Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adámek, Andelová, Bakšay, Černý J., Černý A., Dlouhý, Filip, Hanák, Kňažko, Kováč, Langoš, Miller, Niedoba, Ruml, Šidík, Tvrdá, Veverka, Vrchovský, Záležáková

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Burian, Devátý, Hradílek, Jílek, Kovaříková, Mikan, Mlčák, Němec, Parkanová, Pernica F., Samková, Senjuk, Svoboda

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Farkaš, Gémesi, Glezgo, Kočtúch, Kováč Marián, Krištofík, Mečiar, Molnár, Moric, Muška, Posluch, Roman, Seman, Slota, Šedovič, Vosček, Glosíková

Předsedající předseda SL R. Battěk: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, pokračujeme v jednání 19. společné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Všechny vás co nejsrdečněji vítám. Vítám také pana místopředsedu federální vlády a ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera.

Můžeme přistoupit k projednávání programu, který byl oznámen na závěr prvého dne jednání. Budeme dnes projednávat tyto body: Zpráva místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí ČSFR Jiřího Dienstbiera o československé zahraniční politice - tisk 973. Začali jsme ji, jak víte, projednávat již v minulé společné schůzi a pokračovat budeme vystoupením zpravodajů. Protože pan ministr požádal o krátké vystoupení, o jakési doplnění své přednesené zprávy, vyslechneme ho.

Dalším bodem bude dokončení návrhu zákona o životním prostředí - tisk 921 a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů - tisk 1062. Poté bychom měli projednat vládní návrh zákona o dovozní dani - tisk 975 a návrh usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů - tisk 1067. Jako poslední předpokládaný bod našeho dnešního jednání je vládní návrh zákona o civilní službě - tisk 848 a návrh branně bezpečnostních výborů na usnesení Sněmovny lidu a Sněmovny národů - tisk 946.

Než přistoupíme k prvnímu bodu jednání, dávám ještě slovo panu poslanci Tahymu, aby nám sdělil svoji zprávu.

Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, veľmi sa ospravedlňujem, že zasahujem do schváleného programu pána podpredsedu Dienstbiera, ale pretože sa jedná o dôležitú informáciu, požiadal som o slovo.

Na základe poverenia hospodárskych výborov, ktoré včera mali prerokovať spoločnú správu k tzv. transformačnému zákonu družstiev, musím vás informovať, že momentálna situácia prerokúvania tohto zákona vo Federálnom zhromaždení nie je natoľko pozitívna, aby vytvorila predpoklady pre prijatie tohto zákona v časovom postupe, ako bol naplánovaný pre túto schôdzu. Hospodárske výbory dodnes nedostali niektoré záväzné stanoviská a uznesenia, napr. aj z ústavnoprávnych výborov, kde nedokázali dodnes tento návrh zákona prerokovať a výbory pre životné prostredie navrhli, podobne ako navrhujú hospodárske výbory, ustanoviť expertnú skupinu politického charakteru, ktorá by zvážila možnosti riešenia určitých kolíznych ustanovení tohto návrhu zákona tak, aby hospodárske výbory na budúcu stredu mohli prerokovať tento návrh zákona s vyústením do spoločnej správy.

S ustanovením tejto skupiny súhlasí aj predkladateľ, s ktorým sme to včera konzultovali menom pána ministra Dlouhého a námestníka Jurečku. Táto expertná skupina by mala byť ustanovená dnes dopoludnia, preto som si dovolil požiadať o vystúpenie. Mala by sa skladať z predstaviteľov politických klubov, ktoré sa rozhodnú delegovať do tejto skupiny svojich zástupcov, ďalej by tam mali byť obaja spravodajcovia a predkladatelia a zároveň po jednom zástupcovi z obidvoch republikových ministerstiev poľnohospodárstva. Koordinátorom tejto skupiny po prerokovaní s predsedníctvom by mal byť podpredseda Snemovne národov poslanec Sokol. Organizačným tajomníkom tejto skupiny je spravodajca poslanec Štern, preto prosím politické poslanecké kluby, aby mu v priebehu dnešného dopoludnia nahlásili svojich zástupcov do tejto expertnej skupiny. Tá by mala rokovať tak, aby do stredy budúceho týždňa pripravila stanovisko pre hospodárske výbory. Zároveň pravdepodobne bude potrebné v súvislosti s týmto programom zvážiť, či sa tento bod rokovania v pléne dodrží v pôvodnom časovom rozpise, alebo bude treba urobiť určité korektúry, ale to prenechám Predsedníctvu Federálneho zhromaždenia. Ďakujem.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Já také děkuji. Stručné sdělení k přednesené zprávě: Expertní skupina by se měla sejít dnes v místnosti 026 ve 12.00 hodin. Prosím, vezměte to na vědomí a dostavte se.

