Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SL L. Kudláček: Dámy a pánové, dovolte mi nejprve, abych jménem Občanské demokratické aliance podpořil návrhy, které zde podával zejména poslanec Schneider. Na řadě jeho pozměňovacích návrhů jsme spolupracovali, mám tedy k tomu vážné důvody. Chtěl bych se zmínit o dvou z nich a podpořit je zvláště.

Je zřejmé, že návrh novely občanského zákoníku zejména ve své původní podobě byl velmi macešský k vlastníkům bytů - už to zde mnohokrát zaznělo. Samozřejmě byl učiněn krok k tomu, aby se tato situace alespoň mírně zlepšila ve zprávě ústavně právních výborů, nicméně některé problémy zůstávají a ještě dlouho zůstanou otevřené. Je to jistě škoda, protože jestliže bude vlastnictví bytů nevýhodné, tak se celá situace nezlepší. To je myslím velmi jednoznačný závěr v podobě některých těchto ustanovení.

Nejprve k tomu, jak upravená novela řeší institut náhradního bytu. Domníváme se, že tento postup, kdy zákon velmi podrobně vymezí, jak má náhradní byt vypadat, ale v podstatě se zdrží všeho ostatního, je právě tím, který tuto situaci komplikuje. Proto bych chtěl zvlášť důrazně podpořit pozměňovací návrh kolegy Schneidera k § 711 odst. 2. Nemám k němu žádnou jinou vlastní variantu, jenom zdůrazňuji jeho význam a prosím o pozornost tomuto tématu.

Druhá věc, o které jsem chtěl promluvit, se týká ustanovení nově navrhovaného § l28a a l28b - to je zvláštní ustanovení o vlastnictví bytů a nebytových prostor. Toto ustanovení vzniklo tím, že z dosud platného zákona č. 52/66 Sb. o osobním vlastnictví bytů byla vybrána ta ustanovení, o kterých jsme se domnívali, že je potřebné je v našem právním řádu zachovat. Rozhodně považujeme za nedostatečnou zrušující klauzuli v původním návrhu novely, která vybírá několik paragrafů z tohoto zákona, samozřejmě těch nejkritičtějších, nicméně nechává řadu dalších jako je např. povinnost stavebníků vymezovat smlouvou podmínky výstavby bytů s velmi podrobným výčtem, co taková smlouva musí obsahovat atd. Proto jsme volili řešení navrhnout tento zákon ke zrušení celý a vybrali z něj taková ustanovení, která nebudou bránit např. prodeji bytů z obecního vlastnictví do vlastnictví soukromého. To je druhá věc, kterou bych chtěl vypíchnout a výrazně podpořit.

Na závěr bych měl ještě jeden drobný pozměňovací návrh, který souvisí s tímto okruhem, o kterém jsem hovořil. Jestliže projde návrh poslance Schneidera na zařazení § l28a a l28b a následně na zrušení celého zákona 52 z roku l966, domnívám se, že v tomto případě by bylo potřeba zrušit i ustanovení § 873 odst. 8 novely, které se na tento zákon odvolává. Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský:

Děkuji. Slovo má poslanec Világy.

Poslanec SL O. Világi: Vážené Federálne zhromaždenie, ako povedal poslanec Vosček, včera zasadala expertná skupina a z jej podania vzišiel návrh, ktorý teraz prednesiem. Jedná sa o inštitút dedičského práva, ktorý je obsiahnutý v § 475. Môj návrh smeruje k tomu, aby sme i v prípade detí súrodencov zachovali postupnosť, ktorá bola už zachovaná v Občianskom zákonníku z roku 1811, tzn., aby deti súrodencov mohli dediť len vtedy, keď dedičia v priamej línii dediť nemôžu, pretože už nežijú.

Preto navrhujem, aby v § 475 vládneho návrhu bol zmenený tak, že vypadne ods. 2 a § 475 a) bude doplnený novým ods. 2 v tomto znení:

"Keď nededí žiaden z nich, dedia rovnakým dielom deti súrodencov."

S týmto postupom by sme mohli vrátiť inštitút dedičského práva podobného, aký platil od roku 1811 na území Českej republiky a inštitút, ktorý bol platný v uhorskom práve na území Slovenska do roku 1948.

Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji. Přeje si ještě někdo vystoupit v diskusi? Není tomu tak. Rozpravu končím.

