Konečně § 68: Navrhujeme změnu textu
ve větě druhé. Místo slova "soudce"
vložit slova "předseda senátu". Mám
dojem, že tento návrh se zde již objevil. Tento
text označit jako odst.1 a doplnit nový odst.2:
Rozhodnout o propuštění obviněného
z vazby může v přípravném řízení,
dovoluje-li to tento zákon či prokurátor.
Poslední pozměňovací návrh
jde nad rámec novely. Doporučujeme pouze doplnit
výčet subjektů, které je třeba
vyrozumívat o odložení věci podle §
159, odst.1 trestního řádu, o osobu podezřelého.
V praxi dochází k tomu, že orgány policie
či prokuratury prověřuje oznámení
o trestné činnosti občana, ten sám
se o výsledku šetření vůbec nedoví,
a to i když byl třeba vyslýchán nebo
byly prověřovány okolnosti, které
se týkají jeho soukromí. To je všechno
z pozměňovacích návrhů. Dovolte
otázku předkladateli. Zajímalo by mě,
jak bude v § 82 zajištěno, že bude uplatněn
stejný režim pro prohlídku např. soukromých
rekreačních objektů, jako je tomu u obydlí,
jako míst, které slouží k bydlení.
To je všechno, děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ještě se přihlásil
pan poslanec Pobežal, než mu dám slovo, znovu
vyzývám poslance obou sněmoven, pokud nevolili
zbývající členy orgánu, který
máme dnes zvolit, aby tak do 16.00 hod. učinili.
Pan poslanec Pobežal má slovo.
Poslanec SL J. Pobežal: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, omlouvám se, že
jsem v rámci jednoho vystoupení nezvládl
všechny pozměňovací návrhy, zapomněl
jsem na jeden důležitý moment trestního
řádu. Jedná se o to, v případě
nutné obhajoby, čili tam, kde je obhajoba nutná,
a obhájce je ustanoven, tak náklady obhajoby nese
stát. Pokud si ve stejném případě
obviněný zvolí obhájce, tak náklady
podle stávajícího stavu stát nenese,
a náklady obhajoby v mnoha případech jsou
zcela nedobytné a pokud by je tedy ten advokát nemohl
dostat za vykonanou práci, pak je zřejmé,
k čemu by to vedlo, to je k vyhýbání
se k takovýmto vztahům a obviněný
by byl krácen na svém právu na obhajobu z
těchto důvodů. Proto můj pozměňovací
návrh, který budu formulovat a dodám písemně
spočívá v tom, že by se tady nerozlišovalo
mezi nutnou obhajobou, kdy si obviněný obhájce
zvolí a nutnou obhajobou, kdy je obviněnému
obhájce ustanoven co do řešení otázky
nákladů obhajoby. Bylo by to stejné a můj
pozměňovací návrh zní: K §
151 trestního řádu, který má
název "Náklady trestního řízení
jež nese stát" by na konci odst. 1 byl doplněk,
přečtu celý odstavec, i s tou změnou:
"Náklady nutné k provedení trestního
řízení včetně řízení
vykonávacího nese stát, nenese však
vlastní náklady obviněného, zúčastněné
osoby a po škozeného, ani vydání způsobená
zvoleným obhájcem a zmocněncem." A teď
doplňuji: "Pokud nejde o případ nutné
obhajoby dle § 36 trestního řádu."
A do odst. 2 vkládám text: "Obhájce,
který byl obviněnému ustanoven nebo byl obviněným
zvolen v případě nutné obhajoby, má
vůči státu nárok na odměnu
a náhradu hotových výdajů podle advokátního
tarifu." Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Přeje si ještě
někdo z poslanců vystoupit v diskusi? Není
tomu tak, rozpravu k tomuto bodu končím. I v tomto
případě budeme postupovat shodně,
jako pokud jde o novelizaci návrhu trestního zákona,
to znamená, že zpravodajové se vysloví
zítra až po zpracování pozměňujících
návrhů před hlasováním, včetně
navrhovatele.
Poslední výzva pro ty poslance, kteří
ještě nevolili zbylé členy prezídia
federálního fondu, aby tak učinili.
Budeme teď pokračovat dalším bodem programu,
kterým je
vládní návrh zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových
prostor (tisk 898) a návrh usnesení Sněmovny
lidu a Sněmovny národů (tisk 1060).
