Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Schnedrovi. Prosil by som, keby ste prípadné návrhy ny vylepšenie uznesnia predložili písomne spravodajcom, aby ich mohli spracovať. S faktickou poznámkou sa prihlásil pán poslanec Sedlák. Po ňom vystúpi v rozprave pán poslanec Sochor.

Poslanec SL J. Sedlák: Vážené dámy a pánové, abych vyhověl panu poslanci Schneiderovi, tak v úvodu své poznámky bych chtěl jemně připomenout, že tu 40 let existovala "moudře" řízená ekonomika, ale důvodem mé poznámky je to, že bych byl rád, aby věci, o kterých hovořil pan poslanec Gandalovič - myslím, že by to zajímalo každého z nás. Myslím, že by se z té obecné vize, která tam byla uváděna k tomu, jak se chovají podnikové managementy, kdyby nás seznámil s konkretizací těchto poznatků, protože si myslím, že každý normální člověk v tomto parlamentu by po ověření si těchto konkrétních požadavků udělal všechno možné, což je v jeho lidských silách, aby tato situace v konkrétních jednotlivých organizacích nemohla pokračovat.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ešte pán poslanec Gandalovič.

Poslanec SN P. Gandalovič: Jsem schopen doložit. Všechny podněty jsem dával českým orgánům, protože je to v kompetenci české vlády, tudíž jsem to samozřejmě na půdu Federálního shromáždění nenesl doposud. Ale jsem schopen to přednést.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Pán poslanec Sochor. Pripraví sa poslanec Richterek.

Poslanec SN V. Sochor: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci, vážení členové vlády. Federální vláda vyhlásila v minulém týdnu razantní vstup do řešení státotvorného procesu. Podle mne pozdě. Federální vláda vyhlásila a Federální shromáždění přijalo v roce 1990 ekonomickou reformu podle scénáře. Jak je to s vládní razancí v této oblasti? Je postup takový, jak jsme jej předpokládali? Dnes bychom se měli při posuzování rozpočtů zamyslet také nad touto otázkou. Při projednávání scénáře jsem upozorňoval na to, že Federální shromáždění by mělo sledovat postup reformy, svými připomínkami nenarušovat filosofii, aby se nevytvořila situace, že jednou při jejím hodnocení, při hodnocení jejího průběhu a dopadu, prohlásí její leadři, že neúspěchy jsou způsobeny zásahy parlamentu a národních rad.

Chceme-li něco hodnotit a spravedlivě hodnotit, měli bychom si připomenout, alespoň zběžně, co hodnotíme. Hodnotíme průběh hospodaření ve dvou čtvrtletích z hlediska scénáře ekonomické reformy. Pro připomenutí jeho obsah: makroekonomický rámec ekonomické reformy, daňová reforma, rozpočtová pravidla, změna vlastnických poměrů, liberalizace cen, sociální souvislosti, strukturální politika, specifika agropotravinářského komplexu. Ekonomická reforma je změnou ekonomických institucí a vztahů mezi nimi. Jejím cílem je přechod od centrálně plánované k tržní ekonomice. Musí proběhnout u vědomí nebezpečí růstu inflace a nezaměstnanosti. Odkládání reformy a její dělení do postupných a dílčích opatření zvyšuje zejména toto nebezpečí. Soustřeďuje se odpor byrokratického aparátu na všech úrovních. Vůči vyspělému světu je demonstrována nerozhodnost, přetrvávající instituce nedokáží rychle reagovat na měnící se vnější ekonomické vztahy. Rychleji než reformní opatření rostou sociální tlaky. To všechno bylo správně předpokládáno. Byly nebo jsou reakce vlády dostatečně razantní? Scénář reformy je tudíž nutno chápat jako rozhodnutí o cestě. Složitost vývoje, zejména vnějšího prostředí, v němž se realizace dále uvedených záměrů bude odehrávat, nutně vytváří jejich pravděpodobnostní charakter a potenciální možnost různých úprav.

