Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády pánu
Hoffmannovi. Teraz prosím ministra Dlouhého, aby
odôvodnil poslednú časť predloženej
správy.
Ministr hospodářství ČSFR V. Dlouhý:
Vážený pane předsedo, pane předsedající,
dámy a pánové, vážené
Federální shromáždění,
dovolte mi, abych ve svém vystoupení doplnil předloženou
zprávu i úvodní slova mých kolegů,
pánů místopředsedů, o úvodní
slovo k věcným opatřením, především
v oblasti tzv. strukturálních změn. Nicméně
v závěru bych si dovolil vrátit se k celkovému
materiálu.
Především bych chtěl zdůraznit
a podtrhnout, jaká je politika federální
vlády v oblasti strukturálních změn
a celé průmyslové politiky, jak vláda
vidí tento problém, jaké nástroje
se domnívá, že je třeba použít.
Především mi dovolte, abych zcela otevřeně
konstatoval, že zahájení československé
ekonomické reformy z hlediska makroekonomického
a stabilizačního, jak zde již bylo řečeno,
považuji za úspěch, že je závažným
problémem, kterým se zabýváme všichni
- existující pokles průmyslové produkce.
Důvody, které k tomu vedou, zde byly konstatovány.
Současně je však nutno si zcela otevřeně
přiznat, že z hlediska strukturálních
změn se v naší ekonomice zatím mnoho
nestalo. Jsme nadále ekonomikou s vysokou energetickou,
materiálovou a další náročností,
jsme ekonomikou s těžkou průmyslovou strukturou,
která asi neodpovídá našim komparativním
výhodám, jsme ekonomikou, která udržuje
strukturu svého vývozu na úrovni, která
rovněž těžko odpovídá dlouhodobým
komparativním výhodám, jsme ekonomikou, která
vyváží především primární
zboží a tzv. polozpracované výrobky.
Často jsme z této pozice kritizováni, že
vláda nemá v této souvislosti odpovídající
strukturální či průmyslovou politiku.
Často je nám předkládán příklad
jednotlivých zemí, především
vyspělých ekonomik. Chtěl bych především
zdůraznit z pohledu současného hodnocení,
že nikde ve světě, ani v západní
Evropě, ani v USA nebyly kromě Japonska, které
bylo ve specifické situaci, pokusy o průmyslovou
politiku, založené na širokém a apriorním
výběru při podpoře perspektivních
odvětví, úspěšné a v dlouhodobém
horizontu nevedly k pozitivním výsledkům.
Domnívám se, že chceme-li hovořit o
strukturální politice, musíme klást
důraz především na systémové
základy. Hovoříme-li o strukturální
politice, o strukturálních změnách,
o poklesu výroby, o problémech jako je energetická
politika, konverze zbrojní výroby, restrukturalizace
našeho zemědělství, hovoříme
především o cenách, aby to byly odpovídající
ceny, které budou dávat takové signály,
které odpovídají existujícím
nákladům, které odpovídají
cenovým poměrům ve světě, které
odpovídají mzdovým relacím a které
odpovídají světovým cenám,
že se jedná o institucionální změny,
o demonopolizaci, přičemž zde přijímám
určitou kritiku (řekl jsem to již i ve výborech),
jde o změnu vlastnictví, především
o privatizaci, případně o institucionální
změny i tehdy, když nadále některé,
např. veřejně prospěšné
podniky zůstanou ve státním vlastnictví.
Především se i v oblasti strukturální
politiky bavíme - když o zásazích státu,
tak o zásazích státu v podobě řešení
sociálních důsledků. Mluvíme
zde o vytváření pracovních příležitostí
včetně financování takovýchto
programů, hovoříme zde o subvencování
regionální politiky - teď odhlížím
od problému, že to není např. v daném
případě v kompetenci federální
vlády. Ale říkám zcela otevřeně,
že není politikou ani federálního ministerstva
hospodářství ani federální
vlády akceptovat myšlenku o široce založené
průmyslové politice a o široce založených
strukturálních změnách postavených
na apriorní představě a apriorním
výběru perspektivních či neperspektivních
odvětví, pododvětví, případě
podniků.
