Společný zpravodaj výborů SN J. Zlocha:
Môžem vás oboznámiť s výsledkom
hlasovania vo výbore SN: 7 za, 2 proti, 5 sa zdržalo.
Poslanec SL M. Soldát: Právní konzultant
nejdříve řekl, že to je věcná
změna, pak zase řekl, že to není věcná
změna. Já se domnívám, že to
věcná změna je.
Já bych chtěl ještě upozornit, že
se to týká pouze právnických nebo
fyzických osob oprávněných k podnikání,
kdežto v našem původním návrhu
je, že každý kdo způsobí újmu,
se musí zodpovídat. Zvažte to.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Budeme hlasovať o § 20 v znení doplnku.
Navrhovateľ nesúhlasí, výbor Snemovne
národov tiež nie, výbor Snemovne ľudu
áno. Hlasujeme o sankciách za poškodzovanie
životného prostredia v znení doplnku po úpravách,
o ktorých hovoril spravodajca Rynda.
(17.58 hodin)
Kto je za zaradenie tejto časti do návrhu zákona,
nech zdvihne ruku!
(Hlasuje se.)
Ďakujem. (SN 61, SL 68)
Kto je proti? (SN 11, SL 4)
Kto sa zdržal hlasovania? (SN 15, SL 22)
V Snemovni národov 61 za, 11 proti, 15 sa zdržalo,
v Snemovni ľudu 68 za, 4 proti, 22 sa zdržalo.
Tento návrh bol Federálnym zhromaždením
prijatý. Prosím o ďalší návrh.
Společný zpravodaj výborů SL I. Rynda:
Dalším návrhem je změna předložená
navrhovatelem poslancem Gandalovičem zde na plénu,
která podle názoru výboru SL výrazně
zpřesňuje znění § 19 odstavců
2 - 5, přesněji stanoví jednotlivé
aktéry povinností a řeší lépe
kompetenční vyrovnání federálního
zákona s následujícími zákony
národních rad. Hlasování ve výboru
SL: 11 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo.
Společný zpravodaj výborů SN J. Zlocha:
Výbor Snemovne národov tiež navrhol súhlasiť
s tým, aby bol tento paragraf prijatý. 9 poslancov
bolo za, nikto proti a 4 sa zdržali.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Páni navrhovatelia to nechávajú
na snemovniach. Kolega Vild sa stále diví, že
nechávam hovoriť aj navrhovateľov, keď dva
roky, čo tento parlament funguje, sa tomu nečudoval.
(Smích v sále.)
(18.00 hodin)
Budeme hlasovať o návrhu kolegu Gandaloviča.
Navrhovateľ to necháva na snemovniach, obidva výbory
návrh podporujú. Kto je za tento návrh, nech
zdvihne
(Hlasuje se.)
Ďakujem. (SN 83, SL 81) Kto je proti? (Nikdo.)
Kto sa zdržal hlasovania? (SN 11, SL 13)
Jeden poslanec Snemovne národov a dvaja poslanci Snemovne
ľudu nehlasovali.
Tento návrh bol prijatý.
Prosím ďalší návrh.
Společný zpravodaj výborů SL I. Rynda:
Návrh 22. a poslední náleží kolegovi
Schneiderovi. Doporučuje vypustit § 23, který
se týká poskytnutí některých
ekonomických výhod daňových a jiných
ekologicky výhodným technologiím.
Výbory velmi podrobně diskutovaly tuto problematiku
a musím vás upozornit, že skutečně
shledaly, že v původním znění
návrhu jsou ty výhody zváženy zcela
přesně, dokonce po konzultaci - a to bych pokládal
za zvlášť důležité - výbory
vypustily z původního návrhu ceny, zvýhodnění
cenová. Výbory se domnívaly, že trh
má být cenově liberální.
Výbory se ani hlasováním k návrhu
kolegy Schneidera nevyjádřily, protože nezískal
jediný podpůrný hlas.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pán kolega Schneider, trváte na hlasovaní?
(Trvá.) Budeme teda hlasovať o tomto návrhu
.
(18.02 hodin)
Kto je za prijatie tohto návrhu, nech zdvihne ruku a stisne
tlačidlo!
(Hlasuje se.)
