Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Keď to môžeme pokladať za vysvetlenie, tak to bolo vysvetlené. Pán poslanec Sacher s faktickou poznámkou.

Poslanec SL R. Sacher: Vzhledem k tomu, že jsem nemohl reagovat na vystoupení pana poslance Bendy, protože jsem se účastnil jednání se zahraniční delegací v tomto parlamentě, tak na námitku pana poslance Bendy, že mně "předal informace o tom, že vysoký funkcionář Čs. strany lidové pokračuje ve styku se svým bývalým řídícím orgánem po listopadu 1989 a nic se nestalo", sděluji, a lze se přesvědčit o tom, že jsem vydal příslušný rozkaz a učinil kroky k ověření této informace, ale registr svazků nebyl tehdy nalezen. Tento registr se však našel několik hodin před volbami.

Dále, pokud se jedná, jak pan Benda uvádí o svých zdrojích a dále, jak pan Benda už několikrát zde řekl, že může poslance jmenovat jejich krycími jmény, mám za to, že někdo na ministerstvu vnitra porušoval nebo porušuje zákon č. 102, o ochraně státního tajemství.

Současně tímto dávám podnět generálnímu prokurátorovi pro zahájení trestního řízení proti neznámému pachateli ve věci vyzrazování státního tajemství. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Berieme na vedomie.

Poslanec SL O. Világi: Stanovisko Generálneho prokurátora bolo svojim spôsobom relatívne, pretože Generálny prokurátor je členom legislatívnej rady vlády. Prokuratúra zaujala stanovisko už v priebehu legislatívneho procesu. A keď zaujala stanovisko až potom, keď zákon bol predložený v parlamente, prokuratúra zmenila svoje stanovisko a poslala stanovisko do parlamentu, ktoré prišlo až potom, keď sme to začali prejdnávať. Chcel by som upozorniť, že právne stanoviská sú vežmi relatívne a závisia od toho, z akého hžadiska k tomu pristupujeme.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujeme. Má ešte niekto faktickú poznámku? Poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Jenom reaguji na slova pana poslance Sachra. Patrně se jedná o nedorozumění, protože já jsem tím nejmenovaným funkcionářem neměl na mysli pana poslance Bartončíka, jehož registr se skutečně našel až několik hodin před volbami, ale paní poslankyni Věru Bartoškovou, jejíž registr k dispozici byl. Původ mých informací není zase až tak tajemný, protože shodou okolností řídící orgán paní Bartoškové, tehdy také náměstkyně ministra zahraničních věcí, byl kapitán Stanislav Sůva, který byl po dobu 10 - 12 let také mým osobním policajtem, který mě měl na městské správy vyšetřování StB na starosti. Takže ten únik informací je poměrně jednoduchý a vysvětlitelný.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďalšiu technickú poznámku má poslanec Kontra.

Poslanec SN M. Kontra: Kvôli spresneniu, v súvislosti s listom Generálneho prokurátora. Tento list prišiel pánu predsedovi Federálneho zhromaždenia pravdepodobne večer pred tým, ako sme prejednávali túto otázku. Dostali sme za úlohu k tomuto listu prihliadnuť. Po všeobecnej rozprave došlo k hlasovaniu o tom, či sa má prečítať všeobecná časť tohto listu. Hlasovaním sme odsúhlasili, že sa prečítať má, tak sa prečítala táto všeobecná časť a potom sa prihliadalo i k jednotlivým pripomienkam Generálneho prokurátora, ktoré boli vznesené k jednotlivým paragrafovým zneniam.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Pán minister Langoš sa prihlásil s faktickou poznámkou, ktorá sa týka pravdepodobne toho, o čom tu hovoril pán poslanec Benda. Prosím.

Minister vnútra ČSFR J. Langoš: Ďakujem za slovo. Chcel by som len odpovedať na tri veci, ktoré sa zdá, že vyžadujú odpoveď ešte v rozprave, k ostatným pripomienkam k zákonu sa vyjadrím vo svojom záverečnom vystúpení.

