Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL V. Tolar: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, přijetí zákona č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku předcházela velice složitá jednání, z nichž vyplynulo rozhodnutí, že tento zákon bude restituční a transformace bude ponechána na zákon samostatný s tím, že družstva uhradí restituce a o další transformaci svého družstva či jeho organizačních změnách rozhodnou sami družstevníci. Dlouho očekávaná předloha vládního návrhu zákona, tisk 1047, sice navrhla další restituce, ale s jistými úpravami by byla přijatelná, i když se jedná o dost nepodařený kompromis. Avšak předložená závěrečná zpráva hospodářských výborů, tisk 1144, má s původním návrhem společného velmi málo. Snad pouze to, že z majetku zemědělských družstev nebude oprávněným osobám majetek pouze restituován, jako tomu je v jiných restitučních zákonech, nýbrž nečlenům družstev, vlastníkům půdy a jiného majetku užívaného družstvem, se přiznává právo na odškodnění za toto užívání v minulosti ve formě majetkového podílu na čistém jmění družstva. Tato práva se však kupodivu použijí pouze proti zemědělským družstvům, nikoliv proti spotřebním družstvům Včela, Jednota apod., ale smůlu mají i vlastníci půdy, kterou užíval stát prostřednictvím státních statků. Ti prostě neobdrží nic.

Proto takto předloženou verzi zákona o transformaci družstev odmítáme, neboť uznáním nečlenů družstva za osoby oprávněné rozhodovat o jeho transformaci je nerespektována skutečnost, že současná družstva jsou reálnými samostatnými na státu nezávislými subjekty práce ve smyslu platné ústavy naší republiky i mezinárodně uznávaného družstevního práva.

Tím předložená podoba zákona porušuje zásadu nedotknutelnosti vlastnických práv a dostává se do rozporů s Listinou základních práv a svobod občanů vyhlášenou ústavním zákonem. Rozsáhlá úprava vládního návrhu vyřazuje demokraticky zvolené orgány družstev z rozhodování a přitom je jim ponechána pouze povinnost hospodaření na družstevním majetku, upravená blokačním paragrafem. Tato činnost je dána pod "kuratelu" transformační rady, která má zajišťovat tak zvanou objektivnost připravovaného transformačního projektu. Takto pojatý zákon fakticky pokračuje v linii státního diktátu vůči družstvům a jednoznačně zpochybňuje jejich legitimitu. Je zpochybněn družstevní princip a družstva jsou přirovnávána ke státním podnikům. Dokonce jedna ze základních zásad družstevnictví, tj. jeden člen - jeden hlas, je odmítnutá a je nahrazena váhou hlasů podle výše vypočteného podílu na majetku družstva. Toto pravidlo je opět použito pouze v případě zemědělských družstev, u jiných typů družstev zásada jeden člen - jeden hlas platí.

Uvedený zákon dále rozšiřuje povinnosti stávajících zemědělských družstev na restituci bez možnosti vyrovnání se státem. Jde zejména o vypuštění možnosti náhrad za vydání nemovitostí oprávněným osobám ze zákona č. 229/1991 Sb., přitom když družstva řadu těchto nemovitostí na základě nařízení státu přebírala, bylo argumentováno stejně - přece nebude společnost doplácet na neprosperující státní majetek, ať to jde na konto tehdejších JZD. Nyní stejný argument, ale použitý opačně, když to převzali, ať to zaplatí ze svého. Ve zprávě navržený způsob rozdělení čistého jmění družstva, ve kterém je obsažen návrh na dražbu jedné čtvrtiny čistého jmění, je aktem nepřijatelným, který nutí členy zakoupit si opět svůj majetek. Přitom poprvé byl zemědělec - družstevník výrazně poškozen při vzniku družstva, kdy mu byl majetek odebrán a oceněn tehdy platnými nízkými cenami, po druhé výrazně nižší odměnou za práci, než byla odměna v jiných odvětvích národního hospodářství a nyní po třetí, kdy si bude svůj majetek kupovat zpět.