Vážení kolegové, vzhledem k tomu, že diskuse pokračovala i dnes, není možné vám hned dát písemně všechny pozměňovací návrhy, které byly podány, i když většina z nich zpracována je, protože byly podány už včera. Pracovní skupina s navrhovatelem osnovy i s navrhovateli pozměňovacích návrhů, které byly uplatněny včera, návrhy projednala. Nemyslím si proto, že písemné zpracování bude trvat dlouho. Avšak přece jen pozměňovacích návrhů je hodně a bez jejich písemného znění ve vašich rukou nemůžeme přistoupit k hlasování.

Nyní bychom tedy projednání novely občanského zákoníku přerušili a pokračovali bychom dalším bodem, tj. návrhem občanského zákoníku. Chci tady říci, že došlo v programu na pozvánce k jistému omylu v tom smyslu, že původně tam byl uveden občanský soudní řád, ale z hlediska povahy věci je správnější projednat dva základní hmotně právní předpisy, tj. občanský zákoník a na něj navazující speciální zákon, tj. obchodní zákoník, a pak k nim příslušnou procesní normu, tj. občanský soudní řád. Politické grémium tuto změnu doporučuje. Myslím, že jde o změnu, o které není třeba hlasovat. Přerušuji nyní jednání o občanském zákoníku.

Budeme pokračovat návrhem obchodního zákoníku. Pro tuto část schůze předávám řízení místopředsedovi FS Stankovi. Slovo má místopředseda vlády Rychetský, který uvede návrh obchodního zákoníku.

Vládní návrh obchodního zákoníku (tisk 684) a návrh usnesení výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů (tisk 963).

Místopředseda federální vlády P. Rychetský: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, v souvislosti s transformací československé ekonomiky a s tím souvisejícími základními změnami v československém právním řádu bylo nezbytné nahradit v co nejkratší době právní předpisy, které byly v době svého vzniku přizpůsobeny administrativně řízenému hospodářství a jsou jednou z největších překážek pro uskutečňování základních změn ekonomiky této země.

Dovolte mi několik slov k historii československého soukromého práva v posledních 4O letech.

V r. 1950 byl nahrazen obecný zákoník občanský z r. 1811 a obchodní zákoník z r. 1863 novým občanským zákoníkem, který představoval první krok na cestě k popření právních tradic naší země. Odstranění zvláštního obchodního zákoníku bylo zdůvodňováno ideologicky tím, že úprava v něm obsažená odpovídala zájmům privilegované třídy kapitalistů a že je neslučitelná s novým chápáním práva, jež vyžaduje, aby veškerá úprava byla soustřeďována v občanském zákoníku. Z týchž důvodů byly odstraněny obchodní zákoníky v ostatních státech se zestátněným hospodářstvím.

V r. 1964 pak došlo k úplné destrukci majetkoprávní úpravy, poněvadž občanský zákoník z r. 195O byl nahrazen novým občanským zákoníkem a hospodářským zákoníkem, jež zcela opustily systém úpravy majetkových vztahů, rovnosti subjektů, který je tradiční pro evropský kontinent. Tyto zákoníky nebyly způsobilé upravovat tržní vztahy. Bylo proto nutné současně vydat zákon mezinárodního obchodu, platný ovšem pouze pro úpravu obchodních vztahů se zahraničím. Tento stav v podstatě trvá dosud a řada novel vydaných k hospodářskému zákoníku a několik novel k občanskému zákoníku sice zmírnily negativní působení jejich úprav, současně však učinily náš právní systém značně nepřehledným.

Československé zákonodárství se zaměřilo v loňském a letošním roce v podstatě na vytvoření předpokladů pro rozvoj soukromého podnikání a na vytváření právního základu pro uskutečňování privatizace. Překážkou přeměny československého hospodářství a prostoru pro širší účast zahraničních osob pro podnikání v ČSFR je však i nadále naprosto nevyhovující úprava majetkových vztahů jak v občanském, tak v hospodářském zákoníku. Proto bylo rozhodnuto občanský zákoník novelizovat (víme, že příprava zcela nového občanského kodexu si vyžádá delší dobu) a hospodářský zákoník zrušit.

Vznikla tak příležitost modernizovat úpravu moderních vztahů. Dosavadní občanské a obchodní zákoníky západoevropských zemí jsou totiž i v těchto státech dnes považovány za překonané a zastaralé a s ohledem na obtížnost legislativního provádění změn zde dochází spíše k návrhům ve smyslu respektování mezinárodní unifikace úpravy obchodních zákoníků ve smyslu sjednocení mezinárodního obchodního práva. Naše země tak získává příležitost mít v předloženém návrhu nejmodernější obchodní zákoník, neboť vychází právě z mezinárodních unifikačních prací.

