Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, prosím pána poslanca Kanisa, aby sa
ujal slova. Žiadam všetkých poslancov, ktorí
majú v úmysle vystúpiť v rozprave, aby
podali písomnú prihlášku. Pán
poslanec Kanis je posledný písomne prihlásený.
Poslanec SN P. Kanis: Vážený pán predsedajúci,
ctené dámy, vážení páni.
Podľa § 1 zákona je životné minimum
spoločensky uznanou minimálnou hranicou príjmu
občana, pod ktorou nastáva stav jeho hmotnej núdze.
Už tento výklad dáva možnosť rôzneho
pohľadu a hľadania rôznych hľadisiek určujúcich
hranicu, pod ktorou sa človek nachádza v stave hmotnej
núdze. Ide teda o hranicu relatívnu, ktorú
sebalepšou definíciou nie je možné presne
určiť. Kritériom pre posudzovanie potreby sociálnej
pomoci, pri poskytovaní dávok a služieb sociálnej
starostlivosti, je tzv. hranica sociálnej potrebnosti.
Jej výška bola naposledy upravená v roku 1988
vyhláškou Federálneho ministerstva práce
a sociálnych vecí č. 149, ktorou sa vykonáva
zákon o sociálnom zabezpečení. Predložený
návrh životného minima nadväzuje na doterajšiu
prax pri využívaní hraníc sociálnej
potrebnosti, jeho význam je však oveľa širší.
Životné minimum, stanovené zákonom bude
východiskom pre hranice sociálnej potreby, ktoré
nasledovne určia právne predpisy republík,
rovnako ako podmienky, za ktorých sa bude poskytovať
pomoc občanom, ktorých príjmy nedosahujú
túto stanovenú hranicu. Zmena životného
minima má byť upravená nasledovne, keď
životné náklady vzrastú viac ako o 10
%. Stanovenie úrovne životného minima, tak
ako je predložené v návrhu zákona, je
možno považovať za kompromis medzi existenčným
a sociálnym minimom, pretože zabezpečuje uspokojovanie
najzákladnejších životných potrieb
a neumožňuje už ani skromnú obmenu základných
predmetov dlhodobej spotreby. Je zrejmé, že sociálne
minimum by pre dospelú osobu malo byť vyššie
o 200 až 300 Kčs. Z hľadiska sociálnej
potrebnosti je v návrhu dobre stanovená diferenciácia
podľa veku detí a tým pre jednotlivé
typy rodín. Životné minimum by malo byť
objektívnym základom pre stanovenie niektorých
sociálnych príjmov, ako je napríklad minimálna
mzda a dôchodok ako zdroj jediného príjmu.
Situácia je však presne opačná. Minimálna
mzda je stanovená na 2.000 Kčs, čo predstavuje
1.597 - 1925 Kčs čistého, podľa typu
dane. Dôchodok, ako zdroj jediného príjmu
činí 1.800 Kčs pre jednotlivca a 3.060 Kčs
pre dvojice. Životné minimum bolo v podstate po veľkých
diskusiách stanovené tak, aby vyhovovalo hranici
dôchodku, ako zdroja jediného príjmu, ktorý
je v návrhu stanovený od 1. 7. 1991 a s jeho novou
úpravou sa počíta v novom roku - zatiaľ
nie sú známe finančné zdroje. Životné
minimum pre jednotlivca je teda 1.700 Kčs a najnižší
dôchodok ako jediný zdroj príjmu je 1.800
Kčs. Životné minimum pre dvojicu je 3.050 Kčs
a najnižší dôchodok ako jediný zdroj
príjmu je 3.060 Kčs. Z tohto je jasne vidieť,
že celá konštrukcia životného minima
je odvodená z konštrukcie minimálneho príjmu
alebo dôchodku ako jediného zdroja príjmu.
Nové hranice sociálnej potrebnosti by mali však
byť objektívne stanovené na základe
normatívneho spotrebného koša a s prihliadnutím
na rast peňažných príjmov. V dôvodovej
správe je táto problematika dostatočne rozobraná.