Tyto argumenty jsou předpokládány poslanci, kteří nikdy ve družstvech nepracovali, ani nejsou ochotni brát v případech rozhodování názory zástupců jednotlivých družstevních svazů, zástupců družstev, či stanoviska plynoucí z petic, které přicházejí do FS.

Přitom způsob projednávání je velice urychlován vynuceným termínem programu, bez možnosti poslanců konsultovat změněnou situaci s těmi, kterých se to bezprostředně týká. Přitom tento zákon postihne řádově jednu třetinu obyvatel republiky. Je proto logické, že musí docházet ke konfrontaci názorů, protože takto rozsáhlá skupina občanů musí mít rozdílné názory na přesun vlastnictví majetku.

Obdobně je popírána identita výrobních a spotřebních družstev jako řádných vlastníků majetku.

Za těchto podmínek Klub levicových poslanců - KSČM nebude tento zákon podporovat ve znění zprávy hospodářských výborů.

Předsedající předseda SL R. Battěk: To byl poslanec Tolar, teď vystoupí v rozpravě pan poslanec Batta za MKDH plus Klub koexistence.

Poslanec SN I. Batta: Vážený pán predseda, pán predsedajúci, milé kolegyne, ctení páni kolegovia, dovoľte predniesť stanovisko poslaneckého klubu MKDH-Koexistencia k návrhu zákona o úprave majetkových vzťahov a vysporiadaní majetkových nárokov družstiev.

Plne preciťujeme dôležitosť včasného prijatia transformačného zákona. Preto podporujeme prerokúvanie uznesenia hospodárskych výborov, ktoré do pôvodného návrhu zapracovali dohodnuté vylepšujúce zmeny, požadované reprezentantmi parlamentných politických strán a hnutí.

Sme za riešenie transformácie jedným zákonom, ale náš poslanecký klub dáva na zváženie prípadné možné dôkladnejšie rozčlenenie zákona podľa druhu družstiev.

Sme za doriešenie oslobodenia právnych nástupcov od finančného zaťaženia doterajších družstiev. V opačnom prípade nevidíme zaručenú životaschopnosť vzniklých nových právnych subjektov. V podrobnejšej rozpracovanosti transformácie, v rozfázovanosti vidíme predpoklad jej úspešného priebehu.

Náš poslanecký klub sa stotožňuje so stanoviskom vlády ČSFR k § 6, ods. 5 g) a k § 24 ods. 2.

§ 12 ods. b) tlač 1144 vymedzuje 20 % majetkového podielu podľa počtu odpracovaných rokov v družstve. Tým bolo vyhovené aj našej požiadavke.

Spôsobom vymedzenia váhy hlasov v § 12 a) sa neberie ohľad na pôvodné nemajetné súčasné členy družstva. Preto dávame pozmeňujúci návrh k tlači 1144 § 12 a) na doplnenie druhej vety tak, aby celkové znenie bolo: "Na každých 50 tisíc korún svojho majetkového podielu (§ 5 ods. 4) a na každé 3 v družstve odpracované roky má ďalší hlas."

Parlamentný klub MKDH - Koexistencia je za prijatie transformačného zákona družstiev pred Vianocami 1991. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Battovi, dále je do rozpravy přihlášen za Občanské hnutí poslanec V. Humpál, uděluji mu slovo, připraví se poslanec Hacaj za ODU-VPN.

Poslanec SN V. Humpál: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, zákon, který přijímáme, o kterém dnes hovoříme, nebude pravděpodobně nikdy vyhovovat všem. Je skutečně velmi rozporný a musím říci, že doplněním dalších ustanovení proti původnímu vládnímu návrhu byly vytvořeny další problémy.

Především se shodujeme se stanoviskem federální vlády tlumočeným panem ministrem Dlouhým v tom, že o zásadních otázkách bytí či nebytí družstev nemohou hlasovat všechny oprávněné osoby. Jsme tedy proto, aby písmeno g) z § 6, odst. 5 bylo přesunuto do odstavce 6, tak jak bylo v původním návrhu.