Vládní návrh odůvodní místopředseda
federální vlády pan Pavel Rychetský,
uděluji mu slovo. Prosím zpravodaje, aby uvolnili
místa pro další zpravodaje.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, vážené
Federální shromáždění,
vláda ČSFR předložila Federálnímu
shromáždění návrh zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
o nájmu a podnájmu nebytových prostor, který
je součástí jejího úsilí
dokončit převzetí majetku KSČ a SSM
lidem ČSFR.
Podle provedených prověrek orgány ministerstev
kontroly bylo zjištěno, že podniky a hospodářská
zařízení KSČM, KSS, Strany demokratické
levice a KSČ a podniky a hospodářská
a účelová zařízení Svazu
mládeže, nástupci SSM, uzavíraly od
1. 1. 1989 do 31. 12. 1990 smlouvy o nájmu a pronájmu
nebytových prostor s nejrůznějšími
subjekty.
Dnem 1. 1. 1991 nabyly účinnosti ústavní
zákony č. 496/90 Sb. o navrácení majetku
KSČ a ústavní zákon č. 497/1990
Sb. o navrácení majetku SSM lidu ČSFR. Tímto
dnem přešel tedy majetek uvedených organizací
do vlastnictví státu a nebylo možné
s ním disponovat aniž by úkony v této
době provedené byly platné.
Náš právní řád vyznává
zásadu, že změna vlastnického práva
neznamená zároveň změnu obsahu nájemního,
resp. užívacího vztahu. Jinak řečeno
užívací, resp. nájemní právo
přechází z jednoho vlastníka na druhého,
na nabyvatele. Tak tomu je i při vlastnictví výše
uvedených subjektů, kdy přešlo na lid
ČSFR vlastnictví, ale nepřešly užívací,
resp. nájemní vztahy k uvedeným objektům.
Trvá tak situace, kdy je dotčených objektů
užíváno subjekty, kteří z hlediska
účelu obou zmíněných ústavních
zákonů nemohou splňovat požadavek, aby
tento majetek nebyl nejen vyvlastněn, ale také využíván
zmíněnými politickými subjekty. Byly
podrobně prozkoumány možnosti, jak tento nežádoucí
stav změnit. Výsledkem bylo rozhodnutí vlády
připravit a předložit Federálnímu
shromáždění návrh zákona,
který by tento nežádoucí stav co nejrychleji
odstranil. Vláda si je vědoma toho, že nejde
o zavedení prostředku, který by byl v právních
řádech demokratických států
obvyklý.
Ústavní zákony o navrácení
majetku KSČ a SSM lidu ČSFR však vytvořily
zřetelný ústavní rámec, jehož
respektování je nezbytné zajistit všemi
zákonnými prostředky. Domníváme
se, že realizace zákona se nedotkne žádného
poctivého obchodníka nebo jiného nájemce
nebytového prostoru, nic nebrání tomu, aby
nový vlastník uzavřel s dosavadním
nájemcem novou smlouvu s tím ovšem, že
nájemné už nebude náležet výše
uvedeným politickým subjektům, ale státu,
nebo právnické osobě, která se stala
vlastníkem objektu.
Zákon ovšem také umožní, aby zanikly
nájemní nebo podobné smlouvy s těmi
subjekty, které tyto smlouvy uzavíraly při
vědomí, že je konec vlády jedné
strany a zabezpečovaly tímto způsobem svou
vlastní budoucnost. Těm doposud plynou výhody
z užívání těchto objektů,
ačkoli ústavní zákony zamýšlely
vytvořit stav, kdy bude náležet lidu nejen
vlastnické právo, ale i právo užívání.
Vážený pane předsedající,
vážení poslanci, výbory ústavně
právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů
doporučily přijetí vládního
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o nájmu a podnájmu
nebytových prostor č. 116/1990 Sb. Úpravy,
které v předloženém návrhu zákona
doporučily, nemění předložený
vládní návrh obsahově, proto k tomuto
stanovisku nemáme připomínky a žádáme
Federální shromáždění
o příznivé posouzení tohoto vládního
návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji místopředsedovi
federální vlády za stanovisko. Konstatuji,
že návrh byl přikázán výborům
ústavně právním a hospodářským
obou sněmoven. Výbory ústavně právní
připravily písemný návrh usnesení
sněmoven. Jde o tisk 1060. Výbory pověřily
poslance Zdeňka Kesslera a Jaromíra Patočku
přednesením zpravodajských zpráv.
