Přítomno: 127 poslanců Sněmovny lidu
69 poslanců Sněmovny národů zvolených
63 poslanců Sněmovny národů zvolených
Nepřítomní poslanci:
Sněmovny lidu:
Adam, Adámek, Bakšay, Bartončík, Černý,
Čič, Dienstbier st., Dlouhý, Huml, Klaus,
Kňažko, Kováč, Laluha, Langoš,
Minka, Miller, Niedoba, Ropek, Suchánek, Šidík,
Tyl, Vandas, Vrchovský
Sněmovny národů zvolení v České
republice:
Arnošt, Kobylka, Němec, Pernica F., Samková,
Vodehnal Sněmovny národů zvolení ve
Slovenské republice:
Čalfa, Kontra, Mečiar, Molnár J., Moric,
Pánis, Peter, Posluch, Sándorová, Seman,
Slota
(Schůze zahájena v 9.30 hodin.)
Předseda FS A. Dubček: Vážené
Federálne zhromaždenie, otváram pokračovanie
18. spoločnej schôdze Federálneho zhromaždenia.
Na úvod mi dovoľte povedať krátku informáciu.
V tomto roku sa v Bruseli uskutočnili majstrovstvá
sveta v písaní na stroji a v rýchlopise -
Intersteno. Pani Anna Dvořáková, vedúca
stenografického oddelenia KFZ, v súťaži
v rýchlopise obsadila 9. miesto a tak urobila dobré
meno Kancelárii Federálneho zhromaždenia. Blahoželám
jej k úspechu. (Potlesk.)
Pôvodne sme mali dnes na programe ako prvý bod návrh
zákona o ústavnom súde (tlač 859).
Podpredseda vlády pán Rychetský požiadal,
aby vládny návrh zákona o spôsobe vykonávania
referenda (tlač 853) a návrh na uznesenie výborov
SŠ a SN (tlač 953) bol na dnešnom rokovaní
zaradený ako prvý bod z dôvodu zasadnutia
vlády ČSFR. Politické grémium na včerajšej
porade túto žiadosť akceptovalo a odporučilo
tejto žiadosti vyhovieť.
Pýtam sa vás, má niekto námietku proti
tomuto postupu, aby ako prvý bod bol návrh zákona
o vykonávaní referenda? Konštatujem, že
nikto nemá námietku. Považujem to za súhlas
a prosím pána podpredsedu vlády Rychetského,
aby podal odôvodnenie vládneho návrhu zákona.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedo, vážené
dámy a pánové, vážené
Federální shromáždění,
před několika dny odevzdali zástupci Iniciativy
za společný stát představitelům
Federálního shromáždění
další tisíce podpisů občanů
připojených k výzvě za společný
stát. K dnešnímu dni tedy již více
jak jeden milión občanů České
a Slovenské Federativní Republiky oslovilo vás,
poslance nejvyššího zákonodárného
sboru federace jednak s požadavkem o urychlené odstranění
všech legislativních překážek k
právnímu vypsání referenda a zároveň
se žádostí o uplatnění této
formy přímé demokracie. O referendu jako
legitimní součásti našeho ústavního
systému, ve kterém je vůle občanů
povýšena na ústavní zákon, jste
rozhodli svým hlasováním již 18. července
tohoto roku v přijatém ústavním zákonu
o referendu a zde současně zakotvili pokyn k tomu,
aby způsob provedení referenda stanovil samostatný
zákon Federálního shromáždění.
Vláda České a Slovenské Federativní
Republiky vám zákon, který máte jako
parlamentní tisk 853 a který upravuje konkrétní
postupy před prováděním referenda
i způsob jeho provedení, předložila.
