Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vypočuli sme si správy spravodajcov obidvoch snemovní, môžeme teda otvoriť rozpravu.

Predtým mi dovoľte dve poznámky. Upozorňujem na to, že sme si schválili rečnícku lehotu na 10 minút, a po druhé, že rozprava by mala smerovať na uznesenie. Nemôžme zmeniť, ako tu povedal pán poslanec Kočtúch, ani upravovať správu vlády, ale svoje stanovisko vyjadríme v uznesení, ktorého návrh máte. K tomu môžeme podávať pozmeňujúce a doplňujúce návrhy.

Do rozpravy sú prihlásení títo poslanci: Pán poslanec Senjuk s faktickou poznámkou, potom pán poslanec Roubal za ODÚ-VPN, pán poslanec Kudláček, predpokladal som, že vystúpi za ODA, ale nie je tomu tak.

Potom pán poslanec Borguľa za klub poslancov Strany demokratickej ľavice, pán poslanec Komárek za klub poslancov sociálno-demokratickej orientácie. Ďalšie návrhy na vystúpenie v rozprave z klubov nemám, keby eventuálne boli, prosím, upozornite ma na to. Ďalej je prihlásený do rozpravy pán poslanec Gandalovič, Tomis, Schneider, Sochor, Richterek, Malina, Kudláček, Tahy, Soldát, Fišera, Zeman, Houška, Hruška, Kvačkaj a Tyl. Takže otváram rozpravu, S faktickou poznámkou sa ešte hlási poslanec Senjuk, potom vystúpi v rozprave pán poslanec Roubal. Slovo má poslanec Senjuk.

Poslanec SN R. Senjuk: Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych jen upozornit na jednu tiskovou chybu, která však v kontextu by vyzněla velmi směšně. V bodě 3 na str. 2, kde výbory pro plán a rozpočet požadují - je to odrážka 1, tam chybí za slovem "včetně" slova "zahájení činnosti protimonopolních institucí". Požadovat po vládě maximální podporu činnosti monopolních institucí je zbytečné, neboť tuto činnost vykonává zatím na jedničku.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ďalej vystúpi v rozprave pán poslanec Roubal, pripraví sa poslanec Borguľa.

Poslanec SN M. Roubal: Vážený pán predseda. vážený pán predsedajúci, vážené Federálne zhromaždenie, poslanecký klub Občianskodemokratickej únie VPN berie na vedomie správu vlády o analýze vývoja ekonomiky za I. polrok 1991, vrátane predpokladov vývoja v roku 1992 a návrhu zásad hospodárskej politiky v tomto období.

Poslanecký klub konštatuje, že bod 2 spoločnej správy výborov pre plán a rozpočet je nadbytočný vzhľadom na to, že je v ňom zjednodušene konštatované to isté, čo je samotným obsahom správy vlády a jedná sa len o formálnu duplicitu. Z toho dôvodu ho navrhuje vypustiť.

V bode 3 navrhujeme zmeniť názov tohto bodu. Miesto "požadujú" navrhujeme "odporúčajú".

Vážení kolegovia, ja osobne, vzhľadom na to, že sa jedná o dôležitú správu vlády, v ktorej sú analyzované mnohé samotné body, a preto každému tomuto bodu by mohla byť venovaná samostatná diskusia, k čomu však bol oveľa väčší priestor a možnosti pri rokovaní v jednotlivých výboroch, resp. na konkrétnych seminároch, ktoré poriadali ekonomické výbory, vyzývam svojich kolegov, aby sme k prerokúvaniu tejto správy pristupovali čo najracionálnejšie. Ďakujem. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Roubalovi. V rozprave vystúpi poslanec M. Borguľa, pripraví sa Valter Komárek. Ešte predtým dovoľte, aby som vás informoval o žiadosti predsedu FZ, ktorý žiada všetkých členov politického grémia, aby sa dostavili na krátku predporadu, a to ihneď do miestnosti 026.