Nejprve žádám zpravodaje výborů
Sněmovny lidu poslance Zdeňka Kesslera, aby přednesl
zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SL Z. Kessler:
Vážené kolegyně a kolegové, dnešního
dne se vám dostává na jednací pořad
druhý ze zákonů, kterým jsou do jisté
míry reparovány některé nedostatky,
s nimiž ani Federální shromáždění
ani vláda při původních předlohách
nepočítaly. Tato předloha řeší
období od 31. 12. 1989 do 31. 12. 1990, čili roční
mezidobí, v němž docházelo podle zjištění
kontrolních orgánů k uzavírání
nájemních poměrů, a to jak na dobu
neurčitou, tak na dobu určitou, a to dlouhodobých
nájemních poměrů v rozsahu 30 až
50 let i déle, které měly zajistit původním
vlastníkům nebo společnostem z těchto
vlastníků vytvořeným dlouhodobý
příjem a profit z majetku, který byl určen
k vrácení československému lidu.
Úprava je poměrně legislativně jednoduchá.
Já bych vás jen prosil, abyste si v původních
textech, které vám byly předloženy,
provedli ještě drobnou legislativní úpravu,
a to v § 3 odst. 3 na konci druhé věty se tečka
nahrazuje čárkou a připojují se slova
"pokud zvláštní zákon nestanoví
jinak" a číslovka 4, odkaz pod čarou,
uvádí "např. zákon č.
429/91 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 427/90 Sb., o převodech vlastnictví
státu k některým věcem na jiné
právnické nebo fyzické osoby ve znění
zákona č. 541/90 Sb.". Jde o případy,
které už byly upraveny speciálními předpisy,
kdy se prodlužují nájemní smlouvy např.
při dražbách ze dvou na pět let tak,
aby nedocházelo k nesprávnému výkladu.
Proto je zde provedeno toto zpřesnění.
Jak uvedl pan místopředseda vlády, předloha
zákona byla projednána jak ČNR tak SNR, ústavně
právními výbory obou těchto zákonodárných
sborů, které ji doporučily v podstatě
bez připomínek k přijetí. Já
jako společný zpravodaj výborů Sněmovny
lidu se k tomuto stanovisku připojuji a prosím vás,
aby tato novela zákona byla schválena bez připomínek
nebo jen s minimem připomínek.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Kesslerovi.
Slovo má druhý sněmovní zpravodaj
výborů Sněmovny národů poslanec
Jaromír Patočka. Pokud se někdo z vás
hodlá přihlásit do diskuse, prosím,
aby tak učinil, abychom věděli, jak bude
schůze pokračovat.
Společný zpravodaj výborů SN J. Patočka:
Vážený pane předsedající,
vážené kolegyně, vážení
kolegové, já se připojuji ke stanovisku zpravodaje
Sněmovny lidu, pouze bych chtěl dodat, že vládní
návrh byl projednán i výbory hospodářskými
Sněmovny lidu a Sněmovny národů, a
to bez připomínek. Stanovisko k němu zaujaly
ČNR i SNR. SNR doporučila zákon bez připomínek,
ČNR doporučila nahradit slova "od 31. prosince
1989" slovy "od 31. listopadu 1989". Tyto změny
nebylo možné uskutečnit, protože jsou
v rozporu se zákonem, a proto je nedoporučujeme.
Chtěl bych podotknout, že se ústavně
právním výborům z podnětu místopředsedy
vlády Rychetského povedlo elegantní právní
řešení, které se nyní objevilo
v tisku 1060, že byl doplněn § 9 odstavcem 3,
takže nebylo nutné měnit řadu dalších
ustanovení, jak to bylo v původním tisku.
Plně doporučuji kladné přijetí.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji druhému
zpravodaji. Ptám se, přeje-li si někdo z
poslanců vystoupit v diskusi. Není tomu tak. Předpokládám,
že vzhledem k tomu, že diskuse nebyla, navrhovatel ani
zpravodajové si nepřejí další
slovo, ale pro pořádek se ptám, zda si ještě
přejí vystoupit? (Nepřejí.)
Žádám poslance, kteří jsou mimo
jednací sál, aby se dostavili, abychom mohli přistoupit
k hlasování. Jde o zákon, k jehož přijetí
je potřebná kvalifikovaná většina
poslanců.
Přistoupíme nyní k hlasování.
Konstatuji, že obě sněmovny jsou usnášení
schopné, ve Sněmovně národů
je v české části přítomno
61 poslanců, ve Sněmovně národů
ve slovenské části je přítomno
47 poslanců a ve Sněmovně lidu 94 poslanců.
Jak jsem již uvedl, v tomto případě
platí zákaz majorizace.