Pán doktor Benda mi položil otázku, ktorú mi položil v trochu menej dramatickej forme pri prejednávaní tohto návrhu zákona v ústavno - právnych výboroch a ktorá smeruje vlastne k odstavcu 2 § 19. Táto otázka, prednesená tu na pléne, ja ju považujem za rečnícku, pretože nie je dôvod, ktorý viedol vládu k tomuto ustanoveniu, je jasne sformulovaný a je daný dikciou, sú isté skutočnosti, uvedené v osvedčení alebo náleze, ktoré sa môžu dostať len do rúk komisie, pracovníkov ministerstva vnútra alebo zamestnávateža alebo osoby, ktorej sa to týka. Len tieto dva dokumenty sú chránené pred zneužitím inou osobou. Nejedná sa o uprednostňovanie podvodu pred pravdou, o uprednostňovanie eštébákov a agentov pred občanmi, jednoducho to nie je tak. Pravda o veciach je skrytá v samotných veciach, keď niekto vie o svojom priatežovi alebo známom, ktorý pracoval ako agent, a pracoval na ňom, predsa nikto nemôže takéhoto človeka trestať za to, že vypovie pravdu o tejto veci. Rovnako nemôže nikto trestať, a o tom hovorí odstavec 2 § 19, občana za to, že verejne označí príslušníka ŠtB, ktorý ho rozpracovával, ktorý sa zaujímal o jeho osobu.

Pán doktor Sacher v podstate rečnícky navrhol zahájiť trestné stíhanie voči neznámemu páchatežovi za únik utajovaných skutočností z Federálneho ministerstva vnútra, aj keď vie, že na môj podnet už pred niekožkými mesiacmi bolo zahájené trestné stíhanie voči neznámej osobe za únik informácií.

Len tožko som chcel povedať k týmto aktuálnym veciam. Ďakujem.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem, bol by som rád, keby sme nestrácali čas týmto súborom faktických poznámok, ale prosím v zmysle Rokovacieho poriadku, pán poslanec Benda.

Poslanec SL V. Benda: Z vysvětlení pana ministra cituji z vládního návrhu, § 19 odst. 2: "... Kdo zveřejní z nedbalosti... jakož i s údaji z podkladů sloužících k jejich vypracování..." To znamená, ne lustrační návrh, ale jakékoli udání, které se mně náhodou dostane do ruky, podléhá tomuto paragrafu.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Teraz v rozprave vystúpi pán poslanec Tomáš Hradílek, písomne je ešte prihlásený poslanec Karel Novosád.

Poslanec SN T. Hradílek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážení přítomní, dovoluji si pronést několik stručných poznámek.

Předně bych chtěl konstatovat, že se ztotožňuji s tím, co zde dnes pronesli kolegové Sacher a Uhl. Myslím si, že právě pojetí kolegy Sachera, vycházející ze zásad hlubokého křesťanství, je z hlediska dlouhodobých zájmů této společnosti a lidské pospolitosti vůbec tím nejperspektivnějším a nejsmysluplnějším řešením. Pokud však bude námi přijat lustrační zákon, přeji si, aby byl v té nejmírnější podobě, jež bude zároveň respektovat člověka jako individuum s veškerou složitostí jeho možného vývoje. (Potlesk.)

Nekompromisní postoj některých kolegů mě přímo děsí. Spravedlivou společnost nevytvoříme vědomým vytvářením podmínek pro vznik nových nespravedlností. Heslo, když se kácí les, lítají třísky, by nám, když jsme říkali, že nejsme jako oni, by nám nemělo být vlastní.

Chtěl bych se zmínit o jednom praktickém aspektu, vyplývajícím z přijetí zmíněného zákona. Lze se domnívat, že to, v jaké podobě přijme Federální shromáždění lustrační zákon, se zrcadlově promítne i při přijetí zákonné normy na půdě národních rad týkající se policejních sborů republik a Sborů nápravné výchovy. Podle údajů, jež mám k dispozici, může přijetí lustračního zákona znamenat jednorázové zeštíhlení policejního sboru České republiky přibližně o 20 procent. Bude-li však přijata tvrdá varianta, tak jak je obsažena v pozměňovacích návrzích kolegy Tomana, může se jednat téměř o jednu třetinu policistů. Zde přichází do úvahy ještě jistý aspekt v tom směru, že snížení stavu federálních policejních sborů se dále může nepříznivě projevit na policejních sborech republikových, neboť lze předpokládat, že část příslušníků policejních sborů republik přejde do federálních policejních sborů, a pak by za jistých okolností se dokonce mohlo jednat až o 50 procent příslušníků policejních sborů republik, zejména republiky české.

