Poslanec SL M. Bláha: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, dovolte mi, abych za sebe
a kolegy poslance Világiho, Kukučku, Sándorovou
a Sahligerovou, přečetl interpelaci na pana místopředsedu
vlády Mikloška.
Místopředseda vlády ČSFR Jozef Mikloško
se obrátil na Generální prokuraturu Slovenské
republiky s podnětem přešetřit, zda
uveřejněním povídky Martina Kasardy
"Azda posledná večera" ve 32. čísle
Kulturného života nebyl porušen § 198 zákona
číslo 456/1990 Sb. Protože v této věci
podali podnět na generální prokuraturu mnozí
občané Slovenska, podnět podaný Jozefem
Mikloškem ne jako občanem, ale jako místopředsedou
vlády ČSFR můžeme kvalifikovat jako
politický nátlak na prokuraturu.
Jelikož obsahem interpelace nemá být konstatování
něčeho, ale otázka, ptáme se pana
místopředsedy. Jako člověk, který
ze své funkce má být nestranný, který
má v kompetenci humanitární otázky
a lidská práva, a nejen právě katolíků,
proč se neobrátil s podobným podnětem
na Generální prokuraturu Slovenské republiky
v případech, když v různých slovenských
periodikách byly uveřejněny články
- a chci zdůraznit články a ne literární
útvary - zjevně antisemitské, články,
které hanobily Židy, podněcovaly nenávist
proti národnostním menšinám, které
osočovaly i konkrétní veřejné
činitele pro jejich původ. Proč se neobrátil
na prokuraturu, když vydavatelství Agros vydalo Protokoly
židovských mudrců, které jsou v civilizovaném
světě považovány za výplod militantního
antisemitismu? Kdyby Jozef Mikloško podal podnět na
prokuraturu i v těchto případech, mohl se
vyhnout podezření, že v případě
povídky Martina Kasardy jde z jeho strany o politicky motivovaný
nátlak na prokuraturu Slovenské republiky. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Chce pán podpredseda
ihneď reagovať?
Místopředseda vlády ČSFR J. Mikloško:
Budem samozrejme reagovať písomne. Vyjadrenie je také:
Poviedka - alebo ako sa to nazýva, bola publikovaná
5. augusta, ja som sa o tom dozvedel až o dva mesiace neskôr.
Skutočne ma veľmi pobúrila. Za celých
40 rokov komunizmu, keď sa proti cirkvi veľmi bojovalo,
si komunisti takýto útok nedovolili. Ja som reagoval
ako občan, ako veriaci, ale aj ako človek, ktorý
má na starosti ľudské práva a vzťahy
medzi cirkvami, poviedku som pokladal za urážku nie
len našich veriacich katolíkov a všetkých
kresťanov, ale aj za urážku - dá sa povedať
- všetkých veriacich sveta. Viem, ako v prípade
Satanských veršov reagovali na to v Iráne.
Zdalo sa mi, že každý občan či
verí alebo neverí, by proti takejto poviedke mal
protestovať. Ako občan, nie ako podpredseda vlády,
som dal podnet prokuratúre k prešetreniu, hlavne §
198 - ide o hanobenie vyznania občanov. Bral som to ako
hanobenie časti občanov, resp. národa, pretože
slovenský aj český národ vyšiel
z koreňov kresťanských. Tisíc rokov
sa týchto koreňov držal, takže sa mi zdalo,
že nie je férové, že niekto takúto
"poviedku" napíše. Keď si ju prečítate,
zistíte, že nemá nič spoločné
s umením, šlo o určitú trapnú
snahu o senzáciu, vedomé rúhanie sa, dráždenie
ľudí, štiepenie ľudí na skupiny pre
a proti.
Reagoval som tiež na rôzne také veci, keď
sa objavili v tlači, a myslím, že ako občan
na to právo mám. Nie o všetkých informáciách,
ktoré ste mi dali, som informovaný. Slovenská
tlač k nám chodí podstatne pomalšie
a menej. Až sa zoznámim so spismi a materiálmi,
o ktorých ste hovorili, vysvetlím vám svoj
postoj k nim. Hovorím, že nie všetky sa dostali
do mojich rúk. Písomne, v lehote samozrejme, odpoviem
na túto interpeláciu.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. S technickou poznámkou
sa hlási pán poslanec Čičmanec.
