Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Za výbory hospodárske, zahraničné,
ústavnoprávne a pre plán a rozpočet
Snemovne národov prednesie spravodajskú správu
z poverenia výboru pre plán a rozpočet pán
poslanec Skalický.
Poslanec SN J. Skalický: Vážený pane
předsedající, vážené dámy
a pánové, kolega Schneider zde uvedl historii centrálního
bankovnictví a hlavní důvody, proč
se tato instituce zřizuje. A seznámil nás
s připomínkami národních rad. Mně
zbývá úkol shrnout výsledky projednávání
ve výborech Federálního shromáždění.
Nejprve mi však dovolte úvodní slovo. Abychom
si uvědomili zásadnost změny postavení
Státní banky československé mezi ostatními
státními institucemi, je vhodné porovnat
navržený zákon s dosud platným stavem.
Shodou okolností byla poslední zákonná
úprava postavení centrální banky přijata
Federálním shromážděním
dva dny před listopadovými událostmi 1989.
Zákon č. 130/89 z 15. listopadu učinil oproti
předcházejícímu stavu jisté
nesmělé krůčky vpřed, přesto
však definoval postavení Státní banky
způsobem, který ji ve značné míře
udržoval v područí vlády. Měnový
plán, bankovní měnová politika, zahrnující
úvěrovou, depozitní, úrokovou a devizovou
politiku stejně jako kurs čs. měny k měnám
cizím - všechny tyto činnosti mající
zásadní význam pro kvalitu a stabilitu měny,
schvalovala či určovala vláda a bance příslušel
de facto pouze výkon či administrace určené
politiky. Stanovení úrokových sazeb a další
důležité činnosti byla oprávněna
provádět, v úzké součinnosti,
fakticky ve stavu propojení záměrů,
s federálním ministerstvem financí.
Zmiňuji se o tom především proto, abychom
si uvědomili, že přistupujeme ke skutečně
zásadní, a jsem přesvědčen,
že veskrze pozitivní změně tohoto stavu.
V situaci, kdy byla veškerá státní moc
soustředěna v jediném centru, bylo koneckonců
lhostejné, jaký je formálně legální
statut jednotlivých institucí. Ovšem po zhroucení
tohoto, vůči ostatním orgánům
paralelního, centra moci se i zde, stejně jako např.
v otázce státoprávního uspořádání
či mechanismu vztahu mezi prezidentem, vládou a
parlamentem, ocitáme v nebezpečí, že
chybně či nedokonale vyvážené
pravomoci budou zneužity ve prospěch moci jiné,
a proti zájmu prosperity celku.
Mám-li být konkrétní, vrátím
se k otázce centrálního bankovnictví.
Instituce, které je uloženo pečovat o měnu
a tím potažmo ovlivňovat dostupnost peněz
jakožto základního prostředku hospodářské
činnosti, čili jak říkají ekonomové,
určovat míru vzácnosti této krve ekonomiky,
je samozřejmě nadána velkou mocí.
A je na zákonodárci, aby moudře uvážil,
komu a jakým způsobem ji má podřídit.
Státní banka dosud byla, jak už jsem řekl,
institucí jednoznačně podřízenou
vládě. Budiž připsáno ke cti
současné vládě, že tohoto vlivu
užívala způsobem, jenž stabilizoval po
liberalizačním šoku hodnotu měny a její
kurs a vytváří příznivé
předpoklady pro přechod na úplnou konvertibilitu.
Nicméně má-li tento mocný nástroj
kterákoli vláda v rukou, je logicky, jako každá
moc, v pokušení ho použít pro své
vlastní zájmy. A zájmem vlád, stejně
jako příslušných vládních
koalic v parlamentu, bývá udržení moci.
Mají proto pochopitelnou tendenci použít nejefektivnější
zdroj volební podpory, totiž populární
výdaje peněz ve svůj prospěch. Z této
prosté skutečnosti pak vyplývá fakt,
že míra závislosti centrální
banky na vládě je ve vyspělých zemích
přímo úměrná průměrné
míře inflace.
Nezbývá mi proto, než vysoce ocenit, že
vláda nám předložila návrh zákona
o Státní bance československé, který
vychází do značné míry z německého
modelu, který prokazuje výtečnou schopnost
zajistit stabilní a pevnou měnu.
