Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

"Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může v průběhu roku uhradit i výdaje, které nemá v rozpočtu zajištěny, zajistí-li jejich úhradu vyššími než rozpočtovanými příjmy nebo úsporami na jiných výdajích ve státním rozpočtu federace. A to za předpokladu, že těmito opatřeními nezvýší celkové výdaje příslušné kapitoly státního rozpočtu federace podle přílohy č. 2 o více než 10 %". Míra tu tedy je.

Co se týká odvolávky na přílohu č. 2, pak je logické, že je implicitně obsažena i v návrhu změny rozpočtových pravidel, protože jinak si nelze dost dobře konkretizaci tohoto ustanovení v rámci běžného rozpočtu představit.

To by bylo tedy k bodu č. 4 našeho návrhu. Ovšem vláda v citovaném paragrafu 2 ročního rozpočtového zákona navrhla ještě jistou úpravu tohoto omezení. Totiž, aby daný souhlas Federálního shromáždění s přesunem prostředků a s použitím nových příjmů, nebyl nutný tehdy, pokud by takto zvýšené výdaje zajišťovaly vyšší příjem státního rozpočtu. Není tam však uveden bližší údaj o podílu či poměru vyšších výdajů vůči zajišťovanému příjmu. V tomto ohledu by tedy zůstala i konkrétní položka takového rozhodování v rozpočtu 1992 v určité míře nejasnosti.

Návrh § 2 v rozpočtu 1992 přináší ještě další okolnosti. Konkrétně jde o ustanovení písm. c) § 2, kde je pro vládu žádána možnost používat vládní rezervu. Tento požadavek vládou zde vyjádřený je však zbytečný, protože právo dispozice s rezervou je vládě zaručeno odstavcem 4 nyní platných rozpočtových pravidel.

Jinak je to však s požadavkem vlády uvedeným v písm. a) v § 2 návrhu zákona o rozpočtu na rok 1992. Jde o to, aby vládě byly umožněny přesuny prostředků mezi ústředními orgány v důsledku organizačních změn. Máme za to, že takové ustanovení by mělo být zařazeno též jako samostatný bod. To je můj názor a v tomto případě, abych byl konsekventní, navrhuji ho přímo do zákona o rozpočtových pravidlech.

Lze ho do jisté míry odvodit z jiných ustanovení a pravidel. Měníme-li totiž organizační strukturu vlády, resp. strukturu ústředních orgánů, je pochopitelné, že souběžně měníme i rozpočet. A jestliže jsme změnili pravidla pro změnu rozpočtu, pak i tato změna musí být předmětem jednání FS. Vše to je tam tedy obsaženo.

Domnívám se, že také toto pravidlo má dlouhodobější význam a nebylo by snad účelné jej každoročně obnovovat. To jsem však řekl něco navíc z titulu souvislostí s ustanovením návrhu zákona o rozpočtu 1992 a platných rozpočtových pravidel, aby bylo vidět, že se nepohybujeme jenom v úzkých mezích návrhů rozpočtového výboru. Ostatně, i pan ministr tu použil návrh rozpočtového zákona ke zdůvodnění svých stanovisek.

Poslední, pátý bod, o němž je zde řeč, je možnost omezení dispozic vlády se státními finančními aktivy. Je pravda, že tady není podíl dispozic věcně omezen avšak bylo by to jistě účelné. Tady ovšem nejde o kontrolu účetních operací (to snad nikoho z nás nenapadlo), ale jde o otázku rozhodování o použití hlavních položek. Jinak by kontrola jednotlivých účetních operací nebyla na místě. To provádí jiný příslušný orgán.

Na závěr: je pochopitelné, že doporučuji návrh zpracovaný výborem pro plán a rozpočet, který (po potřebném konkrétnějším vymezení návrhu) v jednotlivých hodnotách může posloužit k rozpočtové suverenitě našeho Federálního shromáždění, tak jak je to i jistě úmyslem zákonodárce.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Takže snemovňoví spravodajcovia odporúčajú, aby bol zákon schválený v znení uvedenom v tlači 1068. Pritom sme však od zástupcov vlády navrhovateľov vypočuli, že nesúhlasia so všetkými bodmi tam uvedenými a o týchto bodoch budeme musieť hlasovať zvlášť.