(SN - 7, SL - 7) Kto je proti?
(SN - 22, SL - 19)
Kto sa zdržal hlasovania?
(SN - 65, SL - 68)
4 poslanci SN a 6 poslancov SL nehlasovalo.
Tento návrh prijatý nebol.
Tým sme prerokovali všetky pozmeňovacie návrhy.
S faktickou poznámkou sa hlási pán poslanec
Zelenay.
Poslanec SN R. Zelenay: Menom klubu Hnutia za demokratické
Slovensko prosím, aby bola prerušená schôdza,
aby mohli zasadnúť kluby.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Chcel by som vás, vážené
Federálne zhromaždenie, upozorniť na to, že
až doteraz sme vždy, až na jeden prípad,
takej žiadosti vyhoveli.
Profesor Jičínský mi napovedá, že
keď si to žiaden iný klub nepraje, klub HZDS
by sa mohol poradiť oddelene a my by sme počkali na
výsledok tejto porady. Koľko času potrebujete,
pán kolega? (Poslanec SN R. Zelenay: 10 minút.)
Ešte sa k niečomu chce vyjadriť navrhovateľ.
Poslanec SL M. Soldát: V tisku 1062 se musí zrušit
ten bod 2. Škrtnout, bude-li to hlasováním
nebo souhlasem. Tam totiž ukládáme vládě,
aby vypracovala a předložila Federálnímu
shromáždění návrh zákona
o EIA, takže to z toho teď musí vypadnout.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Pokiaľ nemá klub HZDS pripomienky, odporúčal
by som, aby sme začali prerokúvať dovoznú
daň. Po úvodnom slove pána ministra by sme
pristúpili k hlasovaniu o celom návrhu zákona.
Súhlasíte? (Všeobecný souhlas.) Budeme
o tom hlasovať. Posaďte sa, prosím.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
prosím, aby se Klub HZDS vyjádřil, zda jim
tento postup vyhovuje, či nikoli. Pak teprve můžeme
učinit rozhodnutí.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Áno, pán poslanec Zelenay, súhlasíte
s tým? Pred chvíľou ste v tomto smere kýval
súhlasne. Chápal som to teda ako súhlas tohto
klubu.
Poslanec SN R. Zelenay: My sa prispôsobíme. Chceme
mať len právo na poradu klubu, ako to bývalo
tu zvykom.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Nemáte námietky, aby sme začali
prerokúvať dovoznú daň? (Poslanec SN
R. Zelenay: Nemáme.)
Kto súhlasí, aby sme bez prestávky začali
rokovať o ďalšom bode programu, nech zdvihne ruku
a stisne tlačidlo!
(Hlasuje se.) (18.05 hodin)
(SN - 67, SL - 55)
Myslím, že súhlas je zjavný.
Prerušujem rokovanie o tomto bode programu, k záverečnému
hlasovaniu sa vrátime po úvodnom slove - za predpokladu,
že už bude po porade - pána ministra Klausa k
vládnemu návrhu zákona o dovoznej dani, tlač
985, a návrhu uznesenia Snemovne ľudu a Snemovne národov,
tlač 1067.
Výklad k tomuto vládnemu návrhu podá
podpredseda vlády ČSFR a minister financií
pán Václav Klaus. Prosím, aby sa ujal slova.
Vás prosím o kľud, aby ste pána podpredsedu
vlády nerušili pri jeho výklade. Pán
podpredseda, máte slovo.
Místopředseda federální vlády
ČSFR V. Klaus: Pane předsedající,
dámy a pánové. Vím, že teď
už není dostatek soustředění
na tento návrh, návrh zákona o dovozní
dani. Nicméně pro nás je to nutný
a důležitý zákon, který je třeba
v dnešní době projednat.
Vládní návrh zákona o dovozní
dani, který máte před sebou, vám přímo
doporučuji. Jsou pro to tři základní
důvody, které spolu navíc logicky souvisejí.
Především je to účinnost obchodního
zákoníku, který jste nedávno schválili,
která je stanovena od 1. ledna 1992. Ten umožňuje
i podnikatelům nezapsaným v podnikovém a
obchodním rejstříku přímo provádět
zahraničně obchodní činnost, tedy
dovážet a vyvážet zboží.
