Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL L. Kudláček: Vážený pane předsedající, vážená federální vládo, dámy a pánové, v tisku 961 byla předložena vládou ČSFR zpráva o vývoji ekonomické reformy, o predikci hospodářské politiky a o zásadách hospodářské politiky, tak jak to ukládají pravidla tímto parlamentem schváleného mechanismu.

Svůj úkol vláda splnila, předložila podrobnou analýzu v duchu své základní strategie, strategie přechodu od státního plánovacího monopolu k rozhodování v normální, přirozené a osvědčené poloze vlády v tržní ekonomice a nastínila cesty, kterými se v základních rysech hodlá ubírat nadále.

Situace je v politické i ekonomické rovině taková, že se do jisté míry ustálily vztahy i vzájemné argumenty obhájců i odpůrců reformní strategie. Bylo by konec konců přirozené, že vláda má kritiky, že má opozici. To je normální stav, z něho samého by nebylo potřeba vyvozovat nějaké katastrofické scénáře krize demokracie. Horší pro přirozený vývoj je, že nemám pocit, že by opozice nějakým zásadním přirozeným způsobem držela krok s vývojem, který vláda již z polohy své funkce musí tlačit kupředu. Upřímně říkám, bohužel, mnohé z těch kritických argumentů připomínají zaseknutou obehranou desku, každý z nás, kdo někdy vlastnil gramofon ví, co to je, takové poskakování jehly v jedné drážce. Paradoxně jednou z nejobehranějších písniček je žehrání na to, že v Československu chybí to hlavní, a to diskuse o ekonomické strategii. Mám pocit, že jestli tady něco nechybí, tak je to právě tato diskuse a je poněkud paradoxní vznášet právě tento argument, jak mnozí činí z pódií četných konferencí a diskusních fór v televizi a v novinách. Často je společným jmenovatelem kritiky populismus, z různých úhlů, ale populismus, který využívá přirozené skutečnosti, že tak bezpříkladná systémová změna v Československu se nemůže obejít bez pohybu řady hospodářských ukazatelů, jako je objem výroby, nezaměstnanost a cenová hladina.

Já už nevidím žádný pozitivní smysl v tom, abychom snášeli hory argumentů na strany, na které již podobné hory byly sneseny a ve spodních vrstvách začínají zahnívat. V tomto smyslu se zásadní diskuse odehrála před půldruhým rokem, a celá ta doba ukázala, že hlavní majáky na reformní cestě byly postaveny správně, že nemá smysl se zachytávat padajících suchých větví a nebo předkládat jízdní řády na cestu k nevolnictví.

Smyslem analytické části zprávy bylo, v čemž se většinou shodneme, popsat stav a podtrhnout příčiny průvodních jevů toho správného rozhodnutí, predikce by pak měla naznačit cesty, po nichž bude dobré se dále ubírat, jakož i způsoby, jak se vyrovnat s negativními průvodními jevy.

Co bych chtěl zdůraznit je, že dnes již nevidíme smysl ve hře ano či ne, že smysl naopak má postoupit o řád dále, a k hrubé stavbě reformní strategie se vyslovit z úhlu, který bych nazval konstruktivní pohled z důsledně liberálních pozic. Jde o to zaplňovat mezery v reformním programu a s předstihem reagovat na problémy, o nichž jsme ještě před několika měsíci tolik nepřemýšleli a o nichž mnozí z nás nepřemýšlí dosud.

Nemáme a dosud jsme nemohli mít odpovědi na řadu otázek, kterými by bylo záhodno se zabývat. Je zejména zapotřebí obrátit pozornost např. na technicko-organizační zajištění správně zvolených postupů reformy. To je velice důležité. Chystáme spuštění otevřeného finančního systému, které musí být ale předem podloženo mohutnými bloky legislativních a technických opatření. Rychlá privatizace jistě je zásadní podmínkou zlomu v ekonomickém úpadku a podle mého názoru zcela logicky otevírá mnohé další otázky, které nezodpovědět by znamenalo kontraproduktivní.

Co se týče oddlužení podniků, je zapotřebí rychle vybudovat takové institucionální prostředí, které nepřipustí, aby oddlužovací kroky směřovaly k nesprávným adresátům, k oněm suchým větvím, k nejhorším druhům neperspektivních podniků. Tržní demonopolizaci je třeba podepřít důsledným odstraňováním příliš dosud vysokých bariér pro vstup nových subjektů. To znamená minimalizovat administrativní opatření, umožnit širší přístup k výhodným úvěrům pro soukromé podnikatele. Je zlé, jestliže banky půjčují desetimiliónové částky hospodářským mrtvolám na základě desetiletých osobních známostí a na druhé straně váhají poskytnout řádově nižší částky na perspektivní projekty.

Stát musí kontrolovat i přirozené monopoly v oblastech např. výroby, přenosu a spotřeby energií. Se strukturálním posunem v ekonomické reformě nesmíme váhat ani v prostoru, kde deformované relace cen tlačí naši ekonomiku do energeticky náročných výrob, kde leží naše dlouhodobě nevýhodné komparativní výhody.