Zabudol som, že s technickou poznámkou a oznámením pre snemovne sa prihlásil poslanec Snemovne národov a predseda klubu KSČM Mečl. Poslanec Mečl podal istú informáciu predsedovi Federálneho zhromaždenia a požiadal zároveň, aby mohol túto informáciu oznámiť plénu. Pán poslanec, dávam vám slovo na technickú poznámku.

Poslanec SN J. Mečl: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych vás poprosit, abyste vzali na vědomí následující sdělení: Klub levicových poslanců KSČM požádal poslance Svobodu a poslance Ransdorfa, aby dnes před zahájením přerušené společné schůze obou sněmoven ukončili hladovku, kterou vyhlásili 11. prosince. Stanovisko našeho klubu je motivováno snahou přispět ke zlepšení pracovní atmosféry v našem FS. Oba poslanci návrh klubu akceptovali a hladovku k zahájení přerušené schůze ukončili. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec, myslím, že môžeme poďakovať klubu KSČM za konštruktívny prístup k nášmu rokovaniu.

Ešte raz upozorňujem, že spravodajcovia odporučili rokovať o tlači 1068, ktorá je návrhom výborov pre plán a rozpočet na uznesenie k vládnemu návrhu zákona, ktorým sa doplňuje zákon č. 563/90 Zb. o rozpočtových pravidlách, ako sme ho dostali v tlači 1062.

Otváram diskusiu. Písomne sa zatiaľ prihlásili poslanci M. Zeman zo Snemovne národov a J. Schneider zo Snemovne ľudu. Žiadam všetkých, ktorí mienia vystúpiť v rozprave, aby svoje žiadosti dali písomne. Dávam slovo poslancovi Zemanovi.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění připojuji se k návrhu, jak ho přednesly výbory pro plán a rozpočet, s jediným, vcelku drobným pozměňovacím návrhem, který uvedu v závěru svého vystoupení.

Domnívám se, že určitá omezení možností zmocňovacích manévrů vlády by měla být vyjádřena v obecnějším zákoně, tedy v zákoně o rozpočtových pravidlech, a nikoli až v zákoně o státním rozpočtu, v podstatě ze stejného důvodu, jako nepřijímáme náš jednací řád před každým zasedáním této sněmovny.

Kromě toho musíme zvažovat v tomto nebo v budoucím parlamentu i možnost rozpočtových provizorií, a domnívám se, že toto omezení by i z tohoto důvodu bylo vhodné právě v tomto zákoně.

Pan ministr financí zde uvedl některé konkrétní argumenty, které podle jeho názoru svědčí proti tomu, aby byla vláda v určitých oblastech omezována. Dovolil bych si tedy přesně v těchto oblastech uvést argumenty opačné.

První námitka se týkala státní rozpočtové rezervy. Pokud si ještě vzpomínáte, při projednávání minulého rozpočtu jsme usnesením výborů pro plán a rozpočet a dalších poslanců mimo jiné prosadili snížení výdajů na obranu o 1,5 miliardy Kčs a většinu této částky jsme přesunuli do státní rozpočtové rezervy, která tím vzrostla na hodnotu 4,2 miliardy korun.

Tato státní rozpočtová rezerva byla explicitně určena k řešení ekonomicky havarijních situací, protože jsme předpokládali, že se ve složitých podmínkách přechodového období tyto havarijní situace vyskytnou. Místo toho byla již v polovině t.r. bez předchozí informace Federálnímu shromáždění tato rezerva rozpuštěna, a to na kompenzace cen tepla, čili na účel, který jen s velkými pochybnostmi mohu označit jako ekonomicky havarijní situaci. Osobně se domnívám, že toto použití rozpočtové rezervy vládou bylo neadekvátní, že znehodnotilo práci parlamentu, který v dobré víře usiloval o maximalizaci této rezervy, a to je důvod, proč v této oblasti uvedené omezení nadále podporuji.