Poslední obecná poznámka: Teprve v současné
době, myslím, že ve zprávě je
to jasně konstatováno, se stává československá
ekonomika poněkud více transparentní. Mezi
základní stavební kameny reformy patří
liberalizace cenového systému, liberalizace obchodu,
konvertibilita a otevření naší ekonomiky
zahraniční konkurenci. S postupným vývojem
teprve nyní, aspoň v některých oblastech
se ekonomika stává více transparentní,
umožňuje nejenom na úrovni státní
administrativy, ale především na úrovni
podniků, dělat odpovídající
první dlouhodobější analýzy nákladů
a výnosů, umožňuje se zorientovat ve
vlastní efektivnosti a nákladovosti, umožňuje
se zorientovat ve vazbě na světové ceny.
Druhá otázka je, jak na to management současných
podniků je připraven i jak je ochoten něco
takového dělat.
Na druhé straně však chci konstatovat, že
jsou oblasti, kde přijímáme konkrétní
opatření a o těch vás chci informovat.
Jaké jsou oblasti, které bych chtěl zdůraznit,
že by měly být předmětem další
konkrétní hospodářské politiky
federální vlády. Uvedu jich několik.
Prosím, nejsou seřazeny podle priority největší
naléhavosti.
Prvním bodem, který jenom zmíním,
který se však zase konkrétně váže
na otázku strukturálních změn, je
otázka tzv. oddlužení našich podniků,
jinými slovy přijatá strategie rekapitalizace
bankovního sektoru. Ve svém úvodním
slově o tom nebudu hovořit, ve výborech,
aspoň tam, kde já jsem byl, o tom bylo diskutováno.
Konkrétní strukturální změny
- půjdu po jednotlivých oblastech. Zemědělská
politika - v návrhu usnesení je konstatován
závěr asi v tom smyslu, že nebyla předložena
adekvátní analýza vývoje zemědělství,
ani že zpráva neobsahuje konkrétní opatření.
Je pravda, že o zemědělství jsme jednali
teprve v posledních dnech a týdnech. V průběhu
jednání, v průběhu tohoto týdne
jsem některým z vás předal další
podkladové materiály. Především
vláda již v polovině tohoto roku přijala
konkrétní opatření k nápomoci
v situaci v zemědělství, především
řešení existujících přebytků
na zemědělském trhu, změně
určitého subvenčního systému
a návrhem na postupném prosazení vzniku federálního
fondu tržní regulace. V současné době
byla přijata některá opatření
na pomoc zemědělcům. Především
zde byla učiněna analýza a co možná
nejvíce kvalifikovaný odhad celkové ztráty
zemědělských podniků do konce tohoto
roku na úrovni 4,1 miliard korun. Připomínám,
že to je odhad výrazně nižší,
než se kterým jsme pracovali ještě v polovině
tohoto roku. Dále byla přijata opatření,
která může udělat federální
vláda - veřejnost s nimi již byla seznámena.
Jedná se o snížení úvěrů
na trvale se obracející zásoby konsolidační
banky a některá další opatření,
která ve svém důsledku představují
podporu více než 2 miliardy korun. Současně
bylo doporučeno republikovým vládám,
neboť je to v jejich kompetenci, provést odklad splátek
tzv. parafiskálu za měsíc listopad až
prosinec, což by představovalo přímou
pomoc zemědělskému sektoru ve výši
5,2 miliardy korun s tím, že po definitivní
uzávěrce hospodaření zemědělských
podniků se republikové rozpočty k této
otázce vrátí a posoudí otázku
buď částečného prominutí
těchto splátek. Pokud to nebude v jejich možnostech,
federální vláda vyzvala republikové
vlády, aby v takovém případě
se obrátily na federální státní
rozpočet se žádostí o spoluúčast
na řešení. Současně bylo doporučeno
republikovým fondům národního jmění,
neboť opět je to v jejich kompetenci, aby do strategie
tzv. oddlužení, které se řeší
přes rekapitulizaci bank, byly zahrnuty i zemědělské
podniky. Zdůrazňuji bez jakékoliv další
kvantitativní informace, že pokud by se tak stalo,
představovalo by to výraznou podporu zemědělským
podnikům.
