Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedo, vážený
pane předsedající, vážené
dámy a pánové. Dovolte mi, abych závěrečné
slovo k návrhu novely trestního zákona omezil
na stanovisko předkladatele k předloženým
pozměňujícím a doplňujícím
návrhům s tím, že jinak odkazuji na
úvodní stanovisko, které jsem již jménem
vlády přednesl, a ve kterém jsem již
poukázal na skutečnost, že jde o dílčí
novelu trestního zákona, kterou uvádíme
tuto základní trestně právní
normu do souladu s Ústavní listinou práv
a svobod, zatímco celková rekodifikace trestního
práva bude věcí dalších kroků
vlády.
A nyní k pozměňujícím návrhům
předneseným v průběhu rozpravy. První
pozměňující návrh v té
chronologii, v jaké jsou k jednotlivým ustanovením
tohoto zákona rozdány ve společném
tisku, přednesl pan poslanec Kudláček k §
7. Paragraf 7 upravuje přípravu k trestným
činům, přičemž již v roce
1990 Federální shromáždění
přijalo novelu trestního zákona, kterou se
vykročilo směrem k tomu, aby postupně přípravné
jednání nebylo trestným činem a aby
bylo v tuto chvíli omezeno jenom na ty činy nejzávažnější.
Pan poslanec Kudláček naopak navrhuje vypustit z
§ 7 odst. 1 platného trestního zákona
- jeho návrh tedy nesměřuje k dnes předložené
novele vládou, nýbrž k trestnímu zákonu
platnému - slova "zvlášť závažného"
a navrhuje tedy vlastně vrátit trestní zákon
do stavu před listopad 1989. To znamená postihovat
všechna přípravná jednání
jako trestná. Jménem navrhovatele musím říci,
že s tímto návrhem nemůžeme souhlasit,
protože je to návrh, který vrací trestní
právo do období minulého.
Další návrh je návrh pana poslance Pohanky
k § 12 odst. 2. Navrhuje tento paragraf a tento odstavec
ponechat a naopak vypustit navrhované nové znění
§ 201 a. Jde o to, jak přistoupíme k problematice
trestného činu - my tomu říkáme
Rauschdelikt - to jest trestného činu spáchaného
ve stavu obluzení, ve stavu blízkému opilosti,
ovšem navozenému požíváním
návykových látek. Jménem navrhovatele
musím říci, že s návrhem pana
poslance Pohanky nejít tímto směrem a naopak
vrátit se k trestnosti v té podobě, jaká
byla v minulé době též nesouhlasíme,
naopak považujeme za potřebné přijmout
návrh k § 201a tak, jak je předložen,
tj. mít tyto ohrožovací delikty právě
v té poloze, v jaké jsou navrženy, tj. v poloze
postihu jednání, které spočívá
jednak v požívání omamných látek
nebo alkoholu a jednak ve spáchání speciálního
trestného činu. Takže s ohledem na to, že
nedoporučujeme přijetí tohoto návrhu,
je přirozené, že zcela akceptujeme druhou část
návrhu pana poslance Pohanky. A myslím, že
o ní by se nemuselo hlasovat, je samozřejmá.
Šlo by o věc čistě legislativně
technickou.
Dále je zde pozměňující návrh
pana poslance Kudláčka k § 72 odst. 2 písm.
b), kde navrhuje vypustit větu za středníkem,
tj. vypustit možnost, aby soud neukládal ochranné
léčení tam, kde je nesporné, že
nelze dosáhnout jeho účelu, tj. účelu
změny celkového stavu pachatele trestného
činu z toho zdravotního stavu.
Nedoporučujeme tento návrh pana poslance Kudláčka,
neboť zřejmě byl přednesen při
neuvědomění si toho, že FS na minulé
schůzi již přijalo novelu občanského
soudního řádu, která naopak řeší
tuto situaci a tam, kde je potřeba zajistit detenci osoby
ve zdravotnickém zařízení z důvodu
jejího zdravotního stavu, který ohrožuje
okolí, tam je to již upraveno novelou občanského
soudního řádu samostatným soudním
řízením.
