Poslanec SL L. Kudláček: Vážený
pane předsedající, vážená
federální vládo, dámy a pánové,
v tisku 961 byla předložena vládou ČSFR
zpráva o vývoji ekonomické reformy, o predikci
hospodářské politiky a o zásadách
hospodářské politiky, tak jak to ukládají
pravidla tímto parlamentem schváleného mechanismu.
Svůj úkol vláda splnila, předložila
podrobnou analýzu v duchu své základní
strategie, strategie přechodu od státního
plánovacího monopolu k rozhodování
v normální, přirozené a osvědčené
poloze vlády v tržní ekonomice a nastínila
cesty, kterými se v základních rysech hodlá
ubírat nadále.
Situace je v politické i ekonomické rovině
taková, že se do jisté míry ustálily
vztahy i vzájemné argumenty obhájců
i odpůrců reformní strategie. Bylo by konec
konců přirozené, že vláda má
kritiky, že má opozici. To je normální
stav, z něho samého by nebylo potřeba vyvozovat
nějaké katastrofické scénáře
krize demokracie. Horší pro přirozený
vývoj je, že nemám pocit, že by opozice
nějakým zásadním přirozeným
způsobem držela krok s vývojem, který
vláda již z polohy své funkce musí tlačit
kupředu. Upřímně říkám,
bohužel, mnohé z těch kritických argumentů
připomínají zaseknutou obehranou desku, každý
z nás, kdo někdy vlastnil gramofon ví, co
to je, takové poskakování jehly v jedné
drážce. Paradoxně jednou z nejobehranějších
písniček je žehrání na to, že
v Československu chybí to hlavní, a to diskuse
o ekonomické strategii. Mám pocit, že jestli
tady něco nechybí, tak je to právě
tato diskuse a je poněkud paradoxní vznášet
právě tento argument, jak mnozí činí
z pódií četných konferencí
a diskusních fór v televizi a v novinách.
Často je společným jmenovatelem kritiky populismus,
z různých úhlů, ale populismus, který
využívá přirozené skutečnosti,
že tak bezpříkladná systémová
změna v Československu se nemůže obejít
bez pohybu řady hospodářských ukazatelů,
jako je objem výroby, nezaměstnanost a cenová
hladina.
Já už nevidím žádný pozitivní
smysl v tom, abychom snášeli hory argumentů
na strany, na které již podobné hory byly sneseny
a ve spodních vrstvách začínají
zahnívat. V tomto smyslu se zásadní diskuse
odehrála před půldruhým rokem, a celá
ta doba ukázala, že hlavní majáky na
reformní cestě byly postaveny správně,
že nemá smysl se zachytávat padajících
suchých větví a nebo předkládat
jízdní řády na cestu k nevolnictví.
Smyslem analytické části zprávy bylo,
v čemž se většinou shodneme, popsat stav
a podtrhnout příčiny průvodních
jevů toho správného rozhodnutí, predikce
by pak měla naznačit cesty, po nichž bude dobré
se dále ubírat, jakož i způsoby, jak
se vyrovnat s negativními průvodními jevy.
Co bych chtěl zdůraznit je, že dnes již
nevidíme smysl ve hře ano či ne, že
smysl naopak má postoupit o řád dále,
a k hrubé stavbě reformní strategie se vyslovit
z úhlu, který bych nazval konstruktivní pohled
z důsledně liberálních pozic. Jde
o to zaplňovat mezery v reformním programu a s předstihem
reagovat na problémy, o nichž jsme ještě
před několika měsíci tolik nepřemýšleli
a o nichž mnozí z nás nepřemýšlí
dosud.
Nemáme a dosud jsme nemohli mít odpovědi
na řadu otázek, kterými by bylo záhodno
se zabývat. Je zejména zapotřebí obrátit
pozornost např. na technicko-organizační
zajištění správně zvolených
postupů reformy. To je velice důležité.
Chystáme spuštění otevřeného
finančního systému, které musí
být ale předem podloženo mohutnými bloky
legislativních a technických opatření.