Jde o normu po výtce technickou, která vychází
z platných volebních zákonů národních
rad. Činí tak v souladu s logikou ústavního
zákona o referendu, který vlastní oprávnění
občana k účasti na referendu, jednoznačně
opírá o jeho aktivní volební právo
do zákonodárného sboru příslušné
republiky. Inspirace v platném republikovém volebním
zákonodárství dále vychází
i ze skutečnosti, že v případě
přijetí referenda toliko jednou z národních
rad, dojde k vykonání referenda pouze na území
příslušné republiky. Návrh zákona
ovšem musí zákonitě pamatovat na úpravu
referenda vykonaného současně na území
obou republik, zahrnout ustanovení o federální
komisi pro referendum i v pasáži o kampani konané
před referendem. Návrh zákona o způsobu
provádění referenda stejně jako schválení
nejvyšším zákonodárným sborem
našeho státu má význam nejen právní,
ale i politický. Z právního hlediska teprve
přijetí tohoto zákona umožňuje
povolat občany k výkonu přímé
demokracie. Politický význam tohoto zákona
směřuje především k tomu, aby
občané sami mohli rozhodnout o otázkách
takového charakteru, o kterých v některých
ze tří zákonodárných sborů
naší země usoudí, že je třeba
k jejich řešení využít a vyslyšet
hlas lidu.
Vládní návrh byl řádně
projednán ve všech výborech Federálního
shromáždění a jménem federální
vlády mohu konstatovat, že připomínky
uplatněné při projednávání
a zahrnuté do společné zpravodajské
zprávy - tisk 953 - směřují k zpřesnění
návrhu a vláda je beze zbytku akceptuje.
Vážené dámy a pánové,
máte před sebou normu, zdánlivě jen
technickou, vyplňující mezeru v právním
řádu, která vznikla významnou ústavní
změnou v oblasti přímé demokracie.
Dovolte mi však přesvědčení,
že vaše jednání budou sledovat občané
této země s napětím vírou a
nadějí, že jeho výsledek bude jedním
z rozhodujících kroků, které povedou
k zachování existence společného státu
a k vybudování nových demokratických
základů jeho budoucnosti v souladu s vůlí
jeho občanů. Přeji proto vašemu jednání
zdar. Děkuji vám za pozornost.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem podpredsedovi
vlády pánu Rychetskému za uvedenie vládneho
návrhu k zákonu o spôsobe vykonávania
referenda - tlač 853. Návrh prerokovali všetky
výbory obidvoch snemovní okrem výborov mandátových
a imunitných a výboru petičného. Výbory
ústavnoprávne pripravili písomný návrh
uznesenia snemovní. Je to tlač 953, ktorú
máte pred sebou, a poverili poslanca Václava Bendu
a Michala Kurťáka prednesením spravodajských
správ. Prosím spravodajcu výborov Snemovne
ľudu poslanca Václava Bendu, aby predniesol spravodajskú
správu.
Společný zpravodaj výborů SL V. Benda:
Pane předsedo, kolegyně a kolegové, tentokrát
mám před sebou úlohu, která, doufejme,
je relativně lehčí než tomu bývá
v případě jiných zpravodajských
zpráv. Chtěl bych totiž úvodem konstatovat
a navázat tak na slova místopředsedy vlády,
která zde již přednesl, že tento zákon
je svým způsobem zákonem specifickým,
poněvadž navazuje na zákon ústavní.
Je to zákon skutečně prováděcí,
ale přitom to není zákon o konkrétním
referendu, nezahrnuje stanovení konkrétní
otázky a provedení konkrétního referenda,
takže v podstatě by nemělo být vážnějších
politických sporů o tomto zákonu.
Protože politické vztahy k referendu, jeho šíři,
jeho uplatnění se měly projevit a projevily
při schvalování ústavního zákona
o referendu a potom konkrétní politické zájmy,
politické představy bude nutno projevit při
stanovení konkrétní otázky pro referendum,
konkrétního konání referenda. V tomto
případě běží skutečně
jen o to, abychom v duchu ústavního zákona
a přitom technicky proveditelně stanovili konkrétní
postup.
Doufám, že výbory ústavně právní,
které zpracovávaly závěrečnou
zprávu, shrnuly všechny připomínky,
dostály svému úkolu a že skutečně
stanovily takový postup, který by se v ničem
neodlišoval od ústavního zákona, v ničem
neporušoval nebo nepřekračoval rámec
ústavního zákona a přitom umožňoval
skutečné technické provedení, což
v některých případech, na které
pak ještě upozorním, nebylo zcela jednoduché.
Např. sladit všechny předepsané lhůty
tak, aby byly proveditelné, navzájem na sebe navazovaly,
a přitom bylo v dané lhůtě splněno
to, co splněno být má.
