Spoluvlastnictví společných částí
domů či pozemků je spojeno s vlastnictvím
bytu, není-li dohodou stanoveno jinak.
Odst. 2 - velikost spoluvlastnických podílů
se řídí vzájemným poměrem
podlahových ploch všech místností a
místností nesloužících k bydlení.
Odst. 3 - spoluvlastníci jsou povinni přispívat
na náklady spojené s údržbou a opravami
společných částí domu.
Dovolte mi, abych nyní přešel k části,
týkající se nájmu bytů. V §
607 odst. 1, kde se řeší právo zpětné
koupě, ale pouze u věcí movitých,
doporučuji nahradit slovo movitou slovem nemovitou, protože
se domnívám, že toto právo by se mělo
týkat nikoli věcí movitých, ale nemovitých.
Jako variantu doporučuji celou tuto část
vypustit.
Dalších několik pozměňovacích
návrhů má doplňkový charakter,
týká se posílení právní
jistoty kupujícího, případně
odpovědnosti za škodu a povinnosti provést
opravu apod. Jedná se hlavně o § 627, kde dosavadní
znění nechává lhůtu na provedení
opravy na dohodě při koupi. Doporučuji, aby
byla doplněna tato věta: Nebyla-li lhůta
dohodnuta jinak, je povinen opravu provést nejpozději
do dvou měsíců.
Podobná úprava je v § 655 v odst. 1. Druhou
větu doporučuji v tomto znění: Zhotovitel
je povinen vadu odstranit nejpozději do 2 měsíců,
pokud se s objednatelem nedohodl jinak. Podstata tohoto návrhu
je stejná.
Dále navrhuji v § 635 odst. 4, kde jsou ustanovení
o odstoupení objednatele od smlouvy, doporučuji,
aby znění bylo následující:
odstoupí-li objednatel od smlouvy, je povinen zaplatit
zhotoviteli částku připadající
na provedenou práci a vzniklé náklady podle
původně dohodnuté ceny. Zbytek - pouze měl-li
z částečného plnění
smlouvy majetkový prospěch - navrhuji vypustit.
Dále je třeba upozornit na jeden nedostatek. Přeslechl
jsem ho ve zprávě zpravodajů (jako opravu
návrhu - tisk 966) a týká se původního
textu § 669 odst. 3. Tam došlo k přečíslování,
ale o tom odstavci se tam nemluví. Odstavec je v rozporu
s navrhovaným zněním § 666 odst. 1.
Domnívám se, že by měl být vypuštěn,
že jde pouze o opomenutí. V odst. 666 odst. 1 se říká,
že nájemce je oprávněn dát pronajatou
věc do pronájmu, nestanoví-li smlouva jinak.
V tomto odstavci, o kterém mluvím (původně
§ 669 odst. 3) je nájemce oprávněn přenechat
užívání věcí jiné
osobě jen se souhlasem pronajímatele. Domnívám
se, že jde o opomenutí.
Nyní k části týkající
se nájmu bytů. K některým úpravám
ve prospěch věcí, podle mého názoru,
došlo při projednávání a jsou
zahrnuty ve zprávě ÚPV. Dovolím si
podat několik doplňujících návrhů
a jeden návrh zásadní. Doporučuji
v souladu s přijatým přístupem, aby
v případech tzv. dědění nájmu
byl vypuštěn § 708, který hovoří
o tom, že k přechodu nájmu dochází,
když nájemce opustí trvale společnou
domácnost. Myslím, že v souladu s vypuštěním
druhé věty § 706 odst. 1, kde se hovoří
o těch, kteří 3 roky pečovali ve společné
domácnosti o zemřelého nájemce. Tato
věta byla vypuštěna. Domnívám
se, že je to v souladu s intencí, že by měl
být vypuštěn § 708.
Dále doporučuji v § 711, který byl navržen
v novém znění, doporučuji upravit
nové písm. f) takto: vypustit slova - a veřejný
zájem vyžaduje, aby byl užíván
nájemcem nebo vlastníkem těchto nebytových
prostor, protože pokládám veřejný
zájem v této souvislosti za velmi nejasný.
Písm. f) tohoto odstavce by znělo: jde-li o byt,
který souvisel stavebně s prostory určenými
k provozování obchodu nebo jiné podnikatelské
činnosti, teď by bylo to vypuštění,
a nájemce - doplněno nebo vlastník těchto
nebytových prostor chce tento byt užívat.