Přistupuji k prvnímu oficiálnímu bodu dnešního programu, tj. ke

zprávě místopředsedy vlády ČSFR a ministra zahraničních věcí ČSFR Jiřího Dienstbiera (tisk 973).

Protože před rozpravou požádal o doplnění svého vystoupení, uděluji mu slovo.

Místopředseda vlády ČSFR a ministr zahraničních věcí ČSFR J. Dienstbier: Pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, myslím, že jsme společně udělali chybu, když jsme diskusi o zahraniční politice odložili a oddělili od písemné zprávy a výkladu. Jsem si vědom toho, že zahraniční politika státu má smysl jen tehdy, máme-li stát a máme-li ho v takovém stavu, aby mohl fungovat jak uvnitř, tak navenek. Přesto chci zdůraznit, že náš stát byl v dějinách vždy mnohem více závislý na vývoji mezinárodní situace v Evropě a ve světě než mnohé státy jiné a zahraniční politika proto vždy patřila ke klíčovým aspektům jeho vývoje. Svědčí o tom i velký zájem našich občanů o zahraniční politiku, která v mnoha zemích je na samém okraji zájmu.

Mezinárodní situace se v posledních dvou letech vyvíjí tak rychle, že necelý měsíc od mého výkladu došlo k několika závažným událostem. Jednak jsme parafovali dohodu s Evropskými společenstvími a 16., tj. příští týden, ji předseda vlády podepíše v Bruselu. Dosáhli jsme úspěchu při jednání GATT, kde nám bylo umožněno upravit náš celní sazebník. Bývalý režim se totiž celní politikou nijak nezabýval a současná nízká cla nás mimořádně znevýhodňovala na světovém trhu. Problém byl ve sporu mezi Spojenými státy a Evropskými společenstvími v rámci Uruguayského kolagatu, kde Spojené státy odmítaly jakékoli změny, ale podařilo se najít přijatelný kompromis. Od 1. ledna můžeme zavést potřebný nový celní sazebník.

Víte, že zasedání NATO přijalo rozhodnutí pozvat ministry zahraniční bývalých zemí Varšavské smlouvy či jejich nástupnických států na schůzku ministrů zahraničí, která se bude konat 20. prosince rovněž v Bruselu.

V neděli se obyvatelé Ukrajiny vyslovili velkou většinou pro nezávislost. Respektujeme toto svobodně vyjádřené přání a na příští schůzi vlády proto předložím návrh na uznání Ukrajiny. S Ukrajinou ovšem jednáme delší dobu. Sešel jsem se třikrát při různých příležitostech s ministrem zahraničí Zlenkem. Minulý týden byl v Praze a Bratislavě náměstek ministra zahraničí a dohodli jsme se na okamžitém zahájení prací na československo-ukrajinské smlouvě, která by měla být dokončena do ledna. Pokud nevzniknou nějaké komplikace, mohla by být podepsána při mé plánované lednové návštěvě.

Jsem přesvědčen, že se nám podaří úspěšně vyřešit všechny otázky od bezpečnostních po hospodářské včetně zajištění tranzitu ropy a plynu přes ukrajinské území a dohody o podílu Ukrajiny na hospodářských závazcích a také dluzích Sovětského svazu.

Zdá se, že také jugoslávská krize se blíží k jakémusi přelomovému bodu. Zatím prosazujeme jednotný přístup celého mezinárodního společenství a celkové řešení balkánské otázky. Jsme si vědomi nebezpečí, která se mohou skrývat v jednostranných akcích dílčích řešení. Bylo by třeba dosáhnout takového stavu, kdy všichni zúčastnění uznají neměnitelnost hranic, přísné respektování lidských práv či práv národních a etnických skupin. Podporujeme vyslání mírových sil, které by se se souhlasem znesvářených stran umístily ve sporných územích nebo na hranici možných konfliktů a vytvořily tak klidné prostředí pro další politická jednání. Je zřejmé, že v tomto měsíci budou postupně uznávány pravděpodobně Slovinsko a Chorvatsko. My samozřejmě jsme připraveni rovněž tyto země uznat - jde pouze o to, abychom se snažili postupovat společně a abychom nezapomínali na to, že balkánskou situaci je potřeba řešit celou, a nikoliv vydělit z pásma konfliktu tato dvě teritoria. Jsme proto také připraveni jednat o uznávání a o diskusi s dalšími subjekty, které o to projeví zájem a budou postupovat v souladu s mezinárodním právem a závazky, které většina evropských států již přijala. Chceme spolupracovat také se Srbském a novou Jugoslávií, pokud a jak se vytvoří ze svobodné vůle balkánských národů.