Poslanec SL P. Čičmanec: Myslím, že
poslancovi Bláhovi nič nebráni v tom, aby
podobný podnet podal i v tých veciach, ktoré
sa pokladá za porušenie zákona. Keby takýto
podnet nebol dal doktor Mikloško, určite by ho podal
niekto iný, pretože to, čo urobil pán
Kasarda, je bezprecedentná urážka mnohých
kresťanov, ktorá sa tu nevyskytla za ani 40 rokov
komunistického režimu. To už som hovoril pred
dvomi dňami. Prosím, uvedomte si, že nemôžeme
byť tak tolerantní, že by sme boli tolerantní
i voči zlu. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ešte sa hlási
pán poslanec Bláha.
Poslanec SL M. Bláha: Já jsem chtěl reagovat
pouze na to, že se mi zdá nepřístojné,
aby člen vlády podával žádost
o trestní přešetření na jakéhokoliv
občana tohoto státu. Mám pocit, že v
tom spočíval i smysl mé interpelace, že
doktor Mikloško podal trestní oznámení
ne jako občan, ale výslovně jako místopředseda
vlády ČSFR. Na to kladu, prosím, důraz.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Dostanete písomnú
odpoveď. Pán poslanec Mandler sa hlási.
Poslanec SL E. Mandler: Nechci se vyjadřovat k podstatě
tohoto sporu a zvláště se nechci zastávat
urážení katolíků nebo věřících.
Ale jen jako posluchač vyjadřuji velké podivení
nad tím, že místopředseda federální
vlády odpovídá na otázku, interpelaci,
argumenty, které jsou směsicí ždanovské
estetiky a islámského fundamentalismu. To je mi
podivné.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ďalším interpelujúcim
je pán Ondrejkovič.
Poslanec SN A. Ondrejkovič: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, svojou interpeláciou sa obraciam na
predsedu federálnej vlády.
V zákone o rozpočtových pravidlách
sme prijali zásadu, že nebude dochádzať
k prerozdeľovaniu zisku. Tým sme sledovali, že
podniky produkujúce stratu prejdú postupne do útlmu
až k zániku. Toto pravidlo, pokiaľ viem, sa porušuje
v Českej republike, a to v rezorte banskom. V Českej
republike sú banské podniky ziskové a podniky
stratové. Podniky, ktoré vytvárajú
zisk, tento priamo neodvádzajú do štátneho
rozpočtu, ale najskôr vykrývajú straty
neziskových podnikov. Na pomenovaní tejto operácie
bol zavedený inštitút cenných odvodov.
Tým sa podstatne znižuje príjmová časť
federálneho rozpočtu o veĺkú čiastku.
Na Slovensku nemáme ziskové banské podniky,
ale máme celý rad iných ziskových
podnikov. Pokiaľ by sme postupovali podľa tohto pravidla,
mohli by sme aj my z niektorých ziskových podnikov
slovenských najskôr pred odvodom zisku do štátneho
rozpočtu pokryť straty banských podnikov a
tým by sa banský priemysel na Slovensku dostal do
podstatne inej roviny ako je teraz.
Žiadam pána predsedu vlády, aby mi na to povedal
svoj názor, a ako hodlá v tomto postupovať?
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Predseda vlády sa
vyjadrí písomne. Ďalej sa hlási s interpeláciou
pán poslanec Volek.
Poslanec SN I. Volek: Vážený pán predsedajúci,
vážení členovia vlády, vážení
kolegovia a kolegyne, chcem interpelovať pána podpredsedu
vlády a ministra zahraničných vecí
ČSFR Jiřího Dienstbiera. Využívam
svoje právo podľa § 54 rokovacieho poriadku Federálneho
zhromaždenia a interpelujem ho v nasledujúcej veci.
Pani Rita Klímová, veľvyslankyňa ČSFR
vo Washingtone, v rozhovore pre noviny Working woman urazila Slovákov,
keď hovorila o existencii "antisemitských demonštrácií"
na Slovensku. I keď by sme prijali vysvetlenie, že pôvodné
anglické vyjadrenie môže mať miernejší
výklad, nemôžeme principiálne prijať
postoj pani veľvyslankyne k slovenskému národu,
pretože sa nezachovala ako naša veľvyslankyňa.
Keď totiž zastupuje záujmy ČSFR, zastupuje
celú republiku s jej oboma národmi, českým
a slovenským. I my Slováci máme teda nárok,
aby prezentovala a obhajovala naše dobré meno v krajine,
v ktorej pôsobí.
