Společný zpravodaj výborů SL E. Valko:
Mám poslednú poznámku ako spravodajca, a
to k uzneseniu § 2 "predmet podnikania". Boli tu
totiž niektoré návrhy pri reišení
expertnej skupiny, resp. výkladové problémy
s týmto paragrafom. Pokiaľ sme si všimli §
2 ods. 1 je totožný s § 2 nového živnostenského
zákona, č. 455/1991 Zb., ktorý vylučuje
tzv. zamestnávanie podnikateľov, keď napríklad
podnikateľ zamestnáva ako druhého podnikateľa
predavača. Jednoznačne pod podnikateľom sa
rozumie sústavná zárobková činnosť
vykonávaná samostatne podnikateľom a - a to
je dôležité - vlastným menom, ale na
vlastnú zodpovednosť, predovšetkým za
účelom tlače. Toto ustanovenie vylučuje
tzv. zamestnávanie podnikateľa na základe rozhodnutia
živnostenského úradu, ktorým sa obchádzali
daňové predpisy. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS J. Stank: Ďakujem. Tým sme hlasovali o všetkých
pozmeňujúcich návrhoch, ktoré boli
predložené v rozprave. Môžeme pristúpiť
k hlasovaniu o celom návrhu zákona. Konštatujem,
že obidve snemovne sú uznášania schopné,
pretože je prítomných 56 poslancov Snemovne
národov zvolených v Českej republike a 55
zvolených v Slovenskej republike a 101 poslancov Snemovne
ľudu. Opakujem znovu, že pri schvaľovaní
tohto návrhu zákona platí zákaz majorizácie.
(15.04 hodin)
Pýtam sa vás, vážené panie poslankyne
a vážení páni poslanci, kto súhlasí
s návrhom Obchodného zákonníka a s
uznesením navrhnutým ústavnoprávnymi
výbormi, pripraveným podľa pozmeňujúcich
a doplňujúcich návrhov a podľa odporúčania
snemovňového spravodajcu, nech zdvihne ruku a stlačí
tlačidlo!
Prosím pracovníčky Kancelárie, aby
po dobu hlasovania neroznášali žiadne dokumenty,
pretože rušia poslancov.
(Hlasuje se.)
(SN - ČR 48, SR 55, SL 101)
Snemovňa národov - česká časť
štyridsaťosem, slovenská časť päťdesiatpäť,
Snemovňa ľudu stojeden.
Kto je proti? (SN - ČR 0, SR 0, SL 0)
Snemovňa národov - česká časť
nikto, slovenská časť nikto, Snemovňa
ľudu nikto.
Kto sa zdržal hlasovania? (SN - ČR 8, SR 0, SN 0)
Snemovňa národov - česká časť
osem, slovenská časť nikto, Snemovňa
ľudu nikto.
Osem poslancov zvolených v Českej republike
v Snemovni národov sa hlasovania zadržalo. Hlasovali
všetci poslanci prítomní v snemovni.
Môžem konštatovať, že poslanci oboch
snemovní zákon schválili. (Potlesk.)
Po súhlasnom uznesení oboch snemovní Federálne
zhromaždenie ČSFR schválilo Obchodný
zákonník. Ďakujem podpredsedovi vlády
pánu Rychetskému za výklad, obom spravodajcom
za prednesenú správu a za prácu s pozmeňujúcimi
návrhmi a samozrejme vám všetkým, ktorí
ste sa zúčastnili dopracovania tohto rozhodujúceho
legislatívneho dokumentu.
Ďalej budeme pokračovať hlasovaním o pozmeňujúcich
návrhoch, ktorými sa mení a doplňuje
zákon o Občianskom súdnom poriadku. V tejto
časti bude Federálne zhromaždenie viesť
prvý pospredseda Federálneho zhromaždenia,
pán poslanec Jičínský.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím, kolegové,
neodcházejte z jednací síně, protože
předpokládám, že nás nebude dělit
dlouhý čas od hlasování. Rozpravu
k této věci jsme ukončili, nyní patří
závěrečné slovo panu místopředsedovi
vlády, jako navrhovateli. Zároveň se připraví
zpravodajové ke svým závěrečným
vystoupením.
Místopředseda vlády ČSFR P. Rychetský:
Vážený pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
dovolte, abych závěrečné slovo omezil
na stanovisko vlády. Stanovisko vlády jednak k tisku
965 obsahujícímu zpravodajskou zprávu ústavně
právních výborů, jednak k návrhům,
které zazněly v rozpravě.