Vládní návrh zákona o způsobu
provádění referenda byl projednán
ve výborech ČNR i SNR, jakož i ve výborech
Federálního shromáždění.
Výbory České národní rady vesměs
doporučily přijetí uvedeného návrhu
zákona a některé z nich připojily
seznam připomínek, které jsme se v ústavně
právních výborech snažili zařadit
z větší části.
Pokud jde o výbory Slovenské národní
rady, výbor branně bezpečnostní souhlasí
s pozměňujícími návrhy, výbor
pro vzdělání, vědu, kulturu a sport
SNR nepřijal k tomuto návrhu zákona platné
usnesení pro nedostatek potřebné většiny.
Výbory zahraniční, branně bezpečnostní,
pro životní prostředí, hospodářské,
sociální a kulturní, výbory pro plán
a rozpočet Sněmovny lidu a Sněmovny národů
doporučují návrh zákona zase s pozměňujícími
návrhy, posléze výbor (promiňte, že
jsem přeskočil) pro obchod SNR s návrhem
zákona nesouhlasí, výbor pro životní
prostředí SNR s návrhem zákona souhlasí
s připomínkami.
Dovolte mi na závěr konstatovat, že jako zpravodaj
výborů Sněmovny lidu doporučuji návrh
zákona přijmout, a to ve znění pozměňovacích
návrhů a připomínek, jak byly zapracovány
v definitivní redakci výborů ústavně
právních. Děkuji vám.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
poslancovi Bendovi za prednesenú správu. Ďalej
má slovo spravodajca výborov Snemovne národov
poslanec Michal Kurťák. Prosím, aby sa ujal
slova.
Společný zpravodaj výborů SN M. Kurťák:
Vážený pán predseda, vážené
Federálne zhromaždenie, pripojil by som sa k slovám
predrečníka a chcel by som len doplniť určité
záležitosti.
V prvom rade sme dostali z legislatívneho odboru FZ legislatívne
doplnky, ktoré by mali byť v § 8 ods. 2 - vložiť
za slová "Českej a Slovenskej Federatívnej
Republiky" slovo "Prahy". Ďalej sa tam potom
používa legislatívna skratka hlavné
mesto Praha.
Potom v § 19 ods. 4 nahradiť slová "z nich"
slovami "z týchto politických strán
a politických hnutí". Ide o to, aby nemohla
vzniknúť zámena na politické kluby,
o ktorých sa predtým hovorí. Nie sú
to teda vecné zmeny, len zmeny legislatívne, a preto
by som odporúčal, aby sa zahrnuli do spravodajskej
správy ústavnoprávnych výborov.
Teraz by som chcel prejsť k celkovému zákonu.
Musíme si uvedomiť, že pokiaľ sme sa rozhodli
prijať ústavný zákon o referende, musíme
urobiť aj ďalší krok, ktorým by malo
byť prijatie tohto zákona, kde sa hovorí o
tom, ako sa má referendum uskutočňovať.
Preto dávam na zváženie aj poslancom, ktorí
majú v tejto chvíli určité výhrady
k otázke, resp. k dobe konania referenda, aby túto
okolnosť zvážili, prihliadli na ňu a pri
hlasovaní o zákone hlasovali pre, aby sme vytvorili
všetky podmienky pre možnosť kedykoľvek referendum
prijať.
Vzhľadom k vládnemu návrhu zákona ústavnoprávne
výbory prijali niektoré zmeny, dotkol by som sa
tých podstatnejších.
Jedna je, že v referende sa môžu klásť
otázky, ktoré sa navzájom vylučujú,
takže nie je tam už možnosť, že sa navzájom
vylučujú, ale musia sa navzájom nevylučovať.
Ďalej, referendum sa môže konať v priebehu
dvoch dní, pôvodný návrh hovoril, že
sa môže konať len v jednom dni. Tu sme vyšli
v ústrety Slovenskej národnej rade.
Základná vec bola v § 19, kde boli podstatné
zmeny v časových náväznostiach. Čo
sa týka dĺžky kampane, pôvodný
návrh bol 40 dní, to sa zmenilo na 12. Tým
pádom sú ďalšie náväznosti
- zmeny medzi vyhlásením referenda a uskutočnením
referenda, zmeny v náväznosti na to, čo sa
týka vysielacej doby v rozhlase a televízii a zároveň
aj minimálnej doby, ktorá patrí politickým
klubom, zastúpených vo Federálnom zhromaždení.