Na škodu veci však v rámci tejto dôvodovej
správy absentujú podklady, ako sa vlastne spotrebný
kôš vyvíja a aká je jeho štruktúra
a skladba.
Mám tu niekoľko výpočtov o nákladoch
nutných na prevádzku domácností, či
už prípade nákladov domácnosti na byt
1+1, kde sa predpokladá jedna až dve osoby alebo v
prípade nákladov na byt 1+2, kde sa predpokladajú
dve až tri oosby. So vzrastajúcim počtom osôb
dochádza postupne k narastajúcim rozdielom, ktoré
napríklad pri nákladoch na byt 1+4 - šyri až
päť osôb sú v skutočnosti 1.080
Kčs a v návrhu je len čiastka 950 Kčs.
Úvedené údaje predstavujú súčasný
stav poplatkov za bývanie - chcem zdôrazniť,
že príklady, ktoré som uvádzal sú
za štátne byty, pričom je zrejmé, že
tie sú stále lacnejšie ako družstevné
byty, ale vlastné náklady vo vykurovacej sezóne
sa budú dotýkať všetkých domácností.
Od januára sa potom predpokladá zvýšenie
poplatkov za holé nájomné o 100 % a v druhej
etape o 80 % a to postihne len štátne byty.
Vieme, a je to aj v dôvodovej správe, že je
ustanovená skupina expertov, ktorá má dopracovať
tieto problémy. K istému sporu by možno došlo,
prečo v návrhu zákona je životné
minimum rozdelené len do dvoch položiek a či
by nebolo vhodnejšie - to je samozrejme len moja pripomienka
- aby bola hranica sociálnej potrebnosti rozdelená
na tri časti - na náklady na výživu
ako základ, na ostatné náklady ako druhá
položka a na náklady na bývanie ako tretia
položka. To je samozrejme záležitosťou tých,
ktorí budú pripravovať úpravy tohto
zákona.
Na základe konkrétnych rodinných účtov
je možné doložiť nedostatočnú
výšku životného minima u rôznych
typov domácností, či konkrétnych osôb.
Je možné súhlasiť s názormi, že
výšky životného minima,tak ako sú
tu stanovené, a ako som tu už spomenul, sú
o 200 až 300 Kčs nižšie, než hranice
sociálnej potrebnosti, pričom je potrebné
zdôrazniť, že už od roku 1988 boli tieto
hranice v podstate podhodnotené o 200 až 400 Kčs.
Na druhej strane je to skutočnosť - a príkladov
nie je málo, že rad domácností už
dnes, síce prevažne krátkodobo, žije pod
uvedeným životným minimom a to preto, že
im nie je známe, že môžu žiadať
o výpomoc, hanbia sa a nemajú odvahu žiadať
o takúto výpomoc. Niektoré obecné
úrady nevyužívajú odporúčanie
ministerstva práce a sociálnych vecí a zamietajú
výpomoc do výšky uvedeného nového
odporučenia. alebo im príjem zatiaľ postačuje
kryť náklady na výživu, oddiaľujú
nákupy potrebných vecí, odevov a podobne,
žijú v tom, čo mali, a hlavne z úspor.
alebo sa prejavuje istá súnaležitosť rodín,
hlavne ku vzťahu k deťom a vnúčatám.
Kritické situácie jednotlivcov nie sú v našej
spoločnosti dostatočne rozlišované.
Nerozlišujeme, kto upadol do biedy bez vlastného zavinenia,
kto je alkoholik, narkoman a vyložený kriminálnik
- recidivista. Zo života okolo nás vidíme,
že niektoré asociálne živly majú
tendencie si začínať zvykať na sociálne
možnosti, ktoré tu sú.
Správne je v tlači uvedené, že neúmerne
nízke životné minimum je rovnako škodlivé,
ako prílišný sociálny akcent. Koniec
koncov, všetky otázky záchrannej sociálnej
siete sú nutné, hlavne pre nefungujúcu ekonomiku,
ale súčasne ju ďalej neúmerne zaťažujú.