Pokud se týče tisku 965, zmíním pouze
ty návrhy, které vláda neakceptuje a o kterých
je tedy třeba hlasovat jako o návrzích pozměňujících
k vládnímu návrhu. Z tisku 965 se to týká
na str. 3 pouze té pasáže v § 9, která
je pod písm. bb), kde navrhují ústavně
právní výbory zvýšit částku
z 20 000, jak navrhoval zákon na 50 000, kde se domníváme,
že by hranice měla zůstat 20 000 pro příslušnost
krajských soudů při rozhodování
obchodních sporů v prvém stupni.
Samostatnou úvahu si zaslouží návrhy
na to, aby obchodní rejstříky nebyly vedeny,
tak jak tomu bylo dosud, okresním soudem v sídle
krajského soudu, ale návrh vlády je na to,
aby nadále obchodní rejstříky vedly
krajské soudy. Chtěl bych zdůraznit skutečnost,
že rozhodování složitých obchodních
sporů u krajských soudů si logicky vyžaduje
návrat k tomu, co v naší zemi bylo od roku
1918 až do roku 1950, čili k tomu, že obchodní
rejstříky byly vedeny krajskými soudy a při
nápadu žaloby v obchodní věci vlastně
první krok soudu byl, že zjišťoval z obchodního
rejstříku, zda se věc týká
obchodní organizace, zda je splněna příslušnost
a pod.
Náš návrh na přenesení agendy
obchodních rejstříků ke krajským
soudům je tedy logická. Proto ani nesouhlasíme
s návrhem společné zprávy na str.
3, poslední část bodu 5, poslední
- kde se navrhuje vypustit z § 9 odst.4 písm. b).
Další nesouhlas vlády se týká
až bodu 27 na s. 7 společné zpravodajské
zprávy, kde se navrhuje zvýšit hranici pro
vydávání platebních rozkazů
z 50 000 na 100 000 Kčs u věcí obchodních.
Domníváme se, že hranice 50 000 u rozhodnutí
sporu bez jednání pouhým platebním
rozkatem je dostačující.
Obchodních rejstříků se týká
i na str. 8 v bodě 30 čtvrtá pomlčka.
Pokud ovšem budou tyto návrhy u ústavně
právních výborů přijaty, pak
bude třeba přijmout řadu dalších
návrhů přednesených v rozpravě.
Na str. 9 společné zpravodajské zprávy
došlo patrně k překlepu. Slova "pokud
se jimi neomezuje osobní spor" a tak dále,
nemají být zařazena na konci věty,
ale mají být vsunuta za slova "sporů".
Předpokládám, že to bude opraveno a
že tedy nepůjde v tomto případě
o výhradu.
Chtěl bych říci, že ke společné
zpravodajské zprávě už má vláda
toliko jednu výhradu, a to je návrh ústavně
právních výborů pod bodem 70, a opět
jenom část toho návrhu pod písm. bb).
Tento návrh směřuje k tomu, aby generální
prokurátor měl právo podávat stížnost
proti porušení zákona proti rozhodnutí
soudů tam, kde se realizuje ústavní princip
správního soudnictví, kde tedy soud přezkoumal
správní rozhodnutí státních
orgánů. Domníváme se, že by nebylo
dobré, aby tam, kde se uplatnilo přezkumné
právo nezávislého soudu, zákon připouštěl
právo prokuratury přezkoumávat rozhodnutí
soudu a napadat ho tímto mimořádným
opravným prostředkem. To je důvod, proč
v tomto případě nesouhlasíme.
Se všemi ostatními návrhy z tisku 965, společné
zprávy ústavně právních výborů,
vláda souhlasí.
Nyní mi dovolte stručné vyjádření
k textu, který je nazván "Pozměňovací
návrhy k návrhu zákona, kterým se
mění a doplňuje občanskosoudní
řád a notářský řád"
a jsou to návrhy, které byly vneseny v dnešní
rozpravě. S prvními dvěma návrhy pana
poslance Világiho nesouhlasím z důvodů,
o kterých jsem hovořil. Jde o ten posun působnosti,
pokud jde o vedení obchodního rejstříku,
ke krajským soudům. Pokud by však tento posun
byl realizován, souhlasí vláda s dalším
návrhem na nový text § 200 d), jako máme
v tomto textu.