Ako spravodajca výboru ústavnoprávneho výboru
Snemovne národov odporúčam snemovni, aby
za tento zákon hlasovala.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
Kurťákovi za prednesenú správu. Teraz
otváram k návrhu rozpravu. Ako prvý sa prihlásil
pán poslanec Lux. Dávam mu slovo.
Poslanec SN J. Lux: Vážený pane předsedo,
dámy a pánové, dovolím si dva pozměňující
návrhy k tomuto zákonu.
K § l9 odst. 4 - doporučujeme jménem klubu
KDU vypustit "úměrně k celkovému
počtu členů jejich poslaneckých klubů"
a nahradit "rovnoměrně mezi všechny poslanecké
kluby". V odst. 6 téhož paragrafu - "po
uplynutí doby kampaně před referendem je
další přesvědčování
pro určitý způsob hlasování
o referendu slovem, písmem, zvukem a obrazem zakázáno
ve státních, veřejných..." -
navrhujeme vypustit slovo "státních".
Zdůvodnění tohoto návrhu: Co se týče
kampaně po uplynutí doby, domníváme
se, že nemůžeme zákaz stanovit jen na
státní prostředky a všechny soukromé
prostředky aby mohly v kampani pokračovat, je třeba,
aby tato kampaň nemohla pokračovat žádnými
prostředky. Co se týče rovného přístupu
poslaneckých klubů z pohledu kampaně, domnívám
se, že nemůžeme připustit majorizaci,
protože by to byl výrazný precedens do příštích
řádných voleb. Děkuji.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Prosím,
aby ďalšie návrhy boli predkladané písomne.
Ďalej hovorí pán poslanec Sokol.
Poslanec SN J. Sokol: Pane předsedo, kolegyně a
kolegové, o referendu se zde mluví již téměř
rok a náš poslanecký klub - tehdy ještě
poslanecký klub Občanského fóra -
byl jedním z jeho hlavních zastánců.
Domnívám se, že stojí za to si připomenout
vývoj, který za rok nastal. Tento vývoj nedal
za pravdu těm, kteří v referendu především
viděli možnost jeho zneužití, kteří
se referenda obávali jako prostředku, který
by mohl ohrožovat demokracii. Domnívám se,
že naopak dal za pravdu těm, kteří v
referendu viděli prostředek, jak se v obtížných
situacích opřít přímo o mínění
našich voličů, našich občanů.
Domnívám se, že tato okolnost je dnes dostatečně
patrná.
Mrzí nás, že ústavní zákon
o referendu byl poznamenán zejména úvahami
o možnostech zneužití referenda a že byl
příliš zúžen. Nicméně
jsme pro něj hlasovali i v této zúžené
podobě a i návrh prováděcího
zákona, jak jej navrhují ústavně právní
výbory, budeme podporovat.
Předseda FS A. Dubček: S technickou poznámkou
sa ešte hlási pán poslanec Lux.
Poslanec SN J. Lux: Omlouvám se, že jsem zapomněl
jednu důležitou věc, že klub KDU tento
návrh zákona podporuje.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem. Slovo má
ďalej pán poslanec Kanis.
Poslanec SN P. Kanis: Vážený pán predseda,
vážené kolegyne, vážení
kolegovia, mám štyri pozmeňujúcee návrhy,
ktoré sa týkajú problému, či
predseda a podpredseda jednotlivých komisií majú
byť volení alebo určení lósom.
Vzhľadom na potrebnú nestrannosť pri vykonávaní
referenda by bolo vhodnejšie, aby predseda aj podpredseda
týchto komisií sa určovali lósom,
teda, aby neboli volení. Keby sa volili, tak je tu veľká
možnosť, že nebude uplatnená nestrannosť
práce komisie.
