Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán poslanec Benda povedal, že nie. Myslím,
že to tu odznelo. Ja to ešte raz zopakujem. Znovu má
slovo pán poslanec Kakačka.
Poslanec SL J. Kakačka: Môžem vám presne
prečítať, ako dopadlo hlasovanie v prvom kole.
Pre kandidátov a občanov Slovenskej republiky -
Ladislav Boroň 28 hlasov, Peter Kresák 66 hlasov,
Strážnická 66 hlasov, Nikodým 47 hlasov,
Posluch 99 hlasov, Valko 68 hlasov, Vosček 71 hlasov, 5
hlasov bolo pre Olaha.
Kandidáti a občania Českej republiky - Vladimír
Kolář 3 hlasy, Čermák 112 hlasov,
Oplická 3 hlasy, Houška 61 hlasov Kessler 72, Mečl
44, Medřický 28, Sládeček 6, Pavlíček
47, Ptáček 2, Richter 5 a Ševčík
69 hlasov.
Záver bol taký, že volebná komisia Snemovne
národov zistila, že nadpolovičnú väčšinu
prítomných získali za Českú
republiku traja kandidáti: Čermák, Kessler,
Ševčík. Za Slovenskú republiku: Posluch,
Vosček, Valko, Kresák.
My sme to ešte raz všetko prešli. Skutočne
to bolo fair play.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Dobre, pán poslanec Kakačka. Pán poslanec
Magyar, potom podpredseda Stank.
Poslanec SL F. Magyar: V ten deň, kedy bolo tretie kolo
volieb o 18.36 hodine, bolo skončené hlasovanie
o iniciatívnom návrhu zákona, ktorí
podali pán podpredseda Sokol a jeho spoločníci.
Prítomných bolo, podľa počítača,
v Snemovni ľudu 106 poslancov. Podľa pána Kakačku
bolo rozdaných v Snemovni ľudu 106 lístkov,
t.j. 100 % zhoda záverečná. Ďakujem.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujeme, že to potvrdzujete svojimi zápismi.
Místopředseda FS J. Stank: Vážené
Federálne zhromaždenie, myslím, že zásadnú
otázku, ktorú tu postavil Petr Kučeran resp.
pán poslanec Jégl dosť jednoznačne,
poslanec Kakačka nezodpovedal. Ide o to, či by boli
pri metóde, ktorú navrhuje pán poslanec Benda
- to znamená, že by sa počítali len
odovzdané hlasy v urne - boli zvolení tí
poslanci, resp. tí sudcovia, ktorí už zvolení
boli, tzn. tých 7. Hovoril už, myslím poslanec
Benda, a ja to tiež musím potvrdiť, že určite
by boli zvolení touto metódou, pretože táto
metóda je prísnejšia ako tá, ktorú
sme použili. Počet ignorujúcich alebo nehlasujúcich,
keď sa odpočíta, tak sa znižuje nadpolovičná
väčšina. Tá polovica je prirodzene užšia.
To znamená, že v každom jednom prípade
by došlo ku zvoleniu, aj keby použili metódu,
ktorú tu teraz poslanec Benda navrhuje, myslím,
že je to dôležité pre rozhodnutie.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ešte pán poslanec Magyar.
Poslanec SL F. Magyar: Pri strojovom hlasovaní, pokiaľ
nejde o ústavný zákon, platí nadpolovičná
väčšina prítomných, tých
106, ktoré som čítal. Pýtam sa vás,
aké máme morálne právo žiadať
od občanov, aby si vážili nami odsúhlasené
zákony, keď si sami nevážime zákonov
a pristrihujeme ich vždy na mieru? Ďakujem. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. To tu odznelo niekoľkokrát, pán
poslanec Magyar, nemali by sme sa navzájom moralizovať.
Chceme veci riešiť vecne.
Poslanec SN M. Tahy: Pán predsedajúci, osobne sa
domnievam, že zabíjame zbytočne čas.
Myslím, že je treba vykonať nové voľby.