Súčasne mi dovoľte, aby som informoval majiteľa žltej škodovky 105, ktorá je zaparkovaná pred parlamentom, aby sa prihlásil u pani Lapáčekovej, to je sekretariát predsedu SN pána Šútovca. Údajne túto škodovku, ktorej majiteľ nie je známy, havarovali.

Slovo má poslanec Borguľa.

Poslanec SL M. Borgula: Dovoľte mi, aby som som vás, vážené poslankyne a poslanci, oboznámil so stanoviskom klubu poslancov Strany demokratickej ľavice k predloženej správe vlády.

Dámy a páni, súčasný stav ekonomiky vláda prezentuje ako adekvátny etape reformy, v ktorej sa nachádzame. Domnievame sa, že skutočný vývoj ekonomiky sa však už vymkol vláde z rúk. Ekonomický pokles v decembri bude okolo 30 % oproti decembru 1990. V správe vláda predpokladá, že sa pokles zastaví v polovici budúceho roku. Pri prerokúvaní správy vo výboroch FZ vládny predstaviteľ však už vyslovil predpoklad, že dna dosiahneme až koncom roku 1992. V tempe ekonomického poklesu sme dosiahli jasné prvenstvo medzi štátmi bývalej RVHP, pokles je dokonca rýchlejší ako vo vojne vedúcej v Juhoslávii. Podľa sociálnych prepočtov ČSFR najskôr v roku 2000 dobehne sama seba z roku 1989.

Inflačný vývoj sa nezastavil. Po dočasnej stabilizácii začali opäť prudko rásť ceny, predovšetkým potravín a súčasne klesá produktivita práce. Vyplácajú sa teda peniaze nekrytej produktivity. Štát neplní svoje záväzky a povinnosti voči občanom. Fakticky sa zmrazili, aj keď rast životných nákladov ďaleko predstihol vládou garantované čiastky.

Neplnia sa dohody s odbormi. Doteraz vláda nevalorizovala detské prídavky, valorizácia dôchodkov aj ďalších dávok je slabou náplasťou na rýchly rast cien. Urobila sa vlastne tichá menová reforma, znehodnotili sa vklady občanov.

Obzvlášť zlá situácia je na Slovensku, kde počet nezamestnaných už teraz predstihol čierne vízie. Celý rad slovenských podnikov je v dôsledku platobnej neschopnosti pred ekonomickým krachom. Hospodárska politika federálnej vlády veľmi slabo a predovšetkým neskoro reagovala na skutočnosť, že slovenský priemysel je oveľa viac orientovaný na ťažkú zbrojnú výrobu a export do Sovietskeho zväzu a štátov bývalej RVHP.

Príčinou tohto stavu nie je ekonomická reforma, ktorej konečný cieľ - sociálno trhové hospodárstvo - nespochybňujeme, ale podporujeme. Príčinou je to, že vláda riadenie ekonomiky pustila z rúk a nefungujúci trh nie je samoregulátor. Dnes, keď sa zdá, že to vláda už pochopila, jednotlivé kroky sa robia chaoticky a neuvážene, prípadne prichádzajú neskoro.

Charakteristickým príkladom je oneskorené riešenie situácie v poľnohospodárstve alebo neskoré a nedostatočné riešenie problémov oddĺženia podnikov aj konverzie.

Uvedomujeme si, že prechod k sociálno-tržnej ekonomike vyžaduje aj isté obete. Ich miera však nesmie presiahnuť prah sociálnej únosnosti, ku ktorému sa nebezpečne blížime.

Predložené zásady hospodárskej politiky nedávajú preto záruky na urýchlené zlepšenie súčasného stavu. Z týchto dôvodov klub poslancov Strany demokratickej ľavice odporúča, aby predložené uznesenie bolo doplnené nasledovne. V ukladacej časti takto: "Federálne zhromaždenie Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky požaduje od vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky prijať ihneď súbor opatrení na zastavenie poklesu ekonomiky, na oživenie domáceho a zahraničného dopytu s cieľom zastaviť ekonomický pokles najneskôr do polovice roka 1992. Využiť na to aj mierne schodkový rozpočet budúceho roku a ďalšie systémové opatrenia."