Toky zahraničních investic se nám ve větším měřítku stále vyhýbají, ve značné míře pro nevyjasněnost státoprávního uspořádání. Je správné rozhodnutí vlády vytvořit instituci na podporu exportu. Je třeba rozpoutat pozitivní propagační kampaň Československa jako země, v níž je z mnoha důvodů systémově nejvýhodnější investovat.

Z liberální pozice je třeba tlačit na uvolnění trhu s byty. To není žádná "lidožroutská" teorie, to je praktická nutnost, jestliže se postupné uvolňování cen nájemného neodstartuje co nejdříve, nebude pro nikoho zajímavé byty stavět, udržovat či vlastnit a celý systém se razantně obrátí proti nám samotným.

Toto jsou příklady uplatnění liberálních principů, to je ono uvolnění mořského přílivu, který nakonec nadzdvihne všechny lodě, jak řekl prezident Kennedy při příležitosti radikálního obratu základních principů americké ekonomiky na počátku 60. let.

Pozitivní vstupy státu spatřujeme na druhé straně v investicích do infrastruktury pro tržní ekonomiku, dopravní a spojové sítě, burzy a banky. To je i promyšlená regionální politika. Nezastupitelný podíl státu na sociální politice je nutno provázet tlakem na cílenou sociální politiku, při které se přechází od plošných dávek k podpoře těch, kteří ji potřebují. Za normálních okolností by nemělo být výhodné být nezaměstnaný.

Je toho ještě mnoho, nemá smyslu vás s tím nadále unavovat, dovolte tedy závěrem, abych vycházeje z principů, o kterých jsem se zde zmínil, se stručně vyjádřil k návrh usnesení, které předložily výbory pro plán a rozpočet.

Mnoho předřečníků mi tuto roli usnadnilo, uvedu tedy jenom kratičkou poznámku. Naprosto podporuji a mohu říci, že i poslanecký klub ODA podporuje vypuštění celého bloku č. 2, tj. "konstatuji....", tam se skutečně pouze konstatuje to, co ve zprávě konstatováno jest.

Co se týče bloku 3, domnívám se, že zde bylo zdůvodněno, že pro proklamativní charakter některých ustanovení ani zde nelze se vším souhlasit, navrhuji tedy vypustit ten text, který je uveden po třetí odrážkou. Začíná slovy "Hlouběji propracovat zásady.... atd."

Co se týče bloku 4 navrhuji vypustit první dvě teze, tj. návrh na ustavení komise pro dohled nad privatizací. Důvody zde uváděl poslanec Malina. Přidal bych ještě jeden. Při naší enormní zátěži, která je na nás kladena, si dost dobře nedovedu představit, jakým způsobem bychom zasahovali do tak giganticky komplexního a složitého procesu jinak, než k tomu zatím máme všechny nástroje.

Odrážka druhá - promítnout do návrhu rozpočtu podstatně vyšší objem i podíl rezervních prostředků. - Nechci se k tomu vyjadřovat věcně, to je přesně to, k čemu budeme mít příležitost při sestavování rozpočtu samého, resp. při posuzování toho, jak bude sestaven vládou. Považuji za minimálně předčasné, abychom tímto předjímali pojetí rozpočtu samého. To je všechno. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Kudláčkovi. V rozprave ďalej vystúpi pán poslanec Tahy, pripraví sa poslanec Soldát.

Poslanec SN M. Tahy: Vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, na úvod by som chcel povedať jednu poznámku k návrhu uznesenia, ktoré vyšlo z hospodárskych výborov.

Hospodárske výbory proste lakonicky konštatujú, že berú správu vlády na vedomie. V priebehu diskusie v hospodárskych výboroch sa nevyskytli také návrhy, ktoré by mali výhrady voči tejto správe a ktoré by získali väčšinu v hospodárskom výbore ktorejkoľvek snemovne a preto znie naše uznesenie tak. Znie tak aj z iného dôvodu. Hospodárske výbory sa zaoberali permanentne problematikou, ktorá je spojená s transformáciou našej ekonomiky. V súvislosti s tým diskutujeme s členmi vlády aj mimo tento program a mnohé veci sme si navzájom už vyjasnili. Aj mnohé požiadavky, ktoré zatiaľ v žiadnom konkrétnom uznesení síce nefigurujú, ale predpokladáme a máme určitú dôveru k členom vlády, že berú naše pripomienky vážne.

K vlastnej správe by som chcel poukázať na jednu závažnú okolnosť, ktorú správa uvádza, ktorá zrejme je dosť reálna. Zhruba na strane 24, 25 sa hovorí o trende poklesu našej ekonomiky, hovorí sa tam o kulminácii tohto poklesu v polovici budúceho roku. Zároveň vláda uvádza, že riešiť problémy tohto obdobia znamená prijímať opatrenia v dnešnej dobe, pretože poznáme sklzy pri uplatňovaní jednotlivých opatrení, v podstate znamenajú polročnú diferenciu, aby sa opatrenia efektívne uplatnili.

