Poslanec SL B. Hubálek: Pane předsedající,
dámy a pánové, úvodem si dovolím
předložit změnu a doplnění do
§ 1 odst. 1 v následujícím znění:
"Tento zákon stanoví některé
další předpoklady pro výkon funkcí
obsazovaných volbou, jmenováním nebo ustanovováním.
Dále se vztahuje na zvlášť označená
povolání podle zák. č.455 /1991 Sb.,
o živnostenském podnikání."
V zájmu vyváženého pohledu považuji
za nutné alespoň několika větami reagovat
na skutečnost, že pouze o své historické
zkušenosti hovořili včera k těm mladým
pánové poslanci Fišera, Sokol a Jičínský.
Proč však nemluvili o zkušenostech ožebračených
zemědělců a živnostníků?
Proč se jim do scénáře nehodí
otřesné historické zkušenosti desetitisíců
bezprávných otroků z komunistických
koncentračních táborů a věznic?
Co tito pánové vědí nebo chtějí
vědět o vymlácených zubech a rozbitých
patách při nočním výslechu,
o loučení pár hodin před popravou?
Přesto dávají rozhřešení,
aniž by se předem ptali těch, za něž
to činí - leckdy i za své viny. Pánové
nebo soudruzi, to není dutý patos nebo sentiment.
To je bolestná zkušenost, která se nesmí
v žádné barvě opakovat.
Civilizovaný svět se vypořádal s ekvivalentním
nacistickým režimem. Udělal to pomocí
denacifikace a očistných aktů ve všech
postižených zemích. Byl to nutný ozdravný
krok, úměrný dané situaci. Ani my
nemůžeme dále otálet. To je jasné
většině naší veřejnosti,
zejména po puči v SSSR.
Zveřejnění pravdivých zpráv
nemůže být nikomu na újmu. Tato slova
snáší papír našeho jednacího
řádu na str. 11 dole. Nesnáší
to však mnoho našich pánů a soudruhů,
navzdory svým okázalým, ale zavádějícím
postojům. Deformovanou odborností kalí vodu,
aby měli čas dožít za každou cenu
na výsluní politické i jiné moci.
Vědí, že nikomu nebyl zkřiven ani vlas.
Mimo pana Štěpána a několika provinilých
policistů samet spolehlivě funguje.
Z registrů svazků a z protokolů je členům
komise 17. listopadu mnoho nomenklaturních souvislostí
naprosto zřejmých. Proto žádáme
plné zveřejnění jmen. Pro ochranu
společnosti i pro nezávislost dotyčných
osob. Všichni se vyhneme trapným situacím,
které vedou k nedůstojnému lavírování
v parlamentě i na jiných místech naší
federace.
Povinností každého vedení je vytvářet
podmínky a předcházet tak krizovým
situacím. Historická zkušenost musí
znamenat také historickou zodpovědnost.
Bohužel, nejenom zde se setkáváme s pravým
opakem řečeného jevu. Jeho společným
jmenovatelem je nedůslednost, lhostejnost, měření
dvojím metrem, zlá vůle. Hazarduje se tak
s důvěrou i s životní úrovní
poctivých lidí, kteří jsou zárukou
stability naší společnosti.
Je v našich silách, a je to i poslaneckou povinností,
nasměrovat vývoj k tomu, o čem se zatím
víc mluví, než dělá. Jedním
z konkrétních a potřebných kroků
je rovněž schválení předkládaných
pozměňovacích návrhů zákona,
jak je přednesl poslanec Petr Toman. Vzhledem ke všemu
dříve řečenému budu pro takový
zákon hlasovat. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Také já děkuji. Dále je přihlášena
poslankyně Gabriela Rothmayerová, připraví
se poslanec Michálek.
Hlásí se poslanec Fišera.
Poslanec SN I. Fišera: Je to faktická poznámka.
Pane poslanče Hubálku, promiňte, ale vy jste
trochu zkreslil naše stanovisko. Naše stanovisko není,
že bychom dávali nějaké rozhřešení.
Na to nikdo z nás nemá právo, i když
si myslím, že i já bych měl osobní
důvody k tomu, abych ho mohl dávat. Přesto
všechno bych chtěl říci, že to
jsme nechtěli, chtěli jsme jenom, aby zákon
byl pokud možno spravedlivý, a to i z hlediska budoucnosti.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě. Prosím
paní poslankyni Rothmayerovou.
