Zakotvuje tiež kárne konanie v prípade, keď
sudca Ústavného súdu je kárne zodpovedný
a svojím chovaním znižuje vážnosť
a dôstojnosť svojej funkcie. Ďalšie ustanovenia
zakotvujú princípy hlasovania v pléne a hlasovania
v senáte Ústavného súdu.
Druhá časť, riadenie pred Ústavným
súdom, hlava I. Táto časť podrobne rozoberá
najskôr všeobecné ustanovenia, ktoré
sú spoločné pre všetky druhy riadenia.
Rieši okruh účastníkov, vedľajších
účastníkov a ich zastúpenie v riadení,
moment otvorenia riadenia, náležitosti návrhu,
dôvody vylúčenia sudcu z riadenia. Ďalej
sa v tejto časti uvádza, že ústavný
súd vo veci samej rozhoduje nálezom, v ostatných
veciach uznesením, pričom uvádza aj spôsob
ich publikácie.
Druhá hlava v tejto druhej časti "Zvláštne
ustanovenie" je rozdelená do siedmich oddelení
a upravuje spôsob riadenia v jednotlivých prípadoch
vyplývajúcich z ústavného zákona
č. 91/91 Zb. Prvý oddiel ustanovuje postup, pokiaľ
ide o posudzovanie súladu právneho predpisu s Ústavou,
resp. s ústavnými zákonmi, príp. s
medzinárodnými zmluvami o ľudských právach
a slobodách ratifikovanými a vyhlásenými
Českou a Slovenskou Federatívnou Republikou.
Druhý oddiel upravuje postup v riadení pri riešení
kompetenčných sporov, a to kompetenčných
sporov jednak medzi orgánmi federácie, medzi orgánmi
republík navzájom a medzi orgánmi federácie
a republík. Pritom môže ísť o kompetenčný
konflikt pozitívny alebo negatívny.
Tretí oddiel rozvádza, kedy Ústavný
súd podáva jednak
a) výklad ústavného zákona FZ
b) výklad, či medzinárodná zmluva
ČSFR ratifikovaná a vyhlásená je medzinárodnou
zmluvou v zmysle ustanovenia § 2 ústavného
zákona č. 23/91 Zb.
Štvrtý oddiel je prakticky tou časťou
zákona, ktorá sa môže dotýkať
každého občana. Tento oddiel totiž zakotvuje
princíp individuálnej sťažnosti každého
občana, ktorý tvrdí, že opatrením
alebo právoplatným rozhodnutím orgánu
verejnej moci boli porušené jeho základné
práva a slobody zaručené Ústavou alebo
medzinárodnou zmluvou uvedenou v už citovanom §
2 b) ústavného zákona č. 23/91 Zb.
Samozrejme podobný princíp platí aj v prípade
právnických osôb.
Piaty oddiel rieši otázky riadenia vo veci rozpustenia
politickej strany alebo politického hnutia. Šiesty
oddiel sa zaoberá preskúmaním ústavnosti
postupu referenda, čím vlastne reaguje na požiadavku
uvedenú v čl. 5 ods. 4 ústavného zákona
č. 327/91 Zb., o referende. Siedmy oddiel vlastne ustanovuje,
že jediným orgánom - to by som veľmi rád
podčiarkol - ktorý je právne relevantný
spôsobom oprávnený vysloviť stratu účinnosti
právneho predpisu z dôvodu jeho rozporu s Listinou
základných práv a slobôd, je Ústavný
súd.
Tretia časť prakticky rieši problematiku, kedy
medzinárodné orgány, toho času pre
Československo je to Výbor pre ľudské
práva pri Rade Európy, vyslovia, že boli porušené
základné práva a slobody sťažovateľa,
ktorý sa naň obráti, pretože prístupom
k opačnému protokolu k medzinárodnému
paktu o občianskych a politických právach,
ktorý je uverejnený v Zbierke zákonov pod
č. 169/91 Zb., je možné, aby čs. občania
sa obracali priamo na medzinárodné orgány,
samozrejme po vyčerpaní všetkých vnútroštátnych
prostriedkov.
Štvrtá časť rieši záverečné
ustanovenia, že odporúčame, aby účinnosť
tohto zákona bola dňom vyhlásenia.