Úpravy nesmějí potlačit základní směr, obsah a časovou posloupnost scénáře. Je nezbytné upozornit na problém optimální centralizace a jednotnosti základních rozhodnutí přijímaných v souvislosti s reformou v rámci federativního státu. Nedal zde parlament realizačnímu týmu záminku k tomu, že se může zříkat své zodpovědnosti za dosavadní průběh? Byla vláda dostatečně razantní při realizaci přijatého úkolu? Nad touto skutečností by se měly zamyslet poslanecké kluby vládní koalice. U kolika předloh zákona opozice musela obhajovat vládní předlohy zákonů.

Makroekonomický rámec ekonomické reformy. K tomu se jistě detailně vyjádří ekonomové. Svými výhradami, bych zdržoval jednání.

Změny vlastnických poměrů v ekonomice. Malá privatizace otevře prostor. Bude nutné sledovat cíl, aby při hromadné malé privatizaci nevznikl podnikatel, vlastnící několik řemeslných oborů. Tím by se jen koncentroval současný stav a úpadek řemesla. Vlastníci by měli být především zaměstnanci s vyloučením možnosti spekulativních kroků starých struktur. Co na to říká vládní koalice? Chtěl by někdo něco vytýkat parlamentní opozici? Byla vláda dostatečně razantní při vyloučení těchto možností starých struktur?

Cílem organizační restrukturalizace je vytvoření kapitálově silných a konkurence schopných jednotek. Splnilo zde ministerstvo hospodářství České republiky a Slovenské republiky svoje úkoly? Nebo je snad v tržním hospodářství konkurence schopný podnik, který je v krachu? Mám konkrétní poznatky, že ministerstvu průmyslu České republiky více než na řízení procesu privatizace záleží na fixaci přirozených reakcí podnikového managementu, který stále vystupuje v rolích socialistických vlastníků, místo aby se přetvářel do managementů odpovědných privátním vlastníkům za hospodaření s jejich vlastnictvím. Jen ze Severomoravského kraje Nová huť Ostrava, Ostravské doly, Železárny Bohumín.

Liberalizace cen bude probíhat v závislosti na rozsahu dosažené liberalizace dovozu, to znamená na míře potlačení monopolního postavení dodavatelů. Teprve pak bude možno přistoupit k plné liberalizaci cen a uplatnit bez podstatných omezení monetární regulaci důchodů. Co jsme udělali pro ochranu našeho trhu? Udělalo ministerstvo zahraničního obchodu něco pro ochranu našeho vnitřního trhu a našich malých výrobců? Monopoly mají setrvačnost, ale malí výrobci tratí existenční podmínky.

Vnitřní směnitelnost československé měny. Zavedením vnitřní konvertibility koruny odstranit základní překážky pro příliv zahraničního kapitálu. Podařilo se?

Sociální souvislosti ekonomické reformy. V této oblasti by si měla vláda, národní vlády a parlamenty nastavit pravdivé zrcadlo své razantnosti. Základní orientací bude předcházení ztrátám zaměstnání, před pasívní péčí o ty, kteří zaměstnání ztratili. Preferována budou aktivní opatření, to je včasné vytváření účelných pracovních míst pro uvolňované pracovníky. Neměly by vlády ze svých ministerstev vyhnat polovinu byrokratů a pověřit je těmito úkoly? Přípravou absolventů škol a pracovníků pro bankovně finanční infrastrukturu ve státní správě, pro instituce ochrany trhu, služby, daňové úřady. Věděli jsme to, ale neudělali jsme toho moc.

Vláda ve scénáři vycházela ze znalostí, že ve strukturální politice přežívá nízký stupeň adaptability hospodářských subjektů. Bylo proti tomu uděláno to, co mohlo být uděláno? Souhrnným cílem strukturální politiky je podpořit žádoucí strukturální změny, udržet chod národního hospodářství. Účast státu na restrukturalizaci ekonomiky bude vycházet ze státních programů s nezbytnými komplexními návaznostmi na koncepci hospodářské politiky a strategie s diferencovaným záběrem na reformu.

Při uplatňování nástrojů realizace strukturální politiky se bude vycházet z diferencovaného přístupu k investičně náročným oborům a odvětvím sekundárního a terciárního sektoru. Na úrovni federace bude zřízen fond strukturálních změn a obdobně bude postupováno na úrovni republik.