Dále souhlasí se všemi návrhy na této
první straně a se všemi návrhy na druhé
straně a nesouhlasí až s návrhy pana
poslance Hrivíka a pana poslance Kováče.
Dovolte mi několik slov k návrhům pana poslance
Hrivíka.
Musím otevřeně říci, že
pan poslanec Hrivík fakticky navrhl, aby se tímto
zákonem už rozdělila federace na dva nezávislé
státy, aby se tímto zákonem zcela odstranila
působnost Nejvyššího soudu federace, aby
se nejen tam, kde my navrhujeme rozhodování krajských
soudů jako v prvním stupni, ale i tam, kde již
dnes rozhodovaly krajské soudy v prvním stupni,
protože k tomu byly vázány mezinárodními
dohodami, to je oblast důchodového zabezpečení,
aby i v těchto případech se odebrala působnost
krajským soudům, převedla se na okresní
soudy. Výsledek by byl ten, že soudní soustava
této země by nebyla v oblasti nejdůležitější,
to je v oblasti občanskoprávní, vůbec
zastřešena Nejvyšším soudem federace.
Chtěl bych zdůraznit, že vláda měla
pádné důvody, proč chce ve vybraných
okruzích sporů zajistit rozhodování
soudy v prvním stupni na úrovni krajských
soudů. Jde - jak dobře víme - v podstatě
o tři okruhy. Jde o složité obchodní
spory, spory z práv průmyslových a patentových,
jde o spory o ochraně osobnosti a jde o spory z tiskových
zpráv, kde došlo ke zneužití ústavního
práva na šíření informací.
V těchto třech oblastech považujeme za nezbytné
nejen zajistit kvalifikované rozhodnutí na prvním
stupni již na úrovni krajských soudů,
to je zkušenými soudci, ale otevřeně
říkám, že považujeme za důležité,
aby se naplnila myšlenka a zásada ústavní
Listiny práv a svobod o rovném postavení
občanů před zákonem, aby tato myšlenka
byla realizována i v úrovni soudní, to je
aby bylo možno sjednotit judikaturu všech tří
nejvyšších soudů, aby neskončilo
judikování na úrovni nejvyššího
soudu republiky, ale aby bylo možné sjednotit rozhodování
o federálních zákonech na úrovni federace.
Přitom náš návrh nesměřuje
k tomu, že by Nejvyšší soud federace rozhodoval
nějaké spory meritorně. Už jsem zdůraznil,
že veškeré meritorní rozhodování
se odehraje na rovině soudů republikových.
Federální Nejvyšší soud by byl
příslušný pouze u několika mimořádných
opravných prostředků formou dovolání
podaných Nejvyššímu soudu, neměl
by právo tyto spory rozhodovat, ale zaujal by stanovisko
a buď by rozhodnutí rozsudky potvrzoval, nebo by je
rušil, nemohl by je však nahradit rozsudkem novým.
To je důvod, proč návrhy pana poslance Hrivíka,
tak, jak zde odezněly, nepovažujeme za přijatelné.
Další návrhy jsou návrhy pana poslance
Kováče. Všechny návrhy pana poslance
Kováče směřují k zachování
působnosti Generální prokuratury a jejích
orgánů v oblasti občanskoprávní.
Chtěl bych zdůraznit, že šíře,
v jaké jsou navrženy, v podstatě odpovídá
dnešnímu stavu. Dnešní stav se nám
přirozeně jeví jako nežádoucí.
Je takový, že prokuratura může v civilním
soukromoprávním sporu zahájit řízení
podáním žaloby za účastníka
nejen bez jeho vědomí, ale i proti jeho vůli.
Může do jakékoli věci vstoupit se všemi
právy účastníka. Uvědomme si,
že jde o majetkové spory, že jde o spory mezi
občany, kde by mělo být jejich vůlí,
zda povedou spor a jakým způsobem ho povedou, a
jejich právem dispozice s předmětem sporu.
Z těchto důvodů plně souhlasíme
s návrhem zpravodajské zprávy, aby zůstalo
zachováno právo prokuratury, ale ve věcech,
kdy nejde o spor mezi dvěma účastníky,
ve věcech způsobilosti k právním úkonům,
ve věcech prohlášení za mrtvého
a ve věcech rejstříkových, ale nikoli
ve věcech, které jsou sporem klasickým majetkovým
mezi dvěma účastníky.