Další postup včetně navazování diplomatických styků budeme jak v této oblasti, tak všude jinde koordinovat s mezinárodním společenstvím a budeme posuzovat, jak se ta či ona země chce začlenit do rozvíjejících se integračních a jiných seskupení, jak se k tomu vytváří vnitřní předpoklady a jak přijímá závazky, které jsou dnes v Evropě běžné. Tak to jsem řekl ještě jenom pár slov na doplnění.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. Nyní bychom měli přikročit k projednávání zpravodajských zpráv. Jejím přednesením byli pověřeni poslankyně Eva Sahligerová a poslanec Antonín Blažek. Jako první vystoupí poslankyně Sahligerová.

Společná zpravodajkyně SL E. Sahligerová: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne, vážení kolegovia. Zo správy hodnotiacej zahraničnú politiku ČSFR za rok 1991 je zrejmé, že po obdobie hľadania vlastnej tváre zahraničnej politiky a miesta v Európe sa začína formovať skutočná zahraničná politika nášho štátu. Zahraničná politika, ktorá vychádza z reálnych možností a nesnaží sa stavať našu zem do úlohy spasiteľa sveta. Je celkom prirodzené, že dochádza k orientácii na ES s dôrazom na bezpečnostné štruktúry NATO. Bolo by ilúziou domnievať sa, že je možné kalkulovať s čisto európskym vojenským zabezpečením vzhľadom na rozdielne chápanie vojenských štruktúr zo strany jednotlivých európskych štátov. Rok 1991 bol skutočne úspešný pre česko-slovenskú diplomaciu, je snáď prehnané označiť ho za česko-slovenský rok Európy. Urobili sme len nesmelé kroky v snahe začleniť sa do svetovej ekonomiky zapojením sa do medzinárodných finančných a menových organizácií, ktorých skutočný význam je mnohokrát negovaný neochotou a neschopnosťou nášho priemyslu reagovať na požiadavky a podmienky svetového trhu.

V oblasti multilaterálnych vzťahov môžeme najvyššie hodnotiť prijatie ČSFR za právoplatného člena Rady Európy a podpísania asociačnej dohody s Európskymi spoločenstvami. Čiastočným negatívom je, že doteraz nebola ratifikovaná Európska dohoda o ochrane ľudských práv. Ratifikácia bola podmienená súladom našich zákonov týkajúcich sa charty s európskymi normami s termínom do konca roka 1991. V rámci subregionálnych združení má pre nás veľký význam spolupráca s Maďarskou republikou a s Poľskou republikou a s označením Trojka, kde k intenzívnejším a konkrétnejším kontaktom dochádza len v druhej polovici roku, zvlášť v súvislosti so spoločnou prácou na príprave asociačných dohôd s Európskymi spoločenstvami. Výraznejšie prepojenie Trojky by mohlo prispieť k urýchleniu transformácie vzhľadom na to, že v týchto troch krajinách je postupnosť krokov dosť podobná.

Hexagonála, navzdory od mnohých zaujímavých projektov, je v súčasnosti paralyzovaná vojnou v Juhoslávii a bude zrejme nutné prehodnotiť jej ďalšiu perspektívu buď vytvorením nových vzťahov s novovznikajúcimi republikami Juhoslávie, alebo dočasným vynechaním Juhoslávie z doterajších združení.

Snáď až príliš veľký význam sa kladie postaveniu "Konferencie o bezpečnosti a spolupráce v Európe". V Európe. V súvislosti s juhoslovanskou krízou oveľa presvedčivejšiu úlohu zohrávajú Európske spoločenstvá a Bezpečnostná rada OSN. Bolo by snáď rozumnejšie venovať väčšiu intenzitu snahám o začlenenie sa do existujúcich štruktúr, akými je napr. Západoeurópska únia a NATO, ako zbytočne vytvárať ďalšie. Na jednej strane poukazujeme na duplicitu činnosti OSN a na druhej strane robíme v rámci Európy niečo podobné. Bezpečnosť našej krajiny je závislá na bezpečnosti Európy, kde kľúčovú úlohu zohráva NATO, a preto by sme mali naše aktivity smerovať k tomuto cieľu, pričom je možné využívať spoluprácu so Západoeurópskou úniou a v parlamentnej rovine so Severoatlantickým zhromaždením.