Ako druhú zarážku odporúčame: "Žiadať od vlády Českej a Slovenskej Federatívnej Republiky dôsledné plnenie záväzkov prijatých v Generálnej dohode s odbormi." Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Borguľovi. Ďalej v rozprave vystúpi poslanec Valtr Komárek, pripraví sa poslanec Gandalovič.

Poslanec SL V. Komárek: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, vážené kolegyně, vážení hosté, je samozřejmě těžké v krátkém časovém limitu zaujmout zevrubně argumentované stanovisko ke klíčovým otázkám předložené zprávy. Myslím, že zaujetí stanoviska však ulehčuje to, že zpráva sama dává zevrubný pohled na vývoj, že uvádí základní čísla o tomto vývoji v realistickém obraze. V tom smyslu zprávu oceňuji, a i když mohou být spory o těch či oněch číslech, kdy mohou být spory třeba o výstižnosti ocenění vývoje recese obrazem hrubého domácího produktu, kde je inertní složka poměrně vysoké amortizace, která nereaguje na tento krátkodobý vývoj, i když mohou být spory o statistické interpretaci těch či oněch otázek, myslím, že nemá smyslu je dramatizovat a je možné brát základní obraz vývoje tak, jak je odražen ve zprávě vlády, jako objektivní.

Stejně tak lze brát jako velmi seriózní hlavní obraz predikce na příští rok. Čili v těchto otázkách bych nechtěl vést spory. Sporné otázky objektivně vznikají na jejich základě. Mě nejvíce vzrušuje otázka, zda predikce, že k obratu ekonomiky k pozitivnímu vývoji - myslím v obsahových problémech, protože jistě můžeme diskutovat o řadě pozitivních opatření nebo pozitivních směrech - ale mně jde o obrat ve fyzickém pohybu ekonomiky a jejích hlavních ukazatelů. Tedy o závěr vlády, že můžeme očekávat tento obrat zhruba v druhé polovině nebo koncem příštího roku. Zde samozřejmě by bylo nesmyslné chtít přesnější určení času, každá taková predikce je obtížná a má svá rizika. Mně spíš jde o zásadní otázku, jestli je možné čekat koncem příštího roku obrat. Já se naopak obávám, že je možné čekat určitou dlouhodobou "stagflaci", kdy se stav poklesu a výroby bude svým způsobem dlouhodobě reprodukovat.

Já se obávám spíše toho druhého. Samozřejmě důkazy mohou být předmětem dlouhodobých sporů a dlouhodobých verifikací. Tedy nechci nyní své argumenty nikterak zveličovat. Měli bychom však tuto možnost připustit už na základě dosavadních odhadů. Víme, že když zde vláda podávala charakteristiku vývoje situace v březnu, tehdy ústy pana premiéra, on hovořil o odhadu recese v letošním roce ve výši 5 %. Dnes hovoříme o odhadu daleko větších řádů - podle toho, jaký ukazatel použijeme. V termínech průmyslové výroby řekněme 25 %, v termínech národního důchodu 20 % a hrubého domácího produktu k 15 %. Je to tedy řádový rozdíl.

Stejně tak se zde v březnu fixoval předpoklad letošní inflace ve výši 30 %. Myslím, že je daleko asi bližší dnešní odhad vlády a tedy i odhady, které jsme měli v různých jiných výpočtech, kolem řádů mezi 50 - 60 (dnes poměrně blízce odhadu 55 %).

Nechci nijakým způsobem zlehčovat tyto odhady a diference od minulosti, protože každý takový odhad je velice obtížný a neznamená, jestli se nepovedl jednou, že automaticky se nemusí povést podruhé. Tady se získávají zkušenosti a přístupy samozřejmě jsou pak stále více realističtější. Nicméně to, že je obtížné odhadnout vývoj této ekonomiky, myslím, je stále průvodním jevem tohoto vývoje a měli bychom se už na tom asi shodnout, aniž bychom jednoznačně stavěli odhad proti odhadu.