Rychlá privatizace jistě je zásadní
podmínkou zlomu v ekonomickém úpadku a podle
mého názoru zcela logicky otevírá
mnohé další otázky, které nezodpovědět
by znamenalo kontraproduktivní.
Co se týče oddlužení podniků,
je zapotřebí rychle vybudovat takové institucionální
prostředí, které nepřipustí,
aby oddlužovací kroky směřovaly k nesprávným
adresátům, k oněm suchým větvím,
k nejhorším druhům neperspektivních
podniků. Tržní demonopolizaci je třeba
podepřít důsledným odstraňováním
příliš dosud vysokých bariér
pro vstup nových subjektů. To znamená minimalizovat
administrativní opatření, umožnit širší
přístup k výhodným úvěrům
pro soukromé podnikatele. Je zlé, jestliže
banky půjčují desetimiliónové
částky hospodářským mrtvolám
na základě desetiletých osobních známostí
a na druhé straně váhají poskytnout
řádově nižší částky
na perspektivní projekty.
Stát musí kontrolovat i přirozené
monopoly v oblastech např. výroby, přenosu
a spotřeby energií. Se strukturálním
posunem v ekonomické reformě nesmíme váhat
ani v prostoru, kde deformované relace cen tlačí
naši ekonomiku do energeticky náročných
výrob, kde leží naše dlouhodobě
nevýhodné komparativní výhody.
Toky zahraničních investic se nám ve větším
měřítku stále vyhýbají,
ve značné míře pro nevyjasněnost
státoprávního uspořádání.
Je správné rozhodnutí vlády vytvořit
instituci na podporu exportu. Je třeba rozpoutat pozitivní
propagační kampaň Československa jako
země, v níž je z mnoha důvodů
systémově nejvýhodnější
investovat.
Z liberální pozice je třeba tlačit
na uvolnění trhu s byty. To není žádná
"lidožroutská" teorie, to je praktická
nutnost, jestliže se postupné uvolňování
cen nájemného neodstartuje co nejdříve,
nebude pro nikoho zajímavé byty stavět, udržovat
či vlastnit a celý systém se razantně
obrátí proti nám samotným.
Toto jsou příklady uplatnění liberálních
principů, to je ono uvolnění mořského
přílivu, který nakonec nadzdvihne všechny
lodě, jak řekl prezident Kennedy při příležitosti
radikálního obratu základních principů
americké ekonomiky na počátku 60. let.
Pozitivní vstupy státu spatřujeme na druhé
straně v investicích do infrastruktury pro tržní
ekonomiku, dopravní a spojové sítě,
burzy a banky. To je i promyšlená regionální
politika. Nezastupitelný podíl státu na sociální
politice je nutno provázet tlakem na cílenou sociální
politiku, při které se přechází
od plošných dávek k podpoře těch,
kteří ji potřebují. Za normálních
okolností by nemělo být výhodné
být nezaměstnaný.
Je toho ještě mnoho, nemá smyslu vás
s tím nadále unavovat, dovolte tedy závěrem,
abych vycházeje z principů, o kterých jsem
se zde zmínil, se stručně vyjádřil
k návrh usnesení, které předložily
výbory pro plán a rozpočet.
Mnoho předřečníků mi tuto roli
usnadnilo, uvedu tedy jenom kratičkou poznámku.
Naprosto podporuji a mohu říci, že i poslanecký
klub ODA podporuje vypuštění celého
bloku č. 2, tj. "konstatuji....", tam se skutečně
pouze konstatuje to, co ve zprávě konstatováno
jest.
Co se týče bloku 3, domnívám se, že
zde bylo zdůvodněno, že pro proklamativní
charakter některých ustanovení ani zde nelze
se vším souhlasit, navrhuji tedy vypustit ten text,
který je uveden po třetí odrážkou.
Začíná slovy "Hlouběji propracovat
zásady.... atd."
