Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

My v hospodárskych výboroch sme sa detailne poľnohospodárskou problematikou zaoberali, pretože k tejto problematike bude špeciálna správa vlády predložená FZ a budeme sa ňou zaoberať v budúcom období.

Ďalej odporúčam, aby v bode 3 bola vypustená druhý odsek. Podobne v bode 4 druhý odsek, to má v podstate rovnaké príčiny. Myslím, že k týmto veciam sa vrátime, až keď budeme posudzovať rozpočet a budeme mať celkový prehľad, aké finančné prostriedky máme k dispozícii, ako odporúčame republikovým vládam. Osobne si myslím, že by tieto problémy mali republikové rozpočty obhospodarovať, a nie federálne.

Tiež odporúčam v bode 4 vypustiť odsek 1, pretože sa domnievam, že by sme nemali pestovať parkinsonizmus. Hospodárske výbory, všetci ich členovia zaujíma problematika privatizácie, nielen nejakú komisiu a nielen privatizácia, ale celá ekonomická transformácia. Preto chceme všetci prerokúvať tieto problémy, kedykoľvek to bude aktuálne. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Soldát, pripraví sa poslanec Ivan Fišera.

Poslanec SL M. Soldát: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, jen bych si dovolil vznést krátké pozměňovací návrhy k návrhu na usnesení, a to v bodě 2 konstatační části, 7. odrážka. Doporučuji vypustit slova "a životní prostředí", protože se domnívám, že analýza životního prostředí byla už tady dostatečně popsána, jak v Modré knize, v Duhové knize a naposledy jsme dostali jako FS Zprávu o stavu životního prostředí, kterou se naplňovalo usnesení 136 FS.

Co se týká predikce vývoje, myslím, že nestačí jen konstatovat, ale měli bychom žádat predikci vývoje, protože stále nebyla udělána. Myslím, že i z toho důvodu, že nebyly známy zákony o životním prostředí, které vstoupily v platnost - mám na mysli zákon o ovzduší a odpadech - ve druhé polovině letošního roku, ale třeba i limity o znečištění ovzduší vstoupily v platnost počátkem října. Myslím, že teprve nyní má vláda možnost tuto predikci provést.

Proto navrhuji v bodě 3 za ekologický fond dát to znění: "předloží predikci vývoje životního prostředí".

V bodě 3, kde se hovoří o požadavcích na vládu, aby vytvořila federální ekologický fond: nedomnívám se, že tento požadavek je oprávněný. Měli bychom žádat na vládě, aby urychleně předložila FS návrh zákona o federálním fondu životního prostředí, protože vláda sama o sobě ten fond nemůže zřídit, musí být zřízen zákonem. Asi zde narazíme na kompetence. Dovolím si ocitovat z dopisu ministra Vavrouška, který zaslal předsedovi výboru pro životní prostředí na základě požadavku právě výboru pro životní prostředí, který požadoval, aby tento fond byl zřízen. V tomto dopise mj. pan ministr Vavroušek oznamuje, že návrh byl zpracován již počátkem tohoto roku, ale vzhledem k tomu, že slovenská komise vyslovila opakovaně zásadní nesouhlas s jeho vytvořením, nemohl být předložen. Návrh zákona už je v pracovní verzi hotov a myslím, že by to FS tímto požadavkem mělo podpořit. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem M. Soldátovi za jeho vystúpenie. Teraz bude hovoriť pán poslanec Ivan Fišera, pripraví sa poslanec František Houška.

Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedající, dámy a pánové, za prvé bych chtěl vládě slíbit, že ji pokud možno nebudu terorizovat cizími slovy asi jen v tom rozsahu, jako ona terorizuje ve své zprávě nás, a to na základě přání pana ministra Dlouhého, které zde včera v podstatě vyslovil.