Nyní se obrátím k projednávání
návrhu zákona ve výborech Federálního
shromáždění. Zákon projednaly,
jak již bylo řečeno, výbory zahraniční,
ústavně právní, hospodářské
a konečně, jakožto výbory gesční,
výbory pro plán a rozpočet, které
shrnuly závěry projednávání
do tisku 1089, který máte v lavicích.
Zahraniční výbory doporučily do odstavce
6 zařadit ustanovení, podle kterého by člen
bankovní rady byl odvolán tehdy, poruší-li
ustanovení tohoto zákona.
Výbory pro plán a rozpočet na doporučení
expertů a legislativy shledaly tento návrh v této
šíři za nepřijatelný a přijaly
doplnění uvedené v tisku 1089.
Výbory ústavně právní doporučily
vypustit větu druhou 2. odstavce § 1, což výbory
gesční akceptovaly.
Výbory hospodářské doporučily
v § 1 odstavci 3 nahradit text "Státní
banka působí jako federální ústřední
orgán" resp. doplnit ho slovy, že působí
jako federální ústřední orgán
státní správy. Tento návrh si osvojil
pouze výbor Sněmovny národů výboru
gesčního a bude třeba o něm ještě
hlasovat. Dále výbory hospodářské
doporučily v § 2 zrušit označení
odstavce 1 a písm. d) rozdělit na dvě samostatná
písmena. Výbory gesční s tímto
návrhem nesouhlasily, nikoliv snad z důvodů
věcných, ale pro zbytečnost takového
rozdělení.
K § 49 hospodářské
výbory navrhly nové znění. Výbory
gesční po konzultaci s legislativci a experty navrhly
kompletní nové znění § 49, které
uvádí znění zákona do souladu
s již přijatým zákonem 405/1991 Sb.,
o kontrole v České a Slovenské Federativní
Republice.
Samotné výbory pro plán a rozpočet,
kromě úprav, které akceptovaly na základě
připomínek a vyjma úprav čistě
legislativně technické povahy, přijaly tyto
změny:
Pod bodem 4 máte uvedenou změnu, podle které
má Státní banka častější
povinnost, než bylo původně navrženo,
informovat veřejnost. Z původního návrhu
dvakrát za rok se tato povinnost ukládá každé
tři měsíce.
Pod bodem 6 výbory pro plán a rozpočet vypustily
větu druhou odstavce 2 s odůvodněním,
že toto ustanovení je obsaženo v zákoně
vyšší právní síly, v ústavním
zákoně o čs. federaci č. 143/1968
Sb., ve znění pozdějších předpisů
a tudíž by jeho uvedení v tomto zákonu
bylo nadbytečné.
Pod bodem 8 přijaly výbory pro plán a rozpočet
nové znění odstavce 3 - jednací řád
bankovní rady vydá guvernér. Stalo se tak
v diskusi nad původním ustanovením, podle
kterého bankovní rada jedná minimálně
desetkrát ročně a po určité
licitaci o tom, jak by měla bankovní rada často
zasedat, nakonec výbory navrhly ponechat pravomoc tyto
věci určovat guvernérovi.
Pod bodem 9 výbor pro plán a rozpočet Sněmovny
lidu navrhuje změnu, aby se jednání bankovní
rady místo původní formulace, která
zněla na pověřeného člena vlád,
aby toto bylo nahrazeno příslušným ministrem
financí. Výbor Sněmovny národů
tento návrh nepřijal a bude třeba ještě
o něm v závěru hlasovat.
Pod bodem 11 výbory pro plán a
rozpočet v zájmu reciprocity vztahu bankovní
rady a vlády a v zájmu odstranění
určitých možných sporů, které
by se mohly týkat otázek, co jsou záležitosti
související s působností Státní
banky československé, výbory pro plán
a rozpočet přijaly takové znění,
které guvernérovi Státní banky československé
dávají právo se zúčastnit schůzí
vlády.
Pod bodem 12 máte uvedenu změnu, která Státní
bance československé na rozdíl od původního
návrhu umožní, aby tyto záležitosti
mohla řešit obecným prováděcím
předpisem místo toho, aby musela schvalovat každý
jednotlivý případ.