Co se týče bloku 4 navrhuji vypustit první
dvě teze, tj. návrh na ustavení komise pro
dohled nad privatizací. Důvody zde uváděl
poslanec Malina. Přidal bych ještě jeden. Při
naší enormní zátěži, která
je na nás kladena, si dost dobře nedovedu představit,
jakým způsobem bychom zasahovali do tak giganticky
komplexního a složitého procesu jinak, než
k tomu zatím máme všechny nástroje.
Odrážka druhá - promítnout do návrhu
rozpočtu podstatně vyšší objem
i podíl rezervních prostředků. - Nechci
se k tomu vyjadřovat věcně, to je přesně
to, k čemu budeme mít příležitost
při sestavování rozpočtu samého,
resp. při posuzování toho, jak bude sestaven
vládou. Považuji za minimálně předčasné,
abychom tímto předjímali pojetí rozpočtu
samého. To je všechno. Děkuji vám za
pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kudláčkovi.
V rozprave ďalej vystúpi pán poslanec Tahy,
pripraví sa poslanec Soldát.
Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predsedajúci,
vážené Federálne zhromaždenie,
vážení hostia, na úvod by som chcel
povedať jednu poznámku k návrhu uznesenia,
ktoré vyšlo z hospodárskych výborov.
Hospodárske výbory proste lakonicky konštatujú,
že berú správu vlády na vedomie. V priebehu
diskusie v hospodárskych výboroch sa nevyskytli
také návrhy, ktoré by mali výhrady
voči tejto správe a ktoré by získali
väčšinu v hospodárskom výbore ktorejkoľvek
snemovne a preto znie naše uznesenie tak. Znie tak aj z iného
dôvodu. Hospodárske výbory sa zaoberali permanentne
problematikou, ktorá je spojená s transformáciou
našej ekonomiky. V súvislosti s tým diskutujeme
s členmi vlády aj mimo tento program a mnohé
veci sme si navzájom už vyjasnili. Aj mnohé
požiadavky, ktoré zatiaľ v žiadnom konkrétnom
uznesení síce nefigurujú, ale predpokladáme
a máme určitú dôveru k členom
vlády, že berú naše pripomienky vážne.
K vlastnej správe by som chcel poukázať na
jednu závažnú okolnosť, ktorú správa
uvádza, ktorá zrejme je dosť reálna.
Zhruba na strane 24, 25 sa hovorí o trende poklesu našej
ekonomiky, hovorí sa tam o kulminácii tohto poklesu
v polovici budúceho roku. Zároveň vláda
uvádza, že riešiť problémy tohto
obdobia znamená prijímať opatrenia v dnešnej
dobe, pretože poznáme sklzy pri uplatňovaní
jednotlivých opatrení, v podstate znamenajú
polročnú diferenciu, aby sa opatrenia efektívne
uplatnili.
Z tohto hľadiska musíme konštatovať, že
to, čo už tu bolo od viacerých kolegov povedané
o privatizácii, je plne aktuálne, že keď
dnes odďaľujeme veľkú privatizáciu,
tak v podstate nespĺňame podmienku, ktorú
vláda k správe uvádza a s ktorou sa plne
stotožňujem.
Či ja osobne podporujem snahu federálnej vlády
transformačný proces neodďaľovať,
agóniu podnikov nepredlžovať. Je fakt, že
podniky sa dnes nechovajú normálne. Nechovajú
sa normálne preto, že budúce vlastníctvo
zatiaľ nie je stanovené a všetci vieme, že
jedine vlastníci sa začnú poriadne starať
o to, čo je im zverené.
Je veľkým nešťastím, že dochádza
k určitej disharmónii medzi republikami a federálnou
vládou v tejto oblasti, a práve z toho dôvodu
by sme mali vysloviť podporu federálnej vláde
v snahe neodďaľovať veľkú privatizáciu.
Myslím si, že údaje, ktoré zatiaľ
zverejnil v oznamovacích prostriedkoch minister Klaus o
ekonomických dopadoch odďaľovania veľkej
privatizácie, sú varujúce a je možno
povedať, že ich ešte podcenil, že budú
ďaleko vyššie.