Za druhé bych chtěl říci, že nebudu dál od této chvíle hovořit jen za sebe, ale také za pana poslance J. Konečného, se kterým jsme včera prodebatovali zprávu a shodli se na tom, že jsou nutná určitá opatření nebo že by bylo nutné inspirovat určitá opatření, která by měla vést k tomu, abychom spíše řešili naši ekonomickou situaci, než abychom o ní jen úspěšně debatovali.

Chtěl bych v této souvislosti jen za sebe říci těm, kteří si myslí, že by snad někdo měl mít zájem na zhoršení ekonomického stavu kvůli volbám, že se snad mýlí, že snad tady není nikdo z pánů poslanců, kdo by si přál kvůli volbám, aby ekonomika byla ve špatném stavu. V to pevně věřím.

My budeme navrhovat, aby do usnesení výborů - bohužel jsme je neměli včera v ruce - byly zabudovány následující myšlenky. Požadujeme totiž od vlády ČSFR, aby pokud možno vypracovala a realizovala za prvé program zvýšení přitažlivosti ČSFR pro zahraniční investory, a to nejen z hledisek ekonomických, což většinou je - to k tomu dodávám - ale také mimoekonomických faktorů. Co máme na mysli? Jsou tím také vyjádřeny zkušenosti pana poslance Konečného z jeho působení v Radě Evropy. Je nutné, aby opravdu byl vypracován - promiňte mi cizí slovo, ale používám ho v tuto chvíli záměrně - komprehenzívní, dobře promyšlený a do značné míry vyčerpávající projekt, program, který by dokázal opravdu shrnout všechny faktory, které mají vliv na přitažlivost ČSFR pro zahraniční investory. To, jak je známo, nejsou jen finanční momenty, ale řada jiných aspektů, které je možné si představit. Nejen sociální a ekologické, ale třeba také otázka míry zločinnosti v zemi, působení špinavých peněz třeba v institucionální struktuře státu, mohou to být takové faktory, jako jsou znalosti, které jsou např. rozšířené v populaci o řízení finančnictví, účetnictví a samozřejmě může jít o míru pružnosti pracovní síly, která má také značný vliv na to, jak se k nám zahraniční kapitál požene - použiju to slovo - požene, nebo nepožene. Samozřejmě jsou zde politické faktory, které jsou také velmi významné a není možné je pominout.

Dále bychom chtěli - a to je za druhé - aby byl zpracován program urychlené modernizace institucionálního prostředí pro podnikání, a to zejména na úrovni vládních orgánů federace. O této věci se ve zprávě hodně jemně hovoří, nicméně je třeba říci, že to je otázka velmi závažná, protože nedošlo patrně ještě k dostatečné modernizaci státní správy, když se tak ostře hovoří ze strany některých vládních stran o vládních byrokratech. Myslím, že vládní byrokrati v tom nejlepším slova smyslu - teď hovořím ve smyslu Maxe Webera - by měli být opravdu moderní a měli by být schopni provádět (promiňte mi znovu to terorizující slovo) nezbytné alokační procesy, jež na úrovni vlády v tomto období musí být na dostatečné úrovni. K tomu by zřejmě měli prokázat i určité vzdělání, které by přesahovalo jen úzký ekonomický pohled. Děkuji za pobavení, které jsem vyvolal v sále.

Dále bych chtěl ještě navrhnout vládě, a o tom jsme diskutovali také včera s panem poslancem Konečným, aby zvážila možnost zpracování iniciativních konkurenčních privatizačních projektů pro klíčové podniky, které mají rozhodující vliv na ekonomiku celého státu. Jsme si vědomi velmi složitých kompetenčních problémů, které zde jsou. Jsme si vědomi finančních problémů, které zde jsou, ale domníváme se, že tyto orgány by měly mít určitou výhodu informační, určitou výhodu znalostí, určitou výhodu komplexního týmového přístupu, který by mohl umožňovat spojit otázky státního zájmu, řekl bych doslova strategie státního zájmu, s dlouhodobou ekonomickou politikou, protože víme, že v řadě odvětví klíčové podniky mají rozhodující vliv na chování ekonomiky jako celku.