V situaci, kdy se společnost potýká s nárůstem kriminality, kdy se však konečně začínají objevovat konsolidační prvky, jež například ve Slovenské republice znamenají další zastavení růstu zločinnosti, může tento krok znamenat nový výbuch kriminality, dále iniciován možným, zoufale nízkým stupněm objasněnosti. Vyšetřovačka jako nesmírně důležitá služba, u které je zapotřebí, aby byla na vysoké odborné úrovni, bude přijetím lustračního zákona velmi citelně postižena. Právě to mám na mysli, když hovořím o míře objasněnosti.

Připomínám, že prostá náhrada, neřku-li tolik potřebné zvýšení stavu policie na potřebné kvalitativní úrovni, bude procesem dlouhodobým, obzvlášť když pedagogický odborný sbor policejních škol bude značně zdevastován.

V srpnu loňského roku jsem co by ministr České republiky na aktivu policistů celé České republiky vyjádřil své stanovisko, že prověrky jsou skončeny a že jediným kritériem pro další činnost policejních sborů České republiky bude kvalita a odbornost vykonávané práce.

Věřím, že se nebudu muset za toto vyjádření před lidmi, před kterými jsem to vyslovil, v budoucnu stydět. Máme odpovědnost za budování státu, a proto chci věřit, že jak my, tak kolegové z národních rad se nenecháme unést přílišným radikalismem, který by mohl ve svých důsledcích znamenat v oblasti bezpečnosti občana doslova katastrofu se závažnými důsledky pro celou společnost.

V situaci, kdy už nehrozí zásadní zvrat k minulým pořádkům a kdy naprostá většina příslušníků policejních sborů je loajální, považuji čistky podpořené touto zákonnou normou za naprosto neodpovědné.

Závěrem bych se chtěl s vámi podělit o pocit, že jsem velmi rád, že se někteří z mladších kolegů a kolegyň nenarodili o 20 až 40 roků dřív, neboť v jejich nekompromisní rozhodnosti a v jejich spravedlivém zápalu v oku vidím ty nejlepší předpoklady k tomu, aby v dobách, které jsou už chvála bohu za námi, byli velmi zdatnými tvůrci ideové čistoty stalinského ražení nebo úspěšnými normalizátory. (Potlesk.)

Jak to vidím, bolševické manýry, i když s antikomunistickým znaménkem, jsou jim totiž vlastní. Doufám, že se jim nepodaří roztočit něco, čeho důsledky není možné dohlédnout. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Je tu požiadavka pani Petrovej na faktickú poznámku.

Poslankyně SN J. Petrová: Jenom jsem chtěla doplnit, že tento zákon pouze řeší pracovněprávní vztahy, nevztahuje se na republikové policejní sbory.

Za druhé se vztahuje pouze na funkce obsazované jmenováním nebo ustanovováním.

Za třetí: Ministerstvo vnitra je zde řešeno § 3, zvláštním režimem. Nemůže se z těchto důvodů jednat o takové počty, o kterých mluvil kolega Hradílek.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem za poznámku, ešte jednu poznámku má poslanec Sacher.

Poslanec SL R. Sacher: Dovoluji si oponovat paní poslankyni Petrové. Tak třeba na ředitelství Krajské správy SNB v Ostravě, bude-li tento zákon realizován, zůstanou z reaktivovaných příslušníků SNB pouze 2.

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. O slovo teraz požiadal Generálny prokurátor federácie, doktor Gašparovič a dávam mu slovo.

Generálny prokurátor ČSFR I. Gašparovič: Vážený pán predsedajúci, vážení páni poslanci, vážené panie poslankyne, pri svojej práci som mal zapnutý televízor, a počúval som, ako pán poslanec Olej citoval dve vyjadrenia, ktoré som dal k Lustračnému zákonu. Sledoval som ďalej, ako na to reagoval pán poslanec Kulan a poslanec Világi. Bol by som nerád, keby ste boli dezinformovaní. Pripomienky, ktoré som k tomuto zákonu mal, som uplatnil v legislatívnej rade i vo vláde.

