Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Věcné a legislativní připomínky, z veškerých těchto jednání, byly zapracovány do předloženého návrhu. Při vypracování návrhu zákona bylo vyvinuto velké úsilí o sjednocení současné filosofie zákona a bylo nutno se vyrovnat i s některými zcela protichůdnými požadavky, které se týkaly zejména způsobu transformace.

Návrh zákona v podobě, jak je předkládán, vychází z přijatého obchodního zákoníku a představuje možné kompromisní řešení, pro které se vyslovily jak republikové vlády, tak obě národní rady. Dopady na státní rozpočet federace nebo republik přicházejí v úvahu pouze v oblasti vypořádání nároků mezi družstvy a státem v důsledku restitucí.

Shrnu-li tedy, tak účelem zákona je upravit rozdělení čistého jmění družstev na konkrétní podíly oprávněných osob a postup přeměny družstev na jiné podnikatelské formy. Transformace bude provedena ve všech družstvech, která ke dni účinnosti obchodního zákoníku existují, a to podle transformačního projektu projednaného a schváleného valnou hromadou, s výjimkou bytových družstev, která transformační projekt zpracovávat nebudou, zůstanou družstvy i nadále a pouze upraví své stanovy podle obchodního zákoníku. To znamená, že jejich transformace je pouze právní transformací.

Návrh zákona rovněž nevylučuje, aby současná družstva po transformaci působila dál jako družstva původní, ale už za podmínek stanovených obchodním zákoníkem. Musí ovšem provést veškeré vypořádání majetkových vztahů a nároků postupem stanoveným tímto zákonem. Navrhujeme, aby o budoucí podnikatelské formě družstva rozhodovali pouze členové družstva a nikoli celá valná hromada, společenskou nebo zakladatelskou smlouvou. Smlouvu nové obchodní nebo akciové společnosti budou však uzavírat ty oprávněné osoby, které společnost zakládají, obdobně o úpravě stanov družstva budou rozhodovat pouze členové tohoto družstva, což odpovídá demokratickým principům a svobodě podnikání.

Návrh zákona má přímou vazbu na obchodní zákoník a není s ním v rozporu. Předpokládá se, že nové subjekty okamžikem jejich vzniku budou plně podléhat režimu obchodního zákoníku a transformační zákon jako norma pouze přechodná pozbude platnosti.

V čistém jmění družstva nejsou kromě majetku určeného k restitucím, majetku KSČ a SSM, zahrnuty také peněžité a nepeněžité vklady členů družstva, neboť tyto jsou majetkem člena sdruženým do čistého jmění družstva. Naopak se do čistého jmění družstva zahrnuje kromě jeho vkladu do společného podniku i na tento vklad připadající podíl na ostatním majetku společného podniku.

U zemědělských družstev nenavrhujeme vyloučení pracovní účasti z kritérií pro stanovení majetkových podílů, aby nedošlo k porušení základních ústavních principů, neboť v zemědělských družstvech je v průměru 70 % členů bez vlastnictví k půdě nebo jinému vnesenému majetku. Dále se schvalují stanovy nových družstev vzniklých rozdělením a tyto stanovy schvalují zakládající členové těchto družstev. Společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, popř. stanovy, jestliže dochází k přeměně družstva na jednu nebo více právnických osob, schvalují zakládající účastníci těchto nových právnických osob. Rovněž bude záležet na úpravě, jak bude schválena v těchto nových právnických osobách.

Návrh zákona v části upravující zemědělská družstva zahrnuje mezi oprávněné osoby k rozhodování o transformačním projektu i vlastníky půdy a ostatního majetku užívaného družstvem, pokud se písemně přihlásí u družstva do tří měsíců od účinnosti zákona a současně prokáží, že jejich majetek družstvo převzalo nebo užívá. Tyto osoby jsou tam zahrnuty z toho důvodu, že o transformačním projektu by měly rozhodovat všechny dotčené osoby, tedy členové družstva, vlastníci půdy a ostatního majetku a občané, kterým se stanovuje podíl na čistém jmění družstva podle zákona o půdě.