Chtěl bych zdůraznit, že k tomuto kroku nás vede i naprostá nutnost úpravy pro rozvoj tržních vztahů, dosažení maximální právní jistoty a vytvoření předpokladů pro zahraniční investice a účast zahraničních osob na podnikání v ČSFR.

Dnes vám tedy předkládáme první nový ucelený kodex, zpracovaný po 17. listopadu 1989. Jeho účelem je doplnit právní základ nutný pro hospodářskou reformu. Dosavadní úpravy byly zaměřeny pouze na odstraňování omezení podnikání a na umožnění procesu privatizace. Nezměnily však v zásadě základní úpravu majetkových a zejména závazkových vztahů.

Předložený návrh odstraňuje hospodářský zákoník, spočívající jednoznačně na administrativním řízení hospodářství, a odstraňuje i zákoník mezinárodního obchodu, který sice vyhovuje tržním vztahům, ale stává se při novém pojetí obchodního zákoníku a při nezbytné potřebě jedné právní úpravy zbytečným.

Dovolte mi podat stručnou charakteristiku předloženého legislativního návrhu. Jde o kodifikaci předpisů upravujících postavení podnikatelů v zájmu přehlednosti, vzájemného sladění jednotlivých ustanovení a dosažení maximální právní jistoty. Návrh představuje inkorporaci všech moderních úprav obchodních vztahů, obsažených zejména v mezinárodních unifikacích obchodního práva, např. v unifikačních výsledcích komise OSN pro mezinárodní právo obchodní, Mezinárodního ústavu pro sjednocení soukromého práva a hospodářské komise OSN pro Evropu.

Předložená osnova je rozdělena na čtyři části odpovídající různé povaze obsažených ustanovení. Toto dělení má značnou důležitost i při posuzování řešení kolizně právních otázek.

V prvé části je obsažena úprava podnikání. Vychází z principu svobody podnikání a v souladu s Listinou základních práv a svobod připouští omezení pouze v zákonu (víme dnes konkrétně, že je to v zákonu živnostenském a některých zvláštních zákonech požadujících založení zvláštní kvalifikace podnikatele v zájmu spotřebitele, v zájmu zákazníka).

Předložený návrh se jasně vyjadřuje k principu rovnosti tuzemských i zahraničních podnikatelů, poskytuje totiž stejnou ochranu všem formám podnikání investic, což považujeme za zvlášť významné pro umožnění přílivu i zahraničního kapitálu.

Návrh vytváří všechny legislativní předpoklady pro zajištění soutěže při podnikání. Vlastní podrobná úprava nekalé soutěže, tj. antimonopolní úprava, je obsažena i v přijatém zákonu o hospodářské soutěži.

V druhé části obchodního zákoníku upravujeme různé právní formy vhodné pro podnikání, upravujeme typy obchodních společností a družstev. Mezi nimi je odlišnost zejména z hlediska ručení, z hlediska počtu společníků, způsobu zřizování i řízení, změny v osobách společníků, podílu na zisku a likvidačním zůstatku. Právo Evropských společenství bylo právě v této pasáži inkorporováno v co nejširší míře tak, aby nejen byla zajištěna vyváženost ochrany společníků a třetích osob ve styku se společností, ale aby současně tato země měla normu, která bude naprosto kompatibilní s dnešní právní úpravou Evropských společenství. V této pasáži předpokládáme transformaci družstev v podnikatelské subjekty, přičemž vycházíme z tzv. Statutu evropského družstva vypracovaného mezinárodními zájmovými sdruženími družstev s tím, že oddělení členských vztahů spočívá na majetkové účasti na rozdíl od vztahů pracovněprávních.

Nejzávažnější částí obchodního kodexu je část třetí, která upravuje obligace neboli závazkové vztahy.

Řešení obecných otázek v novelizovaném občanském zákoníku je přirozeným základem pro vytvoření generální normy pro majetkové vztahy. V obchodním zákoníku proto v části o závazcích promítáme pouze mezinárodní unifikace obchodního práva tam, kde vzhledem k potřebám tržního hospodářství je nutno mít speciální úpravu, úpravu odlišnou od občanského zákoníku. Respektujeme přitom princip naprosté smluvní volnosti. Je vhodné znovu zdůraznit, že předložený obchodní kodex vůbec neobsahuje kontraktační povinnost bez souhlasu stran, vychází z principu bezformálnosti smluv, písemnou formu smluv vyžaduje jen u několika typů smluv s nejzávažnějšími důsledky a všechna ustanovení závazkového práva mají charakter dispozitivní, jinými slovy, platí podpůrně tam, kde si smluvní strany, smluvní partneři neupraví vlastní smlouvou své vztahy odlišně nebo kde neuzavřou kontrakt inominátní, nepojmenovaný. Tato pasáž současně pojmenovává všechny hlavní typy obchodních kontraktů i ty typy, které jsou důležité pro privatizační proces probíhající v této zemi, např. prodej podniku, koupě najaté věci nebo licenční smlouva.