Čiastky životného minima boli stanovené
v súvzťažnosti k výške dôchodkov,
ako jediného zdroja príjmu. Výška dôchodkov
,ako jediný zdroj príjmu, je dnes 1.800 Kčs
- skladá sa z dôchodku na jednu osobu 1.580 Kčs
s 220 kčs príspevku.
Životné minimum je stanovené na 1.200 Kčs
na zabezpečenie výživy a ostatných základných
potrieb na jednu osobu plus 500 Kčs na nevyhnutné
náklady pre domácnosť, teda celkom 1.700 Kčs.
Výška dôchodku, ako jediný zdroj príjmu,
bola chápaná ako minimálny príjem
pre jednotlivca, jeho životné náklady vo väčšine
prípadov sú predsa len o niečo nižšie
ako človeka v produktívnom veku. Dôchodci
majú napríklad nárok na určité
oprávnené úľavy z veku,napríklad
cestovné a podobne.
Keďže bola výška dôchodku, ako jediného
zdroja príjmu, chápaná v podstate ako životné
minimum, tak dochádza k rozdielu 100 Kčs, ako som
tu už uviedol medzi dôchodkom a životným
minimom. Bolo by nielen logické, ale vzhľadom na skutočný
vývoj životných nákladov, i plne opodstatnené,
aby čiastka potrebná k zabezpečeniu výživy
a ostatných základných osobných potrieb
bola v § 3 odst. 2 písmeno e) zvýšená
o 100 Kčs v súlade s tým, čo sa javí
plne opodstatnené, zvýšiť čiastku
vo všetkých bodoch paragrafu 3 odst. 2 o 100 Kčs.
Preto podávam pozmeňovací návrh k
§ 3 odst. 2 písmena a), b), c), d), e) tohto znenia:
§ 3 odst. 2: za čiastku potrebnú k zabezpečeniu
výživy a ostatných základných
osobných potrieb občana sa považuje
a/ 1000 Kčs mesačne, pokiaľ ide o dieťa
do 6 rokov veku
b/ 1100 Kčs mesačne, pokiaľ ide o dieťa
od 6 do 10 roku veku
c/ 1300 Kčs mesačne, pokiaľ ide o dieťa
od 10 do 15 roku veku
d/ 1400 Kčs, pokiaľ ide o nezaopatrené dieťa
od 15 do 26 roku veku
e/ 1300 Kčs u ostatných občanov.
Prosím, aby sa hlasovalo po prvé: o zvýšení
o 100 Kčs v bodoch a/ až e/, pokiaľ by to nebolo
schválené, potom o jednotlivých bodoch.
Druhý môj pozmeňovací návrh
spočíva v tom, že toto vyrovnanie príspevkov
sa bude oneskorovať a preto navrhujem nový §
9, ktorý by mal toto znenie:
"Čiastky životného minima, stanovené
týmto zákonom, sa pre výpočet finančnej
pomoci uplatnia od 1. júla 1991", tzn., aby tieto
čiastky zachytili zdraženie energetických zdrojov,
ktoré už bolo vykonané.
S tým súvisí aj môj tretí návrh,
aby pôvodný § 9 bol prečíslovaný
na § 10.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Na základe skúseností by som
odporučil, aby sme notifikovali metodiku vystúpenia
- poslanci, ktorí chcú prednášať
pozmeňovacie návrhy by ich mali najskôr predniesť
a potom by mali hovoriť, takže teraz pán poslanec
Kanis hovoril a ocitol sa už mimo odhlasovaný čas,
keď prednášal pozmeňovací návrh.
Preto všetkým ďalším navrhujem, aby
najskôr predniesli pozmeňovací návrh
a potom ho zdôvodňovali. Jedine tak sa to dá
správne zmerať.
Vystúpením pána poslanca Kanisa sme vyčerpali
všetky písomné prihlášky do diskusie.
Hlási sa ešte niekto do diskusie? (Nikdo se nehlásil.)
Rozpravu teda vyhlasujem za ukončenú. Požiadal
by som teraz pána ministra Millera, aby zaujal stanovisko
k predneseným diskusným príspevkom.