Som toho názoru - a dávam tento návrh - aby
v nových voľbách boli noví kandidáti
všetci tí, ktorí boli navrhnutí Českou
republikou a ktorí vo voľbách neuspeli.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Áno, situácia je taká, že totiž
nikde nie je určené, ani v zákonoch, ktoré
sme už prijali, že ústavný zákon
musí byť menovaný v plnej miere prezidentom
republiky naraz. Nikde nie je napísané, že
prezident republiky musí dostať v jednom balíku
všetkých osem. Môže dostať sedem teraz
a ôsmeho o mesiac. Takže, na základe tejto úvahy
sa osobne prikláňam k tomu, aby sme uskutočnili
novú voľbu v zmysle bodu 8 príslušného
volebného poriadku s tým, že by šancu
mali dostať aj noví kandidáti, čo by
isto nejaký čas trvalo. Ešte pán poslanec
Špaček a Měrák.
Poslanec SL J. Špaček: Pane předsedající,
já se ovšem domnívám, a považuji
to za jedině správné, že nemůžeme
během voleb - protože ty volby nebyly dokončeny
- měnit pravidlo sčítání hlasů.
A že nemůžeme měnit ani to ustanovení
schváleného volebního řádu,
že další kolo voleb se může uskutečnit
pouze s novými kandidáty. Přece novými
kandidáty nejsou ti kandidáti, kteří
ve třech kolech voleb neprošli.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Voľby sme skončili, pretože sme ukončili
tretie kolo, len sme nedokompletizovali kandidátov. Voľby
sme skončili.
Poslanec SN P. Měrák: Chtěl bych, pane předsedající,
polemizovat s vaším právním názorem,
že prezident republiky potřebuje mít všech
23 kandidátů k tomu, aby zvolil 12 soudců
ústavního soudu. Záležitost takto nevyplývá
ani z ústavního zákona, není to pravda,
podle mého soudu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Pán prezident sa bude rozhodovať z počtu dvadsaťštyri,
ale nikde nie je napísané, že musí tých
dvadsaťštyri dostať naraz. Tým som chcel
povedať to, čo som povedal. Pán poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Ne, my jsme bohužel volby neskončili.
Kdybychom volby skončili, bylo by to bez problémů,
protože bychom další volební řád
mohli stanovit podle své vůle. My jsme jen pokročili
o jeden krok, to je po uzavření 3. kola se vracíme
na začátek algoritmu.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Nie je to tak, pán poslanec. Výraz "opakovať
voľby je nutné" by sa tu jednoducho nemohol vyskytovať.
Voľby sa opakujú len vtedy, keď predchádzajúca
voľba je skončená. Opakuje sa voľba, predchádzajúca
bola skončená.
Poslanec SL V. Benda: Opakuje se procedura. Hlavně chci
odpovědět kolegovi. Opakují se volby s novými
kandidáty. Samozřejmě nepřipouštím
to, co tady někdo navrhl, aby automaticky kandidáti,
kteří propadli ve 3 kolech, postoupili do nových
voleb. Ale samozřejmě to nevylučuje, aby
kdokoliv z nich byl znovu tou svou právnickou fakultou
nebo svou stranou nebo kýmkoliv jiným navržen.
Sám neúspěch ve volbách nevylučuje
účast ve volbách dalších.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Je to procedurálne zložitá situácia.
Mal by som nechať hlasovať o návrhu pána
poslanca Bendu, ale mohol by som nechať na vôli snemovní
potom bod 8, ktorý by sa potom interpretoval tak, že
noví kandidáti by boli kandidáti, ktorí
znovu podajú prihlášku bez ohľadu na to,
či už raz boli vo voľbe odmietnutí alebo
nie a aj ďalší.
Poslanec SL V. Benda: Jako o návrhu interpretujícím
nadpoloviční většinu, dejme tomu jako
nadpoloviční většina přítomných
ve volební místnosti, tzn. aby se počítali
ti, kdo skutečně prošli okolo urny. Podotýkám,
že to není opravdu absurdní. Ve všech
normálních volbách se nepočítá
počet rozdaných hlasovacích lístků
nebo volebních legitimací, ale počet voličů,
kteří se voleb účastnili svou přítomností
ve volební místnosti...