Nyní k podstatnému návrhu. Domnívám
se, že bylo velmi citlivě panem zpravodajem Ševčíkem
vysvětleno, jaký je problém mezi vlastníky
a nájemníky. Podle mého názoru je
tento problém řešitelný lépe,
než je navrhováno. Domnívám se, že
právo na náhradní byt, na bytovou náhradu
ze zákona je vždy necitlivější
vůči jednotlivým případům,
než posouzení soudu. Proto se domnívám,
že o právu na přidělení náhradního
bytu by měl za určitých kritérií
současně s přivolením k výpovědi
rozhodovat soud. Nemělo by být tedy právo
na bytovou náhradu přímo ze zákona.
Tomu odpovídá i tento pozměňovací
návrh. V § 711 odst. 2 by se vypustila poslední
věta začínající slovy: má-li
nájemce právo na náhradní byt, náhradní
ubytování rozhodne soud atd. až do konce. Tato
věta by se nahradila novým zněním:
soud může z důvodů zvláštního
zřetele hodných, zejména nemá-li nájemce
jinou možnost bydlení, rozhodnout, že nájemce
není povinen vyklidit byt, dokud pro něj není
zajištěn náhradní byt (náhradní
ubytování). To neplatí, jestliže soud
přivolil k výpovědi z nájmu bytu z
důvodů uvedených v ustanovení §
711 odst. 1 písm. b), c) a d) - to jsou ty případy,
kdy se jedná o výpovědní důvod
z důvodu, kdy nájemce přestal vykonávat
práci, tedy ve služebním bytu, jestliže
hrubě porušuje dobré mravy v domě a
jestliže neplatí nájemné. V těchto
případech by soud takto rozhodnout nesměl.
S tím souvisí druhý návrh, který
se vrací k původní koncepci vládního
návrhu - že totiž přenechává
úpravu nejen toho, kdo poskytne bytovou náhradu,
ale i její úpravu - tzn., co se rozumí náhradním
bytem, náhradním ubytováním - národním
radám.
Tento pozměňovací návrh vychází
z přesvědčení, že národní
rady právě v souvislosti s tím, že budou
rozhodovat, kdo je povinen náhradní ubytování
poskytnout, mohou lépe rozhodnout o tom, co se jím
rozumí. Proto doporučuji obsáhlý paragraf
712, kde se ústavně právní výbory
pokusily vymezit, co se bytovou náhradou rozumí,
nahradit tímto zněním: Zákony národních
rad stanoví, co se rozumí náhradním
bytem a náhradním ubytováním a kdo
je povinen náhradní byt nebo náhradní
ubytování zajistit. V souvislosti s tím by
se samozřejmě vypustilo i ustanovení, jak
doplňoval pan zpravodaj Világi do závěrečných
ustanovení, zmocnění národním
radám.
Dovolte mi nyní dva poslední pozměňovací
návrhy. Týkají se § 713, tj. služebních
bytů, který doporučuji vypustit s tím,
že režim nájmu služebních bytů
by měl být řešen na dobu určitou,
neboť se jedná velmi často také o byty
domovnické, kde by toto ustanovení činilo
velké potíže.
Poslední návrh je takový, na kterém,
myslím, že není nutno trvat, nicméně
si myslím, že by zde měl zaznít, a to
je vypuštění paragrafů 715 a 716 týkajících
se úpravy práv nájemců při
vzájemné výměně bytů
s tím, že přes všechnu snahu o zachování
vlivu vlastníka na toto rozhodování a přes
důvody, které zdůvodňují, že
tato úprava je zjednodušující proti
obecné úpravě zrušení nájmu
a navázání nové nájemní
smlouvy, přesto si myslím, že by tato ustanovení
v novele občanského zákoníku být
nemusela.
Nebudu déle zdržovat váš drahý
čas. Děkuji za pozornost, s kterou jsem byl vyslechnut,
a doufám, že tento způsob, který jsem
si dovolil zneužít, to je podání rozsáhlého
počtu pozměňovacích návrhů
při závěrečném projednávání
ve sněmovně, nebude už v budoucnosti třeba
použít. Ale jak jsem z tohoto místa říkal
několikrát, doufám, že je mi věřeno,
že tak činím z důvodů snahy o
vylepšení této normy a po zralé úvaze
a konzultacích toho, co vám tímto způsobem
předkládám k uvážení.