Další je návrh paní poslankyně
Kaplanové k témuž ustanovení, která
však navrhuje pouze doplnit ustanovení o lhůtu
nejméně tři týdny. Ochranné
léčení se neukládá na lhůtu,
není tím stanovena lhůta, nýbrž
na dobu, po kterou je potřeba. Proto toto doplnění
též nedoporučujeme.
Další je návrh pana poslance Jedináka
k § 128 odst. a). Navrhuje doplnit tento paragraf, tj. toto
ustanovení, které postihuje tzv. pletichy v souvislosti
s realizací veřejných soutěží,
veřejných dražeb, dalším samostatným
odstavcem, který zní: "Stejně bude potrestán,
kdo se činu uvedeného v odst. 1 dopustí v
souvislosti s prodejem privatizovaného majetku na základě
smlouvy uzavřené s kupujícím."
Z této dikce vyplývá, že pan poslanec
měl patrně na mysli případy podle
zákona o velké privatizaci, pokud se zvolí
v rámci tohoto zákona cesta nikoli kuponové
privatizace, nikoli akciové společnosti, nikoli
některé z těchto metod, nýbrž
zvolí se metoda prodeje kupní smlouvou jednomu subjektu.
Chtěl bych říci, že návrh, který
zde pan poslanec Jedinák přednesl, ve skutečnosti
tuto situaci vůbec neřeší, protože
dikce, kterou navrhl, je: "Stejně bude potrestán
ten, kdo se činu uvedeného v odst. 1 dopustí
v souvislosti s prodejem privatizovaného majetku na základě
smlouvy uzavřené s kupujícím",
ale činu uvedeného v odst. 1 se nelze dopustit právě
při kupní smlouvě. Tam není dražba.
Takže současná právní úprava
umožňuje postihnout tam, kde by tento čin byl
v souvislosti s dražbou spáchán. Kde naopak
půjde o kupní smlouvu, je nepochybné, že
pan poslanec měl na mysli případy buď
úplatků, nebo zvýhodnění kupujícího
nebo podvodu. Půjde-li o úplatek, použije se
trestný čin úplatkářství,
půjde-li o podvod, použije se trestný čin
podvodu. Není potřeba samostatnou podstatu, která
by navíc nepostihla tuto skutečnost. Zákon
o velké privatizaci má v sobě pojistky, které
mají zabránit zneužívání
v podobě předkládání konkurenčních
projektů a v podobě schvalování privatizačních
projektů někým jiným než je samotný
podnik, který jde do privatizace, tj. ministerstvo pro
privatizaci.
Další je návrh pana poslance Zahrádky.
Návrh směřuje k tomu, aby § 140 odst.
1 byl doplněn o další okolnosti zachycující
skutkovou podstatu trestného činu a to je "kdo
padělané nebo pozměněné peníze
doveze na území státu". Tento návrh
je vcelku logický. Jde o to, aby se postihoval pouhý
dovoz padělaných peněz přes hranice,
aby se nemuselo prokazovat, že jsou určeny k puštění
do oběhu nebo se jinak zneužívaly. Na druhé
straně nemůžeme v této podobě
doporučit jeho akceptování, protože
navrhuje toto ustanovení zahrnout do platného §
140 odst. 1, tj. padělání peněz, kde
je sazba nejnižší 5 let a nejvyšší
10 let. Přijetím tohoto návrhu by tato skutečnost,
že někdo veze jen jednu bankovku v hodnotě
100 Kčs, která je padělaná, musela
mít za následek trest nejméně 5 let
odnětí svobody. To je nedomyšlený návrh.
Z těchto důvodů nedoporučujeme jeho
akceptování.