Keď je na Slovensku nejaký antisemitizmus, je to naprosto
okrajová záležitosť, určite neprestavuje
ani celé percento slovenského národa. Som
presvedčený, že toto nie je o nič väčšie
percento, než v iných stredoeurópskych krajinách
vrátane Čiech, ako to konštatoval aj sám
pán prezident, či už sa tieto krajiny nachádzajú
na Východ alebo na Západ od nás. Je preto
zarážajúce, že v uvedenom rozhovore sa
antisemitizmus v Čechách nespomína. Jednostrannosť
a zaujatosť vyjadrenia pani Klímovej o Slovákoch
je evidentná.
Každý národ má svojich hrdinov, ale
aj deklasované individua, schopné akéhokoľvek
podlého činu. Ale žiadny diplomat, ktorý
svoj národ zastupuje, nedehonestuje svoj národ vyzdvihovaním
jeho negatívnych stránok, ani ho nereprezentuje
cez nezodpovedné, deklasované živly.
Keď pani Klímová nepochopila svoje poslanie
diplomata, zastupujúceho rovnako Slovákov a Čechov
a národnosti v ČSFR, potom sa právom pýtam,
či je vhodnou osobou pre takúto náročnú
prácu a to v takejto náročnej dobe, keď
naše vzťahy sú podrobované náročnej
skúške? Keď bol v minulom období systematicky
poškodzovaný alebo zamlčovaný obraz
Slovákov a Slovenska v zahraničí aj "diplomatickou
cestou", je na čase, aby už takéto praktiky
prestali. Podotýkam tiež, že k tvorbe objektívneho
image Slovenska a Slovákov v USA neprispieva skutočnosť,
že na veľvyslanectve vo Washingtone z celkového
počtu diplomatických úradníkov sú
len dvaja Slováci.
Žiadam pána ministra o stanovisko, ako chce túto
situáciu riešiť.
Písomne interpeláciu odovzdám.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Pán poslanec podá interpeláciu
písomne, my ju odovzdáme pánu ministrovi
Dienstbierovi. S faktickou poznámkou sa hlási pani
poslankyňa Sándorová.
Poslankyně SN E. Sándorová: Vážené
kolegyne a kolegovia, nechcem sa vyjadrovať k obsahu interpelácie
pána kolegu Voleka, ale len fakticky chcem poznamenať,
že podľa výskumu verejnej mienky, ktorý
bol uskutočnený Inštitútom Rady Európy,
pokiaľ sa jedná o podiel antisemitov v Československu,
podotýkam, že tento výskum sa týka Československa,
tam sa nerozlišuje Slovensko a Čechy, podľa tohto
výskumu percento antisemitov vysoko prevyšuje 1 %.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem pekne. Ďalšiu interpeláciu
chce podať pán poslanec Sochor.
Poslanec SN V. Sochor: Vážený pane předsedající,
vážený pane premiére, vážení
členové federální vlády, vážené
kolegyně a kolegové, všude ve světě
se budují různé objekty na základě
plánu rozvoje, předvídavosti, strategických
záměrů, ale také se vyskytují
situace havarijní a jako takové musí být
řešeny.
Chtěl bych se zmínit o místními orgány
neřešitelných a neřešených
problémech v souvislosti s otevřením státní
hranice s Polskem. V Severomoravském regionu je přechod
Český Těšín, kde byla postavena
nová dálniční přípojka
a další velmi důležitý přechod
je přechod Bohumín. V roce 1985 na trati
Praha-Bohumín-Košice došlo k havarijní
situaci železničního mostu, po kterém
vedla silnice na Bohumín a na státní přechod
Bohumín-Chalupky. V roce 1985 se KNV Ostrava pustil do
rekonstrukce a výstavby tohoto mostu, ovšem kraje
byly zrušeny, peníze, které KNV na to plánoval
nejsou, dnes to přešlo do oblasti Městského
úřadu Ostrava, ale není zajištěno
financování této stavby. Co to způsobuje?
Je tam naprosto odloučená část republiky
od vnitrozemí. Přes most byla zastavena osobní
doprava. Tento most vede do Polska na silnici E 58. Loňského
roku projelo touto trasou přes 400 000 osobních
vozů, asi 180 000 kamiónů a 7 000 autobusů,
které jely na státní přechod. Dnes
se tam daly policejní zátarasy, vytvořily
se objížďky a v kopcovitém terénu
musí každý ten kamión objíždět
sedmikilometrovou objížďku směrem na Bohumín.
