Čtvrtek 5. prosince 1991

Společný zpravodaj výborů SN J. Zlocha: Môžem vás oboznámiť s výsledkom hlasovania vo výbore SN: 7 za, 2 proti, 5 sa zdržalo.

Poslanec SL M. Soldát: Právní konzultant nejdříve řekl, že to je věcná změna, pak zase řekl, že to není věcná změna. Já se domnívám, že to věcná změna je.

Já bych chtěl ještě upozornit, že se to týká pouze právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, kdežto v našem původním návrhu je, že každý kdo způsobí újmu, se musí zodpovídat. Zvažte to.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Budeme hlasovať o § 20 v znení doplnku. Navrhovateľ nesúhlasí, výbor Snemovne národov tiež nie, výbor Snemovne ľudu áno. Hlasujeme o sankciách za poškodzovanie životného prostredia v znení doplnku po úpravách, o ktorých hovoril spravodajca Rynda.

(17.58 hodin)

Kto je za zaradenie tejto časti do návrhu zákona, nech zdvihne ruku!

(Hlasuje se.)

Ďakujem. (SN 61, SL 68)

Kto je proti? (SN 11, SL 4)

Kto sa zdržal hlasovania? (SN 15, SL 22)

V Snemovni národov 61 za, 11 proti, 15 sa zdržalo, v Snemovni ľudu 68 za, 4 proti, 22 sa zdržalo.

Tento návrh bol Federálnym zhromaždením prijatý. Prosím o ďalší návrh.

Společný zpravodaj výborů SL I. Rynda: Dalším návrhem je změna předložená navrhovatelem poslancem Gandalovičem zde na plénu, která podle názoru výboru SL výrazně zpřesňuje znění § 19 odstavců 2 - 5, přesněji stanoví jednotlivé aktéry povinností a řeší lépe kompetenční vyrovnání federálního zákona s následujícími zákony národních rad. Hlasování ve výboru SL: 11 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo.

Společný zpravodaj výborů SN J. Zlocha: Výbor Snemovne národov tiež navrhol súhlasiť s tým, aby bol tento paragraf prijatý. 9 poslancov bolo za, nikto proti a 4 sa zdržali.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Páni navrhovatelia to nechávajú na snemovniach. Kolega Vild sa stále diví, že nechávam hovoriť aj navrhovateľov, keď dva roky, čo tento parlament funguje, sa tomu nečudoval. (Smích v sále.)

(18.00 hodin)

Budeme hlasovať o návrhu kolegu Gandaloviča. Navrhovateľ to necháva na snemovniach, obidva výbory návrh podporujú. Kto je za tento návrh, nech zdvihne

(Hlasuje se.)

Ďakujem. (SN 83, SL 81) Kto je proti? (Nikdo.)

Kto sa zdržal hlasovania? (SN 11, SL 13)

Jeden poslanec Snemovne národov a dvaja poslanci Snemovne ľudu nehlasovali.

Tento návrh bol prijatý.

Prosím ďalší návrh.

Společný zpravodaj výborů SL I. Rynda: Návrh 22. a poslední náleží kolegovi Schneiderovi. Doporučuje vypustit § 23, který se týká poskytnutí některých ekonomických výhod daňových a jiných ekologicky výhodným technologiím.

Výbory velmi podrobně diskutovaly tuto problematiku a musím vás upozornit, že skutečně shledaly, že v původním znění návrhu jsou ty výhody zváženy zcela přesně, dokonce po konzultaci - a to bych pokládal za zvlášť důležité - výbory vypustily z původního návrhu ceny, zvýhodnění cenová. Výbory se domnívaly, že trh má být cenově liberální.

Výbory se ani hlasováním k návrhu kolegy Schneidera nevyjádřily, protože nezískal jediný podpůrný hlas.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pán kolega Schneider, trváte na hlasovaní? (Trvá.) Budeme teda hlasovať o tomto návrhu .