V roce 1990 budou zpracovány programy - ekologický, surovinová politika, státní dopravní politika atd. Splnila vláda své úkoly? Rozhodla razantně o těchto problémech? Nechodíme opět v bludném kruhu?

O specifice agropotravinářského komplexu budou jistě hovořit povolanější. Náš občan je z řešení této problematiky maximálně roztrpčen a jistě to není pro vlády žádným tajemstvím. Trpělivost zemědělců má asi také své meze.

Závěrem žádám, aby do usnesení o správě vlády byl dán požadavek, aby celoroční účet byl expertně posouzen z hlediska schváleného scénáře ekonomické reformy a navrženy kroky a opatření dalšího postupu, který zamezí možnostem zhroucení celého hospodářského potenciálu státu. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Sochorovi. Ďalej vystúpi v rozprave poslanec Richterek. S faktickou poznámkou sa hlási poslankyňa Sándorová. Pripraví sa poslanec Malina.

Poslankyně SN E. Sándorová: Pán predsedajúci, v podstate chcem reagovať na poslanca Borguľu. Chvíľu mi trvalo, než som príslušné údaje vyhľadala v materiáloch správy komisie Európskeho spoločenstva, kde sú údaje zo všetkých tzv. postkomunistických štátov.

Pán poslanec Borguľa tu hovoril o tom, že absolútny pokles hrubej produkcie je najvyšší v Československu zo všetkých týchto štátov. Prečítala by som niektoré údaje, ktoré uvádza táto správa. Vyberiem si dva štáty. Československo udáva údaj 17,8 %, Poľsko udáva 22 % do augusta 1991. Upozorňujem na to, že pokles v minulom roku bol 23 %. Pre Juhosláviu, kde podľa pána Borguľu je pokles tiež menší ako u nás, udáva v porovnaní s minulým rokom pre prvých päť mesiacov, 17,6 %, ale s dodatkom, že tento pokles sa zvýši do konca jesene približne na 50 %. Ďakujem.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. To bola poslankyňa Sándorová. Ďalej vystúpi poslanec Richterek.

Poslanec SL M. Richterek: Vážený pane předsedající, vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych v úvodu svého vystoupení konstatoval své stanovisko k předložené zprávě o hodnocení vývoje ekonomiky v letošním roce a z hlediska dalšího vývoje. Podle mého názoru je materiál nevyvážený. Jsem trochu v rozporu se svými předřečníky, ale stačí, když si řekneme, že vývoji ekonomiky od začátku roku do dnešních dnů se věnuje 38 stran předložené zprávy a vývoji ekonomiky ve směru, co dál a zvláště za jakých podmínek a s jakými opatřeními se věnují pouhé 4 strany. I v tom vidím určitou nevyváženost, k některým otázkám se dostanu ve svém vystoupení.

Hodnocení dosavadního ekonomického vývoje je charakterizováno jako vcelku úspěšné, neovlivnitelné a potvrzující správnost dosavadního postupu ekonomické reformy. Kritické názory k postupu ekonomické reformy jsou označovány jako politické tlaky, které chtějí přehlušit pozitivní rysy vývoje. Připouští se jako nevyhnutelnost další zhoršení ekonomické situace do konce letošního roku i v průběhu roku 1992. Nehovoří se v některých případech o neadekvátní míře restriktivní a měnové politiky. Je podceňována možnost dalšího inflačního vývoje. Mám na mysli především současný růst cen potravin, připravované zvýšení nájemného a některé další a zejména plošný pokles výroby, který nepřináší žádoucí restrukturalizaci ekonomiky.

Hospodářská politika vlády zatím vytvářela makroekonomický rámec reformy. Z tohoto místa musím konstatovat, že v této oblasti byla úspěšná. Mohl bych citovat řadu kategorií tak, jak nás s nimi seznamují představitelé vlády.

Proti tomu však stojí pokles výkonnosti ekonomiky a rostoucí nezaměstnanost. Jsem si vědom jedné zásady, že přechod k tržní ekonomice musí být zcela jistě spojen s poklesem hospodářských čísel. Z materiálu však nevyplývá, na kolik je tzv. redukční dieta ekonomiky spojena s jeho ozdravěním a na kolik se zde projevují jiné méně žádoucí či nežádoucí vlivy. To mi v předkládané zprávě schází.