Myslím si, že v situaci, když vznikne něco
takového v oblasti, kde bydlí statisíce občanů,
z kterých spousta denně dojíždí
do Ostravy do zaměstnání, kdy musí
každý, kdo používá osobního
vozidla, celý uvedený hraniční tranzit,
celou tu trasu objíždět, tak myslím,
že by se měly najít, když ne v České
republice, tak na federálním ministerstvu dopravy
peníze. A vyhlásit tuto akci za akci totálně
havarijní, aby v nejkratší době byl
zajištěn normální průjezd touto
oblastí, a nedocházelo k hrůzostrašné
ekologické situaci ve všech vesnicích, kterými
dnes kamióny projíždějí.
Další záležitost, která velmi ztrpčuje
obyvatelům situaci je ta, že od doby, kdy se uvolnily
hranice ve směru od Chalupek do Bohumína denně,
podle celních záznamů, přechází
hranice 800 až 1 200 obyvatel Polska, kteří
přijedou k hranici autobusem nebo osobními vozy,
protože tam je ztížena průjezdnost jako
na všech hranicích, tak tam přejdou pěšky
přes hraniční most, přes řeku
a nasednou do autobusů, které vyjíždějí
z tohoto místa směrem na Ostravu a vozí tam
pracující do zaměstnání. V
Bohumíně a ve všech přilehlých
obcích nemá nikdo šanci se dostat do zaměstnání.
Žádný orgán si toho nechce povšimnout
a vzniká tam situace, že tam skutečně
dochází k napadání polských
hostů našimi občany.
Situaci by skutečně ministerstvo dopravy, ministerstvo
zahraničních věcí a ministerstvo obchodu
mělo urychleně řešit než se zbytečně
rozpoutají nějaké národnostní
nesmyslné půtky mezi Čechy a Poláky,
kteří využívají vymožeností,
které jsme odsouhlasili.
Rád bych, aby ta záležitost byla zahrnuta do
nějakých havarijních plánů
a aby skutečně ministři financí, obchodu
a zahraničních věcí nějakým
způsobem to vyřešili.
Řešení se tam naskýtá velmi jednoduché.
Z Bohumína na Chalupky vedla kdysi trať do Německa,
je tam trať dokonce elektrifikovaná jenom pro nákladní
dopravu. Jednáním s polskou stranou je možno
vytvořit železniční přechod a
umožnit, aby lidé, kteří používají
dnes městské dopravy, mohli do Ostravy zajet normální
železnicí po trati, která je vybudovaná.
Záleží jenom na operativě ministerstva
zahraničních věcí a ministerstva dopravy.
Ještě jedna věc, která se týká
těchto záležitostí. Získal jsem
zprávu z Ústřední celní správy,
když jsem se pokoušel tyto záležitosti řešit,
že podle statistiky evropských států,
kterou má k dispozici ministerstvo zahraničního
obchodu, se k nám dostává 44 % zboží
bezcelně. Jaký je mechanismus toho, že to je
možné? Spousta kamiónů, které
k nám dnes všemi možnými přechody
přijíždějí, jezdí pro
soukromé přepravce, kteří mají
povolení k zahraničnímu obchodu. Kamióny
jsou váženy nebo jsou brány faktury nebo celní
záznamy na německé straně. Tam dovozce
třeba koupí kamión olejů po 98 fenicích,
koupí ho na dvě faktury. Jednu fakturu třeba
na 5 tun oleje, druhou na 7 tun. Na německé straně
si nechá na celnici orazit, že veze do Československa
15 tun nákladu, vybe§ re si za to "mehrwertsteuer"
- daň z přídavné hodnoty - na české
celnici vykáže jen jednu fakturu a přiveze
k nám zboží bezcelně plným kamiónem.
Celní správa, všichni to vědí,
mluvil jsem přímo s hraničním zmocněncem,
jsou zatím absolutně bezmocní; zvyk, když
se zapečetěným kamiónem musel přijet
do fabriky a nikdo ho tam nesměl odpečetit, až
přišel celník a provedl vykládku kamiónu,
tento zvyk se nějakým způsobem vytratil,
tratí se průvodky, celní správa ani
neví, kde zboží bylo složeno. Myslím,
že si každý dovede představit, že
nám tady rostou podnikatelé, zbohatlíci,
ovšem ne na základě své práce,
ale neschopností státních orgánů
vytvořit takový systém, aby k takovýmto
ztrátám nedocházelo.