Poslankyně SL G. Rothmayerová: Vážený
pán predsedajúci, vážené Federálne
zhromaždenie, dovožte mi vysloviť požutovanie
všetkým, ktorí v minulom režime zažili
neoprávnené príkorie od bývalej ŠtB
i jej dlhých chápadiel. Bolo to nespravodlivé
a ja chcem veriť, že sa už v našich republikách
nič podobného neprihodí a že budú
platiť spravodlivé zákony rovnaké pre
všetkých občanov.
Pri zákone,o ktorom dnes rokujeme, mám však
istú pochybnosť. Celkom nerozumiem tomu, prečo
je potrebné ho prijať. Pri rokovaní v sociálnych
a kultúrnych výboroch som vypočula myšlienku,
že to nemá byť akt pomsty ani odvety, že
tento zákon má slúžiť len ako ochrana
istých dôležitých funkcií. S takýmto
chápaním by som sa dokázala stotožniť.
Ďalšia rozprava ma hneď rozkolísala a upevnila
vo mne len pochybnosť, že to nebude len akt ochrany
istých vybraných funkcií, ale že sa
to môže zvrhnúť na niečo úplne
iného. V konečnom dôsledku to môže,
podža môjho názoru znamenať, že sa
znovu spoločnosť rozdelí na žudí
I. a II. kategórie. Chcela by som teda vedieť, keďže
som vo výbore na túto otázku nedostala dostatočnú
odpoveď, tak sa obraciam teraz na pána ministra Langoša,
aké vedomosti má ministerstvo vnútra, či
FBIS o bývalých členoch ŠtB a ich spolupracovníkoch,
či zaznamenali signály, že by od nich hrozilo
vážne nebezpečenstvo alebo nebezpečenstvo
zvratu. Nedá mi v tejto súvislosti nespomenúť,
že pán námestník ministra vnútra
Ruml sa o bývalých námestníkoch ŠtB
pochvalne vyjadril v súvislosti s pokusom o puč
v Sovietskom zväze. Pán poslanec Benda tu včera
hovoril o akýchsi konšpiráciách a katastrofálnom
stave v tejto oblasti. Preto by som chcela vedieť, aká
je pravda.
Ak nehrozí nebezpečenstvo a zákon má
riešiť morálnu stránku veci, domnievam
sa, že platení donášači sú
mravne na podobnej úrovni, nech by donášali
komukožvek a kedykožvek. A to tento zákon nerieši.
Keď by mala byť potreba tohto zákona podopretá
argumentom, že si to prajú občania, bolo by
dobré si všimnúť, kam tento problém
občania naozaj zaraďujú. Keď sa nemýlim,
výskum verejnej mienky hovorí, že v zozname
trápenia je problém lustrácie na 17, mieste.
Čo keby začal náš parlament s trápeniami
v prvej desiatke?
Ešte raz opakujem. Je mi smutno z bývalého
honu na čarodejnice, ktorý sa skrýval pod
pomenovaním "hžadanie vnútorného
nepriateža". Bolo to zlé a ťažko odpustitežné.
Ale v žiadnom prípade nemôžem prihliadať
alebo spoluúčinkovať pri vytváraní
nového obrazu nepriateža a vežmi by som si priala,
aby ste nadobudli panie poslankyne a páni poslanci,aspoň
niektorí, podobné odhodlanie. Ďakujem za pozornosť.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslankyni Rothmayerové, dále je přihlášen
poslanec Michálek. Prosím, aby se ujal slova.
Poslanec SL F. Michálek: Vážený pane
předsedající, vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci,
vážení hosté. Veden okolnostmi považuji
za nutné vyjádřit se k návrhu zákona
o lustracích. Je mimo všechnu pochybnost zbavit naši
společnost bahna minulosti formou očisty v zájmu
rodící se demokracie. Stojíme před
velikým dilematem při řešení
tohoto problému. Musíme rozhodnout, zda se budeme
řídit zásadou v právním řádu
obvyklou, to znamená sine ira et studio, nebo použijeme
druhého principu fiat iusticia pereat mundus. Ať žije
spravedlnost, i když by měl svět zahynout.
Jistě nám všem záleží na
tom, aby tento proces proběhl důstojně a
aby odpovídal našim kulturním tradicím.
Jeho řešení nevidím jen v omezení
výkonu funkcí jednotlivců, kteří
mohou být různě označováni,
úředně slušně, ve vězeňském
slovníku jako fízlové, shazovači,
konfidenti, denuncianti, donašeči, ale především
v odhalení a potrestání těch příslušníků
StB, kteří se podíleli na zločinech,
pronásledování a terorizování
odpůrců z politických, hospodářských,
náboženských důvodů. Tyto zločiny
musí být prohlášeny za nepromlčitelné.
Není účinku bez příčin.
Neodstraníme-li příčiny, nedosáhneme
cíle, který tento vládní návrh
sleduje.