Stejně tak v souladu s vládním stanoviskem jsme proti zavedení principu váhy hlasu, protože tento princip není zcela v souladu s družstevními principy, odpovídá spíš principům obchodních společností, akciových společností a podobně. Váhu hlasu si mohou zavést transformované organizace v souladu s obchodním zákoníkem. V této fázi však, stejně jako vláda, nesouhlasíme s tímto principem.

Stejně tak nejsme pro retroaktivitu v § 24 a tady v tom smyslu, nejenom v odstavci 2, ale myslíme si, že je nadbytečným v podstatě i odstavec 1.

Budeme navrhovat také původní § 22 o trvalém nájmu pozemků u družstevních bytů, protože se domníváme, že tento paragraf je rozumný, který jasně vymezuje systém nájmu u družstevních bytů, kterých je obrovské množství v našem státě, a je to takové znění, které bylo v původním vládním návrhu, který i vláda považovala za správný.

Stejně tak se domníváme, že § 3 odst. 1, kde se hovoří o vypořádání se státem by byl, ve vhodnějším znění původního vládního návrhu, protože vláda takovéto vypořádání považovala za správné a nediskriminující družstva.

U družstevních bytů bychom měli také dořešit problematiku nástaveb bytů v půdních prostorách, kteréžto nástavby byly řešeny formou a principy družstevních bytů. Nyní je však tento charakter zpochybňován v důsledku legislativních mezer v restitučních zákonech 403 a 87 při navracení domů do vlastnictví fyzických osob, přičemž nástavby na těchto nemovitostech jsou evidentně družstevní byty, podle všech předpisů o družstevních bytech.

Nejsme zcela ztotožněni s principem rozfázování transformace, ani ne tak se samotným principem, jako s jeho proveditelnou technickou komplikovaností. Uvědomme si, že minimálně dvojí svolání valné hromady, pravděpodobně několika set, možná i tisíc lidí, kdy první valná hromada bude svolána v podstatě proto, aby vyslechla, co je majetek a zvolila transformační radu, je otázka, zda-li by nebylo možné tuto fázi provést podobným, ale jednodušším způsobem, než je navrhována. Oprávněnost principu transformační rady také není zcela jednoznačná. Chápeme důvody, proč se tento nový orgán zavádí, ale vadí nám zejména určité výkonné pravomoci, které se tomuto zcela netradičnímu a družstevním principům vymykajícímu se orgánu, které se mu v návrzích, které se dostaly do vládního návrhu, přisuzují. V tomto směru - a o tom hovořil také ministr Dlouhý, že o tom má pochybnosti - bychom navrhovali vypustit v § 4 odst. 1 písm. d) a f).

Co se týká rozfázování transformace a principu transformační rady - pokud to bude v souvislosti s tím, o čem jsem hovořil a nebudou přijaty některé pozměňovací návrhy, nebude existence tohoto orgánu, pokud nebude mít výslovně výkonné pravomoci tak, jak jsou tam uvedeny, nebyla by důvodem k odmítnutí tohoto zákona.

Chtěl bych se také vyjádřit k tomu § 5. Stejně tak, jako ministr Dlouhý hovořil o určitých pochybnostech k tomuto odstavci, i my máme pochybnosti o tomto odstavci a chtěli bychom jej vysvětlit.

Co se týká o poslední věci, o které bych chtěl hovořit, a to o blokaci - problém blokace majetku je, jak víme, velmi nejednoduchý již od svého začátku. Důvody jsou zřejmé, ale domníváme se a chtěli bychom v tomto smyslu podat návrh, že by bylo dobré blokaci omezit, aby se netýkala takových převodů majetkových účastí, které znamenají evidentní podporu rozvoje podnikání a nesnižují kmenové jmění.