Ministr práce a sociálních věcí
ČSFR P. Miller: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, celá řada pozměňovacích
návrhů a doporučení směřuje
neadresně. Ministerstvo práce a sociálních
věcí stanovilo základní rámec,
vše ostatní je v rámci předpisů
a nařízení republik.
Pan poslanec Peter - návrh změny § 2 odst.
2 - se obrací, aby toto bylo omezeno pouze předpisy
republik. Naše odpověď zní, že to
není možné proto, že se může
jednat i o zákony federální, např.
zákon o sociálním zabezpečení
upravující výši důchodů
jako jediný zdroj příjmu. Proto je to formulováno
takto obecně.
Pan poslanec Tomis: Jsem velice často kritizován
za to, že naše hmotné zabezpečení
nezaměstnanosti je tak vysoké, že prakticky
umožňuje lidem, aby pouze pobírali toto hmotné
zabezpečení a nepracovali. A je to skutečně
pravda, protože řada našich občanů
si přizpůsobila svůj životní
standard, životní styl tak, že z toho dokáže
vyžít. Máme s tím opravdu problém.
Musím zde na rovinu říci, že toto stanovisko
budeme muset přehodnotit a půjdeme ještě
níže a tvrdším způsobem. To, jak
navrhuje pan poslanec Tomis, v podstatě znamená,
že pokud přijmeme nějaký zákon,
tak by to měl být zákon, který bude
garantovat určitou životní úroveň,
ale životní úroveň poměrně
dost vysokou, ale to přece snad nechceme? My chceme, aby
ti, kteří se dostanou do situace nouze, byli přinuceni
- pokud to bude zaviněně - o své situaci
přemýšlet a pokusit se svou situaci vlastními
prostředky a vlastní iniciativou změnit.
Pokud nebudou na to stačit, je zde mechanismus, který
jim pomůže překlenout toto období, ale
neměla by to být životní situace standardní,
která by měla člověka provázet
celý život. Připouštím, že
zde budou určité sociální skupiny,
které budou v této situaci celý život.
Ale je pak třeba si položit otázku, zda jsou
v této situaci také díky své vlastní
vině, ne jenom proto, že nemají momentálně
zaměstnání.
Průzkum spotřebního koše. My jsme nestanovili
tuto metodu pouze tím, že jsme ji stanovili na základě
relativní metody, ale i absolutní metody. Obě
tyto metody jsou zde skloubeny, čehož dostatečným
výrazem je konsensus, kterého jsme dosáhli
v Radě hospodářské a sociální
dohody - tím bych odpověděl i některým
dalším poslancům. Stálá pracovní
skupina Rady hospodářské a sociální
dohody na svém zasedání 4. 10. 1991 posoudila
vývoj indexu životních nákladů
v uplynulých měsících, zejména
po 1. červenci 1991, který byl uvažován
jako datum účinnosti zákona, a porovnala
tyto údaje s navrženými částkami.
Dále zvážila předpokládaný
cenový vývoj do konce roku 1991 a na počátku
roku 1992 a dospěla k závěru, že za
prvé: Navržené částky životního
minima v § 3 jsou ještě přijatelné
za předpokladu, že zákon nabude účinnosti
co nejdříve, nejpozději do r. 1991.
B Za druhé: Pokud by do data účinnosti tohoto
zákona došlo k výraznému zvýšení
životních nákladů, je nutno takovou
skutečnost zohlednit při první valorizaci.
Toto je společná dohoda expertní skupiny,
kde jsou zastoupeni jak zástupci odborářů,
tak vládní zástupci, zástupci vědeckých
ústavů a zaměstnavatelů, takže
na tyto navržené částky je dosaženo
celospolečenského konsensu. Zde by tedy neměl
být skutečný problém.
K otázce zmocnění, jak to navrhuje paní
poslankyně Matochová, bych chtěl především
upozornit, že se vůbec nejedná o dávky,
nebo dokonce o nárokovou dávku, ale pouze vymezení
okruhu osob v hmotné nouzi. Myslím, že nemůžeme
přijmout návrh, abychom vypustili, kdo vlastně
návrh podá, protože by to zakládalo
právní nejistotu. V zákoně musí
být přece řečeno, kdo nařízení
vydá.