Preto by som navrhoval zmeniť znenie § 13 ods. 2 takto:
"Na prvom zasadnutí určí lós
z členov federálnej komisie jej predsedu a prvého
podpredsedu." V tejto logike určovania predsedu a
podpredsedu lósom pokračujú aj pozmeňujúce
návrhy, pokiaľ ide o ústrednú komisiu,
okresnú a okrskovú komisiu. Teda ďalší
pozmeňujúci návrh: Navrhujem zmeniť
§ 14 ods. 2 takto: "Na prvom zasadnutí určí
lós z členov ústrednej komisie predsedu a
prvého podpredsedu."
Tretí pozmeňujúci návrh - zmeniť
znenie § 15 ods. 2 takto: "Na prvom zasadnutí
určí lós z členov okresnej komisie
predsedu a prvého podpredsedu."
Štvrtý pozmeňujúci návrh - zmeniť
znenie § 16 ods. 2 takto: "Na prvom zasadnutí
určí lós z členov okrskovej komisie
predsedu a podpredsedu."
Tu mám zároveň otázku na navrhovateľa
a na spravodajcu, či tu náhodou nedošlo k chybe,
či tam má byť podpredseda alebo prvý
podpredseda. Pri predchádzajúcich troch komisiách
sa jednalo o prvého podpredsedu. To je len technická
pripomienka.
Navrhujem ďalej vypustiť v § 18 slová "bývalých
mestských národných výborov",
pretože podľa znenia aj § 28 sú tieto slová
tam zbytočné. Myslím, že je to celkom
samozrejmé.
V § 33 navrhujem - keď referendum podľa ústavného
zákona o referende môže rozhodovať zásadné
otázky štátoprávneho usporiadania a
nie iné referendum, potom aj formulácia § 33
ods. 1 sa mi zdá nadbytočná a stačilo
by tam, aby miesto "keď sa konalo" začínala
veta "referendum na rozhodnutie zásadnej otázky."
To sú moje pozmeňujúce návrhy. Ďakujem
za pozornosť.
Předseda FS A. Dubček: Ďakujem pánu
poslancovi Kanisovi. Opäť prosím, aby pripomienky,
pozmeňujúce návrhy a doplnky, boli odovzdávané
spravodajcom písomne. Slovo má poslanec Kučera.
Poslanec SL P. Kučera: Pane předsedo, dámy
a pánové, naše stanovisko klubu OH vyjádřil
Jan Sokol, předseda klubu - já bych pouze navrhl
některé drobné úpravy, které
podle nás předkládaný text zpřesní.
S odkazem na § 3 odst. 1 ústavního zákona
o referendu, navrhuji zařadit nový odst. 1 do §
3 vládního návrhu zákona o způsobu
provádění referenda, tisk 853, ve znění
návrhu ústavně právních výborů
- tisk 953. Tento odst.1 by upřesňoval způsob,
kterým je postupován návrh prezidentovi a
jakým způsobem je zjišťováno stanovisko
národních rad.
Odstavec 1: "Návrh na vyhlášení
referenda předloží Federální
shromáždění do pěti dnů
od jeho přijetí národním radám
obou republik k vyjádření. Vyjádření
národních rad Federální shromáždění
připojí k návrhu předkládanému
prezidentovi ČSFR. Pokud se národní rada
k návrhu na vyhlášení referenda nevyjádří
do dvaceti dnů ode dne, kdy jí byl předložen,
platí, že se k němu vyjádřila
poslední den této lhůty."
Druhý pozměňovací návrh se
týká § 13 - je určitou korekcí
pozměňovacího návrhu, který
přede mnou přednášel poslanec Kanis.
Pro případ, že by federální,
ústřední, okresní či okrsková
komise na svém prvním zasedání nezvolily
ze svých členů předsedu a prvního
místopředsedu, protože žádný
z členů by nezískal potřebnou nadpoloviční
většinu hlasů, je třeba stanovit, že
se v takovém případě předseda
a první místopředseda určí
losem. Doporučuji proto, aby v předkládaném
textu v § 13, odst. 2 byl na závěr doplněn
tento text:
"Pokud se předseda a první místopředseda
nezvolí, určí se losem. Losování
řídí nejstarší člen federální
komise." Podobně jako poslanec Kanis navrhuji, aby
to bylo promítnuto i do dalších paragrafů,
které hovoří o ústřední,
okresní a okrskové komisi, to znamená, aby
v § 14 odst. 2, v § 15 odst. 2 a v § 16 odst. 2
byl doplněn stejný text, přičemž
označení komise federální se nahradí
označením příslušné komise
ústřední, okresní, okrskové,
podle toho, které komise se ustanovení týká.
