Nechceme předbíhat vývoji. Náš
postup bude v plném souladu s mezinárodním
právem. Uznáváme právo na sebeurčení.
Budeme však také posuzovat, jak vývoj přispívá
ke stabilitě regionu, zda se v republikách ustavuje
demokratický systém, do jaké míry
přijímají závazky plynoucí
z pařížské charty a ostatních
dokumentů helsinského procesu, jak chtějí
garantovat plnění dohody o snížení
konvenčních sil, jak respektují požadavek
nešíření jaderných zbraní.
Musíme se také s případnými
samostatnými státy domluvit, jak chápou svůj
podíl na hospodářských závazcích
včetně dluhu, který v této chvíli
činí už téměř 5 mld. dolarů.
Předpokládáme, že rozvážným
postupem dojdeme ve vztazích s centrem i s republikami
k vzájemnému porozumění. Z naší
iniciativy probíhají jednání na úrovni
federálních i národních orgánů,
nejen se svazovými partnery, ale také v Rusku, na
Ukrajině a v jiných republikách, o řešení
hospodářských vztahů v příštím
roce. Na centrální úrovni by mělo
výrazně přispět k jednoduššímu
postupu i začlenění zahraničního
obchodu do nového ministerstva mezinárodních
vztahů, v jehož čele stojí Boris Pankin.
Významnou součástí našich vzájemných
vztahů se mohou stát v dohledné době
triangulární operace vycházející
z principů našeho stabilizačního plánu.
Při nich by vyspělé státy světa
v rámci své pomoci SSSR a jeho nástupnickým
subjektům financovaly také vývoz našeho
zboží na Sovětský trh. Sovětská
strana i některé západní státy
tyto operace podporují. Evropská společenství
navrhla vyčlenit ze svého rozpočtu 150 mil.
dolarů.
Chci už pouze podtrhnout, že pozitivní vývoj
v Sovětském svazu k demokracii a perspektivě
prosperity bude sice složitý, ale i pro nás
je jedinou zárukou, že naše bezpečnost
nebude ohrožena. I kdyby nám nehrozila žádná
intervence, nepokoj vyzařující z těchto
končin by nezbytně ovlivňoval negativně
ostatní Evropu. Můžeme si tedy jen přát
úspěch sovětské demokracie.
V této souvislosti chci pohovořit ještě
o naší smlouvě s Německem. Smlouva s
Německem jistě nesplňuje vše, co bychom
chtěli resp. co bychom chtěli všichni. Nesplňuje
však ani vše, co chtěli Němci, resp. někteří
Němci.
Je v ní velice mnoho intenzivní práce mnoha
pilných úředníků na obou stranách,
odborníků, poslanců, ministrů, předsedů
vlád i prezidentů obou států Václava
Havla a Richarda von Weizsäkera, kteří se pro
její úspěch osobně vícekrát
angažovali. Nejotevřenější z nás
Čechoslováků i Němců by se
zřejmě dokázali dohodnout i na smlouvě
lepší. Jako novináře mně trápí,
že musím přenechat až budoucím
pamětem mnohé osobní zážitky,
konflikty a traumata vynikajících lidí na
obou stranách, kteří se přičinili
k tomu, abychom nakonec dospěli k vyváženému
kompromisu, který respektuje podle mého názoru
zájmy obou stran. V každém dramatu jsou lidé
stateční i bázliví, lidé s
vizí i lidé malicherní, lidé, kterým
jde o úspěch věci samé a takoví,
kteří myslí jenom na sebe nebo na svou kariéru.
I proto jsem přesvědčen, že v souboji
a střetů často protichůdných
zájmů jsme dosáhli optimálního
výsledku. Paul Valery říkal, že plnohodnotné
jsou pouze smlouvy uzavírané s postranními
úmysly, protože jenom ony svědčí
o skutečném zájmů obou partnerů
o dohodu. Myslím, že v této nadsázce
je hodně pravdy. Měli jsme už smlouvy krásnější
a bez problémů. Eduard Beneš, který
tolik věřil v logiku formální diplomacie
se měl tragicky přesvědčit, jakou
mají cenu. Smlouvy jiné, velice neproblematické,
byly buď texty bez obsahu, nebo výrazem naší
poroby. Mluví se vzrušeně o termínu
vyhnání. Chápu, že působí
na city, zejména starší generace. Bylo mi na
konci války 8 let, ale přesto si také ještě
něco pamatuji. Například kamarádku,
která se jednou objevila na ulici se žlutou hvězdou
na bundě, kterou jsme ji všichni záviděli.