V oblasti bilaterálnych vzťahov je v súčasnosti dosť diskutovaná a zároveň diskutabilná zmluva so Spolkovou republikou Nemecko. Myslím si však, že je tu nutné urobiť rovinu exekutívnu od roviny legislatívnej. Úlohou exekutívy je zmluvu vypracovať a právom parlamentu je zmluvu ratifikovať alebo neratifikovať. Vo vzťahu k Nemecku existuje však ešte jeden problém, o ktorom hovoríme menej, a tým je výrazná preferencia nemeckého kapitálu zo strany československých podnikov.

Môže tu totiž veľmi ľahko dôjsť k výraznej ekonomickej závislosti na Nemecku. Pripravovaná zmluva so ZSSR sa po deklarovaní samostatnosti Ukrajiny dostáva do inej optiky. Nechcem tým povedať, že nie je potrebná, ale je nutné zintenzívniť vzťahy k republikám, a hlavne k tým, ktoré vlastnia jadrový arzenál.

V predloženej správe je vysoko hodnotená spolupráca s USA, s čím nemôžem celkom súhlasiť z viacerých dôvodov. V porovnaní s Maďarskom a Poľskom v rámci pomoci zo strany USA sme na tom výrazne horšie vinou nepostačujúcej diplomatickej služby v USA. Maďarsko a Poľsko majú vytvorené v americkom Kongrese a Senáte lobby, my však môžeme konštatovať, že v súvislosti s ČSFR lobby existuje, ale namierené proti nám. Príčinou jeho vzniku boli zákony o reštitúcii a mimosúdnych rehabilitáciách, ktoré diskriminovali amerických Čechov a Slovákov. A nakoniec za to, že v ČSFR je menej amerického kapitálu ako v Maďarsku či Poľsku, môžu prinajmenšom zvlášť vedené výberové konania, trendy, na joint venturing alebo priamy predaj československých podnikov. Naviac, administratívne bariéry u nás sú podstatne väčšie ako u našich susedov.

V rámci Európy venujeme snáď príliš veľkú pozornosť Francúzsku, zároveň ale zanedbávame Veľkú Britániu, ktorá vytvára pre nás spustu možností v oblasti obchodu, kultúry či školstva.

Sporný je náš postoj v otázke uznania samostatnosti Slovinska a Chorvátska. Je rozumné koordinovať postup s Európskymi spoločenstvami, ale zároveň je možné robiť aj čiastočné kroky či vydať oficiálne vyhlásenie, v ktorom budeme deklarovať náš postup po uznaní týchto zemí Európskymi spoločenstvami.

V rámci spolupráce s ostatnými krajinami je prekvapujúci názor, že považujeme za slabinu spoluprácu s Líbyou. Je samozrejmé, že musíme usilovať o deblokáciu nášho dlhu, ale zároveň je nutné brať do úvahy medzinárodné postavenie tejto krajiny.

Z hľadiska ekonomických aspektov československej zahraničnej politiky sú pre nás veľmi významné tzv. triangulárne operácie financované Európskymi spoločenstvami, ktoré by sme mali považovať za krátkodobé, pretože nepredstavujú motivačný činiteľ pre transformáciu našej ekonomiky.

Doteraz je ešte stále problematický predaj zbraní, pretože doteraz nemáme zákon, ktorý by reguloval a kontroloval spôsob predaja vojenského materiálu.

Aj v obchodnej činnosti očakávame výraznejšiu pomoc zo strany našich zastupiteľských úradov, ktoré by mali výraznejšie propagovať možnosti pôsobenia v ČSFR. Cez mnohé personálne zmeny nie sú všetky zastupiteľské úrady schopné pracovať v prospech našej krajiny a nie je to len kvôli nedostatku financií, techniky či počtu pracovníkov, ale bohužiaľ niekedy aj kvôli tomu, že na ich čele stoja ľudia, ktorí sa nedokázali stotožniť s programom vlády a transformáciou nášho štátu. Verím však, že Federálne ministerstvo zahraničných vecí si uvedomuje preferenciu pre nás dôležitých zemí a bude túto situáciu podľa toho riešiť.