Pane předsedo, pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vím, že předkládám návrh jedné z nejobtížnějších právních norem, kterou patrně parlament bude během svého volebního období přijímat. Vím, že to je právní norma, na kterou čeká netrpělivě zemědělská veřejnost. Domnívám se, že je to ale i právní norma, na kterou čeká i nezemědělská veřejnost, mimo jiné proto, že přijetí či nepřijetí bude považovat podle mého názoru za signál o akceschopnosti vlád i parlamentu. Nepochybuji o tom, že jsme si všichni vědomi toho, že při zpracování návrhu tohoto zákona bylo nutno respektovat mnoho názorů, bylo potřeba hledat kompromis. Vláda byla a je připravena procesu přijetí tohoto zákona odpovídajícím způsobem přispět.

Dovolte mi rovněž v návaznosti na diskusi, která proběhla před mým úvodním slovem, abych se vyjádřil ještě k jedné skutečnosti. Jak bylo patrné a jak jsem už řekl ve své technické poznámce, přednesl jsem úvodní slovo k původnímu vládnímu návrhu příslušného zákona o transformaci družstev. Během jednání v parlamentních výborech, především ve výboru hospodářském, bylo zpracováno stanovisko, které rezultovalo do tisku, o kterém jsme zde hovořili. Budu po vystoupení pánů zpravodajů žádat parlament o přerušení jednání, abych se jako představitel vlády mohl přesně se všemi skutečnostmi, které ve společné zprávě jsou uvedeny, seznámit s tím, že budu připraven sdělit stanovisko vlády zítra ráno v 8.30 hodin.

Paní poslankyně, páni poslanci, děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministru Dlouhému za jeho výklad k návrhu zákona. Dovolte, abych konstatoval, že návrh byl předsedy sněmoven přikázán podle § 39 odst. 2 zákona o jednacím řádu FS k projednání výborům ústavně právním, hospodářským, pro plán a rozpočet, sociálním a kulturním, pro životní prostředí a zemědělské komisi. Shrnutím výsledků projednávání a přípravou stanoviska a návrhu usnesení byly pověřeny výbory hospodářské. Tyto výbory zvolily sněmovními zpravodaji poslance Miroslava Tyla za Sněmovnu lidu a poslance Jana Šterna za Sněmovnu národů. Prosím tedy zpravodaje, aby se dostavili k podání svých zpravodajských zpráv.

Technická poznámka, prosím, kdo se hlásí?

Poslanec SN V. Humpál: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dovolte, abych upřesnil to, co říkal pan předsedající, kdo všechno projednal tento vládní návrh.

Chtěl bych říci, že pro nedostatek času, protože jak známo, tento vládní návrh přišel do FS velmi pozdě, neprojednala tento návrh zemědělská komise tak, jak je to uvedeno v tisku 1144 v úvodním listu. Měli jsme přikázanou také poměrně složitou novelu zákona o půdě, to jsme stačili z časových důvodů projednat, ale bohužel tento návrh už ne, protože jsme zasedali ve výborech, poslední dva večery téměř do půlnoci. Je nás asi třetina v hospodářských výborech. Takže prosím, abyste si zemědělskou komisi škrtli.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji za upřesnění výkladu panem poslancem Humpálem. Takže žádám teď zpravodaje výborů SL pana poslance Miroslava Tyla, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodajskou zprávu přednese pan poslanec Štern.

Společný zpravodaj výborů SN J. Štern: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, dámy a pánové, protože máme málo času a nemá smysl hovořit v obecné rovině, přednesl bych, v čem tkví podstata změn ve společné zprávě hospodářských výborů oproti vládní předloze.