(Hlas z předsednické tribuny.)
Ano, ale nikoliv rozdaných hlasovacích lístků.
Opravdu někdo může dostat lístek a než
dojde do volební místnosti, tak se mu může
ledacos přihodit.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Áno, konštatujeme, že všetci, ktorí
boli zvolení, zodpovedali aj tejto interpretácii.
Je to tak, potvrdzujú to aj predsedovia volebných
komisií. Ja teda zvolám poslancov a budeme hlasovať
o tejto interpretácii, ako ju navrhol pán kolega
Benda. Týka sa vlastne bodu 5 volebného poriadku.
Ešte poslanec Mečl má faktickú poznámku.
Poslanec SN J. Mečl: Protože jsem byl v několika
volebních komisích od krajových orgánů
až k parlamentu, chtěl bych parlament upozornit na
to, že všechny orgány Federálního
shromáždění byly zvoleny na základě
principu, který se uplatnil i při těchto
volbách, to znamená - přítomní
poslanci jsou ti, kterým byl rozdán hlasovací
lístek. Dámy a pánové, doporučoval
bych, abychom tuto zásadu pro tyto volby neměnili.
Pak se k tomu event. mohou sněmovny vrátit. Všichni
kandidáti na soudce Ústavního soudu - osobně
ti, kteří byli zvoleni, i ten, který bude
zvolen - musí mít osobní zájem - nemluvě
o zájmu parlamentu - aby byli zvoleni na základě
jednoho stejného pravidla. Nebylo by vhodné, aby
posléze v Ústavním soudu byli ústavní
soudci, kteří byli zvoleni za přece jen odlišných
podmínek. Tuto zásadu, pane předsedající,
bychom neměli měnit. Myslím, že to není
ani věc, která by se mohla stát předmětem
hlasování.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Vy mi teda neodporúčate, aby som nechal o tejto
veci hlasovať, pán poslanec? (Ne.) Slovo má
pán poslanec Šedovič.
Poslanec SN J. Šedovič: Vážení
kolegovia a kolegyne, pokiaľ ste si zvolili volebnú
komisiu Snemovne národov a dôverujete jej, ja som
zásadne proti tomu, aby sme menili volebný poriadok,
ako sme ho prijali. To je otázka principiálna, to
som už povedal. Voľby prebehli bez jedinej chyby. Pokiaľ
by tu bola technická chyba, nemal som nič proti
tomu, aby snemovne hlasovaním rozhodli. Pretože z
diskusie vyplynulo, že technická chyba nebola, rokujme
tak, ako nám predpisuje čl. 8, to znamená
noví kandidáti, nové voľby podľa
rovnakých pravidiel.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Áno, ale ide o kandidátov z občanov Českej
republiky. Teda s tou redukciou.
Ešte sa hlási pán poslanec Pohanka. Je tu väčšina
hlasov za zachovanie znenia bodu 8 a 5, ktorý sa používal
doteraz.
Poslanec SL M. Pohanka: Souhlasím s tím, co řekli
oba předřečníci i pan předsedající
Šútovec. Chtěl bych zdůraznit, že
v bodě 5 a všude v našem volebním řádu,
který jsme přijali, se mluví o nadpoloviční
většině přítomných poslanců.
A to slovo "přítomných" znamená
"ve Sněmovně lidu, ve Sněmovně
národů" atd. To jest těch, kteří
zde jsou v době, kdy začínají volby
- a ty začínají ve sněmovnách
rozdáváním lístků, po kterých
se ihned hlasuje.
Argumentace, že se někomu něco může
stát, v extrémním případě
že může zemřít, než dojde
k urně, vůbec neobstojí, protože se
v relativně krátké době v momentu
může něco stát i zde při normálním
hlasováním tlačítky. Přitom
volba se nemá přerušovat. Někomu třeba
nevolnost brání v tom, aby se zúčastnil
hlasování, je vyřazen, ale je přítomen
na tabuli a počítá se s ním. Domnívám
se, že tajné volby se nemají ničím
lišit od toho, jak jsme zvyklí hlasovat podle našeho
jednacího řádu a že se musíme
toho držet. Nezbude než podle čl. 8 opakovat
volby na nezvolená místa s novými kandidáty
podle předchozích bodů volebního řádu,
samozřejmě asi jen z České republiky.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Túto rozpravu by som uzavrel. Pýtam
sa ešte pána poslanca Bendu, či trvá
na svojom návrhu? Ja sa prikláňam k tomu,
čo povedal profesor Mečl - pravdepodobne nechať
o tom hlasovať je veľmi problematická záležitosť.
