Úterý 3. prosince 1991

Poslanec SN V. Mikan: Pane předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, vystupuji s doplňujícím návrhem - týká se výchovy, vzdělání a práva na vstup do přírody a chování v přírodě.

Z minulých let mám i osobní zkušenost, že nedostatečně definovaná práva a povinnosti občanů ve vztahu k přírodě byly zdrojem konfliktů, problémů a střetů. Zabývám se problémem delší dobu a stručně vám přednesu, jak právo na vstup do přírody řeší v zákonech evropských a některých dalších zemí.

Ve většině evropských zemí je obecně respektováno právo na vstup do přírody pro kohokoli. All men right. V některých zemích je to zakotveno v zákonech, např. ve Švédsku, Norsku, Německu, Islandu, Bulharsku, Francii, Portugalsku. Jinde je to jako zvykové právo, např. ve Finsku. Tento princip se uplatňuje i v silně zalidněných oblastech střední Evropy, například v Porúří v Německu, ve Švýcarsku.

Ve Finsku například platí možnost přenocovat i na soukromém pozemku v soukromém lese jednu noc s tím, že nesmí dojít k poškození přírody a také to, že nesmí být narušen tzv. rodinný okruh majitele, to znamená bližší okolí jeho obydlí.

Ve španělské nové moderní ústavě je článek 34, který říká, že každý má právo užívat přírodu k rozvoji osobnosti a nesmí přitom přírodu poškozovat. Poněkud odlišná řešení jsou v některých anglosaských zemích, např. na Novém Zélandu, Velké Británii a Spojených státech. Vychází to z jejich tradic. Krajností je zákaz objevený ve Spojených státech v roce 1981 v Nebrasce na soukromém pozemku, který zněl zhruba takto: Bude se střílet na toho, kdo vstoupí na pozemek. Nebude-li trefen, bude stíhán soudně.

V našich oblastech v Evropě je kulturní tradice a zázemí naštěstí trochu jiné. Ve většině zemí mělo a má právo na průchod přednost a velkou tradici a je mnohdy zakotveno i v samých zákonech.

Návrh na doplnění této zásady do zákona byl diskutován v našem zahraničním výboru a doporučen, dále byl diskutován, pokud se nemýlím, v hospodářském výboru.

Pokud vím, z důvodu jakési vhodnosti doplnění této zásady do jiných zákonů či usnesení navrhovatelé vůbec nezahrnuli do své zprávy tuto změnu, ale obávám se, že odkaz některých kolegů, že to bude zakotveno do jiného zákona či ústavy, nebude naplněn. V Listině základních lidských práv a svobod zásada na vstup do přírody získala vaši částečnou podporu a chápu, že pro Listinu základních lidských práv možná toto právo bylo trochu navíc, a že je třeba ho uplatnit někde jinde. Nyní vidím prostor a domnívám se, že tento zákon by měl tuto zásadu obsahovat. Proto navrhuji do § 15 doplnit odst. 3, který by zněl: Každý má právo na vstup do přírody a užívat přírodu k rozvoji osobnosti. Má povinnost dbát přitom zásad ochrany přírody a nenarušovat práva vlastníků. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Mikanovi. Ďalej vystúpi pani poslankyňa Kaplanová. Ešte sa prihlásil pán poslanec Mornár.

Poslankyně SN M. Kaplanová: Vážený pane předsedo, vážené předsednictvo, vážení poslanci, chtěla bych, aby moje vystoupení bylo takovým apelem, aby bylo prosbou, aby to nebyl hlas, který volá na poušti. Chtěla bych, abychom si uvědomili, že tento zákon a ekologické problémy jsou vlastně tím prvořadým a nejdůležitějším, kterým bychom se měli zabývat. Musíme si uvědomit, že poslední války, které dávaly tak nesmírné prostředky na technický výzkum, že učinily z člověka tvora, který je vysoce vyspělý technicky, který se stal pánem nad hmotou, nad energiemi, a my pokračujeme, neustále pokračujeme a neuvědomujeme si, že člověk nedorostl ani duchovně, ani svou odpovědností za přírodu a za to, v čem žije.