K těmto změnám jsme dospěli procedurou, kterou jste sami schvalovali. Hospodářské výbory, po té, co se seznámily s předloženým návrhem vlády, dospěly k závěru, že jsou tak zásadní připomínky k tomuto návrhu, že je nutné zjistit jaké je vlastně stanovisko rozhodující nebo převážné části politických sil v parlamentě. Proto požádaly plénum, aby iniciovalo vytvoření pracovní skupiny složené ze zástupců jednotlivých politických klubů, kde by se vykrystalizovalo stanovisko a předložily návrhy na eventuální změny vládní předlohy a jednotlivé kluby k tomu řekly své stanovisko. To se na třech setkáních této pracovní skupiny postupně stalo s tím, že nejucelenější a nejpodstatnější změnu vládního návrhu předložila skupina poslaneckých klubů ODS, ODA, ODÚ, KDH, spolužití, KDS a KDU, které ve formě deseti požadavků na úpravu vládního návrhu zákona definovaly své požadavky na změny v tomto zákoně.

K těmto změnám se posléze připojil klub poslanců HSD 1 a klub Občanského hnutí - ten s některými připomínkami, s některými věcmi v zásadách zákona nesouhlasil. Poté bylo zpracováno paragrafované znění těchto požadavků. Paragrafované znění zástupci těchto poslaneckých klubů předkládali na jednání hospodářského výboru, který normálně projednával vládní předlohu s tím, že pochopitelně kterýkoliv poslanec mohl navrhnout změnu čehokoliv, nicméně tyto návrhy tam v paragrafovaném znění těchto poslaneckých klubů padly, byly projednány a nějakým způsobem - já se domnívám, že víceméně dostatečným - zapracovány do vládní předlohy.

Takto vznikla společná zpráva hospodářských výborů, která víceméně odráží požadavky, které tyto politické kluby předložily.

Máte společnou zprávu, i když tam jsou legislativní problémy s různými odkazy na zákony atd., ale máte to, co potřebujete k posouzení, takže nepůjdu do jednotlivých detailů, protože se domnívám, že na to není čas. Věnoval bych se jenom okruhu šesti nejpodstatnějších změn, které nastaly v této společné zprávě oproti vládnímu návrhu zákona.

První podstatná změna je v mechanismu rozhodování o podnikatelských záměrech družstva, to jest o tom, zda-li družstvo bude dále tím družstvem, zda-li se rozdělí na více družstev, nebo zda-li se přemění na jiný typ právnické osoby.

V původním vládním návrhu bylo, že o tom mohou rozhodovat pouze členové družstva. Požadavky uvedených poslaneckých klubů byly toho druhu, že o tom mají rozhodovat i nečlenové, ale vlastníci, to jest všechny oprávněné osoby, to jest osoby, které mají z titulu tohoto zákona majetkový podíl na družstvu, nicméně nejsou v současné době členy tohoto družstva.

Polemika okolo tohoto bodu je podstatná, týká se vlastně toho, na kolik družstva jsou družstva, týká se toho jakým způsobem družstva vznikla, s jakým majetkem dosud hospodařila atd. Jeden názor je, že družstva jako družstva jsou suverénní a nikdo jiný než členové družstva nemůže rozhodovat o budoucnosti družstva. Toto je jeden názor, který velmi vážně zazněl na hospodářském výboru. Oproti tomu byla argumentace vedena tak, že osoby, které nejsou členy družstva a mají z titulu tohoto zákona majetkový podíl v družstvu, nemohou být zbaveny práva o tomto svém majetkovém podílu spolurozhodovat.

Víceméně se zde dostáváme k základní tezi, podle které hospodářské výbory, domnívám se ve své většině, přistupovaly k družstvům - že družstva jsou v podstatě družstva, čili ne že družstva jsou družstva, ale že družstva jsou v podstatě družstva. Ale některé atributy, např. dobrovolnost sdružování prostředků ke společné činnosti tato družstva nenaplnila, čili nelze o nich mluvit na 100 % jako o družstvech. Tento názor převládl v hospodářském výboru a proto se také přiklonil hospodářský výbor k názoru, že i nečlenové, majitelé podílů v družstvech mohou spolurozhodovat o budoucnosti družstva.