Další problém je, že návrh byl
projednán ve vybraných výborech ČNR
a SNR, které doporučují jeho schválení.
Souhlas byl v těchto výborech včetně
ústavně právního výboru ČNR
vysloven i s valorizací částek životního
minima podle § 7 zákona, který zmocňuje
vládu ČSFR ke zvyšování částek
životního minima při splnění
určitých podmínek. Forma nařízení
vlády navržená v § 7 návrhu je
přitom v souladu s článkem 79 ústavního
zákona o čs. federaci a s právními
úpravami přijatými vládou ČSFR
v poslední době. Jedná se například
o nařízení vlády ČSFR č.
l74/l991 Sb., kterým se provádí zákon
o mimosoudních rehabilitacích. Toto nařízení
se přitom týká jen důchodového
zabezpečení. Jedná se dále o nařízení
vlády ČSFR č. 4O6/l991 Sb., o prodloužení
dovolené na zotavenou v organizacích, které
neprovozují podnikatelskou činnost. Přitom
i tato nařízení vlády ČSFR
byla vydána na základě zmocnění
obsažených v zákonech, které nabyly
účinnosti po l.lednu l991, tedy za účinnosti
novely ústavního zákona o čs. federaci.
Ze svého hlediska bych chtěl uvést, že
je zřejmé, že současně navrhované
částky s růstem životních nákladů
budou ztrácet kupní sílu, a proto bude nutné
v co nejkratším období po dosažení
lO % růstu životních nákladů
provést jejich valorizaci. Proto je nutné, aby nové
stanovení bylo možné provést operativněji.
K vystoupení poslance Bendy. Chtěl bych říci
některé údaje, které se týkají
vícečetných rodin. Opět to budou mít
ve své působnosti obě republiky, jak ČNR,
tak SNR. Jen pro vaši informaci bych chtěl říci,
že na území hlavního města Prahy
je pouze 412 rodin, které mají více než
5 dětí. Na území Jihočeského
kraje je to jen 2O8 rodin. Kdybychom tento návrh přijali,
založili bychom obrovský problém pro Slovenskou
republiku, protože v Západoslovenském kraji
je takových rodin l552, ve Středoslovenském
kraji 3O92, ve Východoslovenském 4979. Vidíte
tedy zcela jasný nepoměr - řeknu to zcela
na rovinu - v neprospěch slovenského rozpočtu.
Ponechme tedy tuto možnost regionálního i územního
stanovení oběma republikám a nezakládejme
do zákona povinnost pro republiky. Mám pocit, že
by se s tím těžko vyrovnávaly.
Chtěl bych jen říci, že podíl
romských rodin na těchto číslech činí
64,3 %, čímž samozřejmě nepolemizuji
například s panem Bendou, který by na to
řekl, že jsou to také křesťané.
Pokud jde o rodiny s více dětmi a o to, co uváděl
poslanec Benda - uvažujme, že je zde tedy 6 dětí,
tři ve věku do 6 let, dvě děti od
6 do lO a jedno nad lO let. To činí životní
minimum ve výši 91OO Kčs. Zároveň
je třeba říci, že u této rodiny
se 6 dětmi pokrývají sociální
příjmy na krytí životního minima
42,5 %, tedy doslova 3870 Kčs. Znamená to tedy,
pane poslanče, že byste musel mít příjem
s vaší paní menší než 5230
Kčs, a o tom pochybuji.
Pokud jde o poslance Motyčku, pokles o lO % se týká
předchozího stavu, to je úrovně, na
kterou byla dříve stanovena hranice sociální
potřebnosti. Částky na jednotlivce se netýkají
pouze zabezpečení základních potřeb
výživy, ale i ostatních osobních potřeb.
Poslanec Tomis - matka s dítětem - připomínka
se týkala nízkých částek a
toho, že to nepostačí například
na krytí nákladů na bydlení. Dávky
jsou skutečně řešeny v republikových
předpisech o sociální potřebnosti
a my prakticky ani nemůžeme tyto problémy řešit,
protože nám prostě kompetenčně
nepřísluší. Navazují pouze na
zákon o životním minimu a výše
dávky bude záviset na skutečných nákladech,
na skutečném posouzení Úřadem
sociálního zabezpečení, a to každého
jednotlivého případu.