Vážené dámy, vážení
páni, dovoľte, aby som vám ako jeden z predkladateľov
predložil na prerokovanie tento návrh za skupinu poslancov
(tlač 972). Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
Valkovi. Návrh bol prikázaný výborom
ústavnoprávnym, ktoré po prerokovaní
dali písomný návrh na uznesenie snemovní.
Je to tlač 972. Poverili poslanca Zdeňka Kesslera
a Josefa Mečla prednesením spravodajských
správ. Prosím preto spravodajcu Snemovne ľudu
pána Kesslera, aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL Z. Kessler:
Vážený pane předsedo, kolegyně
a kolegové, dovolte, abych předložil jako společný
zpravodaj SL návrh výborů ústavně
právních na usnesení k návrhu poslanců
Mariana Poslúcha, Ernesta Valka a Vlastimila Ševčíka
na vydání zákona o organizaci ústavního
soudu ČSFR a o řízení před
ním.
Tato osnova byla předložena pod číslem
tisku 859, byla vyžádána stanoviska federální
vlády a obou republikových ústavně
právních výborů. Federální
vláda a ústavně právní výbor
SNR po projednání vyslovily s některými
pozměňovacími návrhy s předloženou
osnovou souhlas. ČNR tuto předlohu neprojednala.
Po zapracování všech připomínek,
které vzešly jak ze SNR, tak z federální
vlády a pozměňovacích návrhů,
tak jak vyplynuly z jednání v ústavně
právních výborech, byl zpracován společný
návrh ústavně právních výborů
pod číslem tisku 972, v němž byly ještě
dodatečně provedeny některé drobně
legislativně technické úpravy, které
vyplynuly z porady s externími experty, s nimiž byl
závěrečný text projednán.
Jako zpravodaj Sněmovny lidu jsem toho názoru, že
předkládaný návrh je po všech
stránkách vyvážený a doporučuji
ho k přijetí. Děkuji.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ďalej
má slovo spravodajca výborov Snemovne národov
poslanec Josef Mečl, udeľujem mu slovo.
Společný zpravodaj výborů SN J. Mečl:
Pane předsedo, dámy a pánové, dovolte
mi za ústavně právní výbor
SN několik poznámek k předloženému
návrhu poslanců. Já bych v této souvislosti
navázal na pana kolegu Kesslera.
Chtěl bych upozornit jen na několik věcí,
které se tohoto iniciativního návrhu poslanců
týkají. Počátkem tohoto roku FS přijalo
ústavní zákon o ústavním soudu
ČSFR a tento ústavní zákon, jak si
vzpomínáte, v článku 18 předpokládá,
že FS vydá zákon o organizaci ústavního
soudu a řízení před ním.
Upozorňuji na to proto, že jak poslanci, kteří
iniciovali zákon, který máme posoudit a projednat,
tak i ústavně právní výbory
byly samozřejmě vázány hmotně
právními ustanoveními ústavního
zákona o ústavním soudu a svým způsobem
tedy zákon, který projednáváme je
prováděcím zákonem k ústavnímu
zákonu o ústavním soudu a v zásadě
všechny instituty navrhovaného zákona jsou
instituty, které jsou obsaženy v ústavním
zákonu o ústavním soudu a je to zapotřebí
respektovat a provádět v rámci, který
byl stanoven v ústavním zákonu.
Kolega Kessler hovořil o stanoviscích federální
vlády a o stanovisku Slovenské národní
rady - tyto věci nebudu opakovat - chtěl bych jen
upozornit na to, že ústavní zákon o
ústavním soudu v některých institutech
byl velmi sevřený, byl velmi úsporně
vyjádřen a zákon, který máme
posoudit a který byl posuzován v ústavně
právních výborech musel některé
tyto problémy překlenout. Týká se
to například celého institutu volby soudců,
který je upraven v ústavním zákonu
a navrhovaný zákon musel vyřešit problémy
svým způsobem obměny soudců, to znamená
doplnění soudců v případě,
že někdo ze soudců rezignoval, byl odvolán
nebo se stalo něco jiného. Na to zcela přesně
ústavní zákon nepamatoval, ale domníváme
se, že řešení, které je navrhováno
v tomto zákoně, je v souladu s ústavním
zákonem.