Z tohoto důvodu byl vytvořen institut Transformační rady, tedy orgánu, který zastupuje všechny oprávněné osoby. Transformační rada byla zřízena pro účely toho, aby dohlížela nad transformačním procesem. Nikoliv aby ho prováděla, ale aby na něj dohlížela. Provádění transformačního procesu leží na bedrech představenstva družstva. Transformační rada je orgán, který je volený valnou hromadou, to jest všemi oprávněnými osobami s tím, že všechny skupiny oprávněných osob musí být zastoupeny v této Transformační radě.

Druhá oblast problémů byla váha hlasů. Má-li být princip jedna oprávněná osoba rovná se jeden hlas při rozhodování během transformačního procesu - nikoliv družstvu, které z toho vznikne. Hospodářské výbory se na návrh uvedených poslaneckých klubů, s výjimkou Občanského hnutí, přiklonily k názoru, že u zemědělských družstev je nutné zavést institut váhy hlasu, která je definována výší majetkového podílu oprávněné osoby.

Hospodářské výbory k tomu vedlo to, že bylo velmi snadné na základě dalších přijatých návrhů - byla to jen početní operace - stanovit majetkové podíly. O tom budu hovořit dál. To usnadnilo definovat poměrně rychle na začátku majetkové podíly jednotlivých oprávněných osob a po té, co jsou tyto majetkové podíly definovány, mohou tyto oprávněné osoby v transformačním procesu rozhodovat už váhou hlasu. To je další posun.

U výrobních, spotřebních družstev zůstala jedna oprávněná osoba = jeden hlas.

Třetí okruh bylo stanovení majetkového podílu u zemědělských družstev. Zde je to zásadní posun - vládní předloha navrhovala hranice, to znamená minimálně 15 %, maximálně 50 % pro titul jednoho kriteria pro stanovení majetkového podílu. Byla tam půda, ostatní majetek a pracovní účast. Zde na návrh těchto poslaneckých klubů se přistoupilo k tomu, že váha jednotlivých kriterií se stanovuje na pevno přímo ze zákona. To znamená, že se o tom nehlasuje na valné hromadě u zemědělského družstva. Motivací pro to bylo, že je zde obava, že hlasování o majetku, o tom, jaký která skupina oprávněných osob bude mít majetek, by vedlo k poměrně neklidným a nepokojným průběhům celého transformačního procesu a vlastně by záleželo jenom na tom, kolik osob by bylo družstevníků, kolik nečlenů družstva, vlastníků atd. a to by rozhodovalo ad hoc, tak jak je to u jednotlivých družstev a nebyla by v tom žádná logika. Je tu snaha vzít si na odpovědnost, přímo parlamentu, toto stanovit přímo ze zákona tak, že sami víme, že někde to bude spravedlivé, někde ne, někoho zvýhodníme, někoho znevýhodníme, což je ostatně osud většiny zákonů.

Bylo dohodnuto mezi zainteresovanými politickými stranami v těchto změnách stanovení procentuálního podílu pro váhu jednotlivých kriterií.

Hospodářské výbory nakonec schválily, že z titulu půdy se bude dělit 37,5 procenta majetku družstva, z titulu ostatního vneseného majetku 22,5 procenta, z titulu pracovní účasti 15 procent a z titulu vnitřních aukcí 25 procent. Je zavedena nová instituce - vnitřní aukce - to je prodej majetkových podílů v družstvu.

To je nová myšlenka, přišlo s ní české ministerstvo zemědělství a po určitých úpravách byla akceptována hospodářskými výbory a to v podobě, že z čistého jmění vždycky 25 procent tohoto jmění bude ve formě finančních podílů prodáno za nominální hodnotu oprávněným osobám - členům družstva.

To znamená, že na tyto vnitřní aukce bude přístup pouze oprávněným osobám. Čili oprávněné osoby, kromě toho, že budou mít nárok na majetkový podíl z titulu půdy, majetku a pracovní účasti, si budou moci u 25 % jmění družstva přikoupit další majetkový podíl. Cílem toho je zainteresovat a dát možnost angažovat se materiálně, hospodářsky, podnikatelsky všem oprávněným osobám v družstvu do budoucna, aby nerozhodovala jenom minulost a zásluhovost, která byla velmi zpochybňována v hospodářských výborech, a aby bylo možno dát šanci lidem, kteří vezmou na sebe určité podnikatelské riziko ve formě koupě tohoto majetkového podílu, kteří budou ochotni nést na svých bedrech určité podnikatelské riziko.