Pánové poslanci Pohanka a Konečný
navrhují v § 175 o křivém svědectví
vypustit trestnost postihu křivého svědectví
učiněného před orgány hospodářské
arbitráže s odůvodněním, že
za 14 či 20 dní už hospodářská
arbitráž nebude. Proto je zbytečné sankcionovat
křivou výpověď před hospodářskou
arbitráží. To jsou návrhy logické,
leč ve skutečnosti v sobě obsahují
amnestii. Musíme si uvědomit, že na trestný
čin křivého svědectví je promlčecí
lhůta 5 let. Kdyby byly akceptovány, tak všechny
trestné činy křivého svědectví
spáchané před orgány hospodářské
arbitráže kdykoliv v uplynulých 5 letech a
kdykoliv ještě v těchto 20 dnech do konce roku
by vlastně byly amnestovány a nebyly postižitelné.
Z těchto důvodů, byť víceméně
materiálních, považujeme za nutné tam
ještě termín orgány hospodářské
arbitráže ponechat po dobu 5 let promlčecí
lhůty.
Další návrh směřuje k §
271 a) a byl přednesen panem poslancem Jedinákem.
Pan poslanec navrhoval, aby trestný čin obecného
ohrožení byl doplněn tak, že stejně
bude potrestán, kdo poruší předpisy
o provozu jaderného reaktoru nebo jeho zpracování,
ukládání, dovozu a vývozu jaderných
materiálů. Chtěl bych říci,
že tímto návrhem se nemůže podařit
ničeho docílit, protože dnešní
§ 181 a) samozřejmě všechna jednání
zde označená trestně postihuje. Kdybychom
chtěli tato jednání postihnout jinou sazbou
než je dnes, pak by tento návrh měl smysl.
Pokud tento návrh říká - stejně
bude potrestán, tak je nadbytečným návrhem,
protože to je již trestné. To není potřeba
opakovat v samostatném odstavci. Z těchto důvodů
nedoporučujeme.
Pan poslanec Kudláček navrhuje v § 201 připojit
text - bude potrestán odnětím svobody, zákazem
činnosti atd. Je to tedy opět návrh, který
směřuje k návratu před listopad 1989.
Chce zavést zpět to, co naopak toto FS v r. 1990
novelou trestního zákona odstranilo, kdy rozlišilo
u trestného činu opilství jednání
jenom jako přestupek - to je tam, kde nedojde k žádné
škodě, nedojde k žádnému ublížení
na zdraví. Jde o pouhé řízení
např. motorového vozidla po požití prášků
nebo alkoholu a chce nazpět tento stav obnovit. Tím
by ovšem došlo, kdyby byl tento návrh přijat,
k likvidaci dvou přestupků, které v přestupkových
zákonech národních rad existují. Bylo
by stejně trestné jak vlastní řízení
motorového vozidla po požití alkoholu, tak
případy spojené s dalším trestným
činem, ať už je to ublížení
na zdraví, způsobení škody atd. To jsou
návrhy, které neakceptujeme jménem navrhovatele.
Dostávám se k sérii návrhů
týkajících se § 203 - týrání
zvířat. Po dlouhé rozpravě se zpravodaji,
s autory novely trestního zákona jsme dospěli
k závěru, že z předložené
série návrhů poslanců:Tomsou, Blažkem,
Šebejem, Musílkem, Lacinou a Gandalovičem je
nejvýhodnější a nejpřesněji
formulovaný návrh pana poslance Gandaloviče.
Proto navrhujeme, aby byl přijat tento návrh, potom
by patrně bylo třeba, aby se o ostatních
návrzích nehlasovalo. Rozhodně není
možné, jakmile se jeden z nich přijme, o ostatních
hlasovat.