Šliapali by sme po svojich vlastných zásadách,
ktoré sme si zafixovali a podľa ktorých celá
vec prebehla. Prosím, poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Konstatuji, že naprosto nesouhlasím
s argumenty, že přítomní poslanci mají
být přítomni někde jinde. Myslím,
že jednoznačně přítomni jsou
přítomni poslanci ve volební místnosti.
Nicméně naprosto souhlasím s argumentem,
že jsme používali tohoto výkladu a že
není dovoleno měnit výklad v průběhu
jednání.
Svůj návrh jsem podal především
v domnění, že většině ve
sněmovnách záleží na tom, aby
byl ústavní soud co nejrychleji zřízen
a že se pro to budeme snažit hledat nějaké
přijatelné řešení - třeba
i revokací svého usnesení. Vidím,
že tomu není tak a beru svůj návrh zpět.
(Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Ja tiež usudzujem a hodnotím diskusiu,
ktorá prebehla, tak, že sa máme pridržiavať
platného znenia volebného poriadku. V tom zmysle
dáme odporúčanie predsedovi Federálneho
zhromaždenia, aby vypísal na novú voľbu
nové prihlášky.
Tým tento bod uzatváram. Dúfal som, že
medzitým sa nám vrátia spravodajcovia k predchádzajúcemu
problému vianočného príspevku. Nestalo
sa tak. Otvorím teda ďalší bod programu.
Návrh skupiny poslancov na vydanie zákona o dobe
neslobody (tlač 517A).
To je iniciatívny návrh poslancov Federálneho
zhromaždenia. Požiadam pána poslanca Hubálka,
aby podal k nemu výklad. Spravodajcovia budú Pavel
Konečná a Michal Kurťák.
Poslanec SL B. Hubálek: Vážený pane
předsedající, vážené dámy,
vážení pánové, předkládám
návrh zákona, s jehož základním
textem jste byli písemně seznámeni už
19. února t.r. Ačkoli dostal číslo
tisku 517, netěšil se přízni osudu a
byl jaksi opomíjen. Díky odpovědné
kritice mohl být doplněn o § 2 tak, jak je
tomu ve verzi 517 A, i v alternativním návrhu ze
30. 10. 1991 - ten vám by písemně rozdán.
Z právního hlediska se jím přesahuje
usnesení podle tisku 525, které jsme tu přijali
23. května.
Snad největší kritice byla vystavena instalace
pamětní desky. Je to věcí názorů
a navrhovatelé tento moment nepovažují za stěžejní.
Proto v alternativním návrhu od něho ustupují.
Velice byla napadána stručnost návrhu jako
něco méněcenného. Cožpak zbytečná
mnohomluvnost může převážit věcné,
lakonické sdělení? Bude snad některý
sarkastický duch zpochybňovat poznanou pravdu -
jenom proto, že je stručná? Stručná
jako sdělení i samotná aplikace geometrické
věty o součtu čtverců nad odvěsnami?
Nebo se bude posmívat strohosti vzorce pro teorii relativity,
že: E = mc2?
Naše jednání by mělo být úsporné
a věcné, naše slova pak podle pravdy "ano"
či "ne" - za všech okolností! Tato
jednoduchost, v podobě dvojkového kódu, akcelerovala
prosperitu demokratických zemí: je východiskem
pro zázraky tomografu, kosmických letů a
technického pokroku vůbec. Ptám se, vadí
pravdivá jednoduchost?
Předložený návrh zákona o době
nesvobody vyslovuje to, co projevily milióny našich
spoluobčanů už v listopadových dnech
r. 1989. Současně také v zájmu pořádku
a odpovědnosti stvrzuje platnost těch zákonů,
které nejsou v rozporu s Všeobecnou deklarací
lidských práv.