Jinak chci říci, že pokud vyhovíme jako parlament nesouhlasným stanoviskům, vyhovíme tomu, s čím nesouhlasí vláda a budeme hovořit o těch věcech, které jsem zmínil. Myslím si, že zákon by mohl dostat podobu mnohem přijatelnější a v takovém případě ho podpoříme a budeme pro něj hlasovat. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Humpálovi. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Hacaj za ODÚ-VPN, připraví se pan poslanec Hladík za nezávislé poslance OF.

Poslanec SN J. Hacaj: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. Zákon o úprave majetkových vzťahov a vysporiadaní majetkových nárokov družstva by mal byť posledným zákonom vytvárajúcim legislatívny rámec transformácie vlastníckych vzťahov, ktorá je základným pilierom našej ekonomickej reformy. V porovnaní s transformáciou štátneho vlastníctva na vlastníctvo súkromné je tento zákon komplikovanejší a problematickejší o to, že upravuje transformáciu družstiev, na ktorú sa názory jednotlivých politických strán a hnutí rôznia. Aj keď sa vo všeobecnosti prijala základná téza, že družstvá sú družstvá, samotný fakt, že prerokúvame tento zákon, toto tvrdenie prinajmenšom spochybňuje. Je pravda, že násilný vznik družstiev, hlavne poľnohospodárskych, je v príkrom rozpore so základným princípom družstiev, a to je zvlášť dobrovoľný vstup do družstva. Rovnako tak potlačenie základných ústavných práv vlastníkov majetkových podielov, slobodne nakladať so svojím vlastníctvom, aj niektoré iné dôvody poukazujú na oprávnenosť tohto zákona, ktorý upravuje transformáciu družstiev na družstvá vlastníkov alebo na iné spoločnosti, ktoré sa budú riadiť Obchodným zákonníkom. Tak, ako každý zákon prerokúvajúci o delení majetku alebo o úprave vlastníckych vzťahov, ktorý Federálne zhromaždenie schvaľovalo v predchádzajúcom období, je aj tento zákon stredom záujmu viacerých skupín obyvateľstva, a teda aj stredom politických subjektov, ktoré obhajujú záujmy týchto skupín. Z pohľadu tohto zákona je možné jednoducho povedať, že na jednej strane tu stojí vlastníctvo, ktorých základné práva boli dlhé roky potlačované, ktorých je síce viac, ale vzhľadom na absenciu ich záujmových organizácií ich hlas počuť nie je. Na strane druhej sú užívatelia, ktorí do družstva nevniesli žiaden majetok a za predchádzajúce obdobie si vytvorili dobre fungujúce organizačné štruktúry, a preto je ich hlas oveľa intenzívnejší a zdá sa byť aj kvalifikovanejší. Toto stretnutie záujmu sa premieta aj do polovice politickej a zvlášť náš vidiek a poľnohospodárstvo sa stali terčom rôznych politických ambícií a prostriedkom boja rôznych politických subjektov. Z toho dôvodu bola pozícia vlády veľmi ťažká. Problém je o to zložitejší, že prechod poľnohospodárstva na trhovú ekonomiku je nepredstaviteľný bez vlastníckych zmien, ktorých časť rieši už zákon o pôde.

Druhá časť zmeny vlastníckych vzťahov sa stala otvoreným bojiskom prebiehajúcich konfliktov dvoch hlavných názorových skupín. Prvá názorová skupina je za krátkodobé, ľahšie obhájiteľné, viac-menej formálne zmeny. Ich podstata tkvie v tom, že majetok družstva je potrebné v súčasnej dobe v čo najvyššej miere rozdeliť medzi súčasných členov družstva a obmedziť tak vstup iných subjektov do družstiev. Tieto zákony neberú ohľad na zákonitosť, že ozajstné podnikateľské subjekty sa nemôžu úspešne presadzovať pri absencii skutočných vlastníckych záujmov.

