Poslanec SN J. Vild: Vážený pane předsedající,
dámy a pánové, chtěl bych se vyjádřit
ke dvěma problémům.
První se týká koncesovaných živností.
Navrhoval bych z koncesovaných živností tyto:
Provozování cestovních kanceláří,
ubytovací služby v ubytovacích zařízeních,
v kategoriích hotel atd. a hostinskou činnost bez
ubytovacích zařízeních, výjimka
prodeje nealkoholických nápojů atd.
Tyto tři body ze seznamu koncesovaných živností.
Zdůvodňoval to už poslanec Bratinka, já
bych přidal ještě jeden argument:
Do současné doby funguje řada studentských
cestovních kanceláří, které
vznikaly krátce po revoluci, některé vznikly
před ní, mohly začít fungovat, a teď
už by to nebylo možno, protože by nesplňovaly
předpoklady, které zde jsou. Stejně tak studenti
přes léto využívají kolejí,
kde ubytovávají návštěvníky
jako v penziónu, a to by také nebylo možné.
Z těchto důvodů, ale i z důvodu, které
říkal pan poslanec Bratinka, doporučuji,
aby to ze seznamu vypadlo.
Druhý problém je to, o čem hovořil
pan poslanec Konečný. Problematika prostituce. K
tomu bych chtěl říci asi tolik:
Ve světě existují v současné
době dva systémy, jak je možno problematiku
prostituce řešit. První z nich je systém
vídeňský, který spočívá
na principech, které zde navrhoval pan poslanec Konečný.
To znamená, že prostitutky jsou registrovány,
musí procházet zdravotními prohlídkami
atd. Tento systém má tu nevýhodu, že
když je takováto úprava, tak je registrováno
podle průzkumů, které jsou, pouze 20 % všech
prostitutek.
Druhý systém, který se považuje v současné
době za nejmodernější, je systém
holandský, který spočívá na
jiné filozofii a to takové, že prostitutky
nejsou povinně registrovány, celá kontrola
této oblasti se děje přes provozovatele zařízení,
ve kterých se ty erotické zábavy provozují.
(Smích v sále.) To znamená, že tento
systém má výhodu v tom, že zhruba 80
% těchto prostitutek dochází do lékařských
zařízení, podrobuje se kontrolám a
je to daleko bezpečnější. Proto bych
doporučoval, abychom se i my přiklonili k tomuto
systému.
K tomu by bylo nezbytné učinit několik kroků.
Do tohoto živnostenského zákona doplnit dva
body:
1. Do § 3 odst. 2 - to je živností dále
není - doplnit další bod m): " Poskytování
erotické zábavy využíváním
pouze vlastní osoby. Právní předpisy,
týkající se veřejných produkcí
tím nejsou dotčeny."
2. Do koncesovaných živností zařadit
provozování erotických zábav za úplatu.
Upozorňuji, že v současné době
je skutečně stav takový, že vzhledem
k tomu, že prostituce byla vypuštěna z trestního
zákona, tak je u nás to úplně nejvolnější,
snad skoro na celém světě, u nás je
to úplně neregulováno, to znamená,
že vlastně my bychom potřebovali úplně
začít tu prostituci nějakým způsobem
regulovat a ne zavírat nad tím oči, jako
že u nás prostě není. Takže bych
doporučil, abychom s tím udělali toto: Celou
tuto problematiku jsem konzultoval s ministerstvem zdravotnictví,
se sociology, kteří to studovali v Holandsku i s
kriminalisty, kteří mají v Praze na starosti
tuto problematiku, stejně tak jako s právníky
z pražského magistrátu. Z toho nám vyplynula
koncepce, kterou jsem se vám tady snažil ve stručnosti
nastínit. Potom bude nezbytné, samozřejmě,
upravit prostituci speciálním zákonem, který
by měl navázat na zákon 241 z roku 1922 Sb.,
o potírání pohlavních nemocí.
Přečtu vám základní zásady,
ze kterých by měl zákon vycházet,
abyste se mohli snadněji rozhodovat.