Pod bodem 13 máte opět uvedeno variantní
ustanovení, neboť ho přijal pouze výbor
Sněmovny národů. Do § 28 odst. 3 se
doplňuje za slova "může ve výjimečných
případech", a tím se do jisté
míry - alespoň verbálně - omezuje
možnost Státní banky československé
stanovovat minimální úrokové sazby
z vkladů přijímaných bankami a na
druhé straně maximální úrokové
sazby z úvěrů. Za normálních
okolností - a to měl gesční výbor
na mysli - je věc určování těchto
sazeb záležitostí tržní soutěže.
Pod bodem 14 máte uvedeno nové znění
§ 35 odst. 2. Jedná se pouze o zpřesňující
úpravu, která zpřesňuje vyjádření
proklamovaného záměru a nedopouští
se žádné věcné změny.
Pod bodem 16 dochází k závažnější
úpravě. Dochází k rozšíření
pravomocí banky oproti současnému stavu,
kdy podobné vydávání cenných
papírů znějících na cizí
měnu bylo podmíněno povolením federálního
ministerstva financí.
Body 17 až 19, které se týkají §
43 odst. 2, výbory doporučily doplnit písmeno
a) o slova "mezi bankami". Zároveň navrhly
a schválily pozměněné znění
písmena b) a písmeno c) se tím podle jejich
názoru stalo nadbytečným.
Konečně bod 21, který se týká
§ 49, o kterém jsem se již zmínil. Po
konzultaci s legislativním odborem výbory doporučily
přijmout tento paragraf ve znění sladěném
s již přijatým zákonem o kontrole.
Rovněž tak nové znění §
50, které znamená jisté legislativní,
nikoli věcné úpravy - k němu se ještě
vrátím při probírání
připomínek, které se nepodařilo projednat
v rámci jednání gesčních výborů.
Bod 24: Do § 54 výbory pro plán a rozpočet
schválily doplnění odst. 3, který
má určitým způsobem řešit
a zamezovat konfliktům zájmů zaměstnanců
Státní banky československé.
V bodě 25 je doplněno ustanovení, které
v návaznosti na doplnění § 41 písm.
d) o vydávání cenných papírů
znějících na cizí měnu, které
vyjímá tuto činnost z pravomocí federálního
ministerstva financí, toto doplněné ustanovení
má sladit navržený zákon s platným
zněním zákona o dluhopisech.
Po projednání v gesčních výborech
jsme jako zpravodajové spolu s legislativním odborem
Federálního shromáždění
probírali nezbytnost sladění připravovaných
zákonů o Státní bance československé,
zákona o bankách a zákona o účetnictví.
Z tohoto projednávání vyplynuly některé
změny, se kterými bych vás rád seznámil
a o které jako zpravodajové navrhujeme doplnit návrh
výborů pro plán a rozpočet. Samozřejmě
v této věci budeme ještě potřebovat
vyjádření navrhovatele.
V § 46 odst. 2 ve větě druhé se za slovo
"stanoví" doplňují slova "v
souladu se zvláštním zákonem".
Tímto zvláštním zákonem máme
na mysli připravovaný zákon neznámého
čísla o účetnictví.
Dále se jedná o § 52, ve kterém by z
legislativně technických důvodů bylo
zapotřebí přijmout jisté úpravy,
které by především terminologicky sladily
všechny tři zákony, které máme
dnes na pořadu jednání. Odst. 2 by zněl:
Účetní závěrka Státní
banky československé je ověřována
auditory. Odst. 3: Státní banka československá
vydává za účelem zveřejnění
výroční zprávu. Odst. 4: Státní
banka československá zpracovává a
poskytuje dekádně ke zveřejnění
výkaz o své finanční pozici.
Tyto návrhy budete mít před hlasováním
k dispozici v písemné podobě a podle vyjádření
navrhovatele o nich budeme, nebo nebudeme hlasovat.
Závěrem mi dovolte, abych se zmínil o proceduře,
kterou jako zpravodajové navrhujeme pro jednání.