Jestli říkám, že predikce, ke které se kloním, spíš ukazuje na dlouhodobou stagflaci, nechci samozřejmě ji dramatizovat a zveličovat, ale jen bych prosil o tom, aby byla na základě argumentů připuštěna jako možná predikce. Jde totiž o to, že v souvislostech vývoje těžké situace - jak o ní hovořil místopředseda pan Hoffmann - v příštím roce myslím, že je spíš pravděpodobné očekávat vlnu bankrotů průmyslových, zemědělských a dalších podniků. Všechno tomu nasvědčuje. Je naprosto nelogické neočekávat vlnu bankrotů. Celá finanční situace, celý vývoj poptávky, to, že celý příští rok bude pokračovat deprese, která při nejlepším neporoste nebo nebude se dramaticky prohlubovat, to vše při prodloužení křivek finanční situace podniků a státního rozpočtu, nasvědčuje vlně bankrotů.

Samozřejmě by v tomto směru - podle mého názoru - měl působit i proces privatizace. Zase nechci kvalifikovat to, že by to měla být chyba, jenom vzetí na vědomí této souvislosti, že půjde spíše o uvolnění procesu bankrotů v ekonomice a jejich masovosti, než naopak.

Myslím také, že asi není příliš mnoho důvodů počítat se zlepšováním mezinárodně ekonomických podmínek v příštím roce, protože to, co probíhá nebo se odráží v reálném vývoji ekonomiky na teritoriu rozpadajícího se Sovětského svazu, spíš ukazuje, že zde půjde na dramatická zhoršení a samozřejmě obtížné podmínky.

Problémy jsou spíš v mechanismu, v určitém zřetězení příčin, které vyvolávají recesi a které by měly pokračovat. Myslím, že klíčovým problémem je deprese, která vznikla v poptávce. Sražení agregované poptávky předimenzovanou restrikční politikou. Proto myslím, že naopak řešení je v oživování ekonomiky, v oživování kupní síly obyvatelstva, v dynamizaci vnitřního trhu, který může zajistit jakési možnosti odbytové dlouhodobě pro domácí průmysl, pro domácí soukromé podnikání. To je spojeno nevyhnutelně s otázkami strukturálních změn, s otázkami, které naznačil pan ministr Dlouhý a které by vyžadovaly delší diskuse. V omezeném čase ta analýza není možná. Já však nechci tento čas rozšiřovat, protože buď budou naše diskuse pokračovat tak, jak pokračují - že zde někteří s úsměvem budou říkat " fakta jsou špatná, tím hůř pro fakta, toto všechno je jen odhalování ekonomických výsledků, nic se neděje, stejně zlom k dobrému přijde atd." Anebo budeme uvažovat seriózně, že skutečně některé vrstvy obyvatelstva se ocitají v těžké situaci, že situaci je třeba řešit, že potřebujeme určitý mechanismus v ekonomice, který má objektivně vazby a že budeme hledat také varianty a alternativy východisek.

Z tohoto hlediska náš klub doporučuje, aby vláda zvážila variantní východiska a variantní řešení ve třetím bloku zásad hospodářské politiky.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Komárkovi, teraz má slovo poslanec Gandalovič, pripraví sa poslanec Tomis, v prípade, že tu nie je, má slovo poslanec Schneider.

Poslanec SN P. Gandalovič: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že shodneme na tom, že úspěšná a antiinflační politika federální vlády tvoří dobré podmínky pro podniky s dobrými a konkurence schopnými programy, to znamená dobré podmínky pro rozvoj. Místo toho však kolem sebe vidíme, že podniky nečerpají takové objemy účtů, jaké jsou banky schopny nabídnout, že pokles výkonnosti ekonomiky se přiměřeně neodráží v nezaměstnanosti, což je důkazem přezaměstnanosti a sociální zaměstnanosti, vidíme řetězovou zadluženost podniků, která je v řadě případů způsobena tím, že vedení se rozhodne dále dodávat těm partnerům, kteří neplatí. V řadě případů jsme dokonce svědky záměrného zhoršování stavu podniků, nakupování nepoužitelných zásob apod. Toto vše má společného jmenovatele. Všichni jej známe, a to, že podniky jsou ve státních rukou, že jejich správci nenesou za jejich neúspěchy prakticky žádnou odpovědnost.

