Pokiaľ ide o realizáciu zákona v podnikovej
praxi, je možné povedať, že vo väčšine
podnikov prebieha intenzívna príprava v súlade
s obsahom navrhovaného zákona. Celkovými
zámermi jednotlivých ustanovení boli pracovníci
podniku zoznámení na rade seminárov, v odborných
časopisoch aj v dennej tlači. Aj tak sa nepočíta
s tým, aby od začiatku januára došlo
v širokom rozsahu k zmene mzdového systému
a konkrétne ku spôsobu odmeňovania. V radách
podnikov bude ešte po určitú dobu zachovaný
doterajší systém. Tým, že sa v
ňom záväzne upravia tie ustanovenia, ktoré
vyplývajú z predloženého zákona,
prípadne sa vykonajú niektoré ďalšie
korektúry, napríklad v úrovni mzdových
tarifov, tarifných zložiek a podobne. Budú
to však už len podnikové predpisy, pretože
platnosť centrálnych predpisov 31. decembra tohto
roku končí. Podľa situácie v každom
podniku sociálni partneri dohodnú, aký mzdový
systém v akom termíne budú uplatňovať.
Znamená to, že realizácia nových mzdových
systémov bude postupná a plynulá, čo
návrh predloženého zákona plne umožňuje.
Ešte raz potrebujem za nutné zdôrazniť,
že od začiatku budúceho roku majú sociálni
partneri plnú zodpovednosť v otázkach odmeňovania
pracovníkov.
Predložený návrh zákona o mzde, odmene
za pracovnú pohotovosť a priemernom zárobku
zodpovedá princípom trhovej ekonomiky, plne rešpektuje
medzinárodné dohody a umožňuje sociálnym
partnerom kolektívne vyjednávanie vo výške
mzdových tarifov, príplatkov i o celkovom spôsobe
odmeňovania pracovníkov. S návrhom vyslovili
súhlas rady hospodárskej a sociálnej vlády
a rovnako tak v hospodárskych organizáciách,
kde návrh prijímali pozitívne. Súhlasíme
s úpravami, ktoré navrhujú sociálne
a kultúrne výbory Snemovne ľudu a Snemovne
národov s výnimkou pripomienky č. 5 v §
11 ods. 1 a pripomienky 12 v § 20 ods. 1. Prijatím
týchto pripomienok by vznikol rozpor medzi navrhovaným
zákonom a medzinárodnými dohodami, zákonmi,
ktoré tieto dohody realizujú, a devízovým
zákonom. Odporúčam preto z poverenia federálnej
vlády návrh zákona s pripomienkami, ktoré
vyplynuli z jednania Federálneho zhromaždenia, schváliť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi
federální vlády Hoffmannovi za odůvodnění
návrhu. Chci říci, že pan ministr Miller
je v zahraničí, je tu jeho náměstek
pan Měchura, pokud by bylo třeba, aby zaujal nějaké
stanovisko, hlasovali bychom o souhlasu s jeho účastí.
Vzhledem k tomu, že SL není schopna se usnášet,
tento úkon nyní provádět nebudeme.
Návrh byl přikázán VÚP, VPR,
VSK obou sněmoven. Výbory sociální
a kulturní připravily písemný návrh
usnesení sněmoven (tisk 1088) a pověřily
poslance J. Sedláka a J. Šimečkovou předložením
zpravodajských zpráv.
Jako prvního prosím zpravodaje výborů
SL pana poslance J. Sedláka, aby přednesl zpravodajskou
zprávu. Zároveň prosím paní
poslankyni Šimečkovou, aby zaujala své místo,
které jí v této souvislosti přísluší.
Zároveň žádám poslance, kteří
hodlají vystoupit v rozpravě, aby podali přihlášky
do diskuse.
Společný zpravodaj výborů SL J. Sedlák:
Vážené Federální shromáždění,
vážení hosté, naší 19. společné
schůzi SL a SN je předložen návrh zákona
o mzdě, odměně za pracovní pohotovost
a o průměrném výdělku. Ve svém
pojetí představuje vytvoření legislativních
podmínek v oblasti mzdové reformy tak, aby tato
právní úprava umožňovala tržní
chování všech subjektů, zaměstnavatelů,
zaměstnanců, organizací zaměstnavatelů
a příslušných odborových orgánů.
