povšimnutí
poznámku, která by zpochybňovala činnost
vlády ve smyslu zpochybňování principů
parlamentní demokracie. Tedy ještě konkrétněji.
Domnívám se, že výhrady, které
jsem vyslovil vůči společné zprávě,
tisk 1144, jsou výhrady vůči těm změnám,
které by šly za určitý rámec,
který si vláda postavila při schválení
vládního návrhu, tisk 1047.
Pokud šlo o změny za rámec,
skutečně jsem tyto výhrady vyjádřil.
Ostatní změny, jakkoli je diskutovatelná
otázka transformační rady, přece jen
zapadají do celkového vládního návrhu.
Otázky jsem konzultoval včera i s místopředsedou
Rychetským, který vyjádřil s mým
postupem dnes předneseným souhlas.
Myslím, dámy a pánové, že už
dále není možné vést tuto zbytečnou
diskusi a rozvíjet ji. Dovolil bych si doporučit,
aby se v původní diskusi o zákoně,
který dnes projednáváme, pokračovalo.
Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ano. Děkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou
se ještě hlásí kolega Kováč.
Poslanec SN Michal Kováč: Pán predsedajúci,
dovolil by som si pripomenúť, že pán minister
povedal, že za základ je braný vládny
návrh. Neviem, prečo sa diskutuje o tlači
1144? Má sa diskutovať o tlači 1047. Tak to
povedal pán minister. Neviem teda, prečo pripúšťate
debatu o niečom, čo nesúhlasí.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Ano. Vím, že debatu na toto téma ukončujeme.
Myslím si, že dám zadost vaší připomínce.
Máme dva tisky a je k čemu diskutovat. Uvědomme
si, že projednáváme příliš
vážnou věc, než abychom se měli
nechávat strhnout touto formou vedení rozpravy.
Dávám další slovo panu poslanci B. Tichému
za HSD SMS I. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec SN B. Tichý: Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
moje stanovisko bude krátké. Zaujmu ho k těm
hlavním principům obsaženým v návrhu
skupiny poslaneckých klubů. Můžeme si
to formálně rozčlenit nejprve na otázku,
kdo transformaci provádí a jak má být
provedena.
Chceme zdůraznit, že transformace družstva je
dána do rukou těm, kterým to právem
patří - tj. do rukou samotných družstevníků.
Tvrdit, že takovým opatřením snad dochází
k porušování demokratických principů,
pokládáme za absurdní až demagogické.
Kromě toho zde ještě nikdo nenavrhl, kdo jiný
by to měl dělat a kdo jiný by k tomu měl
větší oprávnění. Po uznání
toho základního, a domnívám se, i
nesporného východiska transformačního
zákona, se potom musíme bavit o objasnění
pravidel, resp. norem, jimiž je vymezena souvislost se základními
občanskými a ekonomickými právními
normami státu - tj. občanským a obchodním
zákoníkem.
Je zřejmé, že navržený zákon
se pokouší o navození určitého
stavu, o němž se domnívá, že vyhoví
naší hospodářské a politické
přeměně. Navržené dělení
podílu jednotlivých vlastníků a členů
na čistém jmění družstva navazuje
na určitý stav vlastnického rozhodování,
kdy prakticky každý člen družstva bude
současně ve větší či menší
míře i vlastníkem. Domníváme
se, že je to také dobrý princip.
Nyní k některým otázkám, jak
má být transformace prováděna. Co
se týče kontrolních a odvolacích mechanismů,
tam lze říci, že určitým způsobem
jim ještě není učiněno zadost.
Chceme v průběhu debaty také případně
vznést některé pozměňovací
návrhy.
Navržený transformační zákon
dává tedy na otázku způsobu transformace
v alespoň většině družstev kladnou
odpověď, takže bude nalezena určitá
dynamická rovnováha hospodářských
zájmů všech zúčastněných
subjektů. Považujeme také za kladný
prvek možnost podání více transformačních
projektů.