Děkuji vám za pozornost a za to, že jsem mohl
hovořit tak dlouho. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Já myslím,
pane poslanče, že o vašich úmyslech nebylo
pochyb. Nyní má slovo pan poslanec Vosček
a připraví se pan poslanec Fišera.
Prosím další kolegy, kteří se
hlásí do diskuse, včetně těch,
kteří jsou v kuloárech, aby odevzdali své
přihlášky do diskuse, abychom mohli počítat
zhruba s tím, jak bude diskuse probíhat a organizovat
práci. Předpokládám, že pan poslanec
Schneider dal své návrhy písemně tak,
aby je zpravodajové měli k dispozici.
Poslanec SN J. Vosček: Vážený pán
predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, novelizácia Občianského
zákonníku podľa predlohy, ktorú prerokúvame
je jednou z rozhodujúcich právnych úprav
tak, ako to tu presvedčivo zdôvodnil spravodajca
Snemovne národov pán dr. Ševčík.
Túto novelizáciu možno len podporiť, aj
keď v niektorých ustanoveniach sa nepodarilo upravené
vzťahy riešiť dôsledne na báze rešpektovania
vôle účastníkov občianskoprávnych
vzťahov tak, ako to vyjadruje ustanovenie § 2 návrhu,
tj. že účastníci občianskoprávnych
vzťahov si vzájomné práva aj povinnosti
môžu upraviť odlišne vzájomnou dohodou,
pokiaľ to zákon vyslovene nezakazuje alebo z povahy
ustanovenia nevyplýva, že sa od neho nie je možné
odchýliť. Mám tu na mysli predovšetkým
v značne širokom rozsahu ponechaný, resp. rozšírený
inštitút preklúzie práv, teda prepadnuté
lehoty na uplatnenie rôznych práv podľa návrhu
novely. Po dobu prerokúvania v ústavnoprávnych
výboroch bolo navrhované nahradiť prepadnuté
lehoty lehotami premlčanými, čo je v občianskoprávnych
vzťahoch najrozšírenejší. Žiaľ,
tento návrh nezískal potrebnú podporu v ústavno
právnych výboroch, zrejme aj vzhľadom na silne
redukované obsadenie počtu členov ústavno
právnych výborov, a tak sa do uznesenia (tlač
966) takéto riešenie nedostalo. Túto otázku
považujem však za toľko závažnú,
že by ju mali posúdiť obidve snemovne a rozhodnúť
o konečnom riešení.
Koncepcia prekluzívnych či prepadnutých lehôt
bola nášmu právnemu poriadku implantovaná
hlavne v právnych predpisoch v odvetví hospodárskeho
práva, v ktorom direktívne formy neuznávali
prakticky prirodzené právo účastníkov
právneho vzťahu. To malo a stále ešte
má také dôsledky, že napr. dodávateľ
nemôže uznať svoju zodpovednosť za chybné
plnenie, keď zákazník napr. reklamuje chybné
plnenie po uplynutí stanovenej lehoty, pretože stanovením
prepadnutej lehoty na uplatnenie zodpovednostných nárokov
akýkoľvek nárok uplatnený po prepadnutej
lehote zakladal a zaklada neoprávnený prospech pre
zákazníka, teraz podľa návrhu novely
bezdôvodné obohacovanie. Takéto plnenie sa
musí vydať tomu, na ktorého úkor bolo
získané.
Inštitút premlčania je v týchto vzťahoch
neporovnateľne vhodnejší, pretože strana,
proti ktorej sa nároky uplatňujú, napr. po
stanovenej lehote, môže proti ním vzniesť
námietku premlčania. Na druhej strane však
umožňuje prirodzený postup dobrých vzťahov
medzi občanmi, aby to, čo aj sami účastníci
uznávajú za spravodlivé, mohli vo svojich
vzťahoch aj uskutočniť tak, aby im v tom jednoducho
zákon nebránil a nevytváral prípadne
aj možnosti jeho zneužívania či chytráčenia
s ním. Pretože napr. obchodník, keď je
mu to momentálne vhodné, uzná nároky
zákazníka uplatnené po prepadnutej lehote.