Zároveň minimalizuje státní zásahy
na míru odpovídající současnému
období ekonomické reformy. Návrh zákona
představuje zásadní liberalizaci mezd v podnikatelské
sféře. Upravuje pouze určitou míru
ochrany a nároku zaměstnanců tak, aby byly
respektovány závazky vyplývající
z úmluv Mezinárodní organizace práce
a dalších mezinárodně právních
aktů, k nimž ČSFR přistoupila.
V rámci tohoto pojetí návrh zákona
předpokládá zrušení všech
dosavadních podzákonných úprav odměňování
v podnikatelské sféře. Opouští
systém administrativně stanovených tarifů
a nahrazuje a staví do priority systém kolektivního
vyjednávání sociálních partnerů.
Tam, kde je kolektivní jednání uzavřeno
dohodou, stát nezasahuje. Pouze v případech,
kdy není uzavřena kolektivní smlouva, platí
nejméně to, co určí stát zákonem.
Součástí návrhu zákona je také
komplexní úprava a zjednodušení zjišťování
průměrného výdělku pro potřebu
pracovně právních vztahů a úkonů.
I ve formulaci jeho výpočtu užitého
pro převážnou část příplatků
a dalších složek mzdy vychází návrh
zákona z pojetí mezinárodních úmluv
a nahrazuje řadu dosud používaných výpočtů.
Vládní návrh zákona o mzdě
- jak bylo řečeno panem předsedajícím
- odměně za pracovní pohotovost a o průměrném
výdělku byl projednán ve výborech
pro plán a rozpočet, výborech ústavně
právních, hospodářských a sociálně
kulturních.
Doporučuji, dámy a pánové, aby návrh
zákona (tisk 1011) po projednání a posouzení
úprav, uvedených ve společné zprávě
garančních výborů sociálně
kulturních (tisk 1088) byl Sněmovnou lidu schválen.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
má slovo zpravodajka Sněmovny národů,
paní poslankyně Šimečková.
Poslankyně SN I. Šimečková: Pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce
zmínila o průběhu projednávání
návrhu ve výborech Federálního shromáždění.
Vládní návrh zákona, jak již
bylo řečeno, projednávaly výbory pro
plán a rozpočet, hospodářské,
výbory ústavně právní a výbory
sociální a kulturní. Při projednávání
návrhu zákona, ocenili poslanci všech výborů
skutečnost, že dochází ke zrušení
asi 350 podzákonných právních úprav
odměňování v podnikatelské
sféře a tím k zásadní liberalizaci
mezd v této oblasti.
V několika výborech bylo diskutováno o vhodnosti
zařazení převzatých ustanovení
zákoníku práce a zapracování
do tohoto zákona. Ale pozměňovací
návrhy, týkající se těchto
ustanovení, to jest zvláště § 9
a § 12, v žádném výboru přijaty
nebyly.
Výbory pro plán a rozpočet vznesly k návrhu
zákona jednu drobnou připomínku, která
je zapracována v usnesení garančních
výborů v tisku 1088. Výbory hospodářské
připomínky neměly.
V ústavně právních výborech
byly vzneseny dva pozměňující návrhy,
o kterých se hlasovalo. Jeden z návrhu byl návrh
poslance Világiho, týkající se §
4 odst. 4, vypustit poslední větu v tomto odstavci,
a byl přijat výborem Sněmovny lidu. Sněmovna
národů ho odmítla, a proto nebyl zapracován
do celkového usnesení těchto výborů.
Výbory sociální a kulturní, jako výbory
garanční, zapracovaly do svého usnesení,
tisk 1088, legislativně technické úpravy,
se kterými navrhovatel souhlasí a stávají
se tudíž součástí návrhu.
Kromě těchto legislativně technických
úprav přijaly garanční výbory
a zapracovaly do usnesení dva pozměňující
návrhy poslance Prokopa, které jsou v tisku 1088
pod body 5 a 12 a týkají se § 11 a § 20.
S těmito pozměňujícími návrhy
navrhovatel nesouhlasí a musí být o nich
proto hlasováno zvlášť jako o pozměňujících
návrzích.
Připomínky ze Slovenské národní
rady do dnešního dne nepřišly, ačkoliv
termín dodání byl 29.11. Připomínky
z České národní rady, kde návrh
zákona projednaly výbor ústavně právní
a výbor pro sociální politiku a zdravotnictví,
byly do návrhu zapracovány v § 4 a v §
17 - jsou to shodné připomínky s připomínkami
výborů Federálního shromáždění.