Je to podnět k úvaze, protože jeho vyjádření v konkrétní podobě bude vyžadovat spíše tvůrčí přístup než snadné odmítnutí v podobě jakéhokoli zakroucení hlavou a vyjádření názoru, že takovou věc bychom si nedovedli představit.

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku. Myslím, že by bylo velmi užitečné, kdyby se vláda zaměřila na to, aby se pokusila řešit ten velký otazník, který vyjádřila na straně 28. Tam se totiž říká hned v prvním odstavci, že určitou neznámou je také další osud podniků po privatizaci, neboť nelze ani předvídat, ani modelovat, jakým způsobem budou noví vlastníci postupovat. Já jsem věřil tomu, co zde říkal nedávno pan poslanec Štern, že budeme-li privatizovat, bude to jako živá voda, pane poslanče. Mně se tento model velmi líbil a překvapuje mě, že to je zde takto napsáno. Prosil bych, aby to bylo modelováno a na základě toho byl také řešen problém určité prodlevy, která nastala mezi privatizací a mezi stavem, do kterého jsme se kdysi dostali.

Pánové, je velmi hezké říkat, že máme privatizovat rychle, my s vámi naprosto souhlasíme. Ale co chybí - a to svým způsobem vlastně připomněl pan ministr Dlouhý na hospodářských výborech - je způsob řešení této prodlevy, období mezi privatizací a dosavadním systémem řízení. Myslím si, že i zde by prospělo více duševní čipernosti nad tím, co nám umožňuje onen jednoduchý přístup, který říká, až přijde privatizace, všechno se vyřeší. Vzpomínám si, že kdysi jedna vláda říkala - až přijde analýza, všechno se vyřeší. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Fišerovi. S faktickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec Battěk, predseda Snemovne ľudu.

Předseda SL R. Battěk: Dámy a pánové, dovolte, abych k duševní čipernosti pana poslance Fišery konstatoval jenom suchou poznámku. Mně není nic známo jo ideovém spojenectví mého kolegy Jindřicha Konečného s panem Fišerou. Zřejmě půjde o nedorozumění.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Objasní nám to pán poslanec Fišera.

Poslanec SN I. Fišera: Pane předsedo, promiňte, ale já jsem včera s panem poslancem Konečným hovořil. Nevím, kdy jste s ním hovořil vy. Požádal mě, abych tyto návrhy předložil. Prosím vás proto, abyste byl v této věci poněkud, promiňte, umírněnější. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Slovo má poslanec Houška, pripraví sa poslanec Zeman.

Poslanec SN F. Houška: Vážení kolegové, vážené kolegyně, jsem velmi rád, že mohu vystoupit po tak brilantním řečníkovi, jako je náš kolega Fišera. Sám mám jednu vadu. Možná, že to pramení z mé profese, že často reaguji na poslední řeč. Když jsem slyšel názor a projev pana kolegy, tak jsem si vzpomněl na jednoho velikána lidské kultury, Konfucia, a ten řekl: Když slova ztrácejí svůj význam, lid ztratí svoji svobodu. Řekl bych jedno: abychom dále nepřispívali k určitému morálnímu zmatku, úpadku jazyka - nemyslím formálního úpadku jazyka, ale úpadku, a zejména myšlení - musíme vycházet skutečně ze základů aristotelské logiky. To znamená, že když máme k ruce návrh výborů, tak předpokládáme, že uvedený návrh musí vycházet z komparace předlohy, to znamená zprávy vlády se skutečností. Jestliže tak učiníme, tak musíme vycházet z určitých faktů, pokud uvažujeme logicky, z pravdivých premis. Pokud skutečně to jsou pravdivé premisy, tak může dojít k logickému soudu.

Vážení přátelé, hned v bodě druhém, v části prvé, je řečena jedna skutečnost. V posledních měsících se podařilo utlumit tempo inflačního vývoje. To je polopravda. Já jsem slyšel u jiného kolegy, že nemáme nic přidávat, nic neubírat, uvádět pravdivě skutečnosti.