Čtvrtý okruh se týká vydání majetkového podílu. Ve vládním návrhu byla od začátku pro všechny poslanecké kluby nepřijatelná formulace, že pokud oprávněná osoba požádá o vydání majetkového podílu, má nárok do roka a 15 dnů. To by bylo velké neštěstí, kdyby prošlo, na tom jsme se všichni shodli, protože vzhledem k tomu, že můžeme předpokládat velký podíl oprávněných osob - nečlenů družstva, kteří nemají zájem na dalším fungování, na další prosperitě družstva a kteří mají zájem na momentálním zisku, můžeme předpokládat, že tyto oprávněné osoby by velmi pravděpodobně žádaly finanční vyrovnání v pokud možno co nejkratší době. To je do té lhůty, o níž jsem hovořil, a buďto by družstva ani neměla dostatek prostředků na toto vyrovnání, čili bychom definovali v zákoně něco, co není proveditelné, nebo by to vedlo k rozpadu družstva.

Proto jsme přistoupili v hospodářských výborech na návrh poslaneckých klubů ke změně, která spočívá v tom, že oprávněným osobám hospodařícím ve stejném předmětu činnosti jako družstvo, pokud o to požádají, bude majetkový podíl vydán do 90 dnů. To je v zemědělství soukromě hospodařícím rolníkům, kteří mají nárok na vydání jejich podílu do 90 dnů, pokud budou chtít hospodařit soukromě. A těm, kdo nebudou chtít hospodařit ve stejném oboru činnosti, je zablokováno vydání podílu na dobu 7 let. To znamená, že tyto osoby budou pobírat po dobu 7 let všechno, co z toho plyne, dividendy a podobně, nicméně na majetkové vypořádání musí čekat 7 let.

Sedm let chráníme družstva před tímto tlakem na vynětí majetku.

Pátý okruh se týká redukce oprávněných osob o bývalé členy s délkou členství nad 10 let. Ve všech družstvech jsme vyňali z okruhu oprávněných osob bývalé členy. Zůstali pouze členové současní, s délkou nad 1 rok, neboť v zákoně je stanoveno, že členové ke dni - teď si nepamatuji datum, ale je to před účinností tohoto zákona. Aby nezačali do družstva vstupovat lidé se záměrem, aby získali práva oprávněných osob dodatečně. A kromě těchto členů budou oprávněnými osobami vlastníci vnesené půdy a majetku. Opět zde motivací pro to je preference budoucnosti nad minulostí.

Domníváme se, že bychom měli preferovat současné členy, tj. ty, na nichž vlastně družstvo nejvíc závisí a kteří o budoucnosti družstva budou teprve rozhodovat.

Šestý okruh problémů se týkal výrobních a spotřebních družstev a musím říci, že to byl oříšek asi nejtěžší. V případě vládního návrhu dlouhou dobu nebylo námitek. Jednalo se o to, jestli výrobní a spotřební družstva jsou natolik družstva, abychom s nimi z toho titulu takto mohli zacházet - protože se vyskytovaly názory, a dost vážně opodstatněné váhou hlasů tady v parlamentu - že by s těmito družstvy se mělo vypořádat jako se státními podniky podle privatizačního zákona 92.

Tato myšlenka nebyla v hospodářských výborech daleko od schválení. Nicméně při rozmýšlení o vládní předloze, o tom, co umožňuje výrobním a spotřebním družstvům, vyvstal velký problém, že existuje velmi reálná možnost, že zejména výrobní družstva se po transformaci jednoduše rozpustí, zaniknou, zlikvidují se a vypořádají si majetek v poměrně velice vysoké hodnotě. Mohl by nastat případ, že člověk náhodně pracující ve výrobním družstvu, který zrovna tak mohl dělat ve fabrice, dostane náhle do vínku miliónový majetek. Tato možnost je reálná. Družstva jsou majetkem současných členů a právě u výrobních a spotřebních družstev by se mohlo stát, že jejich člen - aniž by tam vnesl podstatný vklad (to není jako u zemědělských družstev) - by mohl získat obrovské hmotné výhody z toho důvodu, že je zrovna zaměstnán ve výrobním nebo spotřebním družstvu.