V závere mi dovoľte ešte poznamenať, že máme pred sebou správu a nie návrh zákona. Chcem tým povedať, že správu nemôžme meniť, môžeme ju vziať na vedomie alebo odmietnuť. Text ostáva tak, ako je predložený.

Ako spravodajkyňa Snemovne ľudu odporúčam prijať uznesenie, ktorým plénum vezme túto správu na vedomie.

Předsedající předseda SL R. Battěk: Děkuji. Nyní promluví jako zpravodaj Sněmovny národů poslanec Blažek.

Společný zpravodaj výborů SN A. Blažek: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážení hosté, dynamika procesů, které působí na politiku našeho kontinentu a rovněž působení některých faktorů globálních, ovlivňují nebo mohou ovlivnit realizaci zájmů našeho státu a jeho lidu do té míry, že jim musíme čas od času věnovat svou pozornost. To je jedním z důvodů, proč zahraniční výbory FS požádaly už před časem pana ministra zahraničních věcí, aby předložil FS podrobnou zprávu o tom, jak se naší zahraniční politice daří uskutečňovat programy a cíle, které si vytkla ve svém programovém prohlášení federální vláda, případně o problémech a rizikách, kterým by náš stát byl nucen čelit ze zdrojů za svými hranicemi a o způsobech, jak tato rizika minimalizovat.

Dalším důvodem, proč zde nyní jednáme o zahraniční politice státu, je i to, že předpokladem každé zahraniční politiky je takové uspořádání politiky vnitřní, která získá našemu státu důvěryhodnost v očích všech, s nimiž vstupuje stát prostřednictvím zahraniční politiky při uskutečňování našich zájmů do jednání a vztahů. Zde je právě důležitým úkolem vnitřní politiky vytvořit takové politické prostředí uvnitř státu, které bude dostatečnou zárukou všem zahraničním partnerům, že žádná změna vládní moci ve státě nepovede ke zpochybnění přijatých závazků a smluv. Je nepochybné, že takovou zárukou může být jen důsledně demokratický politický systém právního státu s odpovědně se chovajícími politickými silami i občany a rozprava o zahraniční politice státu v parlamentu je zajisté vynikající příležitostí, jak tuto odpovědnost před veřejností naší i mezinárodní prokázat.

S tím samozřejmě souvisí i další faktory, které vyrůstají z prostředí domácí politiky a projevují se tím, že zahraniční politice určují její zaměření a zadávají pro ni koncepce a programy. Především je to respekt k objektivním realitám, jako je např. geografická poloha státu a z toho plynoucí sousedství, obranný potenciál, který určuje míru naší obranyschopnosti, závislost naší ekonomiky na některých zdrojích apod. Tyto reality společně s hlavním zájmem našeho lidu, totiž žít v míru a v bezpečí budovat prosperující demokratickou společnost, by měly vést ve společnosti k dohodě o jejích aktuálních a perspektivních zájmech a tedy i ke konsensu politických sil o takové koncepci zahraniční politiky státu, která povede k uskutečnění těchto zájmů nebo k tomu alespoň vytvoří předpoklady.

A konečně je úkolem zahraniční politiky starat se o dobré jméno státu v zahraničí, vytvářet podmínky pro jeho efektivní přítomnost ve světě a usilovat o růst a upevnění jeho prestiže v mezinárodním společenství.

Obecně řečeno o zahraniční politice zřejmě platí, že se více než kterákoliv jiná činnost státu pohybuje v prostoru mezi nutností a možností a že by tedy měla být hodnocena podle toho, jak vycházejíc z daného snaží se uskutečňovat možné.

Dámy a pánové, to vše jsou podle mého soudu dobré důvody, abychom se zde zahraniční politikou odpovědně zabývali. Z několika příčin je dnes pro náš stát znovu - stejně jako tomu bylo při jeho vzniku - jedním z hlavních úkolů hledat, řečeno s T. G. Masarykem - jeho "správné postavení světové". Tehdy proto, že s rozpadem impérií a vznikem nových států se vytvořila nová mapa Evropy a bylo zde zapotřebí hledat opory a spojence pro naši bezpečnost v prostoru ohroženém aktivizací sil agrese a nenávisti vůči důsledkům válečné porážky.