Závěrem bych si dovolila doporučit Sněmovně
národů, aby návrh zákona tisk 1011
s doplněním garančních výborů
tisk 1088, schválila.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Jako první
se přihlásil do rozpravy pan poslanec Prokop, kterému
uděluji slovo. Prosím další přihlášky
do rozpravy.
Poslanec SN M. Prokop: Vážený pane předsedající,
vážení kolegové a kolegyně, když
jsme více než před rokem schvalovali zákon
o kolektivním vyjednávání, učinili
jsme první krok k postupné liberalizaci a nastolení
tržních vztahů i v oblasti mzdové politiky.
Návrh zákona o mzdě, odměně
za pracovní pohotovost a o průměrném
výdělku, by měl být krokem v tomto
směru dalším a měl by přenést,
alespoň v podnikatelské sféře převážnou
většinu problematiky do sféry kolektivních
smluv. Státní administrativní reglementaci
mezd by mělo být tímto odzvoněno.
Úctyhodný výčet více než
300 právních předpisů, které
nový zákon ruší, jsou tou nejsympatičtější
částí na tisku 1011, alespoň pro mne.
Používám-li kondicionálu, tedy říkám-li,
že zákon by měl být tím kýženým
krokem, chci upozornit na to, že přístup navrhovatele
k liberalizaci mezd cítím jako polovičatý
a navíc z hlediska legislativně technického
mi návrh zákona rovněž nepřipadá
příliš dobrý. To je ovšem věcí
i celé řady dalších zákonů,
které tu projednáváme a které jsou
rovněž často silně poznamenány
etatistickým a neliberálním přístupem
k právu, jako takovému.
Neúcta k právním normám, jako k jednotlivým
součástem systému právního
státu, se projevuje znovu a znovu, především
tím, že v návrzích jednotlivých
zákonů se opisují celé pasáže
ze zákonů jiných, které buď mají
vyšší právní sílu jako ústavní
dokumenty, mezinárodní dohody, které ČSFR
podepsala a jsou tedy pro nás závazné, nebo
které již platí od dřívějška
a jsou tedy zajisté stejnými součástmi
téhož právního řádu, jako
zákon navrhovaný. To je i případ návrhu
zákona o mzdě. Ten obsahuje celé pasáže,
převzaté ze zákoníku práce,
jak už zde bylo řečeno, nebo z úmluv
Mezinárodní organizace práce.
Argumenty navrhovatele, že je tento přístup
veden jakousi snahou o praktičnost při použití
zákonů, mne vedou k přirovnání
k příručkám vědeckého
komunismu pro agitátory KSČ, které rovněž,
z tak zvaných praktických důvodů,
aby se soudruh nemusel obtěžovat četbou zbytečných
knih, na několika desítkách stran, zopakovaly
hlavní postuláty zbytečných knih.
Systém, který stojí na takovémto přístupu
k teorii, ať jde o teorii právní nebo jakoukoliv
jinou, musel zákonitě skončit tak, jak skončil.
Vážené dámy, vážení
pánové, my však chceme vybudovat první
stát, chceme, aby zákony vytvářeli,
ale i naplňovali lidé kompetentní a vzdělaní,
lidé s právním povědomím. Způsobem,
jakým předkládá navrhovatel zákon
o mzdě, právní povědomí asi
těžko pozvedneme. Duplicita v právních
normách je nejen nešvar, ale i neúcta k naší
vlastní práci. Při projednávání
ve výborech jsem navrhl, vypustit ze zákona celý
komplex ustanovení, která jsou, podle mého
názoru, zbytečná, často i proto, že
jsou obsažena jinde, v jiných právních
normách. Přiznám se, že moje návrhy,
až na dvě zde již citované výjimky,
neprošly tak zřejmým způsobem, že
si nedělám iluze o jejich průchodnosti zde
v plénu, mimo jiné i proto, že podobný
přístup k zákonu, jako mám já,
se neobjevil ani v žádném jiném výboru,
který návrh projednával.
Nechci vás, vážení kolegové,
zdržovat, jak bývá někdy v tomto shromáždění
zvykem, a proto tyto návrhy nepředložím,
i když mě to srdce rve, nebo alespoň nepředložím
valnou většinu z nich. Přesto mi ale dovolte
přednést alespoň dva, které považuji
za podstatné, především z hlediska jejich
věcného obsahu.
O jednom se zde již hovořilo - je to návrh,
který je obdobný s návrhem kolegy Világiho,
který padl ve výborech ústavně právních.
Navrhuji v § 4 odst. 4 vypustit poslední větu.