Podle mého názoru nastává zřejmě situace, kdy se bude muset hospodářská politika více obracet k podnikovým subjektům. Zásady hospodářské politiky, které jsou uvedeny ve zprávě jsou, podle mého názoru, správné, bohužel však značně obecné a z toho potom vyplývá možná i realizační fáze, která se v mnoha případech vede do ztracena. Chybí jasnější vymezení strategie, z níž by se dalo odvodit, co se rozumí strategickými body ekonomiky, klíčovými investicemi. Vláda by na sebe měla vzít odpovědnost nejen za formulaci strategie, ale i za její provádění, a to jak ve vnitřní, tak i zahraniční politice - viz například bod c) na str.1, který má zcela deklarativní charakter.

Chci připomenout Federálnímu shromáždění i vládě, že příliv zahraničního kapitálu do naší federativní republiky je dnes v převážné míře ovlivňován celkovou politickou situací. Z ekonomického hlediska jsme v mnohém přitažliví. Zahraniční investory však odrazuje dění na naší politické scéně, které prostě mnozí nechápou, jiní se diví a kroutí hlavou.

Zdá se, tak jak je dokumentováno a hovořeno, že privatizace sama o sobě nezmění chování podniků. Říkám to i z toho důvodu, že protimonopolní nástroje zatím prakticky nefungují, některá opatření dokonce monopolní postavení výrobců podporují. Myslím si, že by bylo dobré daleko přesněji vymezit, za jakých podmínek a v jaké míře by se měla měnit diskontní sazba a tím i úroková míra. Byl by to důležitý signál pro oživení investic v podnikové sféře a tím i celé ekonomiky.

V neposlední řadě doporučuji vydat systém priorit a fondů, o jejichž služby se mohou podniky ucházet. Tento seznam by měl být pravidelně inovován a tím by poskytl podnikům snadno dostupné informace

V závěru mého vystoupení mi dovolte, abych řekl své stanovisko k návrhu usnesení výboru pro plán a rozpočet, jehož jsem členem. Plně s ním souhlasím.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Richterekovi. Slovo má poslanec Malina, pripraví sa poslanec Kudláček.

Poslanec SL Z. Malina: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Já bych chtěl na rozdíl od svého předřečníka poznamenat, že mně více uspokojuje předložená zpráva vlády, než návrh usnesení vypracovaný výborem pro plán a rozpočet.

Chtěl bych přenést problematiku trochu obecněji, protože údaje ve zprávě mne, jak říkám zcela neuspokojují a domnívám se, že transformace našeho hospodářství je možná pouze důslednou privatizací. Pokud toto tvrzení někomu může připadat, že zavání příliš ideologií, tak se domnívám, že to je ideologická deformace jeho myšlení a ne myšlení mého, neboť zdravý rozum, 40 let špatných zkušeností a pohled k našim západním sousedům radí důvěřovat proslulé neviditelné ruce trhu spíše než jakýmkoliv osvíceným vizionářům, či spoléhat na rozhodnutí ministerských byrokratů.

Je-li naším cílem, a myslíme-li to upřímně, návrat do (evropských) společenství, evropských civilizovaných a fungujících států, pak nám nezbývá nikdy nic jiného než vybudovat skutečně samosprávný politický a hospodářský systém, čili demokracii a kapitalismus. A na tom nezmění nic alergie některých výše posazených členů tohoto shromáždění na slovo kapitalismus. Já si myslím, že se v této souvislosti hodí citovat profesora Michaela Nowaka, který se zúčastnil konference Mont Pelerinské společnosti. Profesor Nowak řekl: "Je tu hrozivá společenská touha po uzákonění výrobních plánů, po paternalismu, po ochraně občanů před jejich vlastní svobodou, po rozhodování za jiné a dokonce po prosazení toho, že občané nejsou připraveni na svobodu". Z tohoto pohledu musím říci, že řadu kritik, které zde zazněly a které určitě ještě zaznějí, chápu jako výraz této touhy. Už jsme tady slyšeli prakticky v jedné větě citovat stížnost na příliš velkou inflaci a současně stížnost na to, že sociální výdaje jsou příliš malé a platy nízké. Určitě uslyšíme o špatně nasazeném směnném kurzu, o potřebě plošného oddlužení podniků, uslyšíme asi o tom, že problém leží vlastně pouze v tom, aby manažéři našich státních podniků měli možnost podniky skutečně řídit. Uslyšíme určitě o požadavcích na zvýšení subvencí v zemědělství, na zvýšení sociálních výdajů. A myslím si, že poslancům, kteří rádi používají historické odkazy, se nabízí dnešní datum přímo ideálně k tomu, aby použili paralelu mezi Bílou horou a naším hospodářstvím. Určitě uslyšíme, že za dva roky transformace už to není předchozí režim, ale současná vláda, která je zodpovědna za stav našeho hospodářství. Já si myslím, že s těmito kritikami je v příkrém rozporu např. včerejší hodnocení uvedené v listu Financial Times, který věnoval šestistránkovou přílohu hospodářství Československa.