Zbývá, abych se vypořádal s návrhy
pana poslance Wagnera a pana poslance Šamalíka. Návrhy
pana poslance Šamalíka jsou prakticky totožné
s návrhy pana poslance Világiho, přednesenými
ve zpravodajské zprávě, takže vláda
je akceptuje. Zbývá jediný návrh pana
poslance Wagnera na straně 3 dole a následující.
Týká se § 157, ve kterém navrhuje, aby
písemné vyhotovení rozsudku bylo účastníkům
doručeno nejméně do 30 dnů od jeho
vyhlášení. Návrh je formulován
trochu nešťastně, ale je motivován naprosto
pochopitelně. Pokud by návrh zněl jinak,
že je povinností soudů vypravit rozsudky do
30 dnů od jejich vyhlášení, pak bych
z tohoto místa odpovědně mohl prohlásit,
že by jej vláda akceptovala. Ale nelze uložit
soudu, aby je doručoval v této lhůtě,
neboť občanskosoudní řád o doručení
má samostatné ustanovení. Například
není-li zastižen účastník, jehož
bydliště je známo, v místě svého
bydliště, dochází k doručení
takzvaným uložením na poště, podáním
oznámení s tím, že doručení
nastává ex lege patnáctý den po tomto
aktu. Akceptováním ustanovení pana poslance
Wagnera bychom tento institut náhradního doručení
zcela zrušili, protože by prakticky všechny rozsudky
musely být doručovány fyzicky soudem a nikoli
poštou. Z těchto důvodů je akceptovat
nemůžeme.
To je celé souhrnné stanovisko federální
vlády k návrhům, které zazněly
k občanskému a notářskému řádu.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji panu místopředsedovi
Rychetskému. Prosím nyní zpravodaje pana
poslance Ševčíka a pana poslance Világiho.
Prosím poslance, aby se z kuloárů odebrali
do jednací síně. Znovu vyzývám
poslankyně a poslance, kteří se zdržují
v kuloárech, aby zaujali svá místa v jednací
síni, budeme projednávat jednotlivé pozměňovací
návrhy a hlasovat o nich.
Znovu žádám kolegy, aby se vrátili do
jednací síně, abychom mohli přistoupit
k hlasování o jednotlivých pozměňovacích
návrzích.
Žádám zejména kolegy z české
části Sněmovny národů, aby
se vrátili do jednací síně.
Vážení kolegové a kolegyně, můžeme
přistoupit k hlasování. Prosím, abyste
zaujali svá místa, budeme hlasovat o jednotlivých
pozměňovacích návrzích. Prosím
pana zpravodaje, aby uvedl první návrh.
Mějte ještě chvilku strpení, zpravodajové
se dohodnou o postupu projednávání pozměňovacích
návrhů.
Společný zpravodaj výborů SL O. Világi:
Začneme § 85 odsek 4, kde som navrhoval vypustiť
slovo "trvalé". Vláda a spravodajcovia
s tým súhlasia. Je to hneď na prvej strane
tlači o pozmeňujúcich návrhoch novely
zákona, ktorým sa mení a doplňuje
Občiansky súdny poriadok a Notársky poriadok.
To znamená, že začíname § 85 ods.
4. Môj návrh znie vypustiť slovo "trvalé".
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Vážení
kolegové, budeme hlasovat, návrh je jasný,
vláda souhlasí, zpravodajové doporučují,
jde o § 85 odst. 4, kde se má vypustit slovo "trvale".
Budeme hlasovat, upozorňuji, že v tomto případě
nejde o zákon se zákazem majorizace, čili
hlasují Sněmovna národů a Sněmovna
lidu najednou, Sněmovna národů hlasuje jako
celek, stačí prostá většina přítomných.
(l5.32 hodin)
Budeme hlasovat, kdo je pro tento návrh, ať zvedne
ruku a stiskne tlačítko!
(SN 77, Sl 73 ) Děkuji.
Kdo je proti? (SN 1, SN 0) Děkuji.
Kdo se zdržel hlasování? (SN 14, SL 13) Děkuji.
77 pro, 1 proti, 14 se zdrželo ve Sněmovně
národů, ve Sněmovně lidu 73 pro, nikdo
proti, 13 se zdrželo, obě sněmovny návrh
přijaly. Prosím pana zpravodaje o další
návrh.