Jelikož navrhovatel při jednání gesčních
výborů akceptoval v podstatě všechny
návrhy přijaté při jednání
výborů pro plán a rozpočet, tak ty,
které byly přijaty oběma výbory, považujeme
za součást projednávané předlohy.
Některé změny obsažené v tisku
1089 byly ovšem přijaty pouze jedním výborem
a o nich považujeme za nutné ve sněmovnách
hlasovat. Nebudou-li přijaty, zůstává
platná verze vládní návrh - tisk 1024.
U § 50, kde výbory akceptovaly znění
o legislativních úpravách a jeden výbor
posléze doporučil vypustit část tohoto
znění, považujeme za nutné díky
tomuto postupu považovat první variantu za základní
a o druhé by se mělo hlasovat jakožto o pozměňujícím
návrhu.
To je, domnívám se, co se týče procedurální
stránky našeho jednání všechno.
Závěrem mi dovolte pokus o malé odlehčení
vážnosti našeho jednání. Poslední
zákon o Státní bance československé
byl schválen 15. listopadu 1989.
O dva dny později vypukly listopadové události.
O několik dalších dnů později
byly pražské ulice zaplaveny plakáty nesoucími
heslo: "za Komárka bude koruna jak marka." Než
se podaří splnit tužbu lidového básníka
a náš kolega poslanec se stane ministrem financí,
nezbývá než volit jiné cesty k stabilní
a tvrdé čs. měně. Za takovou cestu
považuji předložený návrh zákona.
Proto vám ho jménem výborů hospodářských,
zahraničních, ústavněprávních
a výborů pro plán a rozpočet doporučuji
k přijetí. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Skalickému za spravodajskú
správu. Máme teda pred sebou vládny návrh
- tlač 1089 a k tomu môžeme prijímať
pozmeňujúce návrhy. Chcel by som zdôrazniť,
že zástupca navrhovateľa súhlasí
so všetkými pripomienkami, ktoré predniesli
spravodajcovia a ktoré sú uvedené v tlači
1089, eventuálne ktoré budú v ďalšej
tlači a ktoré majú charakter legislatívno-technických
úprav.
Môžeme otvoriť rozpravu. Prosím, o slovo
požiadal pán poslanec Vild.
Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, za poslanecký klub
OH bych chtěl podpořit návrh zákona
o SBČS. Chtěl bych vyjádřit své
poděkování vládě a ministerstvu
financí za přípravu tak kvalitního
návrhu. Chtěl bych říci, že tento
návrh vychází z koncepce skutečně
nezávislé SBČS. Jeví se nám
být zákonem na velmi vysoké úrovni
a budeme ho tedy podporovat.
Mám k tomuto návrhu několik pozměňovacích
návrhů, které ale nejdou proti koncepci tohoto
zákona. Jsou to pouze drobné úpravy, s nimiž
bych vás chtěl seznámit.
Za prvé bych chtěl podpořit návrh
výboru pro plán a rozpočet SN, ve kterém
v § 1 odst. 3 za "... SBČS působí
jako federální ústřední orgán",
dodávají se slůvka "státní
správy". To nemění nic na smyslu tohoto
ustanovení, ale zdá se nám to legislativně
čistější. Proto bych doporučoval
přijetí této varianty.
Další pozměňovací návrh
je k § 2, jehož odst. 1, první věta by
zněla takto: Hlavním úkolem SBČS je
péče o čs. měnu. Tento pozměňovací
návrh zdůvodňuji tím, že v současné
době je toto ustanovení takové, že má
státní banka zabezpečovat stabilitu čs.
měny. Banka však sama není schopna zabezpečit
stabilitu čs. měny. Závisí to také
na tom, jak se vyvíjí ekonomika, závisí
to na kupní síle koruny atd. atd. Ona se má
o to snažit, ale není schopna to zabezpečit.
Proto není podle našeho názoru správné,
aby bylo v zákoně něco, co není možno
splnit. Proto navrhuji toto znění, které
je stejné jako u bundesbanky, což je německá
centrální banka.
Další pozměňovací návrh
je k § 14. Jde jen o drobnost - tam je " při
zabezpečování svého hlavního
cíle", tam by bylo "úkolu", aby to
bylo shodné s tím, co jsem navrhl v § 2.