Ve zvláštní hlavě této části obchodního zákoníku je zahrnuta úprava mezinárodního obchodu, která je omezena pouze na speciální problémy typické výlučně pro tuto oblast. Využíváme jistá ustanovení zákoníku mezinárodního obchodu, především však respektujeme mezinárodní dohody, ať již jde o GATT nebo COCOM.

Ve čtvrté závěrečné části máme ustanovení, která přesahují svým významem ustanovení běžná pro přechodná a závěrečná ustanovení zákoníku. Především ustanovení, které zákonem stanoví prioritu mezinárodních smluv z oblasti obchodu publikovaných ve sbírce zákonů před vnitřním právním řádem. Je to podruhé, co toto Federální shromáždění, poté, co přijalo uvozovací zákon k Listině práv a svobod, nadřazuje mezinárodně právní závazky této země nad vnitřní právní řád. Obchodní zákoník podle těchto ustanovení se navíc bude samozřejmě aplikovat toliko po nabytí jeho účinnosti. Předpokládáme, že současně dojde k transformaci obchodních společností a družstev tak, aby se dosud přežité právní normy odstranily. Za zvlášť významnou považuji skutečnost, že tímto v historii československého práva zatím nejrozsáhlejším kodexem současně odstraňujeme 80 zákonů a jiných právních předpisů k dnešnímu dni platných.

Co říci závěrem? Jde vskutku o nejobsáhlejší zákon v historii československého zákonodárství. Jeho přijetím chceme poskytnout právní jistoty řešením hlavních otázek v zákoně, který přitom stranám - účastníkům vztahů tímto zákonem upravených ničeho nevnucuje, neboť jim ponechává plnou smluvní volnost a poskytuje jim jen v subsidiární podobě možnost, aby se tento zákon použil v případě řešení při nejistých nebo nejasných vztazích mezi nimi.

Předložený kodex má úzkou souvislost s novelizací občanského zákoníku. Chtěl bych zdůraznit, že tam, kde není naprostá shoda v úpravě občanského a obchodního zákoníku, stalo se tak ze strany předkladatele záměrně s potřebou specificky, speciálně a odlišně upravit ty vztahy, které v mezinárodním obchodním styku, které ve styku podnikatelském vyžadují jinou úpravu, než je úprava tradiční pro občanskoprávní vztahy této země.

Předložený kodex úzce souvisí s dvěma dalšími normami. S již přijatým živnostenským zákonem, který je veřejně právní normou, o kterou se obchodní zákoník opírá, a s občanským soudním řádem, který umožní svou novelizací, která bude projednávána též na této společné schůzi sněmoven, aby spory vznikající z oblasti obchodních vztahů byly posuzovány nezávislým soudem a nikoliv orgánem státní arbitráže, jak tomu bylo doposud.

Dovolte mi proto závěrem říci, že předložený kodex přes svou rozsáhlost představuje jeden z těch nejvýznamnějších kroků k moderní úpravě obchodního práva, který byl v Evropě doposud učiněn. Ostatní země jsou právě v této oblasti v současné době v okamžicích zpracovávání těchto kodexů podle z něho přijatého vzorového obchodního mezinárodního kodexu.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem podpredsedovi vlády dr. Pavlovi Rychetskému, ktorý za vládu ČSFR odôvodnil vládny návrh Obchodného zákonníka, ktorý máme v tlači 684.

Návrhy prerokovali výbory ústavnoprávne, pre plán a rozpočet, hospodárske, sociálne a kultúrne, zahraničné a výbory pre životné prostredie obidvoch snemovní. Výbory ústavnoprávne pripravili písomný návrh uznesenia snemovní, ktorý je v tlači 963 a poverili spolu s ostatnými výbormi poslanca Ernesta Valka a Jana Vilda prednesením spravodajských správ.

Prosím spravodajcu z výboru Snemovne národov poslanca Jana Vilda, aby predniesol svoju spravodajskú správu.