Mimo etickou nutnost, tak jako jí bylo vyhlášení
Zákona č. 117/1990 Sb. o zásluhách
M. R. Štefánika, je tu i hledisko právní.
Zde budu citovat zprávu ČSTK z 22. října
o prohlášení generálního prokurátora
České republiky, JUDr. Ludvíka Brunnera,
v souvislosti s více jak 40denní hladovkou pana
Marečka. Cituji: "...aby bylo možné vyhovět
požadavkům Miloslava Marečka, muselo by Federální
shromáždění přijmout zákon,
který by celé období od února 1948
do listopadu 1989 kvalifikoval jako období nesvobody...".
Konec citátu.
S tím souvisejí i tzv. zbytkové tresty pro
politické vězně, jakož i jednání
pod tlakem tísně u ostatních občanů.
Táži se, co je nepravdivého a nepatřičného
na konstatování, že v období roků
1948 - 1989 komunistická diktatura bezprávím
i zločiny zhanobila lidskost a stát?
Byly přece degradovány lidské a právní
hodnoty, byla ruinována ekonomika i životní
prostředí, viditelně jsme zaostali za srovnatelným
světem - nebylo to zhanobení věcného
i duchovního odkazu našich předků?
Lze tu vyslovit historickou paralelu s obdobím 30leté
války - hodnocené jako počátek doby
temna, i když forma útlaku a utrpení kolísala
- přesto mluvíme o době temna.
Vážené dámy, vážení
pánové, teď záleží na vás,
jak rozhodnete. Na tomto minizákonu každý osvědčí,
jak daleko dokáže proměnit etické i
právní vědomí do prokazatelných
činů. K tomu nám dopomáhej Bůh
nebo naše svědomí. (Potlesk.)
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. S dovolením snemovní by som odovzdal
teraz vedenie tohto bodu programu kolegovi, pánu podpredsedovi
Konštantínovi Viktorínovi.
(Jednání schůze převzal místopředseda
FS K. Viktorín.)
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Vážené kolegyne a kolegovia,
budeme pokračovať. Prosím pánov spravodajcov,
aby sa ujali slova. Pána Konečného za Snemovňu
ľudu a pána Kurťáka za Snemovňu
národov. Prosím.
Poslanec SL P. Konečný: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, vážení
hosté, návrh zákona o době nesvobody
byl postupně v různých verzích projednáván
ve všech výborech FS. Výbory k němu
v průběhu března, dubna, června a
září zaujaly následující
stanoviska:
Výbor ústavně právní na svém
jednání l2. 6. jako pověřený
výbor (tisk 517 a 517 A) nedoporučil k projednání
sněmovnám. Výbor branně bezpečnostní
na svém jednání 21. 3. tisk 517 A neprojednával
a k tisku 517 zaujal stanovisko, aby se tento návrh zákona
zapracoval do usnesení, číslo tisku 525 (usnesení
o době nesvobody, které už jsme přijali).
Výbor sociální a kulturní projednával
tisky 517 a 517
A 23. 4. a nedoporučil projednat a schválit. Výbor
zahraniční projednával tisk 517 ll. 4. a
nedoporučil přijmout tento návrh zákona.
Výbor zahraniční na svém zasedání
l6. 4. doporučil, aby návrh zákona byl zapracován
jako součást usnesení, číslo
tisku 525, které, jak už jsem říkal,
bylo přijato. Výbory pro životní prostředí
na svém zasedání ll. 4. doporučily
projednat tento návrh zákona až po doplnění
připomínek z národních rad. Výbor
pro plán a rozpočet dne l6. 4. projednával
tento návrh zákona a doporučil, aby se tento
návrh zákona neprojednával samostatně
a aby byl opět součástí návrhu
usnesení, číslo tisku 525, které bylo
přijato. Výbor branně bezpečnostní
projednával ještě jednou návrh zákona
a tentokrát tisk 517 A, přičemž byla
rozdílná usnesení výborů Sněmovny
národů a Sněmovny lidu. Výbor Sněmovny
národů doporučil k přijetí
tisk 517 A s doplněním § 3: "činnost
Komunistické strany Československa se zakazuje",
výbor Sněmovny lidu branně bezpečnostní
nedoporučil k přijetí tento návrh
zákona.