Na druhé straně bych radikálům položil
otázku. Kde jste byli tenkrát, kdy v této
zemi řádil teror pod kontrolou sovětských
poradců a řízený sovětskými
velvyslanci, z nichž téměř všichni
měli až excelentní styky se sovětskou
bezpečností NKVD i NKGB a KGB. Stíhat agenty
není tak riskantní a nebezpečné, jako
stíhání původců. Posttotalitní
jazyk mnohých je jazykem totalitním. Rozšířit
lustrace rovněž na příslušníky
Národní fronty, to znamená na politické
strany, to by znamenalo rozšířit lustrace také
i na ostatní společenské organizace, což
považuji za nesmyslné, protože budeme destabilizovat
celou společnost.
Koho bohové chtějí potrestat, toho raní
slepotou. Nezapadej slunce nad hněvem vaším.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
To byl poslanec Michálek, dále je do rozpravy přihlášen
poslanec Miroslav Roček a připraví se poslanec
Erich Kříž.
Poslanec SN M. Roček: Pane předsedající,
dámy a pánové, obrátil se na mne Svaz
učitelů a školských pracovníků
postižených z politických důvodů
s námětem, aby výchovou a vzděláváním
dětí a mládeže nebyly pověřovány
osoby s pozitivním výsledkem lustrace.
Dovolte mi, prosím, krátkou citaci: "Svaz učitelů
postižených z politických důvodů
se od svého vzniku velmi důsledně zabývá
problémem lustrací. Různým institucím
jsme již předložili i několik konkrétních
návrhů. V Mladé frontě jsme se dočetli
o navrhovaných změnách v přípravě
tohoto zákona, kterými se zabývá legislativní
rada vlády ČSFR. Možná, že citace
v novinách není přesná, ale dala by
se vykládat tak, že návrh se vztahuje pouze
na střední a vysoké školy, což
by nebylo dostatečné.
Pokud jde o oblast školství, měli by být
lustrováni všichni pracovníci. Podepsáni
dr. Milan Frömer a Jaroslav Nosál."
Důvodů je celá řada. Kromě
těch, které tu již byly uvedeny, i fakt, že
zejména v této rozhodující době
je třeba zajistit náležité formování
mladé generace. Takovýto přístup napomůže
i zvýšení prestiže učitelského
stavu, přispěje ke klidu a stabilizaci ve výchovně
vzdělávacím procesu.
Můj návrh se týká § 1 odst. 5,
který by zněl: "Tento zákon se vztahuje
na všechny pedagogické pracovníky základních,
středních a vysokých škol, školní
inspektory a ředitele školských úřadů."
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji. Prosím poslance Ericha Kříže,
připraví se poslanec Ransdorf.
Poslanec SL E. Kříž: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, vážení
hosté. Mnoho již zde bylo řečeno, ale
přesto si dovolím ještě něco
k tomu přidat.
Bylo zde již řečeno hodně o tom, že
tento zákon nepostihuje "velké ryby",
postihuje pouze "malé ryby". Do jisté
míry je to pravda a k tomu právě směřují
dva mé pozměňovací návrhy,
které spolu souvisí. Musíme si uvědomit,
že situace v ČSFR je velmi vážná,
jestliže tady kolegyně Rothmayerová řekla,
že problém lustrací cítí obyvatelstvo
až někde v druhé desítce zájmů.
Není to vina tohoto obyvatelstva, že nedokáže
vycítit potřebnost tohoto zákona, je to víceméně
i vina určitého zamlžování, znevažování
důležitosti tohoto zákona, poněvadž
tento zákon má jednoznačně, nebo by
měl jednoznačně dopad do hospodářské
sféry. Musíme si uvědomit, že řada
průmyslových závodů, řada orgánů
státní správy - a jak říkal
kolega Roček - i školství, řada těchto
orgánů je ovládána dodnes nomenklaturními
kádry a bývalými estébáky a
jejich spolupracovníky. Pociťuje to především
tzv. obyčejný člověk.
Pocházím z okresu, kde je velice rozvinuta průmyslová
výroba, kde je mnoho malých i velkých závodů.
Lidé, kteří tam pracují, vyjadřují
velkou nespokojenost s tím, že se tam málo
děje, upozorňují na to, že se tam provádí
tzv. rotace kádrů. Systém "škatulata,
škatulata, hejbejte se", prosím vás, hýbe
celou naší republikou. Jedno z opatření,
které tomu může zabránit, je právě
lustrační zákon.