Dále navrhuji v § 20 odst. 1 nové znění
první věty, zejména v souvislosti s tím,
co pan místopředseda vlády zde přednesl
o nesouhlasu vlády s přijatými protinávrhy
ve výborech sociálních a kulturních.
Jedná se o protinávrhy, které se týkaly
možnosti vyplácení mzdy v jiné než
československé měně. Navrhuji tedy
takovéto znění věty první prvního
odstavce § 20 - předám samozřejmě
zpravodajům pak písemně: Zaměstnancům
s místem výkonu práce podle pracovní
doby v cizině, dále zaměstnancům,
které zaměstnává zahraniční
osoba působící na území ČSFR
nebo zaměstnancům, kteří jsou devizoví
cizozemci a zaměstnává je československá
právnická osoba, lze s jejich souhlasem poskytovat
mzdu v jiné než československé měně.
Zdůvodnění těchto návrhů:
První návrh se týká stanovení
minimální mzdy. V návrhu zákona stojí,
že v kolektivní smlouvě může být
stanovena i vyšší minimální mzda,
než stanoví vláda ČSFR svým nařízením.
Domnívám se, že minimální mzda
jako jakýsi terminus technicus může být
stanovena jen jedna. Je jistě možné stanovit
v kolektivní smlouvě mzdy vyšší,
než je minimální mzda, ale takové nelze
nazvat minimální mzdou v plném významu
tohoto slova. Je-li něco minimální, nelze
podle mého názoru stanovit v téže souvislosti
jinou hranici, ať už vyšší nebo nižší,
a nazvat ji rovněž minimem. Proto navrhuji poslední
větu odst. 4 § 4 vypustit.
Pokud se týká odst. 20, věty, která
by umožnila přijímání mzdy v
jiné než československé měně
v případech, které jsem definoval: Je evidentní
totiž, že v některých případech
již delší dobu mzda v jiných než
československých měnách na našem
území vyplácena je. Lidé, kteří
jsou zaměstnáni u zahraničních firem
- a není jich dnes již tak málo - jsou jimi
často placeni ve volně směnitelných
měnách. Kdybychom v zákoně nepřipustili
tuto možnost, zákon by byl znovu a znovu pouze obcházen,
jako je tomu dosud, a docházelo by k daňovému
úniku.
Můj pozměňovací návrh plně
zohledňuje stanovisko federálního ministerstva
financí, na jehož základě vláda
vyjádřila s původními návrhy
našeho výboru nesouhlas. Toto stanovisko v případech,
které jsem vyjmenoval, připouští z hlediska
platného devizového zákona vyplácení
mzdy ve volně směnitelné měně.
Mám ho zde k dispozici, mohu ho zpravodajům také
dát. Toto stanovisko federálního ministerstva
financí je zakotveno v podstatě v návrhu,
který jsem odevzdal paní zpravodajkyni.
Vážené kolegyně, vážení
kolegové, už jsem naznačil, že navrhovaný
zákon nepovažuji z mnoha důvodů za příliš
dobrý. Avšak při zvážení
všech pro a proti, zejména při zvážení,
zdali jeho přijetí bude krokem vpřed oproti
stávajícímu stavu, jsem došel k názoru,
že zákon přece jen stojí za podporu
třeba jen pro těch 350 zrušených předpisů
z let minulých. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Prokopovi.
Prosím o další přihlášky
do diskuse. Slovo má poslanec Világi.
Poslanec SL O. Világi: Vážené Federálne
zhromaždenie, pripájam sa plne k tomu, čo povedal
pred chvíľou pán poslanec Prokop s tým,
že chcem doplniť jeho pozmeňujúci návrh.
Myslím si, že nie je možné zákonu
upierať určitý liberálny duch, snahu
vyriešiť neprehľadnosť súčasnej
právnej úpravy, pokiaľ ide o mzdy a úpravu
mzdy. Samozrejme ako každý zákon aj tento má
svoje politické aspekty. Takýmto politickým
aspektom je podľa môjho názoru aj spôsob
tvorby kolektívnej zmluvy a postavenie odborov pri tvorbe
týchto kolektívnych zmlúv.
V súčasnom procese transformácie ekonomiky
a v dobe, kedy prebieha pretvorenie ekonomických subjektov
na podnikateľské subjekty skutočné,
schopné súťažiť v trhovom mechanizme,
som toho názoru, že postavenie odborov, a hlavne pri
určení minimálnej mzdy v kolektívnych
zmluvách, má svoje riziká. Riziká
podľa mojej mienky spočívajú viac-menej
v tom, že podniky, pokiaľ by sa zaväzovali za poskytnutie
vyššej minimálnej mzdy, než to určí
vládne nariadenie, že podniky po určitej dobe
by museli revidovať stanovisko. Ale pretože kolektívna
zmluva má právne záväzný charakter,
nemôžu to revidovať iným spôsobom,
ako svojím ekonomickým krachom.