Další konkrétní opatření,
jak jsem již o tom informoval ve výboru, nebyla zveřejněna
z toho důvodů, že nebyl dosažen jednoznačný
souhlas o jednom subvenčním titulu. Nicméně
existuje již v podstatě shoda na dalších
základních informacích pro zemědělský
sektor na příští rok, existuje shoda
o garantovaných cenách, existuje shoda o nárocích
federálního fondu tržní regulace na
státní rozpočet, existuje shoda ohledně
odhadu cenového vývoje, nákladového
vývoje a existuje shoda o vymezení prahu potravinové
bezpečnosti a všech subvenčních titulech
kromě jednoho, který se týká subvencování
zemědělství v tzv. submarginálních
podmínkách. Je politikou federální
vlády nepřistupovat ke kvotaci zemědělské
výroby, je politikou federální vlády
- jak jsem již říkal v obecném úvodu
- nepovažovat řešení útlumu zemědělství
v submarginálních podmínkách za otázku
apriorně subvenčního titulu zemědělského,
ale subvenčních titulů sociálního
charakteru, podpory rozvíjení jiných pracovních
příležitostí, případně
podpory mimoprodukčních zemědělských
produktů.
Nebudu se dále k zemědělství zmiňovat
- v případné další diskusi se
k tomu můžeme vrátit.
Stejně tak je hospodářskou radou federální
vlády schválena a mnou již podepsána
energetická politika. Jsem připraven o ní
informovat, jakmile bude schválena vládou, ale i
tam je kladen důraz na následující
oblasti. Především politika v oblasti cen energií,
politika v oblasti institucionálních změn,
tzn. rozbití stávajících monopolů
jak v Čechách tak na Slovensku, politika v oblasti
daňové a teprve následně je proveden
odhad vývoje poptávky a nabídky po energiích
a z toho vyvozeny závěry pro podporu státu,
pro restrukturalizaci energetických výrob.
Stejně tak stát velmi aktivně pracuje na
diverzifikaci nabídky nebo dovozu energetických
zdrojů ze zahraničí. Konverze zbrojní
výroby - opět bych chtěl zdůraznit,
že je snahou federální vlády bez ohledu
na výrazné problémy a výrazná
sociální specifika, přistupovat ke konverzi
zbrojní výroby z pohledu obecné ekonomické
reformy. I tam platí, že se nebavíme primárně
o tom, že by vlády, ať republikové či
federální měly úzce spolupracovat
na vytváření nových výrobních
programů. I tam se bavíme především
o konkurence či nekonkurence schopnosti, i tam se bavíme
o odbytových problémech a poptávce po této
zbrojní výrobě, můžeme se bavit
o některých zahraničně politických
bariérách, ale především to chceme
opět vidět jako problém sociální
k vytváření nových pracovních
příležitostí a jako problém samozřejmě
velmi obtížný. Nicméně zde federální
vláda přijala významná opatření.
Chtěl bych informovat, že v podstatě již
výběr projektu byl učiněn, bylo vybráno
125 projektů, které jsou navrhovány federální
vládě na podporu, z toho 121 projektů je
s žádostí do 50 miliónů korun,
kde rozhodnout o tom je v pravomoci mé a ministra financí,
4 velké projekty, týkající se základních
slovenských zbrojních podniků jsou projekty
s podporou nad 50 miliónů korun, kde podporu schvaluje
vláda. Podpora je vázána na určité
podmínky, které, nebudou-li splněny, musí
být vrácena. Je vázána na 4 oblasti,
je vázána na podporu splátek úroků
z úvěrů, nákupu licencí, podporu
licenčních poplatků a je vázána
do 30 % i v podobě přímé podpory na
nákup strojů a zařízení v rámci
nových investic.
Proexportní program, jak o něm hovořil již
místopředseda vlády Hoffmann. Ano, vláda
včera schválila proexportní program federální
vlády včetně závěrů
o založení nové instituce, která by
se měla postupně vytvářet z pracovní
skupiny na federálním ministerstvu hospodářství,
ale cílem je vytvořit takovou instituci, již
během příštího roku, jaká
existuje ve všech vyspělých západoevropských
ekonomikách, která by přijímala určité
garance za rizika při vývozu, poskytovala by vývozní
pojištění, poskytovala v některých
případech i úvěry, případně
by poskytovala i podporu na splátky úroků
z úvěrů tam, kde rozdíly mezi domácí
a zahraniční úrokovou hladinou jsou takové,
že by to podmiňovalo proexportní schopnost
naší ekonomiky. Součástí tohoto
programu je i řada opatření, která
mají umožnit našim exportérům lépe
se orientovat a prosadit na zahraničních trzích
až do takových oblastí, jako je podpora v oblasti
výstavnictví, v oblasti zřizování
zahraničních zastupitelstev, přičemž
nemáme na mysli pokračování v té
široké struktuře našich obchodních
zastupitelství, ale máme na mysli samozřejmě
podniková zastupitelství a určité
možnosti podpory ze strany státu v tomto směru.
Chceme začít okamžitě v několika
málo základních oblastech, pokud jde o garance,
rozdíly úroků z úvěrů
a pojištění za vývoz. Dále federální
vláda velmi aktivně pracuje v oblasti zapojení
čs. ekonomiky do mezinárodních integračních
seskupení. V tomto směru je důležitou
otázkou i restrukturalizace celního sazebníku,
v tomto směru jsou důležité další
věci, které souvisí ať s asociační
dohodou nebo s některými dalšími kroky
federální vlády.
Proto mi dovolte ještě znovu zopakovat, vážené
Federální shromáždění,
že se domnívám, že začátek
čs. ekonomické reformy byl správný,
základní otázkou bylo to, co již konstatovali
moji předřečníci, tzn. posílit
důvěru v tuto ekonomickou reformu cestou makroekonomické
stabilizace. To se zdařilo, jsou před námi
další kroky v oblastech o kterých jsme již
všichni tři hovořili. Zpráva ukazuje
diskuse, především podle mého názoru,
které proběhly ve výborech, ukazuje, že
federální vláda se těmito otázkami
zabývá a zajímá se o ně, že
má v řadě z nich představu o další
politice.
Podle mého osobního názoru československá
ekonomická reforma je úspěšně
za prvním důležitým krokem, stejně
tak se musí snažit úspěšně
řešit i další kroky, které jsou
před ní. To souvisí i s otázkou, o
které jsme diskutovali včera. Podle mého
názoru stojíme skutečně před
dobudováním, nebo možná přebudováním
státní administrativy v tom smyslu, aby byla dobře
definována, sice minimální, ale efektivní
státní správa a efektivní role státu
v ekonomice. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu ministrovi Dlouhému.
Správu prerokovali výbory pre plán a rozpočet,
hospodárske, sociálne a kultúrne obidvoch
snemovní a výbor pre životné prostredie
Snemovne národov. Výbory pre plán a rozpočet
boli poverené zhrnutím výsledkov prerokúvania
a predkladajú vám písomný návrh
uznesení, tlač 1006. Spravodajskú správu
z rokovaní výborov prednesú poslanci Věněk
Šilhán a Hvezdoň Kočtúch. Ako
prvý vystúpi za výbory SŠ pán
poslanec Věněk Šilhán, prosím,
aby sa ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
V. Šilhán: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové.
Byl jsem spolu s kolegou prof. Kočtúchem pověřen
býti zpravodajem ve věci velmi důležité
a z mého pohledu rozporné, stále se vyvíjející
a měnící. Nejde o nic menšího
než o stanovisko a závěry, které máme
přijmout ke zprávě vlády, která
se jmenuje "K analýze vývoje ekonomiky za I.
pololetí r. 1991 a predikce jejího vývoje
na rok 1992 včetně návrhu zásad hospodářské
politiky v tomto období."
Jde tedy v předložené zprávě
o tři důležité věci.
Za prvé jde o hlubokou, kritickou analýzu vývoje
ekonomiky v I. pololetí r. 1991. Jako každá
analýza musí být pravdivá, kritická,
nic nezamlčovat a nezkreslovat. Poslanci jistě bezpochyby
správně ocení právě tuto část
předložené zprávy.
Za druhé, jde o predikci vývoje ekonomiky na rok
1992. Jako každá predikce by měla být
realistická, přibližně správná,
pravdivá, oceňující možnosti
a zdroje ekonomického pohybu. Nemůže to tedy
být fantazie nebo soubor přání sebeušlechtileji
motivovaných.
A konečně za třetí, jde o návrh
zásad hospodářské politiky, které
by umožnily upevnit a rozšířit pozitíva
hospodářského rozvoje a současně
minimalizovat ztráty, vznikající ze záporných
faktorů naší ekonomiky. V těchto zásadách
by měla být zřejmá principiálnost
postupu vlády v ekonomické reformě, pragmatičnost,
předvídavost, včasnost vládních
opatření, konzistence a vysoká kvalita vládní
legislativy a ještě mnoho dalších věcí.
Je nesporné, že jde o zprávu velmi důležitou,
ve které se odráží celý komplex
činností vlády při organizování
transformace naší ekonomiky. To vše měli
možnost poslanci posoudit a zdá se, že této
možnosti také bohatě využili.
A tady mi dovolte říci svoji první poznámku,
totiž, že naše ekonomická reforma je dílo
originální, je to dílo československé,
neopakovatelné a jedinečné, jak v prostoru
tak i v čase, jak v souvislostech věcných,
strukturálních, tak zejména i v jejich lidských
dimenzích. Právě tato jedinečnost
reformy vyžaduje i originální a vynalézavé
postupy vlády, a je mimořádně náročná
na principiálnost jejích postupů, pružnost
v jednání, smysl pro realitu, chladný rozum,
střízlivost a efektivní kalkulaci. Neměli
bychom zapomínat, že reforma je dílo společné,
že se na ní podíleli poslanci z dolních
i horních lavic našeho parlamentu a bylo by dobré,
aby to zůstalo tak i v budoucnosti. Jde jak o odpovědnou
funkci vládní koalice, tak i o velmi čestnou
funkci respektované vládní opozice.
A zde je místo pro druhou poznámku. Ekonomika, jak
všichni sami dobře víme, není dobrým
terénem nebo scénou pro stranicky orientované
politické boje, šarvátky, nebo pro uplatňování
osobních prestiží. Prosperující
ekonomika vyžaduje racionální, chladné
uvažování, nezatížené partikulárními
stranicko-politickými zájmy a postupy. Jde o, v
poslední době silně frekventovanou myšlenku
zpolitizování přístupů k ekonomickým
kategoriím a problémům. V hospodářské
politice nejde tedy jenom o hledání racionálních
prostředků, jako úvěrů, daní,
cen atd., ale také jde o značnou dávku pedagogiky,
které je zapotřebí pro získání
a udržení společenského konsensu.
Na tomto místě bych chtěl vzpomenout jednoho
výroku ministra financí Rašína z dvacátých
let, který vzpomínaje na tuto ekonomicky i politicky
složitou dobu napsal, že vláda tehdy - cituji
- cítila se zavázanou berouc od Ameriky úvěr
vésti své občany k střídmosti
a brániti v požitkářství. - konec
citátu. A tato vláda to nedělala jen slovy
a kázáním. Dělala to činy své
hospodářské politiky.
Myslím, že v tomto ohledu je velmi mnoho poučitelného.
V tomto ohledu je projednávání zprávy
vlády v našem parlamentě velmi důležité
a bylo by dobré, aby se stalo zdrojem poučení
pro ty, kteří nás čas od času
poslouchají, a přispělo k tomu, co nazýváme
společenským konsensem.
Nyní na závěr dovolte další,
třetí a poslední poznámku. Projednávání
předložené zprávy ve výborech
a dnes v plénu je pro mnohé z nás znovu příležitostí
hlouběji promyslet souvislosti výkonných
a zákonodárných funkcí. Spolu s prof.
Kočtúchem jsem měl příležitost
být u toho, být při jednání
hospodářské rady vlády. Již nemáme
direktivně řízené hospodářství,
ale také ještě nemáme plnokrevné
tržní hospodářství. Při
této přeměně má nezastupitelnou
úlohu vláda a výkonná moc právě
tak, jako ji má i parlament v oblasti zákonodárné.
Parlament netvoří hospodářskou politiku.
Dává k ní však vládě souhlas
a kontroluje její provádění. Předkládáme
vám u vědomí těchto funkcí
a svých úloh návrh tisku 1006 a prosíme
vás, abyste jej kriticky posoudili, doplnili a ocenili.
Děkuji Vám.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Šilhanovi.
Ďalej vystúpi za výbory Snemovne národov
pán poslanec Kočtúch. Prosím, aby
sa ujal slova.
Společný zpravodaj výborů SN H. Kočtúch:
Vážený pán predseda, vážený
pán predsedajúci, vážené snemovne.
Reštaurátori umeleckých diel majú základný
princíp vo svojej činnosti: nepridávať,
neuberať, nezakrývať. Správa, o ktorej
budeme rokovať, by sa vlastne mala riadiť tiež
takýmto princípom: nepridávať, neuberať
ani nezakrývať.
Výbory pre plán a rozpočet ako výbory
gesčné dostali stanoviská výborov
pre životné prostredie so šiestimi konštatáciami
a štyrmi požiadavkami, súhlasné stanovisko
k správe od sociálnych a kultúrnych výborov,
ktoré odporúčajú správu prerokovať.
Obidva hospodárske výbory zobrali správu
na vedomie. Fakticky sa tak spoločná správa,
ktorú máte pred sebou (tlač 1006), stala
syntézou stanovisiek a požiadaviek výborov
pre životné prostredie a výborov pre plán
a rozpočet. Predpokladám, že o čo chudšie
boli pripomienky a návrhy poverených výborov,
o to živšia, zasvätenejšia bude o správe
diskusia.
Návrh uznesení (tlač 1006) má štyri
body: V prvom sa správa berie na vedomie, v druhom bude
správa konštatuje, v treťom bode požaduje
a vo štvrtom bode navrhuje.
Keď nás má diskusia k správe navzájom
obohatiť v zmysle onoho give take ideas - vzájomná
výmena myšlienok - a viesť k vzájomného
pochopeniu, inšpirácii, potom by bolo snáď
dobré, aby naša diskusia mala tri tematické
okruhy. Prvý tematický okruh by sa mal týkať
analýzy vývoja ekonomiky, ako to vlastne bolo. Keď
totiž zakladateľ dejepisectva Leopold von Ranke uviedol
pozitivistickú metódu do histografie, žiadal
odpoveď na tri otázky: Ako to vlastne bolo, prečo
bolo tak, ako bolo a čo z toho vyplýva do budúcnosti.
Teda, prvý blok by sa mal týkať analýzy,
ako to vlastne s našou ekonomikou bolo a je.
Tu odporúčam vychádzať z vývoja
síce za prvý polrok, ale keď sme už v
poslednej štvrtine roka, azda by nám nič nebránilo,
aby sme našu analýzu, ako to vlastne bolo, rozšírili
aspoň na 9 minulých mesiacov.
Druhý blok by sa mal týkať diskusie o predikcii,
však tak aj vystupovali naši protagonisti z vlády,
v zmysle pesimizmus - optimizmus index a pravdepodobne najvierohodnejší
vývoj, ktorý samozrejme nebude čírou
extrapoláciou istých trendov, ale zasväteným
rozborom faktorov pre a proti aj faktorov neutrálnych,
ktoré by vyústili do prúdu práve takého
a nie iného trajektória vývoja v roku 1992.
Po tretie, myslím si, že ťažiskovým
blokom by mal byť blok o zásadách hospodárskej
politiky pre budúcnosť, aby ten vývoj, ktorý
zdokumentujeme, preanalyzujeme ako najpravdepodobnejší,
sa stal ozaj budúcou realitou vo svojej základnej,
kľúčovej orientácii.
Týmto trom konkrétnym okruhom by malo obsahom aj
formou poslúžiť aj naše uznesenie, jeho
konštalačná časť by mohla zodpovedať
na dva druhy otázok - ako to vlastne bolo a prečo
bolo, ako bolo. Jeho nároková časť by
mala odpovedať axióme, čo z toho, čo
sme poznali, čo sme uvážili, z týchto
dvoch okruhov vyplýva pre nás do budúcnosti,
do roku 1992 a možno že aj ďalej. Mohli by sme
sa pokúsiť vidieť veci aj ďalej.
Analýza OSN za svetovou ekonomikou za rok 1990 mala dva
scenáre prolongujúce vývoj až do roku
1994. Keby sme prijali túto logiku problému diskusie,
vyústili by sme azda bez veľkých sporov do
koncipovania adekvátnych, konkrétnych princípov
hospodárskej politiky v súčinnosti s vládou,
ktoré by bolo potvrdením známeho výroku
G. B. Shawa "Where is the will, where is the way."-
"Kde je vôľa, tam je aj cesta." Prirodzene,
nenárokujem si nejak diskusiu kanalizovať, avšak
to, o čom hovorím, chápte ako podnet, aby
naša diskusia bola zmysluplnejšia, aby sme sa neutápali
v jednotlivých detailoch rôznych pramienkov, aby
vyústili práve do týchto troch základných
okruhov tematiky, z ktorých zásady hospodárskej
politiky pre budúcnosť by vlastne mali dominovať.
A nakoniec by som celkom rád poprosil aktérov rozpravy,
diskusie o analýze našej ekonomiky, jej predikcii,
zásadách hospodárskej politiky, aby si osvojili
v diskusii tolerantne viac ako 700-ročné krédo
veľkého mysliteľa stredoveku Františka z
Assisy, ktorý povedal: "Bože, daj mi dosť
pokory znášať veci, ktoré nemôžem
meniť, daj mi dosť odvahy meniť veci, ktoré
meniť môžem a daj mi dosť rozumu rozlíšiť
medzi týmito dvoma druhmi veci." Ďakujem za pozornosť.
(Potlesk.)