Chtěl bych jenom upozornit, dříve než
začneme návrh projednávat, že v článku
23 je drobná legislativní chyba, kterou je třeba
odstranit. V odst. 2 ve třetím řádku
"podané někým neoprávněným"
- a slovo "navrhovatelem" se vypustí. Vzniklo
to asi při přepisu.
K některým ustanovením bych se rád
vyjádřil v rozpravě jako poslanec, nikoli
jako zpravodaj. Jako zpravodaj bych chtěl zaujmout stanovisko
a navázat do určité míry replikou
na výklad kolegy Valka, který se týká
§ 73. Je to jeho právní názor, který
byl již také publikován. Podle mého
názoru by asi nebylo zcela v souladu s § 6 odst. 1
ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kdy
bychom chápali ustanovení § 73 jako výlučný
institut, výlučnou kompetenci ústavního
soudu řešit problémy, které jsou obsaženy
v § 6, tedy jako výlučnou kompetenci rozhodovat
o účinnosti zákona nebo jiného právního
předpisu Listinou základních práv
a svobod. I zde jsme, podle mého názoru, vázáni
ústavní listinou a uvozovacím zákonem.
Právní názor dr. Valka dle mého názoru
ale překračuje úmysl zákonodárce
pokud jde o ústavní zákon a § 6 - uvozovací
zákon k Listině.
Jinak se podle mého názoru jak kolegovi Posluchovi,
Valkovi a Ševčíkovi podařilo připravit
seriozní návrh zákona. Zákon byl pečlivě
projednáván ústavně právními
výbory - je to svým způsobem z jedné
strany organizační norma a z druhé strany
procesní norma, samozřejmě její životaschopnost
bude závislá na tom, jak bude ústavní
soud judikovat, jak naplní tyto paragrafy praktickou činností
ústavního soudu.
Doporučuji vám, zejména poslancům
Sněmovny národů, abyste po rozpravě
tento zákon schválili. Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Otváram
týmto rozpravu. Ako prvý sa prihlásil pán
poslanec Farkaš, ktorému udeľujem slovo.
Poslanec SN M. Farkaš: Vážený pán
predseda, vážené kolegyne a kolegovia. Je potrebné
oceniť prácu iniciatívnej skupiny poslancov,
ktorí sa ujali prípravy a podľa môjho
názoru pripravili kvalitný návrh zákona
za pomoci Legislatívnej rady vlády ČSFR.
V každej demokratickej spoločnosti existuje inštitút
ústavného súdnictva ako garant právneho
štátu a dodržiavania ochrany ľudských
práv a slobôd. Je preto logická snaha uviesť
do života neodmysliteľnú inštitúciu
demokracie.
Poslanecký klub Občiansko-demokratickej únie
- Verejnosti proti násiliu od začiatku podporoval
tento návrh zákona a podporí svojimi hlasmi
všetky konštruktívne pozmeňovacie návrhy.
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Hlási
sa ešte niekto do rozpravy? Ďalšie písomné
prihlášky nemám. Dávam slovo pánu
poslancovi Mečlovi.
Poslanec SN J. Mečl: Doporučoval bych zvážit
několik pozměňovacích návrhů,
které se netýkají merita věci, ale
myslím, že bychom k nim měli přihlédnout.
Týká se to partie "peněžní
a ostatní požitky soudců". Při
porovnání s přípravami, které
jsme ve Federálním shromáždění
učinili, přece jenom tato úprava odbočuje
z určitého rámce a i když si myslím,
že ústavní soud je zcela ojedinělá
instituce ve státě, přece jenom se domnívám,
že bychom měli přihlédnout k dosavadní
legislativní praxi, aniž bychom příštím
ústavním soudcům nějak ubírali
na požitcích. Myslím, že bychom tyto věci
měli spravit asi tímto způsobem - ještě
předesílám, že vyplývá
z ústavního zákona, že všechny
náležitosti peněžní a ostatní
budou upraveny zákonem. Proto to také v tomto rozsahu
zde je. To znamená, že základ v navrhovaném
zákonu je v souladu s ústavním zákonem.
Doporučuji v § 3 vypustit odst. 2, a tím vypustit
i číslování odst. 1. "Není-li
to označeno, samozřejmě se rozumí,
že plat podle odst. 1 podléhá dani ze mzdy."
Mám vážnou pochybnost, zda můžeme
osvobodit funkční příplatky podle
odst. 1 daní ze mzdy. Zatím se to nikde v jiných
právních úpravách neučinilo.
Myslím, že toto vzniklo v ústavně právním
výboru určitým nedorozuměním,
a sice tak, že jsou nezdaněné částky
platů nebo odměn nejrůznějších
ústavních činitelů a funkcionářů,
ale nejsou to funkční příplatky.
Funkční příplatek je nepochybně
součástí platu a nejsem si jist, zda je důvodné
ho vyjmout z podrobení daně ze mzdy. Proto bych
odst. 2 vypustil.
Pokud jde o § 5, § 5 bych v podstatě redukoval
tak, že dosavadní odst. 5 § 5 bych doporučoval
přesunout za zrušený odst. 2, podle kterého
funkční příplatky nepodléhají
dani ze mzdy, a to co, kolegyně a kolegové, je obsaženo
v odst. 1, 2, 3, 4 § 5 bych vyjádřil odst.
3 § 4, který by zněl takto: "Ostatní
požitky a cestovní náklady stanoví soudcům
ústavního soudu vláda nařízením."
Myslím si, když se zamyslíte nad některými
těmi ustanoveními v § 5, tak už dnes tam
vznikají určité pochybnosti, zda lze označovat
nebo používat termín "veřejná
letecká doprava", zda lze používat termín
"veřejná hromadná doprava", zda
v těchto ustanoveních nejde o to, že nakonec
ústavní soud nebo státní rozpočet
bude soudcům tyto náklady hradit, ale nejsem si
jist, že v příštích měsících
nebo v příštích letech tyto organizace,
které zabezpečují přepravu ať
již leteckou, železniční nebo jinou, budou
kohokoli vozit zadarmo. Myslím, že tam půjde
o otázky refundací a jiných náhrad.
Doporučuji, abychom v tomto zákoně tyto věci
neřešili v takovém detailu a nic nebrání
tomu, abychom tyto věci svěřili nařízení
vlády.
Poslední pozměňovací návrh
je velmi jednoduchý, již jsem o tom měl pochybnosti
na ústavně právním výboru,
doporučuji vypustit § 70 a v této souvislosti,
samozřejmě, bude-li to schváleno, ostatní
paragrafy přečíslovat. Domnívám
se, že tady vzniklo určité nedorozumění
při výkladu ústavního zákona
o referendu, v ústavním zákoně o referendu
v čl. 5 se uvádí: "Ústavní
soud ČSFR přezkoumá na žádost
předsednictva FS nebo předsednictev národních
rad ústavnost postupu referenda před vyhlášením
jeho výsledků."
Myslím si, že je namístě § 71,
kde se zkoumá, zda průběh vlastní
organizace a provedení referenda, jak jsme o tom hovořili
před chvílí, při projednávání
příslušného zákona, zda nedošlo
k porušení ústavnosti, ale úmyslem zákonodárce
podle mého názoru při přijetí
ústavního zákona č. 327 o referendu
nebylo podrobit zkoumání ústavnosti vlastní
akt vyhlášení referenda, to znamená,
že by to potom zahrnovalo např. usnesení FS,
které bude obsahovat tzv. otázku, a stejně
tak by to obsahovalo i akt prezidenta, který referendum
vyhlašuje. Myslím si, že bychom si ústavní
zákon o referendu v tomto případě
vyložili příliš extenzívně
a spíš už proti smyslu a proti záměru,
který tím ústavní zákon sledoval,
aby byl zkoumán vlastní průběh, jak
říká ústavní zákon,
postup referenda. Doporučuji proto § 70 vypustit.
Děkuji.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ďalej
má slovo pán poslanec Sokol. Pripraví sa
pán poslanec Čičmanec.
Poslanec SN J. Sokol: Pane předsedo, vážené
Federální shromáždění,
jménem Klubu poslanců občanského hnutí
mám vyslovit stanovisko, že návrh zákona
podpoříme.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem, slovo má
pán poslanec Čičmanec.
Poslanec SL P. Čičmanec: Vážený
pán predseda, vážené Federálne
zhromaždenie, uvedomujem si, že práca sudcov
Ústavného súdu si vyžaduje vysokú
kvalifikáciu a je veľmi zodpovedná. Nie je
mi predsa celkom jasná výstižnosť, aká
bude vyplývať s ústavnoprávnej situácie
a keď to porovnávam napr. s vyťaženosťou
ministrov alebo ministerských predsedov, tak sa mi zdá,
že ten navrhnutý plat je veľmi vysoký.
Keď nám to bude môcť navrhovateľ podrobne
zdôvodniť, budem súhlasiť, ale teraz navrhujem
znížiť tento plat na 16 tisíc korún.
V prípade, že to bude dôkladne zdôvodnené,
potom môžem tento návrh stiahnuť.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Ďalej
sa prihlásil pán poslanec Horský.
Poslanec SN M. Horský: Vážený pán
predseda, vážené dámy a páni.
Žijeme v dobe, kedy skutočne kladieme základy
nového demokratického štátu. V tomto
demokratickom štáte nie je pochybností, že
ako moc zákonodarná, tak moc výkonná,
ale aj moc súdna musí dosiahnuť vysokého
stupňa nezávisloti, previazanosti a vzájomnej
kontroly.
V dobe, kedy každý futbalový rozhodca, prvoligový,
má návrh, aby mal plat 25 tisíc korún
mesačne, sa domnievam, že predložený návrh
vládneho zákona, tým viac slová môjho
predrečníka, nepostihujú ducha a potrebu
našej spoločnosti v tomto a hlavne v nasledujúcich
rokoch. Preto s vedomím citlivosti tejto otázky,
s plným vedomím toho, aké môže
mať dopady a ohlasy v celej našej spoločnosti,
kde teraz vládnu populistické tendencie, prosím,
aby ste uvážili a v tom znie aj môj pozmeňovací
návrh, aby v § 3 ods.1 bolo nahradené slovo
"osemnásť tisíc" slovami "dvadsať
tisíc". V § 4 ods. 1 písm. a) nahradiť
"sedem tisíc" slovami "desať tisíc",
a aby v písm. b) bolo nahradené "štyri
tisíc" slovami "päť tisíc".
Verím, že uvážite tento môj pozmeňovací
návrh, uvážite spoločenské dôsledky,
ale hlavne potrebu nezávislosti ústavného
súdu a súdnej moci. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Ešte sa prihlásil
s poznámkou pán kolega Devátý.
Poslanec SN S. Devátý: Vážené
kolegyně a kolegové, velmi bych se přimlouval
za návrh pana poslance Horského, protože se
rovněž domnívám, že ústavní
soud je tak významná instituce, která si
musí zachovat v každém případě
nezávislost. A ta nezávislost je samozřejmě
odvozena z toho, že tito lidé budou dobře zabezpečeni
a proto se domnívám, že návrh, který
přednesl pan kolega Horský je důvodný
a prosím, abyste při svém schvalování
o tomto pozměňovacím návrhu hlasovali
"pro". Děkuji vám.
Předseda FS A. Dubček: Už sa nikto písomne
nehlási do rozpravy, ústne sa hlási pán
kolega Měrák.
Poslanec SN P. Měrák: Vážené
Federální shromáždění,
jsem pověřen jménem Klubu levicových
poslanců
KSČM, abych vyjádřil náš názor
na předložený návrh zákona s
tím, že náš klub samozřejmě
tento návrh bude podporovat.
Jen bych chtěl velmi stručně zdůraznit,
že zákon sám je sice velmi důležitý,
ale podstatné je, aby se nám podařilo co
nejdříve zvolit potřebných osm kandidátů.
Rád bych vás vyzval k tomu, abychom tento krok učinili
co nejdříve, aby ústavní soud začal
skutečně pracovat, pracovat tak, jak všichni
požadujeme a všichni potřebujeme. Děkuji
vám.
Předseda FS A. Dubček: Konštatujem, že
do rozpravy sa viac nikto nehlási. Preto rozpravu končím.
Prosím pána poslanca Valka, či si praje slovo?
Udeľujem slovo pánu Valkovi.