Tam, kde se navzdory sametovosti revoluce podařilo vedení vyměnit, vidíme snahu nalézat cesty a východiska, mnohde však mařené tím, že v partnerských podnicích ke změnám nedošlo. Tam, kde je vedení původní, ani mnohdy změny čekat nemůžeme, protože u těchto lidí čekat změnu myšlení nelze, takže tyto podniky dodnes stále čekají na rozpisy a tabulky ze Státní plánovací komise. Někde vidíme úplně sebevražednou politiku s cílem co nejvíce snížit cenu podniku, či zbankrotovat, a pak jej levně odkoupit.

Řešení pro nás není překvapením, je to urychlená privatizace, ostatně pro to jsme hlasovali ve scénáři ekonomické reformy, a součástí této urychlené privatizace, její hlavní osou, je kupónová privatizace.

Kupónová privatizace je připravena federální vládou, ale na nabídkovou část této akce nemá federální vláda bezprostřední vliv a zodpovědnost je v rukou republikových vlád.

V tomto týdnu, jak jistě víte, bylo přijato velmi závažné rozhodnutí vlády České republiky. Neznáme přesně všechny důvody, které k tomuto rozhodnutí vedly, ale můžeme odhadnout přesně jeho důsledky. Povede ke zpomalení kupónové privatizace, to znamená k prodloužení stavu nejistoty v podnicích, umožní další nesprávná rozhodnutí ředitelů podniků a povede k velkým hospodářským ztrátám, možná miliardových rozměrů. Může podkopat důvěru občanů v transformační proces a nadále prodlouží stav, kdy velká část občanů našich republik upírá pozornost k umělým problémům soužití našich národů, a nikoliv ke starosti o majetek a ke spoluzodpovědnosti za vývoj ekonomiky.

Toto rozhodnutí je samozřejmě v kompetenci české vlády a my ho nechceme zpochybňovat. Domníváme se, že majíce odpovědnost za úspěch ekonomické reformy, měli bychom vyjádřit svůj názor.

Navrhuji doplnit do našeho usnesení, že konstatujeme, že rozhodnutí vlády České republiky o posunutí termínů v harmonogramu kupónové privatizace, může vést k hospodářským ztrátám a ohrozit průběh celého transformačního procesu. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Gandalovičovi, teraz má slovo poslanec Jiří Schneider.

Poslanec SL J. Schneider: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, úvodem mi dovolte říci, že se domnívám, že na rozdíl od zprávy vlády k hospodářské politice, tisk 961, kterou pokládám za vyváženou, která nelakuje věci barvami ani příliš jasnými, ani příliš temnými - návrh usnesení, který předkládají výbory pro plán a rozpočet, takto vyvážený není.

Myslím, že je naším úkolem tento rozpor napravit a pokusit se aspoň jisté míry vyváženosti dosáhnout. K tomu budou směřovat některé návrhy, které tu přednesu, případně podpořím návrhy už přednesené.

Chtěl bych hovořit o některých věcech, které jsou v té konstatační části návrhu, kde se konstatuje, velká část však s negativním přídechem. Tyto věci jsou obsaženy ve zprávě vlády. Jsou tu i pozitivní informace o vývoji platební bilance, obchodní bilance, jsou to i pozitivní informace o vývoji inflace, které samozřejmě přesahují rámec zprávy. Mluví o druhém pololetí, ale jsou tím potěšitelnější. Jsou to pozitivní informace o míře zadluženosti našeho státu v zahraničí.

Toto vše není konstatováno, a domnívám se, že pokud jsou konstatována určitá negativa, měla by být konstatována i pozitiva. Tolik k otázce nevyváženosti.