Druhý názorový prúd v tomto sociálne veľmi citlivom prostredí veľmi ťažko získava popularitu medzi poľnohospodármi aj vo verejnosti. Má však nepopierateľné úspechy vo fungujúcich ekonomikách, opierajúc sa o tvrdenie, že vlastníctvo pôdy a ostatného majetku sú určitou mierou oddelené od poľnohospodárskeho vzťahu a pozitívne výsledky z hľadiska dlhodobého ekonomického zámeru v normálnom konkurenčnom prostredí. Ťažkosť obhajoby tejto argumentácie je spôsobená tým, že v poľnohospodárstve sa ho zatiaľ nepodarilo vytvoriť.

Poslanecký klub Občianskej demokratickej únie - VPN je toho názoru, že tento zákon by mal konkurenčné prostredie čo najrýchlejšie vytvoriť a umožniť novovzniklým podnikateľským subjektom v ňom úspešne obstáť. Hnacím motorom transformácie by mala byť aj možnosť poľnohospodárskych subjektov získať podiel na spracovateľských podnikoch a vytvoriť tak prepojenie prvovýroby s potravinárskym priemyslom, ktoré je bežné vo fungujúcich ekonomikách.

Poslanecký klub ODÚ-VPN sa aktívne podieľal na hľadaní väčšinového stanoviska v parlamente, ktoré je podľa nášho názoru premietnuté do spoločnej správy hospodárskych výborov a je pre nás možným kompromisom zohľadňujúcim naše požiadavky.

Základnou požiadavkou je pre nás umožniť rozhodovať všetkým oprávneným osobám o podnikateľských zámeroch transformovaných subjektov na valnej hromade váhou hlasov, rozfázovania celého procesu transformácie a jeho kontrola transformačnou radou.

V záujme priechodnosti tohto zákona sme urobili kompromis týkajúci sa kritéria pracovnej účasti na delení majetku družstva, aj keď podľa nás preferuje určitú skupinu občanov pred ostatnými. Problematická je pre nás transformácia spotrebných a výrobných družstiev, ktorá je riešená v rozpore s našou požiadavkou priblížiť ju k zásadám zákona č. 92/91 Zb., avšak vzhľadom na komplikovanosť tohto problému sme ochotní akceptovať riešenie obsiahnuté v spoločnej správe hospodárskych výborov.

Poslanecký klub ODÚ-VPN považuje tento zákon za základ reformy nielen poľnohospodárstva, ale aj celého vidieka a končí obdobie, keď o vlastníctve jedných rozhodovali iní. Po akceptovaní našich zásadných požiadavok budeme za zákon, ako je predložený v návrhu výborov hospodárskych, a za uznesenie snemovní (tlač 1144) hlasovať. Budeme samozrejme podporovať tie pozmeňujúce návrhy, ktoré pozitívnym spôsobom ovplyvnia konečné znenie zákona a nevybočia z rámca väčšiny poslaneckých klubov.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Dále je přihlášen poslanec Jaroslav Hladík z klubu nezávislých poslanců OF. Prosím, abyste své pozměňovací návrhy předkládali písemně. Připraví se poslanec Jan Fišera za SDO. Slovo má poslanec Hladík.

Poslanec SN J. Hladík: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, klub nezávislých poslanců OF podpoří přijetí návrhu zákona o úpravě a vypořádání majetkových vztahů v družstvech ve znění návrhu výborů hospodářských SL a SN (tisk 1144).

Za nosné považujeme tyto změny proti vládnímu návrhu: svolání valné hromady a volbu transformační rady. Tento bod považujeme za nosný z toho důvodu, že na vyčíslení majetku družstva a jeho rozdělení se budou podílet ti, kterým majetek v družstvu patří, tedy osoby oprávněné, zároveň s těmi, kteří do této chvíle na majetcích povětšině cizích pracují, tedy družstevníci. Tento postup do budoucna založí to, že mezi osobami oprávněnými a současnými družstevníky nebude postavena hráz nedůvěry, která by zajisté vznikla, kdyby osoby oprávněné neměly právo spolurozhodovat o svém majetku.