Co se týče návrhu do programu, který
sněmovny na této společné schůzi
schválily, tzn., že tisk 517 A a alternativa se bude
projednávat, na základě tohoto pověření
zasedly dnes výbory ústavně právní
a přijaly toto usnesení: Doporučují
v tisku 517 A a alternativa vypustit § 2 tohoto tisku a doporučují
tento návrh zákona k přijetí.
Co se týče legislativně technických
úprav, doporučil bych samozřejmě převzít
hlavičku z návrhu číslo tisku 517,
tzn., to se týče toho, že tam bude Federální
shromáždění, volební období,
jména navrhovatelů atd. tak, aby to mělo
všechny náležitosti, které by tam měly
být. Co se týče postupu, který bych
si dovolil sněmovnám navrhnout, jako základ
by byl 517 A a alternativa s tím vypuštěním
§ 2, jak doporučily oba ústavně právní
výbory, s doplněním dne vyhlášení
a těch legislativně technických úprav,
o kterých jsem už tady mluvil. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pánu poslancovi Konečnému,
prosím pána poslanca Kurťáka, aby predniesol
spravodajskú správu.
Poslanec SN M. Kurťák: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, so zákonom o dobe neslobody sa zaoberáme
už dlhšiu dobu. Najskôr nám bol predložený
zákon o dobe neslobody - tlač 517, potom - tlač
517 A. Tie sa nedostali ani na rokovanie snemu. Do dnešného
programu 18. spoločnej schôdze snemovní Federálneho
zhromaždenia sme hlasovaním zaradili aj tento bod
programu a to je prerokúvanie zákona 517 A alternatíva.
Ústavnoprávny výbor Snemovne národov,
ako už tu bolo povedané, prijal pozmeňujúci
návrh, resp. odporúčanie, aby § 2 bol
vypustený. Ale celkový návrh zákona
517 A alternatíva neodporučil snemovniam prijať
a preto ja ako spravodajca výboru ústavnoprávneho
Snemovne národov musím odporučiť snemovniam
návrh neprijať.
Návrh zákona - tlač 517 A alternatíva
- vlastne neprerokovali žiadne ďalšie výbory
Snemovne národov ani Snemovne ľudu FZ, nie sú
k nim vyjadrenia ani SNR, ani ČNR, ani vlády ČSFR.
Tieto vyjadrenia máme v tlači 517, kde vecne prvý
odsek tlače 517 a prvý paragraf tlače 517
A, alternatíva, je vlastne totožný, takže
oboznámim vás aj s týmito vyjadreniami, ktoré
ČNR a SNR mala
V Slovenskej národnej rade výbor národohospodársky
a rozpočtový s návrhom 517 súhlasí,
pokiaľ sa tam vypustí čl. 1 ods. 2 t.j., aby
sa to nezverejňovalo na tabuli FZ, takže by to bol
vlastne ten istý návrh ako tlač 517 A alternatíva
bez § 2. Podporujem teda tlač 517 A alternatíva,
bez § 2.
Ostatné výbory tento návrh neodporúčajú
resp. výbory pre životné prostredie, ochranu
prírody, výbor pre obranu a služby to neodporúčajú,
vzhľadom na to, že pán Hubálek sa pri
prerokúvaní vyjadril, že v návrhu budú
zmeny, a preto odporúčali, aby sa návrh prepracoval.
Ostatné výbory návrh neodporúčajú.
Z Českej národnej rady to prerokoval ústavnoprávny
výbor a výbor cirkevný a humanitný.
Tieto dva výbory tento návrh neodporúčajú
prijať.