Další pozměňovací návrh,
který dávám na zvážení
zpravodajům, je spíše legislativní a
týká se § 28 odst. 2. Tam se říká,
že SBČS může stanovit minimální
a maximální úrokové sazby z úvěrů.
Potom je tam "tato usměrnění vyhlašuje
ve Sbírce zákonů". Podle mého
názoru by bylo přesnější, kdyby
tam bylo řečeno - tyto sazby, neboť se to týká
pouze sazeb. Jde pouze o legislativní zpřesnění.
Jestliže tam má "usměrnění"
nějaký hlubší význam, nebudu
na svém návrhu trvat, ale domnívám
se, že by to takto bylo přesnější.
Obrátil bych nyní vaši pozornost na problém,
který je, podle mě, v § 30. Nechci to předkládat
jako pozměňovací návrh, chtěl
bych vás na to pouze upozornit. Byl to také návrh
výboru rozpočtového a kontrolního
ČNR a týká se odst. 1 § 30 - zda se
mají minimální rezervy, které budou
mít banky, u SBČS úročit nebo neúročit.
Hovořil jsem o tom s panem předsedou SBČS.
Ten se domnívá, že by to mělo zůstat
tak jak to je - tedy, že se tyto povinné minimální
rezervy zpravidla neúročí. Rozpočtový
a kontrolní výbor ČNR má názor
opačný. Každopádně je tam u obou
variant, že zpravidla se úročí nebo
neúročí. Je na vás, čemu se
dá přednost. Vždy je možná i ta
druhá varianta, ale tehdy, když by to byla tak vysoká
částka jako je to možné podle odst.
2 - tam je, že minimální rezervy mohou činit
až 30 %. Někdy by bylo možné je zvednout
ještě výše, a tyto prostředky by
byly neúročeny, mohlo by to vést, podle mého
názoru, k problémům.
U odst. 2 bych chtěl zaměřit vaši pozornost
na to, že povinné minimální rezervy
mohou činit nejvýše 30 % celkových závazků
banky. To se mi zdá být skutečně velký
rozsah minimálních rezerv, protože, aby banka
získala svým podnikáním se zbylými
prostředky někde jinde prostředky na to,
aby mohla platit úroky a všechno ostatní z
30 %, které by ještě k tomu bezúročně
měla uloženy u státní banky, to by mohlo
být problémem. Nehledě na to, že v odst.
3 je možnost pro státní banku ve výjimečných
případech ještě zvýšit tyto
povinné minimální rezervy. Domnívám
se, že v odst. 2 by stačilo, aby povinné minimální
rezervy byly stanoveny do nejvyšší výšky
20 % s tím, že v některých případech
je možné podle odst. 3 v krizové situaci je
ještě zvýšit.
Další pozměňovací návrh
je k § 39 v první větě.
Navrhoval bych první větu vypustit - SBČS
může vést účty svých zaměstnanců
a poskytovat jim další bankovní služby.
Toto ustanovení se mi zdá problematické ze
dvou důvodů. Za prvé, zda je nezbytné,
aby centrální banka dělala takové
věci, že bude pro svého zaměstnance
platit sporožiro, zda by se tím vůbec měla
zabývat. To je první důvod. A druhý
důvod je ten, že v budoucnu mohou být zaměstnanci
nebo členové bankovní rady skutečně
bohatými lidmi. Na účtech mohou být
velké prostředky. Vzhledem k tomu, že SBČS
by měla vykonávat bankovní dohled, nezdá
se mi správné, aby vykonávala bankovní
dohled a přitom vedla tyto účty, takže
bych navrhoval tuto první větu vypustit.
Poslední dva pozměňovací návrhy.
První je k § 50, tam už je nové znění,
které navrhly VPR. Proti tomu nic nemám. Jde mi
pouze o to, aby se zvýšila pokuta, která je
v současné době v § 50 odst. 1 b).
Tam je zatím pokuta jeden milión korun a já
se domnívám, že vzhledem ke kupní síle
koruny, k jejímu kursu k ostatním měnám,
je tato pokuta velmi nízká a navrhoval bych její
zvýšení na 10 miliónů korun.
Poslední pozměňující návrh
se týká § 51. Kolega Schneider již hovořil
o tom, že byl podán a že na to bylo upozorněno
výborem rozpočtovým a kontrolním České
národní rady. V § 51 je uvedeno, co Státní
banka československá dělá se svým
ziskem, jak ho může použít. Navrhoval
bych tam, aby vytvořený zisk mohl být použit
také ke zvýšení základního
jmění Státní banky československé.
Proto navrhuji, aby za slova "vytvořený zisk
používá" byla doplněna slova "ke
zvýšení základního jmění"
a dále to pokračuje.
Ty pozměňovací návrhy, které
jsem přednesl, mají pouze zpřesnit text.
Možná, že na některé bude reagováno.
Děkuji vám za pozornost. Předám své
návrhy ještě písemně zpravodajům.
Ještě bych chtěl zdůraznit, že
návrh jako takový budeme podporovat a považujeme
jej za velmi dobrý.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Vildovi, slovo má poslanec
Tahy, pripraví sa poslanec Kudláček.
Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
v prvom rade aj keď teraz hovorím ako prostý
poslanec, predsa by som chcel povedať pár slov ako
predseda hospodárskeho výboru Snemovne národov
a privítať túto predlohu, ktorú dnes
prejednávame podobne ako všetky predlohy, ktoré
máme dnes na programe, pretože vypĺňajú
vákuum, ktoré dnes chýba v praxi pri transformácii
nášho hospodárstva vo finančnej oblasti.
Tento zákon je mimoriadne dôležitý a
budem veľmi spokojný, keď ho prijmeme. Naše
hospodárske výbory prakticky už pred rokom
neustále vo svojich uzneseniach tlačili smerom na
federálnu vládu, aby tieto predlohy, ktoré
dnes prejednávame, boli predložené. Konečne
sme sa ich dočkali.
Teraz k mojim pozmeňujúcim návrhom. Po zdôvodnení
v spravodajskej správe, prečo bol vypustený
ods. 2 z § 6, sa osobne domnievam, že by neuškodilo
zákonu, keby tam odsek zostal, ale netrvám na ňom,
ale odporúčam, aby na koniec prvej vety bol odkaz
na ústavný zákon, ktorý hovorí
o forme menovania guvernéra Štátnej banky československej.
Ako pozmeňujúci návrh odkaz za prvú
vetu.
K ods. 4 a odstavcu 2, ktorý v podstate hovorí o
filozofii menovania guvernéra a viceguvernérov mám
trochu iný názor, než predstavuje predloha
zákona. V spravodajskej správe už bolo spomenuté,
že sa počíta s tým, že tento orgán
by mal byť suverénnym vo vzťahu k exekutíve,
avšak prirodzene nemôže byť suverénnejší,
než sú zákonodarné orgány federálne
a republikové, ktoré sa v podstate musia chovať
ku guvernérovi Štátnej banky československej
ako ku ktorémukoľvek ministrovi, ktorý má
zverenú závažnú časť riadenia
nášho hospodárstva.
Preto sa osobne domnievam, že pri menovaní týchto
hodnostárov by zákonodarné zbory mali mať
väčšie slovo. Na základe toho predpokladám
pozmeňujúce návrhy, aby v § 6 ods. 2,
ktorý hovorí o menovaní guvernéra
Štátnej banky československej znela úprava
takto: Na návrh vlády ČSFR schválený
Federálnym zhromaždením ČSFR.
V § 6 ods. 4, kde sú menovaní viceguvernéri
- na návrh guvernéra namiesto: "prejednaný
s príslušnými vládami" - "odsúhlasený
národnou radou príslušnej republiky".
Prirodzene, že národné rady skôr ako
odsúhlasia návrh guvernéra, majú možnosť
konzultovať tieto veci s príslušnou republikovou
vládou, ale sú v každom páde objektívnejším
orgánom, než je vláda tej - ktorej republiky.
Osobne sa domnievam, že Federálne zhromaždenie
je tiež objektívnejším orgánom,
než je vláda, ktorá prirodzene môže
vychádzať veľakrát zo subjektívnych
názorov. Toľko k pozmeňujúcim návrhom.
Inak vám vrelo odporúčam, aby ste predlohu
zákona schválili.