Proč navrhujeme přijetí návrhů
pana poslance Gandaloviče? Proto, že ve skutečnosti
poskytuje nejvyšší a nejširší
ochranu jak lidskému cítění z hlediska
jednání, které je nehumánní,
tj. z hlediska jednání, při němž
dochází k týrání zvířat,
ale dále též proto, že poskytuje mnohem
širší právní ochranu i chráněnému
objektu - tj. zvířatům. V návrzích
poslanců: Tomsy, Blažka, Šebeje atd. se totiž
všude za trestné považuje jen takové týrání
zvířete, které způsobí jeho
smrt nebo způsobí vážné poškození
jeho zdraví. Kdežto pan poslanec Gandalovič
ve svém návrhu navrhuje ponechat odst. 1 podle vládního
návrhu, tj. trestní postih každého týrání
zvířete, i když nedojde ke smrti a vážné
újmě na zdraví, kde bych chtěl zdůraznit,
že i dnešní právní úprava
rozlišující lehkou, těžkou újmu
na zdraví atd. u občana nebo člověka
je velice těžko interpretovatelná a vyžádala
si mnoho let judikatury. Kdybychom zaváděli nový
termín do trestního zákona, což je,
řekněme, těžká újma na
zdraví zvířete nebo vážné
poškození jeho zdraví, dostali bychom se do
situace, kdyby nebylo možno ten termín vážné
poškození zdraví zvířete vlastně
interpretovat. Z těchto důvodů považujeme
návrh poslance Gandaloviče, který ponechává
odst. 1 z § 203 a navrhuje dva další odstavce
2 a 3 s vyšší sazbou, za nejpřijatelnější,
protože postihuje jak jsem zdůraznil, každé
týrání zvířete, nejenom to,
které má za následek smrt nebo újmu
na zdraví.
Paní poslankyně Nováková a poslanec
Pobežal předložili návrhy na takovou úpravu
§ 205, která je ve skutečnosti zužující
úpravou. Dnešní úprava § 205 je
podstatně širší a poskytuje širší
trestní postih. Patrně proto se stala vlastně
nepouživatelnou. Proto doporučujeme, aby byl přijat
návrh paní poslankyně Novákové
na novou dikci § 205, ale s jistými úpravami,
které bych se zde pokusil přednést a pokusil
se získat souhlas paní poslankyně Novákové.
Jde o zjednodušení. Když se podíváme
na návrh paní poslankyně Novákové,
je podle našeho názoru možné především
vypustit slovo hrubá. Znamená to, že je možno
za trestné považovat jednání toho, kdo
uvádí do oběhu, rozšiřuje, činí
veřejně přístupnými, vyváží
nebo dováží pornografická díla
písemná, nosiče zvuku nebo obrazu, zobrazení,
nebo jinak ruší mravnost, v níž se projevuje
a zde by postačovalo - neúcta k člověku.
Dále vypustit slovo vysoký stupeň násilí,
neboť jde o pornografické dílo. Měli
bychom zase problém s přívlastkem vysoký
stupeň. Navrhujeme použít slova, v nichž
se projevuje neúcta k člověku a násilí.
Slovo brutalita je tentýž pojem jako násilí.
Není potřeba říkat násilí
a brutalita. Jde o vyjádření slov, která
mají naprosto stejný obsah. Tím, že
vypustíme slovo násilí, měli bychom
potom doplnit slovo nebo, která zobrazují, a zde
musíme přejít do plurálu. Nikoli sexuální
styky s dětmi. Je třeba si uvědomit, že
bychom měli v tomto smyslu chtít trestně
postihnout i takové pornografie, kde bude jeden sexuální
styk s jedním dítětem, nikoli tam, kde jde
o plurál, a totéž platí v souvislosti
s tím zvířetem.
Po vysvětlení těchto změn přečtu,
jak by skutková podstata § 205 odst. 1 zněla.