Zo Slovenskej národnej rady ešte výbor pre
vzdelávanie, vedu, kultúru a šport neodporúča
prerokovanie návrhu zákona až do ukončenia
komplexnej historickej analýzy daného obdobia. Podobne
sa vyjadrila aj federálna vláda, ktorá vo
svojom stanovisku uvádza, že hodnotenie uvedeného
obdobia rokov 1948 - 1989 je predovšetkým úlohou
spoločenských vied, vyžaduje prevedenie komplexnej
historickej analýzy. Návrh zákona o dobe
neslobody (tlač 517) neodporúča prijať.
Vážení páni poslanci, panie poslankyne,
je na vás, aby ste posúdili jednotlivé odporúčania
a zvážili, či návrh zákona prijmeme
alebo neprijmeme.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Otváram rozpravu.Prihlásený
je za klub OH pán poslanec Vild, ďalej pán
poslanec Uhl, ďalšie písomné prihlášky
nemám. Prosím pána poslanca Vilda, aby sa
ujal slova.
Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás
seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu občanského
hnutí. Není pochyb o tom, co komunistický
režim způsobil v této zemi během uplynulých
40 let. Byla zde porušována lidská práva
a ekonomika byla dovedena na pokraj krachu. O tom není
žádného sporu. My musíme diskutovat
o tom, jestli máme přijmout takový zákon,
jaký tu byl navržen, jaký by tento zákon
měl význam. Jde o to, jestli parlament by měl
hodnotit historii nebo přenechat hodnocení historie
historikům. Jde o to, že formulace tak, jak je navržena
v tomto zákoně - i když nediskutujeme o podstatě
tak, jak jsem uvedl, o tom, co se tu během 40 let dělo
- se nám nezdají být dobré. Proto
navrhujeme pozměňovací návrh k tomuto
zákonu, aby tento zákon byl přijat v tomto
znění.
§ 1 V letech 1948 - 1989 komunistický režim porušoval
lidská práva i své vlastní zákony.
§ 2 Právní akty přijaté v době
uvedené v § 1 se ruší jen stanoví-li
tak zvláštní zákon. § 3 Tento zákon
nabývá účinnosti dnem... dnem vyhlášení.
Ale to bude záviset na další dohodě.
Já osobně si nejsem jist, jaký význam
má přijetí tohoto zákona. Proto jsem
byl tak zdrženlivý tehdy, když měl být
tento zákon zařazen na program. Protože se
domnívám, že bychom měli přijímat
spíše zákony zaměřené
do budoucna a zákony, které mají nějaký
význam pro náš právní řád.
K tomu bych se ještě chtěl navrhovatele zeptat,
jaký, podle návrhu, bude konkrétní
dopad tohoto zákona, jestliže bude přijat.
A chtěl bych říci, že občanské
hnutí bude podporovat přijetí tohoto zákona
v tom znění, jaké jsem zde přednesl.
Děkuji vám.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Prosím pána
poslanca, aby písomné znenie odovzdal spravodajcovi.
Ďalej sa prihlásila za klub ODS pani poslankyňa
Peterová. Prosím, aby sa ujala slova.
Poslankyně SN J. Petrová: Pane předsedající,
dámy a pánové. Dovolte, abych vás
seznámila se stanoviskem poslaneckého klubu Občanské
demokratické strany. V listopadu 1989 většina
naší veřejnosti manifestovala svou nespokojenost
s minulým komunistickým režimem a zároveň
touhu po zásadní změně života.
Zcela spontánně se vyjádřila pro systém
demokracie prezentované parlamentem, jak je to obvyklé
ve vyspělých západních zemích.
Nespokojenost s minulým režimem byla založena
na konkrétních důvodech. Došlo k morální
devastaci dvou generací. Byli pronásledováni
a trestáni lidé s odlišnými názory,
zvláště v padesátých a osmdesátých
letech. Byla rozvrácena ekonomika, zničeno životní
prostředí. Jestliže dnes kdosi volá
po odpuštění, národním usmíření
a nové cestě, je však třeba jasně
toto období nazvat, je třeba jasně ukázat
na odpovědné. Odpovědným je v souladu
s dříve platným článkem ústavy
4 komunistická strana a její diktatura. Diktatura,
která bezprávím a zločiny zhanobila
lidskost a stát. Aby nevznikl dojem, že toto je dovoleno,
že je vše beztrestné a že se vlastně
vůbec nic nestalo, je potřeba přijmout návrh
zákona o nesvobodě, který definitivně
komunistické diktatuře určí pravý
obsah. Nechť si všichni uvědomí, že
nic podobného se nesmí v naší zemi opakovat,
že komunistická ideologie definitivně a navždy
zklamala. Z tohoto principiálního důvodu
bude poslanecký klub Občanské demokratické
strany hlasovat pro návrh zákona o nesvobodě.