Pak odjela s maminkou někam do Polska a už se nikdy
nevrátila. Ale pamatuji také na to, jak v ulicích
hnali německé ženy a děti s ranečky
s oteklými rty a jazyky visícími žízní
z úst, a když jim stará žena chtěla
dát napít, tak ji dav na chodníku vyrazil
džbán s vodou z ruky. To byl také můj
dětský zážitek.
Chceme-li opět čestně vstoupit do rodiny
svobodných národů, nesmíme se bát
pravdy o sobě samých. Ani my jsme se vždy nechovali
zcela tak, jak jsme měli. Bylo to pochopitelně po
přestálých útrapách, po létech
strachu ze smrti v okamžicích, kdy stran náhle
pominul. Spravedlnost je však právem slepá.
A my budeme svobodní jen tehdy, přiznáme-li
si také pravdu o vlastních nespravedlivých
činech. Tím neklademe nic na stejnou rovinu. Za
každým lidským činem i za každým
zločinem je individuální odpovědnost.
Nebyli jsme to my, či naši otcové nebo dědové,
kdo zničil slušný demokratický stát
ve střední Evropě. Požadujeme-li však
a trváme-li na tom, aby jiní přijali důsledky
svých vin, musíme i my nechat pravdivě promluvit
vlastní svědomí.
To vše považuji za daleko důležitější
než věcnou argumentaci. Termín vyhnání
je morální, emotivní. Jazyk postupimských
dohod užívá termín "odsun"
či "vysídlení". I proto nebylo
tohoto termínu použito. Ale především
oslepeni pojmem "vyhnání" nám nesmí
zastřít smysl oné věty. Ta nám
přece říká, že oba státy
se tu smluvně zavazují, že minulé násilí
již nesmí být splaceno násilím
novým, že v pevné vůli skoncovat jednou
provždy s používáním síly,
bezpráví a odplatou bezpráví novou
nespravedlností, budou společně překonávat
následky strastiplných kapitol společných
dějin v tomto století. Právě to je
jeden z hlavních cílů smlouvy a otevření
se budoucnosti konkretizují téměř
všechny její články. Zakotvení
vzájemné spolupráce dvoustranné, ale
i evropské je její pravý obsah. Řekli
jsme již mnohokrát, že nikdo se nesmí
bát o své majetky. Tato smlouva neřeší
majetkové otázky, praví se v průvodním
dopise. To je konstatování nejen negativní,
ale také pozitivní. Nikdo se nemůže
na tuto smlouvu odvolat pokud by chtěl uplatňovat
majetkový nárok. Je-li za námitkami jakýsi
iracionální strach plynoucí z historických
reminiscencí, měli bychom si uvědomit, že
takový problém nikdy žádná smlouva
nevyřeší. Vznikne-li v sousedství šílená
diktatura a budeme-li slabí a bezmocní, díky
naší neschopnosti vytvořit silný a sebevědomý
stát, žádná smlouva by nás nezachránila.
Takové nebezpečí může jistě
vzniknout. Může k tomu však sotva dojít
v Německu, v demokratické a prosperující
zemi, pevně začleněné do ekonomických
i bezpečnostních struktur stabilního demokratického
světa.
Vážení kolegové a kolegyně, to
je jen komentář k některým aspektům.
Chci už na závěr dodat jen pár slov.
V poslední době se opět hodně mluví
o národní identitě. Moderní evropský,
politický a hospodářský vývoj
směřuje k posílení osobní,
skupinové, kulturní, národní identity.
Nikoliv však jako izolovaného a izolujícího
se jevu, ale jako tvořivého prvku evropské
integrace. Z toho plyne, že výrazem národní
identity Slováků a Čechů už zdaleka
není hlavně vytvoření vlastního
národního státu. Naše národy
jsou ostatním známé a ostatními uznávané
tak, jak velký bude jejich přínos k prosazování
hodnot civilizace, vyrostlé z evropského dědictví.