Preto som toho názoru, pretože súčasná
právna úprava vypustením poslednej vety ods.
4 celkom nerieši situáciu, či podniky môžu
v kolektívnej zmluve sa dohodnúť o vyššej
minimálnej mzde, ako je to stanovené vládnym
nariadením, a môj pozmeňujúci návrh
smeruje k tomu, aby to bolo výslovne povedané v
tomto zákone ako nový odsek, že kolektívna
zmluva nemôže obsahovať vyššiu hranicu
minimálnej mzdy, než to stanoví vládne
nariadenie. Zdôrazňujem, že to je na prechodnú
dobu, v určitom slova zmysle je to veľmi nutná
právna úprava. Pokiaľ ide o naše medzinárodné
záväzky, v žiadnom prípade sa nedostávame
do rozporu s medzinárodnoprávnymi záväzkami
republiky.
To by bolo všetko, čo som vám chcel povedať
a žiadam vás, aby ste môj pozmeňujúci
návrh podporili. Návrh odovzdám písomne.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pane kolego, návrh
je třeba odevzdat hned, protože návrhů
je málo. Prosím pana poslance Világiho, aby
urychleně svůj pozměňovací
návrh napsal.
Než pan poslanec Világi podá svůj pozměňovací
návrh, podá vám zprávu předseda
volební komise Erich Kříž. Prosím,
aby se ujal slova.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedo, vážený pane předsedající,
dámy a pánové, zápis o volbě
členů prezídia Federálního
fondu národního majetku - třetí kolo.
Komise poslanců Federálního shromáždění,
kterou Sněmovna lidu a Sněmovna národů
zvolila pro tajnou volbu členů prezídia a
členů dozorčí rady Federálního
fondu národního majetku ČSFR zjistila: pro
volbu členů prezídia Federálního
fondu národního majetku poslancům Sněmovny
lidu bylo odevzdáno 102 hlasovacích lístků,
poslancům Sněmovny národů bylo odevzdáno
106 hlasovacích lístků. Po skončení
hlasování komise zjistila: Hlasování
se zúčastnilo 98 poslanců Sněmovny
lidu a 102 poslanců Sněmovny národů.
Hlasování se zdrželo: 4 poslanci Sněmovny
lidu a 4 poslanci Sněmovny národů. Odevzdáno
bylo celkem ve Sněmovně lidu 97 platných
hlasovacích lístků, ve Sněmovně
národů 100 platných hlasovacích lístků.
Neplatných hlasovacích lístků bylo
ve Sněmovně lidu jeden, ve Sněmovně
národů dva.
Volební komise zjistila, že pro dr. Dagmar Lastoveckou
bylo odevzdáno 73 hlasů ve Sněmovně
lidu, 57 hlasů ve Sněmovně národů.
Pro prof. ing. Jana Petrenku, CSc. bylo odevzdáno 41 hlasů
ve Sněmovně lidu a 47 hlasů ve Sněmovně
národů.
Pro ing. Vladimíra Rudolfčáka bylo odevzdáno
41 hlasů ve Sněmovně lidu a 45 hlasů
ve Sněmovně národů. Pro ing.Petra
Vybírala bylo odevzdáno 31 hlasů ve Sněmovně
lidu a 34 ve Sněmovně národů.
Volební komise konstatuje, že členem prezídia
Federálního fondu národního majetku
byla zvolena dr.Dagmar Lastovecká. Pro tuto kandidátku
se vyslovila nadpoloviční většina přítomných
poslanců Sněmovny lidu a nadpoloviční
většina přítomných poslanců
Sněmovny národů a obdržela největší
počet platných hlasů z počtu obou
sněmoven.
Podle usnesení Federálního shromáždění
č. 236 pro volbu členů prezídia, předsedy,
místopředsedy a členů dozorčí
rady Federálního fondu národního majetku
ČSFR článek 1 odst.10 se uskuteční
opakovaná volba devátého člena Federálního
fondu národního majetku na základě
nově navržených kandidátů vládou
České a Slovenské Federativní Republiky.
V Praze, dne 10.12. 1991. Podepsáni: předseda komise,
členové komise.