Z tohto hľadiska musíme konštatovať, že to, čo už tu bolo od viacerých kolegov povedané o privatizácii, je plne aktuálne, že keď dnes odďaľujeme veľkú privatizáciu, tak v podstate nespĺňame podmienku, ktorú vláda k správe uvádza a s ktorou sa plne stotožňujem.

Či ja osobne podporujem snahu federálnej vlády transformačný proces neodďaľovať, agóniu podnikov nepredlžovať. Je fakt, že podniky sa dnes nechovajú normálne. Nechovajú sa normálne preto, že budúce vlastníctvo zatiaľ nie je stanovené a všetci vieme, že jedine vlastníci sa začnú poriadne starať o to, čo je im zverené.

Je veľkým nešťastím, že dochádza k určitej disharmónii medzi republikami a federálnou vládou v tejto oblasti, a práve z toho dôvodu by sme mali vysloviť podporu federálnej vláde v snahe neodďaľovať veľkú privatizáciu.

Myslím si, že údaje, ktoré zatiaľ zverejnil v oznamovacích prostriedkoch minister Klaus o ekonomických dopadoch odďaľovania veľkej privatizácie, sú varujúce a je možno povedať, že ich ešte podcenil, že budú ďaleko vyššie.

Aj samotné využívanie prostriedkov na konverziu je ďaleko menej efektívne, pokiaľ túto problematiku budú obhospodarovať v jednotlivých podnikoch, ktoré sú dotknuté týmto problémom, managementy, ktoré zatiaľ nemajú jasný mandát, ako ďalej v týchto podnikoch pokračovať.

Z tohto hľadiska by som sa chcel ešte dotknúť konverzie, pretože sme túto problematiku veľmi podrobne v hospodárskych výboroch prerokovali a prešetrovali sme ju aj priamo v jednotlivých podnikoch. Vzhľadom na to, že nie všetky projekty zatiaľ boli federálnou vládou akceptované - mnohé sa ešte prešetrujú a celá časť federálneho rozpočtu, ktorá na túto časť projektov, ktoré ešte neboli prijaté, je rezervovaná na tento rok, prosil by som federálnu vládu, aby skutočne dbala na to, aby tieto prostriedky bolo možné využívať ešte aj v budúcom roku, pokiaľ budú projekty ekceptované a pokiaľ vláda dospeje k názoru, že tieto projekty sú reálne a ekonomicky efektívne.

Pretože veľa pripomienok alebo konštatovaní, ktoré tu odzneli, sú totožné s mojimi predstavami, chcel by som len povedať jednu poznámku ešte k tomu, čo tu už bolo povedané na začiatku, že by sme sa mali viac vecne zaoberať ekonomickými problémami a mali by sme politiku nechať stranou. Osobne mám dojem, že politika tu hrá vážnu úlohu, pretože kulminácia poklesu sa dostáva presne do obdobia, kedy budú voľby. A vieme si predstaviť, že mnohým politickým silám by vyhovovalo, keby politika vlády nebola úspešná. Z toho dôvodu si myslím, že federálna vláda by skutočne mala vytvoriť taký tlak, aby v týchto oblastiach, v ktorých je kompetentná a v ktorej sme kompetentní aj my, Federálne zhromaždenie, aby permanentne nie takýmito správami, ale permanentne využívala aj našu pomoc na to, aby sa riešili tieto veci, aby sa prenášali aj na republikové vlády.

Je tragické, keď tomuto procesu neprospieva ani legislatíva a osobne považujem za veľké nešťastie správu, ktorú som sa dozvedel v týchto dňoch, že transformačný zákon poľnohospodárskych družstiev bude prerokovaný vo federálnej vláde neskôr, ako sa rátalo, a že bude Federálnemu zhromaždeniu predložený veľmi neskoro na to, aby sme zvládli toto prerokovanie na 19. spoločnej schôdzi. Neviem, z akých dôvodov česká vláda teraz prišla s ďalšími výhradami, aj cez to, že obdobie na poskytnutie pripomienok federálnej vláde bolo dosť dlhé na to, aby boli poskytnuté zo strany českej vlády ďaleko skôr. Dostávame sa do situácie, kedy družstvá budú v legislatívnom vákuu na začiatku roka, pokiaľ sa nám nepodarí nejakým spôsobom mechanizmus tohto problému riešiť.

A teraz k návrhu uznesenia, ktoré sme síce nemali možnosť veľmi seriózne a podrobne preskúmať, preto možno budú moje pripomienky subjektívne, ale cez to ich podávam. Mnohé sa zhodujú s tým, čo tu už bolo povedané. Pokiaľ nebude prijatý návrh pána poslanca Roubala o vypustenie bodu 2, dávam návrh, aby boli všetky odrážky bodu 2 vypustené, mimo odrážky 7, ktorá znie: "Správa vlády primerane neuvádza analýzu a predikciu vývoja poľnohospodárstva a životného prostredia." Toto znenie navrhujem doplniť vetou: "Touto problematikou sa bude zaoberať správa vlády ČSFR, ktorá bude predložená 19. spoločnej schôdzi Federálnemu zhromaždeniu."