(16.14 hodin)
Kdo souhlasí s návrhem zákona, jak je uvedeno
v parlamentním tisku 898, ve znění tisku
1060 podle doporučení sněmovních zpravodajů,
nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(Hlasuje se.)
(SN-ČR 54, SN-SR 44, SL 78)
Děkuji, kdo je proti?
(SN-ČR 0, SN-SR 0, SL-0)
Kdo se zdržel hlasování?
(SN-ČR 6, SN-SR 2, SL 17)
Ve Sněmovně národů několik
poslanců nehlasovalo.
Obě sněmovny uvedený návrh schválily.
Děkuji panu místopředsedovi vlády
ČSFR Rychetskému a sněmovním zpravodajům
za přednesené zprávy.
Nyní přerušuji schůzi na půl
hodiny. V 16.45 budeme pokračovat v jednání.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážené
sněmovny, nyní budeme projednávat
vládní návrh zákona o mzdě,
odměně za pracovní pohotovost a o průměrném
výdělku (tisk 1011) a návrh usnesení
SL a SN (tisk 1008).
Výklad k vládnímu návrhu podá
místopředseda federální vlády
pan Pavel Hoffmann, uděluji mu slovo. Prosím místopředsedu
pana Hoffmanna, aby zaujal své místo za řečnickým
stolem a uvedl vládní návrh zákona.
Místopředseda vlády ČSFR P. Hoffmann:
Vážený pán predsedajúci, vážené
Federálne zhromaždenie, vzhľadom k služobnému
pobytu ministra Millera v zahraničí predkladám
z poverenia federálnej vlády návrh zákona
o mzde, odmeňovaní za pracovnú pohotovosť
a o priemernom zárobku.
Prechod k trhovému hospodárstvu vyžaduje v
oblasti miezd vytvorenie takej právnej úpravy, ktorá
umožní trhové chovanie všetkých
subjektov, zamestnávateľov, zamestnancov a ich záujmových
organizácií. Predkladaný návrh zákona
o mzde, odmeňovaní za pracovnú pohotovosť
a o priemernom zárobku pre podnikateľskú sféru
spoločne so skôr schváleným zákonom
o kolektívnom vyjednávaní k tomu vytvárajú
všetky predpoklady. Jeho účinnosť sa predpokladá
od 1. januára 1992. Pripomínam, že návrh
zákona nerieši problematiku regulačného
zdanenia miezd ako nástroja protiinflačnej politiky
štátu. Táto otázka bude predmetom samostatnej
zákonnej úpravy.
Pokiaľ ide o odmeňovanie pracovníkov v rozpočtových
a niektorých príspevkových organizáciách,
je už vypracovaný návrh zákona o ich
platových pomeroch a je predložený k prejednaniu
vládam S účinnosťou tohto zákona
sa predbežne počíta od mesiaca apríl
budúceho roku. Návrh predkladaného zákona
bol bez rozporov prejednaný so sociálnymi partnermi
v radách hospodárskej a sociálnej dohody
a tiež vo všetkých troch vládach. Predstavuje
základný krok v liberalizácii miezd v podnikateľskej
sfére. Hlavným zámerom zákona je vytvoriť
podmienky pre spoločný záujem zamestnávateľov
a zamestnancov na prosperite a konkurencie schopnosti organizácie,
ktorý je základom pre dohodu o mzdových otázkach.
Súčasné pojatie kolektívneho vyjednávania
odmieta a apriórne antagonistický prístup
naopak vyžaduje dosiahnutie konsenzu oboch partnerov v otázkach
tvorby zdrojov a ich rozdelenia.
Návrh zákona je založený na princípe
priority kolektívneho vyjednávania sociálnych
partnerov, zamestnávateľov a odborov. V organizácii,
kde sa takéto vyjednávanie uzatvorí dohodou,
štát prakticky do systému odmeňovania
nezasahuje. Výnimkou sú prípady, keď
štát premieta do zákonných noriem záväzky
z ratifikovaných dohôd Medzinárodnej organizácie
práce.
V prípadoch, keď sa nepodarí uzatvoriť
kolektívnu dohodu, alebo sa mzdové otázky
z najrôznejších dôvodov v kolektívnej
zmluve riešia, stanoví federálna vláda
svojím nariadením záväzné minimálne
mzdové tarify a minimálne sadzby nárokových
mzdových príplatkov. K tomu je v návrhu zákona
uvedené príslušné zmocnenie.