Kdo uvádí do oběhu, rozšiřuje,
činí veřejně přístupnými,
vyrábí nebo dováží pornografická
díla písemná, nosiče zvuku nebo obrazu,
zobrazení nebo jiné předměty porušující
mravnost, v nichž se projevuje neúcta k člověku
a násilí, nebo která zobrazují sexuální
styk s dítětem, se zvířetem nebo jiné
sexuálně patologické praktiky, bude potrestán
trestem odnětí svobody až na jeden rok, peněžitým
trestem nebo propadnutím věci.
I v odst. 2 navrhujeme jisté úpravy. Byl bych rád,
kdyby se paní poslankyně Nováková
k nim vyjádřila, a to ty, že v písm.
b) by zněl text: "Na místě, které
je osobám mladším 18 let přístupné."
Tzn. vypustit slova "nebo může být jimi
pozorováno". Přístupnost se samozřejmě
myslí nejen fyzicky, ale také opticky. Jde tedy
o zbytečné opakování téhož.
Po těchto úpravách navrhujeme návrh
paní poslankyně Novákové akceptovat.
Pan poslanec Šútovec a poslanec Šebej v §
216 navrhují nikoli změnu věcnou - tzn. navrhují
stejnou skutkovou podstatu, ale rozdělení na dvě
skutkové podstaty, v nichž budou zvlášť
řešen únos dítěte, zvlášť
únos duševně postižené osoby. Tento
návrh by byl smysluplný, kdyby chtěl odlišit
např. použitou trestní sazbou jedno jednání
od druhého. Tak se nestalo. Tento návrh nesměřoval
k odlišení. Pak je nadbytečný, protože
by jeho realizace mohla přinést třeba velký
problém soudu, kterou skutkovou podstatu použít
v případě, že půjde o únos
dítěte duševně postiženého.
A je to v celku zbytečné. Z těchto důvodů
tento návrh nedoporučujeme akceptovat.
K § 234 přednesl pan poslanec Benda dva pozměňující
návrhy. Jde o snížení dolní sazby
z tří let na dvě léta z důvodu,
které jsou pochopitelné, aby u těchto jednání
bylo možno - v případě zvláštního
zřetele - uložit i podmíněný
trest - odnětí svobody. Za navrhovatele mohu říci,
že oba návrhy akceptujeme a doporučujeme k
přijetí.
Pan poslanec Kudláček navrhuje změnu §
235 písm. c), ale patrně si neprostudoval zprávu
ústavně právního výboru. Jde
o návrh směřující k vládnímu
návrhu, ale tento nedostatek vládního návrhu
odstranily ústavně právní výbory
ve společné zprávě, takže předpokládám,
že návrh bude vzat zpět.
Další návrh pana poslance Kudláčka
je totéž, ovšem nejde o přehlédnutí,
ale spíš o interpretaci. Pan poslanec Kudláček
navrhuje v § 247 odst. 1, písm. b) doplnit slovy:
"nebo úskokem". Chtěl bych říci,
že ve společné zprávě ústavně
právních výborů je vysvětlen
pojem "vloupání" tak, že to je jednání
za použití násilí nebo lsti. Takže
ten úskok už tam máme, ale v obecném
ustanovení. Tento návrh je tedy také nadbytečný,
neboť je obsažen v návrhu ústavně
právních výborů.
Další návrh v § 247 je návrh poslance
Konečného, který navrhuje místo pojmu
"odsouzen" uvést termín "projednán".
Má tím zřejmě na mysli, což je
zde ostatně i uvedeno trestnost těch jednání,
kde již pachatel byl nejen odsouzen za stejné jednání,
ale kde byl za stejné jednání postižen
jako za přestupek. Pak ovšem neměl použít
termín "projednán", nýbrž
termín "potrestán". Projednání
totiž může být i zproštění.
Musím však říci, že tento návrh
nemůžeme doporučit, i kdyby byl použit
správný termín, protože v této
zemi neexistuje centrální evidence přestupků
a není tedy možné zjistit, zda již někdo
byl za přestupek potrestán.