V této první fázi našeho opětného
začleňování do evropské politické
kultury, to znamená, stát se trvalou a pevnou základnou
pro postup demokracie a prosperity východním směrem.
Dnes tedy rozhodujeme staneme-li se slabým, či slábnoucím
prvkem rozpadu, nebo zatím sice také ještě
slabým, ale přece jen prvkem stabilizované
demokratické Evropy. Zda u nás převáží
nacionální, či stranické sobectví
nad společným zájmem, o fanatismu a radikálních
extrémech nemluvě, nebo zda vytvoříme
demokratickou společnost, silnou svou soudružností.
V prvním případě budou všechny
smlouvy a celá zahraniční politika k ničemu.
V případě druhém může
harmonie s politikou vnitřní učinit mnoho
pro to, abychom se co nejdříve vrátili tam,
kam svou historií, kulturou i schopnostmi našich lidí
přirozené patříme - mezi politicky,
hospodářsky a kulturně nejvyspělejší
země světa. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi
vlády a ministru zahraničních věcí
za zprávu o zahraniční politice ČSFR.
Touto zprávou se zabývaly výbory zahraniční,
předložily vám návrh usnesení.
Prosím předsedu zahraničního výboru
Sněmovny národů poslance Šebeje, aby
návrh tohoto usnesení odůvodnil.
Poslanec SN F. Šebej: Vážený pán
predseda, vážený pán predsedajúci,
dámy a páni, zahraničné výbory
rokovali o správe o zahraničnej politike dvakrát
s tým, že zahraničná politika je proces,
ktorý je neustále v pohybe. Prichádzajú
nové fakty, takže napríklad modrý zošit,
ktorý máte pred sebou, je v podstate rozšírením
(a v niektorých bodoch inováciou) akýmsi
zaktuálnením pôvodnej parlamentnej tlače.
Zahraničné výbory súhlasne dospeli
k názoru, že celkovú správu o československej
zahraničnej politike, povedal by som, ani nie tak správou
ako detailnejším zhodnotením samotnej politiky
je potreba sa v zahraničných výboroch ešte
extenzívnejšie zaoberať. Zahraničné
výbory odporúčajú obom snemovniam,
aby bola rozprava ku správe o zahraničnej politike
rovnako ako spravodajská správa oboch spravodajcov
odložená na začiatok 19. schôdze snemovne.
Z viacerých dôvodov. Jedným z dôvodov
je samotné meritum veci, že výbory, ktoré
sú garančné, považujú za potrebné
ju podrobnejšie prerokovať a druhý dôvod
je v podstate zhustenosť aktuálneho programu, ktorý
z vnútropolitických dôvodov by mal v danom
okamžiku dostať prioritu.
Bolo tam (a to som sľúbil predniesť) minoritné
vótum dvoch hlasov v jednom výbore a troch hlasov
v druhom výbore, ktoré požadovali to isté
s tou istou korekciou, že by sa rozprava mala uskutočniť
alebo vláde by sa malo odporučiť, aby v podstate
podpísanie zmluvy s Nemeckom nasledovalo až po tejto
rozprave. Ale bolo to minoritné vótum.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci
Šebejovi, jako první se ke zprávě zahraničního
výboru přihlásil poslanec Hubálek.
Dávám mu slovo. Jako další je přihlášen
za klub poslanců sociálně demokratické
orientace poslanec Fišera, potom poslanec Lux a poslanec
Kostya.
Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, akceptuji návrh přednesený
a začleněný do usnesení, ovšem
připojuji se k názoru minoritního vóta.
Tady se jedná o velice závažnou otázku,
a proto jsem si dovolil podat pozměňovací
návrh, kde by se zařadil další článek
usnesení, jež by zněl:
"Žádají vládu ČSFR, aby
nepodepisovala smlouvu s Německem dříve,
než bude na společné schůzi FS projednána
zpráva o zahraniční politice přednesená
ministrem Dienstbierem ve FS dne 13. listopadu."
Byl bych rád, kdybychom o této věci hlasovali.