Proč to všechno říkám? Chtěla bych poprosit, abychom spojili všechny energie, všechen čas a všechny prostředky i hmotné prostředky pro záchranu naší Země.

Sledovala jsem statistiky Římského klubu. Pro ty, kteří nevědí, co je Římský klub: Je to seskupení vědců ze všech zemí, kteří se zabývají prostředím a ekologickým vlivem a vlastně otázkou, jak dlouho může tato Země za těchto podmínek pokračovat. A statistika je otřesná. Proto bych prosila, aby vláda spolupracovala se všemi iniciativami, které se zabývají přírodou, které se zabývají očištěním vod, očištěním vzduchu. Co nám bude platné, jestliže budeme úžasní v obchodu, jestliže rozvineme tržní hospodářství, jestliže postavíme skvělé domy, ale naše děti nebudou mít vodu, kterou budou moci pít, a budou nemocné a budou mít ekzémy, protože vzduch, který budou dýchat, je bude ničit.

Prosila bych, aby se daleko víc spolupracovalo, a aby se vytvořily kluby podobné Římskému klubu, které by se zabývaly prostředím, ve kterém žijeme, a aby všechny i finanční prostředky se v první řadě daly na záchranu Země a člověka.

Aby se nepokračovalo tam, kde se porušuje boží řád, dnes vědci chtějí pokračovat ve výzkumech na embryích, chtějí prostě ukázat, kam to člověk dotáhl. Ale my bychom mohli stavět novou Babylónskou věž. Pokud jde o tento zákon, stavím se za pozměňovací návrh poslance Soukupa a prosím, aby i ve výchově u dětí byl dán zvláštní obor, který by měl název: Úcta k přírodě, úcta k tvorstvu, úcta k člověku. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pani poslankyni Kaplanovej. Teraz vystúpi pán poslanec Peter Mornár, ten je prihlásený ako posledný. Po ňom sa prihlásil o slovo pán minister Vavroušek.

Poslanec SL P. Mornár: Vážený pán predsedajúci, vážené kolegyne poslankyne, vážení kolegovia poslanci, dámy a páni, môj príspevok bude krátky a obsahuje tri pozmeňujúce návrhy. Mám na mysli tlač 1062.

Prvý pozmeňujúci návrh sa týka preambule, ktorá v tejto časti tlače znie takto: "Pripomínajúc si prirodzenú záujmovú závislosť človeka a ostatných organizmov..." - môj pozmeňujúci návrh by bol takýto: "Pripomínajúca prirodzenú vzájomnú závislosť človeka, živej a neživej prírody."

Komentár k tomu je taký, že sa to týka jednak neživej prírody a jednak, že je tu trochu zdôraznené to ľudské hľadisko, tak ako lekár má možnosť rozlíšiť čo je otázka humánnej medicíny, a čo je otázka veteriny, tak ako veriaci človek si trúfam rozlíšiť to dôležité v našich vzájomných ľudských a medziľudských vzťahoch a vo vzťahoch k ostatnej prírode.

Ďalší pozmeňujúci návrh sa týka § 2 prvej vety: "Životným prostredím je všetko, čo vytvára prirodzené podmienky existencie organizmov vrátane človeka a jeho predpokladov ďalšieho vývoja." Podľa môjho pozmeňujúceho návrhu by táto veta znela takto: "Životným prostredím je všetko, čo vytvára prirodzené podmienky existencie človeka, živej a neživej prírody a je predpokladom ďalšieho vývoja, či zachovania." Zase je tam otázka zachovania pri neživej časti prírody.