Další návrh je návrh pana poslance Laciny,
který navrhuje u trestného činu § 249
odst. 1 použít nový termín "nikoliv
malé hodnoty". Zde vlastně dochází
jen ke změně slovosledu. Je to proto, abychom u
motorového vozidla nemuseli zjišťovat jeho cenu,
aby každá krádež motorového vozidla
byla trestním činem a nebylo třeba dělat
složité znalecké zkoumání. Tento
návrh by znamenal, že bychom museli nejen u krádeže
věci, ale u každého případu krádeže
motorového vozidla zjišťovat jeho hodnotu znaleckým
zkoumáním motorového vozidla. Myslíme
si, že to není dobrý návrh, že
naše dikce rozlišuje motorové vozidlo a vždy
postihuje trestně právní jeho krádež
a tedy, aby zůstala zachována bez ohledu na hodnotu
motorového vozidla. Pachatel také u motorového
vozidla neví, jak by znalecký posudek dopadl, neví,
kolik let je auto staré, nezná stav jeho převodovky
atd.
Domníváme se tedy, že by to nebyl postup, který
by zkvalitnil trestní zákon.
Pan poslanec Kudláček k témuž ustanovení
navrhuje zvýšit trestní sazbu v odst. 1 a 2
na dva roky. Tím by ovšem došlo k nesrovnalostem
v trestním zákoně. Byla by stejná
sazba za krádež jako za neoprávněné
užívání cizí věci. Nebyl
by zde rozdíl. Nedoporučujeme, neboť trestní
zákon rozlišuje tato dvě jednání
- je rozdíl mezi tím, když se někdo
zmocní cizí věci za účelem,
aby jí užíval trvale, aby se jí natrvalo
zmocnil, a tím, kdo jí zmocní jenom za účelem
přechodného užívání.
Druhý návrh pana poslance Kudláčka
je na nové zařazení odst. 1, ve kterém
navrhuje nahradit dnešní termín "věc
malé hodnoty" termínem "věc nikoliv
nepatrné hodnoty". V podstatě by to znamenalo
zvýšení ochrany ze 6 tisíc korun, což
navrhujeme my, na jeden tisíc Kčs. Nedoporučujeme
tento návrh, protože by tím došlo k likvidaci
přestupků, k velikému zúžení
přestupkového zákona, který není
v kompetenci Federálního shromáždění.
K témuž ustanovení navrhuje pan poslanec Lacina
vložit do odst. 2 § 249 nový text "způsobí-li
činem uvedeným v odst. 1," další:
"byť z nedbalosti". Tento návrh pana poslance
Laciny je zbytečný. Je to obecná zásada
trestního zákona, která je obsažena
v § 6.
Další návrh pana poslance Konečného
- to není ovšem návrh k trestnímu zákonu,
je to návrh, který zde máme pod slovy "nutno
vytvořit normu pro ověření způsobu
nabytí věci". Chtěl bych říci,
že taková norma především nemůže
být normou trestního práva. Nabývání,
tj. vlastnické tituly je upraveno v občanskému
zákonu a v dalších předpisech soukromého
práva, například zákona o velké
a malé privatizaci.
Trestní zákon nemůže tuto oblast upravovat.
Proto nedoporučujeme.
Následuje návrh pana poslance Pohanky k § 257
písm. a) - vypustit slovo "tím". Je to
návrh legislativně technický, my jej doporučujeme,
myslím, že je to v celku nepochybné.
Následuje dále série návrhů,
které se všechny týkají jedné
a téže skutkové podstaty, a to § 260,
eventuálně 261 - podpora a propagace fašismu.
Chtěl bych říci, že tato skutková
podstata je v dnešní podobě skutkovou podstatou,
která do značné míry s sebou přináší
velké interpretační potíže, navazuje
na Mezinárodní soud v Norimberku a mezinárodně
přijaté akty a současně je již
dnes v jisté kolizi s Ústavní listinou práv
a svobod, která předpokládá, že
postihováno musí být jednání,
nikoliv pouze svoboda projevu.