Zákon by vycházel z následujících
zásad:
a) Z důvodů boje proti pohlavním nemocem
je možné nabízet a provozovat erotické
zábavy za úplatu pouze v nebytových prostorách
nebo v přenosných zařízeních,
nacházejících se v objektech nebo lokalitách
určených obcí. Jinde je nabízení
a provozování erotické zábavy za úplatu
zakázáno. Do nebytových prostor nebo zařízení,
ve kterých je nabízena nebo provozována erotická
zábava je zakázán vstup osobám mladším
osmnácti let.
b) Pojem erotické zábavy se vymezuje pouze negativně,
to znamená, že některé oblasti do toho
prostě nebudou patřit. Obec, která vymezí
objekty nebo lokalitu pro nabízení a provozování
erotické zábavy bude dbát o vytvoření
podmínek pro nešíření pohlavních
nemocí. Jedná se opět o holandský
systém, jako organizování dobrovolných
lékařských prohlídek, lékařské
autobusy, o rozšíření odpočinkových
zón pro prostitutky, šatny, sprchy atd.
c) Koncesi pro živnostenské podnikání
v oblasti erotických zábav lze vydat jedině
se souhlasem ministerstva vnitra republiky příslušné
dle sídla nebo bydliště živnostníka.
Tento zákon by byl zrušen a byl by nahrazen tímto
novým zákonem. Doporučoval bych, abychom
se skutečně nad touto problematikou zamysleli, protože
si myslím, že už není možno zavírat
oči nad tím, jak to v Praze vypadá a je nezbytné
to udělat alespoň tak, jako je to např. v
Amsterodamu, kde jsou vymezeny jenom určité oblasti
ve městech, kde je možno tyto činnosti praktikovat.
Všude jinde je to velmi tvrdě zakázáno,
proto zřejmě v souvislosti s tímto zákonem
to budeme muset probrat a promyslet, čili zařadit
znova do trestního zákona zákaz prostituce,
prostě aby byla všude zakázána a povolena
pouze tam, kde to určí obce. Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím pana poslance
Hrušínského a připraví se pan
poslanec Sokol. Jako poslední je do diskuse přihlášena
poslankyně Čejková. Přeje-li si ještě
někdo přihlášku, nechť tak učiní.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec SL R. Hrušínský: Pane předsedající,
dámy a pánové, navrhuji, aby § 3 návrhu
zákona o živnostenském podnikání,
kde je uvedeno co živností není, byl doplněn
o restaurování výtvarných děl,
protože tato umělecká profese skutečně
mezi živnosti nepatří. Vítám
návrh zákona, předložený hospodářským
výborem, kde je tento požadavek zařazen od
§ 3 pod bodem 11. Děkuji vám.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Slovo má
poslanec Sokol, připraví se poslankyně Čejková.
Poslanec SN J. Sokol: Pane předsedající,
vážené Federální shromáždění,
vážení hosté, zákon, o kterém
dnes jednáme, je na rozdíl od jiných, kterými
se toto Federální shromáždění
musí, anebo někdy dokonce chce zabývat, velmi
důležitý. Týká se života
každého z nás, a proto mi dovolte tři
poznámky na okraj trochu obecnějšího
charakteru.
Především myslím, že dnešní
debata ukazuje na určité nedostatky naší
parlamentní procedury. Řada zde přednesených
pozměňovacích návrhů je jistě
velice moudrá a je v nich skryta osobní zkušenost
poslanců, lidí, kteří se na ně
obrátili atd. Nicméně plenární
schůze je tím nejhorším místem,
kde se takové věci mohou předkládat.
Je to dáno tím, jakoby vůbec nebylo bývalo
toho výborového projednání a možná,
že bychom měli uvažovat o tom přece jenom
zavést něco jako je institut prvního a druhého
čtení, aby se vůbec zájem o to téma
probudil trochu dříve než dva až tři
dny před plenárním projednáním.