Keď sa situácia neskôr zmení, môže
uplatniť nárok na vrátenie, na vydanie plnenia,
ktoré uznal, a to z titulu bezdôvodného obohatenia
svojho zákazníka. Možnosť k tomu mu poskytuje
všeobecná lehota na uplatnenie nárokov a právnej
konštrukcie inštitútu bezdôvodného
obohatenia,
Iste nemáme, vážené dámy a vážení
páni, záujem, aby novelizovaný Občianský
zákonník umožňoval aj také postupy,
ale sledujeme práve naopak - aby vytváral právne
podmienky pre seriózne právne vzťahy a právne
istoty medzi jeho účastníkmi.
Prerokúvaná predloha je sama dosť nedôsledná
aj v používaní týchto lehôt, pretože
napr. u zľavy nájomného za byty podľa
§ 675 stanovuje prepadnutú lehotu, ale pri nebytových
priestoroch podľa § 721 ods. 2 stanovuje lehotu premlčaciu.
Aj návrh Obchodného zákonníka, ktorý
je ako špeciálny zákon v pomere k Občianskému
zákonníku, vychádza dôsledne z premlčacích
lehôt.
Navrhujem preto, aby sa inštitút prepadnutých
lehôt, ktorý je uvedený v návrhu novely
Občianskeho zákonníka zmenil na lehoty premlčacie.
V prípade, že takéto riešenie bude prijaté,
bude treba upraviť tieto dodatočné ustanovenia,
a to po prvé v § 504 - vypustiť poslednú
vetu - z tlače 966, tj. znenie "pokiaľ nevytkne
v tejto lehote vadu, právo zanikne" a z tlače
685 znenie: "pokiaľ nevytkne v tejto lehote vadu, platí,
že nemá námietky."
2) V 509 ods. 1 - v druhej vete vypustiť znenie za stredníkom,
t.j. znenie "ináč právo zanikne".
3) v § 626 ods. 1 by malo byť znenie: "práva
zo zodpovednosti za vady veci, pre ktoré platí záručná
lehota musia byť uplatnené v záručnej
dobe".
Ods. 2 - vypustiť znenie za stredníkom, tj. "inak
práva zaniknú".
4) § 649 - prvá veta - vypustiť znenie za stredníkom,
tj.znenie "inak práva zaniknú".
5) § 675 by znel: "právo na odpustenie alebo
poskytnutie zľavy z nájomného musí byť
uplatnené bez zbytočného odkladu, najneskôr
do 6 mesiacov odo dňa, kedy došlo k skutočnostiam,
ktoré toto právo zakladajú".
6) § 683 ods. 2 - vypustiť znenie za stredníkom,
tj. "inak nárok zanikne".
7) § 691 - posledné dve vety upraviť: "Právo
na náhradu musia uplatniť u prenajímateľa
bez zbytočného odkladu najneskôr do 6 mesiacov
od odstránenia závad."
8) § 699 - upraviť prvú vetu takto: "...bez
zbytočného odkladu, najneskôr do 6 mesiacov
od odstránenia závad." Druhú vetu vypustiť.
9) § 753 - vypustiť znenie za stredníkom, tj.
"inak zaniknú."
10) § 763, ods. 3 koniec vety upraviť: "...bez
zbytočného odkladu, najneskôr do 6 mesiacov".
Znenie za stredníkom vypustiť.
11) § 771 - vypustiť znenie za stredníkom, tj.
"inak právo zanikne".
Tieto pozmeňovacie návrhy nenarušujú
koncepciu novely návrhu zákona a zodpovedajú
aj koncepcii obchodného zákonníka. Môžu
vlastne tvoriť jeden celok s tým, že jednotlivé
body predstavujú legislatívne technickú úpravu
pre prípad, že bude prijatý charakter lehôt
ako lehôt premlčiavaných.
Prosím, vážené panie poslankyne, vážení
páni poslanci, o vašu láskavú podporu
týchto pozmeňujúcich návrhov. Ďakujem
za vašu pozornosť.
Předsedající první místopředseda FS Z. Jičínský: Děkuji panu poslanci Vosčekovi. Znovu upozorňuji poslance, kteří jsou v kuloárech, že pan poslanec Fišera je posledním přihlášeným řečníkem do diskuse. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec SN I. Fišera: Dámy a pánové,
dovolte, abych v tomto komorním složení předložil
krátké a konkrétní pozměňovací
návrhy. Týkají se občanů, kteří
jsou zdravotně postiženi a na které by měl
náš občanský zákoník poněkud
citlivěji reagovat.