(18.02 hodin)

Kto je za prijatie tohto návrhu, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo!

(Hlasuje se.)

(SN - 7, SL - 7) Kto je proti?

(SN - 22, SL - 19)

Kto sa zdržal hlasovania?

(SN - 65, SL - 68)

4 poslanci SN a 6 poslancov SL nehlasovalo.

Tento návrh prijatý nebol.

Tým sme prerokovali všetky pozmeňovacie návrhy.

S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec Zelenay.

Poslanec SN R. Zelenay: Menom klubu Hnutia za demokratické Slovensko prosím, aby bola prerušená schôdza, aby mohli zasadnúť kluby.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Chcel by som vás, vážené Federálne zhromaždenie, upozorniť na to, že až doteraz sme vždy, až na jeden prípad, takej žiadosti vyhoveli.

Profesor Jičínský mi napovedá, že keď si to žiaden iný klub nepraje, klub HZDS by sa mohol poradiť oddelene a my by sme počkali na výsledok tejto porady. Koľko času potrebujete, pán kolega? (Poslanec SN R. Zelenay: 10 minút.)

Ešte sa k niečomu chce vyjadriť navrhovateľ.

Poslanec SL M. Soldát: V tisku 1062 se musí zrušit ten bod 2. Škrtnout, bude-li to hlasováním nebo souhlasem. Tam totiž ukládáme vládě, aby vypracovala a předložila Federálnímu shromáždění návrh zákona o EIA, takže to z toho teď musí vypadnout.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Pokiaľ nemá klub HZDS pripomienky, odporúčal by som, aby sme začali prerokúvať dovoznú daň. Po úvodnom slove pána ministra by sme pristúpili k hlasovaniu o celom návrhu zákona. Súhlasíte? (Všeobecný souhlas.) Budeme o tom hlasovať. Posaďte sa, prosím.

Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající, prosím, aby se Klub HZDS vyjádřil, zda jim tento postup vyhovuje, či nikoli. Pak teprve můžeme učinit rozhodnutí.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Áno, pán poslanec Zelenay, súhlasíte s tým? Pred chvíľou ste v tomto smere kýval súhlasne. Chápal som to teda ako súhlas tohto klubu.

Poslanec SN R. Zelenay: My sa prispôsobíme. Chceme mať len právo na poradu klubu, ako to bývalo tu zvykom.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Nemáte námietky, aby sme začali prerokúvať dovoznú daň? (Poslanec SN R. Zelenay: Nemáme.)

Kto súhlasí, aby sme bez prestávky začali rokovať o ďalšom bode programu, nech zdvihne ruku a stisne tlačidlo!

(Hlasuje se.) (18.05 hodin)

(SN - 67, SL - 55)

Myslím, že súhlas je zjavný.

Prerušujem rokovanie o tomto bode programu, k záverečnému hlasovaniu sa vrátime po úvodnom slove - za predpokladu, že už bude po porade - pána ministra Klausa k vládnemu návrhu zákona o dovoznej dani, tlač 985, a návrhu uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov, tlač 1067.

Výklad k tomuto vládnemu návrhu podá podpredseda vlády ČSFR a minister financií pán Václav Klaus. Prosím, aby sa ujal slova. Vás prosím o kľud, aby ste pána podpredsedu vlády nerušili pri jeho výklade. Pán podpredseda, máte slovo.

Místopředseda federální vlády ČSFR V. Klaus: Pane předsedající, dámy a pánové. Vím, že teď už není dostatek soustředění na tento návrh, návrh zákona o dovozní dani. Nicméně pro nás je to nutný a důležitý zákon, který je třeba v dnešní době projednat.

Vládní návrh zákona o dovozní dani, který máte před sebou, vám přímo doporučuji. Jsou pro to tři základní důvody, které spolu navíc logicky souvisejí.

Především je to účinnost obchodního zákoníku, který jste nedávno schválili, která je stanovena od 1. ledna 1992. Ten umožňuje i podnikatelům nezapsaným v podnikovém a obchodním rejstříku přímo provádět zahraničně obchodní činnost, tedy dovážet a vyvážet zboží.