Toto není pravdivý soud. Pravdivý soud je ten, a vy jste o tom všichni informováni nejenom z denního tisku, ale skutečně z podkladů, že v posledních čtyřech měsících je inflace nulová. Proto tedy můj návrh v tomto bodě je ten, aby zde došlo ke změně v dikci: Oproti předpokladům se podařilo utlumit tempo inflačního vývoje a v posledních čtyřech měsících je inflace nulová. To je jedna věc.

Druhá věc: V témže bodě je řečeno, že zpráva vlády přiměřeně neuvádí analýzu a predikci vývoje zemědělství a životního prostředí. Vážení přátelé, já jsem nemluvil marně, pokud jsem tu hovořil o zmatku a úpadku v myšlení, že používáme pojmy, které nejenom do legislativy, ale v podstatě ani do usnesení takovéto normy nepatří. Co to je otázka přiměřenosti?

To už říkal starý Fichte, že každý se dívá ze své jeskyně. Pro někoho je přiměřená větší porce jídla, pro někoho méně. Taktéž pro někoho je přiměřená větší kapacita myšlení, pro někoho méně. Tento pojem je zcela vágní, nic neříkající.

Já bych samozřejmě bral - jako občan i jako poslanec - pokud by se tam řeklo, že analýza, která je uvedena v této zprávě, je nesprávná nebo nepravdivá, prostě odporující skutečnosti. Tomu tak není. Proto můj druhý návrh je v tom směru, aby tento bod byl vypuštěn. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Houškovi. V rozprave ďalej vystúpi poslanec Miloš Zeman, pripraví sa pán poslanec Hruška.

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dostali jsme k posouzení materiál, který se v podstatě skládá ze čtyř částí. Věcně, i když nikoliv formálně, první část je popis základních vývojových tendencí naší ekonomiky. Chtěl bych tento materiál ocenit jako velmi informativní a, domnívám se, užitečný zejména pro ty kolegy, kteří nepracují v ekonomických výborech a zabývají se profesionálně poněkud jinou tématikou.

Pokud jde o část druhou, to znamená část analytickou, chtěl bych konstatovat, že tento materiál nabízí jisté interpretační schéma, jak si vysvětlovat informace obsažené v části předchozí.

Nejsem si sice zcela jist, zda je nutné takto vodit poslance za ruku a říkat jim, co je důležitější a co je méně důležité, ale budiž. Rád bych se proto zastavil pouze u dvou rysů této interpretace.

Vláda nám ve svém materiálu říká, že máme - a mluvilo se zde o tom v rozpravě - hodnotit jako velký úspěch to, že v posledních třech měsících byl zastaven inflační proces. Bylo zde zmíněno, že v předchozím období byl naopak inflační skok výraznější, než se očekávalo. A nyní stojíme před hypotézou, zda je pravdivá teorie jednohrbého velblouda - jak se tu často cituje - a tedy naděje, že k dalšímu skoku nedojde, nebo že inflační proces probíhá po eskalační křivce a jsme v situaci, kdy existovalo pouze útlumové období tygra, který se nasytil a dočasně odpočíval, než skočí na další oběť.

Domnívám se, že tuto hypotézu bude možné prokázat v nejbližších měsících. Sám se domnívám, že nás, bohužel, a to mimo jiné i v souvislosti s hospodářskou politikou, čeká další inflační růst.

Na druhé straně se nám říká, že si nemáme příliš všímat, nebo nemáme přeceňovat pokles průmyslové produkce. Že je to nutná součást ozdravného procesu či zeštíhlení ekonomiky. Budiž, ale jestliže se podíváme na to, jak tento proces probíhá, pak zjišťujeme, že nedochází pouze k poklesu produkce jako takové, že současně dochází k poklesu produktivity práce, k růstu surovinové, materiálové a energetické náročnosti a k prosperitě de facto jediného, a to palivo-energetického národohospodářského komplexu, který snad nikdo - ať je na levici, ve středu či na pravici - nepovažuje za příliš perspektivní. Z toho tedy vyplývá, že při tomto hlubším pohledu by nás měl snižující se výkon naší ekonomiky zajímat stejně tak, jako řidiče zajímá, když motor jeho auta začíná výrazně a zrychlujícím se tempem ztrácet tah.