V prvém případě jde o § 476,
kde jde o to, aby v odstavci d) bylo jasně řečeno,
že nezletilí, kteří dovršili patnáctý
rok, mohou projevit poslední vůli pouze formou notářského
zápisu - to tam je uvedeno - a osoby nevidomé mohou
projevit poslední vůli formou notářského
zápisu nebo před třemi současně
přítomnými svědky v listině,
která musí být přečtena. Osoby
neslyšící, kteří nemohou číst
nebo psát, mohou projevit poslední vůli formou
notářského zápisu, nebo před
třemi současně přítomnými
svědky, ovládajícími znakovou řeč,
a to v listině, která musí být tlumočena
ve znakové řeči.
Jde v podstatě o požadavek, který by zdravotně
postiženým občanům měl umožnit
určitou rovnoprávnost, aby nebyli vázáni
jenom na formu notářského zápisu a
aby mohli v tomto případě řešit
problém závěti způsobem, který
by byl adekvátní jejich možnostem, zvyklostem
i jazyku, který bývá běžně
používán.
Druhý návrh se týká bytů tzv.
se zvláštním určením. Jde především
o bezbariérové byty, které byly velmi nákladně
zřizovány a které by měly být
opravdu vystaveny zvláštnímu režimu při
uzavírání nájemních smluv.
Jde o § 685, odst. 3, kde jde o to, aby dvakrát byl
vypuštěn text, kde se hovoří jenom o
domech, které jsou stanoveny pro toto zvláštní
určení a aby toto slovní spojení bylo
nahrazeno formulací "byť v domě zvláštního
určení". Čili jde o to, aby v případech,
kdy v určitém daném domě je několik
nebo i jen jeden bezbariérový byt s tímto
zvláštním určením, byla respektována
tato zvláštní situace a národní
rady měly možnost způsob uzavírání
smluv a stanovení těchto bytů určit.
Děkuji za pozornost.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji poslanci Fišerovi,
nyní má slovo poslanec Világi.
Poslanec SL O. Világi: Vážené Federálne
zhromaždenie, vyzýval som k disciplinovanosti, ale
musím vystúpiť, pretože ešte pred
obedom sme sedeli na tomto návrhu. Pozmeňovacie
návrhy považuje navrhovateľ za veľmi dôležité
z hľadiska prijatia pozmeňovacích návrhov
tlač 966. Moje pozmeňovacie návrhy sú
nasledujúce:
1) § 18 - doplniť novým písmenom d) v
znení: "iné subjekty, o ktorých to stanoví
zákon."
2) § 20 b), nadácie, doplniť: "fyzická
alebo právnická osoba môžu jednotlivo
alebo spoločne zriaďovať na obecno-prospešné
ciele nadácie" - text ďalej pokračuje.
§ 20 e) doplniť takto: doterajší text sa
označuje ako ods. 1) a doplňuje sa ods. 2 tohto
znenia: "podrobnejšiu úpravu o nadáciách
(fondoch) ustanoví zákon Federálneho zhromaždenia".
3) § 711 doplniť ods. 1 o písmena g) a h) obsahovo
totožné s § 711 písm. f) a g) vládneho
návrhu, tj.
g) keď má nájomca dva alebo viac bytov, okrem
prípadu, že od neho nemožno spravodlivo požadovať,
aby užíval len jeden byt,
h) keď neužíva nájomca byt bez vážnych
dôvodov.
V nadväznosti na to upraviť aj § 712. Ďalej
§ 719 - podnájom bytov - doplniť o ďalšiu
vetu: "Keď nemôže nájomca zo závažných
dôvodov po dlhšiu dobu byt sám užívať
a keď nesúhlasí prenajímateľ bez
závažných dôvodov s tým, aby prenajatý
byt alebo jeho časť nájomca prenechal inému
do podnájmu, môže súd na návrh
nájomcu rozhodnutím upraviť prejav vôle
prenajímateľa."
A konečne k § 876 vládneho návrhu -
toto ustanovenie nahradiť týmto textom: "záujmové
združenia, ktoré vznikli podľa § 360 a)
a 360 b) hospodárskeho zákonníka, záujmové
organizácie, ktoré vznikli podľa § 42
zákona č. 161/1990 Zb., o poľnohospodárskom
družstevníctve a záujmové organizácie
a spoločné záujmové organizácie,
ktoré vznikli podľa § 35 a § 36 zákona
č. 176/90 Zb., o bytovom, spotrebnom, výrobnom a
inom družstevníctve sa považujú za združenia
podľa § 20 f) tohto zákona. Tieto združenia
sú povinné sa zaregistrovať podľa §
20 i) do 6 mesiacov odo dňa účinnosti tohto
zákona.