Jistým, poněkud příliš fixním
prvkem, je dané dělení majetkových
podílů. V tomto ohledu se domníváme,
že by národní rady, popř. správní
orgány, měly dostat určitou možnost
udělení výjimek a nebo úprav těchto
poměrů tam, kde by se to mohlo z určitých
důvodů, které nemůžeme předem
znát, ukázalo za účelné.
Potom ještě k jednomu zajímavému momentu.
Jsou zde navrženy také určité podíly
na prodej jakoby "akcií". Domníváme
se, že vzhledem k pravidlu o zahrnutí neprodaného
podílu těchto "akcií" do čistého
jmění, které se bude dělit, vytváří
jakousi nerovnoprávnou podmínku pro všechny
oprávněné členy. Pro každého
člena u jednotlivých skupin totiž bude mít
navržený tisícikorunový podíl
jinou hodnotu. Když si totiž člen podíl
nekoupí, stejně mu určitým mechanismem
dle určitého podílu do vlastnictví
připadne. Je zde už jakási výchozí
nerovnost v nákupu těchto podílů.
Domníváme se, že tuto nerovnost bychom mohli
odstranit, kdybychom neprodaný podíl akcií,
jak to snad nevhodně nazývám, zahrnuli do
nedělitelného fondu družstva. Tím by
se stala ta cena podílu pro všechny zúčastněné
jednotná.
V průběhu debaty zřejmě ještě
budeme moci podat některé upřesňující
návrhy. Na závěr chci zdůraznit, že
náš klub s tímto navrženým zákonem
v principu souhlasí. Bude ho, včetně přiměřených
pozměňovacích návrhů, podporovat.
Děkuji.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Rovněž děkuji. Uděluji nyní slovo
panu poslanci J. Luxovi za KDU. Připraví se pan
poslanec A. Anderko za KDH.
Poslanec SN J. Lux: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové. Považuji za chybu, že
zákon o transformaci družstev nebyl řešen
v rámci zákona o půdě. Taktéž
neustálé odkládání, kdy vláda
stanovila a následně nedodržela několik
termínů, nepřispělo k vyjasnění
situace. Tato legislativní sterilita vlády přispěla
k vytvoření konfliktní situace především
v zemědělství, kdy management podniků
pracuje v prostředí neúměrně
krátkého časového horizontu, vedoucího
k upřednostňování operativního
krátkodobého řešení před
dlouhodobým koncepčním přístupem.
Tuto zodpovědnost ze sebe vláda nemůže
sejmout. Spolu s dalšími kroky, které jsou
charakteristické systémovou neprovázaností,
tento přístup snižuje schopnosti našeho
zemědělství k transformaci do výhledově
efektivnějších forem výroby.
Základ prosperity zemědělství spatřuji
především v transformaci majetkových
vztahů jako předpokladu dalších úspěšných
kroků. Dovolím si předložit několik
pozměňovacích návrhů.
První pozměňovací návrh - §
1 odst. 2 - tento zákon se nevztahuje na majetek, který
přešel na stát nebo jinou právnickou
osobu po 25. únoru 1948 z vlastnictví církví,
řádů, kongregací a náboženských
společností a který je ke dni účinnosti
zákona v držení družstev.
Je to v podstatě obdoba blokace, jak to bylo u zákona
o půdě.
Co se týče § 4a) - valná hromada - oceňuji,
že materiál hospodářských výborů
zohlednil náš návrh na zřízení
transformační rady. Chtěl bych podat pozměňující
návrh. Paragraf 4a) odst. 5 vypustit "do dvou hodin
od zahájení volby". Zdá se mi, že
zde by mohly nastat nějaké neoprávněné
zásahy do celého procesu.
Další pozměňovací návrh
- § 5 odst. 1: V poslední větě doplnit
"a majetek uvedený v § 1 odst. 1". Dovolím
si upozornit v § 6, kde se říká, že
materiál musí dostat rada šedesát dnů
před konáním valné hromady, že
to skutečně znamená to, co zde bylo řečeno
- několikeré zasedání valné
hromady. Ale tak velkého počtu lidí bych
se nebál, protože víme, že je možné
zastupování. Kdybych to vyhrotil do krajnosti -
proti sobě mohou sedět dva lidé, kde jeden
bude mít dva tisíce hlasů a druhý
tisíc osm set hlasů. Samozřejmě je
to krajnost, ale abychom si to uvědomili, že je možné
zastupovat.