Stejně tak podporuji i omezení v oblasti změn rozpočtových výdajů motivovaných dočasně vyššími příjmy, neboť bychom si měli uvědomit, že na federální úrovni se navíc rozdělovalo 15 miliard korun, na úrovni souhrnu státních rozpočtů 40 miliard korun - a toto jsou samozřejmě částky, které by neměly uniknout pozornosti žádného parlamentu bez ohledu na to, jaké je politické smýšlení jeho členů.

Pokud jde o otázku státních finančních aktiv a pasiv, o nichž zde pan ministr rovněž mluvil, rád bych tomuto shromáždění připomenul tři konkrétní příklady z tohoto roku. Za prvé - jak už jsem zde několikrát uváděl, náš vklad v národní měně Mezinárodnímu měnovému fondu činil původně 10,3 miliard korun a po devalvacích vzrostl řádově na 20 miliard. Těchto 20 miliard korun bylo uhraženo formou tzv. gentlemanské směnky právě ze státních finančních aktiv, přičemž v průvodních dopisech, kdy vláda projednávala tuto záležitost, bylo sděleno, že tento způsob uhražení neumožňuje, lépe řečeno nenutí vládu, aby o něm informovala Federální shromáždění. Skutečně vítám jemnocit vlády, se kterým nás nezatěžuje částkou pouhých 20 miliard, ale domnívám se, že když zde strávíme hodiny a dny diskusemi o položkách miliónových nebo stamiliónových, neměli bychom si těchto 20 miliard nechat uniknout.

Příklad druhý: Při kontrole plnění státního rozpočtu prováděné mimo jiné federálním ministerstvem kontroly, nám byla předložena zpráva, promítlo se i do návrhu usnesení, které Federální shromáždění schválilo, že ze státních finančních aktiv byla uhražena částka 4 miliard Kčs, která měla být v souvislosti se splácením vládních úvěrů správně řádnou rozpočtovou položkou. Kdyby na mém místě stála osoba méně překypující sympatiemi k ministru financí, patrně by to označila za pokus o rozpočtový podvod. Já to samozřejmě neudělám. Ale v každém případě to vzbuzuje jistá podezření o manipulaci se státními finančními aktivy.

A konečně příklad třetí a poslední. Ze státních finančních aktiv formou návratné půjčky je mimo jiné financováno centrum kupónové privatizace. Celkové náklady tohoto centra činí 1,3 miliard Kčs. Mimochodem - o ekologické miliardě v severních Čechách se mluví podstatně déle a s podstatně větší emfazí. Tyto náklady mají mimo jiné být kryty ve výši 0,5 miliard Kčs právě ze státních finančních aktiv, přičemž půjčka má být splacena - a já o tom pochybuji - do 28. února příštího roku, aniž by opět Federální shromáždění bylo o těchto věcech předem informováno a mohlo se o položkách skutečně závažných rozumně rozhodnout. Mimochodem v situaci, kdy podle mého skromného názoru by nám někteří lidé z centra kupónové privatizace, ale zejména ze sítě kupónové privatizace, byli po rekvalifikaci užitečnější, např. při budování berních úřadů, stejně jako při jejich počítačovém vybavení.

Domnívám se, že mohu předložit pouze jeden pozměňující návrh, a to v tomto znění: Doplnit v § 14 odst. 2 v návrhu tisku 1068 za slova "rozpočtové kapitoly", tj. ono desetiprocentní omezení, text: "u kapitoly všeobecné pokladní správy činí tento podíl 5 %". Zdůvodňuji to následovně: Kapitola všeobecná pokladní správa je bohužel odpadkovým košem státního rozpočtu. Představuje ve výdajové položce zhruba 80 miliard Kčs naprosto nedostatečně specifikovaných, v příjmové položce o něco více. Není tomu tak ve všech rozpočtech. Například v rozpočtu Slovenské republiky je tato správa jednak objemově daleko menší a jednak podrobněji specifikovaná. Deset procent z 80 miliard činí 8 miliard, 5 % 4 miliardy. Protože se domnívám, že bychom už měli být informováni předem o položkách přesahujících 4 miliardy korun, navrhuji u oné enormě rozsáhlé kapitoly" Všeobecná pokladní správa" toto snížení z 10 na 5 % s tím, že by u všech ostatních kapitol zůstalo ono desetiprocentní omezení.