Protože tito podnikatelé nejsou podle zákona o dani z obratu plátci této daně, plátci daně z obratu, vznikla by bez přijetí tohoto, dnes předkládaného zákona, situace, ve které by podnikatelé nezapsaní v podnikovém či obchodním rejstříku byli v rozporu s pravidly hospodářské soutěže zvýhodněni ve srovnání s podnikateli zapsanými v tomto rejstříku. Ti jsou totiž povinni dovážené zboží daní z obratu zatěžovat. To je první důvod.

Druhým důvodem je důvod, který bych mohl nazvat dodržování fair play. Jde o to, aby ekonomické podmínky pro prodej zboží na domácím trhu byly stejné z hlediska jeho zatížení nepřímou daní, tedy stejné bez ohledu na to, zda jde o zboží v Československu vyráběné nebo do Československa dovezené a také bez ohledu na to, zda dovozcem je plátce daně z obratu a organizace vypořádávající daň z obratu nebo jiný podnikatel. Dovozní daň v dnešním zákoně obsažená tedy v plném rozsahu nahradí u příslušných podnikatelských subjektů potřebu uplatnit daň z obratu.

Třetím důvodem je poněkud paradoxně na první pohled ne úplně nejjednodušší způsob vyměřování a inkasa této daně. V důsledku vámi přijaté novely ústavního zákona o rozdělení kompetencí mezi orgány republik a federální orgány v oblasti správy daní nemohou dovozní daň vybírat orgány celní správy, neboť jde o orgány federace, ač jsou technicky schopné to dělat.

Finanční úřady v ČR a daňové úřady v SR naproti tomu sice mají kompetenci dovozní daň vybírat, ale bez spolupráce s orgány celní správy to technicky naopak zase nejsou schopné zabezpečit.

Ve vládním návrhu o dovozní dani, který před vámi leží, se nakonec podařilo nalézt řešení této poněkud kuriózní situace. Řešením je, jak jste si všimli, tzv. hlášení o dovozní dani, které vyplní plátce daně, potvrdí ho celnice, ta je odešle příslušnému finančnímu či daňovému úřadu a ten pak konečně daňový případ vyřeší, vybere daň. Bez tohoto ne nejjednoduššího řešení by zřejmě dovozní daň nebylo možné při dodržení dnešního ústavního rozdělení kompetencí vybírat.

Vládní návrh zákona, který vám doporučuji k přijetí, byl za účasti mého náměstka projednáván v ústavně právních výborech, v zahraničních výborech, ve výborech pro životní prostředí, ve výborech sociálních a kulturních, v hospodářských výborech a konečně v gesčních výborech pro plán a rozpočet obou sněmoven Federálního shromáždění.

Za účasti pracovníků odboru nepřímých daní federálního ministerstva financí byl návrh projednáván v hospodářském a rozpočtovém a kontrolním výboru České národní rady, ve výboru ústavně právním a ve výboru národohospodářském Slovenské národní rady.

Všechny připomínky, které vyplynuly z projednávání ve výborech, byly až na jednu, kterou se pokusím osvětlit v závěru svého vystoupení, zapracovány do textu návrhu, který máte jako přílohu, usnesení gesčních výborů před sebou.

Konstruktivní charakter vašich připomínek významně přispěl k zvýšení celkové kvality návrhu tohoto zákona. Dovolte mi, abych využil této příležitosti a poděkoval jednotlivým výborům za odpovědný přístup k projednávání návrhu tohoto zákona.

Na závěr mi dovolte, abych vás požádal o pečlivé zvážení návrhu na změnu data účinnosti tohoto zákona, který byl uplatněn poslanci při projednávání ve výborech pro životní prostředí Federálního shromáždění. Návrh vycházel z obavy, zda budou mít potenciální plátci dovozní daně dostatek času a možností s předpisem se dostatečně seznámit.