Chcem povedať jedno: Ako občan tejto republiky Ivan Gašparovič som preto, aby Lustračný zákon, predložený vládou, bol prijatý. Ale z titulu funkcie Generálneho prokurátora, mám povinnosť dozerať nad zákonosťou, som považoval za povinnosť upozorniť, v čom vidím, že návrh zákona do určitej miery nie je v súlade s medzinárodnými ustanoveniami.

Vo vláde som to povedal, rovnako tak v legislatívnej rade, že som pre prijatie zákona ako občan, ale zákona, ktorý nie je v rozpore s inými právnymi normami. Chcem ešte tu povedať,že okrem toho, čo tu povedal poslanec Olej, namietal som proti tomuto zákonu, keď sa tu povedalo, že nie ste informovaní - že nepotrebujeme existenciu komisie. Mám za to, že zákonom o správnom riadení je dostatočne upravené, že by mohlo vydávanie osvedčení robiť len ministerstvo vnútra vo svojej kompetencii. Namietal som ďalej možnosť trestného postihu vo forme, ako je daná. Namietal som, že po prijatí v predkladanej forme bude nutné upraviť Trestný zákon i Trestný poriadok.

To sú všetky moje pripomienky. Nie je pravda, že som to dal neskoro. Po rozhodnutí vlády ma požiadal predseda Federálneho zhromaždenia pán Dubček, či som dal pripomienky do legislatívnej rady vlády a do vlády. Povedal som, že áno, niektoré boli prijaté, niektoré nie. Poprosil ma, či by som mu moje pripomienky mohol dať a ja som to urobil. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Ďakujem. Do rozpravy sa prihlásil poslanec Novosád, dávam mu slovo. Ďalším prihláseným, písomne, je poslanec Roman. A ešte jedným prihláseným je poslanec Kučera.

Poslanec SL K. Novosád: Pane předsedající, slova se vzdávám, protože slova poslance Hradílka mi vyrazila dech tak, že jsem ho ještě nenabyl. (Potlesk.)

Předsedající předseda SN M. Šútovec: Vášu požiadavku rešpektujem, prosím teraz poslanca Romana.

Poslanec SL L. Roman: Vážený pán predsedajúci, vážené poslankyne, vážení poslanci, koncom osemdesiatych rokov i Komunistická strana u nás nebola schopná vládnuť v nezmenenej forme. Problémy politické, ekonomické, právne i morálne sa značne zaostrili. Zvýšila sa aktivita más, ktorá vyvrcholila 17. novembra 1989. Začal proces prechodu moci z rúk totalitných síl do rúk demokratických síl. Od tejto doby dochádza k rozbíjaniu starého systému a budovaniu nového. Vznikli nové formy vlastníctva, nové politické, ekonomické, právne, morálne a spoločenské vzťahy. Nové spoločenské inštitúcie a organizácie. Revolučná situácia však trvá. Staré sily sa ťažko rozchádzajú s existujúcim systémom, nové sa snažia o vyrovnanie s minulosťou. Zaostrujú sa rozpory, hromadí sa napätie. Mnohé zmeny v procesu tejto revolúcie majú charakter reforiem. Ale povedzme si úprimne, kto je schopný realizovať tieto reformy? Tí, ktorí to robia z presvedčenia? Silní plastickí jedinci, špekulanti alebo tí, ktorí sú v službách starých politických síl?

Každá spoločnosť, v určitej etape revolučnej epochy, sa snaží vytvárať podmienky, aby mohla realizovať svoj zámer. Prečo by sme mali toto právo upierať práve našej spoločnosti?

Staré, tzv. nomenklatúrne kádre by si mali túto skutočnosť uvedomiť. Hlavne tí, ktorí ideovo, koncepčne, legislatívne a výkonne zabezpečovali starý systém. Pokiaž si to neuvedomujú sami, je to chyba nás všetkých, že nie sme schopní právnou formou ich na týchto postoch vymeniť. Máme strach alebo čakáme, že to za nás urobí mocenské centrum?

Navrhovaný zákon má byť prostriedkom k riešeniu tejto problematiky. Je to ten pravý a jediný prostriedok, Nezvrhne sa to v hon na čarodejnice? Pri hlasovaní o jednotlivých pozmeňujúcich návrhoch, ako i pri návrhu celkovom, majte toto na pamäti.