Myslím si, že by se urychleně měly také
zajistit technické podmínky pro celní správu,
to znamená zvážení kamiónů,
vykládku pod dozorem celníků. Když jsme
otevřeli hranice, vložit do toho nějaké
prostředky, protože jinak asi naše hospodářství
těžko udržíme na té úrovni,
na jaké ho dnes ještě máme. Děkuji.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Faktická poznámka, pán
poslanec Chýlek.
Poslanec SL S. Chýlek: Já bych měl rád
krátkou faktickou poznámku k vystoupení pana
kolegy Voleka. Pan kolega Volek projevil velice chvályhodnou
snahu, aby obraz celé naší republiky v zahraničí
byl co nejlepší. Myslím, že tu snahu musíme
mít všichni. Projevil snahu, aby obraz Slovenska byl
co nejlepší. I to je velice chvályhodné.
Ale přesto musím upozornit na jednu věc,
které by si pan kolega Volek měl všimnout a
možná i někteří další
kolegové ze Slovenska. Totiž loni došlo k odhalení
pamětní desky panu Tisovi, o jehož antisemitských,
nikoliv jen názorech, ale skutcích, není
nejmenších pochyb. Loni musela být ta deska
sejmuta. Letos se ta situace zopakovala. Zopakovala se v době,
kdy tady byl na státní návštěvě
prezident státu Izrael. Byla to věc velmi nešťastná.
Mohli bychom to téměř označit za provokativní.
Nemám zprávu o tom, že by byla deska letos
sejmuta. Nemám zprávu o tom, že by naši
slovenští kolegové proti tomu zásadním
způsobem protestovali, zasadili se o to, aby věc
byla uvedena do pořádku.
Myslím, že je velice nešťastné, abych
já o tom dále hovořil. Mohlo by se to brát
jako věc, která nepomáhá dorozumění
mezi národy. Prosím, aby to tak v žádném
případě chápáno nebylo. Mám
tím na mysli vztah mezi Českou a Slovenskou republikou.
V žádném případě si nepřeji,
aby mé vystoupení bylo takto chápáno.
Jen prosím, aby si slovenští kolegové
všimli toho faktu, na který jsem upozornil, a aby
se zasadili za to, aby se takovéto věci nedály.
Pokud se udály, aby byly co nejdříve napraveny
a nebylo by příliš šťastné,
aby byly napravovány - ze známých důvodů
- z úrovně federální. Dal bych přednost
tomu, aby byly napravovány ze Slovenska. To je všechno,
co jsem chtěl poznamenat.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Faktickú poznámku má
pán poslanec Kvasnička.
Poslanec SN L. Kvasnička: Vážené Federálne
zhromaždenie, keď sa hovorí o tabuliach, chcel
by som len pripomenúť, že niekedy na jar sme
sa zúčastnili odhaľovania pamätnej dosky
obätiam židovského holocaustu. Takéto
pamätné dosky boli odhaľované na viacerých
miestach Slovenska. Chcel by som poprosiť, aby sme videli
veci objektívne. Ďakujem.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďalej sa chce interpelovať pán
poslanec Kováč.
Poslanec SN M. Kováč: Vážený
pán predsedajúci, vážený parlament,
chcel by som svojou interpeláciou osloviť, pôvodne
som ju mal na mysli k jednotlivým členom vlády,
ale je to interpelácia, ktorá vlastne, keď
sa ide do globálu, týka sa všetkých
ministerstiev, ministerstva financií, atď., takže
ju budem adresovať na celú vládu.
Našim tlakom za pomoci odborov, za pomoci poslancov, sa podarilo
ohľadne zdraženia tepla vybojovať to, že severné
okresy majú lacnejší tarif, niekedy bolo 6
000 metrov kubických plynu, teraz sa docielilo toho, že
dostanú za lacnejší tarif 8 000 metrov kubických.
Moja otázka smeruje k tomu, ako chce vláda riešiť
a preferovať občanov, ktorí kupujú tuhé
palivo alebo tekuté palivo, pretože tam si myslím,
že nie je vyrovnanosť. Severné okresy musia kupovať
za drahú cenu.