V debatě se tady střídají takové
dva principy přístupu ke společnosti. Nazval
bych je principem důvěry a principem nedůvěry.
Tím není dáno žádné hodnocení
těch dvou principů. Někteří
kolegové tady vycházejí ze zkušenosti
zejména anglosaských zemí, které mají
právě kulturu všeobecné důvěry.
To není důvěra bezmezná, ale je založena
na tom, že každý může všechno
a teprve dodatečně za to bude potrestán.
V souladu s tím mají také soudní orgány
v těchto zemích daleko větší
pravomoci, nejsou tolik vázány předem danými
pravidly a předpokládá se, že jak soudní,
tak i trestní moc je patřičně rázná
a schopna se domoci svého.
Evropská tradice je spíše založena na
preventivním předpisování, zakazování
atd., které má také své výhody
a nevýhody. Chtěl jsem to jenom výslovně
zdůraznit proto, aby nevznikl dojem, že na jedné
straně je celá pravda a na té druhé
není nic.
Důvodů omezovat podnikání v živnostenských
oblastech je celá řada. Aby se na ně nezapomnělo,
řeknu jenom tři. První z nich je samozřejmě
ochrana spotřebitelů a případně
ochrana hodnot. Vychází z toho, že na rozdíl
od výrobce, který většinou nebývá
v přímém styku se spotřebitelem a
u něhož určitou odbornou kontrolu dělá
třeba prodejna, distribuční síť,
tak živnostník ať už vyrábí
nebo poskytuje služby, je v přímém styku
se spotřebitelem a spotřebitel často není
schopen posoudit kvalitu jeho zákroku.
To se týká nejen těch věcí,
kde je ohrožováno přímo zdraví
a život občanů nebo spotřebitelů,
ale také velké hodnoty. Už se zde mluvilo o
restaurování uměleckých předmětů.
Prakticky v každém opravářském
řemesle jsou taková nebezpečí.
Druhý důvod, proč se omezuje, je také
velmi důležitý. Spočívá
v tom, aby nesolidní živnostníci nekazili jméno
těm druhým. To je věc, která je pro
každého, kdo v nějakém oboru podniká,
velmi důležitá. Už se u nás projevila
právě v oblasti cestovních kanceláří
a průvodcovských služeb, kde nesolidní
podnikatelé zkazí jméno celé branži.
Dnes se například mluví o soukromých
cestovních kancelářích jako o jednom
pytli, kde je jistě velká většina lidí
poctivých, stačí však několik
nesolidních individuí, které jméno
a pověst celé branže pokazí.
Proto je důležitý nějaký princip
registrace, který umožňuje alespoň hrozbu
odejmutí koncese.
Třetí důvod je ten, že určité
živnosti přece jen narušují život
okolí tam, kde jsou provozovány. Nejen erotické
zábavy, o kterých se tady mluvilo, ale totéž
se týká hospod, hlučných provozů
atd. I tam by měla být nějaká možnost
v případě, že to přesahuje snesitelnou
mez, aby obecní úřad nebo jiný orgán
samosprávy nebo státní správy mohl
zakročit. To jsou velmi důležité důvody
k tomu, aby nějaká regulace byla. Není projevem
socialismu, ani komunistického ani pruského, jak
se domnívá jeden náš kolega.
Dovolte mi ještě poslední poznámku.
Často mluvíme o jisté devastaci naší
společnosti minulými zkušenostmi. Do té
devastace kromě jiného patří něco,
co bych nazval obecným fušerstvím. Ztratili
jsme pojem pro to, co to znamená práce dělaná
odborně, dělaná s určitou znalostí,
odpovědností, zkušeností. Po celá
léta jsme byli zvyklí si všechny opravy v bytech
dělat sami, často žasnu, jakých výsledků
lidé dosahovali, a někdy se divím, že
ztrát na životech není víc. Nedávno
jsem byl pozván opravovat instalaci v domě jednoho
hudebního skladatele a zjistil jsem, že má
sice na všech zásuvkách pečlivě
zapojen zemnící kolík, ale na živou
fázi.