V § 12 (založení principu volby a váhy hlasu) přecházíme prakticky z družstev současných na družstva podílová. Tento princip je poměrně lehce vysvětlitelný tím, že družstva jako každá jiná právnická osoba mohou zbankrotovat a jediným, kdo při bankrotu o své majetky přijde, jsou ti, kterým v družstvu něco patří, tedy vlastníci.

Klub nezávislých poslanců OF se tedy přiklání k návrhu zákona (tisk 1144) beze změn.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Nyní vystoupí poslanec Ivan Fišera za klub poslanců sociálně demokratické orientace. Připraví se poslanec Bohumil Tichý za HZDS.

Poslanec SN I. Fišera: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych za náš klub vyjádřit značné znepokojení nad tím, že poté, co jsme se snažili několikrát hájit vládní předlohy, se setkáváme znovu a opět s tím, že vládní předloha je dána výborům a potom na základě jakési zjevné, tiché, dříve méně zjevné, dohody jiných stran, které jsou údajně vládní, dojde k zásadnímu a celkovému přeměnění návrhu zákona, který vláda předložila. Máme pocit, že tím tak vláda poněkud manévruje na hraně toho, aby vyšla s veřejným míněním a současně s některými skupinami poslanců, které se snaží prosadit svoji zřetelnou představu.

My jsme znovu překvapeni tímto postupem a znovu jsme jím zklamáni, i když vítáme, že vláda alespoň v některých základních bodech se postavila za své původní stanovisko.

Chtěli bychom se ovšem v této souvislosti zeptat vlády, jak se zachová, nebudou-li tato její základní stanoviska onou tzv. dohodou přijata, zda bude i nadále ochotna nést odpovědnost za celkovou zemědělskou politiku v rámci pravomocí, které má, a zda bude ochotna nést také určitou spoluodpovědnost za zdroje, které by měl mít státní rozpočet v příštím roce.

Vláda sama konstatovala, že ekonomická reforma probíhá za stavu naprosté institucionální nejistoty. To, co předpokládá návrh, který dávají ony dohodnuté strany, podle našeho názoru znamená další prudké zvýšení institucionální nejistoty, protože nedojde v družstvech - zejména zemědělských - k vytvoření přirozeného konsensu pracovního, který by vedl k tomu, aby tyto instituce skutečně podnikaly a překlenuly co nejdříve složitou situaci. Je to pro nás zásadní otázka, kterou chceme vědět, protože při rozhodování - byť bude v některých případech individuální - nám to bude bránit v tom, abychom podporovali ten návrh, který byl pod tlakem oněch dohodnutých stran zpracován.

Chtěl bych říci, že je nutné si opravdu důsledně uvědomit, co znamená vztah člověka k instituci, ve které pracuje a ve které je současně vlastníkem. Je to patrné zejména na tom, jakým způsobem se řeší otázka tzv. vnitřních aukcí, resp. rozprodeje vnitřních podílů. Jsme překvapeni, že toto vláda podporuje a jsme překvapeni, že dohodnuté strany sem toto vložily, protože je to klasický příklad jejich vztahu k majetku. Je jedno, odkud se majetek vzal, podíly budou kupovat lidé, kteří na to mají. Je jedno, kde na to vzali. Je jedno, jakým způsobem se toto vše stalo. Argument, který zde byl použit pro tento způsob, který měl poněkud vytřít zrak mnohým lidem, byl, že to má umožnit mladým lidem v zájmu budoucnosti našeho zemědělství, aby se podíleli majetkově na nově vzniklých subjektech. Já se ptám, kdo z těchto mladých lidí při současném stavu družstev, při celkové politice, bude mít své vlastní zdroje na to, aby kupoval majetkové podíly? Rád bych věděl, jaká lobby je i za touto myšlenkou. (Hlasy ze sálu: Většinová!)

Já jsem se neptal na většinovou lobby, pánové, já jsem se ptal na lobby, a to je dost velký rozdíl.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Prosím, nenechte se inspirovat plénem a pokračujte.