Měli bychom si uvědomit, že KSČ byla
řídící složkou v této
společnosti a byla nerozlučně spjata se svým
aparátem StB. Interakce mezi těmito dvěma
složkami byla až dojemně provázána
a dá se říci citová. Pro mě
jsou KSČ a StB v tomto směru od okresní úrovně
nahoru jedno a totéž. Řada pracovníků
aparátů okresních výborů a
jim na roveň postavených městských
výborů čerpala informace ze studnice informací
StB. Své informace samozřejmě naprosto neformálně
StB dále předávala.
Týká se to funkcionářů placených
i neplacených. Uvědomte si jednu věc: Lidé
po listopadu vycítili veliké nebezpečí,
ani ne tak ze strany městských sekretariátů
a základních organizací KSČ v nějaké
obci, ale ze strany okresních sekretariátů.
Tam se sbíhaly všechny nitky, to byla základní
složka represívního aparátu. Funkcionáři,
kteří byli na okresních sekretariátech
zaměstnáni nebo kteří vědomě
spolupracovali v tomto aparátu, se dopouštěli
zločinů proti lidskosti, proti obyvatelstvu. Vědomě
znevolňovali ostatní obyvatelstvo, oblbovali nás,
mladou generaci, vědomě házeli klacky pod
nohy veškerým snahám se z toho oblbení
vymanit. Proto si myslím, že ti, kteří
požívali určitých výhod z toho,
že měli informace, spolupodíleli se na tom,
aby spousty obyvatelstva se staly důvěrníky
a podávaly jim informace, by měli být také
zařazeni do kategorie současně vyřazených
občanů z politického života a ze správního
života. Měli bychom dostát určité
kritice, neměli bychom pomíjet to, že velké
ryby unikají.
Bylo zde řečeno, že po válce v Německu
udělali tu tzv. špinavou práci spojenci. Denacifikaci
Německa udělali spojenci. Pro obnovující
se demokratickou část Německa to znamenalo
velkou výhodu. My jsme v daleko horší situaci,
kdy musíme najít z vlastních zdrojů
mnoho sil, abychom se s tím vypořádali sami.
Musíme si pomoci sami. A já na vás apeluji:
Pomožme si sami!
Chtěl bych upozornit ještě na jednu věc.
V souvislosti s pučem v Sovětském svazu proběhla
tiskem zprávička, že na Kladensku zvedali hlavy
potentáti z minulých dob. Nebyli to jenom Kladenští,
ale různí představitelé na místních
úrovních. Tyto síly neustále čekají
na každé zaváhání. To není
strašení strašidlem příštího
puče. Je to konstatování toho, že tito
lidé nám budou na všech úrovních
házet klacky pod nohy. Máme dost starostí
s neschopnými lidmi, kteří jsou ve státní
správě, nač se máme zabývat
lidmi, kteří nám škodí úmyslně.
Dávám pozměňovací návrh
v tomto znění. Je to v duchu pozměňovacích
návrhů, které přednesl poslanec Toman,
s nimiž se ztotožňuji. Týká se
§ 2 bodu d), kde místo počátečního
výrazu "tajemníkem orgánu KSČ,
KSS, od úrovně okresu" je potřeba uvést
"funkcionářem orgánu KSČ, KSS
atd".
V případě, že tento pozměňovací
návrh neprojde, mám druhý pozměňovací
návrh. Místo výrazu "tajemníkem
orgánu KSČ, KSS od úrovně okresu výš"
uvést "placeným funkcionářem
KSČ a KSS".
Děkuji vám za pozornost.
Předsedající předseda SL R. Battěk:
Děkuji poslanci Křížovi, slovo má
poslanec Ransdorf, připraví se poslanec Malina.
Poslanec SN M. Ransdorf: Pane předsedající,
dámy a pánové, v Československu se
hodně mluví o cestě do Evropy. Je sice pravda,
že federace se nám mezitím nebezpečně
mění na konfederaci, a jedinou konfederací
na světě je africká Senegambie. Ale přece
jenom jsme už do Evropy vykročili.
Ale přijde na to, do kterého evropského století
se chceme dostat. Rok 1992 totiž není jen rokem Evropy,
ale také výročím objevení Ameriky,
které zahájilo - podle teologa Duchrowa - největší
genocidu v dějinách, za aktivní účasti
španělské a portugalské inkvizice, dobu
obludné intolerance. Z projevu pana Tomana na mě
dýchl právě duch inkvizice, a to i formulačně.
(Smích v sále.)
Obránce inkvizice Marcelino Menendes Pelayo se vyslovil,
že nesnášenlivost je "nutným znakem
zdravého lidského rozumu". Návrhy, které
tu přednesl pan Toman, stojí v jedné řadě
se způsobem vidění tohoto španělského
historika. A přece jsou jiné věci, ze kterých
bychom si měli brát ze Španělska příklad.