Posledný pozmeňujúci návrh sa týka § 12, je to tá prvá veta na strane 5, kde pokračuje, od toho miesta kde je podčiarknuté: "... ohrozované zdravie ľudí", zvyšok vety by znel takto: "...a aby nebola ohrozená živá a neživá príroda." To je všetko, pokiaľ sa jedná o pozmeňujúce návrhy.

Chcem poďakovať predkladateľom tohto zákona a hlavne za § 15, kde sa hovorí o výchove a osvete a kde tá veta končí "... že má byť táto zameraná k úcte k životu vo všetkých jeho formách." Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Mornárovi. Teraz vystúpi v rozprave Jiří Schneider. Prosím, aby sa ujal slova. Po ňom bude hovoriť pán minister Vavroušek, ktorý chce byť ako posledný v rozprave, má na to právo podľa zákona o Rokovacom poriaku, tak ho rešpektujem.

Poslanec SL J. Schneider: Pane předsedající, dámy a pánové, mnohé zde již bylo řečeno, já se omezím na několik poznámek. Také na mne tento zákon působí na pomezí ústavního zákona a deklarace o životním prostředí. Některá ustanovení by možná slušela ústavě, některá ustanovení by zase slušela deklaraci. Nicméně respektuji a cením si vůle předkladatelů řešit problematiku, kterou tady mnozí předřečníci zdůrazňovali jako velmi podstatnou, to je problematiku životního prostředí.

Dovolím si vyjádřit jednu obavu, kterou si dovolím ztělesnit v několika pozměňovacích návrzích, které spolu úzce souvisejí. Moje obava tkví v tom, že tímto zákonem, který samozřejmě ve většině svých ustanovení je nevymahatelný, stanoví nevymahatelné povinnosti tímto zákonem, chceme-li budovat na úctě k zákonům, vážeme k tomu, aby všichni občané této země respektovali určité principy. Velmi se obávám legalizace určitých přístupů, určitých principů. Hovořil už tady o tom kolega Gandalovič, nicméně já nejsem uspokojen s jeho argumentací, a proto navrhuji, aby ze zákona byla vypuštěna jakákoli zmínka o principu trvale udržitelného rozvoje.

Z toho vyplývají tři návrhy, které předkládám písemně. V § 1 by se vypustila poslední věta, která odkazuje na tento princip, § 6 by se vypustil a v § 15 odst. 1 by se vypustila slova " myšlení a jednání, které bude v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje". A poslední zmínka k § 23, který stanoví možnost daňových úlev, navrhuji tento paragraf vypustit, vzhledem k tomu, že se domnívám, že podstata toho, té možnosti, je dána v § 22.

Nyní k preambuli. Domnívám se, že návrh preambule, jak jej máme předložen, není pro mne uspokojivý, jsou zde varianty, domnívám se, že ani jedna z těch variant není pro mne přijatelná. Návrh kolegy Blažka se snaží problematiku preambule toho zákona řešit, nicméně připadá mi ten návrh příliš obsáhlý, proto si dovoluji předložit tomuto ctěnému shromáždění svoji alternativu preambule tohoto zákona. Ta by zněla: "Federální shromáždění ČSFR vycházejíc ze skutečností, že člověk je úzce spjat s přírodou, vědomo si odpovědnosti a postavení člověka jako uživatele a spolutvůrce prostředí, vyjadřujíc svou vůli, aby příznivé životní prostředí bylo zachováno i budoucím generacím, usneslo se na tomto zákoně." To jsou všechno mé pozměňovací návrhy. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Schneiderovi. Ďalej sa prihlásil do rozpravy pán poslanec Stanislav Chýlek. Prosím, aby sa ujal slova. Po ňom vystúpi pán poslanec Čičmanec.