Tento princip obecného fušerství se netýká
jen řemesla, ale týká se, kolegové
a kolegyně, obávám se i naší
práce. Jsme zvyklí ke všemu, co dostaneme od
někoho jiného, přistupovat s určitou
nedůvěrou, předhazovat tomu pozůstatky
minulosti atd., a naopak poměrně volně využíváme
svých možností do čehokoli mluvit. Obávám
se, že právě oblast živnostenského
zákona je oblastí, kde bychom možná
měli jako poslanci svou fantazii trochu krotit. Jako člověk,
který se dlouhá léta řemeslem živil,
i když mě na jazyku ledacos svrbí, pozměňovací
návrhy si odpustím. (Potlesk.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Faktickou poznámku
má poslanec Roubal, pak bude hovořit poslankyně
Čejková.
Společný zpravodaj výborů SN M. Roubal:
Prepáčte, že vyrušujem už v tejto
chvíli. Chcel by som sa zamyslieť, ale len formou
technickej poznámky, nad tým, čo povedal
kolega poslanec Sokol. Prejednávali sme vládny návrh,
vyjadrujeme sa teraz len k prílohám. Myslím,
že vláda k tomu pristúpila veľmi seriózne,
pokiaľ sa jedná o špecifikáciu a stanovenie
jednotlivých podmienok pre jednotlivé druhy živností.
Rovnako sme k tomu pristupovali i my v hospodárskych výboroch.
Bola vytvorená komisia, ktorá tiež vykonala
určitú redukciu živností. Dostali sme
sa do štádia, o ktorom hovoril kolega poslanec Kudláček
- ani jedno, ani druhé čítanie tohto zákona
nemôže za plénum vyriešiť celkovú
špecifikáciu týchto živností. Pokladáme
tieto zoznamy za - do určitej miery - otvorené a
prijímame akékoľvek pozmeňujúce
návrhy k nim. Stretli sme sa s mnohými pripomienkami
a s mnohými protichodnými pripomienkami, takže
by sme svoj názor veľmi neradi tu prezentovali ako
názor správny.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Prosím
paní poslankyni Čejkovou.
Poslankyně SL M. Čejková: Pane předsedající,
vážené kolegyně a kolegové! Ráda
bych se ještě vrátila
k restaurátorství. Děkuji panu kolegovi Hrušínskému,
že tady vyjádřil to, o čem chci krátce
promluvit.
Nesouhlasím s názorem pana dr. Černého
o restaurátorství a zcela stojím za návrhem
usnesení, které zde bylo předneseno oběma
zpravodaji, to znamená uvést do § 3 odst. 11
restaurátorství a konzervátorství
kulturních památek a sbírkových předmětů,
které jsou výtvarnými díly malířskými,
sochařskými a užitého umění,a
potom ta úprava v příloze dvě.
Tento názor je podpořen řadou vynikajících
výtvarných umělců, nejen tím,
co bylo uvedeno v Mladé frontě, ale je zde k dispozici
vyjádření AVU, Unie výtvarných
umělců, Státního ústavu památkové
péče, Československé akademie věd
- ústav dějin umění, Národní
galerie v Praze atd. Proto prosím i vás, abyste
podporovali tento návrh tak, jak je uveden v usnesení.
V neposlední řadě myslím, že
je to i ve smyslu toho, jak to navrhovatel schválil. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Jako poslední je přihlášen
pan poslanec Stome.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedající,
vážení přítomní, chtěl
bych poukázat na návrh paní kolegyně
Šormové, který se týká průvodcovských
služeb. Přemýšlel jsem o tom a nedomnívám
se, že by šlo velice dobře rozdělit průvodce
na průvodce pro zájezd a průvodce pro místo.
Mám obavy, že by opačně z toho mohl
vzniknout monopol na určité obce. Představuji
si, jak by zájezd jel z Bratislavy do Prahy, zastavil by
na osmi místech a na každém z nich by musel
být místní průvodce.