Protože tito podnikatelé nejsou podle zákona
o dani z obratu plátci této daně, plátci
daně z obratu, vznikla by bez přijetí tohoto,
dnes předkládaného zákona, situace,
ve které by podnikatelé nezapsaní v podnikovém
či obchodním rejstříku byli v rozporu
s pravidly hospodářské soutěže
zvýhodněni ve srovnání s podnikateli
zapsanými v tomto rejstříku. Ti jsou totiž
povinni dovážené zboží daní
z obratu zatěžovat. To je první důvod.
Druhým důvodem je důvod, který bych
mohl nazvat dodržování fair play. Jde o to,
aby ekonomické podmínky pro prodej zboží
na domácím trhu byly stejné z hlediska jeho
zatížení nepřímou daní,
tedy stejné bez ohledu na to, zda jde o zboží
v Československu vyráběné nebo do
Československa dovezené a také bez ohledu
na to, zda dovozcem je plátce daně z obratu a organizace
vypořádávající daň z
obratu nebo jiný podnikatel. Dovozní daň
v dnešním zákoně obsažená
tedy v plném rozsahu nahradí u příslušných
podnikatelských subjektů potřebu uplatnit
daň z obratu.
Třetím důvodem je poněkud paradoxně
na první pohled ne úplně nejjednodušší
způsob vyměřování a inkasa
této daně. V důsledku vámi přijaté
novely ústavního zákona o rozdělení
kompetencí mezi orgány republik a federální
orgány v oblasti správy daní nemohou dovozní
daň vybírat orgány celní správy,
neboť jde o orgány federace, ač jsou technicky
schopné to dělat.
Finanční úřady v ČR a daňové
úřady v SR naproti tomu sice mají kompetenci
dovozní daň vybírat, ale bez spolupráce
s orgány celní správy to technicky naopak
zase nejsou schopné zabezpečit.
Ve vládním návrhu o dovozní dani,
který před vámi leží, se nakonec
podařilo nalézt řešení této
poněkud kuriózní situace. Řešením
je, jak jste si všimli, tzv. hlášení o
dovozní dani, které vyplní plátce
daně, potvrdí ho celnice, ta je odešle příslušnému
finančnímu či daňovému úřadu
a ten pak konečně daňový případ
vyřeší, vybere daň. Bez tohoto ne nejjednoduššího
řešení by zřejmě dovozní
daň nebylo možné při dodržení
dnešního ústavního rozdělení
kompetencí vybírat.
Vládní návrh zákona, který
vám doporučuji k přijetí, byl za účasti
mého náměstka projednáván v
ústavně právních výborech,
v zahraničních výborech, ve výborech
pro životní prostředí, ve výborech
sociálních a kulturních, v hospodářských
výborech a konečně v gesčních
výborech pro plán a rozpočet obou sněmoven
Federálního shromáždění.
Za účasti pracovníků odboru nepřímých
daní federálního ministerstva financí
byl návrh projednáván v hospodářském
a rozpočtovém a kontrolním výboru
České národní rady, ve výboru
ústavně právním a ve výboru
národohospodářském Slovenské
národní rady.
Všechny připomínky, které vyplynuly
z projednávání ve výborech, byly až
na jednu, kterou se pokusím osvětlit v závěru
svého vystoupení, zapracovány do textu návrhu,
který máte jako přílohu, usnesení
gesčních výborů před sebou.
Konstruktivní charakter vašich připomínek
významně přispěl k zvýšení
celkové kvality návrhu tohoto zákona. Dovolte
mi, abych využil této příležitosti
a poděkoval jednotlivým výborům za
odpovědný přístup k projednávání
návrhu tohoto zákona.
Na závěr mi dovolte, abych vás požádal
o pečlivé zvážení návrhu
na změnu data účinnosti tohoto zákona,
který byl uplatněn poslanci při projednávání
ve výborech pro životní prostředí
Federálního shromáždění.
Návrh vycházel z obavy, zda budou mít potenciální
plátci dovozní daně dostatek času
a možností s předpisem se dostatečně
seznámit.