Proto plně podporuji návrh na vypuštění konstatační části, tj. části dvě tisku 1006 s tím, že mám další pozměňovací návrhy k dalším částem.

Dovolte mi nyní zamyslet se nad tím, co je společným jmenovatelem těch některých potíží, na které se poukazuje jak ve správě, tak i v tom návrhu usnesení. Myslím si, že tím společným jmenovatelem jsou vlastnické vztahy. Dovolte mi, abych citoval ze zprávy vlády.

"Schází dostatečné stimuly, které by nutily podnikový management ke změně chování. Absence úlohy vlastníka kapitálu se bude zesilovat a zhoršovat postup řešení."

Nebo další citát:

"Objevují se snahy oddálit řešení finanční situace po privatizaci, uvolnění finanční disciplíny, vyčerpání směrného růstu mezd."

O těchto věcech už tady mluvil kolega Gandalovič. Dále se ukazuje na jiném místě zprávy, že pokles výroby se odráží ve snižování produktivity práce a rozmělňuje se tak. Konstatuje se nesoulad poklesu výroby a spotřeby energie. Já se domnívám, že společným jmenovatelem alespoň těch dvou posledních bodů, o kterých jsem mluvil, je pomalá privatizace. Je to nejistota před začátkem privatizačního procesu. Je to ten fakt, že vedení podniků, podnikový management visí ve vzduchu, není nikomu zodpovědný. Proto se domnívám, že by měl být daleko více v návrhu našeho usnesení zdůrazněn tento společný jmenovatel, do kterého se slévají všechny tyto problémy, to je, že by privatizace neměla být zpomalována, nýbrž naopak urychlena. Proto si myslím, že odstavec 4 v bodě 3, to jsou požadavky na vládu, by měl být formulován jaksi podstatně výrazněji. Přimlouvám se za ty formulace, které tady byly řečeny ohledně zpomalené privatizace a za to, že by měl být nadřazen jako první bod, jako první požadavek toho, co Federální shromáždění považuje za důležité, to je urychlit privatizaci.

Dále mi dovolte ještě se zmínit o jednom problému, na který není vůbec upozorněno, kromě velice vágního konstatování, že vývoj zaměstnanosti zvyšuje nebezpečí sociálních konfliktů, to je oznamovací věta opsaná z novinového článku, to nemá žádnou vypovídací schopnost, o tom my přece všichni dobře víme, je ale otázka, jak tento problém řešit. Ve zprávě vlády se hovoří o některých aspektech jako o zneužívání podpory v nezaměstnanosti a o proporcích mezi podporami v nezaměstnanosti a minimální mzdou. To si myslím, že je jeden z klíčů k řešení tohoto problému i problému té, tak zvané dobrovolné nezaměstnanosti. Také si myslím, že by mělo být velmi zdůrazněno - vláda o tomto problému ví - že i Federální shromáždění také tento problém vidí a bude akceptovat případné návrhy na změnu zákona o podpoře v nezaměstnanosti či jiná legislativní opatření a že bude vládu plně podporovat v tom, aby tuto proporci vyřešila způsobem uspokojivým pro řešení tohoto problému.

Závěrem mi dovolte říci, že jsem velmi uvítal z úst pana kolegy Borguľi slova, že jejich klub si je vědom, že příčinou současných potíží není ekonomická reforma. Ovšem nemohl jsem už úplně souhlasit s tím, co následovalo, protože to bylo v rozporu s tímto tvrzením. Ekonomickou reformu totiž provádí vláda, kterou zároveň pan poslanec Borguľa hned potom kritizoval, že dělá chyby. Ale myslím si, že jedna věc by neměla být opomenuta. Nechci být obviněn z demagogie, ale myslím si, že na to nemůžeme zapomínat. Jistě to není jediný důvod. Nechci být obviněn z alibismu. Myslím, že při každém takovémto projevu by mělo být alespoň jemně zmíněno, že tu existovala 40 let velmi moudře řízená ekonomika. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)