Poslanec SL S. Chýlek: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, přednesu pouze několik drobných poznámek. Chci říci, že jsem velmi potěšen tím, že poslanecké návrhy tak velmi zásadním způsobem doplňují a zkvalitňují předlohu. Mám tím na mysli jak návrh poslance Soukupa, tak návrhy poslance Blažka. Zejména veliké potěšení mi činí to, že na rozdíl od předchozích zákonů o životním prostředí se zde podstatně silněji prosazuje filozofický názor biocentrický proti původně prosazovanému antropocentrismu. Potom se stavím za to, aby byl přijat pozměňovací návrh preambule podle kolegy Blažka. Ale pro případ, že by tato preambule přijata nebyla, tak pouze pro tento případ přicházím s návrhem, aby v preambuli byla vypuštěna věta, která je na sedmém řádku od spoda, kde se říká: "... respektujíce přitom právo člověka přetvářet přírodu v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje".

Já sám se domnívám, že takové právo sotva existuje, že spíše by to měla být mez, která se nedá překročit, ale nikoliv předem dané právo takto postupovat. Proto bych doporučoval, aby věta byla pozměněna tak, že by zněla : "Respektujíc zásadu, že zásahy člověka do přírody musí být uvážené a nesmějí překročit rámec daný principem trvale udržitelného rozvoje." Upozorňuji, že bych si přál, aby se o této větě hlasovalo pouze v případě, že by nebyl přijat text preambule podle kolegy Blažka. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. S faktickou poznámkou sa prihlásil poslanec Schneider.

Poslanec SL J.Schneider: Já mám procedurální návrh. Poněvadž byl předložen obsáhlý komplex pozměňovacích návrhů, domnívám se, vzhledem k tomu, že zítra jednají výbory a vzhledem k tomu, že by nebylo rozumné, abychom tak obsáhlé pozměňovací návrhy přijímali v plenární schůzi, aby byl tento pozměňovací návrh přikázán výborům, a abychom o nich hlasovali až po projednání ve výborech.

Já mohu prohlásit, že v našem výboru nebyl tento pozměňovací návrh projednáván.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. K tomuto návrhu sa ešte potom vyjadrí navrhovateľ a spravodajcovia, podľa toho sa rozhodneme. Teraz prosím pána poslanca Čičmanca, aby pokračoval v rozprave.

Poslanec SL P.Čičmanec: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie. Chcel by som doplniť, ale hovorím za seba, stanovisko poslancov KDH v tom zmysle, že neide o kompetencie a nespochybňujeme kompetencie federácie v tomto smere. Pokladáme obsah toho návrhu OH za perspektívne cieľové riešenie, ale z určitého nedorozumenia vznikli obavy, nie sú pre plnenie týchto návrhov predpoklady, preto že by sme neboli schopní v Slovenskej republike zákon dodržiavať. Ovšem pokiaľ budeme mať možnosť - keď sa dnes nebude o tomto zákone hlasovať, tak to znovu prejednáme v klube a zvážime všetky tieto okolnosti.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Čičmancovi. Poslanec Čičmanec bol posledný písomne prihlásený do rozpravy. Pán minister Vavroušek sa ešte prihlásil a chce vystúpiť. Nevystúpi so záverečným slovom, ale podľa možnosti až na záver diskusie. Na to má právo ako člen vlády. Ešte sa hlási poslanec Soukup. Prosím.

Poslanec SL J. Soukup: Já si dovolím vystoupit s krátkou faktickou poznámkou a sice k návrhu kolegy Schneidera. Podotýkám, že návrhy byly přečteny v rychlém sledu, takže jsem pouze zaznamenal návrh na vypuštění § 23 s odůvodněním, že tuto problematiku řeší § 22. Domnívám se, že tomu tak zcela není, protože zatímco v § 22 jsou uloženy dlouhodobé svým způsobem sankce, ale s dlouhodobou působností, tzn. ne okamžitě vymahatelné za znečišťování životního prostředí. Naopak § 23 stanoví zvýhodnění pro organizace, které se na udržení životního prostředí podílejí. Takže jde o paragrafy, které jsou v kontradikci a nejsou zaměnitelné.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Soukopovi. Ďalej sa prihlásil o slovo pán minister Vavroušek. Udeľujem mu slovo.