Aj samotné využívanie prostriedkov na konverziu
je ďaleko menej efektívne, pokiaľ túto
problematiku budú obhospodarovať v jednotlivých
podnikoch, ktoré sú dotknuté týmto
problémom, managementy, ktoré zatiaľ nemajú
jasný mandát, ako ďalej v týchto podnikoch
pokračovať.
Z tohto hľadiska by som sa chcel ešte dotknúť
konverzie, pretože sme túto problematiku veľmi
podrobne v hospodárskych výboroch prerokovali a
prešetrovali sme ju aj priamo v jednotlivých podnikoch.
Vzhľadom na to, že nie všetky projekty zatiaľ
boli federálnou vládou akceptované - mnohé
sa ešte prešetrujú a celá časť
federálneho rozpočtu, ktorá na túto
časť projektov, ktoré ešte neboli prijaté,
je rezervovaná na tento rok, prosil by som federálnu
vládu, aby skutočne dbala na to, aby tieto prostriedky
bolo možné využívať ešte aj
v budúcom roku, pokiaľ budú projekty ekceptované
a pokiaľ vláda dospeje k názoru, že tieto
projekty sú reálne a ekonomicky efektívne.
Pretože veľa pripomienok alebo konštatovaní,
ktoré tu odzneli, sú totožné s mojimi
predstavami, chcel by som len povedať jednu poznámku
ešte k tomu, čo tu už bolo povedané na
začiatku, že by sme sa mali viac vecne zaoberať
ekonomickými problémami a mali by sme politiku nechať
stranou. Osobne mám dojem, že politika tu hrá
vážnu úlohu, pretože kulminácia
poklesu sa dostáva presne do obdobia, kedy budú
voľby. A vieme si predstaviť, že mnohým
politickým silám by vyhovovalo, keby politika vlády
nebola úspešná. Z toho dôvodu si myslím,
že federálna vláda by skutočne mala
vytvoriť taký tlak, aby v týchto oblastiach,
v ktorých je kompetentná a v ktorej sme kompetentní
aj my, Federálne zhromaždenie, aby permanentne nie
takýmito správami, ale permanentne využívala
aj našu pomoc na to, aby sa riešili tieto veci, aby
sa prenášali aj na republikové vlády.
Je tragické, keď tomuto procesu neprospieva ani legislatíva
a osobne považujem za veľké nešťastie
správu, ktorú som sa dozvedel v týchto dňoch,
že transformačný zákon poľnohospodárskych
družstiev bude prerokovaný vo federálnej vláde
neskôr, ako sa rátalo, a že bude Federálnemu
zhromaždeniu predložený veľmi neskoro na
to, aby sme zvládli toto prerokovanie na 19. spoločnej
schôdzi. Neviem, z akých dôvodov česká
vláda teraz prišla s ďalšími výhradami,
aj cez to, že obdobie na poskytnutie pripomienok federálnej
vláde bolo dosť dlhé na to, aby boli poskytnuté
zo strany českej vlády ďaleko skôr. Dostávame
sa do situácie, kedy družstvá budú v
legislatívnom vákuu na začiatku roka, pokiaľ
sa nám nepodarí nejakým spôsobom mechanizmus
tohto problému riešiť.
A teraz k návrhu uznesenia, ktoré sme síce
nemali možnosť veľmi seriózne a podrobne
preskúmať, preto možno budú moje pripomienky
subjektívne, ale cez to ich podávam. Mnohé
sa zhodujú s tým, čo tu už bolo povedané.
Pokiaľ nebude prijatý návrh pána poslanca
Roubala o vypustenie bodu 2, dávam návrh, aby boli
všetky odrážky bodu 2 vypustené, mimo
odrážky 7, ktorá znie: "Správa
vlády primerane neuvádza analýzu a predikciu
vývoja poľnohospodárstva a životného
prostredia." Toto znenie navrhujem doplniť vetou: "Touto
problematikou sa bude zaoberať správa vlády
ČSFR, ktorá bude predložená 19. spoločnej
schôdzi Federálnemu zhromaždeniu."