Dovolte, abych připomněl, že jakýkoliv
posun v datu účinnosti tohoto zákona za 1.
leden 1992 by prakticky znamenal jen vznik situace nerovnoprávného
postavení zboží domácí výroby
a z dovozu při prodeji na domácím trhu z
hlediska zdanění a dále vznik situace nerovnoprávného
postavení plátců a neplátců
daně z obratu při dovozu a konečně
důsledkem by byl i daňový únik. Proto
doporučuji, abyste zákon přijali a to s účinností
od 1. ledna 1992. Děkuji za pozornost.
(Řízení převzal první místopředseda
FS Z. Jičínský.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi
vlády Václavu Klausovi.
Návrh byl přikázán výborům
ústavně právním, zahraničním,
pro plán a rozpočet, hospodářským,
sociálním a kulturním a pro životní
prostředí obou sněmoven. Shrnutím
výsledků projednávání byly
pověřeny opatřeními předsedů
sněmoven výbory pro plán a rozpočet.
Ty připravily písemný návrh usnesení
sněmoven (tisk 1067) a pověřily poslance
Josefa Wagnera a Bohumila Tichého přednesením
zpravodajských zpráv.
Prosím zpravodaje výborů Sněmovny
lidu poslance Josefa Wagnera, aby přednesl zpravodajskou
zprávu.
Zpravodaj výborů SL J. Wagner: Pane předsedající,
dámy a pánové, problém, který
řeší vládní návrh zákona
(tisk 985) ve znění tisku 1067 o dovozní
dani, je problém přechodného období.
Nový obchodní zákoník liberalizuje
možnosti podnikání v zahraniční
obchodní činnosti. Otevírá prostor
i pro fyzické osoby, soukromé podnikatele nezapsané
v podnikovém rejstříku. Podle dosud platného
zákona o dani z obratu platí pro podnikatele nezapsané
v rejstříku jiný daňový režim
při pořizování materiálových
vstupů a výrobních prostředků
než u podnikatelů zapsaných. Sjednotit daňový
režim nelze z důvodů, které ve své
první části přesně definuje
a argumentačně podporuje důvodová
zpráva k vládnímu návrhu zákona.
V zemích s tržním hospodářstvím
je věc, kterou řešíme předloženým
návrhem zákona, řešená v kompetenci
celních orgánů. Za těchto okolností
by byla nejlepší obdobná právní
úprava i u nás. To ovšem není možné,
neboť článek 12 odst. 4 ústavního
zákona o čs. federaci svěřil správu,
výkon a kontrolu všech druhů daní do
působnosti republik. Orgány celní správy,
které jsou v působnosti federace, proto nemohou
správu daně vykonávat. To vše umožnilo
pouze řešení, které je vládním
návrhem zákona předloženo a vytváří
možnost, aby alespoň pro všechny podnikatelské
subjekty byla stejná úroveň zatížení
daňovým břemenem. V důsledku již
zmíněných kompetenčních problémů
je nemožné vybírat dovozní daň
u individuálních dovozů občanů.
Důvodová zpráva k vládnímu
návrhu současně doporučuje budoucí
systémové řešení pomocí
navrácení celní správy podle věcné
působnosti do resortu federálního ministerstva
financí a takovou konkrétní úpravu
kompetencí, aby bylo umožněno celní
správě provádět správu nepřímých
daní při dovozu zboží a služeb.
To však je i otázka související s přeměnou
celého daňového systému k 1. lednu
1993.
I z tohoto pohledu je rozumné vládní návrh
zákona o dovozní dani doporučit ke schválení,
byť s jistými obtížemi, ale řeší
podstatnou část problémů v souladu
s příslušným principem rovných
podmínek všech podnikatelských subjektů
co do zatížení daňovým břemenem.
Návrh zákona byl přikázán k
projednání výborům ústavně
právním, zahraničním, hospodářským,
sociálním a kulturním a pro životní
prostředí a podle § 39 odst. 4 zákona
o jednacím řádu Federálního
shromáždění bylo shrnutí výsledků
jednání výborů svěřeno
výborům pro plán a rozpočet. Stanoviska
výborů jsou kladná a připomínky
budou jednotlivě zmíněny včetně
stanoviska gesčních výborů k jejich
přijetí.
Totéž platí o společné zprávě
výborů České národní
rady, která návrh zákona s připomínkami
doporučuje Federálnímu shromáždění
ke schválení.