Pokud jde o třetí část materiálu, tj. predikci do r. 1992, zaznamenal jsem tam onen často citovaný výrok, který je poněkud v rozporu s původními optimistickými předpoklady, že koncem r. 1992 má být u nás počet nezaměstnaných kolem 1 miliónu, což představuje 14 % práceschopné populace. Zarazily mě na tom dvě věci. Za prvé jistá pasivita nebo fatalismus, s nímž se tento výrok vyslovuje. Je to něco podobného, jako reakce králíka před krajtou. Samozřejmě, že každá prognóza je podmíněna mj. i aktivní hospodářskou politikou, a domnívám se - a to je druhá část mé připomínky - že zde nejsou navrženy základní alternativy či varianty přístupu k této problematice.

Přitom jsme se na výborech pro plán a rozpočet dověděli, že vládě byl předložen materiál obsahující několik těchto alternativ. Kladu si otázku, zda je vhodné, aby v oné predikční části mluvící o možnostech, nám vláda předložila pouze alternativu jedinou a aby upřela poslancům právo být seznámeni i s alternativami ostatními. To je poněkud přinejmenším zvláštní pojetí pluralismu.

A konečně co se týče zásad hospodářské politiky. Sám je považuji za nekonkrétní a v řadě případů nekonzistentní. Poněkud mě však překvapilo, že jedna z razantních operací současné hospodářské politiky, spočívající ve vynětí 50 miliard korun v podobě bonitních akcií z privatizačního procesu ve formě kupónové privatizace, nad čímž by měl lkát především zastánce této privatizační formy, se de facto v návrhu těchto zásad neobjevuje, protože to není identické zmínce o emisi obligací veřejných služeb, to znamená, že materiál, který byl připraven a zpracováván do 30. září, ještě tento důležitý a bezesporu strategický bod zřejmě neobsahoval, což znovu posiluje podezření o chaotických improvizacích jako základním rysu naší hospodářské politiky.

Skončil bych poslední poznámkou. Protože předkládat pozitivní řešení je úkolem obsáhlejšího dokumentu, odvolal bych se zde především na materiál Ekonomická politika Občanského hnutí. Chtěl bych konstatovat, že paralyzování podnikové sféry, ke kterému dochází už od přijetí zákona o státním podniku, úspěšně pokračuje a tato agónie podnikové sféry může za určité situace vést nejen k ekonomické krizi, v níž už jsme, ale k ekonomickému kolapsu, to znamená řetězovému rozkladu této sféry.

Můžeme z toho ven samozřejmě tím, že začneme naše odpůrce, ať už politické nebo názorové, obviňovat ze zlých úmyslů a ze sabotáže reformy. Můžeme z toho vyjít také tím, že začneme přemýšlet o rozumných zpětných korekcích a budeme parlament považovat za jednu ze součástí tohoto korekčního mechanismu, součástí, která právě svým usnesením vyjádří, co se jí konkrétně na ekonomické situaci nelíbí, případně co doporučuje vládě ke zvážení. A máme také svaté právo vzdát se této dejme tomu povinnosti. Myslím si, že to o parlamentu bude cosi vypovídat. Je otázka, při jaké mezi únosnosti, vážení kolegové, bude tento parlament reagovat.

Potřebujete reagovat na 20-ti % pokles? V oblasti průmyslové produkce ho bylo dosaženo v březnu. Potřebujete reagovat až na pokles 30procentní? V téže oblasti ho bylo dosaženo v červnu. A potom opět v září. Potřebujete reagovat na 40procentní pokles? Podle včerejších údajů z české vlády v českém průmyslu v říjnu, proti říjnu minulého roku to byl pokles o 40 %.