Dovolte, abych připomněl, že jakýkoliv posun v datu účinnosti tohoto zákona za 1. leden 1992 by prakticky znamenal jen vznik situace nerovnoprávného postavení zboží domácí výroby a z dovozu při prodeji na domácím trhu z hlediska zdanění a dále vznik situace nerovnoprávného postavení plátců a neplátců daně z obratu při dovozu a konečně důsledkem by byl i daňový únik. Proto doporučuji, abyste zákon přijali a to s účinností od 1. ledna 1992. Děkuji za pozornost.

(Řízení převzal první místopředseda FS Z. Jičínský.)

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi vlády Václavu Klausovi.

Návrh byl přikázán výborům ústavně právním, zahraničním, pro plán a rozpočet, hospodářským, sociálním a kulturním a pro životní prostředí obou sněmoven. Shrnutím výsledků projednávání byly pověřeny opatřeními předsedů sněmoven výbory pro plán a rozpočet. Ty připravily písemný návrh usnesení sněmoven (tisk 1067) a pověřily poslance Josefa Wagnera a Bohumila Tichého přednesením zpravodajských zpráv.

Prosím zpravodaje výborů Sněmovny lidu poslance Josefa Wagnera, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj výborů SL J. Wagner: Pane předsedající, dámy a pánové, problém, který řeší vládní návrh zákona (tisk 985) ve znění tisku 1067 o dovozní dani, je problém přechodného období. Nový obchodní zákoník liberalizuje možnosti podnikání v zahraniční obchodní činnosti. Otevírá prostor i pro fyzické osoby, soukromé podnikatele nezapsané v podnikovém rejstříku. Podle dosud platného zákona o dani z obratu platí pro podnikatele nezapsané v rejstříku jiný daňový režim při pořizování materiálových vstupů a výrobních prostředků než u podnikatelů zapsaných. Sjednotit daňový režim nelze z důvodů, které ve své první části přesně definuje a argumentačně podporuje důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona.

V zemích s tržním hospodářstvím je věc, kterou řešíme předloženým návrhem zákona, řešená v kompetenci celních orgánů. Za těchto okolností by byla nejlepší obdobná právní úprava i u nás. To ovšem není možné, neboť článek 12 odst. 4 ústavního zákona o čs. federaci svěřil správu, výkon a kontrolu všech druhů daní do působnosti republik. Orgány celní správy, které jsou v působnosti federace, proto nemohou správu daně vykonávat. To vše umožnilo pouze řešení, které je vládním návrhem zákona předloženo a vytváří možnost, aby alespoň pro všechny podnikatelské subjekty byla stejná úroveň zatížení daňovým břemenem. V důsledku již zmíněných kompetenčních problémů je nemožné vybírat dovozní daň u individuálních dovozů občanů. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu současně doporučuje budoucí systémové řešení pomocí navrácení celní správy podle věcné působnosti do resortu federálního ministerstva financí a takovou konkrétní úpravu kompetencí, aby bylo umožněno celní správě provádět správu nepřímých daní při dovozu zboží a služeb. To však je i otázka související s přeměnou celého daňového systému k 1. lednu 1993.

I z tohoto pohledu je rozumné vládní návrh zákona o dovozní dani doporučit ke schválení, byť s jistými obtížemi, ale řeší podstatnou část problémů v souladu s příslušným principem rovných podmínek všech podnikatelských subjektů co do zatížení daňovým břemenem.

Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům ústavně právním, zahraničním, hospodářským, sociálním a kulturním a pro životní prostředí a podle § 39 odst. 4 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění bylo shrnutí výsledků jednání výborů svěřeno výborům pro plán a rozpočet. Stanoviska výborů jsou kladná a připomínky budou jednotlivě zmíněny včetně stanoviska gesčních výborů k jejich přijetí.

Totéž platí o společné zprávě výborů České národní rady, která návrh zákona s připomínkami doporučuje Federálnímu shromáždění ke schválení.