Poslanec SL I. Fišera: Pane předsedo, pane předsedající,
pane místopředsedo, dámy a pánové,
v podstatě chci říci zhruba to, co řekl
pan poslanec Hubálek. Náš klub si velmi váží
zprávy, která byla přednesena. Myslíme
si, že zahraniční politika je opravdu vedena
tak, aby zabezpečila náš stát do budoucnosti,
nicméně prosím pěkně, aby bylo
dovoleno, pane poslanče Kříži, vyjádřit
náš pozměňovací návrh,
který je určitou variantou tohoto návrhu.
To je, my navrhujeme, aby pozměňovací návrh
zněl takto, aby tisk 1028 byl doplněn těmito
slovy:
"Současně požadují, aby podpisu
smlouvy ČSFR a SRN o dobrém sousedství a
přátelské spolupráci ústavními
činiteli předcházela rozprava na společné
schůzi FS ČSFR."
Tím je řečeno zhruba totéž, je
to jenom poněkud přesnější z
hlediska možných jednání.
Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, jménem klubu KDU si
dovolím ocenit zprávu pana ministra Dienstbiera
a vzhledem k časovému faktoru, to je nebezpečí
z prodlení navrhuji, aby jako zvláštní
bod jednání FS byl zařazen návrh usnesení
k událostem v Jugoslávii. Dle našeho soudu
by měl parlament vyzvat vládu ČSFR k uznání
samostatnosti Chorvatska a Slovinska nebo alespoň zahájit
na toto téma rozpravu. Vývoj událostí
si zasluhuje naši bezprostřední pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: To, pane poslanče,
myslíte zařadit ještě na tuto schůzi?
Prosím, abyste návrh dal písemně.
Pan poslanec Kostya stahuje přihlášku. Kdo
se ještě hlásí do diskuse? Poslanec
Šebej.
Poslanec SN F. Šebej: Vážení kolegovia,
mal by som procedurálny návrh, pretože zahraničné
výbory absolútnou väčšinou v plnom
vedomí toho, čo robia, navrhli plénu - a
sú to garančné výbory - aby sa rozprava
neviedla. Tak by som vám navrhoval, aby sme zastavili aj
technické poznámky, aj ďalšie komentáre
a prípadne aj také procedurálne návrhy,
ako mal pán poslanec Lux, a aby sme hlasovali k predloženému
návrhu s tým, že bol podaný jeden pozmeňujúci
návrh pánom kolegom Fišerom.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím, hlásí
se ještě někdo? Pan poslanec Mandler.
Poslanec SL E. Mandler: Myslím, že to, co říkal
pan poslanec Lux, je právě takovým pozměňovacím
návrhem jako to, co říkal pan poslanec Fišera.
Že tedy by se o tom mělo hlasovat.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Jistě, to je bráno
v úvahu, budeme o těchto věcech hlasovat
tak jak byly podány.
Poslanec SL S. Kučera: Chcel by som pánu poslancovi
a pánu ministrovi zahraničných veci povedať
asi toľko. Pozorne som počúval jeho správu
o platoch, o nedostatku pracovných síl na veľvyslanectvách
a zaráža ma, že...
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pane kolego, prosím,
teď diskutujeme k procedurální otázce,
zda bude k tomuto expozé diskuse nebo ne. Čili ne
k meritorním otázkám bych vás žádal,
abyste teď stanovisko nezaujímali.
Prosím, kdo se hlásí k procedurálním
otázkám, které jsou teď na programu
schůze. Prosím poslanec Magyar.
Poslanec SL F. Magyar: Parlamentnú tlač č.
973 som dostal 29. 10. s dostatočným predstihom
pre to, aby aj zahraničné výbory ho mohli
prerokovať. Ale aj tak tlač 1028 sme dostali až
dnes. Je čas, aby sme už zaviedli poriadok do našej
práce a aby sme túto tlač dnes neprerokovávali,
keď zahraničné výbory si nedali námahu,
aby včas prerokovali tlač 973.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pane kolego, chci vám
říci, že ke stejnému názoru,
který je obsažen v parlamentním tisku 1028,
dospělo včera politické grémium, jak
už jsem to říkal, že je to doporučení
politického grémia plenárnímu zasedání.
Kdo se hlásí dále do diskuse k formálním
procedurálním návrhům?
Poslanec SN B. Doležal: Dámy a pánové,
chtěl bych pana poslance Magyara upozornit, že sice
úvodní projev pana ministra jsme dostali někdy
koncem října, ale teprve včera jsme dostali
definitivní text zprávy, který obsahuje určité
odchylky a je velmi obtížné se k němu
vyjadřovat dneska. Tohle je třeba také vzít
v úvahu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Kdo se ještě
dále hlásí k této procedurální
problematice. Poslanec Kostya. Prosím pana poslance Luxe,
aby mi návrh dal písemně.
Poslanec SN L. Kostya: Pane předsedající,
nejdříve jsem se vzdal svého slova, když
jsem se hlásil, protože v podstatě můj
názor vyslovil poslanec Hubálek. Ale po rozpravě
a výměně názorů k tomuto problému
jsem dospěl k názoru, že to, co jsem chtěl
říci, musím říci.
Já v tomto vidím velmi průhledný scénář.
Tato sněmovna rozhodla na svém 16. zasedání,
že se bude zabývat samostatným bodem - otázkou
čs. - německé smlouvy. Na 17. schůzi
byl tento bod odložen s poukazem, že v době,
kdy je přítomen prezident SRN Weizsäcker, jednat
o takovýchto věcech by bylo netaktní. Dnes
se dovídáme, že je opět návrh
to odložit na další schůzi. Tato schůze
ale začíná 3. prosince a pokud FS, někteří
poslanci nevědí, tak 27. prosince má premiér
federální vlády pan Čalfa odjet na
návštěvu SRN a očekává
se podpis této smlouvy.
Jestli tento parlament včera rezignoval na kontrolní
funkci vůči ekonomice, tak dneska přijetím
tohoto návrhu zahraničních výborů
má možnost rezignovat na kontrolní funkci vůči
zahraniční politice. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Kdo se ještě
hlásí k této rozpravě? Nejsou další
návrhy? Pan poslanec Šebej si přeje ještě
slovo.
Budeme postupovat tímto způsobem. K návrhu
tisku 1028 - je to tisk toho druhu, že se mi zdá,
že je zbytečné nechat o něm hlasovat,
když nebyl dán ve lhůtě 48 hodin. Takový
návrh - podle mého soudu - lze dát i ústně.
Toto hlasování bych nezařazoval na program.
Jako první bod bych zařadil:
Pozměňovací návrh poslance Hubálka.
Ptám se, zda souhlasí s jeho modifikací,
jak ji uvedl poslanec Fišera? (Poslanec SL B. Hubálek:
Souhlasím.)
Poslanec SN F. Šebej: Dovolím si to, vážení
kolegovia, znovu prečítať. Za text, ktorý
máte v tlači 1028, za poslednou vetou nasleduje
tento text: "Súčasne požadujú,
aby podpisu zmluvy medzi ČSFR a SRN o dobrom susedstve
a priateľskej spolupráci ústavnými činiteľmi
predchádzala rozprava na spoločnej schôdzi
Federálneho zhromaždenia ČSFR." To je
pozmeňujúci návrh. Potom budeme hlasovať.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Nejprve budeme hlasovat o
doplňovacím návrhu k tisku 1028. Konstatuji,
že sněmovny jsou usnášení schopné.
Ve Sněmovně národů je 92 poslanců,
v Sněmovně lidu je 90 poslanců. Prosím
poslance, kteří nejsou v jednací síni,
aby se do ní odebrali, budeme hlasovat.
(10.02 hodin)
Kdo z poslanců je pro tento pozměňovací
návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko!
(SN 58, SL 38) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 7, SL 7) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 28, SL 43) Děkuji.
Ve Sněmovně národů bylo 58 pro, 7
proti, 28 se zdrželo. Ve Sněmovně lidu 38 pro,
7 proti, 43 se zdrželo, 5 poslanců nehlasovalo. Vzhledem
k tomu, že nebylo shodné usnesení sněmoven,
návrh přijat nebyl.
Budeme hlasovat o tisku 1028, kterým se navrhuje odložit
rozpravu ke zprávě ministra zahraničních
věcí na začátek 19. společné
schůze.