Dále vzhledem k tomu, že provozovatelé televizního
a rozhlasového vysílání nejsou dotováni
ze zákona ze státních prostředků,
je třeba uvážit, zda by jim alespoň
částečně neměly být
ze státních rozpočtů hrazeny náklady
spojené s poskytnutím vysílacího času
politickým stranám v době kampaně
před referendem podle § 19 odst. 2 a 3. Proto navrhuji
v § 19 vložit za odst. 5 nový odst. 6 tohoto
znění:
"Úhrada za užívání telekomunikačních
zařízení se hradí v rozsahu vysílacího
času poskytnutého podle odst. 2 ze státního
rozpočtu federace a v rozsahu vysílacího
času poskytnutého podle odst. 3 ze státního
rozpočtu příslušné republiky."
V návaznosti na následující odstavce
je třeba přečíslovat a v návaznosti
na tuto úpravu v § 19 je nezbytné v §
31 odst. 3 na závěr doplnit slova "s výjimkou
úhrad za užívání telekomunikačního
zařízení podle § 19 odst. 6". To
je ten nový odstavec.
Ustanovení § 29 odst. 2, které stanoví
fyzickým a právnickým osobám podnikajícím
v oboru polygrafické činnosti povinnost za úplatu
zajistit, aby dokumenty potřebné pro referendum
byly včas a řádné rozmnoženy,
aniž by byla vzata v úvahu možnost povinné
osoby tuto povinnost plnit, je problematické. Proto doporučuji
v § 29 odst. 2 vložit za slovo "povinné"
slova "odpovídajícímu technickým
možnostem jejich provozu". To je třeba vždy
zvážit.
Nakonec za účelem upřesnění
postupu předsednictva FS, předsednictva ČNR
a předsednictva SNR při zasílání
rozhodnutí přijatého v referendu k vyhlášení
ve Sbírce zákonů v souvislosti se žádostí
o přezkoumání ústavnosti postupu referenda,
zejména pak v případě, kdy žádost
o přezkoumání byla podána, avšak
ústavní soud porušení ústavnosti
nezjistil, doporučuji upravit § 34 odst. 2, 3 a 4
takto:
" Odst. 2: Pokud žádost o přezkoumání
ústavnosti postupu referenda vyhlášeného
podle článku 3 odst.1 ústavního zákona
nebyla ústavnímu soudu doručena ve lhůtách
podle odst. 1, zašle předsednictvo FS rozhodnutí
přijaté v referendu (§ 33 odst. 1) k vyhlášení
ve Sbírce zákonů (článek 5
odst. 3 ústavního zákona) do tří
dnů po uplynutí nejzazší lhůty
podle odst. 1.
" Odst.3: Pokud žádost o přezkoumání
ústavnosti postupu referenda vyhlášeného
podle článku 3 odst.2 ústavního zákona
nebyla ústavnímu soudu doručena ve lhůtách
podle odst. 1, zašle předsednictvo národní
rady příslušné republiky rozhodnutí
přijaté v referendu k vyhlášení
ve Sbírce zákonů do tří dnů
po uplynutí nejzazší lhůty podle odst.
1."
A na závěr, to se týká toho, byla-li
žádost o přezkoumání doručena:
"Odst. 4: Byla-li žádost o přezkoumání
ústavnosti postupu referenda ústavnímu soudu
doručena ve lhůtách podle odst. 1, avšak
ústavní soud porušení ústavnosti
postupu referenda nezjistil, zašle předsednictvo FS,
jde-li o referendum vyhlášené podle článku
3 odst. 1 ústavního zákona nebo předsednictvo
národní rady příslušné
republiky, jde-li o referendum vyhlášené podle
článku 3 odst. 2 ústavního zákona,
rozhodnutí přijaté v referendu k vyhlášení
ve Sbírce zákonů do tří dnů
od vyhlášení nálezu ústavního
soudu."
Domníváme se, že to bude upřesnění
předkládaného návrhu. Děkuji
Vám za pozornost.