Stanovisko Slovenské národní rady je zamítavé, nicméně nikoli z důvodu souvisejících s meritem věci, ale proto, že pro krátkost času neměla možnost projednat návrh zákona a vysvětlit některé nejasnosti za účasti navrhovatele.

S ohledem na vážnost věci, kterou zákon řeší, považuji nejen za vhodné, ale zejména velmi potřebné upravit právní poměry plátců daně tak, jak je předložený vládní návrh řeší, a proto po úpravách, které dále zmíním, doporučuji sněmovnám návrh k přijetí.

Současně považuji za vhodné připomenout při této příležitosti obecnou problematiku, kterou zmínilo i stanovisko České národní rady, a za nejlepší způsob argumentace považuji citaci z důvodové zprávy (tisk 842) k návrhu zákona o soustavě daní, kde je otázka kolegů z České národní rady, domnívám se, přesně zodpovězena. "V oblasti nepřímých daní bude zdanění zboží a služeb upraveno obdobně jako ve státech Evropských společenství podle systému uvažovaného v rámci harmonizace soustav. Dosavadní jednorázová daň z obratu se nahrazuje daní z přidané hodnoty a spotřebními daněmi u vybraných skupin zboží. Cla budou i nadále upravena samostatně."

Tolik pouze k vysvětlení názoru České národní rady, která požadovala, aby Federální shromáždění zmínilo příští dlouhodobé řešení současně s projednáváním merita věci tohoto zákona.

Nyní dovolte, abych se vyjádřil k jednotlivým stanoviskům předaným ČNR a SNR na výbory FS. Předně se omlouvám, že v textu, který vám byl dnes rozdán (tisk 1067) je omylem uvedeno, že tisk projednávaly i výbory branné a bezpečnostní.

SNR sděluje, že vládní návrh zákona o dovozní dani neodsouhlasil ústavně právní výbor, protože s ním nevyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Rovněž národohospodářský výbor nesouhlasí se zdůvodněním, že neměl příležitost projednat za účasti předkladatele. Souhlas s vládním návrhem o dovozní dani vyslovil výbor pro obchod a služby, a to bez připomínek k návrhu zákona.

Ve společné zprávě výborů ČNR o vládním návrhu zákona o dovozní dani se praví, že se doporučuje s jednou obecnou připomínkou, na niž jsem odpověděl, a s druhou připomínkou, která se týká § 12 odst. 1 a byla převzata.

Expertní porada projednala předběžná stanoviska všech zúčastněných a jejich připomínky se v podstatě shodují s připomínkami, které byly předloženy v jednotlivých výborech. Proto nepovažuji za důležité zmiňovat samostatně, připomínky, které byly vzneseny ve výborech hospodářských, ale i dalších. Výbory ústavně právní a další neměly k návrhu zákona žádných připomínek.

Je tady snad jeden rozporný názor a ten se týká dne účinnosti zákona. Jsem povinen osvětlit okolnosti, za nichž zůstalo při rozhodnutí, které navrhujeme, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna, a to přesto, že jeden z výborů navrhuje jiné datum a že má pro svůj názor reálné opodstatnění, a to v tom, že není pravděpodobné, že budou moci nastat okolnosti, za nichž bude zákon vyhlášen, protože není pravděpodobné, že Sbírka zákonů s tímto zákonem vyjde do 1. ledna. Tento problém byl konzultován i s ministerstvem financí. Neměl jsem příležitost po konzultaci s panem náměstkem Kvakem hovořit s panem ministrem, ale usuzuji z toho, co pan ministr řekl, že přes obtíže, které mohou nastat, považuje za důležité, aby zákon byl schválen tak, jak byl předložen, i co do jeho účinnosti.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Wágnerovi, spravodajcovi Snemovne ľudu, teraz prosím spravodajcu Snemovne národov poslanca Tichého, aby predniesol spravodajskú správu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP