Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Nepřítomní poslanci:

Sněmovny lidu:

Adam, Adámek, Bakšay, Čič, Dienstbier J. st., Doksanský, Filip, Gürtler, Jambor, Kavan, Kňažko, Konečný, Kováč, Laluha, Langoš, Mandler, Minka, Ropek, Sobňa, Suchánek, Šidík, Tyl, Vrchovský

Sněmovny národů zvolení v České republice:

Bratinka, Brůžek, Hladík, Němec, Pernica F., Pernica J., Samková, Skalický, Vodehnal

Sněmovny národů zvolení ve Slovenské republice: Babálová, Bellušová, Bugár, Čalfa, Haško, Kontra, Košnár, Mečiar, Molnár J., Moric, Morovič, Novitzský, Pánis, Posluch, Seman, Slota

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Vážené Federálne zhromaždenie, vážení hostia, otváram ôsmy deň 18. spoločnej schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov, všetkých vás vítam a prajem vám príjemný deň. Vítam členov federálnej vlády, podpredsedu vlády pána Klausa a Hoffmanna, ministrov pána Dlouhého, Flassika, Nezvala a Millera, ktorí sa zúčastňujú nášho dnešného rokovania.

Na programu máme:

Správu vlády ČSFR o analýze vývoja ekonomiky za prvý polrok 1991 a predikáciu jej vývoja na rok 1992 vrátane návrhu zásad hospodárskej politiky v tomto období.

Je to tlač 961 a uznesenie Snemovne ľudu a Snemovne národov tlač 1006. Táto tlač vám bola predložená bezprostredne pred týmto rokovaním, takže nebola splnená podmienka štyridsiatich ôsmich hodín podľa § 19 ods. 1 Zákona o rokovacom poriadku Federálneho zhromaždenia.

Aby sme mohli tento bod komplexne prerokovať, navrhujem prijať uznesenie, že aj cez nedodržanie stanovenej zákonnej lehoty snemovne súhlasia s prerokovaním tohto bodu programu. O tomto návrhu môžme hlasovať bez rozpravy. S technickou poznámkou sa hlási pán poslanec Zelenay.

Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, dámy a páni, moja otázka je veľmi prozaická - prečo nebola dodržaná 48-hodinová lehota?

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Výbory prerokovali túto záležitosť, ako je vám známe, v stredu poobede, včera spracovali túto správu, niekoľkokrát sa k nej ešte zišli výbory pre plán a rozpočet. Keď bude potrebné, obidvaja predsedovia ma môžu doplniť. To boli garančné výbory, ktoré k tomu mali spracovať správu. Takže až včera poobede bol hotový text, ktorý bol v priebehu večera a noci rozmnožený a dnes ráno rozdaný do lavíc. Stačí, pán poslanec? (Poslanec SN R. Zelenay: Áno.)

Teraz budeme hlasovať.

(9.25 hodin)

Kto je za to, aby sme hlasovali o tomto bode programu, i napriek tomu, že tlač 1006 bola predložená až dnes ráno, teda nebola dodržaná 48-hodinová lehota, nech zdvihne ruku!

(Hlasuje se.)

(SN 78, SL 75)

Kto je proti? (SN 0, SL 3)

Kto sa zdržal hlasovania? (SN 10, SL 8)

Jeden poslanec v Snemovni národov a dvaja poslanci v Snemovni ľudu nehlasovali.

Návrh bol prijatý, čiže môžme pokračovať. Za vládu ČSFR, podľa rozhodnutia vlády, podajú výklad k predloženej správe najskôr prítomní podpredsedovia vlády a potom pán minister Dlouhý.

Prosím pána ministra Klausa, aby sa ujal slova a uviedol tú časť, ktorou ho vláda poverila.

Ministr financí ČSFR V. Klaus: Vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych stručně uvedl tento materiál, který vláda předložila Federálnímu shromáždění. Vycházím z toho, že jsme velmi podrobně, tentokrát ne na úrovni náměstků, ale na úrovni členů vlády, diskutovali tyto otázky v jednotlivých výborech Federálního shromáždění. Věřím, že se nám podařilo leccos objasnit. Věřím, že stejným způsobem i poslanci si díky tomu vyjasnili řadu svých pochybností, svých otázek. Velká většina debaty se, doufám, odehrála na těchto výborech.

Chtěl bych velmi stručně říci pár slov k vývoji ekonomiky v r. 1991, tak jak je nastíněn v předloženém materiálu, chtěl bych hlavně zdůraznit několik věcí, které považujeme za nutné podtrhnout či zopakovat.

Za prvé - vycházíme z toho, že vývoj nejvíc pozorované veličiny, produktu, outputu, výroby, není příznivý, nicméně vycházíme z toho, že tento vývoj je nevyhnutelný a že je naprosto nemožné, aby ekonomika krátkodobě dosahovala lepších výsledků.

Dobře víme - a myslím, že vy víte to s námi - že dnešní vývoj produkce není v Československu omezován faktory na straně nabídky, není omezován úzkými místy, není omezován nedostatkem ropy, uhlí či jiné základní suroviny, protože vývoj produkce v Československu je omezován stranou druhou, to znamená stranou poptávky.

Toto bych chtěl velmi zdůraznit. Ze ze zcela logických a nutných důvodů dochází k odbytové krizi výrobků československého hospodářství a že tato odbytová krize není vyřešitelná žádnými jednoduchými opatřeními federální vlády nebo vlád republikových. Dochází ke zcela objektivnímu poklesu spotřebních výdajů obyvatelstva, spotřebních výdajů domácností, který je způsoben řadou důvodů. Velmi významným faktorem je autonomní odliv poptávky našich spotřebitelů, přesouvání poptávky na zboží z dovozu. Vždy opakuji, že odbytové problémy československých podniků budou menší, když naši spotřebitelé budou kupovat jogurt domácí a nikoliv jogurt zahraniční, když budou kupovat Favority z Mladé Boleslavi a nikoliv ojetá auta v Rakousku a Německu a když budou kupovat svetry z Moděvy a ne svetry na svých zahraničních cestách. Tento autonomní posun poptávky směrem od domácích výrobků k výrobkům zahraničním je objektivním jevem a neexistuje žádná metoda, jak se tomuto procesu vyhnout.

Není pravda, že dominantní v tomto případě je pokles příjmů obyvatelstva, protože proti tomu jednoznačně působí faktor úspor. Jistě víte, že od dubna - května letošního roku znovu dochází k absolutnímu vzestupu úspor domácností, úspor obyvatelstva, které se v podstatě vyrovnávají na obvyklou úroveň v minulých letech. Čili spotřební výdaje obyvatelstva, se nemohou stát v krátkém období akcelerujícím faktorem ekonomického růstu.

Druhou základní veličinou jsou investiční výdaje naší podnikové sféry. Je zjevné, že v dnešním přechodném období, v období transformace ekonomiky, v období změn vlastnických vztahů, v období privatizace, není reálné očekávat, že by mohlo dojít k výrazné akceleraci investičních výdajů, a tím i k akceleraci ekonomického růstu.

Třetí složkou poptávky je rozdíl mezi vývozem a dovozem, neboli poptávka po našich výrobcích ve zbytku světa. Všichni dobře víte, že ztráta trhu na Východě, zejména v Sovětském svazu, je jevem, který nejsme schopni, zejména v krátkém a středním období, v žádném případě ovlivnit a je iluzí předpokládat, že bychom mohli více vyvážet a dostat za tento vývoz zaplaceno více než kolik tomu dnes ve skutečnosti je.

Státní výdaje - čtvrtá složka celkové poptávky - nemají šanci tyto základní trendy zvrátit a nezbytná restriktivní rozpočtová politika v podstatě zásadním způsobem tyto celkové jevy neovlivňuje. Případný - zdaří-li se vůbec - přebytek státního rozpočtu, bude relativně velmi nízký a proti těmto globálním jevům nemá šanci, aby je vyvážil a ovlivnil. Z těchto všech důvodů odbytová krize v československé ekonomice prostě existuje a vláda opakovaně prohlašuje, že není šance se této odbytové krizi vyhnout, není šance v krátkém období urychlit agregátní poptávku. To je jedna věc, o které bych chtěl promluvit.