Tato problematika skoro vyrazila dech hospodářským výborům, takže začaly přemýšlet o způsobu, jak tuto situaci řešit. Je zde návrh - hospodářské výbory se k němu přiklonily (je to nová věc) - který spočívá v tom, že nedělitelný fond těchto družstev se zvyšuje v tomto zákoně na 75 % čistého jmění s tím, že nebude rozdělen na majetkové podíly. Na majetkové podíly bude rozděleno podle mechanismu, který je v zákoně popsán, pouze 25 % čistého jmění. Z těchto družstev budou moci vzniknout zase jen družstva právě kvůli nedělitelnému fondu, protože to by měl být majetek, který by prostě nebyl rozdatelný nebo rozdělitelný pro členy v případě eventuálního zániku družstva v období už po transformaci.

Zavedli jsme tam paragraf, že v případě zániku tohoto družstva po transformaci do deseti let tento nedělitelný fond bude převeden (nyní přesně nevím formulaci), bude uložen v republikovém fondu národního majetku příslušné republiky k účelům rozvoje družstevního podnikání. To znamená, že i když se zlikviduje družstvo, i když zanikne, tak členové družstva dostanou jen 25 % tohoto jmění.

Co bude po 10 letech, to si už domyslíte. Toto byla jakási kompromisní varianta formulace, která připadala hospodářským výborům jako nejméně špatná ze všech špatných.

Tím bych považoval informaci za ukončenou. Omlouvám se, že jsem se věnoval jen tomu, jaké názory zazněly v hlavním okruhu problémů, nešel jsem do detailů, neboť je nedostatek času a je na poslancích, aby si detaily promysleli sami. Toto je meritum celé věci.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Šternovi za přednesení jeho zpravodajské zprávy. Než udělím slovo dalšímu zpravodajovi, vyslechněte toto sdělení. Nyní budou rozdány hlasovací lístky pro druhé kolo volby soudce Ústavního soudu. Volební akt byste měli uskutečnit až po přerušení dnešní společné schůze. Žádám poslance Tyla, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL M. Tyl: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, pokusím se doplnit mozaikovitě jak informaci a stanovisko předkladatele zákona, tak zpravodajskou zprávu zpravodaje Sněmovny národů. Domnívám se, že zpravodaj SN vám v nejkratším možném čase strukturálně přiblížil problematiku. Tento exkurs byl naprosto nezbytný a byl důležitý pro pochopení toho, co budeme projednávat, jaké pozměňovací návrhy budeme dávat nebo přijímat.

Zmíním se o tom, co neuvedl pan ministr Dlouhý, že totiž transformační část zákona o půdě byla odmítnuta vládou s odůvodněním, že je třeba transformovat všechna družstva najednou. Nebyl tedy obecně vznesen požadavek - jak on říká - ale byla to vláda, která slíbila do konce srpna připravit transformační zákon pro všechna družstva.

S lítostí musím konstatovat, že oba problémy, které se vyskytly při projednávání a přípravě zákona o půdě, se dále promítly i do transformačního zákona. Vláda nepřihlédla k tezím, které problematizovaly jednostranné vypracování transformačního zákona. To, že musely být dodatečně politickými kluby zformulovány nové pozměňovací teze, ukazuje, jak potřebné bylo v takovém případě postupovat kooperativně.

Druhý bod je také smutný, a to proto, že legislativa federálního ministerstva hospodářství hrála opět problematickou roli při předkládání tohoto zákona. Bohužel, ani legislativa Federálního shromáždění nebyla s to vysvětlit a odůvodnit návrhy, o kterých pak museli poslanci rozhodovat bez těchto meritorních stanovisek.