Ministr - předseda výboru pro životní prostředí J. Vavroušek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Chtěl bych říci, že si velice vážím úsilí, které věnovali tomuto zákonu nejenom poslanci výborů pro životní prostředí, ale i poslanci prakticky všech ostatních výborů. A považuji to za další důkaz faktu, že jde skutečně o věc, která leží na srdci všem poslancům Federálního shromáždění.

Za druhé jsem přesvědčen o tom, že jde o problém, který má nadstranický charakter. Že v žádném případě neměli připustit to, aby byl prezentován jako návrh té či oné politické strany. Myslím si, že jde o podstatu věci - ne kdo to řekl, ale co bylo řečeno.

Za třetí - plně podporuji poslanecký návrh ve znění textu tisku 1062 doplněný o návrhy, které jsou založeny na doporučení výborů branných a bezpečnostních, tak jak zde byly předneseny panem poslancem Soukupem a to z těchto stručných důvodů, aniž bych chtěl opakovat argumenty, které tady byly předneseny. Především jsem přesvědčen o tom, že právo na informace a tedy také na informace o životním prostředí je jedním ze základních lidských práv, a zároveň základním předpokladem toho, aby se změnil dosavadní nešetrný přístup k přírodě.

Dále jsem přesvědčen o tom, že zákon musí obsahovat také sankční část, aby získal možnost být prosazován, aby bylo možno podle něho rozhodovat, a dokonce i soudit v případech, bude-li to nezbytné.

Dále jsem přesvědčen o tom, že si nesmíme dovolit propást příležitost již dnes doplnit do zákona tu klíčovou pasáž, týkající se hodnocení vlivu činnosti na životní prostředí, protože právě tento zákon umožňuje prosadit v praxi základ pro navazující zákony, které by se zabývaly podrobně jednotlivými typy činností jako je stavební činnost, další činnosti provozované v prostředí, ale také hodnocení ekologických vlastností výrobků. Myslím si, že tady nebylo snad zcela zřejmé z těch argumentací, že jde o proceduru hodnocení vztahů k životnímu prostředí, která má preventivní charakter. V tomto smyslu nemůže tato procedura žádným způsobem dodatečně poškodit průmysl žádné z obou republik. Je to právě tato část zákona , která by měla zabránit vzniku dalších škod, a to nejen ekologických, ale také ekonomických, jak zde již bylo několikrát řečeno.

Myslím si také, že tato procedura není postačující, nejsou opodstatněné, protože odpovídá buď přímo závazkům, které jsme na sebe převzali parafováním té mezinárodní dohody, která zde byla několikrát citována (Helsinki - ESPOO), nebo jsou převzaty téměř doslova z příslušných směrnic Evropského společenství. Kdybychom se pokusili samostatným zákonem tuto problematiku upravit podrobněji, nepochybně bychom se dotkli kompetencí republik, protože díky tomu, že republiky mají jiným způsobem uspořádány státní správu týkající se péče o životní prostředí a to základním způsobem - prostě nemáme reálnou možnost na úrovni federace zasahovat do procesních podrobností. Ostatně bych to považoval také za nevhodné, protože je třeba, aby republiky měly možnost si proceduru upravit podrobněji.

Ze stejných důvodů není možné např. podrobněji specifikovat přílohy, které jsou součástí návrhu. Třeba velkokapacitní chov nelze vymezit v tomto obecném zákonu počtem kusů dobytka, protože to, co je velkokapacitní někde na Kysucích nebo na hřebenech Krkonoš je velmi odlišné od definice, která bude platit např. pro Hanou nebo nějaké jiné rovinaté kraje. Proto jakýkoliv další pokus rozšířit a upřesnit návrh části hodnocení vlivů na životní prostředí by byl, ať přímým, nebo nepřímým zásahem do kompetence republik, ale hlavně by byl proti zdravému rozumu, proti logice celého problému.