A nyní mi dovolte poslední bod, kde paradoxně nepředkládám žádný pozměňovací návrh, ale v rámci fair play považuji za nutné upozornit navrhovatele státního rozpočtu, že podle mého mínění je tento návrh v oblasti dotací z federálního rozpočtu národním republikám v rozporu s platným zákonem o rozpočtových pravidlech včetně jeho dnes navrhované novelizace.

Dovolím si pro toto tvrzení uvést dva argumenty. První argument je odpovědí pana předsedy vlády na moji interpelaci - tisk 1044 - kde pan předseda vlády, beze sporu zkušený právník a dlouhodobý odborník v legislativní problematice, mimo jiné říká: "Řešení obdobných problémů - tím se rozumí ony dotace z federálního rozpočtu - v budoucnu je dáno novým zákonem č. 563/1990 Sb., o rozpočtových pravidlech federace, který vychází ze samostatnosti hospodaření každého rozpočtu a nepočítá již s poskytováním dotací z federálního rozpočtu do státních rozpočtů republik."

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Preruším vás. Prosím fotografov, aby sa vzdialili zo snemovne. Ešte raz prosím fotografov, aby sa vzdialili zo snemovne. Myslím, že som to povedal dosť zreteľne.

Poslanec SN M. Zeman: Nebudu samozřejmě jakkoli zpochybňovat odbornou erudici pana předsedy vlády, i když se zde vyjadřoval v otázce krytí rozpočtového schodku, sám uvádí, že tatáž aplikace se týká poskytování dotací z federálního rozpočtu obecně.

Kromě toho bych chtěl upozornit - a to už je opravdu poslední poznámka - že v § 6 existujícího a ne novelizovaného zákona o rozpočtových pravidlech se říká, že dotaze ze státního rozpočtu federace se poskytují účelově na konkrétní akce nebo na předem stanovené okruhy potřeb za podmínek stanovených zásadami dotační politiky schválenými vládou České a Slovenské Federativní Republiky po dohodě s vládou České republiky a vládou Slovenské republiky.

Domnívám se tedy, že - nebudu vás už zdržovat odst. 2, který to jen dále potvrzuje - nebyl dodržen soulad mezi návrhem státního rozpočtu a návrhem rozpočtových pravidel.

Pokud chceme schválit dotace, měli bychom nyní schválit adekvátní novelu tohoto zákona, aniž bych ji sám navrhoval. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Teraz vystúpi pán poslanec Schneider zo Snemovne ľudu.

Poslanec SL J. Schneider: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi říci velmi krátce několik poznámek k předkládanému návrhu na změnu rozpočtových pravidel federace. Začnu tím, že bych chtěl velmi jemně polemizovat se svým předřečníkem v některých bodech jeho vystoupení. V některých bodech se zračí diskuse, kterou v tomto parlamentě vedeme v podstatě od jeho ustavení, to je diskuse, ve které se tento parlament hledá, hledá svoji roli, svoji kontrolní funkci v ústavním systému této země.

Podle mého názoru - a nejsem v tomto postoji osamocen - tento parlament často podléhá, a podotýkám nejen v rozpočtové a hospodářské oblasti, snaze strhnout na sebe pravomoce, které přísluší jinému druhu ústavní moci, to je buď moci výkonné a bohužel, musím přiznat, někdy i moci soudní.

V tomto kontextu bych chápal jako docela nebezpečené a nepřijatelné některé snahy zavázat vládu, aby buď předem informovala, nebo aby přímo předložila k souhlasu FS některá opatření, která z podstaty věci musí činit vláda pohotově a rychle. Jiná věc je - a v tom myslím, že jsme právě pro tyto své ambice jako celého parlamentu, který chce předem o všem rozhodovat, hodně dlužni - oblast zpětné kontroly. Tam bychom měli napřít více pozornosti a zpětně kontrolovat, jak námi navržené výdaje, pokud jde o rozpočet, tak námi navržená opatření, jsou plněny. Myslím, že bude dostatek prostoru o tom hovořit jak u projednávané zprávy o plnění rozpočtu mza tři čtvrtletí tohoto roku, tak případně u projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Vzhledem k tomu, co zde bylo již řečeno o tom, že není se všemi body návrhu usnesení garančních výborů souhlas vlády, dovolím si promluvit o bodu 4, kde se hovoří o 10 % omezení v rámci příslušné rozpočtové kapitoly a kam pan poslanec Zeman navrhl to zpřísnění u kapitoly "Všeobecná pokladní zpráva" na 5 %.

Myslím, že jeho návrh zcela jasně ilustruje to, že pokud jdeme do takových podrobností, tak by tento návrh spíš slušel tomu zákonu, ve kterém je navrhován, to je zákon o státním rozpočtu. Dovolím si v tomto bodě nesouhlasit s příměrem mezi rozpočtovými pravidly a jednacím řádem parlamentu. Myslím, že ten příklad do jisté míry platí, nicméně neplatí absolutně a myslím, že tady jsou vážné rozdíly.

I vzhledem k rozpočtové situaci, ve které se naše veřejné rozpočty nacházejí v období ekonomické transformace si dovolím nedoporučit vašemu souhlasu bod 4 usnesení s odkazem na to, že tento bod je součástí komplexně formulovaných omezení pravomocí vlád v návrhu rozpočtu, který nám byl předložen, a to v § 2 a 3 návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Čili nepředkládám formálně žádný pozměňovací návrh, ale nedoporučuji hlasovat pro bod 4 společné zprávy. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, pán poslanec Schneider. Konštatujem, že nikto ďalší sa písomne do rozpravy neprihlásil. Pýtam sa, či si aj tak niekto praje vystúpiť v rozprave? (Nikdo.) Nezdá sa, že by tomu tak bolo.

Udeľujem záverečné slovo predkladateľovi, podpredsedovi vlády a ministrovi financií, pánu poslancovi Klausovi. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády ČSFR a ministr financí V. Klaus: Dovolte, abych odpověděl na několik bodů, uvedených v diskusi.

Za prvé problém dovozní daně a faktu, že výbor SNR pravděpodobně vyjádřil svůj určitý nesouhlas s tímto rozpočtovým určením dovozní daně. Chtěl bych říci, že od prvopočátku projednávání myšlenky návrhu zásad i zákona o dovozní dani se vedla polemika o tom, jakým způsobem dělit její příjem. Na federálních radách, na poradách ministerstev financí jednoznačně prosazujeme názor, který je uveden v tomto návrhu rozpočtových pravidel, protože dovozní daň je u specifických komodit a specifických ekonomických subjektů prostě přesnou náhražkou a zrcadlovým obrazem obratové daně. Není sebemenší důvod, aby na tuto daň, na dovozní daň bylo nahlíženo jakýmkoli jiným způsobem než na jakoukoli obratovou daň. Naopak. Vznikla proto, že není možné vybírat daň z obratu u některých skupin ekonomických subjektů. Prostě pokoušet se vymýšlet jiné určení, které by bylo jinak děleno, to si nedovedeme představit a zásadně nedoporučujeme. Proto bychom si velmi přáli, kdyby FS schválilo rozpočtové určení dovozní daně přesně v tom stylu, jak je to navrženo ve vládním návrhu.

Chtěl bych říci několik poznámek k panu poslanci Zemanovi. Myslím, že poslanec Schneider přesně vyjádřil, v čem je podstata a čem pouze okrajová doplňková rétorika. Pan poslanec Zeman uvedl tři příklady, chtěl bych je trochu ilustrovat jiným způsobem. Hovořil o tom, že státní finanční rezerva byla zamýšlena parlamentem, a já bych řekl i vládou, pro havarijní nepředvídané ekonomické situace. Pro federální vládu bylo havarijní ekonomickou situací odkládané neschválení, předem připraveného zrušení dotace na teplo republikovými vládami, neboť celý státní rozpočet vámi schválený se žádnou dotací na teplo nepočítá. Ve státním rozpočtu nic takového uvedeno nebylo, zůstala tam právě tato rezerva. V momentu, kdy republikové vlády zablokovaly změnu cen tepla a tudíž o pět měsíců odsunuly zrušení vyplácení dotací, které ve státním rozpočtu nebyly plánovány, pro federální vládu to skutečně byla havarijní situace a neměla žádnou možnost, jak tyto prostředky získat jiným způsobem než tím, že k tomu použila státní finanční rezervu. Diskutovat o tom, jestli to byla pro nás havarijní ekonomická rozpočtová situace nebo nebyla - tak myslím, že byla.

Pan poslanec Zeman tady hovořil o našich výdajích v souvislosti s naším členstvím v Mezinárodním měnovém fondu.

Za prvé - parlament schvaloval naši část. Schvaloval kolik činí náš vklad do Mezinárodního měnového fondu. Tyto položky prošly Federálním shromážděním.

Nicméně bych chtěl říci, že vklady v Mezinárodním měnovém fondu a Světové bance v žádném případě nejsou rozpočtovým výnosem. Jsou jen depozitem. Oblast Mezinárodního měnového fondu plně řešila Státní banka československá. Návratná půjčka Centru kupónové privatizace ve vazbě na státní finanční aktiva - za prvé bych chtěl říci, že na kupónovou privatizaci jsme nedali ani haléř, ani korunu ze státních finančních aktiv. Tato návratná půjčka byla plně se zmocněním § 27 rozpočtových pravidel. Byla nikoli v částce 1,3 mld. Kčs, ale v částce 0,5 mld. Kčs poskytnuta z běžných výdajů. Rozdíl samozřejmě kryly komerční československé banky.

Uvádím tyto tři případy proto, abychom si vyjasnili, jak jsou tyto věci složité a kolik bychom získali tím, kdybychom se pokoušeli rozhodovat o těchto záležitostech na plénu Federálního shromáždění předem nebo až při hodnocení vlády, tedy zpětně. Myslím, že všechny tyto tři příklady k tomuto slouží. Nechci předurčovat hlasování parlamentu. Domnívám se, že tyto tři, poslancem Zemanem zvolené případy, a můj výklad k nim, jsou vhodným způsobem a podkladem pro poslance, pro vaše vlastní hlasování.

Za složité a komplikované skutečně považuji poslední záležitost - bod, o němž se zmínil poslanec Zeman. Týká se dotace federálního rozpočtu republikám. V tomto případě bych spíše očekával, že Federální shromáždění bude stát na naší straně, že pochopí složitost situace, do které jsme se v posledních měsících nikoli vinou federální vlády dostali. Že se nám parlament pokusí vyjít vstříc a že se pokusí spolu s námi interpretovat tuto neopakovatelnou, doufejme že neopakovatelnou situaci tak, jak bychom ji my považovali za možné a únosné interpretovat - tzn. abychom v tomto výjimečném jednorázovém případě mohli využít § 5 zákona o rozpočtových pravidlech, který říká, co může být výdajem státního rozpočtu federace. Poslední bod, bod f), umožňuje, aby mezi výdaji státního rozpočtu federace byly i další výdaje stanovené zákonem. Domníváme se, že pro tento mimořádný případ, který jsme si skutečně my nevymysleli (byli bychom raději, aby neexistoval), je možné použít § 5 odst. f) a tuto jednorázovou výjimečnou, doufejme že neopakovatelnou dotaci, interpretovat jako další výdaje stanovené zákonem. Děkuji za pozornost.