V této souvislosti je podivné, že rozhodnutí SN z jeho usnesení, aby konzultantem byla dr. Kadaňová, bylo neznámým způsobem změněno a konzultantem se stal dr. Němec.

To je vysvětlení k tomu, že legislativní úroveň mimo jiné se také přičinila o část formálních potíží, které se k věcným překážkám, které jsou samozřejmě zásadní, ještě přidružily.

Jako poslanec jsem znepokojen situací, kdy schvalujeme zákon o několika logických nedostatcích a podle mne i několika věcných nedostatcích. Avšak jako zpravodaj reflektuji tu komplikovanou skutečnost celého zákona a vím, že před touto komplikací jsme nestáli pouze my, ale, že před ní stojí jak federální ministerstvo hospodářství, tak legislativa Federálního shromáždění a že přes nedostatky musíme postupovat společně.

Vaší pozornosti doporučuji kromě tohoto výkladu kolegy Šterna ještě dvě maličkosti. Hlavně se soustředit na transformační postup a jeho časové návaznosti a členění. To bude rozhodující pro úspěch tohoto zákona v praxi.

Ještě upozorňuji, abyste stále měli na zřeteli, že pohyb majetkových hodnot, o který v zákoně opravdu jde, není totožný s pohybem fyzického majetku a že tudíž tato norma je mimořádně náročná na vaši představivost, když budete muset takovéto dvě věci sledovat.

Po zvážení okolností a důvodů, které jsem zde řekl, ale také po zvážení důvodů pro rychlé řešení a pro potřebné řešení, doporučuji Sněmovně lidu, aby postupovala podle předložené zpravodajské zprávy zpravodajů a zákon po přijatých pozměňovacích návrzích a úpravách přijala. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji poslanci Tylovi za přednesení zpravodajské zprávy. Protože o slovo požádal ministr Dlouhý, poprosil bych ho, aby se vyjádřil.

Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý: Pouze musím opakovat svoji žádost o přerušení projednávání tohoto bodu, aby se vláda mohla podrobně seznámit s tím, co bylo ve společné zprávě hospodářského výboru předloženo. Žádám tedy o přerušení.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Považuji tento požadavek za oprávněný a domnívám se, že bychom měli rozpravu zahájit až zítra. Žádám poslance, aby přihlášky do rozpravy dali písemně a protože na politickém grémiu byla učiněna předběžná dohoda, která koneckonců vyplývá z našich předchozích postojů, měli by zítra v rozpravě vystoupit zástupci politických klubů.

Doporučuji, abychom také zvážili omezení časové lhůty na vystoupení. Možná, že by zástupci poslaneckých klubů mohli mít lhůtu delší, zvažme to. Pokud jde o jednotlivé poslance, mohli bychom odsouhlasit desetiminutovou lhůtu, protože nižší nám neumožňuje jednací řád.

Dovolte ještě několik oznámení. Společná schůze předsednictva Sněmovny lidu a předsednictva Sněmovny národů se koná dnes v 18.30 v místnosti č. 214. Prosím členy předsednictva, aby se tam dostavili. Schůze výboru pro plán a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů se bude konat půl hodiny po skončení společné schůze sněmoven v místnosti 209 v druhém patře. Tyto výbory se rovněž sejdou zítra ráno v 8.30 v místnosti č. 209.

Ještě jedno oznámení: Komise pro tělovýchovu, sport a mládež se sejde zítra, ve čtvrtek, v 8.15 v místnosti X tři čtvrtě hodiny před zahájením pléna. Sděluje to kolega Mikan.

Přerušuji tímto naše dnešní jednání. Protože jsme se dohodli, že ještě uskutečníme po přerušení schůze volbu, žádám poslance, kteří nemají hlasovací lístky, aby si je vyzvedli a provedli volbu. Jde o druhé kolo volby kandidáta na funkci soudce Ústavního soudu.

Zítra začíná schůze obou sněmoven v 9.00 hodin.

Přerušuji tímto naše jednání.

(Schůze přerušena v 17.46 hodin.)