Domnívám se, že také další pozměňující návrhy, které zde byly předneseny, především návrh na doplnění odstavce, který by definoval právo na vstup do přírody i návrhy, které jsou obsaženy v doporučení pana poslance Blažka, by mohly přispět ke zlepšení tohoto zákona.

Souhrnně se domnívám, že návrh s příslušnými doplňky, tak jak byl přednesen, v sobě zároveň zahrnuje doporučení, která byla přednesena jednak ekologickými iniciativami nejrůznějších typů, jednak federální vládou. Mohu říci, že se s nimi ztotožňuji osobně.

Chtěl bych jen vyjádřit přesvědčení, že po případném doplnění návrhu zákona, za které se velmi přimlouvám, by se podařilo svým způsobem harmonicky vyřešit základní filozofický spor. Vzhledem k tomu, že péče o životní prostředí je na jedné straně motivována humanistickým přesvědčením, je tedy v tomto smyslu antropocentrická, ale zároveň musíme vytvořit takový soubor činností a takový přístup, který by umožnil v plné míře respektovat také ten druhý, biocentrický - nebo možná bychom měli přesněji říci naturocentrický - způsob uvažování, protože nejde jen o živou část přírody, ale i o ochranu neživé přírody.

Domnívám se, že tento zákon by mohl skutečně v moderní formě a s respektováním dnešních znalostí navázat na myšlenky filozofa Alberta Schweitzera, který definoval úctu k životu chápaném v tom nejširším možném smyslu, nejenom k životu lidskému, ale k životu všech živých tvorů. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Chce ešte niekto vystúpiť v rozprave. Nechce. Vyhlasujem rozpravu za skončenú. Budú nasledovať záverečné slová. Prosím zástupcu navrhovateľa, aby sa vyjadril k predneseným návrhom, prípadne k celej rozprave.

Poslanec SL M.Soldát: Chtěl bych se vyjádřit k celkové rozpravě. Hlavním leitmotivem tady je to, zda do zákona zahrnout hodnocení vlivu činností na životní prostředí, či nikoliv. K ostatnímu by se asi vyjádřil kolega Huml. Chtěl bych říci jednu věc. Tento problém se vyskytl ve výborech pro životní prostředí Federálního shromáždění už dvakrát. Už dvakrát garanční výbory nedoporučily, aby tato problematika byla součástí tohoto zákona. Pokud se tento parlament ústy zástupců svých poslaneckých klubů přiklání k tomu, aby problematika hodnocení vlivu činností na životní prostředí sem byla zahrnuta, tak bych chtěl připomenout jednu věc, že jsem se osobně účastnil téměř všech jednání ve výborech SNR a ve dvou výborech ČNR. V podstatě o této problematice bylo diskutováno opravdu důkladně jen v jednom jediném výboru, a to ve výboru pro životní prostředí ČNR.

Doporučuji ten přístup, abychom dnešní jednání přerušili, aby se sešly garanční výbory pro životní prostředí a tento problém prodiskutovaly. Já si totiž myslím, že takto "z oleje" udělat tak zásadní změnu zákona těžko můžeme. Chtěl bych v této souvislosti připomenout, že jsme tady ve velkém nadšení schválili zákon o ovzduší a už před měsícem musely výbory přijmout usnesení směrem k vládě, aby byla předložena novela tohoto zákona, protože se ukazuje, že zákon má mnohé chyby a nedostatky. Toho bychom se měli v této fázi vyvarovat. Myslím, že někdy méně znamená více.

Navrhuji tedy ten procedurální postup, abychom jednání o tomto bodu přerušili, aby se sešly garanční výbory a celou problematiku znovu posoudily a navrhly sněmovnám ústy zpravodajů konečné doporučení.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP