Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
Kučerovi. Ďalej má slovo pán poslanec
Roman a ďalej pán poslanec Zelenay. Hlási sa
ešte niekto do diskusie? (Ne.)
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predseda,
vážené kolegyne poslankyne, vážení
kolegovia poslanci, navrhujem zmeniť ods. 4 § 19 a to
v tomto znení: "Vysielací čas, celkom
15 hodín na každom okruhu prevádzkovateľov
rozhlasového a televízneho vysielania, sa zo zákona
rozdelí rovnako medzi registrované politické
strany a politické hnutia podľa toho, ako sa hlásia
k určitej možnej odpovedi na položené
otázky alebo na položenú otázku."
Svoj návrh odôvodňujem nasledovne. Občania
by sa mali v referende rozhodovať slobodne, bez akýchkoľvek
nátlakov, na základe poznatkov alebo vedomia o možných
následkoch svojich rozhodnutí. Kampaň pred
referendom by mala slúžiť nie politickým
cieľom strán a hnutí, ale na odborný
výklad jednotlivých variantov, možných
odpovedí. Mali by do nej byť zapojené všetky
registrované politické strany a politické
hnutia, pretože len tak je možné hovoriť
o pluralite názorov na danú problematiku, pretože
len tak je možné hovoriť o ucelenom obraze tejto
problematiky. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má
pán poslanec Zelenay.
Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda,
vážené dámy a páni, milé
kolegyne, vážení kolegovia, dovoľte pozmeňovacie
návrhy, ale pred tým jednu otázku spravodajcom.
Vzhľadom na to, že sme dostali dve tlače, jedna
je vlastne vládnym návrhom pod číslom
853 a potom upravená tlač 953, pozmeňujúce
návrhy by mali byť presne dané, a preto sa
pýtam spravodajcov, ktorý bude braný ako
základ pri hlasovaní?
Dovoľte pozmeňujúci návrh, je to k §
19 ods. 4 ktorý by bol v nasledujúcom znení:
"Podľa otázky sa pridelí rovnaký
čas vystúpeniam podporujúcim kladné
alebo záporné odpovede na otázku referenda
a to rovnomerne politickým stranám a politickým
hnutiam zastúpeným vo FZ, SNR a ČNR v prípade
referenda na území obidvoch republík a politickým
stranám a politickým hnutiam, zastúpených
v SNR resp. ČNR v prípade referenda len na území
SR resp. ČR."
Podľa môjho názoru by rovnaký čas
mali dostať názory, a nie politické strany.
Referendum a jeho otázka nerieši problémy alebo
rôzne názory medzi rôznymi politickými
stranami, nerieši v tomto prípade ani ich silu. Práve
preto sa obraciame na občanov. Ale rieši základný
problém, ku ktorému sa majú občania
obidvoch republík alebo prípadne jednej republiky
vyjadriť kladne alebo záporne. Charakteristickým
javom každého demokratického štátu
a parlamentnej demokracie najmä je rovnaká šanca
a rovnaká možnosť obhajovať vlastný
názor. Vzhľadom na to, že aj zo zákona
o prevádzaní referenda, ako aj z iných zákonov,
by práve taký princíp mal vychádzať,
podľa môjho názoru a názoru mojich kolegov,
tento princíp by sme mali jednoznačne dodržať
aj u vykonávacieho zákona o referende. Ďakujem.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
Zelenayovi. Pýtam sa ešte, či sa niekto hlási
do rozpravy? Písomné prihlášky sme vyčerpali.
Pán Doležal sa hlási, po ňom pán
Benda, ktorý sa hlási ako poslanec.
Poslanec SN B. Doležal: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, zákon, který
projednáváme, je krajně významný,
protože v eventuálním referendu by se mělo
rozhodnout o základních otázkách bytí
a nebytí našeho státu. Z toho důvodu
se domnívám, že tato otázka musí
být v kampani před referendem důkladně
probrána a jednotlivá politická uskupení
musejí mít dostatečný prostor, aby
své názory mohla srozumitelně vyjádřit
a aby mohla oslovit své voliče.
Proto se mi zdá zkrácení lhůt v §
19 tisku 953 extrémní a doporučuji vrátit
se k původním termínům a k původně
stanoveným limitům poskytnutého času
ve sdělovacích prostředcích.
Mé pozměňovací návrhy k §
19 odst. 1, tisk 953, jsou tyto: § 19 odst. 1, ve 2. řádku
místo "období počínající
12 dnů" dát "období počínající
40 dnů". Ve 4. řádku místo "nesmí
být kratší než 20 dnů", by
mělo být "kratší než 40 dnů".
§ 19 odst. 2, pokud jde o poskytnutí času ve
sdělovacích prostředcích, místo
"poskytl bezplatně celkem 15 hodin" dát
"poskytl bezplatně celkem 35 hodin".
§ 19 odst. 3, předposlední řádek,
místo "poskytl bezplatně celkem 15 hodin",
opět "poskytl bezplatně celkem 35 hodin".
§ 19 odst. 4, předposlední řádek,
místo "musí být poskytnuto alespoň
10 minut", dát "musí být poskytnuto
alespoň 15 minut". Děkuji za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem, ďalej
bude hovoriť pán poslanec Benda.
Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální
shromáždění, jako poslanec, nikoli jako
zpravodaj, bych rád přišel se dvěma
pozměňovacími návrhy. První
pozměňovací návrh, víceméně
formálního charakteru, se týká §
16 - složení okrskových komisí. Tam
doporučuji, aby v odst.1 ve 3.řádku namísto
"určí ve lhůtě stanovené
v oznámení" stála slova "může
určit ve lhůtě stanovené v oznámení".
Důvody pro tento návrh: Za prvé je to tak
v souladu jak se složením okresních komisí,
tak se zákonem, kde jsme v komisích nižších
stupňů nepředpokládali obligatorní
obsazování politickými stranami a hnutími,
tam záleželo na jejich vůli, jestli mají
dostatek lidí a jestli tam ty lidi dosadí. Uvědomte
si, že se jedná o několik desítek tisíc
lidí v těchto okrskových komisích,
ale zvláště bych rád upozornil, že
speciálně v tomto případě,
kdy tedy probíhají prudké vnitřní
pohyby a přesuny uvnitř prakticky všech významnějších
politických stran a hnutí, tak je dnes velmi problematické
vycházet ze stavu, jaký byl v komunálních
volbách, jak se tady děje, je velmi složité
nutit stranu, jejíž představitel se k ní
už dávno nehlásí nebo se hlásí
ke straně nebo proudu jinému, aby povinně
obsazovala příslušnou komisi.
Čili opakuji pozměňovací návrh,
stejně jako je to u okresních komisí doporučuji
"může určit".
Druhý pozměňovací návrh je
zásadního charakteru, nedělám si velké
iluze, že by se prosadil, týká se § 3,
navrhuji tedy vypustit odst. 2. To znamená odstavec, který
předpokládá, že je v jedné otázce
referenda, neznamená to, že není možno
předložit více různých otázek,
ale že v jedné otázce referenda je možno
předložit celou řadu řešení.
Podle mého názoru tento odstavec a takovéto
pojetí mění referendum v jakousi nezávaznou
anketu, tady se ztrácí, bude-li předloženo
4 nebo 5 vzájemně se vylučujících
řešení, tak je velmi málo pravděpodobné,
ba téměř vyloučené, že
by některé řešení dosáhlo
více jak padesátiprocentní většinu
voličů, tudíž význam referenda
se tímto způsobem jaksi ztrácí a anuluje.
Proto se domnívám, že ve shodě s tím,
jak referenda vypadají jinde ve světě, v
referendu musí být položena taková otázka,
která předpokládá odpověď
ano nebo ne, nikoli která předpokládá
větší množství odpovědí.
Jestliže již s takovými potížemi
a na úrovni ústavního zákona usilujeme
o to zakotvit institut referenda do našeho státoprávního
systému, tak bych opravdu doporučoval, abychom si
jaksi nelhali sami sobě a zakotvili takové referendum,
které může dát platnou odpověď,
nikoli pouhou anketu nebo výzkum veřejného
mínění. To je vše, to jsou mé
dva pozměňovací návrhy, které
předložím sám sobě písemně.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má
pán poslanec Zelenay, potom sa hlási pán
poslanec Kulan.
Poslanec SN R. Zelenay: Vážený pán predseda,
vážené kolegyne a kolegovia, veľmi sa
ospravedlňujem, ale pri predkladaní pozmeňujúcich
návrhov mi jeden nedopatrením vypadol, dovoľte,
aby som ho ešte teraz doplnil. V § 19 ods. 2 v prvej
vete za slová "zákony Federálneho zhromaždenia"
vložiť slová "zo zákazu majorizácie."
Je to zákon Federálneho zhromaždenia, ktorý
by mal potom riešiť prideľovanie času. Je
to malá poznámka, odovzdám ju písomne
spravodajcom. Mal by som ešte otázku na pána
podpredsedu vlády. Stále mi nie je jasné,
i napriek zneniu zákona o referende, ktorý teraz
prerokúvame, aj na základe zákona, ktorý
sme schválili, ako to dopadne v prípade nesúhlasného
uznesenia občanov jednej alebo druhej republiky. Viem,
že sme vo výboroch o tom dosť diskutovali a názory
sa veľmi rôznili.
Předseda FS A. Dubček: Slovo má pán
poslanec Kulan, pripraví sa pán poslanec Horský.
Poslanec SN P. Kulan: Vážený pán predsedajúci,
milé dámy, vážení páni,
mám jeden pozmeňujúci návrh, ten návrh
dostali spravodajcovia tak, ako bol prijatý v zmysle uznesenia
výboru pre plán a rozpočet. Jedná
sa o čisto technickú záležitosť.
Rád by som upozornil na fakt, že v Českej republike
rovnako ako v Slovenskej republike pracuje niekoľko desiatok
tisíc ľudí, ktorí sú napr. občanmi
Slovenskej republiky, ale v tejto dobe pracujú v Čechách.
Títo ľudia ma navštívili a prosili ma,
aby som im zaistil, aby v deň referenda nemuseli cestovať
do druhej republiky a mohli sa zúčastniť referenda
v tejto republike, kde momentálne žijú. Ide
o to, aby v deň referenda nemuselo cestovať niekoľko
desiatok tisíc ľudí medzi obidvoma republikami.
Toto výbor pre plán a rozpočet akceptoval
a prijal, ale v záverečnom vystúpení
predstaviteľov výborov ústavnoprávnych
sa to už neobjavilo, a tak to podávam znovu ako svoj
pozmeňujúci návrh a spravodajcovia ho dostanú
písomne. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Prosím, aby ste predložili
návrh písomne. Slovo má pán poslanec
Horský.
Poslanec SN M. Horský: Vážený pán
predseda, vážení kolegovia a kolegyne, náš
poslanecký klub ODU - VPN už od začiatku podporoval
myšlienku uskutočnenia referenda, ktorú, treba
pripomenúť, vyslovil už v decembri minulého
roku ako prvý pán prezident. Sme presvedčení,
že práve v tejto dobe nastal čas, v ktorom
sa neodvratne blíži tá hodina, kedy sa rozhodne
o osude nášho spoločného štátu
na najbližšie desaťročia. Keď chceme
zabrániť tomu, aby sa to neurobilo spôsobom
iracionálnym a nekontrolovateľným, nech už
je výsledok akýkoľvek, tak sa prikláňame
k tomu a sme o tom presvedčení, že predloha
vládneho návrhu, tlač 853 je tým konceptom,
ktorý dáva všeobecné východiská
prezentovať svoje názory všetkým politickým
stranám a hnutiam, veľkým aj malým,
silným i slabým, aby sa mohli vysloviť v tejto
zásadnej otázke. Sme zásadne proti tomu,
aby sa Československo stalo kurióznou zemou v Európe,
aby o osude štátu rozhodovala najbližšia
volebná kampaň. Takýto príklad v Európe
20. storočia nemáme.
Preto prosím hlavne tých poslancov, ktorí
boli v hnutí VPN od samého začiatku a od
decembra preukazovali konštruktívny prístup
k tejto otázke, aby hlasovali nielen pre vládnu
predlohu, ale aj pre náväzné uznesenie o referende.
Na záver by som chcel povedať len toľko, že
podporíme každý konštruktívny návrh,
ktorý tu zaznel, ktorý by odstraňoval z uvedenej
predlohy akékoľvek majorizácie, zneužitie
otázky referenda a posílenie akejkoľvek straníckej
skupiny alebo hnutia. Ďakujem za pozornosť. (Potlesk.)
Předseda FS A. Dubček: Hlási sa ešte
niekto do rozpravy? Poslanec Vrabec.
Poslanec SL M. Vrabec: Vážený pán predseda,
vážené Federálne zhromaždenie,
keď SNS zastáva názor, že pred prerokúvaním
tohto prevádzacieho zákona k referendu mal byť
prerokovaný zákon o delení majetku, i napriek
tomu dávame tieto pozmeňujúce návrhy
k tomuto zákonu:
V § 19 za terajší ods. 3 vsunúť nové
odseky 4 a 5 tohto znenia:
(4) "Keď po dobu kampane pred referendom vystúpi
na niektorom z vysielacích okruhov štátneho
rozhlasu alebo štátnej televízie k otázke,
ktorá je predmetom referenda, prezident republiky, predseda
alebo podpredseda Federálneho zhromaždenia, predseda
alebo člen vlády Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky, predseda alebo podpredseda Českej národnej
rady alebo člen vlád Českej republiky, predseda
alebo podpredseda alebo člen vlády Slovenskej republiky,
ako aj predseda alebo podpredseda Slovenskej národnej rady,
zarátava sa táto doba do vystúpenia alebo
úmerne do vysielacieho času politických strán,
ktoré podporujú prijatie, prípadne zamietnutie
návrhu v súlade s vystúpením uvedených
osôb."
(5) "Keď po dobu kampane pred referendom vystúpi
na niektorom z vysielacích okruhov štátneho
rozhlasu alebo štátnej televízie niektorá
z osôb uvedených v ods. 4 po vyčerpaní
vysielacej doby všetkých, prípadne niektorých
z politických strán, ktoré podporujú
prijatie, prípadne zamietnutie návrhu v súlade
s vystúpením uvedených osôb, predĺži
sa úmerne vysielacia doba politických strán
presadzujúcich opačný názor. Ak v
tomto prípade nebude možné dodržať
termín referenda, referendum sa odloží."
Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Ďalej sa do rozpravy
nikto nehlási. Cez to sa pýtam ešte raz, či
sa niekto bez písomnej prihlášky hlási
do rozpravy. (Nikdo.) Konštatujem, že tomu tak nie je.
Praje si pán podpredseda Rychetský slovo? Rozpravu
týmto končím. Slovo má pán
Rychetský.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedo, vážené
dámy a pánové, dříve, než
se jménem předkladatele vyjádřím
k jednotlivým, zde uplatněným, pozměňujícím
nebo doplňujícím návrhům, zodpovím
- pokud se nemýlím - tři otázky, které
v průběhu rozpravy zazněly.
První otázka byla položena panem poslancem
Kanisem, zda jde o omyl či záměr, že
v § 16 v odst. 2 vypadlo označení místopředsedy
slovem prvního místopředsedy. Chtěl
bych říci, že jde o vědomé ustanovení.
Zatímco u komisí na úrovni federace, ústředních,
republikových a okresních ex lege předpokládáme
ve funkci místopředsedů a členů
komise zástupce státní správy na úrovni
ministrů vnitra a představitelů statistických
úřadů, u okrskových komisí
toto nepředpokládáme, také to ani
není možné, zástupce státní
správy z těchto oblastí, a proto je zbytečné,
aby na této úrovni se rozlišovali první
či jiní místopředsedové komise.
Druhá otázka zazněla z úst pana poslance
Zelenaye a směřovala k vysvětlení
vlastně již platného ústavního
zákona, tj. k vysvětlení právních
účinků v případě, že
výsledek lidového hlasování v referendu
bude rozdílný v jedné a druhé republice.
K tomu bych chtěl uvést, že platný ústavní
zákon umožňuje dvě základní
formy celostátního hlasování. Dvě
základní formy hlasování: první
je o zásadních otázkách státoprávního
uspořádání země, například
otázka položená občanům, zda
chtějí, aby tento stát měl republikánskou
formu nebo aby měl monarchistickou formu nebo aby byl federativně
uspořádán apod. V tomto případě
je výsledek referenda na takto položenou otázku
výsledkem se závazností ústavního
zákona pouze tehdy, když v obou republikách
nadpoloviční většina oprávněných
voličů odpověděla shodně. Pokud
v jedné z republik nikoli, platí samozřejmě
obecný princip zákazu majorizace a výsledek
referenda není žádný. Referendum se
sice vykonalo, ale nemá výsledek v podobě
závaznosti ústavního zákona.
Ústava ovšem připouští i referendum
v druhé podobě, a to v té podobě,
že se buďto na území obou republik současně
anebo pouze na území jedné z republik položí
otázka negativní. Otázka: Chcete, aby republika,
jejímž jste občanem, vystoupila z České
a Slovenské Federativní Republiky? Zde je odpověď
jednoznačná: ústavní zákon
jasně říká, že pokud se nadpoloviční
většina oprávněných voličů
alespoň v jedné z republik vysloví pro vystoupení
této republiky z federace, Česká a Slovenská
Federativní Republika zaniká. Tam vůle občanů
vyjádřená v jedné z republik má
za následek, i když je protisměrná,
proti vůli občanů jedné z republik,
má za následek zánik společného
státu.
Odpověď na tuto první otázku je v jisté
souvislosti i s konstatováním třetím,
které vyslovil pan poslanec Vrabec ve svém vystoupení.
Chtěl bych zdůraznit, že pokud zde vyslovil
názor, že přijetí tohoto prováděcího
zákona by měl předcházet ústavní
zákon o rozdělení majetku federace v případě,
že ČSFR zanikne, nebo názor, že vlastnímu
vypsání referenda by měl předcházet
takový ústavní zákon, chtěl
bych říci, že to není správné
tvrzení.
Pokud se týče toho, v jakém pořadí
bude přijímat Federální shromáždění
vlastní zákony, myslím, že není
třeba o tom vůbec diskutovat. Ale i pro vlastní
iniciaci z půdy Federálního shromáždění
pro vlastní iniciaci referenda ve vztahu k hlavě
státu není potřeba existence platného
ústavního zákona o rozdělení
majetku v případě federace, v případě,
že půjde o referendum o základních otázkách
formy státoprávního uspořádání,
protože výsledek tohoto referenda nikdy nemůže
způsobit zánik společného státu.
Takže není potřeba zákon o rozdělení
majetku federace pro toto referendum. Referendum, které
by se vyhlašovalo podle čl. 1 odst. 1 ústavního
zákona o referendu, tj. o tom, jakou formu společného
státu chceme mít, vůbec nevyžaduje předtím
přijetí zákona o vypořádání
majetku federace, ale referendum vypisované podle odst.
2, tj. referendum, jehož výsledkem může
být zánik společného státu,
sice nevyžaduje nikde v ústavě, aby byl takový
ústavní zákon přijat, ale připouštím,
že se jeví logickým, aby byl přijat,
neboť v okamžiku vyhlášení výsledků
referenda, jehož výsledkem by byl zánik federace,
je pravděpodobné, že Federální
shromáždění by ztratilo oprávnění
jakékoli zákony přijímat včetně
takovéhoto zákona.
Nyní mi dovolte několik slov k předneseným
pozměňovacím návrhům. Pan poslanec
Lux navrhuje dvě změny v § 19. Jednak navrhuje,
aby v odst. 4 místo úměrného zastoupení
ve sdělovacích prostředcích při
kampani jednotlivých politických subjektů,
které jsou zastoupeny zákonodárným
sborem, byl zákonem podíl změněn na
rovnoměrné zastoupení.
V této souvislosti bych chtěl zdůraznit,
že jde o otázku vskutku politickou a nikoliv právní.
Je nepochybné, že Federální shromáždění
musí politicky rozhodnout, zda v tomto případě
bude preferovat výsledky již jednou projevené
vůle občanů ve volbách a promítnuté
do složení zákonodárných sborů
tak, jak k tomu přistoupila vláda ve svém
návrhu a předpokládá podle počtu
a početního zastoupení politických
subjektů i podíl na kampani konané před
referendem, anebo zda se Federální shromáždění
rozhodne pro tento případ ignorovat výsledky
voleb promítnuté do složení zákonodárného
sboru a zde zavést princip parity.
Přirozeně, že se přimlouvám za
vládní návrh, ale je evidentní, že
patrně jiný názor budou mít představitelé
poslaneckých klubů, které představují
větší sílu v parlamentu na rozdíl
od těch, které jsou spíš menšinové.
Pan poslanec Lux dále navrhuje v § 19 odst. 6 zákaz
na to, aby v jisté lhůtě před vyhlášením
referenda se již nemohlo ve státních sdělovacích
prostředcích pokračovat v kampani, rozšířit
i na nestátní sdělovací prostředky.
Zde mám vážné pochybnosti, zda to je
možné. Můžeme si samozřejmě
říci, že zákonem může parlament
vše, ale ústavní listina práv a svobod
v právu na svobodné vyslovování názorů
a svobodné šíření informací,
v tomto právu nedovoluje nikomu, aby je omezil. Federální
shromáždění může toto omezení
vyslovit vůči svým státním
sdělovacím prostředkům.
Těžko si však dovedu představit, že
bychom zákonem toto zamezili pro nestátní
sféru, že by se nemohla vyslovovat k těmto
otázkám kdykoliv chce a jak chce. Prakticky by to
znamenalo totiž, že by porušení tohoto zákazu
muselo být posuzováno jako trestný čin,
protože návrh pana poslance Luxe nepožaduje žádnou
jinou specifickou sankci za porušení tohoto nově
zakotveného zákonného zákazu.
Domnívám se, že by nebylo praktické
v § 19 odst.6 tuto změnu přijmout.
Pan poslanec Kanis navrhl, aby ve všech čtyřech
případech, tj. v § 13, 14, 15 a 16 vždy
odst. 2, nebyl předseda a první místopředseda
volen členy komise pro referendum, nýbrž aby
byli vždy předsedové a místopředsedové
určeni losem. Musím říci, že
to je návrh, který má svoji racionalitu,
patrně to je dokonce návrh, který zjednoduší
práci komisí a odstraní možné
procedurální problémy při jejich ustavování
a že jej podporuji.
Pan poslanec Kanis dále navrhl vypustit z § 33 odst.
1 úvodní slova "konalo-li se". Jsem si
vědom toho, že ustanovení normy, které
začíná slovy "konalo-li se", musí
být zvlášť pro naše přátele
ze Slovenské republiky velice nevhodné. Chci zdůraznit,
že slova nelze vypustit, ale lze v té větě,
pokud zmocní třeba mlčky Federální
shromáždění zpravodaje, obrátit
slovosled věty. Začít slovy: Výsledek
referenda, které se konalo o tom a o tom, vyhlašuje
předsednictvo Federálního shromáždění
ve sbírce určené k publikování
zákonů. Odstraníme nepěkný
jazykový tvar, aniž bychom změnili smysl uvedeného
ustanovení.