Další pozměňovací návrh
se týká § 6 odst. 5, kde doporučuji
za písm. b) zařadit nové písmeno c)
a ostatní posunout s tímto textem: "Vymezení
majetku, který podle § 5 odst. 1 k poslednímu
dni čtvrtletí předcházejícího
vypracování transformačního projektu
nebyl do čistého jmění družstva
zahrnut."
Další pozměňující návrh
je k § 10, kde si dovolím rozšířit
oprávněné osoby o další písm.
d), které by znělo: "Členové
družstva, kteří byli členy družstva
nejméně deset let, a jejich dědicové."
Dovolím si osvěžit vaši paměť,
že už při projednávání zákona
o půdě v diskusi, zda družstva jsou družstvy,
nebo ne, jsem si dovolil poukázat na to, že do roku
1973, kdy družstva beze sporu byla družstvy, především
proto, že část odměn jejich členů
se kumulovala v majetek družstva. Samozřejmě
od roku 1973, či spíše 1975, kdy byl ZEUMS
- systém odměňování atd. -
už to zdaleka není pravda. Zdá se mi ale, že
tento princip nemůžeme opomenout, a proto tedy návrh
na rozšíření na písm. d) "členové
družstva, kteří byli členy družstva
nejméně deset let a jejich dědicové".
Znamená to rozšíření o písm.
d) v § 10a).
Ještě bych si dovolil poukázat na skutečnost
k bodu 10, kdy do tří měsíců
se musí všichni přihlásit. Zde bych
trochu zpochybnil tuto skutečnost z faktické omezenosti
geodézie a dokladování. Byl bych rád,
kdyby v diskusi byl tento problém ještě nějak
vysvětlen.
Co se týká výrobních a spotřebních
družstev, skutečnost, že se zde navrhuje 75 %
do nedělitelného fondu, zablokovává
vlastně transformaci. Nemyslím si, že by se
dal tento postup nazývat transformací.
Jelikož vláda nenašla odvahu řešit
transformaci bytových družstev, dovolím si
předložit tři návrhy, které transformaci
bytových družstev řeší. Paragraf
20: "Byty, které byly ke dni 1. 1. 1990 byty družstevními
a staly se jimi družstevní výstavbou, nástavbou
nebo přestavbou, se tímto zákonem prohlašují
za byty ve vlastnictví osob, které mají ke
dni účinnosti tohoto zákona hlavní
užívací právo. Garáže, které
byly ke dni 1. 1. 1990 družstevními garážemi
a staly se jimi družstevní výstavbou, se tímto
zákonem prohlašují za garáže ve
vlastnictví osob, kterým ke dni účinnosti
zákona náleželo právo jejich užívání."
Dále je § 21: "Vlastníci družstevních
bytů v domech ve vlastnictví družstva se stávají
v poměru k velikosti jejich bytů spoluvlastníky
společných a nebytových prostor domu, ve
kterém se předmětné byty nalézají,
kromě garáží."
Paragraf 22: "Vlastníci bytů a garáží
vstupují do všech práv a závazků
původních uživatelů bytů a garáží,
které trvají ke dni účinnosti tohoto
zákona." Tolik pozměňující
návrhy.
Dovolil bych si zde vznést otázku, jak je to vlastně
s naší vládou, jejíž původní
vládní návrh na základě jednání
grémia podporují strany Hnutí za demokratické
Slovensko, Sociální demokracie, SNS, KSČM,
HSD-SMS I, část Občanského hnutí
a SDĹ. Rád bych znal odpověď na tuto
otázku.
Tento návrh považujeme za krajní řešení
a vládní návrh ve znění hospodářských
výborů (tisk 1114) a našich pozměňujících
návrhů budeme podporovat. Děkuji vám.
(Potlesk.)