Druhá veličina, o které bych se chtěl zmínit je spíše ze světa nominálního,je to oblast cen. Dobře víte, že se stabilizace ekonomiky do značné míry zdařila. Nejen tři měsíce, o kterých jsme věděli (červenec, srpen a září) představují prakticky nulovou inflaci. Dokonce i říjnová čísla vykazují nulovou inflaci, to znamená, že čtyři měsíce po sobě došlo k cenové stabilizaci. To je východiskem ekonomické racionality do budoucna. Cenová stránka stabilizační politiky dopadla nad očekávání dobře a věříme, že to sehraje v dalším vývoji ekonomiky pozitivní roli. Bude to stabilizovat cenové poměry, což je východiskem rozhodování v celé ekonomice. Navíc to umožní uvolnit politiku vlády směrem od mírně restriktivní politiky k politice více méně vyrovnaného státního rozpočtu.

Já nebudu dále tato čísla analyzovat. Jsou poměrně přesně popsána v předloženém materiálu. Chtěl bych říci, že vláda je přesvědčena, že reforma postupuje a že by bylo velkým nebezpečím, kdybychom v základních jejích krocích prováděli jakékoli výrazné korekce. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády, pánu Klausovi. (Potlesk.) Teraz prosím o úvodné slovo pána podpredsedu vlády Hoffmanna.

Místopředseda vlády ČSFR J. Hoffmann: Vážený pán predseda, vážený pán predsedajúci, vážené dámy, vážení páni, voľne nadviažem na vystúpenie podpredsedu vlády pána ministra Klausa. On naznačil určité hodnotenie vývoja v roku 1991. Ja by som sa pokúsil povedať pár slov o tom, ako sa vláda pozerá na ďalší vývoj do konca tohto roku a v priebehu roku 1992. Pretože pri rokovaní výborov naši poslanci nabádali, aby sme boli čo najkonkrétnejší, budem sa snažiť byť konkrétny aj ja. Chcel by som predovšetkým povedať, že pri hodnotení do konca tohto roku vychádzame z toho, že v skladbe a v pôsobení vonkajších faktorov, ktoré určovali vývoj ekonomiky, nedôjde k žiadnym dramatickým zmenám do konca tohto roku. Mám na mysli predovšetkým zásadné zmeny vo fungovaní hospodárskeho systému, zníženie dopytu po spotrebných predmetoch, polotovaroch a investíciách, o ktorých hovoril už pán minister Klaus, a rozpad odbytových trhov v krajinách bývalej RVHP. Z uvedeného predpokladu vyplýva, že aj hlavné vývojové trendy sa do konca roka prevažne udržia, aj keď v intenzite dôjde k určitým zmenám. V súlade s týmto východiskom rátame s pokračujúcim, aj keď zreteľným miernejším poklesom výkonov ekonomiky. Očakávame, že vytvorený národný dôchodok sa v porovnaní s rokom 1990 zníži o 15 až 18 %, pritom však vďaka priaznivejšiemu vývoji v sektore služieb, hlavne turistických, bude pokles menší, predpokladám, že neprekročí 12 až 14 % oproti minulému roku.

Bezpochyby závažnou otázkou je situácia na trhu práce, ktorá bude v najbližšom období určovaná celkovým poklesom hospodárskej aktivity a prispôsobovacími procesmi presadzujúcimi sa postupne v podnikovej sfére. Na základe doterajších trendov a posúdenia ďalších súvislosti predpokladáme, že nezamestnanosť v celom štáte neprekročí ku koncu tohto roku úroveň 700 tisíc osôb. Ako viete, posledný údaj z konca septembra bol 446 tisíc osôb v celej Českej a Slovenskej Federatívnej Republike.

Predpokladáme rozdielny vývoj zamestnanosti v obidvoch republikách. V Českej republike by sa pravdepodobne priblížil k siedmim percentám, na Slovensku môže prekročiť hranicu dvanástich percent. Je nám pritom zrejmé, že ani v tomto období nebude ešte krivka vývoja nezamestnanosti plne kopírovať skutočný vývoj produkcie. Poznatky z podnikovej sféry ukazujú, že sa rozširuje regulácia podnikovej zamestnanosti skracovania pracovnej doby a zavádzania neplatených dovoleniek. V súvislosti s tým je možné odhadnúť, že čiastočná zamestnanosť sa bude ku koncu roku dotýkať pravdepodobne okolo 100 tisíc osôb. Táto situácia vyžaduje, podľa nášho názoru, účinné opatrenia jednak na oslabenie stimulov dobrovoľnej zamestnanosti. To znamená určité úpravy v celom systéme vyplácania podpôr v nezamestnanosti, ďalej rozvinutie procesu rekvalifikácie a tvorby nových pracovných miest, ktoré doteraz prebiehali dosť neuspokojivo.

Ako už bolo povedané, v tomto roku neočakávame výraznejší ďalší pohyb cenovej hladiny, aj keď snáď vianočné obdobie môže vyvolať mierny výkyv v tomto smere. V poslednom období - a to je dosť závažný moment - sa prejavuje zrýchlenie rastu miezd v niektorých odvetviach, čo by pri pokračovaní tejto tendencie v ďalšej sfére mohlo nepriaznivo ovplyvniť úroveň cien.

Celkový objem miezd sa pôsobením regulačného systému nemá zvýšiť oproti minulému roku viac ako o 10 až 12 %, aby nevyvolal dopytovú infláciu a zhoršenie aj platovej bilancie štátu. Neprehľadné riziko pre najbližšie mesiace predstavuje monopolné chovanie a vysoká vzájomná závislosť podnikov vedúce k intenzívnemu reťazcu hospodárskych ťažkostí.

V jednaní podnikového managementu možno pozorovať snahu odďaľovať riešenie finančných problémov na obdobie pre privatizáciu. To môže viesť k uvoľneniu finančnej disciplíny, vyčerpaniu rastu miezd a k ďalšiemu prudkému zvýšeniu zadĺženosti podnikov.

Podobným rizikovým faktorom sú závažné nedostatky vo fungovaní obchodu. Ten reaguje na výšku úrokových sadzieb obmedzovaním nákupu, udržovaním nízkych zásob, čím ďalej umelo potlačuje dopyt a prispieva k obmedzovaniu hospodárskej aktivity. Vyriešiť tento problém by mala urýchlená privatizácia veľkoobchodu aj za pomoci zahraničného kapitálu.

Niekoľko poznámok k očakávanému vývoju v roku 1992. Tendencie vývoja budúceho roku je možné zatiaľ načrtnúť bezpochyby len v najzákladnejších obrysoch. Vývoj v jeho prvej polovici bude charakterizovať ďalší mierny pokles ako doznievanie trendu tohto roku. Očakávame, že mesačný objem priemyselnej výroby sa bude pohybovať okolo 25 %, stavebnej výroby okolo 30 % a poľnohospodárskej produkcie okolo 15 % pod úrovňou priemerného mesačného objemu výroby z roku 1989.

Domnievame sa, že ďalšie výraznejšie zníženie dopytu obyvateľstva v porovnaní s rokom 1991 sa vzhľadom na fyzické limity spotreby a nutnosti udržania sociálnej miery javí ako málo reálne a nežiadúce. Bude preto potrebné prijať opatrenia k obozretnému rastu príjmu obyvateľstva, ktorý by mohol zabrzdiť znižovanie ich reálnej úrovne. Relatívne uvoľnenie príjmov by sa malo uskutočniť, až keď budú odstránené možnosti širšej monopolizácie dopytu, najskôr v druhej polovici roku 1992. Zrýchlenie príjmov obyvateľstva môže prispieť k zmierneniu ekonomického poklesu k určitému oživeniu produkcie. Nebude však znamenať všeobecné zníženie dopytu pre všetkých domácich výrobcov, len pre tých, ktorí budú schopní reagovať na zmenené požiadavky a budú schopní konkurencie.

V roku 1992 je treba ešte rátať s pokračovaním útlmu investičnej činnosti, ktorý je spojený aj so znižovaním otváraných investícií v tomto roku, a s nepriaznivou finančnou situáciou podnikov. Domnievame sa, že aj v súvislosti s týmito faktormi a s pomalejším postupom privatizácie sa prekonanie hospodárskeho poklesu presunie viac ku koncu budúceho roku, ako sme pôvodne predpokladali. V záujme toho, aby investičný sektor prispel k obnove ekonomického rastu, je treba rozšíriť podporu dlhodobých investícií, obecne prospešných a starostlivo vybraných, ktoré by mohli byť impulzom pre rozvinutie širšej ekonomickej aktivity.

Hlavnou oblasťou záujmu by mal byť v prvej fáze rozvoj infraštruktúry, hlavne dopravnej siete, hraničných prechodov a železníc, ako aj ekologický program a modernizácia. V každom prípade bude treba aktívne zlepšovať predpoklady a rozširovať možnosti exportu, a to tým viac, že proexportný efekt devalvácie v budúcom roku ešte zoslabne. Práve včera rokovala o týchto otázkach federálna vláda, iste vás bližšie bude informovať pán minister Dlouhý.

Udržanie hmotného vývozného prebytku je zvlášť dôležité preto, že v roku 1992 je treba uhradiť 1,2 mld. dolárov splátok úverov a v roku 1993 začínajú splátky dlhodobejšieho čerpania úverov od Medzinárodného menového fondu. Aj z toho dôvodu je mimoriadne žiadúce, aby zosílil príliv zahraničného kapitálu do našej ekonomiky.

Vývoj zamestnanosti bude ešte v budúcom roku do značnej miery pokračovaním doterajších trendov. Pod silnejúcim tlakom tržného prostredia a s postupujúcim privatizačným procesom bude sa musieť dôsledne prekonať doterajšia disparita medzi vývojom výroby a zamestnanosťou vedúcou k znižovaniu produkcie aj v konkurencieschopnosti vo vzťahu k zahraničiu. So zreteľom na túto objektívnu potrebu sa tento rast nezamestnanosti v budúcom roku síce spomalí, ale počet nezamestnaných neklesne. Počet uchádzačov o prácu prekročí podľa uskutočnených analýz a odhadov v priemere v roku 1992 s veľkou pravdepodobnosťou 800 tisíc osôb, čo spolu s rastom nominálnych miezd v tomto roku značne zvýši rozsah prostriedkov potrebných na riešenie nezamestnanosti.

Ďalšie výdaje bude treba vynaložiť aj v oblasti sociálneho zabezpečenia. Zvýšenie sociálnych príjmov predstavuje v tomto roku prírastok 10 mld. korún. V budúcom roku sa naviac ráta s ďalšími príplatkami pre rodiny s deťmi. Je to suma 6 miliárd a pre dôchodcov 7 miliárd, ďalších 13 miliárd korún. Všetky tieto nároky bude treba premietnuť do prípravy rozpočtu na rok 1992 pri súčasnom zachovaní jeho antiinflačného a transformačného pôsobenia. Splnenie tejto požiadavky však nebude jednoduché, pretože ekonomika bude v budúcom roku prekonávať najnižší bod svojej transformačnej dráhy, čo nevyhnutne zníži hlavné zdroje rozpočtových príjmov. Predovšetkým ide o odvod zo zisku a odvod z miezd so zreteľom na očakávaný rozsah nezamestnanosti.

Domnievam sa preto, a vyjadrili sme to aj v predloženom materiáli, že hospodárska politika bude musieť v budúcom roku dôsledne vychádzať zo zámeru maxima výkonu československej ekonomiky zlučiteľného s požiadavkou jej vnútornej a vonkajšej rovnováhy.