Potom by som sa chcel zastaviť pri probléme, ktorý
sa vyskytuje na Slovensku teraz, v poslednom období dvoch
týždňov, a čo je pre mňa veľmi
prekvapujúce - nedostatok mäsa. To je pre mňa
šok, pretože vždycky kričíme, že
máme prebytok, a ja si dovolím zamyslieť sa
nad tým, ako ten prebytok v našich papierových
formách asi vzniká. Poviem príklad: popradskí
družstevníci ponúknu vykŕmené
býky Mäsopriemyslu vo Svite, tam ich zaevidujú,
toľko a toľko tún, nepreberú, nemôžu.
Popradskí družstevníci sa obrátia na
iný mäsopriemysel. Tam je zase zaevidujú. Tým
pádom vznikne v štatistike, aký máme
obrovský prebytok. Pokiaľ som si zisťoval situáciu,
dokonca mi družstevníci hovoria, že za nejaký
týždeň bude nedostatok hovädzieho mäsa.
Myslím si, že je skutočne treba sa týmto
zaoberať. Nakoniec skutočne dôjdeme k tomu,
že budeme mať prázdne obchody a budeme musieť
mäso dovážať zo západu. Dávam
to ako inšpiráciu, pretože ja tieto podklady
nemám k dispozícii.
A nakoniec by som sa chcel trochu zmieniť o prejave pani
Klímovej a o tom, ako to vysvetľoval náš
pán prezident. Bol by som veľmi rád, keby nám
písomne mohol vysvetliť svoje stanovisko, pretože
u mňa i u mnohých iných občanov jeho
vysvetlenie vyvoláva isté rozpaky, rovnako ako možnosť
prečítania si včerajšej tlače,
kde bola anglická verzia vystúpenia pani Klímovej
a doslovný preklad. Mám naozaj rozpaky z toho, ako
pán prezident vystúpil na Slovensku. Prosil by som
o vysvetlenie.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďalej sa hlási pán poslanec
Vild.
Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, rád bych interpeloval
pana ministra Klause v otázce zvyšování
nájemného. Česká vláda navrhovala,
aby ke krokům, které by směřovaly
k vytvoření trhu s byty, k prvním krokům
zvyšování nájemného v jiných
bytech než družstevních, bylo přistoupeno
již 1. 7. t.r. Já bych se chtěl zeptat pana
ministra financí, proč je toto rozhodnutí
odkládáno? Podle informací, které
mám, bylo odloženo až na 1.7. 1992, což
je datum po volbách. Z toho by mohli někteří
"zlí jazykové" vyvozovat, že je zde
snaha tuto nepříjemnou záležitost odsunout
až do období po dalších volbách,
což se domnívám, že by nebylo správné,
protože my jsme od toho, abychom dělali i nepopulární
opatření. Ale já se domnívám,
že toto opatření je nezbytné, prostě
my nevytvoříme trh s byty žádným
administrativním opatřením, ale pouze tak,
že přistoupíme ke změně v regulaci
nájemného. Stát musí při této
změně pomoci těm občanům, kteří
nebudou mít na zvýšení nájemného
v nedružstevních bytech. Ale není možné,
aby stále dopláceli občané, kteří
ve státních bytech nebydlí nebo občané,
kteří platí vysoké nájemné
v družstevních bytech na ty občany, kteří
mají vysoké příjmy a bydlí
ve státních bytech. Samozřejmě těm
občanům, kteří bydlí ve státních
bytech a nebudou mít na toto zvýšení,
musí stát pomoci. Vláda každý
rok dává do oblasti státních bytů
20 miliard korun. Když se nyní nic nestane a část
těchto domů přejde do vlastnictví
soukromých vlastníků, tak stát sice
tyto prostředky ušetří - já si
ale vůbec nedovedu představit, jak to chceme zabezpečit,
aby tito soukromí vlastníci měli na to, aby
mohli tyto své domy udržovat. My je nemůžeme
nechat v takové situaci, v jaké je nechal 40 let
komunistický režim. My jim musíme umožnit,
aby začali aspoň postupně získávat
prostředky na údržbu a renovaci bytového
fondu. Proto se domnívám, že vzhledem k tomu,
že společným programem všech vládních
stran je radikální ekonomická reforma, nemůžeme
tak závažná opatření stále
odkládat.
Proto bych požadoval od pana ministra podrobné vysvětlení,
proč se rozhodl tento krok odložit. Děkuji
vám za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Hlási sa pán
poslanec Čičmanec.