Návrh zákona zruší všetky podzákonné
právne úpravy odmeňovania v podnikateľskej
sfére, ktoré v úplnej väčšine
zodpovedajú systému administratívno-centrálneho
riadenia a modifikujú aj niektoré ustanovenia Zákonníka
práce. Odmeňovanie v podnikoch sa bude do budúcnosti
riadiť len týmto zákonom, prípadne vládnym
nariadením, kolektívnymi zmluvami a vnútornými
podnikovými mzdovými predpismi.
Formou zákona sa navrhuje riešiť problematiku
miezd v podnikateľskej sfére predovšetkým
z dvoch dôvodov. Podľa Listiny základných
práv a slobôd je možné sa domáhať
práva na mzdu len v medziach zákona a ukladať
povinnosti len na základe zákona. Doterajšia
zákonná úprava odmeňovania v rámci
Zákonníka práce nezodpovedá súčasným
ekonomickým podmienkam a jeho novela v tejto časti
už nie je účinná. Z vecného hľadiska
upravuje návrh zákona len najzákladnejšie
práva a povinnosti pri poskytovaní mzdy, všetky
ostatné podmienky a nároky budú predmetom
kolektívneho, prípadne individuálneho vyjednávania.
V súlade s týmto prístupom sú oproti
doterajším úpravám vypustené
ustanovenia o uplatňovaní mzdových foriem,
vytváraní osobných účtov a
odmeňovaní pri preradení na novú prácu,
pre presčasy, pre nutné prevádzkové
potreby zamestnávateľa atď. Úprava mzdových
tarifov, katalógy práce a funkcie príplatkov
okrem príplatkov vyplývajúcich z medzinárodných
dohôd a niektoré ďalšie ustanovenia, ktoré
sú doteraz upravované v Zákonníku
práce a mzdových predpisoch, všetky tieto a
ďalšie úpravy sa stanú predmetom vyjednávania
a obsahom zmlúv. Zákon nepoužíva pojem
zaručená mzda, pretože vyslovene zaručuje
nároky na minimálnu mzdu, minimálne sadzby
zvýšenej mzdy v niektorých prípadoch
vyplývajúcich z medzinárodných dohôd
a tiež minimálne mzdové tarify pre prípad,
kedy sa neuzatvárajú kolektívne zmluvy, alebo
neobsahujú dohodu o mzde.
Návrh zákona z hľadiska vecného i legislatívneho
bol podrobne konzultovaný s odborníkmi z Medzinárodného
úradu práce, ktorí konštatovali, že
rešpektuje všetky naše záväzky z dohôd
Medzinárodnej organizácie práce a je v súlade
i s ďalšími právnymi aktmi. Realizáciou
zákona sa zvýrazní význam kolektívnych
zmlúv a jednania sociálnych partnerov dostanú
nový obsah. Samozrejme sa tým zvýši
zodpovednosť nielen za úroveň nominálnych
miezd a spôsob ich rozdeľovania, ale aj za tvorbu zdrojov
na odmeňovaní.
Návrh nariadenia federálnej vlády k uskutočneniu
zákona pre prípady, kedy sa neuzatvorí kolektív
ne vyjednávanie, je už predložený a v
najbližších dňoch ho vláda posúdi.
Predpokladáme, že pôjde o ojedinelé prípady.
Domnievam sa však, že toto vládne nariadenie
môže nepriamo pozitívne ovplyvniť jednanie
sociálnych partnerov hlavne o výške mzdových
tarifov a o rôznych mzdových príplatkoch.
Do návrhu zákona je tiež zahrnutá komplexná
úprava určovania priemerného zárobku
pre pracovnoprávne účely. Úprava sa
bude vzťahovať jednotne na všetky organizácie,
teda nielen hospodárske, ale aj rozpočtové
a príspevkové. Pri vyšších medziročných
prírastkoch miezd používanie priemerného
zárobku, vypočítaného z úrovne
miezd predchádzajúceho roku, nevyhovuje, a preto
sa prechádza na výpočet podľa predchádzajúceho
štvrťroku. Pritom sa ponecháva možnosť,
aby podrobnosti zahrňovania a výpočty jednotlivých
položiek boli dohodnuté v kolektívnych zmluvách,
čo zjednoduší administratívnu náročnosť
výpočtu. Priemerný zárobok je podľa
medzinárodných dohôd základom pre výpočet
za prácu nadčas a prácu vo sviatok. Zákon
na túto skutočnosť nadviazal a používa
na vypočítanie priemerný zárobok pre
prevažnú časť príplatkov a ďalších
zložiek mzdy. Jeden relatívne jednoduchý výpočet
nahradzuje rad doteraz používaných výpočtov.