Jak už jsem se zmínil, mám největší kritické výhrady k návrhu usnesení a proto mi dovolte, abych předložil některé pozměňovací návrhy. Za prvé navrhuji vypustit třetí odrážku třetího bodu, kde je požadováno "hlouběji propracovat zásady hospodářské politiky a minimalizovat dopad faktorů uvedených v bodu 2". Já se domnívám, že hlouběji propracovaná zpráva by nebyla účelná pro to, proč je určena, podat nám přehled o současném stavu a výhledu ekonomiky. Považuji zprávu za naprosto vyváženou a myslím si, že pokud některý z poslanců požaduje hlubší znalosti o této problematice, že má možnost se obrátit na kteréhokoliv člena vlády.

Za další se domnívám - druhá část tohoto bodu je automatická, to se rozumí samo sebou, že činnost vlády směřuje k tomu, aby dopady minimalizovala. Čili to je první můj návrh vypustit tuto odrážku, druhá věc je, že považuji odrážku, která je zařazena jako poslední za nejdůležitější v tomto bodu a navrhuji ji zařadit jako první, to znamená, urychleně řešit otázky, které zpomalují privatizační proces, navrhuji přeřadit jako první v tomto bodu.

A potom za naprosto zbytečné považuji, abychom navrhovali vytvoření jakési komise pro privatizaci. Myslím si, že jedna taková komise již vytvořena je, je to komise, které přísluší kontrola kupónové privatizace, ale nic nebrání tomu, aby se zabývala privatizací obecně. Navrhuji vypustit první odrážku v bodě 4.

Na závěr mi dovolte konstatovat, že samozřejmě proces, který probíhá, je nebezpečný, ovšem jsou to podle mne nebezpečí zcela jiná, než jaká kritika tady zaznívá. Já si myslím, že největší je právě možnost zpomalení privatizace. V té souvislosti bych si dovolil říci, nemohu říci přímo citát, ale to co jsem slyšel od poslance Schneidera, který přirovnal situaci k tomu, že táhneme vlastně rozpadající se káru bahnem.

A v tom případě si vůbec nemůžeme dovolit zastavit z jakéhokoliv důvodu a něco na té káře vyblýskat.

A další věc, kde vidím velké nebezpečí je vlastně politická nestabilita, a tam si myslím, že toto Federální shromáždění má určitý podíl odpovědnosti na té politické nestabilitě a historicky se ho nemůže zbavit poukazováním na to, že iniciativu přebraly republikové orgány. Myslím si, že je co zlepšovat, ale je také co zlepšovat i v práci tohoto zákonodárného shromáždění.

Pokud se tady mluvilo o nastavování zrcadla, myslím si, že parlament by měl vládě nastavovat zrcadlo, určitě, ale ne křivé. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Malinovi. Ďalej vystúpi v rozprave pán poslanec Kudláček, pripraví sa pán poslanec Tahy. Pred tým mi dovoľte, aby som vám tlmočil ospravedlnenie pána ministra Dlouhého, ktorý má už 14 dní dohodnutú poradu v Bratislave, ide o zasadnutie Rady Fondu trhovej regulácie. Pán poslanec Kudláček.