Stanovisko Slovenské národní rady je zamítavé,
nicméně nikoli z důvodu souvisejících
s meritem věci, ale proto, že pro krátkost
času neměla možnost projednat návrh
zákona a vysvětlit některé nejasnosti
za účasti navrhovatele.
S ohledem na vážnost věci, kterou zákon
řeší, považuji nejen za vhodné,
ale zejména velmi potřebné upravit právní
poměry plátců daně tak, jak je předložený
vládní návrh řeší, a proto
po úpravách, které dále zmíním,
doporučuji sněmovnám návrh k přijetí.
Současně považuji za vhodné připomenout
při této příležitosti obecnou
problematiku, kterou zmínilo i stanovisko České
národní rady, a za nejlepší způsob
argumentace považuji citaci z důvodové zprávy
(tisk 842) k návrhu zákona o soustavě daní,
kde je otázka kolegů z České národní
rady, domnívám se, přesně zodpovězena.
"V oblasti nepřímých daní bude
zdanění zboží a služeb upraveno
obdobně jako ve státech Evropských společenství
podle systému uvažovaného v rámci harmonizace
soustav. Dosavadní jednorázová daň
z obratu se nahrazuje daní z přidané hodnoty
a spotřebními daněmi u vybraných skupin
zboží. Cla budou i nadále upravena samostatně."
Tolik pouze k vysvětlení názoru České
národní rady, která požadovala, aby
Federální shromáždění
zmínilo příští dlouhodobé
řešení současně s projednáváním
merita věci tohoto zákona.
Nyní dovolte, abych se vyjádřil k jednotlivým
stanoviskům předaným ČNR a SNR na
výbory FS. Předně se omlouvám, že
v textu, který vám byl dnes rozdán (tisk
1067) je omylem uvedeno, že tisk projednávaly i výbory
branné a bezpečnostní.
SNR sděluje, že vládní návrh
zákona o dovozní dani neodsouhlasil ústavně
právní výbor, protože s ním nevyslovila
souhlas nadpoloviční většina všech
členů výboru. Rovněž národohospodářský
výbor nesouhlasí se zdůvodněním,
že neměl příležitost projednat
za účasti předkladatele. Souhlas s vládním
návrhem o dovozní dani vyslovil výbor pro
obchod a služby, a to bez připomínek k návrhu
zákona.
Ve společné zprávě výborů
ČNR o vládním návrhu zákona
o dovozní dani se praví, že se doporučuje
s jednou obecnou připomínkou, na niž jsem odpověděl,
a s druhou připomínkou, která se týká
§ 12 odst. 1 a byla převzata.
Expertní porada projednala předběžná
stanoviska všech zúčastněných
a jejich připomínky se v podstatě shodují
s připomínkami, které byly předloženy
v jednotlivých výborech. Proto nepovažuji za
důležité zmiňovat samostatně,
připomínky, které byly vzneseny ve výborech
hospodářských, ale i dalších.
Výbory ústavně právní a další
neměly k návrhu zákona žádných
připomínek.
Je tady snad jeden rozporný názor a ten se týká
dne účinnosti zákona. Jsem povinen osvětlit
okolnosti, za nichž zůstalo při rozhodnutí,
které navrhujeme, aby zákon nabyl účinnosti
dnem 1. ledna, a to přesto, že jeden z výborů
navrhuje jiné datum a že má pro svůj
názor reálné opodstatnění,
a to v tom, že není pravděpodobné, že
budou moci nastat okolnosti, za nichž bude zákon vyhlášen,
protože není pravděpodobné, že
Sbírka zákonů s tímto zákonem
vyjde do 1. ledna. Tento problém byl konzultován
i s ministerstvem financí. Neměl jsem příležitost
po konzultaci s panem náměstkem Kvakem hovořit
s panem ministrem, ale usuzuji z toho, co pan ministr řekl,
že přes obtíže, které mohou nastat,
považuje za důležité, aby zákon
byl schválen tak, jak byl předložen, i co do
jeho účinnosti.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Wágnerovi, spravodajcovi
Snemovne ľudu, teraz prosím spravodajcu Snemovne národov
poslanca Tichého, aby predniesol spravodajskú správu.