Z těchto návrhů, které jsou zde předneseny,
jsme po projednání se zpravodaji s generálním
prokurátorem a autory dospěli k závěru,
že nejpřesnější návrh je
návrh pana poslance Šamalíka, neboť se
vyhýbá oblasti ideologie a jednoznačně
směřuje k tomu, aby umožnil v obecné
poloze postihnout jako trestné jednání, které
zahrnuje všechny případy potlačující
lidská a občanská práva a svobody,
hlásání rasové nebo jiné nesnášenlivosti
nebo násilí.
Z těchto důvodů doporučujeme přijmout
oba návrhy poslance Šamalíka, protože
jsou provázány jak novou skutkovou podstatou §
260, tak vypuštěním § 261. A zbývá
zde již nikoliv návrh, ale jestli se nemýlím
dotaz, který zazněl v rozpravě a byl mně
adresován od pana Jindřicha Konečného.
Dotaz zněl: "Proč předkladatel v předloženém
návrhu novely trestního zákona se nepokusil
postihnout jako samostatný trestný čin prostituci."
Především bych odkázal na své
závěrečné slovo, které jsem
měl po rozpravě k osnově živnostenského
zákona. Prostituci postihovat jako samostatný trestný
čin se v podstatě nepodařilo žádné
moderní civilizované společnosti z jednoduchých
důvodů, a to proto, že prostituci je v tom
případě třeba nějak definovat.
Patrně nejběžnější definice
je poskytování pohlavního styku za úplatu.
Úplatou se přitom uvažuje nikoli pouze poskytnutí
peněz, ale i jiné hmotné výhody. Tím
se dostáváme do velmi choulostivé situace
interpretační, pak by jako prostituce mohlo být
považováno každé poskytnutí pohlavního
styku poté, co jeden partner druhému partnerovi
zaplatil večeři v restauraci.
Při dnešní koncepci živnostenského
zákona je však nepochybné, že prostituce
je živností, a to volnou, podléhající
ohlášení, takže neohlášení
této živnosti a přitom její provozování
je nesporně trestným činem krácení
daně a nedovoleného podnikání, takže
došlo k nepřímému vytvoření
možnosti trestního postihu té prostituce, kterou
vskutku postihovat chceme.
Dovolte mi, abych tím své závěrečné
slovo ukončil a popřál vám mnoho úspěchů
při hlasování.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Poslanec Kováč
má technickou poznámku.
Poslanec SN M. Kováč: Chcel by som niečo
spresniť s predkladateľom. V § 203 je taxatívne
povedané - kto utýra zviera. Pýtam sa, či
sa to vzťahuje aj na chytanie myší a výskumné
ústavy atď. Takto sa to jednoznačne vzťahuje
na všetky zvieratá. Mali by sme to nejako vyčistiť.
Ďakujem.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: K tomu se vyjádří
pan místopředseda.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vím, že o tom by bylo možné hovořit
velice dlouho. Je nepochybné, že terminologie §
203 - kdo týrá zvíře atd. - navozuje
potřebu definice toho, která zvířata
by měla být chráněna podle trestního
zákona a která nikoli. Chtěl bych zdůraznit,
že takovou definici trestní právo není
schopno poskytnout. Je možné, že připravovaný
zákon o ochraně zvířat toho schopen
bude. Ale trestní zákon naštěstí
ji nepotřebuje. Trestní zákon má totiž
kromě zvláštní části,
ve které jsou skutkové podstaty jednotlivých
trestných činů jako formalizované,
i obecnou část, která říká,
že trestné není každé jednání,
které je uvedeno ve zvláštní části,
ale jednání, které navíc musí
mít jeden společný znak, a tím je
společenská nebezpečnost. Tím je to
vyřešeno. Vidím, že kýváte,
že mohu skončit.