Nedomnívám se, že je to praktické a
nevím, jaké zkoušky by dělal průvodce
zájezdu. Jestli snad z opatery lidí, kteří
jsou účastníky zájezdu a které
má na starosti, anebo zda by musel mít povšechné
znalosti trasy, kterou by projížděl, nebo z
povšechné znalosti území, zatímco
ti průvodci v obcích by prokazovali nějaké
hlubší znalosti.
I když zásadně chápu pozměňovací
návrh, a že bychom ho mohli v základní
myšlence akceptovat, domnívám se, že prakticky
je to neproveditelné a myslím, že předloha
lépe vystihuje skutečný stav věci.
Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Pan poslanec Stome byl jako
poslední přihlášený. Ptám
se poslankyň a poslanců přítomných
v sále, zda si ještě někdo přeje
vystoupit v rozpravě. (Nikdo.) Protože si nikdo nepřeje
vystoupit, rozpravu končím. Nyní uděláme
polední přestávku, pokračovat budeme
ve 13.45 hodin.
Podle dohody se zpravodaji buď budeme pokračovat jejich
zpravodajskou zprávou a stanoviskem navrhovatele, nebo,
pokud si zpracování pozměňovacích
návrhů, kterých bylo příliš
mnoho, vyžádá delší dobu, přistoupili
bychom k druhému bodu programu s tím, že tuto
část jednání o vládním
návrhu zákona bychom posunuli.
Znovu opakuji, že schůze výborů pro
plán a rozpočet obou sněmoven se konají
dnes v 18.30 hodin. v místnosti X s programem: Stanovisko
vlády a poslanců k pozměňovacím
návrhům zákona o malé privatizaci
(č.427/1990 Sb.), stanovisko výborů k návrhu
na odvolání ministrů Dobrovského a
Langoše.
Oba výbory hospodářské se sejdou rovněž
v 18.30 hodin v místnosti 209, rovněž k problematice
malé privatizace a potom k tisku 820 a 860.
Členům Sněmovny národů sděluji,
že zítra ráno v 8.30 hodin se bude zde konat
opětovné projednání zákonného
opatření předsednictva FS. Předpokládáme,
že společná schůze by mohla začít
v 9 hodin.
Přerušuji schůzi, přeji vám dobrou
chuť k obědu a ve tři čtvrtě
na dvě budeme pokračovat. Prosím o dochvilnost.
(Jednání zahájeno ve 14.01 hodin.)
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Prosím kolegy, aby
zaujali svá místa v jednací síni,
zejména vyzývám ještě dva kolegy
ze slovenské části Sěmovny národů,
aby zaujali svá místa, abychom mohli začít.
Musíme začít jednat, jsme zpožděni.
Výbory pro životní prostředí
přeruší svou diskusi u předsednického
stolu. Týká se to i pana místopředsedy
Stanka, prosím, aby ukončil jednání
a budeme jednat o věci, která se týká
nás všech.
Vážení kolegové, ověřovatelé
přezkoumali průběh hlasování
o zákonu, u něhož regulérnost hlasování
učinil pan poslanec Stome předmětem diskuse.
Prosím ověřovatele pana poslance Pohanku,
aby podal zprávu, pokud jde o Sněmovnu lidu.
Poslanec SL M. Pohanka: Pane předsedající,
vážení kolegové, s panem kolegou Novitzským
jsme porovnávali v prvé řadě prezenční
listinu ze čtvrtka 26.září se záznamy
počítače o nepřítomných
poslancích. Tímto porovnáním vyšlo
najevo, že při poslední sérii hlasování
o novele zákona o mimosoudních rehabilitacích,
kdy se hlasovalo o osmi pozměňovacích návrzích
a asi po půl hodině bylo hlasování
závěrečné o celém zákoně.