Především to, jak se mu podařilo cestou
celonárodního konsensu zvládnout přechod
k pluralitní demokracii a efektivní tržní
ekonomice.
Návrhy pana Tomana pokládám i za nepraktické.
Povedou k nárůstu byrokratismu a i vůdce
ODS pan Václav Klaus ve svém "Poučení
ze španělských reforem" s porozuměním
cituje výrok bývalého španělského
ministra financí Guillerma de la Dehesy: "Čím
slabší je byrokracie, tím větší
je naděje na úspěch."
Možná se ale autoři lustračního
velkoprojektu shlížejí v Americe. Nic proti
tomu. Je to země, jejíž velikost je spojena
s tím, že dávala prostor všemožným
experimentům a vylučovala teorii jediné možné
cesty. Ale neměli bychom se inspirovat honem na čarodějnice
z doby maccarthyismu, který sledoval vytvoření
konformního společenského prostředí
v USA. Joseph McCarthy rozjel vlnu vyhošťování,
zřizování koncentračních táborů,
čistek v armádě, v církvi, ve státní
správě. 27. dubna 1953 byla přijata známá
instrukce 10 450. Na černé listině se ocitlo
279 organizací. V lednu 1953 začalo snímání
otisků prstů u státních zaměstnanců.
Prověrkou loajality tehdy prošlo 10 miliónů
Američanů a náklady na to činily 350
miliónů dolarů. A agent nebyl odhalen ani
jeden! Vše vrcholilo obviněním bývalého
prezidenta Trumana a pokusem McCarthyho v roce 1954 o odsouzení
"dvaceti let zrady demokratů" na půdě
Kongresu.
Kvůli těmto extrémistům byla ohrožena
soudržnost NATO, mírová koexistence i zahraniční
obchod. Šlo to tak daleko, že napadli článek
5 Listiny práv. Právem historik Potter nazval knihu
o době maccarthyismu Dny hanby.
Marně Adlai Stevenson vyzýval: "Mluvme rozumně
s americkým lidem." Bylo to stejně marné,
jako když dnes někteří českoslovenští
činitelé vyzývají k rozumnému
dialogu. I pan prezident, bohužel zatím bezvýsledně,
varuje před tak zvanou permanentní revolucí
a jejími možnými následky.
Jak říká Friedrich Nietzsche: "Šílenství
je u jednotlivců vzácností, avšak u
skupin, národů a dob pravidlem." (Ojedinělý
potlesk.)
Mluví se právem o nebezpečí totality.
Ale americký prezident Truman o tom řekl slova,
která platí i pro země bývalého
sovětského bloku: "Sémě totality
klíčí v bídě a nedostatku,
množí se a roste v nedobré půdě
bídy a sváru. Vyroste do plné šíře,
když naděje lidu na lepší život je
mrtva. Musíme udržet tuto naději při
životě."
Ano - totalitě zabráníme nikoliv lustrační
mánií, ale tím, že dokážeme
řešit konkrétní problémy této
země, dát lidem práci, zabránit rozpadu
ekonomiky, rozkrádání národního
bohatství, vytváření křiklavých
sociálních rozdílů. Lidé šli
na ulice v listopadu 1989 proto, že už měli dost
planých řečí. I dnes dávají
přednost řeči faktů před kouřovými
clonami. Vědí, že lustrace mají odpoutat
pozornost od potíží ekonomické reformy.
Doufám, že tento parlament odmítne zákon
o zákazu výkonu povolání jako věc,
která je mimo rámec československého
právního řádu i mimo mezinárodní
standardy lidských práv. V opačném
případě by platil výrok Tita Livia,
že "jako vždy zvítězila větší
strana nad lepší". (Potlesk.)
Pro případ, že by se tak stalo, předkládám
následující pozměňovací
návrh:
§ 2 nový odst. 3: "Podmínkou pro výkon
funkce uvedené v § 1 je to, že občan nemá
záznam v rejstříku trestů (s výjimkou
hlavy I trestního zákona)."
§ 4, nový odst. 3: "Občan je povinen před
nástupem do veřejné funkce předložit
prohlášení, že nebyl spolupracovníkem
žádné zahraniční zpravodajské
nebo výzvědné služby."
§ 4, nový odst. 4: "Občan je povinen před
nástupem do veřejné funkce a po odchodu předložit
majetkové přiznání."
Moje návrhy sledují jediný cíl: morální
očistu veřejného života. V tomto parlamentu
se hodně mluvilo o morálce. Dokažme, že
to nebyla jen prázdná slova.