Velmi hezky zde mluvil pan poslanec Kanis. Říkal,
že zde stále chybí rozlišení příčin,
a z toho já vyvozuji, že je třeba zlepšit
práci. To je to, oč já při každém
svém vystoupení usiluji, a to i ve výborech
kulturních a sociálních. My jsme si toho
skutečně vědomi. Potřebujeme posílit
Úřady sociálního zabezpečení
minimálně o 8OOO osob. Vyřešíme
tím několik problémů. Za prvé
tím vyřešíme jistou část
nezaměstnaných absolventů středních
i vysokých škol. Naše dávky nebudou plošné,
za což jsme oprávněně kritizováni.
Budou diferencované. Bohužel musím v současné
době také říci, že nejsem schopen
se o tom se svými republikovými partnery (respektive
s nimi možná ano, ale ne s ČNR a SNR) dohodnout
o přístupu k této problematice. Problém
by byl i v tom, že na výplaty zvýšených
počtů pracovníků v Úřadech
sociálního zabezpečení bychom potřebovali
asi l mld. Kčs. My bychom tím vlastně ale
ušetřili. Ušetřili bychom na tom, že
tyto dávky by nebyly plošné, ale byly by diferencované.
Vítám každou takovou iniciativu, která
nám pomůže a podpoří nás
v této naší snaze.
Poslanec Benda se domnívá, že čím
více lidí je v domácnosti, tím dochází
k většímu růstu nákladů
na domácnost. S poslancem souhlasím, ovšem
na druhé straně nejsou snižovány částky
na výživu jednotlivce. Domnívám se -
a jistě se mnou budete souhlasit - že u větších
domácností dochází pak i z tohoto
důvodu k úsporám. Domníváme
se, že tyto dva faktory proti sobě působí
a vzájemně se kompenzují.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
K záverečnému slovu ministra Millera má
technickú poznámku poslanec Tomis.
Poslanec SN V. Tomis: Já bych měl k panu ministrovi
jednu prosbu. Abychom to nejen my, ale všichni občané
pochopili, bylo by možná vhodné udělat
rozbor třeba těch 1200 Kčs nebo 600 Kčs
na dítě, kolik z toho je na stravu denně,
kolik je na kulturu, kolik na oblečení a kolik se
šetří třeba na ledničku nebo
televizi. Velice by to pomohlo. Myslím, že v dalších
takových materiálech by vždy takový
rozbor měl být, abychom věděli, z
čeho vláda vycházela.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Technickú poznámku má ešte
poslanec Peter.
Poslanec SN F. Peter: Chcel by som zdôrazniť, že
pri mojom vystúpení som tlmočil názor
vlády a konkrétne pani ministerky, ktorá
mi povedala, že vláda prejednala znenie návrhu
zákona, ktorý znel tak, ako som ho ja tu navrhol.
O tlači 839 slovenská vláda nevedela. Ďakujem
za pozornosť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Slovo má spravodajca poslanec Roček.
Společný zpravodaj výborů SN M. Roček:
Prosím o desetiminutovou pauzu k projednání
pozměňovacích návrhů.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Vážení kolegovia, ide o to, že
spravodajcovia si potrebujú usporiadať materiály,
vyzývam vás, zostaňte hlasovať, chcem
dať o niečom rozhodnúť hlasovaním.
Prosím hlavne poslancov Snemovne ľudu, aby zabezpečili
uznášaniaschopnosť snemovne.
Rád by som sa vrátil k hlasovaniu o programe na
začiatku našeho jednania. Vystúpila poslankyňa
Rothmayerová s požiadavkou, aby do programu bol zaradený
návrh zákona o jednorázovom vianočnom
príspevku pre nezaopatrené deti, nemohla však
uviesť, či tento iniciatívny návrh existuje
vo forme oficiálnej parlamentnej tlači. Ja som to
tiež nevedel a nedal som o zaradení hlasovať.