V této době nebylo přítomno celkem
22 poslanců z těch, kteří byli zapsáni
na prezenční listině jako přítomní
- ovšem bylo to na sklonku dne - a my jsme tyto případy
porovnávali a kontrolovali s přítomností
jednotlivých poslanců u prvního, osmého
a devátého hlasování. Pak jsme se
z oněch 22 poslanců ptali čtrnácti,
kteří jsou dnes přítomni a u nichž
by eventuálně mohly vzniknout nějaké
pochybnosti. Jejich údaje o tom, kdy a zda byli přítomni
při hlasováních, jsme porovnávali
s tím, co uvedl počítač.
Dá se říci, že pokud si vzpomínali
přesně, ve více případech také
přesně jejich údaje odpovídaly tomu,
co ukazoval počítač. Tedy, že třeba
u prvního hlasování nebyli, u druhého
byli, u devátého také. Anebo podobně.
Někdo uváděl, že občas vyšel
na chodbu a nemůže potvrdit, někteří
se vyjadřovali ještě méně určitě.
Nezjistili jsme případ, který by byl ve zjevném
a prokazatelném rozporu s údaji počítače.
Ověřovali jsme Sněmovnu lidu.
Pokud jde o kolegu Voleníka, neměl jsem možnost
s ním o tom mluvit (Předsedající první
místopředseda FS Z. Jičínský:
Já jsem s ním o tom mluvil.), ale mluvil jsem o
tom s technikem, který má na starosti naše
zařízení, a ten uvedl možnost, že
nebyla sedačka v jeho případě dost
vtisknutá, aby tlačítko bylo zcela zasunuto,
protože kolega Voleník někdy spíš
stojí než sedí, zejména při hlasování.
Pokud by připustil možnost, že třeba nedostatečně
zatížil sedačku, že nezkontroloval, jestli
je evidován jako přítomný, v tom případě
počítač ho jako hlasujícího
nebral.
Domnívám se, že také vzhledem k časovému
odstupu, od čtvrtka, nelze spolehlivě vytknout žádnou
konkrétní závadu.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Děkuji. Já
jsem s panem poslancem Voleníkem mluvil, on připouští,
že vzhledem k tomu, že někdy nesedí zcela
pevně na sedačce, může se stát,
že signál není.
Pokud jde o mne, protože já jsem byl také uveden,
chci říci, že jsem se některých
hlasování o pozměňovacích návrzích
nezúčastnil, protože jsem vyřizoval
za předsedu poštu. Pokud jde o závěrečné
hlasování, zřejmě moje nepřítomnost
je způsobena tím, že se mi občas stává
- a je to moje chyba - že se sedačkou příliš
poodjedu, protože potřebuji svému nemocnému
kolenu poněkud ulevit. Mluvil jsem s panem poslancem Kulanem,
Sněmovna národů také nezjistila žádné
nedostatky. Na základě toho se ptám, zda
pan poslanec Stome trvá na hlasování o svém
návrhu.
Poslanec SN K. Stome: Pane předsedo a vážení
přítomní, z toho, co bylo právě
řečeno, zjišťuji, že ačkoli
poslanec Voleník byl přítomen a hlasoval,
sčítacím zařízením zaznamenán
nebyl, a ačkoli pan profesor Jičínský
byl přítomen a hlasování se účastnil,
počítačem zaznamenán nebyl. (Předsedající
první místopředseda FS Z. Jičínský:
Sám jsem řekl, proč tomu tak v mém
případě bylo.) Slyšel jsem, proč
došlo k této věci. Jen konstatuji, že
nesporně má tato sněmovna zjištěno,
že lidé, kteří se účastnili
hlasování podle svého subjektivního
počinu a kteří byli přítomni
v této sněmovně, jsou přesto vykazováni
jako nepřítomní a hlasování
se jako nezúčastnili. To u mě nevzbudilo
žádný jiný dojem a pocit, ba dokonce
jsem už pevně přesvědčen, že
to sčítací zařízení
neodráží přesně to, co se ve
sněmovně událo. Proto musím zpochybnit
výsledky hlasování a návrh zpět
neberu. Děkuji.
Předsedající první místopředseda
FS Z. Jičínský: Ptám se vás
jen, zda trváte na tom, aby se o vašem návrhu
hlasovalo.