Poslanec SL P. Čičmanec: Poslancovi Vildovi by som
za seba odpovedal toto - šlo o operáciu zastaviť
alebo podstatne znížiť infláciu v tomto
roku. Táto operácia mala obrovský význam
pre hospodárstvo a podarila sa. A to vďaka tomu, že
minister Klaus naliehal vo vláde na to, aby sa tento rok
nájomné nezvyšovalo, pretože by to vyvolalo
ďalšie zvýšenie inflácie. Toto je
myslím dostatočný dôvod. Inak minister
Klaus toto vysvetlí ešte dôkladnejšie.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem, pán poslanec Vild
sa hlási s faktickou poznámkou.
Poslanec SN J. Vild: Já bych chtěl reagovat na to,
co zde řekl můj předřečník.
Podle mého názoru, když se zvýší
nájemné a tyto prostředky půjdou zase
zpátky do ekonomiky a vlastníci budou mít
prostředky na renovaci a údržbu svých
domů, tak to neznamená, že dochází
k inflaci.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Hlási sa pán poslanec Suchánek.
Poslanec SL J. Suchánek: Vážený pane
předsedající, dámy a pánové,
na svém minulém plenárním zasedání
jsme přijali usnesení týkající
se případných kont bývalé KSČ
a jejích nástupnických organizací
v zahraničí. Já bych se chtěl zeptat
pana předsedy vlády, zda v tomto směru již
vláda podnikla nějaké kroky a případně
s jakých výsledkem.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Pán predseda vlády
ČSFR bude reagovať.
Předseda vlády ČSFR M. Čalfa: Ja by
som vám, pán poslanec, odpovedal len krátko.
Žiadna vláda neposkytne žiadne informácie
o kontaktoch. Musíme ísť cez bankovnú
sústavu a cez to, čo teraz skúma Ministerstvo
zahraničných vecí. Samozrejme uznesenie Federálneho
zhromaždenia splníme, i keď nie na tej inštitucionálnej
úrovni, o ktorej sme uvažovali, ale ide o účel.
Pracujeme na tom veľmi intenzívne.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Ste pán poslanec spokojný
s odpoveďou? (Poslanec SL J. Suchánek: Ano.) Ešte
sa hlási poslanec Musílek.
Poslanec SL. J. Musílek: Já bych chtěl využít
přítomnosti pana ministra Nezvala. On mi sice odpověděl
na moji interpelaci, ta už je ovšem 4 měsíce
stará a od té doby již jistě mohlo v
otázce přepravy kamiónů a kombinované
dopravě něco změnit. Vzhledem k tomu, že
tento týden probíhala v Praze Evropská konference
o dopravě, chtěl bych ho požádat, kdyby
nám mohl podat nejčerstvější
informace z této oblasti.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ešte sa hlási pán poslanec
Molnár.
Poslanec SN J. Molnár: Ja mám interpeláciu
na ministra Langoša. Táto interpelácia sa týka
autohavárie federálneho ministra zahraničného
obchodu pána Bakšaya. Okolo tejto autohavárie
vznikajú rôzne fámy rozširované
samotným pánom ministrom, preto vás žiadam
o urýchlené zaslanie výsledkov tejto autohavárie
a hlavne, či sa zistilo zapríčinenie inou
osobou a pokiaľ áno, v akom smere toto vyšetrovanie
pokročilo.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Hlási sa pán
minister Langoš.
Ministra vnitra ČSFR J. Langoš: Pán poslanec
Molnár, dovoľte mi otázku. Ktorý minister
a akým spôsobom rozširuje informácie
o tejto autohavárii?
Poslanec SN J. Molnár: Nebolo to tak dávno, bolo
to v novinách, kde pán minister sám sa vyjadril,
že očakáva ďalšiu autohaváriu.
Tým jednoznačne naznačil zapríčinenie
tejto havárie inou osobou.
Předsedající místopředseda
FS K. Viktorín: Ďakujem. Hlási sa ešte
niekto? Ak tomu tak nie je, uzatváram tento bod programu
odpovede a interpelácie poslancov a interpelácie
a otázky poslancov. Tým dnešné rokovanie
končím a prerušujem zasadnutie 18. spoločnej
schôdze Snemovne ľudu a Snemovne národov. Pokračujeme
v utorok o 10.00 hodine. Prajem vám všetkým
pekný víkend.
(Poznámka redakce: usnesení FS č.215, SN
č.365, SL č.342 )