Teraz by som ešte chcel predniesť pozmeňovacie
návrhy, na ktorých sa zhodli notárske komory
Slovenskej republiky a Českej republiky. Tieto pozmeňovacie
návrhy sú preto, aby bola umožnená privatizácia
štátnych notárstiev do 1. 7. 1992 - bez toho,
aby sme potom dodatočne museli novelizovať tento prijatý
Občianský zákonník. § 47 ods.
2 v znení: "Keď zákon stanoví,
že k zmluve je treba jej registráciu, rozumie sa tým
rozhodnutie podľa zvláštnych predpisov. Zmluva
je účinná registráciou" - Zákon
o štátnom notárstve a riadení pred štátnym
notárstvom.
S touto zmenou, pokiaľ by bola prijatá, samozrejme
súvisí aj zmena ostatných paragrafov - v
§ 133 ods. 2, v § 151 b) ods. 2, 151 ods. 1, 151 p)
ods. 1, 588 ods. 2, 603 ods. 2, 628 ods. 2 sa vypúšťajú
slová "štátnym notárstvom".
V § 471 ods. 2 sa slová "notárskeho poriadku"
nahradzujú slovami "zvláštneho predpisu".Ďalej
je odkaz na notársky poriadok.
V § 460 ods. 2, 463 ods. 1, 468, 471 ods. 1, 481, 482 ods.
2, 483, 484, 707 ods. 2 sa slová "štátne
notárstvo" nahrádzajú slovom "súd".
V hlave V. doterajší § 869 sa mení a doplňuje
takto: doterajšie znenie sa označuje ako ods. 1 a
vkladá sa ods. 2 v tomto znení: "Právomoc
a pôsobnosť súdu podľa časti 7 a
§ 707 ods. 2 vykonáva od 1.7.1992 štátne
notárstvo".
A konečne dva pozmeňujúce návrhy.
Návrh l § 151
b) ods. 2 znie: "Zástavná zmluva, ktorou sa
zastavuje nemovitosť, vyžaduje formu notárskeho
zápisu. K jej účinnosti je treba jej registráciu".
A pokiaľ ide o § 151 - veta prvá v ods. 1 by
znela: za slová "písomnou zmluvou" by
sa vložili slová "vo forme notárskeho
zápisu". Tieto ustanovenia by posilnili právo
a postavenie občanov, pokiaľ by hodlali vstúpiť
do týchto právnych vzťahov.
Ďakujem za pozornosť.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Nyní
má slovo poslanec Roman, připraví se poslanec
Hrivík.
Poslanec SN L. Roman: Vážený pán predsedajúci,
vážené kolegyne poslankyne, vážení
kolegovia poslanci, navrhujem zmeniť § 475 a to v tomto
znení: "Keď nededí manžel, ani žiaden
z rodičov, nech dedia v tretej skupine rovnakým
dielom poručiteľovi súrodenci alebo ich deti
a tí, ktorí žili s poručiteľom
najmenej rok pred jeho smrťou v spoločnej domácnosti
a ktorí sa z toho dôvodu starali o spoločnú
domácnosť, alebo boli odkázaní na výživu
poručiteľa." Doteraz platná právna
úprava týchto občianskoprávnych vzťahov
mojim návrhom rozširuje dedenie v tretej skupine zo
zákona o deti súrodencov poručiteľa.
Dedili by teda zo zákona aj netere a synovcovia. Ide tu
o pomerne blízky príbuzenský vzťah.
Okrem toho sa v živote často stáva, že
poručiteľ pred smrťou s týmito príbuznými
nežije síce v spoločnej domácnosti,
bol však odkázaný na ich starostlivosť,
často však z psychických dôvodov nenapísal
testament. Naopak, nadobudnutie poručiteľovho majetku
štátom označovaný ako od úmrtia,
pretože keď dedičstvo nedostane žiaden z
dedičov, sa tým znižuje na minimum.
Myslím, že túto legislatívnu zmenu príjme
aj značná časť našich voličov.