Na závěr se ztotožňujeme s návrhem
ústavně právního výboru pro
vypuštění § 2.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pani poslankyni Petrovej,
slovo má pán poslanec Uhl.
Poslanec SN P. Uhl: Pane předsedající, paní
a pánové, pan poslanec Vild se otázal, jaký
má vlastně smysl tento zákon. Já se
domnívám, že ten smysl je vidět i na
tom případě, kdy branný a bezpečnostní
výbor Sněmovny národů, jehož
jsem členem, tuším šesti hlasy proti pěti
navrhl, aby byl doplněn další paragraf, a sice:
Že činnost komunistické strany se zakazuje.
Kdyby tento návrh byl přijat, byl by to vážný
zásah do demokratického zřízení
nových demokratických poměrů. Pro
komunistickou stranu není nutné hlasovat nebo dokonce
se domnívám, že je nutno hlasovat proti ní,
ale není možno ji zakazovat, pokud podle zákona
o politických stranách a hnutí nepřekročí
rámec, který jí toto Federální
shromáždění jako všem stranám
a všem hnutím vymezilo. Tedy ústavní
pořádek.
Já se domnívám, že tento zákon
právě navazuje takovouto atmosféru. Atmosféru
odplaty, atmosféru černobílého vidění,
atmosféru antikomunismu a domnívám se, že
přijetí tohoto zákona by bylo v přímém
rozporu s prohlášením, které jsme přijali,
s usnesením, které jsme přijali minulý
týden, o snášenlivosti. Neboť v našem
usnesení nejde pouze o snášenlivost rasovou,
vystoupení proti antisemitismu a rasismu, ale hovoří
se tam o snášenlivosti společenské vůbec.
Já bych se rád otázal pana kolegy Hubálka
na smysl § 2, neboť mě zaujal. Tam se hovoří
o platných právních aktech. Tedy ne pouze
o aktech mezi rokem 1948 a 1989, ale také o těch,
které jsou dosud platné a které byly přijaty
před rokem 1948 a po roce 1989. A říká
se zde, že zůstávají v platnosti, pardón,
že nejsou rušeny, pokud nejsou v rozporu s Všeobecnou
deklarací lidských práv. Znamená to
tedy, že ty právní akty, které jsou
v rozporu se Všeobecnou deklarací lidských
práv se přijetím tohoto zákona ruší
- automaticky? Nebo budou zrušeny později? Já
tomu opravdu nerozumím. Pokud by tomu tak bylo, mohl bych
to i uvítat, protože článek 21 Všeobecné
deklarace lidských práv uvádí - bod
první: Každý má právo účastnit
se na vládě své země přímo
nebo prostřednictvím svobodně volených
zástupců. Bod druhý: Každý má
právo na rovný přístup k veřejným
službám ve své zemi. Třetí odstavec
se týká voleb. Není to tedy ta horní
a dolní sněmovna - v ustanoveních mezinárodních
paktů o lidských právech, které někde,
ne v tomto případě, ale v jiných případech,
postulují nějaké lidské právo,
aby zároveň uváděly, že toto
právo může být omezeno pouze zákonem
a jen tehdy, je-li to nutné k zabezpečení
národní bezpečnosti, veřejného
pořádku, veřejného zdraví,
veřejné morálky atd. Tato deklarace totiž
na rozdíl od mezinárodního paktu o lidských
právech, který je součástí
československého právního řádu,
je pouze deklarací. Není tou součástí,
aby byla vymahatelná. A není tedy nástrojem,
kterým bychom jakékoliv zákony mohli poměřovat.