Samozřejmě můžeme mluvit o teorii dna, zvláště když se nacházíme nad Mariánským příkopem v Tichém oceánu. Je to pohodlná teorie, protože pomáhá zastřít všechny omyly hospodářské politiky a zdůvodnit je osudovou nevyhnutelností poklesu.

Vážení kolegové, kdybychom pokračovali tímto způsobem, pak nám zbývá jenom jedno teoretické dno, což je onen stoprocentní pokles. A kdybychom přijímali rozhodnutí až v této situaci, pak už bychom neměli o čem rozhodovat, ani čím rozhodovat. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Zemanovi. Teraz bude hovoriť poslanec Hruška, pripraví sa poslanec Tomis.

Poslanec SN M. Hruška: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, mám v podstatě faktickou poznámku, protože nebudu zastírat, že nejsem žádný ekonom. Ale po přečtení návrhu na usnesení výboru pro plán a rozpočet jsem si nebyl jistý, zda se náhodou nejedná o žert.

Totiž úspěchy, které jsou v těchto chvílích stěžejní a bylo nutno je vyřešit prioritně - mám na mysli zastavení inflace a zabrzdění vývoje vnější zadluženosti - jsou zde zmíněny buď zkresleně, to v případě inflace, nebo způsobem, který naznačuje, že to autory tohoto návrhu spíš mrzí. A to v případě vývoje vnější zadluženosti. Možná, že by autorům tohoto návrhu vyhovovalo, kdyby občanům vybraným státními úředníky, byly na konto rychlejšího růstu vnější zadluženosti rozdány marky - za jednu Kčs 3,50 a dolary za 5,50.

Mně by to však nevyhovovalo, stejně jako mně nevyhovuje konstatování, že pokles výkonnosti ekonomiky je rychlejší, než vláda předpokládala. Zde se mělo snad konstatovat, že poklesla výroba, protože znám spoustu lidí v naší ekonomice, kteří pracují mimořádně výkonně. A výroba poklesla také proto, že vláda nemohla předpokládat, jak se zachovají lidé v transparentním prostředí.

A zde je nutné konstatovat, že se převážná část našich obyvatel zachovala chaoticky. Nejenže vyčerpala své úspory, které si měla nechat jako rezervu na přechodné období, těžké období, ale ještě navíc svými úsporami podpořila výrobu právě na západ od našich hranic při vědomí, že tím ohrozí výrobu naši.

Plně zde poněkud nečekaně musím souhlasit s kolegou Šilhánem, respektive s jeho citátem pana ministra Rašína, kde se hovořilo o požitkářství. To je právě to, co přece vláda nemohla vůbec předpokládat. Ministr financí přece nesčetněkrát upozorňoval, že nás čeká těžké období, ale čím bude těžší, tím bude kratší. Dnes jsme však svědky toho, jak si někteří lidé hoví ne v záchrané síti, ale v sociální duchně, obzvláště na Slovensku. Jsme svědky, jak si hoví v zahraničních automobilech, jak si zásobí své byty zahraničními mrazničkami, satelity, hifi soupravami apod. To dokazuje, že nám dnes nepomohou žádné kompetenční spory ani důraz na národní uvědomění. Jako hrdí občané tohoto státu národně uvědomělí jsme právě toto neměli připustit, mělo by nám být jasné, že jsme československou měnu měli použít v československé ekonomice.

Takže na závěr můj pozměňovací návrh. Nebude-li přijat pozměňovací návrh pana poslance Roubala vypustit celý bod 2, tak navrhuji vypustit větu z bodu 2:

"Pokles výkonnosti ekonomiky je podstatně rychlejší než byly úvahy vlády na počátku tohoto roku." Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem kolegovi Hruškovi. (Potlesk.) Ďalej v rozprave vystúpi pán poslanec Václav Tomis a pripraví sa, pardon, ešte sa s faktickou poznámkou hlási pán poslanec Wagner.